Tak tady vám dávám šestnáctý díl.
.
16
V galaxii Mléčná dráha
Na Thorově lodi, která se nacházela nad Zemí, zablikala náhle na můstku hlavní obrazovka, která se následně změnila a zobrazovala hlavu Asgarda.
„Thore, dobrá zpráva je, že spojenectví se Zemí za této situace prošlo radou.“ Na to neznámý Asgard zamrkal a posléze pokračoval. „Ale rada zachytila nouzový signál Velkého Společenství stávajících čtyř od Noxů.“ Asgard se na chvíli odmlčel. Thor během této odmlky nehnul ani brvou a čekal, co se bude dít. Po okamžiku Asgard pokračoval.
„Výzvědná loď na orbitě jejich planety našla několik trosek wraithských a orijských lodí. Rada se obává, že vyrazili na Poslední cestu. Thore, musíte okamžitě lidi varovat.“
Asgardi na můstku, kteří to vše slyšeli, byli těmito informacemi zaskočeni, ale Thor byl kupodivu klidný
„Nevěřím, že by Noxové cokoliv udělali Zemi a jejím obyvatelům. Koneckonců Pozemšťané byli uznáni jako pátá rasa…“ Thor ale nedomluvil, protože Asgard mu skočil do řeči.
„Thore, za to, že jsou tady Wraithové, může Země a to ani nebyla oficiálně přijata do Velkého Společenství stávajících čtyř. Na to je zapotřebí souhlasu všech členů.“
Thor svěsil hlavu a po slabé minutě odpověděl.
„Staniž se. Lidé budou informováni.“
Poté Thor přistoupil k jedné z konzolí a okamžitě se teleportoval pryč z lodi.
V galaxii Pegasus
Ford vyšel z jeskyně a vydal se zpět na planetu, na Novou Kami.
Když dorazil na planetu, tak začal dávat nové rozkazy, které nařizovaly hromadnou výrobu nejrůznějších brnění a zbraní. Též nařídil, aby se všichni učili bojová umění.
Všechny světy, které se již přidaly, rády poslechly.
Ford si pomalu, ale jistě, budoval svou armádu pro své plány, které zahrnovaly i cestu domů.
V galaxii Mléčná Dráha
Thor se znenadání objevil v zasedací místnosti, kde se právě nacházela SG-1 s generálem.
„Zdravím.“ Pronesl Thor a udělal několik kroků ke stolu a dříve, než někdo stačil cokoli říct, tak pokračoval.
„Jménem Asgardské rady vás musím varovat.“ Všichni v místnosti zpozorněli a on pokračoval. „Noxové byli napadeni a pravděpodobně se vydali na Poslední cestu. Jistě již jsou na planetě Novissimus Ductus.“ Jeho slova nikdo v místnosti nechápal.
„Co to znamená pro nás?“ zeptal se opatrně Mitchell.
Thor zamrkal a dal se do vysvětlování.
„Noxové jsou velmi hrdá rasa, která se nesmíří s porážkou či urážkou. V jistých dobách Velkého Společenství stávajících čtyř neměli svůj pacifistický přístup. Dokonce předčili i Antiky a rozhodli se sestrojit zbraň, které by se všichni obávali, před kterou by nebylo úniku. Zbraň dokázala proniknout jakoukoliv látkou a explodovat až v místě určení, proletět všemi štíty až na jeden. Ale později zjistili, že několik věcí, jako například energetickou jednotku, sami nezvládnou, takže přizvali k projektu Antiky a s jejich spoluprácí vznikla zbraň, kterou vy nazýváte dron.
Vše se ale změnilo s příchodem dob, na které nikdo rád nevzpomíná. Po těchto dobách Noxové odložili většinu svých zbraňových technologií na tajné místo v galaxii. Na planetu bez názvu. Planetu, kterou dokáže najít jen Nox. Antikové jí později nazvali Novissimus Ductus.
Noxové si ponechali jen pár lodí a chabou výzbroj, která by stačila jen na odstrašení, ale na obranu ne.
Ale nyní byli Noxové napadeni a donuceni se stáhnout ze své planety. Asgardská rada se domnívá, že je to urážka takového měřítka, že je donutí vydat se právě na Novissimus Ductus, planetu, ze které není již návratu. Pokud tam opravdu zamířili, tak už nic nezmění jejich přesvědčení.
A rada se domnívá, že by vás mohli obviňovat za wraithský útok a následně na vás zaútočit.“
Thorovo vysvětlení všem doslova vyrazilo dech. Nikdo ani nedutal.
Někde jinde v galaxii se mezitím formovala flotila lodí, které téměř nikdo neznal. V celé soustavě bylo rušno. Planety i s měsíci se objevovaly a následně mizely a s každým objevením ke skupině lodí přibyly další. Byli to Noxové!
V galaxii Pegasus
Lidé pod Fordovým velením se nejen cvičili v bojích, ale menší, již vyzbrojené skupiny, chodily na nejrůznější mise mapovat wraithské základny a v případě nutnosti je i vyčistit.
Tyto čistky probíhaly tak, že vždy byla vyslaná menší skupina a pokud se nevrátila v daném čase, tak na celou základnu zaútočilo několik desítek ozbrojených lidí. Díky Larrin a cestovatelům byly tyto útoky mnohokrát spojené s bombardováním z vesmíru.
Ford měl téměř ze dne na den silnou armádu lidí, kteří se nebojí za svou svobodu bojovat.
V několika jeskyních po galaxii dokonce chovali Wraithy a snažili se syntetizovat látku, na které byl Ford a polovina těch nejlepších vojáků jaké měl závislý…wraithský enzym.
V galaxii Mléčná Dráha
Wraithské uskupení všech lodí v galaxii skočilo nad Chulak, první svět, který byl svobodný a následně zajatý flotilou Ori.
Ori tuto planetu byli odhodláni bránit do poslední chvíle.
Wraithské lodě nachytaly pětici Ori křižníků naprosto nepřipravenou.
Wraithové svou palbu po předchozích zkušenostech koncentrovali vždy jen na jeden cíl, což mělo za následek katastrofální dopad pro Ori, ale Ori měli eso v rukávu.
Jak si brzy Wraithové všimli, tak Ori vůbec nestříleli. Dokonce ani nikterak nemanévrovali, jen tam stáli.
Wraithové očekávali past, ale s palbou nepřestávali. Když byl zničen třetí křižník Ori, tak se to teprve stalo.
Z HP náhle vyletělo přes dvacet lodí patřící Ori. Lodě okamžitě započaly křížovou palbu.
Wraithové, rozmístění kolem poslední dvojice původních lodí Ori, které stále byly naprosto nečinné, byli pod těžkým náporem.
Wraithové se zmítali pod strašlivým nátlakem hlavních, ale i sekundárních zbraní od Ori.
Rychle se snažili přeskupit a plně zaútočit na lodě Ori a okamžitě vypustili veškeré stíhače.
Mračna stíhačů zahalila blízké slunce a neustále nalétávala na lodě Ori. Ti se ani nesnažili vypustit svoje stíhačky, protože věděli, že by stejně byly v mžiku oka rozdrceni.
V nadcházejících okamžicích se wraithské lodě s loděmi Ori promíchaly tak dokonale, že koncentrovaná palba nebyla možná ani z jedné strany. Některé Wraithské lodě se dokonce díky nastalým zmatkům dostaly mimo palebné pole hlavních zbraní Ori, ale jejich sekundární zbraně si je i tak našly.
Ale i přes promíchanost lodí stíhačky dokázaly své útoky koordinovat. Jejich výpady byly strašlivé.
Štíty Ori jen díky stíhačům byly pod obrovským náporem. Stovky stíhačů najednou bombardovalo povrch štítů každé lodi. Zastavila je jen jejich vlastní smrt.
Nikdo nedokázal odhadnout své ztráty. Každou chvíli explodovala nějaká loď a vždy, když už to pro Wraithy vypadalo nadějně, tak se z HP vynořily posily Ori, které se stahovaly z celé galaxie do této konkrétní bitvy.
V galaxii Ori
Doci klečel před jakýmsi kruhem na zdi.
„Blahoslaveni budiž Ori.“
Po těchto slovech se kruh zaplnil ohněm, ze kterého posléze vykoukla tvář Adrie.
„První lodě jsou připraveny“ oznámil Doci. Na to se mu rozsvítil krystal na hrudi a Adria i plameny zmizely.
V galaxii Mléčná Dráha
Jen pár okamžiků poté, co Doci informoval, že bylo dokončeno několik lodí, se aktivovala superbrána a z ní následně vyletěla pětice nových lodí.
Lodě měly zepředu stejný tvar, ale jinak byly mnohem protáhlejší a jejich střed byl zahalen černou září a jejich jasně purpurový štít byl stále vidět.
Zmizela i hlavní zbraň tak, jak ji známe. Byla na lodi celkem čtyřikrát v menší verzi, ale se stejně ničivou silou.
Nový zdroj energie zaručoval pevnější štíty a více energie pro zbraně a s protáhlým trupem loď pojala mnohem více sekundárních zbraní.
Když se tyto lodě vynořily kompletně ze superbrány, tak i s křižníky, které doteď hlídaly, skočily do HP směrem na Chulak.
Bojiště ale už připomínalo spíše pole trosek.
Po celém prostoru poletovaly nejrůznější trosky obou stran. Tyto trosky narážely do sebe, čímž se dál štěpily, či se od sebe jen odrazily. Každopádně trupy wraithských lodí a štíty Ori byly díky troskám neustále pod nátlakem. Navíc se trosky samovolně pohybovaly a ztěžovaly pohyblivost stíhačů, kterých též značně ubylo.
Lodě, které letěly od superbrány, byly poslední lodě Ori, které se této již nepřehledné bitvy nezúčastnily.
Wraithové měli sice značnou početní převahu, ale Ori měli na své straně velmi vyspělou technologii.
Netrvalo dlouho a poslední posily pro lodě Ori dorazily.
Křižník si to zamířil hned do bitvy, ale nové lodě to vše sledovaly jen zpovzdálí
Wraithové si nemohli nevšimnout nových lodí.
Během okamžiku všem Wraithům prolétl rychlostí blesku rozkaz od jejich královen k okamžitému stáhnutí. Dokud je co stahovat.
Všechny Wraithské lodě si to okamžitě začaly směřovat k nejbližšímu bodu, který byl vhodný na otevření HP okna a tudíž k okamžité evakuaci.
Darty ale nesměřovaly na lodě, ale obrovskou rychlostí k bráně na planetě, kterou již vytočily.
Jinde v galaxii v tajemné soustavě s planetou Novissimus Ductus bylo již připraveno několik lodí stejné třídy pro svou výpravu.
Lodě byly jehlanovitého tvaru s povrchem jako zrcadlo, jen na přídi a na zádi bylo vidět několik výstupků, které pravděpodobně sloužily jako hlavně zbraní.
Na jedné z lodí kapitán přišel na můstek.
„Nechť všechny lodě nastaví kurz…“ ale než domluvil, tak ho někdo přerušil.
„Pane, je mou povinností vám do záznamu oznámit, že jsem proti této misi, ale jdu s vámi, pane.“ Kapitán jen kývnul a pokračoval
„Kurz Země.“ A následně se usadil.
Na jeho rozkaz desítka lodí otevřela hyperprostorová okna k Zemi.
V galaxii Pegasus
Ford ve své stávající „ubikaci“ dál přemýšlel na detailech svého plánu. Až moc dobře věděl, že k realizaci bude zapotřebí víc, než jen hrubá síla, ale také hlavně moment překvapení.
Celá budoucí akce musela proběhnout velmi rychle, jinak hrozila totální zkáza celého plánu a galaxie.
V galaxii Mléčná Dráha
Netrvalo dlouho a desítka podivných lodí se objevila na okraji sluneční soustavy, ve které se nacházela i Země.
„Jsou tady.“ Oznámil jakýsi Asgard na můstku Thorova vozu.
Thor zamrkal a vydal rozkaz k pozdravení lodí a k varování pozemšťanů.
Varování se dostalo i na Atlantis.
Sheppardův stávající tým a Elizabeth se okamžitě odebrali do řídící místnosti. John po zjištění situace chtěl vyrazit k ovládacímu křeslu, ale než stačil vyrazit, tak se to stalo.
Celé město se náhle ocitlo bez energie a záložní energetické zdroje nenaskakovaly.
McKay a všichni v místnosti se snažili zjistit závadu, ale než se dali plně do práce, tak světla opět naskočila.
Rodney se dal do zjišťování situace.
„To je divný.“ Řekl po chvíli Rodney a ve tváři se mu objevil výraz hrůzy.
Než mu kdokoliv stačil dát jakoukoliv otázku, tak město sebou znenadání škublo.
„Rodney…“ začala Elizabeth, ale než stačila dokončit větu, tak kdosi zařval.
„Město vzlétá!“ a přitom ukazoval na blízký balkón.
Rodney měl ve tváři stále svůj výraz, ale když zachytil pohledy ostatních, tak se dal do opětovného zjišťování.
Následně se na Atlantis aktivoval i štít a velká obrazovka prodělala sérii změn.
„Jsme naprosto odpojení!“ zařval Zelenka, který vběhnul celý udýchaný do místností s bránou a snažil se informovat ostatní. „Energetická rozvodna je odpojená a ani vysílačky nefungují.“
Rodney zpozorněl a chtěl klást otázky, ale na velké obrazovce proběhla další změna.
„To není možný!“ zařval Rodney a běžel k jiné konzoli, od které musel odstrčit jejího operátora.
„Ze ZPM se nečerpá žádná energie.“ Oznámil všem a vyděšeně koukal na obrazovku, která se opět změnila.
Rodney na ní nějakou chvíli koukal a ostatní naprosto ignoroval. Slyšel je jen jako by na něj mluvili z velké dálky.
Město sice stoupalo relativně pomalu, ale již se nacházelo na nízké orbitě a stále mělo zapnuté motory, které město hnaly nahoru.
Když vtom město začalo vysílat
„Populus post id non possumus. Ego id cernere“ toto vysílání mohla zachytit jakákoliv loď v dosahu a také zachytila.
V řídící místnosti na sebe všichni nevěřícně koukali, když vtom McKay vyhrkl.
„Tak takhle to dělal.“ Rodney si rychle vzal svůj počítač a přenosný antický skener a dodal „Pomocná řídící místnost.“
Na to všichni okamžitě vyrazili za Rodneym. Sheppard a Ronon si již připravili své zbraně. Teyla neváhala a vyrazila s nimi. Bohužel neměla při ruce žádnou zbraň, tak si rychle vzala do ruky svůj nůž. Sheppard dal rozkaz všem vojákům, kteří tam byli, aby je následovali.
Celé skupina po chvíli dorazila ke dveřím do pomocné řídící místnosti. Sheppard dával poslední rozkazy a připravoval se s vojáky vrazit dovnitř.
Město se mezitím již dostalo do únikové vzdálenosti a vypnulo motory.
Lodě poblíž planety nevěděli, co si myslet a raději městu uhýbaly. Země se mezitím snažila Atlantis kontaktovat, ale marně.
Noxové na kraji soustavy zprávu v antičtině očividně ignorovali a dál nezměněnou rychlostí směřovali k Zemi.
Thorův vůz vletěl do cesty desítce lodí a jeden Asgard se snažil Thora informovat.
„Pane, odhadované šance průniku jsou nižší než čtyřicet procent, ale žádné zbraně nebyly nikdy…“ ale Thor ho přerušil.
„Já vím.“
„Pane, musím podotknout, že obranný systém Noxů nebyl…“ Ale Asgard opět nedomluvil. Thor se totiž zvednul ze svého křesla a procedil
„Já vím, byl jsem u toho.“
Flotila lidských lodí se opatrně blížila k desítce lodí a na radu Asgardů čekala na první krok Noxů.
Noxové ale dál nezměněným tempem letěli k Zemi a Atlantis setrvačností jim vstříc.
Na Atlantis Sheppard otevřel dveře a Ronon s vojáky vtrhl dovnitř a on sám hned za nimi.
Lidem se naskytl pohled na prostornou místnost, ve které stála jen jedna osoba v černém.
„Ihned od toho odstup.“ Nařídil Ronon neznámé postavě, která stála u konzole a cosi přes ní zadávala.
Osoba se na Ronona a spol. jen podívala a všem náhle vyletěly veškeré zbraně z rukou.
John ihned sáhl po svém noži, který chtěl hodit, ale postava jakoby jeho úmysl vycítila a i onen nůž se rychle odebral ke zbraním na druhé straně místnosti, aniž by neznámý zvedl oči od konzole, u které se právě nacházel.
Postava v klidu přešla k další konzoli a dál zadávala příkazy. Údaje na obrazovkách se měnily neskutečnou rychlostí.
Jak si po chvíli Sheppard všimnul, tak některá tlačítka se mačkala aniž by je postava stiskla.
Když se postava otočila k nim zády, tak Sheppard vyběhl dopředu s úmyslem na neznámého skočit. Ronon měl podobný nápad, jen s rozdílem, že se rozhodl skočit po vlastní zbrani.
Neznámý vetřelec si toho ale na poslední chvíli všiml.
Mávnutím ruky Sheppard, který se již nacházel v pozici pro náhlý skok, odletěl na Ronona, který již sahal po své zbrani.
Neznámý se očividně naštval, ale než cokoliv stačil podniknout, tak celou místnost zaplnilo oslepující světlo.
Když se oslepující záře rozptýlila, tak se uprostřed místnosti objevila žena.
„A dost!“ pronesla rázným hlasem.
Neznámý očividně zaváhal a připravenou ruku na Shepparda a Ronona svěsil dolů.
„Hlavně nic neříkej o překročení pravidel.“ řekl neznámý a plně odhalil svou tvář. Sheppard si všimnul, že je velmi mladý, a Mckay, který nakukoval zpoza rohu, v něm poznal vědce, který mu šel již dlouho svými názory a věčnou pravdou na nervy.
„Je sice pravda, Merline, že jsme Tě vyslali, abys pomáhal lidem, ale to neznamená, že si můžeš dělat, co chceš!“ Merlin se na ženu podíval a dal jí odpověď.
„Už dva roky pracuji na zdroji energie, který by jim pomohl. Udělal jsem spoustu užitečné práce a teď, když se blíží Noxové, tak by se o tom měli dozvědět a bránit se. Nemyslíš, Morgan?!“
Morgan uznale přikývla.
„Ale teď Tě voláme zpátky. Věci, které se tady již budou dít, nejsou naše starost.“
Merlin udělal pár kroků k ní a pak dodal.
„Ještě jednu věc musím zařídit.“a vydal se k jedné z konzolí.
„Nos Anqueetas, damus suffragium ad vestibulum positio, ad giganteus societas fiebat tetragonia .“
Morgan se na něj podívala, na okamžik zavřela oči a pak se přidala.
„Ac gigas Furlings suus sententia addo ex alienum galactini, ubi - nam uro pacifice et otium, quodam - modo pro - mereor.“
Sheppard jim vůbec nerozuměl, ale ani kdyby se jich chtěl zeptat, tak by to nestihl.
Dvojice Aniků se následně změnila totiž v čistou energii a následně proletěla zdí.
Než zmizela, tak doslova vyletěla z Atlantis tak, aby ji všichni viděli.
Lodě Noxů po vysílání Antiků, které zachytily a následně i Antiky měly dokonce možnost vidět, začaly zpomalovat až nakonec úplně zastavily.
McKayovi, který se již nacházel v pomocné kontrolní místnosti a nikoliv schovaný za rohem, se ve vysílačce ozval Zelenka.
„Rodney, město máme konečně pod kontrolou a ZPM běží, ale v jedné okrajové části města se vyskytl nový energetický zdroj.“
Mckay jeho zprávu přešel bez komentáře a odebral se zpět do řídící místnosti.
Lodě Noxů, které nyní stály na místě, otevřely veřejný komunikační kanál.
„Prosím, omluvte nás, ale my jsme přiletěli v míru už od samého začátku. Tyto lodě již dlouhou dobu nebyly používané a naše vysílače nebyly plně funkční. Ještě jednou se vám omlouváme.“
Thor na své lodi prohodil ve svém mateřském jazyku něco na způsob „já to říkal“, ale řekl to tak, aby to nikdo nemohl slyšet.
Noxové po chvíli pokračovali.
„I my, rasa Vznešených Noxů, přijímáme Pozemšťany do Velkého společenství Stávajících čtyř.“
Thor se na své lodi pousmál a sám otevřel komunikační kanál.
„Stejně jako Velicí Furlingové, Moudří Lanteané, Vznešení Noxové, dávají Obávaní Asgardé souhlas ke vstupu Statečných Pozemšťanů do Velkého společenství stávajících čtyř, čímž se měníme status na stávajících pět.“
Když Thor domluvil, tak ukončil svůj komunikační kanál a přemýšlel nad tím, co asi tak musí v současnosti prožívat lidé. Když byli již oficiálně ve Velkém společenství stávajících pěti, veškerou komunikaci, kterou započala dvojice Antiků, mohl zachytit každý živáček na planetě.
V galaxii Pegasus
Ford nebyl jediný, kdo dával dohromady své plány a on to věděl. Na jedné z planet se pomalu, ale jistě, připravovali na velkou válku, která by mohla lidstvo uvrhnout do dob temna.
Ford si to moc dobře uvědomoval. Musel zasáhnout dřív, než soupeř, a to jakýmkoliv způsobem.
Vědci a technici jeho Aliance, která se každou chvíli rozrůstala a již zabírala většinu obydlených planet v Pegasu, se snažili přijít na způsob, jak nejlépe využít wraithskou technologii ke stavbě zbraní a pokud možno, tak i lodí. Ale zatímco se oni párali nad tímto zdánlivě nemožným úkolem, tak spolu s Cestovateli jiná skupina stavěla ve velkém lodě.
Tyto lodě měly zatím stejnou technologii, jen jejich proporce se změnily tak, aby mohly nést více zbraní a do hangáru aby se vešlo co nejvíc lodí, které by se mohly použít při výsadku.
V galaxii Mléčná Dráha
Zatímco lidé a její spojenci, kterých přibývalo, řešili své problémy z nedorozumění, tak Wraithové si lízali své rány, kterých měli více než dost a čekali na dobu, až jejich virus, který rozšířili, dokončí přeměnu a jim tak přibudou nové lodě.
A jako by nestačilo, že Wraithové prohráli proti Ori, tak se objevily i menší spory uvnitř jejich rasy a to mezi královnami, které se začaly dohadovat na novým plánu a ne každý návrh se líbil všem.
Ori ale z bitvy též nevyšli beze ztrát.
Jejich ztráty byly procentuálně vyšší než u Wraithů, ale početně ztratili oproti nim jen velmi málo lodí. Bohužel pro ně tyto lodě tvořily většinu lodí v Mléčné dráze, ale na druhou stranu téměř zničili jednoho z největších nepřátel.
Replikátoři se dál kupodivu velmi pomalu šířili galaxií a zanechávali za sebou jen holou zkázu.
Na neznámé planetě, Jaffa, kterého nedávno sestřelili, byl se zavázanýma očima a polonahý odveden do velké kruhovité místnosti a posazen na židli, která byla uprostřed místnosti.
Jaffa v místnosti seděl několik minut než k němu kdosi promluvil.
„Jmenuji se Masek a ty mi teď řekneš všechny důležité věci, které se staly v okolním vesmíru.“
Jaffa se jen pousmál a nejraději by na neznámého i plivnul, ale potíž byla v tom, že neměl ani tušení, kde se právě nachází.
„Však ty ještě budeš rád spolupracovat.“ Řekl Masek a zabouchal na dveře. Dveřmi následně prošla dvojce lidí, která nesla velkou nádrž plnou podivné tekutiny.
Masek strhl Jaffovi pásku, kterou měl přes oči. Poté se mu podíval do očí ze vzdálenosti ani ne půl metru.
„Budeš spolupracovat?“ zeptal se ho.
Jaffa chvíli přemýšlel a poté mu plivnul přímo do tváře, která se mu nabízela.
„Raději zemřu!“ zařval Jaffa a pokusil se osvobodit.
Ale dvojce, která přinesla onu nádobu s tekutinou, se na Jaffu vrhla a rázně ho uklidnila. Masek si pročistil obličej a kývnul na jednoho z dvojice. Ten Jaffu pořádně chytil a udělal mu místo. Masek k Jaffovi přistoupil a se slovy:
„Zemřeš, ale pomalu, a nebudeš první.“
Mu vrazil ruku do jeho vaku, kde nahmatal zmítajícího se symbionta. Chvíli na něj koukal a poté ho hodil do kádě.
Jaffa to zděšeně sledoval a v očích měl smrt.
Masek se s velkým znechucením podíval Jaffovi do tváře a následně si sáhl do kapsy, odkud vytáhl jakýsi přístroj, který až příliš připomínal lidský zapalovač.
„Vala Mal Doran.“ Utrousil mezi zuby a na tváři se mu objevil lehký úsměv. Poté onen předmět otevřel a aktivoval. Opravdu to byl zapalovač.
Ještě naposledy se znechuceně podíval na Jaffu a poté již zapálený zapalovač hodil do tekutiny se symbiontem.
Tekutina od zapalovače vzplála a Jaffa vykřikl
„Neee!!“ Masek se na něj podíval a pobaveně ho sledoval.
„Jsme schopní ti opatřit novou larvu, pokud budeš spolupracovat.“ Ujistil ho Masek a aby dodal na vážnosti tak úmyslně v jeho blízkosti kýchnul.
Jaffa byl bílý jako stěna a bál se toho, co přijde a zároveň zběsile kýval hlavou na znamení souhlasu.
V galaxii Pegasus
„Stroje budou určitě předvídat náš útok, pane.“ Řekl jakýsi člověk v místnosti s Fordem.
„A to je to, na co spoléhám.“ Oznámil mu Ford s úsměvem. „naše lodě zaútočí z noční strany a pozemní jednotky začnou proudit bránou. Nejdříve výbušninami a silnou palbou ochromíme stráž a pak projdou naše jednotky. Rep…Stroje provedou protiútok, naše lodě rychle použijí hyperpohon a skočí na druhou stranu, kde se zároveň objeví i druhá půlka. Poté se zaměří palba na obranná stanoviště a výsadkové lodě zahájí akci.
Vše musí být provedeno s chirurgi….s maximální přesností a s načasováním.“ Vysvětlil Ford, který se několikrát musel opravit, protože nechtěl použít pro lidi Pegasu neznámá, nelogická či jinak nesrozumitelná slova a fráze.
„Jinak bude celý plán ohrožen.“ dodal jiný člověk v koutu místnosti a následně přešel ke stolu, kde začal studovat sérii nákresů a poznámek.