2. řada, díl 7.: Souboj o orbitu
5. únor 2021, Dakara, Galaxie Mléčná dráha.
Situace u Dakary se během necelých dvaceti hodin změnila natolik, že by to neočekával ani nejodvážnější věštec. Přibližně třicet jaffských hataků již dorazilo a připojilo se k flotile. Posily ze Země byly očekávány do půl hodiny. Problém ale byl, že ani Ori nezůstali ve stejném počtu jako na počátku bitvy. Před deseti minutami se na senzorech krátkého dosahu objevila flotila nepřátelských lodí, mířících přímo na Dakaru. Podle velikosti kontaktu se dalo čekat kolem čtyřiceti křižníků. Nikdo nevěděl, odkud se lodě taky nečekaně vynořily, ale jedno bylo jasné. Situace se znovu obracela proti Jaffům a Zemi.
Nejen zde však spojenci čelili útoku. Během dvacetihodinové přestávky se po celé galaxii znenadání objevilo množství orijských flotil. Několik systémů od stanoviště Alfa se usadilo uskupení dvaceti křižníků a ohrožovalo tak jeho bezpečnost. Druhá gardová flotila byla v pohotovosti a Třetí hlídková okamžitě zamířila zpět ke stanovišti, aby pomohla v případě útoku. Ještě horší byla situace na Zemi. Senzory zachytily blížící se flotilu o síle více než padesáti lodí. Jejich cílem byla zcela evidentně Země, ke které měly dorazit během necelých dvou hodin. Na celé planetě byl okamžitě vyhlášen stav nejvyšší pohotovosti a započaly přípravy na útok. Přestože flotila o této síle by pravděpodobně nedokázala projít přes veškerou pozemskou obranu, dokázala by napáchat nepředstavitelné škody na zemském povrchu. Dalších dvacet lodí se navíc blížilo ke stanovišti Avalon, které bylo nyní zcela nechráněné, když sedmá i desátá flotila směřovaly k Dakaře.
Orijský plán se tak nezadržitelně rozjel. Zbylé lodě napadaly další planety a odváděly tak pozornost potencionálních posil. Hlavní útočné svazy již byly téměř na místě. Díky mistrnému plánování se je podařilo propašovat do těsné blízkosti jejich cílů bez toho, aby byly odhaleny. Lodě kvůli tomu musely provést řadu těsných hyperprostorových skoků, které je vedly kolem velkých hvězdných systémů, takže jejich hyperprostorová stopa byla velmi těžko zachytitelná.
První na řadě byla Dakara. Pozemní jednotky již byly všechny vysazeny na povrchu. K okupaci ani dobytí planety jich bylo zoufale málo, ale od počátku se předpokládalo, že rozhodující bude podpora flotily. Orijské síly ale Dakaru tentokrát zničit nechtěly. Orici usoudil, že pro věřící, jako jsou jaffové, by zničení jejich symbolu mohlo vyvolat spíše zuřivý odpor do trpkého konce. Proto se místo toho rozhodl pro okupaci planety. Byl to riskantní počin, protože se dal očekávat zuřivý odpor obránců, ale ten měla potlačit přibližně stovka převorů, která se vysadila s pozemními jednotkami. Tak velkému množství nemohli obránci odolat.
Posily v podobě dvaceti těžkých a dvaceti lehkých křižníků se vynořily poblíž vyčkávajících orijských lodí. Stíhače a bombardéry začaly opouštět jejich hangáry a rozprostírat se v ochranném kruhu kolem flotily. Jakmile byly všechny na pozicích, pohnula se flotila kupředu. Pomalu se sunula nad noční oblohou Dakary směrem k jaffským silám. Ty se s očekáváním rychlého konce řadily do co nejlepší formace. Nedlouho poté došlo ke střetu.
Dlouhé paprsky orijských primárních zbraní vyrazily proti jaffským lodím. Hataky ale na nic nečekaly a okamžitě zrušily formaci. Noční oblohu rozzářily první exploze a záblesky od střelby z těžších zbraní. Piloti znesvářených stran se znovu utkali v nemilosrdném souboji o nadvládu nad planetou. V krkolomných manévrech se snažili navzájem smést z orbity. Jaffská flotila ale byla v jasné nevýhodě. Početně byly sice obě strany vyrovnané, ale orijské křižníky byly mnohem výkonnější než hataky.
Naštěstí pro jaffskou flotilu dorazily očekávané pozemské posily ještě před její drtivou porážkou. Uskupení lodí se vynořilo z hyperprostoru v palebné vzdálenosti od bitvy. Malé motory na bocích pozemských Dreadnoughtů zazářily a rychle srovnaly masivní plavidla do palebné pozice. Hangáry pozemských lodí mezitím opouštěly stíhačky a bombardéry. Necelých třicet vteřin po svém příletu zahájila pozemská flotila palbu. Hlavně coilgunnů opustily projektily, které téměř okamžitě dopadly ničivou silou na štíty nejbližšího těžkého křižníku. Ten pod náporem zazářil stříbřitou barvou, ale vydržel. Hned poté však následovala další salva a za ní další. Po třech salvách z coilgunnů se do boje zapojily ostatní lodě pozemské flotily. BC-305 a polovina BC-304 vyrazily do změti nepřátelských a spojeneckých lodí. Jakmile se ocitly v dosahu, vystřelily z jejich baterií zářivě modré asgardské paprsky a zaryly se do štítů nepřátelských křižníků.
V klubku bojujících lodí brzy vykvetl ohnivý záblesk, když se jeden z těžkých křižníků pod náporem coilgunnů proměnil v hromady trosek. Dreadnoughty korigovaly palebný úhel a zahájily střelbu na další cíl. Pozemské lodě uvnitř bojujícího chumlu mezitím dotíraly na lehký křižník. Jeho manévrovací schopnosti byly sice oproti těžkým křižníkům brilantní, avšak proti pozemským lodím neměl šanci. Čtveřice BC-305 bez ustání zatěžovala jeho štít asgardskými paprsky, zatímco jejich railgunny koordinovaně rozsévaly zkázu mezi nepřátelskými letouny. Štíty lehkého křižníku konečně vzdaly svůj nerovný zápas a spadly. Bělostný trup byl vmžiku roztrhán na kusy proudy čiré energie z asgardských zbraní. Jeho exploze ozářila okolí a ještě více zatížila štíty okolních orisjkých lodí, ale pozemské 305ky již byly dávno z jejího dosahu.
Křižníky konečně rozpoznaly Dreadnoughty jako jasnou hrozbu. Již dva těžké křižníky jim padly za oběť a nyní dotíraly na třetí. Čtveřice těžkých a šest lehkých orijských lodí se oddělilo od ostatních a vyrazilo proti Dreadnoughtům. Orijské lodě však nejdříve musely překonat poměrně dlouhou vzdálenost, než mohly zahájit palbu vlastními zbraněmi. Dreadnoughty samozřejmě na nic nečekaly a zahájily palbu po nejbližší z lodí. Křižníky se ale také dostaly na dostřel a všechny zahájily palbu na EFS Dreadnought. Deset zářivých paprsků proletělo vzduchoprázdnem a narazilo do pozemské lodi. Její mocné štíty se sotva zviditelnily, ale evidentně zachytily veškerou energii střel. Jako odpověď vypálily Dreadnoughty i jejich eskorty smrtící baráž raket Mk X. Záblesky po odpalech ze sil a sotva znatelné stopy kouře, to bylo vše, co naznačovalo děsivou smršť, které měla každou chvíli zasáhnout orijské lodě.
Ty znovu vypálily hlavními zbraněmi proti Dreadnoughtu. Štít energii znovu pohltil. Pak dopadla první raketa. Slabý záblesk na štítu jednoho z křižníků, následovaný oslepující září pohlcující všech deset nepřátelských lodí. To bylo vše, co se dalo spatřit na obrazovkách na můstku EFS Dreadnought, zachycujících okolní bitvu. Na minutu všechny bíle zářily, dokud se kamery na vnějším trupu znovu nevzpamatovaly z oslepující záře. Když znovu zaměřily místo, kde se nepřítel nacházel, nebylo po orijských lodích ani stopy. Žádné lodě, záchranné moduly, ani kusy trosek. Více než Tři stovky raket Mk X v jedné salvě spolehlivě odpařily nepřátelské lodě, jejich posádku i jejich trosky.
Situace na orbitě se ale nevyvíjela dobře. Jaffská flotila byla téměř rozprášena. Bitevní lodě podlehly společnému útoku orijských křižníků a nyní poletovaly kolem jako změť hořících trosek. Z menších hataků zbyla přibližně polovina a zbylé lodě byly často poškozené. Navíc neměly příliš šancí prorazit štíty těžkých křižníků. Pozemské lodě bojující uprostřed bitvy se také staly terčem útoků. Jedna BC-304 byla zničena, když se na ni zaměřila trojice lehkých křižníků. Její záchranné moduly nyní směřovaly k povrchu planety v doprovodu eskadry vlastních stíhaček.
Nutno podotknout, že její zničení bylo po zásluze potrestáno, když se na dotyčné lehké křižníky vrhly pozemské bombardéry J-3. Díky maskování dosud nikým nespatřené, se znenadání objevily v těsné blízkosti nepřítele. Střely s rušičkou štítů jedna za druhou opustily jejich pumovnice a bombardéry znovu zmizely ze senzorů mateřských lodí, které marně povolávaly své zmatené stíhače. Rakety z velké části proletěly nepřátelskými štíty a dopadly tak na ničím nechráněný trup orijských plavidel. Ohnivé exploze zbarvily trup na zasažených místech do černa. Jeden křižník byl výbuchy roztrhán na kusy poté, co jedna z raket odpálila hlavní rozvod energie. Další dostal zásah do něčeho, co byl zřejmě generátor štítu. Jeho štíty zazářily a zhasly. Ihned poté ho rozebrala na kusy dvojice BC-304. Třetí křižník měl největší štěstí. Rakety nezasáhly žádné kritické systémy a tak zůstal bojeschopný. Pouze jeho zčernalý trup a trhliny, ze kterých unikala atmosféra, poněkud hyzdily jeho vzhled. Jak rychle a nečekaně se bombardéry objevily, tak rychle zase zmizely. Dříve než jediná stíhačka nebo baterie bodové obrany stačila zareagovat, byly dávno pryč.
I přes tyto ztráty na orijské straně se situace pro pozemskou flotilu nevyvíjela dobře. Nepřátelská flotila nyní nabrala kurz proti Dreadnoughtům. Většina lehkých křižníků byla sice zničena, ale ještě zbývalo čtrnáct těžkých křižníků. Ty se zcela zjevně poučily z rychlého konce posledního útoku proti dreadnoughtům a rozprostřely se tak, aby nemohly být zasaženy všechny jednou salvou. To znemožňovalo úspěšný útok na všechny lodě, jelikož menším pozemským plavidlům už zbývala munice maximálně na jednu salvu. Dopředu se navíc řítily zbylé stíhače a několik málo bombardérů. Admirál nemohl déle čekat. Po krátké hádce s jaffskými spojenci, kteří by za Dakaru bez problému položili své životy, i kdyby to nemělo žádný efekt, nařídil ústup na záložní souřadnice. Nejdříve skočily do hyperprostoru lodě, které bojovaly přímo v bitvě. Mezitím se ale orijská plavidla dostala na dostřel Dreadnoughtů. Jejich střely znovu vyrazily proti EFS Dreadnought. Pozemské Pandory a BC-304, dosud zůstávající poblíž Dreadnoughtů vypálily poslední salvu raket na dvojici křižníků a zmizely v záblesku hyperprostorového okna. Jeden z orijských křižníků exploze vymazaly z tohoto vesmíru. Druhý zasažený byl těžce poškozen. Okamžitě ukončil palbu a nehybně visel v prostoru, zatímco se na jeho trupu objevovaly ohnivé kotouče.
Štíty EFS Dreadnought ale čelily drtivému náporu primárních zbraní těžkých křižníků. Jejich energie povážlivě klesala, když trojice Dreadnoughtů vypálila poslední salvu z coilgunnů a odpálila rakety ze všech sil. Pak jako mávnutím kouzelného proutku zmizely v hyperprostoru. Jejich dárek pro nepřátelské lodě dorazil nedlouho poté. Další křižník beze stopy zmizel v záři výbuchu pozemských raket Mk X.
Ori zaplatili za své vítězství vyšší cenu, než původně počítali. Nicméně orbita Dakary nyní patřila jenom jim a nadešel tedy čas provést další část plánu. Hangáry těžkých křižníků začaly opouštět další výsadková plavidla, která měla dopravit na povrch další posily. V doprovodu stíhaček dosedaly nedaleko hlavního města a vysazovaly stovky a tisíce křižáků. Vzdušný prostor nad hlavním městem, s antickým chrámem jako středem, však stále patřil spojencům. Jaffské kluzáky, spolu s několika F-302 a pěti Alkeshi ho zatím bezpečně kontrolovaly. Nepřítel totiž neměl dostatek stíhačů, které by je smetly. Ale bylo jen otázkou času, kdy se v atmosféře objeví lehké křižníky, proti kterým nemohly stíhačky účinně bojovat. Jediné, co obráncům Dakary zbývalo, bylo doufat v brzký návrat Sedmé a Desáté flotily, které se nyní přeskupovaly na záložním skokovém bodu.
PDF od jakopa, kterému za něj děkuji:
http://www.ulozto.cz/4651671/svata-vyprava-part-30-.pdf