Ve jménu svobody...
Na okraji jedné ze sesterských galaxií Andromedy se objevilo několik hyperprostorových oken, ze kterých vyletěla První flotila a připojila se k Asgardským silám. Dvě flotily se promíchaly a jako jedno obrovské těleso skočily do hyperprostoru.
Na obrazovce Diova můstku bylo vidět videozáznam, který byl doprovozen Thorovým komentářem.
„Jak vidíte, replikátoři postoupili na další úroveň.“
Davis přikyvoval, když si prohlížel gigantickou kouli replikátorských bloků, vedle které se pohyboval Asgardský křižník.
„Musí mít aspoň čtyřicet kilometrů v průměru... Myslíte, že je plná bloků?“
„Je to více než pravděpodobné admirále. Podle údajů, z naší zničené lodě, disponují rušičkou hyperprostoru. Dokáží poškodit pole Asgardských motorů a loď vypadne do normálního prostoru.“
„Takže, pokud to dobře chápu, prostě vletíme do Andromedy a počkáme, až si pro nás dojdou?“
Thor přikývnul na znamení souhlasu.
„No paráda...“
Země, Washington
V parku nedaleko Capitolu se procházela Adria s O’Neillem, byl krásný letní podvečer a slunce se blížilo k horizontu. Adria si sedla na lavičku pod velkým stromem a se smíchem prohodila směrem ke generálovi.
„Takže Emma?“
Jack si sednul vedle ní.
„A proč ne? Je krásná, chytrá...“ šibalsky mrknul „...Francouzka...“
„Kde jsi ji vůbec potkal?“
„Ale, ale... Snad nežárlíš, že strejda Jack má novou kamarádku?“
Adria se usmála.
„Nikdy jsi mě neviděl jinak, než dospělou, a stejně jsem pro tebe malá Adri...“
O’Neill ji s úsměvem chytil kolem ramen a spustil:
„Bylo nebylo, za sedmero horami.“
„Ale no tak!“ zvolala Adria pobaveně.
„Fajn, když nechceš pohádku... Potkal jsem ji při jednom zasedání v Pentagonu, vypadala jako přešlá mrazem, tak jsem ji pozval na oběd. Na Phoenixu neměla rodinu, nikoho tady neznala a bydlela v hotelu. Slovo dalo slovo a... ehm to není nic pro malou neteř.“
„A od té doby s ní chodíš?“
„Víceméně... A díky tomu jsem já, ona i Sam naživu. Jenom den před invazí jsme odjeli na moji chatu v lese, čímž jsem se vyhnuli prvnímu úderu. Během okupace jsme pomáhali odboji a...“
Galaxie Andromeda
Na můstku Dia se rozezněl alarm a vteřinu poté zkolabovalo hyperprostorové pole. Celá flotila vypadnula do normálního prostoru a nedaleko od ní se vznášela gigantická koule z replikátorských bloků, z jejíhož povrchu se začaly oddělovat lodě.
Alianční flotila zapnula štíty, i když nebudou moc platné, a vrhnula se do boje. Několik desítek replikátorských lodí se jim postavilo do cesty a přivítaly je salvou projektilů, kterým se Aliance, až na pár zásahů, obratně vyhnula. Několik Asgardských lodí opětovalo palbu z disruptorů, jenž byly doplněny projektilovými zbraněmi, ze všech lodí.
Dva replikátorští pavouci se rozsypali na samostatné bloky, dalších deset bylo ostřelováno konvenčními zbraněmi a jeden dostal pouze částečný zásah disruptorem. Jeho zbytky pokračovaly díky kinetické energii stále kupředu a po chvíli se srazily s jinou replikátorskou lodí, do které doslova zajely a splynuly s ní.
Lodě obou stran se promíchaly v podlouhlé a chaotické bitvě, do které se během vteřin zapojily stíhače z Excaliberu, který se držel co nejdále od bitvy, aby nebyl nakažen replikátory. K zatím velice vyrovnané bitvě se blížila koule replikátorů, na jejímž povrchu se objevilo několik otvorů, z nichž vyletěly stovky malých pavoučků, kteří začali dopadat na trup nejbližších lodí. Instantní armáda se okamžitě začala prožírat do nitra lodí a vojáci z Aliančních plavidel byli přenášeni k Asgardům, aby zdrželi, nebo zastavili, postup replikátorů.
Zeus se několikrát zatřásl, jak kolem něj explodovaly lodě obou stran, ale otřesů bylo o jeden více, než explozí. V rozhlase zaznělo.
„Pokoušejí se nás obsadit!“
Načež se všichni vojáci přichystali k obraně lodi. Mezi tím Asgardé upravili disruptor pro další výstřel a tentokrát zacílili obrovskou kouli. Její povrch byl v okamžiku zvrásněn několika vlnami a statisíce bloků se bezvládně oddělily od trupu. Ostatní bloky však reagovaly rychle a zaplnily průstřely, takže koule byla zase neporušena, i když o kousek menší.
„Admirále, patnáct lodí Asgardů podlehlo replikátorům, naše zatím drží!“ Vykřikoval Petrov na Diově můstku. Davis se otočil zpátky ke své projekci, na které se proháněly lodě spojenců s těžkými ztrátami a replikátoři, kteří působili jako by jich neubývalo. Třistatrojky se prohnaly mezi desítkami vraků a zahájily palbu ze všeho, co měly k dispozici, na poškozené pavouky. Jejich hlavní silou byl zabudovaný gatling a vysoké množství podvěšených raket, kterými trhaly povrch replikátroských lodí.
Excaliber se stále držel daleko za bitvou a replikátorům asi právě došlo, že jsou z něj řízeny ty otravné stíhačky. Všechny lodě, které mohly, vypálily projektil z bloků přímo na letadlovou loď. Obrovská vzdálenost ji dávala šanci reagovat, stočila se na bok a začala klesat, zatímco její věže střílely po projektilech. K nim se připojily i všechny stíhače v dosahu a prostor mezi bitvou a Excalibrem brzy zaplnily zničené bloky. I přes veškerou snahu dopadl na bok lodi jeden poničený projektil, ten se okamžitě rozpadl na malé brouky, kteří rozežírali trup.
Velitel lodi nemusel dlouho přemýšlet, ztratit kontrolu nad stíhači nemohl, otočil se ke spojovacímu důstojníkovi a zařval:
„Ať to stíhačky vybombardují!“
Z hangáru vyletělo několik desítek stíhaček, které se okamžitě otočily a vypálily rakety. Desítky střel explodovaly v bodě, který prorazil projektil, a rozdrtily všechny replikátory. Excaliber se otřásal pod mohutnou explozí a na několika místech vypuknul požár, který se okamžitě vydaly hasit záchranné jednotky. V plátování zela obrovská díra, z níž unikaly plyny, odletovaly trosky a byly v ní vidět výboje energie.
Davis to celé pozoroval z Dia a s úlevou si odechnul, když se letadlová loď dokázala zbavit replikátorů. Z chvilky klidu ho vytrhnul Petrov.
„Pane, Thor volá o pomoc! Replikátoři zničili jeho záchranný modul a nemůžeme ho zaměřit...“
Davis vyrazil směrem ke strážím na můstku se slovy.
„Ti parchanti ho asi vážně chtějí mrtvého...“ Vzal si od jednoho z vojáků pušku, sklopil hledí, které se s zasyčením zajistilo,a nechal se transportovat na palubu Thorovy lodi. Výboj způsobený transportem přitáhl na jeho pozici replikátory, kteří se teď hnali chodbou jako velká voda. Davis zamířil coilgun pušku a vystřílel do replikátorů oba zásobníky, přičemž utíkal na druhou stranu.
Když došly náboje, tak zbraň zahodil a vytasil oba své meče, kterými bez větších potíží rozřezal dveře a pokračoval v útěku. Detekce známek života byla rušena replikátory, ale sem tam mu na hledí helmy probliknula červená tečka a tak se za ní hnal, co mohl.
Byl jen necelých deset metrů od cíle, když se předním objevila druhá skupina replikátorů a Jack byl donucen bojovat. Jedním mečem kolem sebe vyryl do podlahy oblouk, který mu pomáhal v orientaci. Helma automaticky zaměřila kruhový prostor vyznačený mečem a vše, co prošlo skrz, bylo v Jackově dosahu a označeno červeně. Replikátoři na něj začali nabíhat a skákat z obou stran. Davis měl co dělat, aby se jim dokázal vyhýbat, sekat a drtit jejich tělíčka.
Zrovna probodl jednoho replikátora na zemi, druhým mečem odrazil skákajícího pavouka a loktem rozdrtil třetího o stěnu. Jeho helma vydala varovný signál, na který Jack reagoval prudkou otočkou o sto osmdesát stupňů, kde už byl na půl cesty vzduchem replikátor, kterému nastavil do cesty ostří meče. Brouk se rozpůlil a bezvládně spadnul na podlahu. Jack se sice otáčel, jak nejrychleji mohl, jeho končetiny byly jako rozmazaná šmouha, ale replikátorů bylo moc i když ničil dva až tři každou vteřinu.
Jeden se mu dostal na záda a okamžitě využil příležitosti, aby si kousnul do neznámého materiálu. Vytrhnul kousek plátování a když ho zkusil strávit, odpadnul z Davisových zad a už se nepohnul. Hned poté se všichni ostatní replikátoři rozprchli na všechny strany a chodba byla prázdná.
Davis nemrhal ani zlomek vteřiny a okamžitě doběhl ke dveřím, za kterými by měl být Thor. Vrazil do každé poloviny jeden meč, použil je jako páku a dveře násilně rozevřel.
Na lůžku byl nehybný Thor, nad kterým stála lidská postava a měla ruku strčenou v jeho hlavě. Davis k nim přiskočil a pokusil se osobu přeseknout, ale jeho meč prošel skrz stříbřitou kapalinu. Tím si získal pozornost neznámého, který přerušil skenování Thora a otočil se.
„Já jsem První...“ představil se replikátor jakoby nic a pokračoval.
„...a vy budete ten, který otrávil jednoho z mých bratrů.“
Davis však neměl náladu si povídat a znovu zaútočil, doufajíc, že najde nějakou pevnou část, která by šla zasáhnout. První se z počátku nebránil a Jackovy meče pouze projížděly jeho tělem, replikátor vypadal jako by něco počítal. Když byl Jack uprostřed jednoho seku, řekl První pouze.
„Bohužel budu potřebovat vzorek.“ Načež se jeho ruce proměnily na ostří a zaútočil. Davis jedné ruce uskočil, druhou vykryl a kotrmelcem vzad se dostal z dosahu.
Replikátor k němu opět došel a snažil se z brnění odřezat jeden z plátů, Jack se však jen tak nedal a svými meči úspěšně zastavoval všechny jeho pokusy. Davis jedním z ostří projel nohou Prvního, který ji hned na to zvednul a vší silou ho kopnul do břicha. Jacka úder zvednul z podlahy a na chvíli jej rozhodil, čímž replikátor získal dostatek času a vrazil své ostří pod jeden z plátů na zádech a odtrhnul ho. Jack zrovna popadl dech a chystal se dojít si pro své brnění, když se První rozsypal na stříbrný prach, do kterého dopadl plát. Až se zvukem dopadajících replikátorských bloků všude kolem, mu došlo, co se stalo... loď byla zasažena disruptorem. Zvedl ze země plát, přiložil ho na původní místo a přiskočil k Thorovi, který pootevřel oči a podíval se na Davise.
„Admirále... musíte okamžitě pryč, tuhle bitvu nemůžeme vyhrát. Když byl v mé hlavě, povedlo se mi zjistit, že rušička hyperprostoru je hned pod povrchem koule, pod jakýmsi výstupkem.“
„Teď nemluvte, musíme vás dostat do nového těla...“
Thor ještě odpověděl:
„Mě již nezachráníte...“
,hned nato se loď mohutně zatřásla a Davis spadnul na zem. Otřesy neustávaly a spíše než slábly, se zesilovaly. Replikátoři očividně nehodlali nechat odejít Davise a Thora s tak cennými informacemi a loď zničili. Její motory explodovaly, přičemž se sekundární exploze šířily palubami a vytrhávaly plátování. V bodě, kde se nacházeli jediní dva přeživší, se paluba začala trhat a Davis nestihl rozkázat transport, než znovu upadnul.
Poslední přepážka povolila a vše v místnosti bylo vycucnuto do vakua. Thorovo malé tělíčko tvrdě narazilo do hrany praskliny a vyplachtilo do chladného vesmíru. Hned za ním byl vysát i Davis, kterému však dávalo brnění alespoň nějakou ochranu, i když ne zásoby kyslíku.
„Transport! Transportujte nás oba!“
Vykřikl do vysílačky a hned zmizel v záblesku bílého světla. On i Thor se objevil na můstku Dia, kde Jack okamžitě vyběhl k Petrovovi a na taktické obrazovce ukázal na bod replikátorské koule.
„Okamžitě na to vypalte vše, co nám zbylo!“
„Pane...“
„Palte Petrove! A hned poté rozkažte flotile skok do hyperprostoru.“
Z Diova trupu vyletěla stovka jaderných hlavic a všechny jeho věže měly v zaměřovači malý výstupek na povrchu koule. Hned po gigantické jaderné explozi skočila flotila do hyperprostoru nechávajíce za sebou Replikátory, kteří měli o čem přemýšlet.
„Pane...“ Ozval se znova Petrov a Jack se otočil od obrazovky k němu nachystaný řvát, když si všimnul majorova vyděšeného pohledu. Podíval se stejným směrem a došlo mu, co se mu Alexejevič snažil celou dobu říct... Na podlaze leželo pokroucené Thorovo tělo v nepřirozené pozici a nejevilo jedinou známku života. Davis si sundal helmu, vztekle s ní mrštil do rohu můstku a do strašidelného ticha pronesl jenom.
„Tak to je v prdeli...“