Stargate:Last Ancient - New Age, part 4

Mac, zatím jsem neměla čas nic číst a o hodině nudy informatiky jsme výjimečně něco dělali. Takže, jakmile najdu čas tak se na to vrhnu a věřím, že to bude skvělé!

Další díl no... Řekněme jen taková vyplňovačka, takže od dalšího čekám trochu víc, tak mě nesklam...
A nakonec Earmanovské: "těším se na další díl"...

Už se těším na dění v Babylonu.

Doufám, že budou i nějaké pěkné "scénky" s Mac a Palkerem.

prej earmenovský.......to se mi líbilo......

Tak ty tvý pochvaly, co vždycky potěší ve tvarech: "Parádní díl, těším se na další!!!" už se mi zdálo pověstný, takže sem neviděl důvod proč to takhle nenapsat...
Ale vystihuje to to asi nejvíc...

tak víš co vono co jinýho k tomu psát..abych to začal sáhodlouhle rozebírat z hlediska mluvnice, slohu a stylu..to mi příjde nesmysl..takže je to co píšu asi nejvystihující.....sice mě dost štve že se opakuju většinou ale co už má člověk dělat žejo...

No jasně já to chápu a také jsem tam psal, že i jako povídkáře potěší i toto a někomu to stačí. Rozepsat se pak můžeš, když tě nějaký díl opravdu zaujme nebo na něm něco nechápeš či si chceš něco ujasnit atd. Myslim, že v tomto mluvím v celku za hodně autorů...

No jo, syndrom flašinetu - to také zažívám dost často ... jenže ono občas vážně nelze říci nic jiného a na druhou stranu, já hrozně nerad kritizuju....takže stejně jako Earmana, i moje příspěvky bývají značně...monotématické

No on i ten "syndrom flašinetu" potěší, jak jsem říkal, i když zase z něj člověk nepozná, jestli to někdo četl, nevím jestli to tu někdo dělá a nechci na nikoho ukazovat, ale díky tomu to člověk může napsat i ačkoliv nic nečetl nebo to odložil a chtěl ho uchlácholit, ale to tu nebudu rozebírat. Někdy stačí i přihodit jen malou zmínku od tématu posledního dílu (pokud opravdu nejsou všechny stejné), která předchozí riziko eliminuje a ještě víc potěší...

To je pravda, otázka je, jestli to vážně někdo dělá...třeba já nikdy nehodnotím něco, co jsem předtím nečetl...

Tak co, jak dopadla Autoškola
Nepřejelas někoho
Bude dneska povídka

Dark Angel: To určitě nejsi sám. Taky povídku nehodnotím, dokud si jí nepřečtu a to samé dělám i u filmů.

pokracovani

Babylon

„Tak co na Zemi?“zajímalo Johna.
„Skvělé. Objevili jsme se na ranči, Sára uviděla Abby a pak ty dvě už nikdo neviděl. Má Rodney připravené věci?“odpověděla Mackenzie.
„Jo, dal si záležet. Má asi tři složky.“
„Udělám mu z toho jednu stránku. Briefing ve čtyři.“
„Vždyť je neděle.“zaskučel John.
„Nezabere to dlouho, ještě teď pošleme sondu. Je tu někde Parker?“
„Ne.“
„Fajn.“oddechla si. „Běž to prosím říct ostatním. Za čtyři hodiny v zasedačce. Přinesu ještě pár věcí. Díky.“
„Nemáš zač.“pousmál se a odešel.
„Chucku!“křikla a vyběhla po schodech nahoru.
„Ano, madam?“
„Mohl byste sehnat MALPa a zajistit, aby byl do dvou hodin připravený a dejte mi vědět.“
„Jistě.“
„Dík.“

„MALP je připravený. Stačí ho jenom poslat.“řekl Radek.
„Fajn. Tak zadejte adresu.“přikývla Mac.
„9 symbolů je hodně. Vezme to dost energie.“upozornil Rodney.
„Na to jsi měl myslet dřív.“pokrčila rameny.
„3. symbol zadán.“
„Ale ZPM by se mělo vybít jenom o něco víc, než při cestě na Zemi.“řekl Rodney trošku nejistě.
„Jseš si tím jistý? Protože dost pochybuju o tom, že v nejbližší době najdeme nějaké další ZPM.“
„Skoro…jistý.“odpověděl, ale moc jistě to neznělo.
„9. symbol zadán. Start.“ Brána se otevřela.
„MALP bude na místě za 5…4…3…2…1…“odpočítal to Rodney. Sonda se objevila na tmavém místě. Rozsvítila si a popojížděla po místnosti.
„No, štít tam evidentně není.“poznamenal Rodney a jel se sondou dál.
„Třeba je, ale nefunguje na neživé věci.“nadhodila.
„To by nebylo logické.“namítl.
„To nebylo.“souhlasila.
„Tak tam pošleme myši.“řekl a vytáhl krabici, kde byly tři bílé myšky.
„Ne, nemůžeš tam poslat myšky!“zarazila ho.
„Proč ne?“
„Jsou to…myšky.“ Rodney se na ni podíval jako by se úplně zbláznila.
„Chápu, že jsi nedávno prožila velký šok, ale tohle jsou laboratorní myši. Počítají s tím.“ozval se jemně.
„Vím, co si myslí. Bojí se.“
„Tak co tam máme poslat?“řekl trošku podrážděně.
„Nevím.“
„Tak se otoč.“poradil jí Rodney, seběhl k bráně a myšky do ní pustil.
„Jsou tam.“přikývl Radek. „Atmosféra je dýchatelná, teplota je 13°C, bez alergenů.“
„Fajn. Udělejte pár snímků a dejte je do složky. Rodney, připrav jedno ZPM.“
„Nové ZPM kleslo o 2%.“zkonstatoval Zelenka.
„Ale když vezmeme to skoro vybité, tak se domů nedostaneme.“namítl Rodney.
„Máme ještě jedno polovybité.“
„Tak to by mohlo jít.“přikývl. „Zajdu pro ně.“
„Dobře, ale moc se nezdržuj. Za půl hodiny tě chci mít zpátky.“
„Ok.“

„Tak jo, jsem tady. Omlouvám se.“vydechla Mac a telekinezí poslala všem spisy. Když viděla, že se Parker zatvářil nesouhlasně, zvedlo jí to náladu. „Ve složkách máte fotky. Všechny podmínky jsou dobré. Podle Rodneyho výpočtů nám budou stačit dvě skoro vybité ZPM. Předem tě, Rodney, upozorňuju, že jestli to stačit nebude, bude z tebe topinka.“otočila se na něho jakoby mimochodem. Jenom nervózně polkl. „kde jsem to skončila? Jo, už vím. Odchod je v půl deváté, tak už buďte nachystaní a teple se oblečte. Dneska tam bylo jenom 13°C. Myslím, že to je všechno. Můžete jít. Omlouvám se za vyrušení volného dne. McKayi! Nezapomeň ty ZPM! Dotazy? Ne? Tak můžete jít.“
„Plukovníku.“ozval se Parker. Mac ztuhla, ale pak vydechla a s úsměvem se otočila.
„Ano?“
„Nelíbí se mi ty vaše briefingy. Jsou moc krátké.“zkritizoval ji. Úsměv zmizel.
„Jsou stručné. Podstatné věci říkám.“odsekla.
„Příště zkuste i informace o geologickém složení…“
„Už při briefingu Lornova týmu jsem vám řekla, že si nejdou hrát na krtky. Sonda zmapuje okolí kolem brány, a když máme pochyby, tým letí v jumperu.“přerušila ho.
„A za druhé bych chtěl, abyste na briefing chodili v parádních uniformách.“
„To žertujete?“vyprskla Mac. „A takové ty červené klaunské nosíky mít nemusíme? Promiňte, ale svůj volný čas jdu trávit nějak smysluplněji.“

„Rodney? Vše připravené?“zeptala se další den ráno u brány.
„Jistě.“přikývl a poklepal na velký kufr.
„Dobrá. Chucku, adresu a obrázky sondy, prosím.“ Vyběhla nahoru po schodech a koukala mu na obrazovku přes rameno.
„Stejné podmínky jako včera, madam.“
„Tak jdeme.“pobídla je, seběhla k bráně a prošla jí.

Místnost, ve které se objevili, byla tmavá a chladná. Brána byla ve tvaru trojúhelníku a byla přímo ve stěně. Do té doby to byl jediný zdroj světla. Teď se postupně začal rozsvěcovat baterky. Každý z týmu se vydal prozkoumat jinou část místnosti s bránou. Rodney něco dělal u MALPa, Ronon s Johnem se vydali každý do jednoho rohu a Mac vyběhla nahoru po schodech. Za pár minut se rozsvítily světla.
„Dobrá práce.“uznal John.
„Vysekla bych pukrle, ale nemělo by to ten správný efekt se zbraní v ruce.“pousmála se.
„Co je?“zeptal se podezřívavě Sheppard, když viděl, jak se tváří.
„Nic.“
„Ginny, tenhle provinilý výraz máš pokaždé, když něco neřekneš svému tátovi.“
„No, trošku jsem mu neřekla, že jdeme do jiné galaxie.“odpověděla. „Vypadalo to tu jinak.“povzdechla si a rozhlížela se po zdevastované místnosti. Zjistila, že půlka schodů je popraskaných, zábradlí u ochozů chybí, obrazovky jsou rozbité a většina oken taky. Venku byla noc, ale měsíc ani hvězdy vidět nešly.
„Pohneme se dál, ne?“navrhla a opatrně sešla ze schodů, které se nebezpečně drolily.
„Tak kudy.“zajímalo Ronona.
„Moment…tama.“ukázala po chvilce do jedné z tmavých chodeb. Jakmile do ní vstoupili, krok po kroku se začala rozsvěcovat světla. Na zemi se válely zřícené pilíře a zbytky vybavení.
„Doprava a dolů je vězení a nějaké laboratoře. Ronon a Rodney se tam půjdou podívat. Vemte všechny paměťové krystaly, které najdete, jasné?“
„Naprosto.“přikývl Rodney a vydali se chodbou vpravo a Mac s Johnem pokračovali rovně.
„Když jsme tady byli, vypadalo to celkem k světu. Teď je z toho zřícenina.“povzdechla.
„Vidím. Hele, dveře a nejdou otevřít. Smůla.“
„Hm.“
„Tak jdeme dál.“pokrčil rameny. Mac se nervózně ohlížela. „Zase? Nic tam není.“
„Neříkám, že je.“ohradila se.

„Těch laboratoří je tady spousta.“poznamenal McKay a vešel do dalších dveří, kde byla zase nějaká konzole. Dřepl si, zmáčkl na ní jedno místo a vyjel panel. Zkušeně vytáhl další krystal a zastrčil ho do vesty. Za chvilku došli do vězení.
„Vypadá zajímavě.“poznamenal, když si ho prohlédl. Z nějakého panelu zase vyndal krystaly.
„Slyšel jsi to?“zavrčel Ronon a vytáhl zbraň.
„ne, co?“poplašeně se otočil Rodney. Ronon zkontroloval chodbu, kterou pošli. Nikde nic, jenom pár trosek.
„Asi opravdu nic.“pokrčil rameny.

„Další dveře…jé, tyhle jdou otevřít.“zaradoval se Sheppard a vešel do jedněch dveří. V místnosti se rozsvítilo pár neporušených světel, ale zůstalo tam šero. Po stěnách bylo šest obrazovek a u nich ovládací konzole. Mac z nich začala vybírat paměťové krystaly.
„Budu v chodbě, kterou jsme přišli.“oznámil John a odešel. Přikývla a dál otvírala panel za panelem a brala krystal za krystalem. Najednou slyšela nějaký šramot za sebou. Otočila se a vyděšeně vykřikla. Ze stropu spadla napolo ožraná kostra. V tu chvíli se přiřítil John. Když uviděl, co to bylo, sklonil zbraň.
„Lekla jsem se.“hlesla Mac omluvně. Přikývl.
„Budu v chodbě.“otočil se k odchodu.
„Johne.“hlesla znova a dívala se na kostru.
„Co? Pohla se?“usmál se.
„To není člověk. Není to kostra člověka, ale…nějakého tvora.“ukázala na výběžky na kostech. Kostra byla mnohem širší, menší než lidská a tak nějak do kulata.
„Budeme doufat, že tady ti tvorové jsou.“prohlásil.
„Ronone, Rodney, ozvěte se.“řekla do vysílačky. Jenom to zapraskalo.
„Rodney, no tak…nehlásí se. Jdeme pro ně a vracíme se.“rozhodla, schovala krystaly, které do teď držela a vyběhla ze dveří s Johnem v patách.
„To je Rononova zbraň a P-90.“zkonstatoval John po chvilce, když uslyšel střelbu. Mac přikývla a oba zrychlili. V jedné z chodeb narazili na Rodneyho a Ronona.
„Běžte.“zakřičel Ronon. Nějak neváhala a otočili se nazpět.
„Došly mi náboje.“vyjekl Rodney. Mac mu v běhu podala svoji zbraň. Sama se otočila a vypálila oheň. Vypadalo to, že to jejich pronásledovatele zpomalilo. Rychle doběhli do místnosti s bránou a Rodney vyběhl k DHD.
„Je to rozbité!“
„Žertuješ?“zavrčel Ronon. Mac zrovna sejmula jednoho z pronásledovatelů a svým štítem zatarasila vstup.
„Jako mrtví se mi zamlouvali víc.“zkonstatovala a zkoumala tvora. Měl výběžky po celém těle, zelenou tvrdou popraskanou kůži, ostré zuby, červené oči a ostré drápy na rukou i nohou.
„Potřebuju tak deset minut.“
„Nevím, jestli ti těch deset minut můžu dát.“zkonstatovala a sedla si na schody. McKay už pobíhal s tabletem tam a zpátky.
„Podívejte, co jsem našel.“ozval se po pár minutách a vytáhl z jedné konzole velký krystal ve tvaru krychle. „Hlavní paměťová jednotka.“vysvětlil.
„Je velká…velká a těžká.“upozornila Mac.
„Ronon mi pomůže.“
„Ne, ty se věnuj adrese. Johne…“ Sheppard a Ronon vzali krystal a připevnili ho na MALP.
„Rodney…prosím, mohl bys zrychlit?“požádala ho. „Už to dlouho neudržím.“
„Dělám, co to jde.“odsekl a napojoval právě ZPM k bráně.
„Zadávám adresu.“řekl po chvilce. Brána se otevřela, Rodney poslal kód a za pár vteřin i MALPa.
„Můžu pustit?“zeptala se Mac.
„Jo.“přikývl Ronon a všichni rychle proběhli bránou.

„Zavřete to!“křikl Sheppard, jakmile se objevili na Atlantis. Do štítu něco narazilo a brána se zavřela.
„Plukovníku, rozhodl jsem se vás zažalovat za neuposlechnutí a nekázeň.“oznámil právě příchozí Parker.
„Taky jsem ráda, že jsme v pořádku doma.“ušklíbla se. Parker se otočil a bez poznámky se vydal do svojí kanceláře. Mac chvilku nad něčím uvažovala. Vypadalo to, že se rozhodla.
„Parkere!“křikla. otočil se.
„To bych si vyprosil! Pokud něco chcete, tak někde v soukromí.“
„Fajn, tak pojďme do naší kanceláře.“přikývla Mac a vyběhla po schodech.
„Tak to jsem zvědavý.“špitl Rodney.
„Všechno to zjistím a dám vědět.“slíbil Sheppard.

„Ehm…jak začít…už vím. Při mojí poslední návštěvě na Zemi jsem se dozvěděla něco zajímavého.“začala. Když nic neříkal, pokračovala. „Zeptala jsem se pár lidí a taky sama hledala. Něco o vás.“
„Prověřovala jste si mě?!“vyštěkl.
„Chtěla jsem o vás něco vědět. Nikdy nevíte, komu budete muset lézt do zadku. Hledala jsem o vás nějakou zmínku. Našla jsem. Ale ne tam, kde bych čekala.“na chvilku se odmlčela a měla co dělat, aby nebylo v její tváři vidět vítězství. „Chtěla jsem vědět, v jakém roce jste absolvoval. Hledala jsem od roku, kdy jsem absolvovala Akademii já a dříve. Zvláštní bylo, když jsem vás tam nenašla. Hledala jsem na všechno vojenských Akademiích. Nakonec jsem vás našla. Absolvoval jste o rok později než já.“poslední větu řekla s úsměvem. „Teoreticky jste měl být stejně jako já, ne-li dřív, ale neprošel jste fyzickými testy a teoretickými testy. Opakoval jste ročník. Z toho vyplývá, že jsem služebně o celý jeden rok starší. Což znamená, že nade mnou nemáte žádnou pravomoc.“odpověděla potěšeně.
„Jak…co…to nemyslíte vážně!“prskal.
„Myslím, ale jsem ochotná vyjednávat.“pousmála se. „Jistě, myslíte si, že jsem mrcha. Jsem, ale vy nejste první, kdo si to myslí. Hold mě někdo nemá rád.“
„Co chcete?“
„Zbytek, ty poslední 2 týdny, nás nechte na pokoji. Žádné parádní uniformy na briefingy.“
„To je vydírání!“
„Možná. Taky se to můžou dozvědět všichni na Atlantis.“
„Dobře.“svolil nakonec a natáhl ruku. Mac ji stiskla.
„Tak jsme domluveni.“přikývla a odešla.
„Krávo pitomá!“prskl a naštvaně bouchl do stolu.

„Ne?“vyvalil oči John, když večer leželi v posteli a ládovali se dobrotami.
„Jo.“přikývla Mac a ukousla kus muffinu.
„Žertuješ? On rupl? Tomu nevěřím.“
„Fakt.“
„Síla…tak tohle je drsné. Normálně sis ho prověřila.“valil oči.
„Vem si čokoládu.“pousmála se a strčila mu do pusy celou řadu. Ztichl.

Takze dalsi povidka nekdy...bud v nedeli, nebo pondeli....uvidime, jak se domluvim s Mooony, protoze na konci pristiho tydne chceme dat tu spolecnou....bude rozdelena na tri casti, protoze celkove na 22 stran ve Wordu

Jinak autoskola byla jenom teorie, takze v klidu, ale pokud bydlite v Ostrave, tak nechodte toto pondeli od 15:30 do 17:00 ven. Budu nasilnici

Jinak zase jednou je nacase podekovat za prepis DarkLive a vase - coz valim oci - pozitivni komentare (i kdyz uprimne. Mylsim si, že tahle cast povidek je dobra....zcela kriticky, protoze nektere povidky, co jste napsali, ze se vam libili, tak u nekterych jsme se v nazoru lisili.... )

Jinak souhlasim s Jackem....ono je fajn, kdyz vite, ze to nekdo cte a libi se to, i kdyz...kdyz porad pisete, ze se vam to libi....nebo ze povidka je super, tak mi to nekdy fakt pripada, ze jste to necetli a pisete to jenom, aby se nereklo

No to je asi tak vsechno....

Mno tak doufám, že se nezachováš podle zásady autorů SGA a dále krystaly z Babylonu využiješ a budeš mít nějaké vědecké objevy Jinak tenhle díl se mi líbil, velmi

Nemusíš mít strach, že by tvé povídky lidi nečetli a jen psali ódy, aby se neřeklo. Rozhodně v mém případě to neplatí.

A pokud jde o povídku:
Byla zajímavá. Když jsem si četla pasáž o parádní uniformách, tak jsem si o Parkerovi pomyslela, že je to opravdu zelený mozek. Vykresluješ ho velmi věrohodně. Rozhodně podporuji chování Mac vůči němu , já bych jednala nejspíš stejně. A to, že rupnul, mě nikterak nepřekvapuje.

A babylon působil velmi pochmurně. Jsem zvědavá, co uděláš s těmi disky a jaké informace z nich Rodney získá.

Tak další už konečně trochu akční a já se nebojím tentokrát říct, že dobrý díl...
Akorát mi tam neseděl ten konec s tím Parkerem. On má jakou hodnost, smím-li se zeptat, protože by musel mít, aspoň co já vim, stejnou jako Mac, aby ji nemohl velet a to jen v případě, že by nebyl určen jako velitel, ale byli by oba na stejno, to by pak šlo, ale v tomhle případě, jestli je fakt na místo Woolseyho, tak má určený velení a u toho je jedno, jestli by byli jeho podřízení třeba o deset let starší...
Neber to jako nějaký útok, ale rád bych, aby jsi mi to objasnila, protože mi to vrtá hlavou. Díky...

zajímavá exkurze do jiný galaxie....ty potvory mě docela zajímaj co to vlastně je...ňáký masožravci asi....no a taky doufám že vytáhneš nějakou tu technickou kuriozitku a inovaci nebo vynález

Tak ty příšerky vypadaly dobře.

Jako ostatní i já doufám, že na těch krystalech budeš mít nějaké vylepšní, třeba plány nějaké lodičky či zbraně.

Ale stejně bylo nejlepší, jak Mac zametla s Palkerem .

Vím, že jsem tak 20 dílů pozadu, ale když jsem viděl název, tak jsem si nemohl pomoc
díl byl skvělý a těším se, až si najdu čas si přečíst všechny od 60. dílu výš

Jenom by jsem se chtěl zeptat, jak se tam ti tvorové vzali...to mi furt vrtá hlavou

*Jack*: Ok, Parker je plukovník, tzn. ze ma stejnou hodnost jako Mac....a nepredbihej, ono se k tomu mozna dostaneme ...kdo si to ma pamatovat, kdyz jsem tohle napsala pred ctvrt rokem ....

NO ted se priznam a verte mi, ze se strasne stydim , ale ja na ty krystaly uplne zapomnela ..... ale slibuju, ze se v nektrem z pristich dilu objevi.... Bohuzel to ale nebude hned v nejakem nasledujicim, protoze to tam nemam kam vrazit , ale jeste se poradne podivam

rocketman: no kde by se tam vzali?....Babylon neobjevili lide, ale objevili ho nejake potvory...treba se taky mohly vyvinout ze svaba nebo blechy

Mackenzie: Můžu se tě zeptat, kolik je Parkerovi?

hadam, ze tak 37, kdyz Mac je 36 a on jednou propadl ....vy teda po mne chcete zakerne veci

tak ještě jeden dotaz...může to vypadat jako hloupý dotaz, ale je to důležité...
To tam byla zrovna noc, že tam byla tma?

no nejspis ano, kdyz tam byla tma ...proboha proc?....

no...já sem už myslel,že Babylon byl ve skále, jak tomu bylo v mé povídce
ale to by pak znamenalom, že by tam musela být i Xana.
Počkat...a byla tam vůbec socha Ištary?