Tak když se tak těšíš Vlade...
Část 7.: Strategický ústup
Dva dny poté, co došlo k objevení Atlantis jedním z převorů, začalo v galaxii docházet k prvním významným změnám od doby, co Ori vkročili do této bohem zapomenuté části vesmíru. Svatá armáda, jak se sami křižáci nazývali, se do té doby spokojila s dobytí jediné planety, která poskytovala vše co bylo potřebné. Nyní ale díky informacím od převora věděli, že jejich nepřítel, ne wraithové, ale lidé ze Země, kvůli kterým sem byli vysláni, nebude tak lehkým protivníkem jak se mohlo zdát.
Svědčila o tom jak smrt převora, tak i informace, které stihl odeslat před tím, než ho město zničilo. Z nich naprosto jasně vyplývalo, že lidé mají v držení antickou základnu. A to ne pouze nějakou malou, nýbrž přímo slavnou Atlantis, o které po celé galaxii panovala spousta legend. Převor samozřejmě legendám nevěřil, nicméně podle informací, které mu poskytl částečně promazaný archiv antické věže, byla Atlantis nanejvýš nebezpečným oponentem. I když si nebyl jist kolika antickými zdroji je napájena, bylo mu jasné, že pokus o útok by zřejmě skončil fiaskem.
Mohl proti nepříteli nasadit maximálně dvě lodě, jelikož jedna musela zůstat, aby chránila planetu. Wraithové věděli, kde se nachází a nebylo pochyb, že se vrátí. Zamýšlená síť satelitů, která by tuto loď uvolnila ještě nebyla ani zdaleka v provozu, zatím byl funkční pouze jeden jediný. Po společné dohodě tedy převorové dospěli k tomu, že musí použít jinou strategii než doposud.
Na jedné z planet Pegasa, obývané prostými rolníky, a momentálně sklízené wraithy se aktivovala hvězdná brána. Nebylo na tom nic divného, jelikož to byla normální wraithská strategie na znemožnění útěku. Ani dvojice wraithů u brány tomu nevěnovala pozornost. Čemu však věnovali pozornost byl malý kovový předmět, který z brány vypadl. Oba pěšáci se na něj tupě zadívali, se zbraněmi v pohotovosti, ale než stačili cokoliv udělat, vyšlehlo z kovového válečku oslnivé modré světlo, které ozářilo ztemnělou paseku na níž brána stála. Když zmizelo, pěšáci už zde nebyli, jako by se vypařili.
Záblesk jasného modrého světla přilákal pozornost vojáků z vesnice. Padesátka wraithů, která byla plně zabrána do hledání vesničanů, vzhlédla k místu odkud ono záhadné světlo vyšlo. Ti, kteří byli nejblíže dokonce vyrazili k bráně. Než se ale stačili dostat k blíž, vyběhla z brány skupina vojáků.
Jejich zbroje se leskly v záři měsíčního svitu a z jejich tyčí začaly proti wraithům okamžitě šlehat modré výstřely. Z brány se vynořovala další a další družstva křižáků, jako nekončící had. Wraithové se sotva zmohli na odpor. Pěšáci se snažili přeskupit, zatímco darty se urychleně vracely z hangáru křižníku, kam před několika minutami dorazily.
Než však stačily všechny odstartovat, vynořil se z hyperprostoru masivní kruhový bílý trup orijského křižníku. Letěl plnou rychlostí k planetě a z jeho hangáru vylétaly letky stíhačů. Sekundární zbraně neúprosně kropily ústí hangárů wraithské lodi a znemožňovaly tak start dartů. Po necelé minutě vypálila hlavní zbraň. Mírně minula střed lodi, ale její ničivá síla byla natolik vražedná, že se křižník rozpadl na několik částí, které následně explodovaly.
Skupinka dartů, které se stačily z křižníku dostat dříve než byl zničen, se pokusila napadnout pozemní orijské jednotky. Ještě než se jim to podařilo byly ale zastiženy rojem orijských stíhačů. Situace byla v tomto případě naprosto atypická, místo toho, aby wraithové přečíslovali nepřítele alespoň deset na jednoho, stálo nyní proti jednomu dartu pět orijských. Wraithové, nepřivyklí takovémuto druhu boje, se neohroženě vrhli mezi stíhače. Ti se však jejich útokem nenechali vystrašit a wraithské darty bez větších problémů rozmetali.
Situace na zemi byla podobná. Na jedné straně postupovala čtyřicítka wraithů, pálících hlava nehlava a proti nim se řítila stovka křižáckých bojovníků. Ani jedna ze stran se nesnažila skrýt. Wraithové stále ještě používali omračující zbraně, které mohli křižáka dočasně vyřadit z boje, ale nemohly ho zabít. Wraithové oproti tomu stále ještě věřili, že jejich schopnosti je dokáží vyléčit od ran způsobených tyčovou zbraní. To byla částečně pravda, jelikož když se křižáci dostali na deset metrů k wraithům, polovina pěšáků ještě stála na nohou.
V ten okamžik však křižáci zahodili tyče a tasili meče. Dlouhé čepele se prořezávaly wraithy bez nejmenších potíží. Výsledek byl tedy skoro okamžitý a jednoznačný. Všichni wraithové leželi na zemi a z křižáků nebyl nikdo raněn, protože než se wraithové mohli dostat k omráčeným křižákům, byli zneškodněni.
Skupina křižáků poté odnesla wraithská těla a naházela je do stále aktivované brány. Byli si vědomi toho, že wraith se dokáže vyléčit, i když je hodně těžce raněn, a tak se jich zbavili tímto způsobem. Otevřená červí díra dematerializovala jejich těla, aby již nikdy nemohli uškodit galaxii.
Křižáci obsadili vesnici a vyčkali celý den, než se navrátili všichni obyvatelé, kteří vyhledali úkryt v nedalekých jeskyních. Pak se slova ujal velitel jednotky křižáků.
„Přicházíme jako ochránci lidí v této galaxii, nabízíme vám trvalý mír a svobodu. Přijměte Ori jako své bohy a budete žít beze strachu z těchto stvůr.“
Kopl do wraithské mrtvoly ležící vedle něho.
„Rozhodnutí je na vás, budeme hodinu čekat u kamenného kruhu. Další šance již nebude.“
S tím se otočil a i s celou jednotkou odešel směrem k bráně.
Po hodině stála před bránou spolu s jednotkou stovka vesničanů. Křižák se naposledy rozhlédl a zadal do ovládacího panelu souřadnice. Brána se aktivovala a po úvodní skupině křižáků prošli branou všichni vesničané, kteří se rozhodli ukončit svůj dosavadní život, plný obav a strachu z wraithů. Poslední prošel velitel. Brána se deaktivovala a ve stejný okamžik se aktivovalo hyperprostorové okno nad planetou. Křižník skočil pryč. Na planetě zbyla jen dvacítka vesničanů, kteří se nechtěli přidat k Ori. Za dva dny se na orbitě objevil wraithský křižník a všech dvacet veničanů sklidil.
Stejná situace se opakovala na mnoha dalších planetách. Křižáci se jako poslové míru objevovali na wraithy ohrožených místech a lákali místní obyvatele, aby se přidali k pravé víře a zachránili svůj život. Zvěsti o tom, jak se křižáci, nyní již po celé galaxii známí jako svatá armáda, vypořádali s útočícími wraithy, či jak vyhladili všechny obyvatele vesnice uctívající wraithy jako své bohy, se šířily jako lesní požár.
Brzy se stali ještě známějšími než expedice Atlantis. Také si našli nepřátele mezi zarputilými odpůrci všeho nového, kteří zpochybňovali moc Ori a dávali křižákům za vinu vše co mohli. Na rozdíl od lidí ze Země se však neostýchali podobné lidi trestat upálením, setnutím, nebo čímkoliv podobně morbidním, což vyslalo jednoznačný signál všem dalším, kdo by snad chtěli pochybovat.
Obyvatelé, kteří se dobrovolně rozhodli uctívat Ori, byli odvedeni branou na jinou planetu. Ve skutečnosti na několik planet nacházejících se poměrně blízko domovské základně, tudíž v dosahu křižníků do několika hodin. Tyto planety byly kolonizovány, každá s rozdílným účelem. Jedna byla díky svým klimatickým podmínkám určena jako producent všech možných potravin a měla živit ostatní. Zde se populace neustále navyšovala, jelikož většina obyvatel Pegasa byli rolníci a zemědělci.
Další planety byly díky bohatým nalezištím surovin, nacházejících se blízko hvězdné brány, určeny jako těžební kolonie. Středem celé této nově vytvořené aliance byla první z planet obsazených Ori. Bývalý Genijský svět, nyní sloužící jako hlavní základna. Místní poměrně rozvinutý průmysl byl využit ke stavbě všech možných zbraní, od tyčovky po obranné satelity. Díky surovinám dodávaných z těžebních kolonií se produkce satelitů rapidně zvýšila. Převorové tedy začaly plánovat útok na Atlantis. Prvním krokem bylo vyslání průzkumné lodi.
Několik týdnů poté, co se SGA-8 střetla se skupinou křižáků a převorem, se ve sluneční soustavě, kde se momentálně Atlantis nacházela, objevila malá průzkumná loď Ori. Loď byla malinká, neozbrojená a velice nenápadná, ale senzorům Atlantis neunikla.
V řídící místnosti města panoval opravdový zmatek. Desítky lidí pobíhaly zmateně sem a tam, přenášely různé vybavení a podobně. Mezitím stál u obrazovky senzorů brigádní generál John Sheppard, doktor Rodney Meredith McKay a plukovník Ewan Lorne. Obrazovka ukazovala malou tečku ve vnější části soustavy, snažící se skrýt v asteroidovém pásu.
„Podle energetické signatury, kterou to vydává to očividně není wraithské, předpokládáme že jde o Ori, podle záznámů co nám poslala SGC by to mohlo odpovídat, i když jak všichni víme, záznamy pořízené nedokonalými senzory našich lodí se nemůžou srovnávat s antickými zde na Atlantis.“
Oznámil velice rychle McKay.
„Chceš říct, že nemají nic společného támhle s těmi.“
Řekl generál Sheppard a ukázal na shluk velkých rudě blikajících objektů za jedním z měsíců nedalekého plynného obra.
„Ne, to tedy nemají.“Souhlasil McKay.
Sheppard se obrátil k Lornovi.
„Pochybuju že wraithové pochopí že tohle je konec, budeme se muset probojovat skrz.“
„Udělám co bude v mojí moci, budeme vás krýt dokud to jen půjde.“
S tím se Sheppard spokojil. Lorne Sheppardovi zasalutoval a odešel pryč z místnosti.
„Rodney, budu v místnosti s křeslem. Připravte se na start. Odlet za hodinu.“
S tím odešel i Sheppard. McKay se chvíli nervózně díval na obrazovku a pak se dal do práce.
Na palubě průzkumné lodi sledovala skupina křižáků, vycvičených pro průzkumné lety, jak se kolem nich valí ohromné kusy kamenů. Momentálně byli schováni v asteroidovém poli a doufali, že je ochrání. Obrazovka před pilotem tiše zapípala. Obrátil na ni svou pozornost a spatřil něco co nečekal.
Skupina čtyř wraithských hive, s plným doprovodem osmi křižníků, se schovávala za jedním z měsíců nedaleké planety. Jejich energetická stopa však byla tak silná, že měsíc zářil na senzorech pomalu jako slunce. Pilot by nikdy nevěřil, že wraithské lodě mají natolik silné zdroje.
Kdyby dokázali vytvořit energetický štít, s takovým zdrojem by byl silný skoro jako orijský. Spatření wraithů ho ale také uklidnilo, ujistilo ho, že jsou ve správné soustavě. Začínal již totiž pochybovat, jelikož skenování planety neukázalo žádnou stopu civilizace.
Brzy však došlo k něčemu neočekávanému. Na planetě se objevila energetická stopa, ještě zářivější než ta wraithská. Při detailním záběru zahlédl velké město, několikrát větší než orijský křižník, jak si to plnou rychlostí míří ven z atmosféry planety. Na to však reagovali i wraithové a vynořili se z pochybného krytu měsíce. Město směřovalo stále dál, přímo proti wraithské flotile. Pak zachytil vysílání, přicházející na všech možných pásmech a frekvencích.
„Tady brigádní generál John Sheppard, velitel Atlantis. Wraithská flotilo, vyhráli jste, už nemáme snahu pomáhat této galaxii. Je jen vaše. Nechte nám volný průlet a my nezahájíme palbu.“
S tím se kanál zavřel.
Wraithská flotila však nereagovala. Místo toho aby se stáhla, objevila se uprostřed flotily další loď. Až přehnaně velká hive, dosahující dvojnásobku délky ostatních, s nepřirozeně fialovo-modrou barvou. Když se křižák podíval na senzory, bylo mu již jasné, co bylo tím zdrojem energie ve wraithské flotile.
Atlantis však nezpomalovala, mířila přímo proti flotile. Wraithské lodě zahájily palbu. Energetické pulsy dopadaly na neproniknutelný štít Atlantis. Pak zahájila palbu i největší hive – superhive. Pět po sobě okamžitě následujících pulsů z každé baterie, mnohem větších než ty z ostatních lodí, dopadlo na štít města. A štít zakolísal. Mírně ale přece. Město ale opětovalo útok. Ze zásobníků se hrnuly desítky až stovky zářivých dronů. Ohromnou rychlostí se vyřítily k nepříteli a napadly ho s chirurgickou přesností. Dvě hive byly brzy v plamenech, křižníky byly zničeny první salvou, zbylé dvě hive se daly na ústup.
Jediná superhive držela pozici a vytrvale střílela. Drony jako by se odrážely od jejího pláště, ne a ne se zavrtat dovnitř. Napadly tedy alespoň darty, natolik pošetilé že opustily bezpečí hangárů.
V ten okamžik se však nedaleko od města odmaskovala další loď, tentokrát pozemská. Vzhledově značně připomínala třídu 304, ale byla dvakrát delší, i když její šířka i výška zůstala zachována. Její trup se ježil hlavněmi railgunů a na zádi nezářily již normální pozemské motory nýbrž světle modré motory jako u asgardských či antických lodí. Šlo o loď nejnovější třídy, BC-305, kterých bylo dosud postaveno jen několik.
Na otevřeném kanálu se ozval nový hlas.
„Wraithské lodi, tady plukovník Ewan Lorne z pozemské bitevní lodi Agamemnon. Ukončete palbu nebo budete zničeni.“
Superhive však nejevila žádnou snahu ukončit palbu. Místo toho přesměrovala střelbu veškerých svých baterií na Agamemnona. Ten však na rozdíl od ohromného města dokázal bravurně manévrovat a byl o hodně rychlejší. Většině wraithských střel se vyhnul, trefil ho pouze výstřel z jedné baterie, který ale zachytily štíty, a z bezprostřední blízkosti zahájil palbu na jednu z baterií. Osm zářivých asgardských paprsků se zarylo do trupu a zničilo baterii.
Agamemnon provedl rychlou otočku, čímž se nastavil spodkem k trupu hive a za neustále palby railgunů vypustil pouhých 500 metrů nad nepřátelským trupem čtyři rakety mark IX. Nepřátelské darty, které teprve startovaly z hangáru, nebyly schopny včas zachytit střely. Ty explodovaly na trupu a vyřadily několik dalších baterií superhive.
Agamemnon provedl rychlý průlet nad trupem hive a zmizel ze senzorů. Jak ze senzorů hive tak i ze senzorů křižáků. Při bližším pohledu by však bylo snadné zjistit, že loď se schovala do podlouhlé díry ve středu trupu, který má každá hive. Díky velikosti superhive a úzkému profilu Agamemnona to nebyl problém. Pozemská loď minutu vyčkala a pak vypálila najednou ze všech svých zbraní. Asgardské paprsky, soustředěné na jedno místo, dokázaly prorazit skrz tuhý pancíř a prorazit díru do lodi.
Okamžitě poté následovala salva raket. Mark IX prorazily trupem a explodovaly uvnitř lodi. Detonace roztrhala celu příď. Předtím však ještě Agamemnon vypálil pryč jako střela a zmizel v hyperprostoru. Křižáci sledovali, jak superhive, zbavená přídě, vybuchuje v ohromných ohnivých explozích.
Tak, a pomalu se blížíme k závěru. Pokud by vám to nevadilo, odskočili bychom si v příštím díle z galaxie Pegasa zpět do Mléčné dráhy, kde se odehraje důležité střetnutí, která poté bude mít velký dopad na dění v Pegasu. Mám několik variant k čemu v Mléčné dráze může dojít, takže to asi vyřeším tak, že dám anketu...
EDIT: Anketa platí do 23.3. Podle možnosti s nejvíce hlasy napíšu další díl, tak prosím hlasujte...