SG: Phoenix 56.díl ...Jsme položili své živo

St0rme, proč jsi dal své vlajkové lodi tak obtížně "napsatelné" jméno?

skvělí díl...opět.
zajímáme se o druhé ori lodě.

Toto je spoiler!!!:

Že by vzbouřenci?

Kde se ty ori lodě pořád berou?

A to já tu větu ještě několikrát upravoval, přepisoval a přehazoval slova, ale Zeus mi nějak unikl

[Patas25]

xD

Toto je spoiler!!!:

No a jinak souhlasím s Arianem. Podle mě lidé z MW nejsou jediný nevěřící v jejich galaxii.

S týmto súhlasím. Aj v seriále bola skupina osôb, ktorí pátrali po svojej minulosti a neprímali učenie Ori ako jediné možné.

helééé vymyslete si něco svého!!

Teď se my v hlavě rozležela myšlenka na ty lodě. Všechny mé úvahy se opírají o pár detailů, které tam snad St0rm nedal jen tak.

Toto je spoiler!!!:

-Že by ori nechali jen tak stavět nevěřící vesmírné lodě (Stavět proto, že ty lodě mají jinou barvu a pochybuji, že by si je odboj přestříkával ) -Kdyby to byli nevěřící, kde by potom ty lodě sehnali -Kde by vzali převora na řízení loďí (Je pravděpodobnější, že by ukecali převora, než že by měli nějakou hight-tech hračku, se kterou by s těma loděma létaly, při jejich úrovni techniky.) Můj názor je, že to bude mít nějakou spojitost s Adriou, popřípadě s nějakou jinou skupinou povznesených.

Omlouvám se za text, ale poslouchám při psaní tohohle příspěvku Korpiklaani a nechávám se unášet METALem

Vím, že to do vás peru o sto šest, ale předpokládám, že nevadí... Pokud ano, zastavte mě

Ori, part II

Adria cítila, jak ji tuhne tělo, už tři hodiny bez hnutí seděla v řídícím křesle a soustředila se na udržení spojení s loděmi. Těžký křižník, který pilotovala, letěl hyperprostorem v čele sedmnácti členné formace lodí Ori. Když se přiblížil bod pro výstup do normálního prostoru, zachvěly se jí víčka a všechny lodě vypadly z hyperprostoru přímo u superbrány, kolem které se vznášely jen trosky. Na chvíli přerušila spojení s loděmi, a soustředila se na bránu, která se začala nabíjet a během deseti vteřin se otevřela. Na můstku vedle Adrie se v jasném záblesku objevil Daniel.
„Vypadá to, že s tebou půjdu na výlet. Potřebujeme vědět, jak to u Ori vypadá a jiný dobrovolník se nenašel... Snad se na mě neodváží sáhnout, když ví, že Antici jsou stále mocnější než oni.“Adria pouze přikývla a zase zavřela oči. Sedmnáct běloskvoucích křižníků procházelo bránou v úhledném vláčku.
Na druhé straně brány na Adriiny lodě čekalo třináct těžkých křižníků, které měly za úkol střežit bránu. Než však stihli převoři na jejich palubě vyzvat nově příchozí k identifikaci, tak ztratili řízení nad loděmi. Adriiny ruce se začaly lehce třást a její mysl se vší silou soustředila na těžké křižníky. ZPM začalo zářit ještě více než předtím a přístroj v hangáru se rozhučel. V, na zlomek vteřiny, stejný okamžik se na všech těžkých křižnících otevřely naprosto všechny dveře a hned poté vzduchotěsné přepážky na trupu.
Během sekund byla celá posádka mrtvá buď tam, kde stála, nebo vycucnuta do chladného prázdna vesmíru. Daniel se proměnil v bílou kouli a skrz stěnu můstku vyletěl ven. Adria přebrala kontrolu nad loděmi a skočila s celou flotilou do hyperprostoru směr Celestus, kde se podle vysílání nacházela flotila bezvěrců.
Adriino tělo sedělo v křesle, napravo stála Adria celá v černém, nalevo v bílém a obě držely své tělo za ruku. Ta v bílém se znepokojeně podívala na jejich tělo.
„Nevím, jak dlouho to vydrží, dalších třináct lodí je na naše tělo už moc...“
„Vydrží, jsme sice na hraně, ale takový počet ještě udržíme.“ Odpověděla černě oblečená.
„Snad to Aliance přežije, než dorazíme... Budou v obrovské početní nevýhodě.“
„Když už nebudou žít, tak se aspoň můžeme pomstít.“ Poznamenala se škodolibým úsměvem Adria v černém a dále pozorovala jejich tělo.
Chvíli před opuštěním hyperprostoru u Celestu si obě ‘já‘ sedly na stejné křeslo, kde bylo jejich tělo. Třiceti členná flotila vystoupila z hyperprostoru čtyři světelné vteřiny od boje. Už z dálky bylo vidět záblesky na flotilním štítu Excaliberu a mohutné exploze v řadách Ori. Adria se uklidnila, když mezi loděmi Aliance zaznamenala identifikační kód Dia a mohla se plně věnovat řízení své flotily.
Devatenáct těžkých a deset lehkých křižníků pod jejím velením se vrhnulo Ori do zad. Jejich lodě nic takového nečekaly a úvodní Adriin nálet napáchal obrovské škody. Loď, na které Adri seděla, vypálila z hlavní zbraně posílené ZPM a provrtala načatý těžký křižník skrz. Z hyperprostoru dorazilo dalších šest lodí, které se přidaly k Ori, ale teď už to byl vyrovnaný boj.
Na můstku Dia
„Pane! Nově příchozí lodě střílejí po Ori!“ vykřiknul Petrov a Jack otevřel oči. Chvíli mu trvalo, než se zorientoval, ale poté pohlédnul na projekci a zavelel.
„Celé flotile, neútočte na cíle F1 až F30 dokud ony nezaútočí na nás. Vypněte štít a zahajte úhybné manévry!“
Štít chránící flotilu zmizel a lodě s alespoň částečně nabitými štíty, se vrhnuly proti nepříteli s novým dechem. Kdyby Aliance nedisponovala tak vyspělým zaměřovacím systémem, byla by bitva naprostý chaos. Lodě Ori, okem k nerozeznání jedna od druhé, po sobě střílely jako zběsilé a v nastalém nepořádku poletovaly Victory a Abyssy a podporovaly jejich nečekané spojence. Už i Excaliber se zapojil do boje, i když ne příliš běžným způsobem. Jeho věže střílely po všem kolem a jeho stíhače poletovaly v nejhustším boji, ale i Excaliber jako takový, byl použit jako zbraň. Tři Victory právě vytlačovaly dva Ori křižníky ven z klubka bitvy a když už, už byly venku a chtěly se otočit, vletěl jim do cesty Excaliber. Jeho spodní štít byl vypnut, přičemž mu tuto stranu kryl Behemont, a jeho energie byla převedena do štítu horního, kterým letadlovka setřela křižníky Ori, jako stěrač mouchu.
I přes neustálý příliv nepřátelských posil už Aliance získávala kontrolu nad bojištěm. Sklady a zásobníky všech lodí zely prázdnotou, dokonce i Excaliberu došla munice pro stíhače a poslední, co měl k dispozici bylo venku s poslední vlnou. Všechny lodě střílely čistě z energetických zbraní a díky podpory neznámých lodí se jejich štíty držely, případně i dobíjely.
Zeus v doprovodu dvou Abyssů, prováděl okružní let kolem bitevního pole, na kterém zbývalo posledních deset nepřátelských lodí, a ostřeloval je ze všech hlavní. Z plavidel, které dorazily jako posily, zbývala ještě polovina a když se žluté a modré paprsky zkřížily ve vraku posledního Ori křižníku, nastalo ticho.
Lodě obou stran visely proti sobě a nic se nehýbalo. Tedy až do okamžiku, kdy obrovské generátory na palubě Ori lodí jasně zazářily a všechny křižníky, až na jeden těžký, zmizely v zářivém výbuchu. Petrov a Davis nechápavě zírali na obrazovku, kde právě pohasínala exploze očividné autodestrukce a poté Jackovu pozornost upoutal poslední netknutý křižník, který nehybně visel mezi troskami s vypnutými štíty.
Zvedl z podlahy helmu, vzal do rukou meče a nechal se spolu se zásahovou jednotkou přenést na palubu neznámé lodi. V ten samý okamžik z hyperprostoru vyrazily další čtyři Ori lodě a Petrov, aby předešel admirálově smrti, rozkázal obklopit nehybný křižník a aktivovat flotilní štít. Lodě Ori dotíraly na obranu, ale pouze čtyři neměly moc šancí a brzy začaly jedna po druhé explodovat.
Jack se mezitím opatrně pohyboval po křižníku s vojáky několik kroku za ním. Za celou cestu nepotkali jediného vojáka. Až když stáli na patře můstku, poznal Jack, o který křižník se jedná, i když nechápal, kde se tady vzal...
I přes opravy bylo stále vidět spálené stěny a zničenou křižovatku. Odbočil chodbou na můstek, otevřel dveře a metr od nich stála jasně zářící postava. Vojáci okamžitě zahájili palbu, ale kulky se k neznámé ani nepřiblížily. Bytost pozvedla ruku a i přes to, že na zádech jednoho z vojáků hučelo antipřevorské zařízení, odhodila vojáky z můstku, uzavřela dveře a Jack okamžitě vytasil meče. Osoba se na něj otočila a Davisův osobní štít se rozzářil pod náporem sil neznámé bytosti. Zdroj energie v brnění během sekund selhal, Jackovi vyletěly meče z rukou a neznámá bytost pohasla.
Když Jack rozmrkal jasný bílý flek, který mu zůstal viset před očima, konečně rozpoznal původně zářící osobu.
„Adri? Co tady děláš?!“ zvolal překvapeně a chtěl se k ní vydat, když si všimnul hořícího bělma, zpozorněl. Adria k němu došla, pohladila ho po boku helmy v místech kde je tvář a poté ho druhou rukou udeřila do břicha. Jack odletěl na stěnu za ním a dopadl na podlahu.
Zvednul se právě včas aby vykryl loktem její úder, potom dlaní zastavil její druhou ruku a poté ji holení kopnul z boku do kolena, aby ji podlomil nohu. Adria ztratila balanc, ale okamžitě zvednula ruku a zase s Jackem praštila o stěnu. Ten se opět postavil, rychle si strhnul helmu a zvolal.
„To jsem já!“
Od Adrie se však nedočkal odpovědi, jen úderu do ledviny. Neustále se ho snažila udeřit pěstmi a Jack se jim vyhýbal, případně je zastavoval protiúdery. Několikrát ho praštila do obličeje loktem a stále stupňovala na síle. Jack ji nechtěl ublížit, ale jak to tak vypadalo, neměl jinou možnost. Přešel z obrany do útoku a Adria měla co dělat, aby stíhala jeho výpady vykrývat. Útočil výhradně na její ruce a nohy, snažil se ji unavit, nebo otlouct natolik, že by sama odpadla. Při jednom několikanásobném úderu do její levé ruky přestal hlídat tu pravou a Adria s ním pomocí telekineze hodila na stěnu, kde ho nechala viset, přistoupila blíže k němu a začala mačkat jeho hrdlo. Jackovi se zatmělo před očima...

No...kdo si nemyslel že to tak dopadne ať zvedne ruku ...ale jak jinak než dobrý...jestlipak se z toho adria probere..

velice dobrý dil

Jeho spodní štít byl vypnut, přičemž mu tuto stranu kryl Behemont, a jeho energie byla převedena do štítu horního, kterým letadlovka setřela křižníky Ori, jako stěrač mouchu.

To mě vážně dostalo

To se dalo tušit, nikdy nevěřte tomu v černém...Tedy, pokud to není dobře padnoucí oblek, v tom případě mu vždy věřte.

Adia opět zlá, s tím se teď dají dělat divy.

Rozhodně se neboj, že by s nás zahlcoval.

znovu dobrý diel
a s tým zahlcovaním mi to ani zdaleka nevadí
kludne možes takto pokračovať

Arian: Dají no, dají... Ale musíš brát v potaz, že jsem to psal před třemi měsíci, takže divy se dělat dalY, a bohužel nedělalY

mnooo snad všichni vědí, jak jsem to myslel, ale

pokud se divy neděly, snad tam budou rozvedeny ty divný ori lodě
kruci už po pátý se snažím napsat loďe, ještě štěstí, že si to pokaždé uvědomím

No, byť tebou, vydávam to v oveľa kratších intervaloch a neflákam sa. My už niečo vydržíme.
Táto časť bola naozaj veľmi dobre prepracovaná a aj domyslená.
"Teraz" chudák bojuje s "Adriou" a neskôr bude "bojovať" s Adriou.
Tak:

Tak Puk to teď rozbil

puku ty se dej na profesionílního zabijáka...ty tvoje hlášky mě opravdu ZABÍJÍ

Puk- Nemůžu vydávat rychleji už ob den je extrémní tempo a musím stihnout připravit druhou povídku

Něco je špatně

Davisův obličej začínal rudnout a on zkoušel, která část těla by se mohla pohnout. Nakonec zjistil, že pravá noha je relativně mimo vliv telekineze a i když nechtěl, kopnul vší silou proti Adriinu břichu.
Jeho nohu zastavila mocná telekinetická vlna centimetr od břicha a místností se rozlehl hlasitý Adriin výkřik.
„NE!“
Hned poté její oči zhasly, ruka klesnula a Davis dopadl na zem. Adria se sesunula k podlaze a celé její tělo se klepalo. Jack se k ní po čtyřech doplazil, sedl si na podlahu vedle ní, rukou zvedl její hlavu a odhrnul vlasy, aby viděl do obličeje. V jejich očích bylo vidět smutek, radost, nenávist i strach zároveň a pořád jenom dokola šeptem opakovala.
„Chtěla pryč... Chtěla tělo... Nechtěla ti ublížit... Chtěla pryč... pryč...“ Jack ji objal a začal ji hladit po vlasech.
„Už to bude dobré. To nic Adri... to nic...“ a začal se s ní mírně pohupovat, jako by ji kolébal.
Síla, která držela dveře polevila a vojáci se konečně dostali dovnitř. Nevěřili vlastním očím, když viděli na zemi Jacka, jak objímá Adriu a po tváři mu stékají slzy. Tohle, že byl ten samý Davis, který ještě včera porcoval lidi aniž by hnul brvou? Velitel jednotky diskrétně gestem zavelel k odchodu a vojáci ponechali dvojici o samotě.
Adria únavou usnula v jeho náruči a Jack naprosto zapomněl, kde vlastně jsou. Nemohl ani popsat, jak moc mu chyběla, teď když ji držel v náručí. Nos mu plnila její vůně, cítil příjemné teplo, které se šířilo z jejího unaveného těla, v uších mu znělo spokojené oddechování a vnímal její klidně a rytmicky tlukoucí srdce.
Ze zasnění ho vytrhnul otřes lodi a následné hlášení ve vysílačce: „Pane, připevnili jsme křižník Ori na Excaliber, dorazili další nepřátelé... Jaké jsou rozkazy?“ Jack se podíval na Adriu spící v jeho klíně, nechtělo se mu z té snové země, ale neměl na výběr.
„Vybombardujte chrám na Celestu, hoďte na něj, co nám zbylo... a vezměte nás k superbráně. Než skočíme do HP, tak přeneste mě a Adriu na ošetřovnu a jednotku ke zbrojnici.“
Z rádia se ozval překvapený Petrovův hlas.
„Adria?!“ , ale dále se nevyptával a po chvíli se Jack s Adrií v náručí objevil na ošetřovně, kde k nim okamžitě přiskočili doktoři. Alianční flotila pod palbou několika lodí Ori vystřelila z hlavních zbraní na Celestus, odpálila všechny konvenční rakety které zbývaly a jako třešnička na dortu k chrámu doletěla F-303, na které přetížili generátor a honosná budova se konečně zřítila do propasti pod ní. Hned poté zmizely lodě v hyperprostoru směrem k superbráně.
Doktoři zkontrolovali Adriin zdravotní stav a poté, co zjistili, že je v pořádku, ji Jack nechal přenést do jeho kajuty. Uložil ji na postel, přikryl dekou a nechalv klidu, ať si odpočine. Mezi tím ze sebe sundal brnění, osprchoval se a na tabletu začal zpracovávat dlouhodobý strategický plán. Od stolu se s prací přesunul do jídelny, poté zase zpátky do své kajuty a nakonec si také lehl na postel a po chvíli usnul.
Flotila mezitím vystoupila u superbrány, seřadila se a začala procházet skrz. Na můstku Dia se z ničeho nic objevil Daniel a Petrov překvapením vyjeknul.
„Doktore Jacksone! Co tady děláte?“
Daniel se k němu otočil a poté máchnul rukou ke zbrani proti povzneseným.
„Mohli by jste ji prosím zničit? Já se k ní jaksi nemůžu přiblížit.“ Petrov přikývnul a s tím, že už ji stejně nebude potřeba, ji nechal přenést ven z lodi, kde dostala zásah od jedné z obraných věží. Daniel lehkou úklonou poděkoval.
„Abych odpověděl na vaši otázku... Byl jsem na průzkumu u Ori a musím říct, že Merlinova zbraň s nimi udělala krátký proces... Teď, pokud vám to nebude vadit, bych se rád svezl do mléčné dráhy plukovníku.“ Petrov přikývnul na znamení souhlasu.
Než se Excaliber vnořil do horizontu, vypustil neviditelnou sondu, aby měla Aliance přehled nad okolím brány a systém včasného varování. Na druhé straně brány byla vypuštěna druhá a hned na to skočila flotila do hyperprostoru směrem k Zemi, aby doplnila munici a prošla opravami. Zeus však zůstal kousek pozadu. Hned po průchodu bránou se Daniel zadíval kamsi do dáli, jakoby přes strop můstku, a poznamenal:
„Tohle není dobré, tohle vůbec není dobré!“ a bez vysvětlení se rozplynul.
Jack spokojeně spal převalený na boku a jeho tablet se povaloval vedle postele, kam mu spadnul, když usnul. Probudilo ho tiché.
„Jacku?“
Otevřel oči a když se posadil zjistil, že Adria už je vzhůru, dívá se na něj a tváří se velice nejistě. Usmál se a dotkl se její tváře, aby ji uklidnil.
„Už je ti lépe?“
Na jejích rtech se objevil nervózní pokus o úsměv.
„Byla jsem jenom unavená...“
„Fajn... poslyš Ad...“ Adria mu položila prst na rty, aby byl tiše.
„Jacku promiň, že jsem ti to neřekla.“
„Nemáš se za co omlouvat, to já bych se měl omluvit tobě. Přehnal jsem to... jenom jsi se snažila mě chránit.“
„Ano, ale...“
„Žádné ale...“
„Jacku, já...“
„Nemusíš mi nic vysvětlovat.“
„Jacku, nech mě dom...“ Jack ji k sobě přitáhl a políbil. Adria cítila, jak se ji rozbušilo srdce a do žil se vléval adrenalin, měla pocit, jako by to byl její první polibek a poddala se tomu úžasnému pocitu. Po chvíli se lehce odtáhla a podívala se Jackovi do očí. Doslova se topil v jejích hlubokých hnědých očích, až do chvíle, než Adria promluvila.
„Jsem těhotná, znovu...“
Jack pootevřel ústa úžasem. Už z prvního dítěte měl radost, i když spolu byli chvíli, teď po roce se však jeho nadšení nedalo vyjádřit slovy. Po tváři se mu rozlil široký úsměv a Adria nepotřebovala další odpověď, opět ji políbil a klesli v objetí zpět na postel. Po pár vteřinách se však ozvalo z vysílačky „Admirále?“
Jack rezignovaně sklonil hlavu.
„Co se děje plukovníku?“
„Dorazili jsme k Zemi, je tady tak trošičku rušno... Adria očividně odešla se vší parádou. A Thor by si s vámi přál mluvit.“
„Řekněte mu, že za tři minuty jsem u něj na lodi... Davis konec.“
Omluvně se podíval na Adriu, která ležela pod ním, zvedl se z postele a urovnal si rozcuchané vlasy. Když už byl u dveří, otočil se zpět.
„Vydržíš to tady chvíli sama? Obávám se, že po palubě se bez bezpečnostních kódů moct pohybovat nebudeš...“ Adria jen přikývla a Jack, tentokrát opatrněji pokračoval.
„A co ta druhá... cvaklá, Adria? Určitě tě můžu nechat samotnou?“
„Neboj se Jacku, hned jak jsem získala kontrolu nad tělem, dokázala jsem ji smazat.“ Davis pokýval hlavou, vyšel z kajuty a dveře se za ním zavřely. Adria chvíli pozorovala místo, kde Jack zmizel za dveřmi a poté se vedle ní ozvalo.
„Ts, ts, ts... Takhle mu lhát, zrovna když jste měli tak srdceryvnou chvilku...“
Adria se s nechutí podívala na své druhé já a s odporem pronesla:
„My dvě jsme spolu skončily!“

Chvíli poté, Thorova loď
„Ale no tak Thore!“ zvolal pobaveně Davis a pokračoval:
„Vždyť zachránila Alianční flotilu...“
„Ano, ale jakým způsobem... Je bezpečnostní riziko admirále.“
„Její druhé já je vymazané, už nemá žádné nebezpečné schopnosti...“
„A jak víte, že je druhé já pryč, smím-li se zeptat?“
„Protože mi to řekla Thore... Já ji věřím, to by vám mělo stačit. Zaručím se za ni klidně svou hodností...“
„Dobrá, jak myslíte... Ale pořád to neospravedlňuje útok na Asgardský křižník.“
V Davisových očích se objevily pobavené plamínky.
„Tak o to vám jde... Vám vadí, že vás převezla a potom s vámi ještě zametala na vlastní lodi!“ Nemohl se přestat usmívat Jack.
„Musím uznat, že jsem nic takového nečekal... Na tom ovšem nesete částečnou vinu i vy, admirále. Věděl jste o jejím stavu a nikomu jste nic neřekl.“
„A vy by jste to snad někomu řekl, v mé kůži?“
„Pravděpodobně ne... Nechápejte mě špatně Jacku, mám Adriu rád. Asi proto, že mi připomíná doby, kdy byli Asgardé ještě jako vy...“
Jack byl sice překvapený, že Asgard dokáže ocenit lidskou krásu, ale jen spokojeně pokýval hlavou „Takže všechno vyřešeno?“
„Asi ano. Plány satelitů dáme k dispozici doktoru McKayovi a jeho týmu během hodiny.“
„Díky...“ Odpověděl Jack a Thor ho přenesl zpět na Dia, který už ležel na molu Babylonu.

Som vám to vravel.
Aj túto časť pridávam k tým veľmi dobrým.
Chudák Thor a jeho ego.
Tak dobre, nemusíš vydávať častejšie, stačí ak udržíš toto tempo. (sklamanie)

Však tebe to zklamání přejde! Jen se divím, že se nesnažíš zjistit, co to tam ten Danny "viděl"

Já bych řek, že se antikové budou chtít dostat k moci Ori, nebo maj nový sousedy
A jinak, vypadá to na degradaci

2St0rm: Ja to rozchodím. A čo Daniel videl sa dúfam dozviem nabudúce.

Toto je spoiler!!!:

Deň má 24hodín, tak máš fúru času aj na druhú poviedku. Asi ma Koniec môjmu životu.

sgcatlantis: Na to degradovanie to naozaj vyzerá, ale na to by museli akosi prísť. Neverím, že im to Adria povie sama.
Možno Antici. (Je možné, že Daniel videl toto, alebo naozaj nového nepriateľa. )

dobrý diel (ako vždy)

a možno že ori ešte neboli vyhladení úplne, alebo to má niečo spoločné s Anubisom

Mě je úplně jasný co tam viděl. Antici byli tak šťastný že už jsou Ori K.O tak uspořádali galagtickou poveznesenou pařbu, poveznesený se tak opili že začli dělat samou radostí neplechu v nižší úrovni