Včera jsme něco slíbil, a já sliby držím. Tady je další díl a znovu upozorňuji, že se jedná o malou zápletku. (Pochopíte, jakmile si to přečtete!)
Díl 20: Apollo
„Připravme se na vystoupení z hyperprostoru.“ Ozval se hlas plukovníka Caldwella v reproduktorech.
„Plná bojová pohotovost.“ Rozkázal poté, co vydal varování.
„Rozumím, pane.“ Potvrdil zbraňový důstojník a následně se vysunuly pohotovostní panely nad oběma křesly.
Netrvalo to ani minutu a Zeus vystoupil z hyperprostoru poblíž planety Geniů.
„Pane, zaznamenáváme tři lodě na orbitě.“ Podala hlášení major Cooperová.
„Identifikace.“ Řekl Caldwell.
„Dvě lodě typu BC-304…“ Řekla Cooperová.
„Apollo a Dallas.“ Doplnil její řeč plukovník.
„… třetí je podle senzorů mateřská loď avatárů.“ Dokončila poté řeč Cooperová.
„Nabijte energetické zbraně, a jaký je stav našich?“ Zeptal se Caldwell.
„Apollo je bez energie, ale na jeho palubě je mnoho známek života. Dallas se zatím drží, ale štíty brzo zkolabují.“ Řekla Cooperová.
„Energetické zbraně nabity a odjištěny.“ Navázal na její řeč zbraňový důstojník.
„Transportujte přeživší z Apolla a přibližte se k mateřské lodi, jdeme jim na pomoc.“ Rozkázal Caldwell.
Sotva se stihl uskutečnit transport, tak se znovu ozvala Cooperová.
„Loď Avatárů vysílá na našich frekvencích.“
„Spojte nás.“ Řekl Caldwell. Na tento pokyn se na obrazovce po levé straně objevila silueta nepřátelského vojáka.
„Vzdejte se a odevzdejte nám vaši loď a já vám slíbím rychlou smrt.“ Řekl chladně muž.
„Myslím, že ne!“ Vyhrkl Caldwell.
Mezitím se situace venku změnila. Dallas přišel o štíty a Avatáři přestali pálit. Natáčeli svou loď čelem Diovi.
„Opět se setkáváme plukovníku, minule jste měli štěstí, ale nyní to již takové nebude. Ještě ráno jsme se chystali vyhladit krysy na této planetě, co žili svůj bídný život. Ale já budu moci přivést veliteli tučnou kořist. Tři vesmírné lodě, které se zapojí do našich řad a budou bránit naše způsoby.“
„Jednou jsme sice s vaší lodí bojovali, a nyní vás informuji, že stojíte proti nejmodernější lodi mé rasy. Doporučuji vám ústup, nyní s vámi nebudeme mít slitování.“ Řekl Caldwell a usedl do svého křesla.
„Budiž, sami jste si vybrali svůj osud.“ Řekl Avatár a následně přerušil spojení.
„Pane, podle senzorů nabíjejí zbraně a pálí!“ Vykřikla Cooperová.
„Počkejte chvíli.“ Vydal rozkaz Caldwell.
Všichni napjatě čekali jak první avatárské střely narazí do mocných štítů Dia. Netrvalo to dlouho a střely skutečně dorazili ke svému cíli. Skupina vojáků co byla v jídelně, si akorát všimla, jak se hladina jejich kafe jemně zavlnila.
„Jaký je stav?“ Zeptal se Caldwell.
„Štíty drží na sto procent. Zaznamenali jsme sice jemnou fluktuaci, ale prozatím štíty drží.“ Podala dobrou zprávu major Cooperová.
„Skvělá zpráva, a nyní jim odpovíme my. Majore, budete tak laskav a pošlete jim trochu energie ve formě výstřelu?“ Začal vtipkovat Caldwell a obrátil se na zbraňového důstojníka.
„Už jsem myslel, že to neřeknete.“ Odpověděl mu v humorném stylu důstojník.
První bleděmodrá střela ozářila prázdný prostor okolo souboje a zamířila si to ke svému cíly. Jakmile paprsek narazil do avatárských štítů, všichni na palubě Dia netrpělivě čekali na zprávu ze senzorů.
„Jejich štíty zakolísaly.“ Řekla Cooperová.
„Člověk by čekal, že od Antiků dostaneme silnější zbraně, ale aspoň jsme schopni je ohrozit.“ Řekl trochu zklamaně Caldwell, ale než stihl vydat rozkaz, dveře na můstek se otevřely.
„Jak to vypadá?“ Zeptal se plukovník Ellis, která měl obvázanou ruku.
„Naše štíty na devadesáti osmi procentech a to jsme pod palbou už pár minut.“ Podala hlášení major Cooperová.
„Dobrá zpráva.“ Řekl Ellis a stoupl si k čelnímu oknu.
„Majore, zahajte úhybné manévry, ať dostaneme co nejméně zásahů. A vy kapitáne,…“ Obrátil se na zbraňového důstojníka. „… opětujte palbu energetickými zbraněmi!“ Rozkázal Caldwell.
„Rozkaz!“ Řekli oba důstojníci zároveň a všichni se lekli, jak loď prudce vyrazila vpřed. V příštích několika minutách spolu lodě neúnavně bojovali. Síly byly opravdu vyrovnané a za celý tento boj lidem klesly štíty o pouhých pět procent. Ovšem Avatáři už to štěstí neměli. Jejich štíty nedokázaly pohlcovat tolik energie za tak krátkou dobu. A to byla právě jejich slabina, kterou využili lidé. Pořád stříleli na jedno a to samé místo a střelba byla načasována tak, že sotva přestal působit jeden paprsek, narazil do štítu druhý.
„Pane, Avatáři se s námi chtějí opět spojit.“ Řekla Cooperová.
„Na obrazovku.“ Poručil Caldwell.
Na monitoru se objevila opět plukovníkovi známá silueta muže.
„Uznávám, že vaše loď je technicky vyspělá. Bitvu jste vyhráli, ale válka teprve začíná.“ Řekl Avatár a přerušil spojení. Poté se nepřátelská loď otočila a lidé zprvu nechápali, proč už neskočí do hyperprostoru, ale vše jim během chvíle došlo.
„Zahajte transport!“ Rozkázal plukovník.
„Je mi líto pane, nemůžu je zaměřit.“ Odpověděla Cooperová. Bohužel lidé už nestihli transportovat na svou palubu posádku Dallasu. Avatárská loď totiž nalétla k lodi a nějakým úchytným mechanizmem ji k sobě upevnila. Poté obě propojené lodi skočili do hyperprostoru, ještě než stihl Zeus významně zasáhnout.
„To není dobré.“ Poznamenal Ellis.
„To vskutku ne, ale ještě jedna otázka. Proč jste neodletěli, dokud jste měli možnost?“ Zeptal se Caldwell.
„Už jsme mířili do hyperprostoru, ale jeden zásah nám vyřadil rozvody energie. Poté se nás Dallas rozhodl krýt do doby, než jste přiletěli vy. A zbytek už znáte.“ Řekl Ellis a zadíval se skrz okno.
O pár hodin později, Atlantis zasedací místnost
„Asgardi se nám omluvili, že se nemohli připojit do bitvy. Ale na oplátku tam převezli Pospíšila a technický tým, který má opravit Apolla.“ Řekl Rodney, který pochodoval místností.
„A doktore, co se stalo s Dallasem a jeho posádkou. Podařilo se vám ji najít?“ Zeptal se Caldwell.
„Subprostorový lokátor lodi nahlásil pozici lodi pětkrát. Pokaždé to bylo z jiného kouta galaxie.“ Řekl Rodney.
„Nechápu. Co tím chcete říct?“ Zeptal se Woolsey.
„Můžeme jen hádat, ale nevíme to jistě.“ Řekl Rodney.
„A co si ty myslíš Rodney?“ Zeptal se John a houpal se na své židli.
„Podle mě Avatáři nechtějí podceňovat Dia a vůbec nás všechny. Proto loď, která má k sobě připojený Dallas, létá hyperprostorem a na náhodných místech vyskočí a změní kurz. Přesně v tu dobu zachytíme subprostorový signál, ale než stačíme něco udělat tak Avatáři opět skočí do hyperprostoru.“ Řekl Rodney.
„No když se nad tím takhle zamyslíme, dává to smysl.“ Řekl Woolsey.
Stejná chvíle, Asgardská loď Znovuzrozená- můstek
„Ještě jednou děkujeme za odvoz, naše lodě jsou bohužel na cestě k Zemi, aby obstarali zásoby, nebo někde na misi.“ Poděkoval Pospíšil, který stal na můstku Asgardské lodi a díval se skrz sklo na hyperprostor.
„Neděkujte, to je samozřejmost.“ Řekl Thor, který byl velitelem této lodi.
„A doktore, už jste rozluštili princip nových energetických zbraní? Abychom je mohli upravit i na ostatních lodích?“ Zeptal se Kvasir, který se taky zapojil do hovoru.
„Bez Januse nám trvalo déle vyrobit součástky, ale nakonec se nám to podařilo.“ Řekl Pospíšil.
„A kdy už začnete s upgradem na ostatních lodích?“ Zeptal se Kvasir.
„No, ono je další problém s napájením. Jediný co by dodalo dostatek energie je modul nulového bodu a další kus už nemáme volný.“ Řekl Pospíšil.
„Aha, to je velká škoda, snad se nám podaří najít jiný způsob napájení zbraní.“ Řekl Kvasir a odešel z můstku pryč.
„Myslím, že už jsme na místě.“ Řekl Thor a následně loď vystoupila z hyperprostoru.
„Zvláštní, opravdu pozoruhodné.“ Řekl Thor a díval se na obrazovku.
„Co se děje?“ Zeptal se Pospíšil a přistoupil k Thorovi.
„Říkali jste, že loď je opuštěná a bez energie.“ Řekl Asgard.
„No ano, teda podle Caldwella a jeho posádky.“ Odpověděl mu Pospíšil.
„Podle našich senzorů má loď obnovené napájení a na její palubě je pár set lidí.“ Přečetl Thor údaje.
„Jak je to možné? Avatáři se vrátili?“ Zeptal se Pospíšil.
„Nevím, ale hodlám to zjistit. Nikdo nebude krást lodě členům aliance.“ Řekl rozhněvaně Thor a zapnul komunikaci.
„Tady Thor, nejvyšší velitel Asgardské flotily. Jménem aliance pěti ras vás vyzývám k opuštění pozemské lodě jménem Apollo.“
Vetřelci na Apollu ihned odpověděli a posádku Asgardské lodě čekalo velmi zajímavé překvapení.
„Mé jméno je Alric, jsem velitelem Genii. V prvé řadě chceme poděkovat za odražení útoku na naší planetu. Ale když si ji prohlédnete, zjistíte, že hlavní podzemní město bylo zničeno. Na Apollu jsou přeživší mé rasy a já jejím jménem odmítám vzdání se lodi.“ Řekl Alric.
„Jak je to možné, že jste opravili rozvody? Vaše rasa není natolik vyspělá, aby pochopila takto obtížnou a složitou technologii, jaká je právě na vaší lodi.“ Řekl Pospíšil.
Na obrazovce, na které byl doteď jenom Alric se objevil druhý muž, který měl na sobě uniformu Apolla. Takže se jednalo o původního člena posádky.
„Máte pravdu, bez mé pomoci by to nedokázali.“ Řekl muž a k překvapení všech mu zažhnuli oči.
„To není možné.“ Odpověděl překvapeně Thor.
„Je to Goa´uld.“ Řekl Pospíšil.
„Ano to jsem, mé jméno je Ba´al a jsem novým bohem tohoto národa.“ Odpověděl jim Goa´uld a přerušil spojení. Dříve než stihla Asgardská loď nějak zareagovat, tak se Apollo otočil a skočil do hyperprostoru.
„A sakra, O´Neill se zblázní, až se to dozví.“ Řekl Pospíšil.
„Vskutku.“ Odpověděl mu Thor.
O pár hodin později, Atlantis- zasedací místnost
Do místnosti přišel generál O´Neill, který byl zpocený, jako by právě doběhl maraton.
„Tak co se děje, že to ani chvíli nepočká?“ Zeptal se Jack a sedl si do volného křesla.
„Do Pegasu pronikl Ba´al.“ Řekl Pospíšil.
„Cože, jak je to vůbec možný, vždyť už by jeho klonové měli být dávno mrtví.“ Řekl rozhněvaně O´Neill.
„Tak minimálně jeden klon přežil. Jako hostitele si vybral člena posádky na Apollu a tak se dostal do Pegasu. Když došlo k boji a loď přišla o energii, tak toho využil.“ Odpověděl mu Pospíšil.
„No nejspíš to tak bude, ale něco mi tady nesedí. Jestli loď přišla o energii, proč by zabránil transportu sebe sama, když neměl záruky, že se mu jeho plán vydaří?“ Řekl O´Neill.
„Myslíte sabotáž?“ Řekl Woolsey, který byl třetím členem této porady a až do teďka byl potichu.
„Ano myslím sabotáž.“ Odpověděl mu Jack.
„No když se nad tím takhle zamyslím, dává to vše smysl.“ Potvrdil Pospíšil verzi se sabotáží.
„No zavoláme doktora Zelenku, ať zkusí najít Apolla.“ Řekl Woolsey a ukončil krátkou poradu.
O třicet minut později, Atlantis- řídící místnost
„Tak jak jste na tom?“ Zeptal se Woolsey, který přišel do místnosti.
„Chvíli trvalo zaměřit subprostorový signál z Apolla, ale na mě je nějaký had krátký.“ Řekl Zelenka a pořád něco naťukával na počítači, až nakonec triumfálně vstal a přešel k monitoru.
„Tak tady je naše loď.“ Řekl a ukázal na obrazovku, kde začala blikat modrá tečka.
„Dobrá práce doktore. Chucku spojte mne s Diem.“ Řekl Woolsey.
„Tady doktor Woolsey, volám plukovníka Caldwella.“ Řekl Woolsey do vysílačky.
„Doktore co se děje?“ Zeptal se Caldwell.
„Už víte, co se stalo s Apollem?“ Promluvil do vysílačky Woolsey.
„Ano, Thor nás už informoval.“ Odpověděl mu plukovník.
„Našli jsme Apolla, posíláme vám jeho souřadnice, za jak dlouho budete moci vyrazit?“ Zeptal se Woolsey.
„Naložíme zásoby. Do hodiny můžeme vyrazit.“ Řekl Caldwell a přerušil spojení.
Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
