Domácí mazlíčci

Tohle je téma pro mě
Tak u mě je to chrtka, kříženka NO, akvárium rybiček a zakrslý králíček jménem Samantha, přezdívaná Carterová. Historek se všema třema mám celkem dost (jo, se zvířenou se člověk nikdy nenudí ). Například jednou, když se to v baráku zařizovalo, jsem musela spát v místnosti s králíčkem. V noci jsem se vzbudila a cejtila jsem za hlavou něco divnýho. No, milá Sammy si hrála na holiče a s velice zaujatým výrazem mi žužlala vlasy, asi aby je zkrátila na správnou délku. V tu chvíli jsem se zapřisáhla, že další den se bude k obědu podávat Carterová na smetaně. Nepodávala a tak ta lízací mašina, věčně si pletoucí člověka s koněm, u nás pořád straší. To už je mi fakt milejší spát s tíim mým pruhovaným termoforem.
Co se chrtky týče, i tady mám zásobu historek celkem velkou, hlavně s jinými lidmi. Největší sranda je, co všechno mám podle ostatních doma za psy. Už ji považovali za dogu, pitbula, kolii, naháče, zachráněného chrta z Irska a já nevím co všechno. To, že si ji pletou s italáčkem, mlčky přecházím. Děláme spolu dogfrisbee, což nás obě baví. A zřejmě baví i ostatní lidi nás přitom pozorovat, jinak si to nedokážu vysvětlit. Největší gól byl ovšem když na mě zavolali policajty, protože svého psa týrám, páč je hodně hubenej, chudinka.
Co se NO, Brity alias Čiluš týče, tak s tou se toho dá zažít taky spoustu. Bohužel je dost bojácná, hned se všeho vyděsí, takže se s ní dá pracovat celkem těžko, proto s ní taky moc necvičím. Ovšem musím říct, že ten čokl je neskutečně ukecaný zvíře. Ne že by štěkala, to moc ne. Ovšem je skvělá ve vydávání celé škály zvuků od bručení, mručení až ke kňučení. Včera jsme odstrojovaly s mámou stromek. Máma: "Nejdřív odmotáme tyhle světla." Čiluš: "Mhmmmm." "Ale tebe jsem se neptala." "Mmhmmm." Takhle to šlo asi deset minut. Čilunka nám nepomáhala, ale ležela na křesle a pozorovala, jestli to děláme tak, jak máme. U veterináře na očkování takhle prokecala celou dobu, co byla v čekárně. Ostatní z toho měli celkem šou.
Rybičky? No, i tady by se dalo něco najít, třeba porod pavích oček, kdy maminka své novorozené dětičky považovala za svačinku. Asi během tří dnů porodily čtyři ryby, každá deset až dvacet mladých. Nebo to křížení, kdy se samičky pavích oček spustily s jakýmisy černými rybkami. Světe div se, narodili se z toho krásní černo-stříbrní kříženci.
A abych nezapomněla, babička má čtyři andulky. Dva staré, dva jejich mladé. Bylo docela zajímavý sledovat vývoj ptačích miminek. Nejdřív se o ně starala samička, když vyrostly, tak je sameček učil lítat, šplhat po kleci a podobně. Babička je chová stylem na volno, takže si lítají po celém obýváku a do klece chodí akorát se najíst a vyspat. Když se mladí učili pořádně lítat, často si vybírali za cíl babičku, pokud se v tu chvíli ohnula.

Mackenzie: Já mám podobnou historku s rybičkou.
Taky jsem čistil akvárko a to ve velkým stylu. Ryby do mísy, většina vody ven a podobně. A samozřejmě, odložim ryby na stůl a co za chvíli nevidim. Čichavec (byla to úplně blbá ryba, ale celkem dobře vypadal) vyskočí z mísy párkrát se odrazí od stolu a skočí přímo pod stůl za bednu počítače, která je samozřejmě přiražená ke zdi. Tak jsem musel odstrčit počítač a chudáka čichavce chytit (ne že by to byla sranda holejma rukama, byl dost slizkej a zrovna moc nespolupracoval) a hodit ho zpátky. Mno, vypadal otřeseně, ale žil ještě dlouho potom. Happy end..

no je fakt, že jsme ještě kdysi měli parmičky ....takové maličké pruhované rybky...měli jsme jich asi šest a...ehm...dvě jsem omylem zabila ...měli jsme ještě maličké akvárko a to jsem čistila a rybky z misky vysskočily (nečekaně )...já přijdu za dvě hodiny a koukám...v misce jenom čtyry ryby ...jednu jsem našla chudinku úplně vyschlou u vodovodní kuchyňské baterie (ono jak jsem psala dřív, máme žíhovanou kuch. linku jako tu desku a ona ta pruhovaná rybka tam nebyla vidět ) a další jsme našli na koberci...ještě sebou chudinka mrskala, ale jak jsme ji hodili do vody, tak se obrátila bříškem vzhůru ...ona byla totiž trošku teplá ...jsem v tom spěchu zapomněla baterii přetočit na studenou vodu

No tak s rybičkama tolik zkušeností nemám, ale táta kdysi povídal, že jejich akvárko se 40 rybkami ( paví očka, neonky, mečovky atd...) se náhle vypařili poté co strýc donesl 2 nové rybičky a to kančíky . Ty mrchy prej úplně všechno sežrali.

No, uz mame 10 rok psa, Kitty. Ked okolo nej prejdete, zvali sa na zem s pohladom: Skrabkaj ma! Vzdy ked zazvoni zvoncek sa vali na chodbu s poriadnym stekotom. Obcas sa stane ze sa prechadza po obyvacke, zazvoni zvoncek, ona sa rozbehne, lenze po celom byte mame parkety/laminat, takze vzdy chvilku bezi na mieste lebo sa jej smyka . No a este pred 2 rokmi som dostala dve andulky, pretoze som sa strasne zamilovala do papagajov, Lewisu a Hamiltona, len potom sa zistilo ze Lewisa je samec a Hamilton samica . Hami bol odjakziva chorlavy. Najprv nevedel lietat, potom sa naucil, len mu vypadali pierka, bol strasne chudy, pritom iba zral, tak som ho dala vysetrit ci nema nejake parazity, no nemal. Cez letne prazdniny zacal tak zvlastne piskat pri fyzickej namahe, zistilo sa ze ma zuzene dychacie cesty, pomoze len operacia z ktorej nema sancu sa prebrat, tak som to nechala tak, len bol na tom stale horsie, potom sa nedokazal udrzat na bidle. Takto to bolo 4 mesiace, potom som uvazovala ze ho necham utratit aby sa netrapil, no par dni na to mi zomrel. Ale mal zmysel pre humor. Ked Lewisa sedela na hornom bidle a on pod nou, potiahol ju za chvost a ona nahodila taky vydeseny pohlad. Lewisa zmysel pre humor nema, len vzdy ked hocikto je v kuchyni, zlezie si k miske a zacne jest aj ona. Lewise dokupim na jar partnera aby nebola sama.

Máme doma zemní veverku (ne že by jsme si snad nějakou odchytili v lese, zemní veverky jsou menší a vypadají jako Chip a Dale), dělá bordel a nejraději bych se ji zbavila, ale je to miláček rodiny. Každopádně já se s ní, od té doby co jsem ji vytáhla z hrnku s mlékem a ona mi za to prokousla naskrz prst, moc nebavím.

[Quinix]

My máme skoro dvouletýho kocoura, britská modrá. Nechce se mazlit, šmejd jeden

A tuhle fotku si nemůžu odpustit

[img][./images/thumbs/fotky-20037_1262983489.jpg]http://lh5.ggpht.com/_SzNOP_ncZz8/SsEV3OhXTxI/AAAAAAAACnk/yHajg_TMF2s/s912/fotky%20037.jpg[/img]

jeden trpaslici pudl...kocka...a babi ma slepice:D

Máme želvu, vyrostla, dělá bordel, takže ji na zimu dáváme spat. Je to suchozemská (zelenavá). Taky jsme si s ní užili. Na dvoře jsme jí udělali výběh a samozřejmě strašně mockrát utekla, jednou utekla při strašné bouřce, zelená želva se na trávě hledá blbě, navíc se asi někde schovala. Druhý den jde mamka na dvůr a želva se vesele vyhřívá za plotem na vedlejším dvoře. Nejhorší je, že to člověk vždycky zabezpečí tak, aby rozhodně utéct nemohla, a stejně uteče.
Ale nejlepší bylo toto: Byla vypuštěná v obýváku na zemi a najednou jsme ji nikde nemohli najít. Tak jsme se dívali do všech možných skulin, ona se umí zapasovat třeba mezi troubu a zeď, nebo se zapasuje za vafky...no ale teď nebyla nikde. A najednou se podíváme a želva je na opěradle od gauče a vesele nás pozoruje... Nechápali jsme jak se tam mohla dostat, ale máme teorii: na sedačce byl potah, který volně visel volně k zemi. A želva se do něj dost často zarývala drápama, resp. ho nima propíchla a dokázala se tak postavit na zadní a jednou dokonce visela už kousek nad zemí, totálně do toho potahu zamotaná...Takže po něm musela nějak vyšplhat až na sedačku, i když si to pořád nedokážu úplně představit a na opěradlo nejspíš vylezla po polštáři...

No pokusy s hlodavci jsem ukončily po přestěhování do bytu a měl přijít pes. Místo něj přišel podivný křiženec těchto dvou živočišných skupin.

Oficiální jméno: Začíná to Dorothe (z čehož lze jasně vyvodit, že zbytek nechcete znát)
Krycí jména: Smeták bez násady, Zmetek, Šmejd, Krysodlak, Hombré.

A pokud chcete příběh: To takhle venčím Smeťoše, při čemž si pouštím nějakou music na mobilu. Smeťoš totiž musí nejdříve, s nasazením pátracího psa, najít vhodnou parcelu. Tak si takhle hezky strčím mobil z5 do kapsy a co nevidím? No právě že nic. Protože byla zima, po prozkoumání únikových cest jsem začal zkoumat silnice a všechny skrýše v okolí. Když jsem 2 hodiny prohledával veškeré okolí a zničeně se vracel domů pro posily málem mě trefilo. Ten podivný mutant stál na vrcholu schodiště před naším bytem s výrazem maximální ukřivděnosti. Později jsem se dozvěděl od jedné naší sousedky, že tu "chudinku" pustila dovnitř, když jsem si tam prý "SMSkoval", protože stála u dveří a smutně koukala. Patrně nepomyslela na to, jak smutně budu koukat já, až budu prohledávat podvozek každého auta v bloku.

Btw. co máš za hafy? Mě doma sídlí vipetka (plemeno většině laické veřejnosti naprosto neznámé, takže už jsem se dozvěděla, že mám pita, dogu, naháče, kolii... ) a kříženka NO. Vůči chrtům taky panuje dost předsudků, takže jsme bohužel skoro pořád centrem pozornosti.
Taky by mě zajímalo, kdy lidi přestanou psy dělit na nezvladatelné šelmy, které trhají děti na potkání, případně se zakusují do nohou (psi u běžného člověka) a roboty, kteří se bez povelu ani neuprdnou (psi služební, policejní) a začnou v nich vidět to, co jsou, živé bytosti. Ale to by asi stálo moc přemýšlení, a neřídit se jen tím, co píšou v novinách, že.
Dojali mě tenkrát s tím zákonem, že psi nad myslím 35 cm výšky budou muset mít povinně vodítko a košík neustále. No, už vidím, jak s tím svým šílencem chodím jen na vodítku. Dyk to by hraničilo už pomalu s týráním, a tak je to u většiny psů.

Vipeti (a chrti obecně) jsou úžasní psi. Kdysi jsem mívala sousedku "chrtařku" a někdy jsem nevěřila vlastním očím, ti psi byli fakt dokonalí. Taky nám vyprávěla jak jejího barzoje zaměňovali za kolii My máme momentálně šeltii (na Silvestra jsem hlídala sousedčino zoo) a kdysi anglického setra.
Co se týče pohledu nekynologické veřejnosti, ty dva typy psů jsi vystihla naprosto přesně. O tom zákonu jsem teda nikdy neslyšela, ale docela mě to zvedlo ze židle. Já osobně znám mnohem víc agresivních yorků než třeba zástupců plemen typu bull, nehledě na to, jaký dopad na chov a rozrůstání se množíren by to mělo. A ještě přehlížím ten fakt, že neznám jediného psa, který by dokázal být celý život na vodítku. Ale asi bych měla být ještě ráda, když se dívám na šílené "bullí" zákony v jiných zemích.

když už jsme u těch mazlíčků, já mám doma dvě kočky a Eratuského Brouka ;D

Joanne - k tomu zákonu, ono toho bylo víc. Maximální možná výše pokuty za volné pobíhání psa měla být až 50.000,- Kč, psi nad 35 cm a 10 kg váhy měli být na vodítku a pokud možno s košíkem pořád (tohle byla podle nějakého poslance hranice psa, který dokáže způsobit člověku vážné zranění), přičemž vodítko nesmí být delší než 120 cm. Podrž se, ale bylo to součástí zákona proti týrání zvířat. Vysvětlováno to bylo tak, že pes, který se zaběhne, tak trpí, a aby se tomu předešlo... A pak taky aby se ochránily malé děti, které cizí psi zřejmě zakusují v jednom kuse.
Naštěstí to padlo, protože proti tomu pejskaři houfně protestovali. Ne že bych se divila.
I když musím říct, že se vždycky dost bavím nad maminkama masírovanejma Novu, který si svoje dětičky div neberou do náručí, když jdeme se psem kolem, a koukaj na mě jak na vraha. Dřív jsem to vždycky řešila tak, že jsem si čokla zavolala k noze a volno jsem mu dala až když jsme byli kus za nima. Ovšem jelikož na mě koukali jak na vraha stejně, tak jsem to přestala řešit.
S těmi chrty souhlasím, jsou fakticky dokonalí. Já si vipeta vybrala pro jeho úžasnou povahu. Pokud chceš vidět fotky toho mého blba, jdi an chrtiforum.cz, sekce vipet, topic Atlantida z Arizejských niv. Tam mám nejen fotky, ale i další příhody, které jsem se svým blbem zažila.

no my měli kočku jménem Laskonka Svačinková ta zdechla, tak jsme si pořídili kočku Murynu a kocoura Nacína. Nacína přejelo auto a muryna zdechla.Věřili jsme že smulu jsme vyčerpali pořídíli jsme si psa Berku(americký bulldog) kočku Zrzku Zuzku Pankáčovou a kocourka čertíka,všíchni zdechli v rozmezí dvou měsícu. Tak jsme si pořídili psa Aju (americký bulldog) a betinku(bišonek) na doma tí překvapivě ještě žijí .Na jaře planujem koupit další kočku.

Tak todle všechno se u nás stalo za čtyři roky .

ještě vám řeknu co se stalo loni v létě Aja si běhala venku a tatka umýval auto psovi nejspíš šiblo a rozběhl se proti autu zezadu (ráda leží v kufru a dveře jsou skoro celé z pruhlrdného skla) ten blbec pes ani nebřibrzdil a napral to zezadu do auta díki setrvačnosti skončil na střeše (natož se tvářila trochu otřeseně)

Tak jsme želvu právě probudili ze zimního spánku, tak zatím bordel nedělá. Ale je zajímavé, jak hnedka věděla, kam si má v terárku vlézt, aby se mohla vyhřívat, a to to ještě nebylo zapnuté. Ona nebude tak hloupá, jak vypadá...