Se Supernaturalem jsem se poprvé seznámil, když u nás Prima vysílala hluboko v noci první řadu. Už tehdy se mi seriál líbil, takže když jste tady v lednu začali plkat, nedalo mi to a začal stahovat první řadu.
Integrální součástí Supernaturalu (tedy aspoň donedávna) bylo i to hrůzostrašné vzrušení, takže za účelem prvotřídního zážitku jsem se koukal pouze v noci. Poslední dobou se už ale bohužel u seriálu nebojím... asi jsem už moc otrnul a taky těch lovů na baf-příšery dost ubylo.
Pro takovéhle věci byla zaměřená asi nejvíc první a druhá sezóna. Tam příběhová linie vyskočila jen jednou za čas a zbytek bylo nefalšované lovení duchů. Od třetí to začalo být o Lilith, Deanově odchodu do pekla a teď prozměnu o Lilith a Deanově návratu z pekla.
Tím nechci nic proti té příběhové linii namítat. Momentálně se ve válce Andělů a Démonů vyžívám a dokonce se mi i zamlouvá, jak ty anděly udělali. Proti zlu se totiž nedá bojovat naivním a bezbřehým dobrem a ani andělé nejsou dokonalí a bezchybní. (Aneb proč se mi líbí Smithovo Dogma...)
Chci prostě jen říct, že se mi místy chybí ta hororová atmosféra, která byla dřív.
Trochu škoda, že dlouhodobým démonům mění herce. Z pohledu seriálu to sice dává smysl, ale škodí to po stránce dojmu, protože mě ten nový herec prostě nepřesvědčí, že je to pořád ta stejná postava. Taková Ruby je perfektní příklad.
Včera večer jsem dokoukal předposlední díl čtvrté sezóny a dneska mě čeká finále...
