Stargate Atlantis (moje vymyšlené!)

Je to hodně vymyšlené....pište pls. (UPOZORNĚNÍ:JSEM DISLEGTIK A DISGRAFIK...VÁŽNĚ SE SNAŽÍM ALE ZNÁTE TO PRO NÁS JE TO TĚŽKÉ)

Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii žila dívka a ta dívka byla vědec. Milovala vědu a dobrodružství. A ta dívka se jmenovala Amalon.
Amalon přemýšlela. Jak to, že to nefunguje? Stála před kruhem z Nakadahu. Něco tomu chybělo. Amalon byla mladý antik, který se zabýval Hvězdnou bránou. Už jako její otec a jeho otec. Nesnášela, když za ni chodil a opravoval ji. Amalon zaklela. Už to skoro měla! Plácla se do hlavy. Nechala kruh kruhem a rychle utíkala k jumeru.
Planeta byla tichá a klidná. (Amalon žila v době kdy wraithové nebyli). Sestavila stejnou věc. Posléze se vydala zpátky. Když zadávala adresu cosi ji říkalo, že je to objev! PRÁSK! Byli to první dvě brány, které existovali.

O 10 000 let později.

Slavná SGA se dostala na Atlantidu. Nevím jak dlouho po probuzení Atlantidy jsem spala, ale vím že to bylo docela dost. Vypadla jsem z kriokomory a rozplácla se na zemi. Všechno mě bolelo. "Au!"vzlykla jsem. Atlantis mě probudila. Sedla jsem si. "Proč?" chtěla jsem být zmražená dalšách 5000 let! To byla bolest.

Stoupla jsem si. Malátně se rozhlédla. "Moje laboratoř!" byla rozházena jako po výbuchu. "Och ne!" začala jsem hledat, co přežilo. Nic jsem nenašla. Když jsem konečně koukla ven uviděla jsem slunce. "Alespoň to!" zasyčela jsem. Uviděla jsem svůj odraz ve skle. To nemohu byt já!

Ani nevím jak dlouho jsem civěla do skla. Možná i hodinu! Vyrostla jsem a zestárla. Ale, ne o tolik! Vzdychla jsem. Celá mé děctví bylo v trapu. Otočila jsem se a vyšla na chodbu. Všude to bylo jak po povodni. 'Něco tady ruplo?'říkala jsem si. Byla jsem vědec ne voják.

Došla jsem do části kde byly kdysi laboratoře. "Koukám, že ani vy, jste nepřežili!" sykla jsem. Koukala na dózy, misky atd. Špatný pocit. Kdo mohl tohle město probudit.? Jaký je rok? V hlavě se mi nořily otázky. Na otázky potřebuji odpověď!

Šla jsem po chodbě k obytným částím. 'Bože…'přeskočila jsem kaluž vody. Všude bylo mokro. 'Aha bouře!' usmála jsem se. 'Dobře jim tak!' řekla jsem si a škodolibě se ušklíbla. Na chodbě nikdo nebyl. Koukala jsem se všude možně. Potom jsem, uslyšela hlasy. Vycházeli z tělocvičny.
"Vy jste cvičil" smála se žena. "Jde to tak poznat?!" houkl muž. Potichu jsem docupitala ke dveřím. 'Antici?' nebyli to antici. Byl to vysoký muž s ženou, co měla na sobě Athosianské oblečení. Zůstala jsem zírat. Nevšimli si mě. To bylo dobře. Že bych se konečně taky povznesla? Ne.

Teyla zůstala stát. Koukala na dívku v antiských šatech jak odchází. "Počkej tady, Johne!" řekla a zmizela ve dveřích. Zastavila dívku. "Ahoj já jsem Teyla" usmála se na ni. Dívka váhala, ale nakonec ji, ruku stiskla. "Amalon" řekla potichu. "Já vím … omlouvám, se hned vypadnu…jen co se porozhlédnu po své laboratoři" řekla zvláštně. Otočila se a šla. Teyla stála jako opařená. Kdyť antici nesmí dělat takové věci nebo jo?

John našel Teylu na chodbě. "Teylo? Je ti něco?" ihned se k ní přiřítil. "Není Johne!" řekla klidným hlasem. "Jen jsem potkala antika" zašeptala.
Prohledávala jsem supliky. Přece to tady musí být? Všechny mé vynálezy! Všechno co jsem kdy vyrobila! Sedla jsem si ke zdi. 'Moje celoživotní práce je pryč!' ječelo mi v hlavě. 'Moje spisy na vylepšení brány!' koukla jsem se na šuplíky.

John prohledával laboratoře. "Říkala laboratoř?" Teyla přikývla. "Ale jakou?" došli na konec. "Běž si, odpočinou, Teylo" řekl starostlivě Sheppard. Přikývla. Když odešla, pokračoval v pátrání. 'Jak jsem mohla nechat tak důležité věci tady!' měla jsem položenou hlavu na kolenech.

John vrazil do posledních dveří. "Ahoj mohu?" zeptal se dívky na zemi. Ztuhla a koukala na něho. "Jistě" řekla. Sheppard si sedl vedle ní. "Takže ty si antik?" zeptal se. "Ano i ne… zůstala jsem tady… v naději že se někdo vrátí!" řekla jsem a koukla na muže. "Když jsem se vrátila sem, zjistila jsem, že má celoživotní práce je fuč!" koukala na šuplík. "To se nějak vyřeší"natáhl ke mně ruku. "Dobře budu ti věřit, ale jen tobě" vytáhl mě na nohy.

Mlčky jsme šli. Potom promluvil. "Jaké papíry se ti ztratili?" zeptal se. "O hvězdné bráně" řekla jsem klidně. "Rodney něco takového měl" řekl. "Měl?" zastavila jsem se. "Jak měl? Má ne?" koukal na mě. "U Rodneye nikdo neví" sykl potichu Sheppard. "Tobě na tom vážně tolik záleží?" zeptal se. "Jak se vlastně jmenuješ?" zeptal se. Velké dilema. "No….Amalon" řekla jsem potichu. "Neznám" usmál se.

Rodney hledal spisy. "Em…asi sem je vyhodil" řekl potichu. Zírala jsem na něho. "Co že si udělal?" vykřikla jsem. "Vyhodil je…byly v bleděmodrých deskách?" zeptal se. Přikývla jsem. "No tak ty jsem vyhodil" řekl. Prudce jsem po něm skočila. Sheppard mě včas chytil. "Pust mě na něj!"ječela jsem.
Sheppard mě pevně držel. "Věř mi, rád bych, ale pak bych měl papírování!" řekl. Rodney se za stolem na něho zašklebil. "Co máš nejraději?" ječela jsem. "Nic…" lhal Rodney. "Však ja si to najdu a potom si mě nepřej!" nehodlala jsem se uklidnit. (pozn.: Amalon ty spisiy,poznámky,údaje atd. opravdu dělala celí život!)

Beckett vytahl sedativa. "Čas se uklidnit slečinko" cosi mi píchl ani jsem si toho nevšimla. Měla jsem pocit jako kdybych vylezla z kriokomory. A potom už jen tmu!

Probrala jsem se na posteli. Bolela mě hlava, rozhlédla jsem se. Weirová zírala na dívku. „Takže… ty jsi Amalon…a dál?“ Zavrtěla jsem hlavou. „Nevíš nebo neřekneš?“ „Neřeknu… zradily jste mě!“ otočila jsem se jinam. „Nemůžeme tady nechat pobíhat cizího člověka“ namítla Weirová. Odfrkla jsem si. „Já se tady narodila… tohle je můj domov“ zdůraznila jsem můj. Weirová se ušklíbla. „Kolik ti vlastně je?“Cukla jsem sebou. „9 … mi bylo, když jsem se dostala do kriokomory…“ „To je divné viděla jsem antika, který se tam dostal v 45 a když vylezl, bylo mu 85“ řekla a cosi si zapsala. „Nevím čím to je“ otočila jsem se na ni. „Jaký je rok?“ zeptala jsem se.Weirová povytáhla obočí. „2009“ přikývla jsem. „Děkuji“ potom jsem už mlčela.

Weirova si sedla za svůj stůl. „To je zvláštní… přece by byla starší ne?“ Beckett přikývl. „Nechápu to stejně jako vy!“ Weirová zírala na poznámky. „Leda že by nám lhala a do kriospánku šla až později.“ Beckett přikývl. „Musím souhlasit… asi jen na 3-5000 let“ pokýval hlavou. „Nebo tu je něco co nechápeme.“

Koukala jsem se na Weirovou. „Jsem Antik!“ docela jsem se naštvala. „Jistě, ale to bys nebyla tak mladá!“ Otevřela jsem pusu v protestu. Docvaklo mi to. „Máte pravdu!“ Vzpomněla jsem si.“ Byla jsem povznesená… ale proč jsem tady?“ povytáhla obočí. „Možná ses o něco snažila o něco nezákonného“ Snažila jsem se vzpomenout. ‚Možná…‘povytáhla sem obočí. „Ano…lide…pokrok!“ vykřikla jsem, až jeden z doktorů co byl, od nás asi 4 metry upustil zkumavku s krví. „Hups…“ sykla jsem. „Co s pokrokem?“ naléhala Weirová. „Říkala jsem, že by se lidé měli více učit…“pokývala jsem hlavou. „Našla jsem si pár učňů a učila je všemu, co teď umíte, ale starší na to přišly!“ zamračila jsem se. „Dostala jsem trest přežívat na Atlantis dokud, nepřijde, někdo Atlantis probudí k životu!“ usmála jsem se nad svým úspěchem.
Weirová si vše nahrála. Znova procházela nahrávku. Dívka nelhala, tím si byla jistá. Sheppard pozoroval Weirovou. „Tak ji alespoň odpoutejte!“ Weirová zavrtěla hlavou. „Ne pořád jí nevěřím!!!“

„Já vám nelžu!“ syčela jsem. „No tak dobře…“řekla Weirová. „Tys nám zaručila pokrok?“ přikývla jsem.„Ano beze mě byste byly pořád ve středověku.“ Pousmála jsem se. Weirová přikývla. „Dobře… pustím tě“ řekla Weirová. „Ale nesmíš opustit pokoj“ přikývla jsem.

Pokoj jsem si prohlížela hodně dlouho, přičemž jsem si nevšimla, že se zamnou, objevil Shapperd. „Tak tě pustila“zeptal se. Já nadskočila a otočila se. „Jenom na pokoji“ sklesle jsem si sedla. „Neboj, ona nevěří každému!!“ usmál se Shapperd. „Hm…“odbyla jsem ho. „Neboj se, někdy se stavím“ usmál se.
Dny plynuly a já si začínala uvědomovat, co mám za úkol. Musím chránit SGA. Teda jen ten tým co chodil s, Sheppardem. Musím se s nimi dostat na další misi!
Šla jsem rychle. Tohle zařízení mě dokázalo zneviditelnit jen na 1 hodinu. Sheppard a jeho tým prošel. Šla jsem za nimi. Můj úkol byl skoro u konce. Ještě poslední věc.

Sheppard se otočil a zíral na oblohu. Wraithské stíhačky létaly sem a tam. “Jak nás sakra našli?“ křičel. „Rodney!!!“ Jeden světelný paprsek letěl proti němu. Odhodila jsem Rodneye pryč a sama spadla do pasti.


Tenhle příběh je věnovaní všem Antikům, kteří nám pomáhali nebo pomáhají. A také Amalon která se obětoval, kvůli věci za kterou věřila!

Pozn. autora:(Amalon byla zmrazená 5000 let kvůli své neopatrnosti ještě před tím než ji poslali na Atlantidu, viděla budoucnost a rozhodla se pomoct SGA)

JO HODNĚ SE OMLOUVÁM ZA CHYBY JELIKOŽ JSEM VYDĚLA JENOM ZATÍM PRVNÍ ŘADU SGA TAK JE JICH TAM DOST...BUDU SE KOUKAT I NA OSTATNÍ ŘADY.

Tak upřímně se musím přiznat, že jsem to nezvládla přečíst až do konce a to to není dlouhé. Myslela jsi ten text vážně? Nemyslím teď příběh, ten mě v tuhle chvíli vůbec nezajímá. Vždyť to snad ani není česky. V tvém profilu se píše, že ti je 15. Sorry, to už na tebe nemůžu po jazykové stránce brát ohledy. V tvém věku už bys měla být schopná češtinu zvládat, pokud tedy nemáš nějakou poruchu učení (ne, nemyslím to jako urážku, naopak, byla by to polehčující okolnost ).
A co konkrétně se mi nelíbí? No, asi by bylo rychlejší říct, co je v pořádku. Stylistika je hrozná. Neustále se opakují slova. Zejména slovo "být".

Planeta vyla tichá a klidná. (Amalon byla v době kdy wraithové nebyli).

(ještě navíc je tam překlep, předpokládám, že planeta byla, protože planety většinou nevyjí)
Hrubek v textu je, že by člověk zaplakal. Nejvíc mě praštilo do očí tohle:

A bylo to první dvě brány existovali.

Zajímavé, kolik chyb se dá napsat v jedné kratičké větě. No fajn, vidím tam dvě (čárka a ta děsivá hrubka), ale na tak krátkou větu je i tohle dost. Mimochodem je tam další "být" schované ve slově existovat, ale zrovna sem se to hodí, takže beru.
Jak tak listuju zbytkem textu, který už jsem nepřečetla, tak ti čárky tak nějak obecně nic moc neříkají. Škoda, s nimi je text přehlednější.
A pro příště je lepší vkládat text do citace, je to pak hezčí a lépe se to čte.
A když už jsem u toho, jak se to čte, tak musím říct, že hrozně špatně.

No, toť vše. Vzhledem k tomu, že jsem nedočetla, nebudu se vyjadřovat k příběhu.
A aby sis to celé nevyložila špatně, tak tenhle poměrně ostrý komentář není nic proti tobě, je to reakce na ten text, nikoli na autora. Chci ti tím ukázat, že i tady na fóru se můžeš setkat s tím, že když předložíš čtenáři takový text, tak on na něj velmi bouřlivě zareaguje.

no pribeh neni spatny ale to podani by se mohlo priste zlepsit

mno...chtěl bych být víc pozitivnější, ale bohužel - za prvé, mohla jsi to dát alespoň do citace ten text, ale to jako chybu v žádném případě neberu.
k chybám - docela mi vadily čárky (někde přebývali, někde chyběly) gramatické chyby - např

Došla jsem do části kde byli kdysi laboratoře. "Koukám, že ani vy, jste nepřežili!" sykla jsem. Koukala na dózy, misky atd. Špatný pocit. Kdo mohl tohle město probudit.?

Dále - co alespoň jedno souvětí? Nemám nic proti jednoduchým větám, ale čeho je moc, toho je moc (nerad bych se pletl, ale myslím, že jsem tam našel asi 2 nebo 3 souvětí, a i ta byla dosti krátká)
A nakonec - dosti nesmyslné střídání er-formy a ich-formy

John vrazil do posledních dveří. "Ahoj mohu?" zeptal se dívky na zemi. Ztuhla a koukala na něho. "Jistě" řekla. Sheppard si sedl vedle ní. "Takže ty si antik?" zeptal se. "Ano i ne… zůstala jsem tady… v naději že se někdo vrátí!" řekla jsem a koukla na muže. "Když jsem se vrátila sem, zjistila jsem, že má celoživotní práce je fuč!" koukala na šuplík. (ich-forma, er-forma)

A i ten začátek je takový...neohrabaný

Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii žila dívka a ta dívka byla vědec. Milovala vědu a dobrodružství. A ta dívka se jmenovala Amalon.

alespoň třeba

Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii žila dívka. Byla vědkyně, milovala vědu, dobrodružství a jmenovala se Amalon....

i tak je to trochu neohrabané, ale myslím, že je to lepší.....

Tady jenom kritizuji, když si to zpětně pročítám a kontroluji. Nechci tím říct, abys přestala psát, je dost možné, že v tom někdo najde zalíbení, ale zkus alespoň trochu text oživit souvětími a soustředit se jen ne jednu formu vyprávění - buď ich-formu, nebo er-formu


EDIT: tak jsem byl opět předběhnut...vážně bych měl zrychlit své psaní

Eleira píše:

Tak upřímně se musím přiznat, že jsem to nezvládla přečíst až do konce a to to není dlouhé. Proboha. Myslela jsi ten text vážně?

JJ bohužel mám...jsem dislegtik a disortografik..atd. snažim se ale asi to nikoho nezajima muzu rovnou všechno vyházet....... fakt....hlavně že ráda píšu ale vas to zdřejmě nezajímá.....

Ja se fakt snažím!!

Neurážej se hned...když prezentuješ své dílo, musíš počítat s ohlasem - ať už kladným nebo záporným, nemůžeš počítat s tím, že všichni budou jen chválit. Naopak si myslím, že by jsi se měla spíš poučit než urazit. Gramatické chyby ti budiž odpuštěny, toto jsou závažné důvody - znám v okolí několik takových lidí.
Jak říkám, to, že tady ti vytýkáme chyby, by tě nemělo tak ovlivnit - když ráda píšeš, piš dál, třeba jen pro vlastní potěšení. Ale opakuji - když něco předkládáš veřejnosti, musíš počítat i s negativní reakcí....

Tau'ry Nemusíš smutnit. Jsem taky dislegtik a disgrafik. Kvůli tomu se svět nezboří. Hlavně se nevzdávej. Taky ráda píšu, jen jsem ještě nenašla odvahu to zveřejnit. To co ti tady ostatní řekli neber tak vážně. Každému se líbí něco jiného a nemyslím si, že bys neměla naději svoje díla zlepšit. Stačí to prohnat pravopisnou kontrolou ve wordu a na čárky se trochu víc soustřeď.

Tvůj příběh je zajímaví a určitě by se dala z něj vykřesat skvělá povídka. Hlavně neházej flintu do žita

Jen s tím hozením textu do citace absolutně souhlasím. Opravdu se to potom lépe čte.

Tak v tom případě se omlouvám. Pak by tedy bylo vhodné před zveřejněním dát někomu text ke korektuře. Rodiče, kamarádi, sourozenci...někdo z nich by určitě pomohl. Je dobře, že ráda píšeš a chceš se o to podělit, ale zkrátka text by měl mít nějakou úroveň, takže v tomhle případě skutečně pomůže korektor. Já sama jsem v tomhle směru taky občas podala pomocnou ruku kamarádům, když potřebovali.
Rozhodně texty nevyhazuj! A ne kvůli mně. Ačkoli je občas těžké si to přiznat, moje maličkost není měrou všech věcí

Dark Angel píše:

Neurážej se hned...když prezentuješ své dílo, musíš počítat s ohlasem - ať už kladným nebo záporným, nemůžeš počítat s tím, že všichni budou jen chválit. Naopak si myslím, že by jsi se měla spíš poučit než urazit. Gramatické chyby ti budiž odpuštěny, toto jsou závažné důvody - znám v okolí několik takových lidí.
Jak říkám, to, že tady ti vytýkáme chyby, by tě nemělo tak ovlivnit - když ráda píšeš, piš dál, třeba jen pro vlastní potěšení. Ale opakuji - když něco předkládáš veřejnosti, musíš počítat i s negativní reakcí....

Já vím...ale ja se fakt snažím a musíte uznat že na to že jsem vyděla jen první řadu sem docela v atlantydě makla teď sleduji 2. řadu ale jse to pomalu

[Dragon]

já to sice nečetl, promiň, ale já tu nečet hodně věcí a ještě víc mám snad rozečteno, le vyjádřím se ke komentářům a hlavně k tvé reakci.

Neber si to tak, vždy se můžeš zlepšit, jako první bych ti doporučil Word, ten ti aspoň pohlídá většinu překlepů, ale nesmíš mít zapnutou automatickou opravu. pak ta citace je opravdu lepší (mimochodem je to i v pravidlech, ale jak jsem zjistil, tak ty nikdo nečte a s jejich dodržováním si ne každý láme hlavu, ale to s tou citací bych jako chybu opravdu nebral, jen jako upozornění )
pak ti doporučuji vzít si příklad z toho co ti tu napsaly a pokusit se něco zlepšit.

jinak to že máš ty dis fukce bych nebral jako překážku, tedy ano je to s tím problém (sám jsem disletik, disgrafik a navíc mám nějakou poruchu soustředění), ale bral bych to jako výzvu si něco dokázat a to tak že napíšu něco co se bude líbit jak po stránce nápadu, tak se pokusit po stránce zpracování. navíc když tě to baví, tak není co řešit, zkus napsat další díl, a v něm se zlepši
já když jsem začínal tak moje první dílo jsem musel několikrát přepsat než jsem si to troufnul uveřejnit a i tak jediný co se u prvního dílu a snad i u druhého líbilo byl nápad a zpracování hrozné (zvlášť prvního dílu, který vázne ještě teĎ po X úpravách), ale to jsem odbočil (Pomsta)

ty si rozhodně zkus vzít příklad z toho nade mnou napsaného a zkus si sobě a i ostatním dokázat že máš na víc

edit:
a korekce taky pomůže

Destiny píše:

Tau'ry
Tvůj příběh je zajímaví a určitě by se dala z něj vykřesat skvělá povídka. Hlavně neházej flintu do žita

Děkuji za podržení jistě vzdávat se nebudu!

http://www.pribehy-z-sufliku.blog.cz

Ten stargate kids jsem dělala dávno nelekejte se ho!!!

Dragon píše:

já to sice nečetl, promiň, ale já tu nečet hodně věcí a ještě víc mám snad rozečteno, le vyjádřím se ke komentářům a hlavně k tvé reakci.

Děkuji .... je hodně lidí co mají poruchy jako my.....Díky...fakt

A asi už budu na zabití, ale ještě tě upozorním na pravidla
Necituj příspěvek hned nad sebou a nepiš dva příspěvky pod sebe, použij tlačítko "upravit".
A už mlčím jako hrob

Co?? jake upravit?? jsem malinko mimo ...jsem tady krádce......atd.

možná odpovím až zítra

Tlačítko upravit máš umístěné dole ve svém příspěvku. Je hned vedle citace. Když ho použiješ, můžeš upravit svůj příspěvek.

ehm...já bych tě taky nerada kritizovala , ale jiak to nejde... moc daleko jsem se se čtením nedostala, ale pardon...bylo to gramaticky příšeré a já toho musela nechat...ne že bych byla nějaký expert na češtinu...(něco typu by jsme taky sem tam neuhlídám)... a to neznamená, že když jsi DIS+něco, že to nemůžeš dát třeba zkontrolovat mamce nebo nějaké kamarádce... znám člověka, který je taky DIS+něco a píše dokonalé povídky tady na fóru (Eleira ho určitě taky zná, že? )... stačí to dát jenom někomu na opravu nebo si to po sobě znova přečíst, i když se ty chyby potom hledají hůř...a nemusíš se hned tak čertit...ono ti nikdo nic nevyčítá, jenom upozorňuje