SG: Phoenix 56.díl ...Jsme položili své živo

No jsem rád, že se líbilo V porovnání s prvním dílem je povídka úplně někde jinde, to je pravda... v pátečních odpoledních hodinách přibude další díl. Doufám, že se bude líbit alespoň tak jako poslední

St0rm: To máš pravdu, původně si plánoval psát něco trochu jiného, ale nakonec jsi se po rozumné debatě se mnou a Dragonem rozhodl k jinému vývoji povídky.

Daedalos304: Přeju St0rmovi, aby takových lidí jako jsi ty měl víc, protože něco takové velmi potěší a je to ujištění, že se odvádí dobrá práce.

Tak si dáme další díl jak bylo slíbeno. Tenhle díl je prakticky celý napsaný na žádost Jacopa, který byl zvědavý odkud se Furlingové vzali a co dělali

Toto je spoiler!!!:

V příštím díle začíná bitva, která se protáhne na poněkud více dílu.

Furlingové

Jack s Adriou se objevili na palubě Phoenixe a vyrazili k celám. Kousek před nimi potkali Thora
„Majore, sundejte si brnění než za ním půjdete... Furlingové zatím neví, že Asgardé přežili a rád bych, aby to tak zůstalo.“
Davis sice nerad, ale musel uznat, že má Thor pravdu a nechal Adriu v jeho společnosti, zatímco odběhl do zbrojnice, kterou nechal vyklidit a uložil do ní jen brnění pod jeho osobní kód.
V uniformě se vrátil k Adrii, která byla zabraná do hovoru s Thorem. Vypadali poněkud komicky... vysoká štíhlá bruneta a malý našedivělý klon, který jí byl maximálně po pas.
„O čempak jste si povídali?“ vyzvídal Jack.
Thor se odmlčel a Adria rychle odpověděla „O kvantové mechanice...“ Davis nevěděl o kvantové mechanice naprosto nic a tak raději naznačil rukou, že můžou dovnitř.
Furling seděl na židli, ruce měl spoutány za zády a dlouhým řetězem provlečeným pod židlí k nohám. Davis před něj postavil druhou židli a zkusil to slušně „Jaké je vaše jméno vojáku?“
, ale Furling mlčel „Tak co ty srabe? Přišli jste si pro další nakládačku? Moc dobře víme, že jste utekli z boje... poseroutkové.“
Furling se pokusil Davise napadnout, ale řetězy ho nepustily více jak centimetr nad židli. „ No fajn, aspoň vím, že mi rozumíš... Dám ti poslední šanci. Věř mi, že alternativa se ti nebude líbit. Vaše jméno?“
Furling stále odmítal vydat jedinou hlásku tak Jack přešel k Adrii, která stála v rohu místnosti a pošeptal ji do ucha „Adri opatrně, nevíme co umí a měli patnáct tisíc let na vývoj...“
„Neboj se. Oni se patnáct tisíc let vyvíjeli a mě pomocí genetického inženýrství vytvořily povznesené bytosti... Kdo myslíš, že bude silnější?“
Davis se lehce pousmál a Adria si sedla na židli proti Furlingovi. Natáhla ruku k jeho tváři a zavřela oči. S Furlingem prudce škubnulo, když mu vstoupila do paměti.
„Jmenuje se... Jotnar“
Adria se na židli zlehka zapotácela, Jack k ní přiskočil a chytil ji za ruku a kolem pasu. Opět zavřela oči a začala se soustředit. Furling svraštil čelo, jak se bránil telepatii a pokoušel se o protiútok.
Adria šeptem pronesla „Snažíš se marně.“ otevřela oči a její bělmo doslova hořelo bílým plamenem. Jotnar sebou škubnul a Adri prorazila bariéru k jeho vzpomínkám.
„To si vážně myslíte, že Antici něco takového schválí?“ Řval nějaký Furling v obrovské kruhové místnosti, která hučela neustálým mluvením a kde sedělo minimálně tři sta dalších Furlingů.
„Jejich arogance nezná mezí, chovají se jako by jim tenhle vesmír patřil. Můžou být nejstarší rasa, ale to neznamená, že je musíme poslouchat, že musíme skákat podle nich, tak jako Asgardi. Řekl jsem to na začátku a říkám to znovu... pokud chceme Alianci změnit musíme si ji vzít a ukázat Antikům, že nejsme jen poslušné ovce!“ Shromáždění začalo přikyvovat a někteří tleskali. U středové lavice povstal jiný Furling a promluvil ke shromáždění
„Děkuji vévodovi, za jeho slova... nyní se bude hlasovat o vyhlášení války proti Alianci.“
Adria se posunula ve vzpomínkách o tři roky kupředu.
„Pane, evakuace je připravena...“ oznámil důstojník muži, který byl dříve označen jako vévoda. Ten dal povel k zahájení operace a mumlal si pro sebe
„Tolik životů ztraceno... copak ostatní nevidí, že je Antici povedou do záhuby?“
Obrovská válečná flotila, všechny lodě furlingů, Babylon a pět gigantických transportů, pro civilní obyvatelstvo, skočilo do hyperprostoru.
Následující roky Adria projižděla jen velice rychle... vystřídalo se několik vévodů, došlo k vládnímu převratu a po celou tu dobu byla flotila prakticky v kuse v hyperprostoru. Konečně Adria našla relevantní vzpomínku.
Flotila opustila hyperprostor v solárním systému gigantických rozměrů. Měl dvacet planet a ve středu plála hvězda desetinásobně větší než Slunce. Civilní lodě zahájily přistání na jedné z planet a byla zahájena kolonizace. Adria viděla vše, co viděli členové flotily. Z několika panelů dala dohromady pár čísel, která přeříkala nahlas.
„Tři tisíce galaxií. Šest set milionů světelných let, přes osm set let na cestě.“
Furlingy nyní vedla rada, která nahradila vévodu. Kolonizace systému pod jejích vedením probíhala rychle a efektivně. Tři obyvatelné planety se staly základními planetami a na dalších deseti probíhala terraformace. Populace byla konečně pryč z těch příšerných lodí, několik generací nepoznalo jaké to je žít venku a teď si to náležitě užívali.
Válku sice začali Furlingové a v jejím důsledku byli donuceni utéct, ale nenáviděli Antiky i celou Alianci. Tu samou Alianci, bez které by ještě pořád byli na své malé planetce a vedli bezvýznamné války jedni s druhými. Tu samou Alianci, která jim dala technologie a nabídla přátelství. Tu samou Alianci, která je bránila před napadením dlouhé tisíce let. I když to nedávalo člověku žádný smysl všichni Furlingové ji nenáviděli.
Žili ve svém vzdáleném koutku vesmíru a s okolními rasami uzavřeli spojenectví, ale vzhledem k tomu že měli k dispozici pouze bránu z Babylonu a jednu, kterou odvezli ze své planety, bylo spojenectví velmi limitováno. I přes tento nedostatek jejich impérium rostlo a lid se vyvíjel. Jejich nenávist vůči Antikům usnula, byli daleko, nezáleželo na nich. Tady si mohli dělat, co chtěli.
Jejich vojenská síla rostla zároveň s rozprostírajícím se impériem, které během třinácti tisíc let vyrostlo do intergalaktických rozměrů. Někteří se přidávali, protože věřili v ideály Furlingů, jiní proto, že potřebovali ochranu... další ze strachu. A bylo se čeho bát. Furlingové rostli v moci a pýše, vládli nižším rasám silou. Tam, kde předtím byla pomoc, byla teď výhružka, tam, kde byla ochrana, byla teď hrozba a tam, kde bylo přátelství, byla nyní nenávist vůči utlačovatelům.“
Někdy v této době se první z Furlingů dostali na pokraj fyzické dokonalosti a pokusili se povznést. Jejich lid jásal, když se planetami šířily záběry prvních úspěšně povznesených. Konečně mohli být osvobozeni od tohoto života. Ale jak se ukázalo, na cestě k povznesení ležely dvě velké překážky. První a ještě zvládnutelná byla psychická stránka. Ne každý se dokázal oprostit od materiálního života a každý Furling v sobě měl pocit viny za milióny, až miliardy mrtvých, které zabili jejich předci a oni je teď nesli ve vzpomínkách. V důsledku toho, se povznášelo jen malé procento umírajících.
Druhý problém byl poněkud větší... Vědcům bylo ze začátku zvláštní, že s nimi jejich testovací povznesení nekomunikují, ale odůvodnili to tím, že si buď musí zvyknout na novou formu bytí, nebo je komunikace nemožná. Po přibližně dvaceti letech povznášení, což je při celkové populaci dvou set miliard něco kolem sta miliónu povznesených, přišli na to, proč s nimi povznesení nekomunikují. Když se při slavnostním “pohřbu“ jednoho z členů Rady dotyčný za všeobecného jásotu povznesl, tak se během několika vteřin zase objevil. Vykřikl
„Všichni povznesení jsou mrtví! Proradní Antikové je všechny za...“ a zmizel jako pára nad hrncem.
Ve Furlinzích začala vřít krev a probouzely se vzpomínky. Vzpomínky na potupu, na porážku, na vyhnanství a na prokletou Alianci, která je dohnala i tak daleko a po tak dlouhé době. Furlingská armáda začala zbrojit a stahovat své síly z okolních galaxií. Vrchní velení předpokládalo, že když jsou Antici pryč, tak je Aliance velice oslabena. To nechává na poražení jen Asgardy, poskoky Antiků, a Noxy, kteří ovšem raději utečou do stínu lesa, než aby bojovali. Pomsta mohla být konečně jejich.
Během měsíce byla centrální soustava impéria přeplněná loděmi. Počty byly ohromující. Letadlové lodě ve stovkách, křižníky a fregaty v tisících, počet lehkých plavidel a stíhačů nepopsatelný. Aliance byla odsouzena k záhubě. Hodinu před odletem se však stalo něco, co se neudálo nikdy předtím, ani potom. Hvězda systému explodovala a proměnila se v supernovu, i když měla ještě dvě miliardy let existence před sebou.
Flotila měla necelých dvacet minut, než k ním dorazí vlna exploze a snažila se evakuovat civilní obyvatelstvo. Babylon a jeho obranná flotila čítající přibližně tři sta lodí skočil do hyperprostoru ke shromažďovacímu bodu, kde čekal na zbytek flotily, který však nikdy nedorazil.
Když už byla explodující hvězda necelou minutu od flotily tak se ve vakuu těsně kolem tisíců Furlingských lodí vytvořila bíle zářící bublina, která jim nedovolila odletět. Lodě, které se snažily proletět ven byly roztříštěny a ty, které se pokusily o hyperprostorový skok potkal podobný osud. K Babylonu po pár minutách dorazilo pouze vysílání
„Silové pole.... flotila.... nemož.... únik. Supernova se blí......“
Dále bylo slyšet jen statický šum. Dvě stě miliard mrtvých ve dvaceti minutách a jejich vzpomínky v myslích přeživších.
Babylon a pozůstatky flotily vyrazily za svým osm set let vzdáleným cílem. Poháněni nenávistí vůči Alianci a rozzuřeni katastrofou, která je postihla zanechali celé své impérium za sebou a jejich život se změnil. Jediné, co chtěli byla pomsta a krev. Krev jakékoliv rasy, které se Antici jen dotkli.
Adria přerušila spojení, Furling vysílením ztratil vědomí, ale Adria zůstala uvnitř své hlavy, cítila cizí přítomnost. V tom se před ní objevila bílá záře s lidskou tváří.
„Furlingové neměli tušení, co se stalo s jejich hvězdou a bylo to tak lepší. Kdyby věděli, jakou mají povznesení moc, tak by jim došlo, že jsme to byli my. Zabraňovali jsme jim v povznesení, přecejenom už byli na vyšší úrovni, když jsme je vymazali a neporušili jsme své zákony.
Naše pravidla o nezasahování je také chránila před vyhlazením celých čtrnáct tisíc let, ale v okamžiku kdy seskupili flotilu proti všemu, co jsme kdysi pomáhali stvořit, bylo jednomyslně rozhodnuto. Poprvé a snad naposledy jsme zneužili naši moc proti nižší a bezbranné rase. Nemohli jsme jinak...“
Adria otevřela oči a podívala se na nehybného Furlinga. V jejím pohledu bylo vidět odpor, ale i slitování. Sama si nebyla jistá, jak se má cítit.
„Máš něco užitečného?“ Zeptal se Jack, který ji stále držel.
Adria přikývnula a vyvedla ho ven z cely. Za rohem uchopila jeho hlavu a ukázala mu vše, co sama právě viděla. „Vytvoř z toho hlášení, sestavte taktický plán, dělejte s tím co chcete... , ale já už ty vzpomínky nechci nikdy vidět.“

nářez super

St0rm: Je pravda, že je to na mou žádost a věřím, že to není na škodu. Aspoň se vysvětlilo, proč se po tolika tisících let Furlingové vrátili a věřím, že s tím souhlasí i ostatní. Ono je sice pěkně je vrátit, ale když neřekneš proč, tak to může vypadat divně.

Jinak, za toho Jacopa si to s tebou ještě vyřídím.

[Patas25]

Sem byl hodně zvědavej, jak vysvětlíš výbuch a tak to dává alespon smysl.

Tak takéto poviedky môžem.
Síce aj keď to bolo až na prianie, je príbeh dobre premyslený a hlavne pútavo napísaný.
Túto časť snáď môžu kritizovať len večný nespokojenci.
Osobne, teším sa na pokračovania.

Toto je spoiler!!!:

V příštím díle začíná bitva, která se protáhne na poněkud více dílu.

Děkuji, děkuji a ještě jednou děkuji

Super díl. Jsem rád, že si se nechal o Jakopa přesvědčit a tenhle díl vznik . Už se těším na pokračování

[Dragon]

mno jestli se vám tolik líbil (jako mě ) tento průměrný (ano je to blbý, ale u St0rma průměrný) díl, tak se máte ještě na co těšit

Pre St0rm: Otázka.

Dragon: tak se máte ještě na co těšit

Máme?

Já nevím... Když to říká dragon, tak bych mu věřil. Dragon říká vždycky pravdu

Dneska je venku krásně, náladu mám taky dobrou, tak vám tu dám další díl o den dříve, než jsem měl v plánu. Pokud by někdo měl problémy pochopit pár vět

Toto je spoiler!!!:

cizím jazykem

, řekněte, přidám překlad.

Nejlepší obrana je útok

Čas do útoku se počítal v hodinách a na oběžné dráze Země se shromáždila největší flotila, kterou od pádu Aliance, Mléčná Dráha viděla. Sto pět asgardských lodí Mjollnir, patnáct BC-304, třicet Ha’taků a Phoenix. Jediná Atlantis se nemohla zúčastnit boje kvůli nedostatku energie. Lidé se seznamovali s novým vybavením, Jaffové a Tok’rové řešili svoje mezirasové problémy jako vždy a Asgardé s Phoenixem znovu a znovu probírali plán a simulace bitvy.
Davis pobíhal v holografické místnosti, ať si projde všechny fígle a zvykne si na využívání taktické přilby. Na jejím průzoru se zobrazovaly různé údaje o brnění, ale také poloha, komunikační kanály a byla schopna infračerveného snímání a noctovize. Thor se mezitím na můstku účastnil videokonference a taktické porady obohacené o furlingovy vzpomínky.
Davis už měl brnění v malíčku. Povedlo se mu přesně to, co se mu Thor snažil vtlouct do hlavy. Nebral brnění jako výzbroj, ale jako část těla. Na testovací překážkové dráze překonával několik metrů vysoké zdi pomocí nejrůznějších akrobatických cviků a když nešla přeskočit, tak šla proskočit. Zvládal boj s několika protivníky, využíval krytí a možností kladiva na maximum. A nyní s helmou mohl pozorovat pohyb nepřítele přes některé stěny a likvidovat je, nebo využít momentu překvapení pro přepadení. Díky brnění, které mu “násobilo“ sílu si často připadal jako v akčním filmu, když tréninkové cíle létaly vzduchem.
I poslední test s Thorovým hologramem skončil remízou, což je nejlepší výsledek v jaký mohl kdy člověk doufat. Thor mu vyhověl v jednom přání. Veškeré plátování na brnění “přebarvil“ na tmavou šeď ať tolik nevyčnívá z davu.
Flotila byla připravena, jak jen bylo možné. Thor oficiálně předal své brnění Davisovi, přenesl jej do Švýcarska a ohlásil připravenost flotily Asgardů. Lidé byli také nachystáni a po pár minutách se přidali i jaffové s Tok’ry. Westwood zavelel a flotila skočila do hyperprostoru, nechávajíce za sebou pět asgardských lodí a Atlantis jako obranu Země. Až budou v půlce cesty, bude zahájena invaze na Babylon. Pokud bude načasování správné zaskočí Furlingy naprosto zmatené a v nevýhodě, když se objeví Alianční flotila.
Davis seděl s Adriou u bazénu a večeřeli při svíčkách. Chtěla mu uklidnit nervy před bitvou. Přece jenom měl velet dvěma tisícům vojáků proti neznámému nepříteli. I když jim hrálo do karet překvapení a Thorovo brnění, tak to bude těžký boj, těžší než většina z nich kdy zažila. Adria ho pozorovala a nemusela použít telepatii, aby věděla co si myslí.
Když dojedli, tak vstala, zmáčkla pár čudlíků na ovládání a z reproduktorů začala hrát pomalá, příjemná hudba. Došla k němu, natáhla ruku a vyzvala ho k tanci. Davis ji chytil oběma rukama kolem pasu a Adria se k němu přitulila. Pomalu se pohybovali do rytmu po dřevěné verandě a směrem dovnitř a nahoru po schodech do ložnice...
Když se Jack “doloučil“ s Adriou a oblékl si brnění, tak ho objala, políbila a do ucha špitla
„Až se vrátíš tak pro tebe mám překvapení...“
Davis se na ní zvědavě podíval, ale už neměl čas se vyptávat. Požádal Lokiho o transport a během vteřiny stál v SGC odkud prošel bránou na stanoviště Alfa. Jeho muži už stáli ve čtyřstupech všude mezi prostorem brány a hangárem. Původně pro ně měl proslov, ale nebylo to nic originálního, takže je jen seznámil se základním technickým plánem.
„Když vytočíme devítimístný kód Babylonu, tak by se měla brána otevřít za všech okolností a Furlingové by neměli být schopni ji zavřít, ani spustit ochranný štít. Já projdu bránou první, třicet vteřin po mě první úderný tým, pak budou následovat jaffové pod vedením Teal’ca. Na druhé straně zajistíme předmostí pro invazi a následně si rozebereme město... nějaké dotazy?“
Všichni vojáci mlčeli a tak Davis vydal rozkaz vytočit bránu.
Horizont událostí se ustálil a skrz projela sonda, která sice byla na druhé straně okamžitě zničena, ale ověřila, že není zvednutý štít. Davis zlehka pohodil hlavou a přední část helmy se mu spustila přes obličej, se syčením se zajistila a podélný průzor v prostoru očí se modře rozsvítil. Jeho zkreslený hlas řekl pouze
„A jdeme na ně.“ Načež vytasil kladivo a prošel bránou.
První tým čekal třicet vteřin a vyrazil skrz bránu za svým velitelem. V okamžiku, kdy se objevili na druhé straně dorážel Davis posledního Furlinga kladivem do hlavy. Místnost vypadala jako na Atlantis, jen ve větším a v jejím prostoru leželo asi dvacet mrtvých Furlingů. Tým se okamžitě rozběhl ke schodům zajistit jeden z východů. Každá další jednotka prováděla to samé, jen u jiných dveří. Vojáci proudili bránou jako povodeň a za necelých deset minut byli všichni skrz.
Davis mezitím kontroloval přilehlé místnosti jestli nejsou pozorováni. V jedné našel tři Furlingy. Prvního pár ranami přirazil ke stěně a další dva se dali na útěk. Jednomu z nich poslal Davis do zad výboj z kladiva, ale druhý se stihl dostat za roh a z dostřelu.
„Tak tím končí nenápadná akce...“
Furling uháněl chodbami přímo k vrchnímu velení, rozrazil dveře a vykřikl v jejich mateřštině
„Si’ka he Asgárda. Si’ka de Tóra!“
Vteřinu nato se městem rozezněl alarm, Furlingské jednotky se začaly mobilizovat a město uzavřelo všechny přepážky. Alianční jednotky se vydaly čtyřmi chodbami, které vedly od brány a vždy se na křižovatce dělily. U každých dveří museli připevnit kostku C4 a odpálit je. Tato činnost odpadala u jednotek, které šly za Davisem, kterému dveře nedělaly moc problémů. Už asi deset minut nenarazili na žádného Furlinga a napětí viselo ve vzduchu.
Davis s doprovodem došel k jakési pozorovací palubě a za oknem byl vidět kus města a modrá záře hyperprostoru. To jim dávalo alespoň nějakou výhodu, protože město nemohlo obdržet posily. Za nedalekým rohem se ozval výbuch a hned na to se spustila palba z energetických a projektilových zbraní. Davis přepnul helmu do infra a přes nedaleké stěny viděl stovky nepřátel rozmístěné v různých výškách a ve velkém prostoru, vypadalo to na rozlehlou halu. Přes vysílačku rozkázal Teal’covi ať s několika jednotkami zkusí najít cestu nahoru a do zad nepřítele. Jeho doprovod a další vojáci, kteří právě dorazili, proráželi jedny ze dveří do haly a Jack stál asi pět metrů od nich.
Jack se rozběhl hned, jak dveře rozrazila exploze a proskočil pokrouceným kovem do haly. Rozhlédl se a překontroloval situaci. Jeho muži byli drženi v šachu ve dveřích a nemohli skrz bez těžkých ztrát. Vyhlédl si jedno z Furlingských stanovišť o dvě patra výše a vyrazil k němu. Rozběhl se ke stěně po které vyběhl necelé dva metry a chytil se vyčnívajícího balkónu, na který se vyšvihl, z něj skočil na obrubu na protější stěně a odtamtud se odrazil do druhého patra. Přistál mezi dvaceti Furlingy, kteří s výkřikem
„Asgárda!“
vytasili meče a pustili se do něj. Jack uhýbal a kličkoval, ale ani jeho posílené schopnosti nestačily na vykrytí tolika nepřátel a jeho štít dostával zabrat. Roztočil v ruce kladivo a úderem shora zabil jednoho z nepřátel, poté z otočky vzal druhého do těla a odhodil jej na třetího, načež oba spadli dvě patra dolů...
Davis způsobil v řadách Furlingů zmatek a Alianční jednotky se začaly hrnout dveřmi a obsazovat jakékoliv pozice, na kterých bylo možné se krýt. Všude vzduchem poletovaly střely a mezi nimi se prohnal Davis jako černý přízrak, aby zlikvidoval další taktickou pozici nepřítele. U jeho první zastávky ležela jen hromada mrtvol. Přibližně v ten samý čas se Teal’c s jaffy dostal do horních pater a začal ostřelovat nepřátelské pozice.
Hala byla téměř dobita a těžké ztráty byly na obou stranách. Dveře na protější straně se otevřely a začaly přibíhat další posily. Davis párkrát otočil kladivo kolem ruky, zapřáhl se a vrhnul ho přímo do dveří. Letící zbraň se rotací nabíjela více a více, už po ní začínaly přejíždět výboje. Když se kladivo ocitlo u dveří, tak z něj vyšlehla vlna energie, která zabila přes dvacet nepřátelských pěšáků a dalších deset zranila. Kladivo se mu s jasným zábleskem objevilo v ruce a halou se nesl smrad spáleného masa, doplněný o nářek zraněných ze všech stran.
Na průzoru Davisovy helmy se zobrazily plány města, jak je poskytli Asgardé a do vysílačky rozdal další rozkazy. Polovina jednotek vyrazila k řídící místnosti, čtvrtina obsadit doky a palebná stanoviště a poslední část zlikvidovat zbrojnici. Pár desítek vojáků zůstalo s mediky v hale, kterou zajistili a založili ošetřovnu a záchytný bod pro případný ústup. Jack byl v ráži a nezdálo se, že by ho někdo mohl zastavit. Štít sice kolísal na hraně kolapsu, ale zatím se mu ho dařilo držet v chodu přes generátor v kladivu. Oddělil se od svých jednotek, které pokračovaly k centrále města a prozkoumával okolní chodby.
V jedné z nich narazil na Furlinga oblečeného od hlavy až k patě v rudočerném brnění zdobeném ornamenty. V každé ruce měl jeden meč, které byly také ozdobeny nápisy. Na první pohled šlo poznat, že je to někdo velice vysoce postavený. Neznámý křikl
„Tóra da mueta!“ načež si Davis zvedl přední část helmy a provokativně prohlásil
„Nejsem Thor, ale jenom podřadný člověk, kterému se nedokázal ubránit ani jeden z mocných Furlingů...“ ukázal kladivem na neznámého a pokračoval
„... A ty jsi další na řadě!“ Neznámý se na něj vrhnul s obrovskou rychlostí. Davis škubnutím hlavy spustil helmu a vrhnul se do boje s myšlenkou „Tak na tohle jsem trénoval...“
Město vystoupilo z hyperprostoru a furlingská flotila jej obklopila tak, aby bylo kryto ve středu. Byli na oběžné dráze Chulaku. Dvacet světelných vteřin od nich se otevřela hyperprostorová okna a z nich se vyhrnula flotila Aliance. Lodě se seřadily do formace připomínající “V“ na jehož hrotu byl Phoenix a vyrazila přímo proti nepříteli...

[Patas25]

Dobrý díl, akorát se té formací říká: klínová formace. Ve středověku takhle najížděla jízda z boku do nepřátel.

Ten jazyk šel celkem rozumět, ale stejně by se hodil překlad.

„Si’ka he Asgárda. Si’ka de Tóra!“ - Viděl jsem Asgardy, viděl jsem Thora.

„Asgárda!“ - Asgarde!

„Tóra da mueta!“ - něco ve stylu: Thore zemřeš!

a jinak jsem rád, že se líbilo

Pekná časť a ešte lepší boj.
Trocha ma zarazilo, že mohli použiť Bránu pokiaľ bol Babylon v hyperpriestore, ale to je na tebe.
Asi si zaobstarám zbroj od Thora a budem môcť chodiť v kľude po uliciach.
Znova sa mi páčila aj dĺžka a spracovanie poviedky.
Teším sa na pokr.
a

Já už se lekl, že Puk mine díl jsem rád, že ti to pasuje

Jinak, co je s tim Babylonem
To ho tam modeluješ i do poslední chodby, nebo co
To to trvá

nech Storma ať délá jak dlouho bude potřebovat, z vlastní zkušenosti vím jak je časově náročné něco tak rozsáhlého modelovat


Jinak hodně dobrá povídka, na tomto fóru patří mezi mé tři nejoblíbenější

Chjo, člověče. Poslední dobou nedáváš vůbec prostor mým hnidopišským poznámkám
Asi jsem si tě vychoval až moc

Puk píše:

Asi si zaobstarám zbroj od Thora a budem môcť chodiť v kľude po uliciach.

Kde to bydlíš? To musí být zajímavé místo, když se bojíš i chodit po ulici

KošiceE - SK Báť sa nebojím ale bolo by to bezpečnejšie. Bývam neďaleko nemocnice.

sgcatlantis: Nediv se. Až babylon uvidíš, tak pochopíš, že to není žádná sranda.

Puk: Neboj se. Thorovo brnění se teď v několika dalších dílech bude dost objevovat a bude tam mnoho bojů.

Ale plány na něj bohužel nemůžu dát k dispozici... Slíbil jsem Thorovi, že je pouze zmíním v povídce a plány zůstanou utajeny

Při tom odporném počasí si dáme další díl, i když to není nic extra a samotnému se mi půlka nelíbí... snad vám to bude stačit. Snail bude mít radost

Konec?

Alianční flotila vyskočila z hyperprostoru a seřadila se do formace. Westwood na můstku zavelel „rozešlete pozvánky... Teď musíme hrát o čas.“
Formace vyrazila přímo na nepřítele a dvě světelné vteřiny od cíle se rozdělila na několik menších skupin, které začaly kroužit kolem nepřátel a ostřelovat je z bezpečné vzdálenosti. Furlingové drželi pozice kolem města a opětovali palbu. Když však bouchly první dvě jejich lodě, tak se vrhli do boje vší silou. Z letadlových lodí startovaly stíhače, křižníky zaujímaly pozice, aby chránily zbytek flotily tělem, menší plavidla vyrazila proti Alianci a stíhače se řadily do skupin.
Scéna z dálky připomínala kouli, kolem které poletují mouchy. Všude ses míhaly modré, žluté a červené paprsky a boj byl zatím s malými ztrátami na obou stranách. Aliance byla přesílena tři sta ku sto padesáti a musela tudíž postupovat opatrně. I když nepřítel vyrazil ze své kulové formace, tak dělali vše proto, aby se neocitli mezi nepřátelskými loděmi. Phoenix se však nemohl příliš vzdálit od nepřátelské flotily, na jeho palubě byly namontovány rušičky transportních zařízení Furlingů, aby měl Davis dost času obsadit město. Museli kličkovat mezi nejbližšími furlingskými loděmi a několikrát se málem srazili s vlastními plavidly, které se před nimi z ničeho nic vynořily.
Nepřátelská flotila pravděpodobně došla k závěru, že Babylon si bude muset poradit sám a rozpustila svou formaci. Během vteřin se z organizované bitvy stal obrovský chaotický roj několika stovek lodí. Teď BC-304řky zužitkovaly svůj výcvik. Držely se ve skupinách po pěti a vždy, i když prolétaly přímo přes nepřátelské lodě, se vrátili zpátky do formace pro vzájemnou ochranu. Bitva se začínala zvrhávat v jednostranný masakr. Když se lodě Furlingů promíchaly s aliančními a ničily, co jim přišlo do cesty. Jako první byly zničeny téměř všechny ha’taky, jejich štíty neměly moc šancí. Phoenix byl relativně nepoškozen a štíty držely u osmdesáti procent. Asgardská flotila se technicky rovnala Furlingům, ale i přesto ztratila deset lodí, zatímco nepřítel celkově jen patnáct.
„Pane, Thor žádá o asistenci!“ zavolal střelec na můstku a na projekci se znázornil cíl, zároveň se objevily záběry situace na obrazovce. Dvacítka asgardských lodí ubíjela těžký křižník jako neandrtálci mamuta. Poletovaly kolem a ostřelovaly jej ze všech stran. K přetížení štítů chyběl jenom kousek a ten poskytnul Phoenix. Prohnal se středem nepřátelské flotily a těsně míjel štít Babylonu, na druhé straně prudce otočil a v ostrém výkrutu kolem křižníku do něj začal pálit ze všech hlavní. Štíty po pár vteřinách zablikaly, loď explodovala a vzala sebou okolní stíhačky a načatý lehký křižník. Phoenix dotočil výkrut a zařadil se do kolem letící skupiny Asgardů. Společně spáchali několik dalších úderů podobných tomu prvnímu.
I když se Phoenixově skupině dařilo, tak na tom byl zbytek flotily špatně. Bojiště se plnilo troskami a některé poškozené či odstavené lodě padaly do atmosféry. BC-304 utrpěly těžké ztráty, když se dostaly do obklíčení a než je zbytek Aliance vysekal ven, tak jich bylo osm zničeno. Nepřátelská stíhací podpora začínala řídnout hlavně díky pozemským lodím a jejich přesnému bodovému systému obrany, což dávalo Alianci více místa k pohybu a zbavilo je nepříjemné zátěže na štítech.
Počty se začínaly lehce srovnávat. Dvě stě lodí Furlingů bylo stále schopno boje a proti nim stálo třiaosmdesát lodí Aliance. Phoenix si sice schovával drony až jako zálohu, ale nebylo na výběr a Petrov vypálil celou zásobu. Z lodi se vznesly tisíce svítících žlutých bodů a začaly trhat na kusy menší lodě a načaté křižníky. Rázem byli Furlingové o patnáct lodí slabší, ale Aliance vyplýtvala jediné drony ve flotile.
Boj tímto tempem pokračoval i nadále a Phoenix byl pod obrovskou zátěží, z jeho skupiny už zůstal jen on a dvě lodě. Snažili se o manévrování, ale štíty dostávaly několikanásobné zásahy co pár vteřin. Jejich síla pozvolna klesala a už byla někde u dvaceti procent. Babylon se začal otáčet kolem osy a hlavní baterie na jednom z mol vypálila po Phoenixu. Paprsek podobný antickému satelitu jej zasáhl a shodil štíty o dalších deset procent.
Z raketových sil lodi bylo odpáleno všech šest horizontů a Phoenix sebou prudce škubnul při úhybné vývrtce směrem dolů pod město. Měli namále a začali si hrát na kočku a myš. Horizonty si našly své cíle na štítu letadlové lodi, který byl zatěžován Asgardy, polovina hlavic prošla skrz a loď roztrhaly na kusy.

Babylon
Davis bojoval s Furlingem už několik minut a zatím se jeden druhého nedotkli zbraněmi. Davis vypnul štít ať se dobije, v tomhle souboji je mu stejně na nic. V jeho vysílačce se ozvalo „Nepřítel střílí z baterií na molu tři!“
Davis uprostřed otočky zadýchaně odpověděl, že to vyřídí a opřel se do Furlinga. Dva meče a kladivo o sebe neustále cinkaly a nohy obou zápasících kmitaly vzduchem při pokusech o kopy. Furling jedním mečem zaútočil zprava na Davisovu hlavu a když do rány dal kladivo, tak se blížil druhý meč zleva. Davis neměl čas a strčil do rány hřbet levé ruky na jejímž plátování zůstala hluboká rýha. Energii nárazu převedl do druhé ruky a praštil Furlinga kladivem do podpaží, což bylo doprovozeno nepříjemným zapraskáním žeber.
Furlingovi z pravé ruky vypadl meč, nebyl schopný ho kvůli bolesti udržet, ale vzdát se nehodlal. S druhou zbraní v levačce se opět pustil do boje, ale pro Davise už nebyl příliš velkým problémem. Kladivem vykrýval jeho meč a kdykoliv měl příležitost, tak Furlingovi jednu vrazil. V posledním Furlingovu výpadu Jack praštil kladivem vší silou do jeho meče, který se jasně rozezněl a spadl na zem. Zároveň s tím se otočil kolem zmateného Furlinga, levým loktem mu chytil krk a vší silou škubnul nahoru a do boku. Furlingova páteř zakřupala a jeho tělo se bezvládně sesunulo k zemi vedle meče, který ještě nepřestal zvonit.
Jack se zhluboka nadechl, překontroloval mapu komplexu a vyrazil k nepřátelské baterii. Když dobíhal k její centrále, tak na chodbě leželo přibližně dvacet jaffů a nějací Furlingové. S tichým příchodem se neobtěžoval a do místnosti vtrhnul jako hurikán. Zavřel za sebou dveře, aby mu nikdo neutekl, po řídící konzoli a její obsluze vrhnul kladivo a s holýma rukama se vrhnul proti desetičlenné ochrance. Zatímco Davis lámal končetiny, drtil klouby a trhal svaly nepřátel, tak kladivo explodovalo, zabilo obsluhu a usmažilo řízení věží. Poté se mu vrátilo do ruky a Jack s ním přibil posledního Furlinga úderem do hlavy k zemi.
„Baterie vyřízena.“ nahlásil do vysílačky a rozběhl se pomoct s obsazováním centrální místnosti.
Venkovní bitva však nešla, tak dobře jako ve městě. Aliance již měla jen tři BC-304, čtyřicet asgardských lodí a dotlučeného Phoenixe, který se ze všech sil snažil dostat pryč, aby mohl dobít štíty.
„Pane, otevírají se hyperprostorová okna!“ hlásil pilot na můstku Phoenixe.
Westwood se podíval na obrazovku, kde bylo vidět, jak se téměř simultánně otevřely dva tucty hyperprostorových oken na každé straně bitvy a vyletěly z nich flotily lodí.
„Konečně jsou tady.“ pronesl s úlevou Westwood.