SGA - nový řád -Díl 34: End = Povídka komplet

[Dragon]

ačkoliv nejsem autor ba ani člověk odpovědní za korekci, tak si dovolím odpovědět

Ne nemá to cenu je to jako když čekáš u SGTT na title a každých 10 sec dáváš F5...ale možnost tady je, nikdo neví zda DA pošle díl dnes; zítra; za rok; ...

doporučuji se zabavit jinak....já podobnou závislost léčil jinou závislostí......

Ano taky sem totak dělaval jenže všechny zavislosti byli vyčerpány.

Jestli furt hledáš ty jména tohle se ti možna hodí je jich tam hodně.

http://www.dan-dare.org/freefun/Images/ ... er3800.jpg

[Patas25]

Omlouvám se za nedodržení svého termínu a přínáším další díl. A samozřejmě děkuji Dark Angelovi za jeho korekci.

V minulým dílech jste si přečetli.

Toto je spoiler!!!:

Pozemsko-Asgardská kolonie je už skoro dostavěná, když v tom lidé zjistili novou aktivitu Wraithů. Podle všeho mají v plánu vyhladit mírumilovné vesničany a to nové společenství nehodlá připustit. Jelikož je planeta nepřístupná z vesmíru, tak se boj odehraje na zemi nedaleko brány. První etepa skončila příznivě pro lidi, ale boj ještě není u konce.

Díl 10:Město

Wraith, kterému se povedlo utéct z boje, zamířil k nehlídané bráně. Jakmile byl u DHD začal zadávat adresu a po otevření brány prošel skrz.

Mezitím se mariňáci sbírali ze země a pár vojáku kontrolovalo Wraithy.

„Bylo to nějaké snadné,“ promluvil John, který nyní stál na skále a měl výhled na celé bojiště.
„Taky si myslím. Proč vůbec Wraithi neposlali Šipky?“ promluvila Teyla, která stála za ním.
„Možná je neměli k dispozici, ale myslím si, že planetu prozkoumali předem a teďka šli na jistotu,“ snažil se najít odpověď John.
„Spíše ta druhá možnost, ale neměli bychom přepočítat jejich těla?“ zapojila se konečně do hovoru Sam, která se taktéž účastnila mise.
„Ano, dobrý nápad. A kolik máme my obětí? zeptal se zase John.
„Třicet sedm vojáků bylo zasaženo omračovací zbraní a ze dvou mariňáků byl vysán život,“ ohlásil Rodney, který také stál poblíž.
„Těch mrtvých je mi líto. Shromážděte raněné na jedno místo a ty, Rodney, leť s Rononem k bráně a podej hlášení na Atlantis,“ vydal rozkazy John.

Po vydání rozkazů se Sam s Teylou vydali do rokle přenést omráčené a přepočítat Wraithy. Rodney převzal řízení jumperu a s Rononem zamířili k bráně.

„Zadej prosím tě adresu,“ obrátil se Rodney na Ronona. Ten vstal a začal zadávat adresu, ale vtom se brána aktivovala zvenčí.
„Aktivace zvenčí,“ vykřikl Rodney a ihned aktivoval maskování. Mezitím se brána aktivovala a skrz proletěla Šipka. Ta začala ihned stoupat, ale naneštěstí narazila do maskovaného jumperu. Během několika sekund byla zem plná trosek, jak anorganických tak organických, mezi kterými ležel v bezvědomí Ronon a o pár metrů dál Rodney. Bránou proletěly další Šipky, některé zhmotnily vojáky u trosek a zbývající začaly kroužit okolo brány.

„Pane, zachytili jsme desítky kontaktů na radaru,“ promluvil pilot F-401 do rádia.
„Cože? Kolik jich je?“ zeptal se John.
„Dvacet sedm pane. A podle našich senzorů jsou to Šipky,“ promluvil pilot jumperu.
„Rozumím. Jumper 2 a 3, vzlétněte a připojte se do formace F-401. Jumper 4, aktivujte maskování a rozšiřte jeho pole, ať schováte zraněné osoby. Bojeschopní muži na svá stanoviště!“ téměř vykřikl John do vysílačky a v té chvíli se vojáci rozeběhli na místa a tanky se rozjely do stran.
Pozemské letouny se maskovaly a čekaly na Šipky. Jejich formace skutečně po několika minutách zamířila k rokli. Toho využili lidé, kteří maskováni obletěli Wraithy a zařadili se za ně. Jumpery zahájily akci. Odmaskovaly se a vypustily celkem čtyři drony, které zničily čtyři nejbližší šipky, a poté se znovu zamaskovaly. Celý manévr několikrát opakovaly. Do boje se zapojily F-401, které po odmaskování s aktivním štítem začaly pálit pomocí modifikovaných railgunů.. Než se Šipky otočily, přesunul se letecký souboj nad rokli, ze které po nich začali střílet mariňáci a tanky. Letecká bitva trvala jen chvíli a naneštěstí tentokrát měli Wraithové úspěch. I když ztratili dvacet tři Šipek, lidé přišli o jeden jumper, dva tanky, zničeny byly i tři F-401 a jedna vážně poškozená. Asgardů zbylo pouze pět a řady mariňáků také znatelně prořídly.
Jak se zbylé čtyři Šipky stahovaly, sebraly u brány i vojáky, kteří zajali Rodneyho a Ronona.

„Přišli jsme o Rodneyho a Ronona. A také máme spoustu zraněných,“ oznámila Teyla Johnovi.
„Musíme se stáhnout k bráně, ale později sem určitě Wraithi pošlou další oddíl,“ zamyslel se John.
Do hovoru se zapojila Sam. „Mám nápad, ale budeme muset rozebrat tu poškozenou F-401.“

O dvě hodiny později

Na planetě zůstal jeden jumper, patnáct mariňáků s Johnovým týmem u brány. Sam vymontovala generátor štítu z poškozeného bombardéru a připojila jej k bráně, ze které čerpal energii. Poté všichni až na zbylé Asgardy v oblecích odešli.

Tuto planetu si vzali jako první z mnoha pod ochranu Asgardi, kteří díky oblekům mohli procházet štítem a lidé jim pomohli zbudovat pevnost poblíž brány.

O dvanáct hodin později, Terra Pegasus

Na pevnině právě vycházelo slunce a John mířil na poradu do zasedací místnosti. Poté, co se vrátili z mise, John neustále myslel na unesené členy jeho týmu. Mlčky se procházel po městě a čekal na výsledky od Zelenky. Několik minut po jedenácté se konečně ve vysílačce ozval doktor Woolsey, že může začít porada.

Na poradu doběhl jako první John a sedl si netrpělivě do svého křesla. O pár chvil později přišli Teyla, Sam, potom Zelenka a Woolsey a nakonec tým majora Lorna.

„Doktore, podařilo se vám získat adresu z tamního DHD?“ zeptal se Woolsey a tak oficiálně zahájil poradu.
„No, vlastně ne,“ odpověděl mu na to Radek.
„Cože? Vždyť jste říkal, že ji dokážete získat,“ vyjel na něj ostře John.
„No, adresu jsem nezískal, protože ji zadali ze Šipky. Ale v jedné zachovalé Šipce jsem se napojil na Wraithský počítač a našel polohu základny, odkud Šipky přiletěly,“ hájil se ihned Radek.
„To je jedna dobrá zpráva,“ zapojil se znovu do hovoru Woolsey. „Pošleme na tu planetu sondu a když to půjde, tak budete moct letět.“ Při dokončování věty se podíval na Johna a majora.

Po rychlé poradě všichni zamířili do šatny až na Woolseyho a Zelenku, kteří šli do řídící místnosti.

„Vytočte bránu!“ rozkázal Woolsey, když už byla sonda připravená a oba týmy ve dvou jumperech. John si už stačil dát na obrazovku video ze sondy, která už vstupovala do horizontu událostí. Všichni s napětím pozorovali obrazovky.

„Přijímáme signál,“ oznámil Chuck a vzápětí se na obrazovce objevila planeta. Sonda se nyní vznášela ve volném vesmíru a odesílala detailní záběry planety. Tamní pevnina byla celá posetá organickými stavbami. Na první pohled to vypadalo jako město Wraithů, ale než si jej stačili bedlivě prohlédnou, začaly do sondy narážet modré střely. Nějaký druh satelitu zpozoroval její přítomnost a začal pálit. Po pár vteřinách ztratili lidé obraz.

„To se mi nelíbí,“ pronesl Woolsey, ale než stačil pořádně zareagovat, tak do místnosti s bránou vletěl jumper, který proletěl skrz a vzápětí druhý. Johnovi bylo jasné, že by Woolsey misi zakázal a tak se rozhodl jednat na vlastní pěst. Teyla, Sam i Lornův tým jej bez váhání podpořili.
Na druhé straně se letouny ihned zamaskovaly a začaly skenovat vše v okolí.

„Johne, zachytávám desítky, ne-li stovky satelitů. Jsou rozptýlené po celé orbitě, ale podle všeho jejich senzory nejsou moc vyspělé. Jinak by po nás začali pálit, ještě než jsme se zamaskovali..“ říkala Sam
„Musíme sem později poslat Daedalos nebo Apollo. Co jsme ještě našli?“ zeptal se John.
„Na planetě je nějaké město, je přímo obrovské. Zachytávám z něj silnou energii.“
„Dobře, mířím tam.“

Oba jumpery zamířily do atmosféry a za pár vteřin se přes celé okno rozprostíralo město. Organické budovy se tyčily ve své plné kráse. Větší část města zabíralo něco jako doky. Pouhým okem tam bylo možno rozpoznat rostoucí úly, křižníky a dokonce loď nového typu. Několikrát větší než úl a její pancíř byl taktéž několikrát tlustší.

„Nemáme dost C4,“ stačil poznamenat John, než jej přerušil major Lorne.
„Pane, naše senzory zachytávají několik letek Šipek. Míří k bráně a zřejmě budou hlídkovat i nad městem.“
„Museli si nás všimnout. Leťme na druhou stranu pevniny, dost daleko od Wraithů,“ rozkázal John.

Na tento pokyn oba jumpery odletěly od města a za pár minut skenovaly jižní pobřeží. Skenery obou jumperů zachytily jeskyni, která má přístup jedině pod vodou. Všichni se shodli, že to bude nejlepší pro přenocování a následnou poradu.

O půl hodiny později založili lidé malý tábor ve vlhké, ale útulné jeskyni a na hořácích si vařili večeři. Mezitím John, Sam a Lorne zkoumali nová data a radili se o nejlepším postupu.

„Tak co vlastně víme?“ obrátil se John na Sam.
„No, senzory zachytily signál Rodneyho a Ronona. Takže víme, že jsou na této planetě, konkrétně u vrcholu této věže,“ odpověděla Sam a doplnila výklad záznamem ze senzorů a poté dále pokračovala.
„Velkou část města zaplňují doky, ve kterých roste i loď nám neznámého typu. Ale nic nemůžeme podniknout, dokud mají Wraithi pohotovost.“
„O to se postará Jumper 2 pouze s pilotní posádkou. Lorne a Smith budou s námi v Jumperu 1. Zachráníme ty dva a buď nějak zničíme neznámou loď, nebo získáme její plány,“ řekl John svůj plán ostatním.

O dvě hodiny později

„Seržante, jste připraveni?“ zeptal se John do vysílačky.
„Ano pane, můžeme začít,“ řekl nervózně seržant a poté se chopil kniplu. Desátník sedící v druhém křesle vstal a zadal adresu. Jumper se nyní vznášel na oběžné dráze u zadávající se brány. Poté, co se navázalo spojení, jumper se za letu k bráně odmaskoval, vystřelil drony proti nejbližšímu satelitu, které jej ihned zničily a letoun proletěl bránou na Atlantidu. Vše sledovali Wraithi v nedalekých Šipkách, ale než stačili účinně zasáhnout, brána se zavřela.

Hlavní řídící místnost ve wraithském městě

Mladý Wraith tiše sledoval obrazovku, poté se otočil a zamířil k trůnu královny. Poslušně před ní poklekl a podal hlášení.
„Má paní, nepřátelská loď odletěla, přišli jsme o jeden obranný satelit.“
„Vy jste ji nechali odletět? Taková drzost, jak se opovažuješ mít takové zprávy? Atlanťané nyní vědí o Prvním městu. O první a největší kolonii Wraithů, místu našeho zrodu,“ vykřikla rozčileně královna a plná vzteku vstala a přistoupila k Wraithovi.
„Nařiď vlajkové flotile okamžitý návrat. Aktivujte další satelity, které ihned vyšlete na oběžnou dráhu a kontaktuj jednotlivé frakce, musí skončit nenávist k vlastním bratrům,“ znovu vykřikla královna a následně opustila řídící místnost.

Podzemní jeskyně

Všichni s napětím pozorovali senzory a společně si oddychli, když se stíhačky stáhly a poplach Wraithů ustal. Jejich plán dokonale vyšel a nepřítel nyní netušil, že jsou ještě tady.

„Raději počkáme několik hodin,“ rozhodl John.
„Taky si myslím. Kdybychom vyletěli hned, stíhačky jsou ihned zpátky,“ podpořila jej Sam a ostatní v tichosti přikyvovali.

O šest hodin později v podvodní jeskyni

„Tak jo, něčeho se chyťte. Pod vodou to bude trochu házet,“ poradil jim John a potom s jumperem vletěl do vody. Chvíli proplouvali dlouhým tunelem, který už použili předtím, a potom už je obklopila světle modrá voda oceánu. John ještě než vyletěl aktivoval maskování a následně zamířil do města.

„Sam, kde je nejbližší vhodné místo k přistání?“ zeptal se jí John.
„O kousek výše je něco jako balkón,“ odpověděla mu.

John neváhal a ihned, jakmile spatřili onu věž, zamířil na balkón. Bylo to těsné, ale přesto se tam celá loď vešla.

„Lorne, Smith budou hlídat Jumper. Sam a Teyla za mnou,“ stačil říct John, poté už vzal P90 a otevřel zadní dveře. Trojice naráz vystoupila z maskovacího pole a Sam jako první doběhla k nedalekým dveřím. Chvíli si hrála s panelem, až nakonec dosáhla toho, čeho chtěla. Dveře se otevřely a ven se vyvalila mlha, která se jako obvykle držela jen na úrovni kotníků.

„Tak jdeme,“ zavelel John a z kapsy vytáhl detektor známek života. Chvíli se na něj díval a nakonec zjistil, že mezi nimi a věznicí se pohybuje čtrnáct Wraithů. Všichni tři potichu vstoupili do budovy a vydali se do jejího nitra. Cestu protínalo mnoho křižovatek a rozcestí a na konci dokonce něco, co se podobalo schodišti. Tam trojice narazila na první čtyři Wraithy, kteří je okamžitě spatřili a začali pálit. John dva Wraithy zneškodnil pár ranami mezi oči. Sam zastřelila jednoho a druhého si podala Teyla. Po velice krátkém boji všichni ztuhli a John se bedlivě zadíval na detektor známek života. Na něm viděl, že čtyři Wraithi hlídají celu a zbývajících šest někam pochoduje.

„Myslím, že nás neslyšeli,“ poznamenal.

Poté sešli wraithské schody a zamířili si to na druhou stranu budovy, kde by měla být vazba. Po několika stech metrech byla cela téměř za rohem. John se opatrně podíval za roh a zpozoroval dva Wraithy stojící u cely a další dva na druhé straně místnosti. Poté se podíval na detektor, na kterém byla zobrazena nepřátelská skupina, která pochodovala o několik chodeb dál. Proto se všichni shodli, že přepadení musí proběhnout v tichosti.

„Jak jako chceš utéct? Ty jsi neviděl jak je toto místo velké?“ rozčileně řval Rodney a neuvědomoval si, že jej slyší Wraithi venku. Ti je ale ignorovali.

„Jak si pro nás přijde znovu ten v červeným, přepadneme je. Bude to těžké, ale já tu nechci zůstat navždy,“ řekl Ronon a přecházel po místnosti, když vtom chodbu vyplnilo bílé světlo a velmi nepříjemný zvuk. Rodney se ihned skácel, ale Ronon to ustál. Přes organické mříže protáhl ruce a chytil nejbližšího pomateného Wraitha pod krkem a začal jej škrtit. Do boje se nyní zapojil John, Teyla a Sam. Před celou se strhl prvotřídní chaos, který byl ve prospěch lidí. Po chvílích tichého zápasu skončili na zemi podřezaní Wraithové.

„Co třeba takhle?“ prohlásil Ronon a pomohl vstát Rodneymu.
„Tak rádi vás vidíme. Jak jste náš našli?“ začal ze sebe chrlit Rodney.
„Dlouhý příběh. Je vám něco?“ zeptal se John, zatímco Sam otvírala celu.
„Jsme v pořádku,“ řekl Ronon, ale přerušil je Rodney a otevírající se cela.
„V pořádku? V uších mi piští a zřejmě jsem si něco udělal s rukou, skoro ji necítím,“ začal panikařit a ukazoval na otlačenou ruku.

Po šťastném shledání zamířili zpět na schodiště a nadále k jumperu.

„Viděli jste to? To je nějaké město,“ konstatoval všem jasné věci Rodney, když v tom tichý zvuk přerušila P90. Všichni se současně rozeběhli směrem k jumperu. Tím směrem střílelo pět Wraithů a za nimi stál jeden vysoký důstojník v červeném hábitu.

„Zabijte je,“ poručil svým syčivým hlasem, ale nepočítal s ostatními vzadu.

Ti okamžitě, jak je spatřili, začali střílet. Po pár výstřelech se všichni sesunuli k zemi mrtví, jen ten v červeném hábitu byl zraněný. John k němu přistoupil a začal s krátkým výslechem.

„Co ty jsi zač?“ zeptal se jej a Wraith mu na to odpověděl.
„Já jsem jeden ze tří. Má smrt pouze popudí, ale nevzbudí.“ Po odpovědi stiskl přístroj, který měl v ruce, a zemřel. Celou budovu, ne-li město, zaplavil pisklavý alarm. Wraithové nyní věděli, že je tu vetřelec. Všichni lidé se rozeběhli do jumperu, kde už byl Lorne a omráčený Smith.

„Jak vás našli?“ zeptala se Sam, zatímco John vzlétal.
„Porušili jsme rozkaz,“ odpověděl Lorne. „Senzory lodi zachytily na vrcholu věže nějaký neaktivní panel. Rozhodli jsme se to prozkoumat. Nahoře byli dva Wraithi, kteří jej hlídali. Smith se napojil a získal nějaké informaci o městu a neznámé lodi. Říkal něco o energii. Poté jsme se vrátili a cestou zpátky nás přepadli. Zbytek už asi víte.
„Máte ta data?“ zeptala se jej Sam a Lorne jí následně předal Wraithský harddisk.

Mezitím John vyletěl s maskovaným jumperem z atmosféry a na lodním senzoru mu naskočil hrůzu nahánějící obraz.

„To si děláš srandu, ne?“ stačil říct jen Rodney, než to spatřili všichni. Na orbitě planety se nacházelo třicet devět úlů a padesát šest křižníků. Kde se nenacházely lodě, tam prázdný prostor vyplňovalo sedm set satelitů dvou druhů.

„Tohle nebude lehký. Rodney, jak přiletím k bráně, ihned zadej adresu a Sam, ty budeš mít maximálně pět sekund na vyslání kódu,“ řekl John.

Když se brána aktivovala, satelity se zaměřovaly jejím směrem a lodě začaly nabíjet své zbraňové platformy. John několik metrů před vstupem do horizontu událostí vypnul maskování, zatímco Sam zadala kód. Stovky modrých střel zamířily k jumperu. První střely zasáhly loď prolétající bránou. Na Atlantidě jumper proletěl neovladatelnou rychlostí a narazil do protějšího schodiště. V cestě smetl tři mariňáky a pár beden se zásobami.

„Panebože,“ šeptl si pro sebe Chuck. „Zdravotnický tým do prostoru s bránou. Doktor Woolsey do řídící místnosti,“ zařval do vysílačky.

Wraithské město, řídící místnost.

„Má paní, obdrželi jsme zprávu z úlu,“ promluvil ten samý Wraith na královnu a vzápětí důstojník v tváři zezelenal. Teda pokud to u Wraitha ještě vůbec šlo.
„Povídej a potěš svou paní,“ odpověděla mu královna.
„Na planetě byla ještě jedna loď. Osvobodili své přátele a ztratili jsme kontakt se strážcem,“ řekl Wraith a neodvažoval se královně dívat do očí. A měl k tomu důvod. Královna si divoce stoupla a z jejich úst se ozval neslýchaný řev. Po tom se otočila k Wraithovi a strhla mu jeho kabát. Holou rukou mu rozdrápala a následně vyrvala nazelenalé srdce. To poté odhodila na zem, na kterou se o pár chvil později sesunula i mrtvola Wraitha.

Ještě jednou děkuji DA za korekci a podle jeho odhadu tu bude další díl nejdříve v pondělí.

A tady je spojler k dalšímu dílu.

Toto je spoiler!!!:

Další díl bude klidnější a lidé najdou důvod k vrácení se do Wraithského města.

Dobrej díl ..

Toto je spoiler!!!:

jen nechápu, proč nepošlou bránou nějaký taktický nukleární střely .. brána nenízaštítovaná a pochybuju, že by stihli satelity zareagovat na rychle letící střelu ... a škody by byli ohromný....

[Patas25]

Toto je spoiler!!!:

:-) No řekněme, že toto mě taky napadlo. Viz díl 12.

oh, tak to promiň že odhaluju co bude ... díky

hm, jak se nám wraitíci pěkně zabydleli... Zdá se že nadešel čas aby asgardi nasadili pořádnej bitevník..

Toto je spoiler!!!:

že by ZPM????

pokud to budeš chtít odstarnit aby si to nikdo nečetl tak napiš....jiank díl super...město docela dobře popsaný a okolí a ta situace taky dobrý...těším se na další....doufám že mude mega boj....

[Patas25]

Jinak abych se vyjádřil k ZPM. Ne tak docela.

A víc vám neřeknu, ikdyž bych rád, ale řekněme že mě budete chvíli nenávidět.

Nenávidět ? Tak to tutově vysaje Thora velkej mutovanej wraith, co se vplíží do jeho pokoje...

za to bych tě opravdu nenáviděl

Si naklonujem novýho. Dělaji si určitě každý večer zálohu dat

[Patas25]

xDDD to není špatný nápad... xDDD a cim ho vysaje? vysavacem? protože asgard je tak malý že by Wraithovi proběhl mezi nohama xDDD a dovedete si to představit??? xDDDDDD

Pěkný díl a už se těším na další návštěvu Prvního města.

Jen tak mimochodem, kdy jí tak můžeme očekávat??

[Patas25]

Do dvou týdnu snad. Ten díl je už napsaný, ale záleží na Darkovi.

A Dark jednoduše nestíhá korekce dělat, takže příští díl nejdříve příští víkend...a ani na to bych nevsadil

do tý doby chcípnu nudou

[Dragon]

DA když má čas tak nestíhá protože má už nějakej den u sebe taky mých 8, nebo 9 stránek textu ze 7S + další věci, nemá jen korekce

takže nějaké do té doby chcípnu není na místě

Tak tak, poslední dobou mě ani ty korekce upřímně moc nebaví a vzhledem k tomu, že mám semestrální práci na matiku, ICt.....a to mi ještě nezačalo zkouškový....

[Patas25]

jn to já su uplně rád za kvalitní korekci, jakou mi Dark posílá

[Patas25]

A tady máte nejnovější PDF soubor s díly 1-10 od Jakobpa. Za kterému děkuju!

http://uloz.to/3233779/sga-nov-d-part-10-.pdf

Patas25 píše:

A tady máte nejnovější PDF soubor s díly 1-10 od Jakoba. Za kterému děkuju!

http://uloz.to/3233779/sga-nov-d-part-10-.pdf

Poděkování je pěkné, jen já jsem jakop.

[Patas25]

Jejky sry... tak opraveno

Mohl by si sem ty díly hazet i bez korekce a davat upozornění !pozor bez korekce! mně chyby v textu nevadí a nesmysli si domyslim.