Stargate : Conection IX
Delegační výprava dorazila do síně Nejvyšší rady a vyjednává s jejími členy o navrácení zcizených dat.
Místo: Síň Nejvyšší rady; Hlavní věž;
Telerush Felinas ; Planeta: Ascanica ; Vesmír: Stále neznámý.
„Vy nikdy, vicekancléřko.“ prominul opoždění Moros a pokynul ženě, aby se posadila.
Nato se ze své židle zvedl generál Sheppard a přispěchal své ženě, která byla na první pohled ve vysokém stádiu těhotenství, aby jí pomohl do schodů a následně se posadit. Když byla vicekancléřka pohodlně usazena ve svém křesle vedle Morose, políbil jí generál na uvítanou na tvář a posadil se zpět do svého křesla.
Tomu, koho před sebou viděli, nemohl uvěřit ani jeden ze členů delegace. Před nimi nyní seděla doktorka Elizabeth Weirová, pardon, vicekancléřka Elizabeth Sheppardová.
„Ještě jednou se omlouvám za své zpoždění, ale přece jenom je to sem z Atlantis kus cesty.“
„Opravdu není se za co omlouvat, vicekancléřko.“ upokojoval ji Moros „Ve vašem stavu je to i pochopitelné. Popravdě mě překvapuje, že jste přišla.“ divil se Moros.
„Jsem těhotná kancléři, ne nemocná. A více se o tom nebavme a raději se věnujme našim hostům.“ ukončila diskuzi Elizabeth.
„Dobrá tedy, kde jsem to skončil? Aha už vím, tématem této schůze je žádost našich hostů o audienci u Nejvyšší rady. Kdo z vás se ujme slova za vaši stranu?“ zeptal se kancléř Moros.
„To budu já.“ řekl pohotově Woolsey, když uviděl Mac se nadechovat k odpovědi.
„Ksakru. Zase byl rychlejší.“ řekla si pro sebe Mac.
„Když dovolíte, přišli jsme požádat o navrácení dat, které byly dnes ráno vámi zcizeny z našeho hlavního počítače.“ osočil radu z krádeže Woolsey.
„Tak tady vás zastavím, pane Woolsey, ta data nebyla zcizena, ale pouze zapůjčena.“ oponoval Moros.
„Ale byla ukradena. Vždyť jsem sám na to dohlížel.“ přidal se do řeči generál.
„Defakto ano. Avšak s dobrým úmyslem.“ hájil se Moros.
„Ano, a s jakým, smím-li se zeptat?“ ozvala se Mac, načež si slízla káravý pohled od Woolseyho.
„No jo, vždyť už mlčím.“
„Naše úmysly byly dobré.“ zapojila se do hovoru zatím nezúčastněná Elizabeth. „Víte totiž, naše Země, zde u nás, byla před pěti měsíci zničena kolizí s Marsem.“
Nato se všichni členové delegace až zhrozili. Nikdo z nich nečekal, že se zde dozví takové zprávy. Jako první se vzpamatovala Mac a řekla:
„To je nám sice líto, ale co s tím mají společného data z našeho počítače?“
„Víte, plukovníku. Tenkrát se jednalo o přírodní katastrofu biblických rozměrů, ale my už dnes známe způsob, jak tomu zabránit. Lépe by vám to vysvětlili tihleti dva vědátoři…“
„Cokoliv, jen to ne.“ zhrozila se Mac.
„Jo, to mi povídejte…. Ale jedná se o to, že před tou katastrofou byla Země a Ascanijská konfederace na pokraji studené války.“
„Proč?“ zajímala se Mac.
„Byli naštvaní, že jsme je „zradili“ a emigrovali sem na Ascanicu, ale hlavně se báli toho, že jsme proti nim byli jak ve zbraňové a technické, tak v početní výhodě. Nás je tu totiž víc jak deset miliard. Ale o to teď nejde... Hlavní je to, že máme způsob, jak tomu bezpečně zabránit, ale nemáme způsob, jak se dostat do minulosti, abychom tomu zabránili.“
„To nechápu. Nemáte už dávno stroje času, co tenkrát vytvořil Janus?“ zeptala se Mac.
„Víte, plukovníku,“ chopil se slova opět Moros, „když tehdy, před 10 000 lety, přišla na Atlantis doktorka Weirová, sám jsem dal Janusovi příkaz, aby všechny záznamy a výzkumy o cestování v čase zničil. Ale on neposlechl a vzal své záznamy s sebou při evakuaci zpět na Zem a postavil další stroj času. Když jsme to tehdy zjistili, rozhodli jsme se Januse potrestat.“
„Mhm.“broukla Mac.
„Plukovníku!!“ pokáral jí opět Woolsey.
„Jo jo, omlouvám se. Tak tedy, jak jste ho potrestali?“ řekla už klidněji.
„Rada tehdy osobně dohlížela na zničení veškerého jeho výzkumu a záznamů o cestování v čase. Ale jelikož jsme věděli, že se o to pokusí znovu, využili jsme svých znalostí, vymazali mu z paměti celý jeho výzkum a přidali pojistku, aby takový další nápad nedostal.“
„Takže jste ho defakto uvázali na vodítko jako poslušného pejska.“ naštvala se Mac.
„Tak nějak.“ potvrdil generál.
„To je však dávná minulost, která tu dnes nemá co dělat.“ ukončila debatu o tomto Elizabeth.
„Správně.“ přitakal Moros „Ukázalo se však, že ta pojistka je tak účinná, že i my máme problémy s jejím odstraněním.“
„Ale nakonec by se vám to stejně povedlo. Tak proč ten spěch. Proč jste nám kradli ta data?“ divila se Mac.
„Ano, plukovníku, to máte pravdu, nakonec nejspíš ano, ale tlačí nás čas.“ odpověděl na otázku Carson.
„Jak tlačí?“
„Víte, když do sebe Země a Mars narazili, zastavily se jejich rotace okolo Slunce, a spadly do jeho gravitační studně. Následně se svou hmotou začlenili do jeho obsahu.“ odpověděl ministr Zelenka, přičemž na něj navázal ministr McKay:
„Jde však o to, že prvky obsažené jak v Zemi, tak v Marsu narušily normální termonukleární reakci ve Slunci, přesněji ji mnohonásobně navýšily. Tím také vzrostlo jeho gravitační pole a začalo do sebe vtahovat i ostatní planety v soustavě. Až se i ostatní zbylé planety v soustavě začlení do hmoty slunce, bude mít podle našich výpočtů dostatek štěpného materiálu, hmotnosti a vhodných podmínek na to, aby se přeměnilo…“
„…v Bílou díru“ doplnil jej druhý McKay.
Místo: Síň Nejvyšší rady; Hlavní věž;
Telerush Felinas ; Planeta: Ascanica ; Vesmír: Stále neznámý.