SG: Případ Borealis/Stargate Pegasus : Anomalies

Já klidně hledat chyby budu, ale pak si nestěžuj, že kritizuju všechno možný

Moc dobrý...kdy bude další??

[Dragon]

no díly by měli být s rozestupem 12 - 14 dní, ale pokud dobře počítám tak zbívá max dva dny

ok to som rád
velmi sa totiž teším čo bude v ďalšom dieli

Hodím to sem zítra, zároveň s posledním SG Pegasus

to som rad je to velmi zaujimave a uz pekne dlho skacem od nedockavosti
(nikdy som nebol trpezlivý)

Stargate Pegasus : Anomalies - 03 - Rozpad

Kód: Vybrat vše

Hudba pro díl : http://www.youtube.com/watch?v=urViS-l9Uts

V nitru Ha'taku Bynarr rozčileně kontroloval údaje senzorů. Natolik se cestou hyperprostorem rozčílil, že cestou k pel'taku zlomil vaz otrokovi, který mu včas neuhnul z cesty. Ne kvůli svému postavení – jeho nový pán Leagnar se k němu zachoval více než velkoryse – stane se nejvyšším vládcem Pegasuské galaxie, podřízený jen a pouze jedinému pánu všech – Leagnarovi.
Jeho radost byla však zkalena poslední překážkou ke kýženému titulu – musí osobně vypátrat a zlikvidovat celý zbytek té chátry, která se staví na odpor, a mají tu drzost stále přežívat.
Mnoho zbylých lodí těch ubožáků již poslal do nejhlubších pekel, ale přesto jej zdržují svou nicotnou existencí.
„Lorde Bynarre, souřadnice souhlasí.“ hlásí Jaffa na pel'taku „Byli zde před hodinou.“
O něco spokojenější, ale i tak mrzutý Goa'uld uznale pokývl, poté následovala jeho loď do hyperprostorového okna další loď, a další, celkem čtyři zdokonalené Ha'taky – s tvrzenou konstrukcí, schopnou účinně pohlcovat energetickou palbu i pevné střely. Jinak se až na větší počet malých rychlopalných věží (nutné zdokonalení pro ochranu lodi před kvanty stíhačů), a na jediný malý hangár z důvodu posílení hlavních zbraní, příliš neliší. Změny jsou jasně poznat až při pohledu zblízka, to však není důležité. I tucet Alkeshů, doprovázejíc poslední loď, nejsou zřejmě standardní typy…

To, že lodě Cestovatelů byly překvapeny jako sedící kachny, nebylo samo o sobě takové překvapení. Bynarrova útočná skupina letěla v masivní formaci ve tvaru srpu, která se přibližováním roztahovala do šířky. Alkeshe vytvořily formace po třech a mířily k lodím rasy, jejíž zničení nyní Bynarr slavně zakončí…
Tak jednoduše se to neseběhlo.
Bynarr znovu vztekle a rozhořčeně vykřikl rozkaz k okamžitému zastavení útoku, sotva zjistil, cože nového se na senzorech objevilo. Moc k smíchu to právě nebylo. Zatraceně, pomyslel si Bynarr, co to je za loď?!
„Zaměřte lodě těch kočovných zatracenců! Jestli se pokusí spustit hyperpohon, všechny lodě zahájí palbu!“ nakáže rozzuřený Goa'uld, a otevře komunikační kanál přes subprostor
„Mluví s vámi lord Bynarr, vyslanec nejvyššího vládce a pána dvou galaxií, Leagnara! Okamžitě žádám neznámou loď o vydání nepřátelských vrahů, zdržujíc se v blízkosti vašich lodí!“
Rozhostilo se ticho, přerývané pouze pohybem Goa'uldovy tváře, měřící si neznámou loď hodnotícím pohledem.
Vypadá notně poškozená, to ano. Přece jen by ale bylo zbytečné riskovat.
„Zde loď Borealis. Zakazujeme vám veškeré akce, tyto lodě jsou pod ochranou Alteriánského národa. V případě projevení nepřátelských úmyslů budete zničeni.“

Nyní Bynarr ztratil zbytky sebekontroly. Ta nebetyčná drzost! Zase jeden z těch mrňavých, zakrslých světů, který je třeba udusit v zárodku, než začne být až příliš opovážlivý.
Goa'uld příkazem na konzoli rozešle lodím signál k útoku na lodě Cestovatelů. Snad to ty druhé přivede k rozumu, když jim dá jasně a srozumitelně najevo, o co jde.
Alkeshe střemhlav zaútočily na nepřátelské lodě, a po celé délce štítů je posypaly energetickými bombami, až jejich štíty přízračně zablikaly a vystavily jejich trupy nechráněné před střelbou z mateřských lodí.
Ty vypálily několik pulsů o velké síle. Možnost přepětí reaktoru při palbě není na škodu.
V několika sekundách byly lodě zničeny, spíše tedy popraveny – i přes zoufalou snahu nezničily jedinou Bynarrovu loď. Ten se spokojeně ohlédl po té prazvláštní lodi, a znovu zapnul komunikaci.
„Viděli jste, co se stalo těm, kdo se postaví na odpor bohům. Vzdejte se, nebo budu nucen vás zničit.“
Loď neodpověděla, ale zamířila podsvětelnými motory k podivnému vesmírnému útvaru. Nic takového dosud Bynarr neviděl. Doposud to považoval za jakési mračno v dáli, a nevěnoval tomu zatím pozornost.
„Přibližte se k té lodi! Alkeshům přikazují obklíčit tu loď!“

Sotva se přiblížili k té zvláštní anomálii, senzory na pel'taku se zbláznily. Aspoň dle pobíhání Bynarra a Jaffského mistra to bylo převelmi vážné.
Goa'uld se zoufale zadíval jak na útvar, tak na loď „Alterianů“. Pak jen modrý proud, oslňující pel'tak. Pro Bynarra vesmír explodoval. Pro jeho loď, i jeho posádku.
Proud modrých dronů nezpůsobil vážnější škody, a kupodivu byla část z nich zastavena štítem. Mateřská loď i se tak pomalu, pomaličku rozpadala, výbuchy po palubních částech.
Zbylé lodě měly dostatek rozumu, aby zběsile útočily na loď vyspělého designu. Bombardéry jen sypaly svůj náklad smrtící energie. Její štít držel, a loď se nacházela hned u okraje anomálie, když její střední část zasáhl masivní přetížený puls z jedné z Bynarrových lodí, a seřízla kus konstrukce, jako nožem.
Konstrukce lodi se nakláněla na stranu, ale přídí se ztrácela v anomálii.
Její vstup do ní byl dopovázen různobarevnými výboji, tak silný, že sotva v ní loď zmizela docela, energetický výboj vypaří celou letku dorážejících Alkeshů, ve finále dorážejíc zuboženou Bynarrovu loď nadobro.

Leagnar si poněkud znuděně ve své nové palácové lodi vyposlechne ujištění jednoho z Mertensových nohsledů, že je Tau'ri stále věrná svému jedinému bohu, a že rouhačské povstání bylo utopeno v krvi.
Co na tom? Takový druh povstání zkrátka musel být potlačen, a když mu jeden z jeho důstojníků ohlásil problémy s touto planetou, neměl v úmyslu se tím ani na chvíli rozptylovat.
Naštěstí, většina lidských civilizací měla a má dost rozumu, aby obsazení šlo po dobrém. Práva těch, kdož se poddají, se mají vždy respektovat – pokud jde o nějaké primitivní kmeny na planetě, kde nejsou ani důležité suroviny ani strategická pozice, není důvod plýtvat čímkoli zbytečně.
Takovéto úvahy zabíraly již notnou dobu novopečeného vládce galaxií. Tak dlouho plánoval celé svržení starého systému, staral se o detaily, ale zjistil, že pro budoucnost to tak úplně stačit nemusí.
Nebyla to totiž jen Tau'ri. I na Delmaku a jiných světech, dokonce i ve flotilách se vyskytly problémy většího charakteru. Někdy šly odstranit chirurgicky tichým zmizením jedné postavy, jindy nezbylo, než použít staré a neoblíbené goa'uldské metody.

„I ty povstání stojí za zamyšlení, ne Leagnare?“ zeptá se jej hlas napravo. Leagnar se váhavě pohledem stočí také napravo, a uvidí Harryho Maybournea v modré košili a džínách, jak se opírá o zlatou zeď posetou hieroglyfy. Patolízalský důstojník už zřejmě dávno odešel.
„Jestli mi tu chceš začít polemiku na téma odlišnosti mezi našimi druhy, můžeš si to odpustit. Na takové úvahy se s tebou jen nerad bavím. S Povzneseným ještě méně.“ odpoví mu Leagnar téměř zoufale
„Ne, tohle nemyslím. Napadlo tě, že to mohl zařídit někdo jiný, než nějaký rádoby milovník svobody?“
„Naznačuješ něčí zásah?“ zeptá se se zájmem vládce
„Nenaznačuji, ale konstatuji. Děláš chybu, že se nestaráš o můj rodný svět. Kdo ví, jaké problémy by ti mohl přinést – dobře víš, že ti staří pomatení lordové, kterých jsme se zbavili, věděli leccos.“
„Dopřáváš tomu příliš mnoho pozornosti. Tvoji lidé jsou dost hloupí, aby to zkusili ještě stokrát i vícekrát. V tom jste neuvěřitelně předvídatelní.“
„Jsme lidi.“ řekne s úsměvem, a zcela prostě Maybourne
„Víš, někdy lituji, že si Ra vybral právě tvojí rasu. Jste tak otravní…“ řekne taktéž s pobaveným výrazem Leagnar. Postava plukovníka odkráčí až k honosným dveřím do komnaty.
„Tvoje rasa by zase mohla být víc…umělecky tvůrčí. Neříkej, že vás ty samé tvary už neunavují.“
„Vidíš, nad tím se právě moc nezamýšlíme. Jak tomu říkáte? Pohodlí a praktičnost v jednom.“ nenucená konverzace dala vládci dost dobré nálady, jak je poznat.
„No nic, už se zase vrátím. Snad už bude čas jen na stavění měst, rozvoj obchodu…s válčením bychom vážně měli dát padla, co říkáš?“ zeptá se přízračný Maybourne
„Také v to doufám, příteli.“ řekne uznale Leagnar.
Jeho klid a dobrá nálada je přerušena výstražnými světly na krystalickém panelu. Příchozí subprostorová zpráva.
Stačí letmý pohled, aby spokojenost spadla až někam velmi hluboko. Zmatené, to ano, ale problémy opět nastaly, to se popřít nedalo…

„Zopakujte to.“ řekne tiše Delek, oblečený v elegantním úboru goa'uldských důstojníků. Zatímco vyzvaný Jaffa klečí s čelem na zemi a třese se, bývalý Tok'ra neustále cuká očima na anomálii, v jehož pohledu je v těchto chvílích směsice zlosti, úcty a kolísavé rozvahy.
„Můj pane, stalo se to přesně tak, jak jsem vám řekl. Nic nezatajuji, přísahám!“ odpoví už strachem překypující bojovník. Nemá vlastně důvod. Těžko se odvyká celoživotním znalostem jedné rasy, coby přestárlých a šílených bohů. A to nemá ten Jaffa ani tušení, že už se s Delekem jednou setkali. Před padesáti lety, při infiltraci Sokarových loděnic na Nakhle. Patřil k těm málo poctěným Jaffům, těšícím se z technických vymožeností, a vpravdě téměř relaxaci.
Ten den tenkrát byl výjimkou, když byl jeho mistr zabit při odhalení tok'erského agenta, který nakonec unikl.
Naštěstí pro oba – byla noc, a padesát let je pro paměť obou i tak dlouhá doba…
„Jsem si jist, že ty i tvá posádka jste udělali pro svého i mého to, co jste nejlépe dovedli. Smíš odejít.“
Jaffa neslyšně vstane a ne že odejde, ale odšourá se pryč, míjejíce Hadí strážce v záhybech chodby.
Dobře, že nikoho nenapadlo tam vletět. Ať je ta rasa jakákoli, jestli tohle, měla být jen těžce poškozená loď neválečného charakteru…
Tohle není samo sebou.

Tria. Kulhající Ayana klopýtá chodbou, plnou zborcených konstrukcí, a spálených kusů kovu. Je na tom zjevně velmi špatně, neboť má i čímsi zabandážovanou levou ruku. Bolestný vzdech se rozlehne místností, když se jí podaří kleknout. Zdravou rukou sundá kryt panelu, a chvíli přepojuje krystaly a spojovací součástí v nich.
Interkom antickým hlasem na její výzvu o technický stav odpoví, že hyperpohon je v provozu, podpora života je udržována jen v centrální sekci lodi, a štíty že jsou na nule.
Antička si utře pot z čela, a těžce se opře o kovovou zeď záložní centrály lodi. Už takhle byl zázrak vyváznout. Štěstí, že pod centrální sekci spadá i tohle, říká si a přivře oči.
Interkom bez vyzvání ohlásí chybu komunikace. Byl přijat nouzový signal o pomoc, podobný standardnímu antickému, ale že i přes závadu toku energie ji systémy přijaly do databáze.
Je možné, že by jí to zaujalo, kdyby právě vyčerpáním neusnula.

Pěkný, pěkný. Jen jsem se trochu ztrácel v tý části s tou bitvou borealis vs goa´uldi, ale jinak dobrý. Jen jestli jsem to pochopil, to co zničilo tu mateřskou loď byly drony ?

no tak já zatím nehodnotím, jelikož vůbec nemám čas si to přečíst (tolik povídek co má nové díly to se fakt nedá), ale určitě to po víkendu napravím, ale věřím že to bude zase nářez

parádní díl....moc se mi to líbilo

Super Koukám, že to máte rozvržené - Dragon píše Alterány a Vlad goa'uldy

Tak jsem se konečně dostal k přečtení dalšího dílu. Myslím že spolupráce Vlad a Dargon je velmi povedená a další díl byl opět jako vždy perfektní

Po velmi dlouhé jsem si udělal čas na tvoje povídky a jsou super, tvůj styl psaní se nikdy neokouká..

[Dragon]

Tak po dlouhé době

mikey píše:

...Jen jestli jsem to pochopil, to co zničilo tu mateřskou loď byly drony ?

Ano to co zničilo ty lodě, byly ve skutečnosti modré drony. (Viz moje povídka Pomsta.)

Ice píše:

no tak já zatím nehodnotím, jelikož vůbec nemám čas si to přečíst (tolik povídek co má nové díly to se fakt nedá), ale určitě to po víkendu napravím, ale věřím že to bude zase nářez

no ty aspoň stíháš číst něco, ja bohužel nic , ale to se teď snad změní

Dark Angel píše:

Super Koukám, že to máte rozvržené - Dragon píše Alterány a Vlad goa'uldy

Jak jinak každý při svém

A úplně všem.
Všem našimi jmény děkuji za příspěvky

Další díl bude ve čtvrtek, pokud to někoho zajímá

Dám vám to dřív

Stargate Pegasus : Anomalies - 04 - Světonázor

Kód: Vybrat vše

Hudba pro díl : http://www.youtube.com/watch?v=ag8KbhbCKXI

„Nahoď už ten hyperpohon Pierre, máme zpoždění!“
„Nech toho Charlie. Tenhle šrot se nedostane ani na orbitu, natož na druhej konec galaxie. Copak sis nevšim těch vytržených panelů?“ zeptá se suše Francouz, zapalujíc si, ten den už třicátou šestou, cigaretu.
„Kdo pořád mlel cosi o výhodný nabídce? Běž do prdele Pierre, krucinálfagot!“ rozčílí se a mlátí do plechů
„Do hajzlu…pořád to nechce fachat?“ vmísí se do nepříliš mírumilovného dialogu třetí Tau'rijec
„Držte huby všichni už!“ zařve vztekle Francouz, a doplní to ještě několika výrazy ve své mateřštině, a na přání dobrého dne ani na radostné pozdravy to rozhodně vypadá.
Charlie mu sice nerozumí, ale pomstí se šťavnatou anglosaskou odpovědí. Třetí se jen zašklebí, a ověří údaje z konzole lodi, při pohledu zvenku by okamžitě bylo jasné, o který typ se jedná. Velká nákladní goa'uldská loď o velikosti Alkeshe, ale vypadá zřízeně po boji.
„Zaslechl jsem, že se zase má něco dít.“ Řekne třetí, jakoby jen tak
Zbytek posádky se na něj podívá, jakože ten pán za svou blbost nemůže
„A co myslíš ty ajnštajne, proč se v tom tak hrabem?“ zařve Francouz, a kopne do panelu. Ten se rozsvítí, přesněji řečeno krystaly v něm. Charlie si toho nevšimne.
„Vy si laskavě vzpomeňte, koho první napadlo koupit tendle krám od toho parchanta na Nakhle!“
„Co po mně řveš, ty zmetku!“ ohradí se stále nejmenovaný třetí, a v dalších dvou sekundách dojde ke rvačce. Konečný účet složený ze dvou vyražených zubů byl ostatně jen nutné zakončení.
Oba si rezignovaně znovu sednou a věnují se své práci, zatímco se uštěpačným tónem znovu ozve Pieere
„Chápu, že jste trochu namíchnutí z toho, že nás zase chtějí naverbovat dobrovolně z donucení, ale všimněte si, že hyperpohon už je v pohodě. Jo, a někdo se k nám právě chystá na návštěvu.“ sotva to dopoví, všichni slyší charakteristický zvuk transportních kruhů.
Kroky neznačí nic dobrého. Návštěva sestává z důstojníka s nagelovaným, pečlivě ulízaným účesem, a dvou nebezpečně vyhlížejících zelených ksichtů v exoskeletonech Mark III.
„Z nařízení vlády Země, byl všem veteránům, a s okamžitou platností, odebrán status demobilizovaných, a všichni se budou, s platností předchozích smluv a dohod, hlásit na nejbližších kosmodromech. Generál Peter De Mertens, vrchní zástupce Země.“
Francouz si docela nenápadně sáhl do kapsy, zatímco třetí bývalý žoldák se nenápadně zvedal z místa.
„Je nám líto, ale tentokrát to bude muset náš starý generál zvládnout bez nás.“ odpoví klidně Charlie.
Než těžkooděnci zareagují, Pierre vypálí z vnitřku ruky pronikavě červený laserový paprsek, a zlikviduje prvního z nich zásahem do hledí. Důstojník jen nemě uskočí dozadu, a druhý těžkooděnec namíří na Angličana, jenže třetí vyskočí jako divoká šelma, a do slabě chráněného místa na krku vrazí malý meč se zajímavě kovanou čepelí, kterou sebral bůhvíkde. Snad možná v Pegasu.
Ani s důstojníkem se nepárají, a lehne na kovovou podlahu v kaluži krve, než stačí prosit o život.
Ten smrkáč si vážně myslel, že opustíme náš vysněný plán a necháme se zabít v rámci vybíjení další rasy. To sotva. Povinnost vůči naší rase jsme splnili, i vůči naším snům. To téhle hry podruhé nejdem. Ani za nic.
„Kam to vlastně zaparkujem? I tak by to potřebovali ještě malinko seštelovat…“ řekne zvesela stále nepojmenovaný.
„Nakhla, jak jinak. Charlie zmáknul ten sklad vzadu za městem, takže úplně švorc nebudeme.“
„To doufám. Nemám už vážně náladu vysvětlovat zase někomu kulkou do hlavy, že se má starat o své věci.“

Zdevastovaný Chulak nevypadá ani po několika letech příliš přívětivě. Vzduch se již pročistil, a vykopaná brána přiváží nové obyvatele planety na obdělávání rozsáhlých černých plání, kdysi plné života, teď plné rašícími semeny, přivátými ze zbyvajícího netknutého povrchu.
Nově vystavěná města s typickými nízkými budovami, a několik paláců plnících zároveň funkci základen, jsou toho nepopíratelným důkazem.
I na orbitě panuje živá a horečná činnost, vytvořit pásy planetární obrany dá vždy velkou práci.
V hlavním paláci zpříma pozoruje lord Svarog, jak přicházejí noví poddaní. A dokonce z Pegasu. Jak zábavné. Zničenou starou planetu, kterou jeho rasa ovládala téměř od samého začátku svého vzestupu ke hvězdám, dají do pořádku lidé z porobené galaxie. Ne, to je moc jednostranné vyjádření. Z osvobozené galaxie, což je pravdivější. Na to, jak jásají, se dá dívat skutečně celý den.
A to neměl nejmenší tušení, že s osadníky přišlo i několik nevítaných návštěvníků.
Orbánci převlečení za farmáře, pro efekt i s ženami a dětmi, které je formálně a poslušně přijaly za manžele a cestou je naučily jejich řeč. Zvyky jsou zvyky.
Nebylo snadné je vybrat. Lidé ze Země by byli snadno prozrazeni, protože až mnoho Goa'uldů a Jaffů i jiných lidí jim loajálních znalo zvyky a obraty v řeči pozemšťanů. Tolláni by se nenaučili prostým způsobům nevyspělých lidí ani za sto let. Takže volba padla právě na zbylé Orbánce, nijak nadšené. A právě tito měli štěstí, že neviděli zkázu svého světa. I tak mají problém udržovat utajení – jejich skelné oči plné zášti, upřené na Jaffy jsou odpovědí pro pomalu chápavé.
Přesto procházejí bez povšimnutí, i bez jediného záblesku podezření jak stráží, tak několika Goa'uldských důstojníků, potloukajících se kolem, vyřvávaje rozkazy. Mají dost práce štěkat příkazy, ale ani oni nemohou opomenout hodnotící, podezřívavý pohled. Nikdo přece neřekl, že se všemi kroky velkého vládce souhlasí všichni do jednoho, to by byla hloupá naivita.
Nad palácem vysvitne poměrně blízký svit hyperprostoru. Lord Svarog se stále a znovu dívá k bráně, a na další a další osadníky, kterých je ještě více, než z předchozí skupiny. Snad si budou rozumět, měl bych říct strážím, ať se s nimi nemažou, kdyby došlo k rozbrojům…
Rasa mocných a laskavých bytostí je definitivně zbavila dlouhého utrpení v podobě Wraithů. Až dosud si udržují tento názor a to dokonce většina lidí z celé jejich galaxie. Fakticky jde o otroky, ale tihle budou velmi dlouho užitečnější. Pracovní morálka a medová slova majestatních postav znějících z vršků paláců udělají své.
S těmi hloupými zvířaty, s našimi takzvanými příbuznými, bychom ani zdaleka neměli šance k dosažení větších úspěchů. Fyzická síla je nic vedle téhle neochvějné morálky.
Přílet Leagnarovy černé lodě přejde bez povšimnutí, jen poodejde ke stolu z bělorudého kovu, pokryté jemnou, lesklou tkaninou, a potěžká v ruce „ozbrojenou ruku“. Tu už jde stěží rozeznat od původních, a sekundární zdroj včetně ostatních funkcí zvětšily hmotu zařízení tak na trojnásobek.
K vcházejícímu vládce galaxií stojí zády, nechráněn strážemi, a kromě toho si nezbytný znak své moci nasazuje na ruku pomalu a s rozvahou. Pro staré Goa'uldy by to byl leda znak slabosti a šílenství.
„Nevypadáš překvapeně, vazale.“ zkonstatuje s úsměvem vládce Leagnar, a se zájmem obhlíží komnatu.
„Také jsi změnil návyky v posuzování věcí. To oceňuji.“
„Mám se vydat na loď?“ zeptá se Svarog až téměř odevzdaně
„Kdepak. Jmenuji tě regentem galaxie do doby, než se vrátím z Pegasu. Moje přítomnost v tamější…události bude při daných možnostech nutná.“ vysvětlí vyhýbavě vládce

Hostince, jako je tento, bývají snad na každé lidmi obývané planetě až na víceméně malé detaily k nerozeznání. Zvenku se mohou lišit, ale svým vybavením i návštěvníky ne.
„Nemluvíš právě přesvědčivě.“ konstatuje bývalý Sateďanský důstojník, dost možná poslední Sateďan vůbec, sedící se zlověstně vypadajícím mužem, s tváří plné velkých jizev, a děr po nějakých vředech nebo pegasuskou verzí neštovic. Přesto z něj nejde ještě taková hrůza, ostatně, někteří místní farmáři už měli i vážnější onemocnění, proto se v krčmě nenajde mnoho z těch, kdo by si ho, nebo jeho společníka nějak důsledně prohlíželi.
Odkud je ten muž, není těžké odhadnout. Pod kabátem se mu docela viditelně rýsuje pouzdro s masívní energetickou pistolí, s oranžovou baterií vzadu.
„Víc se ani říct nedá. Ta loď se prostě jen tak objevila. Bez hyperprostorového okna, prostě jen tak.“
„Umíš to vysvětlit srozumitelněji, pane kočovníku?“ zeptá se už velmi netrpělivě Sateďan, a přihne si z korbele
„Na vysvětlení tohohle bys potřeboval Antika, a to pochybuju, že bys to chápal.“ odpoví s úšklebkem a pokračuje „Senzory na lodích se úplně zbláznily, a šílely po celou dobu, než byly naše lodě, opravující tu neznámou, zlikvidovány – víš dobře kým.“
„No dobrá. Ale vy vážně věříte tomu, že by se zrovna teď vrátili? Že to dlouho plánovali?“
„Ta loď měla v tom lepším případě středně vážná poškození a štíty na minimálních hodnotách, nemohla být ani válečná, takže bych to viděl na prvotní průzkum, ty ne?“ doplní své závěry Cestovatel, a zakousne se s chutí do podezřele vyhlížejícího ovoce, které mu donesla nevrlá hostinská.
„Zbyla nám všehovšudy jediná naše loď, jedna od Wraithů, ale s nefunkčními zbraněmi, a naši lidé si teď musí na několika světech vážně hrát na vidláky. Ani to nestačí na tvé přesvědčení?“ dokončí Cestovatel, který ten kousek ovoce spořádal během deseti sekund. Sateďan dopíjí korbel až na dno.
Jsou v hostinci, kde si nemůžou dovolit předvést jediné zaváhání nad přineseným pitím a jídlem, nemohou vědět, jestli ti veselí chlapíci od vedlejšího stolu nevytáhnou stunnery a neprodají je i s informacemi svým novým, štědrým bohům.
„Tak jsme domluveni. Vy poskytnete jednu vaši loď, já se na oplátku se svými lidmi pokusím zjistit co nejvíce informací.“ odpoví na hranici slyšitelnosti Sateďan.
Cestovatel nasadí méně vážný výraz a odlehčeně se ho zeptá –
„Jak vám to vlastně jde? Já vím, nemusíš mi vprávět detaily, těch já viděl až moc…ale daří se vám to snadněji, než za vlády Wraithů?“
„To rozhodně. Jaffové nejsou moc výřeční, ale jejich lidští vojáci až moc. Občas je tu taky můžeš vídat. Třeba ti, co sedí hned blízko nás, to jsou oni na výzvědách, ve kterých spojují příjemné s užitečným. A žádný prudký pohyb, a dál se usmívej, jinak odsud nevyjdeme živí.“ podotkne Sateďan bez mrknutí, vezme další korbel a na zdraví se otočí k odhaleným vojákům. Ti nic netuší, a oplatí mu zamávání svými dávkami piv.
Baví se, protože Cestovatel strnul v úleku. No, každý má po tomhle všem právo na trochu strachu a nenormálnosti. Jen doufám, že se tu nesloží. Kdo se má pak tahat s hromadou mrtvol?
„Dej si další pivo, a hoď se do klidu. Jsem tady hodně často, a berou mě za místního štamgasta. To je bezpečnější než mít na prdeli nalepené – Koukej na mně, jsem jinej.“
Cestovatel jen uznale kývne na souhlas a tentokrát popřejí na zdraví maskovanému průzkumu oba.
I tentokrát je na hospodské gesto odpověděno stejně.

Tak hodnotil bych to jako trochu slabší díl, ale přesto to bylo velmi dobré

Mě se to líbilo. Těším se na pokračování, akorát si řikám, že alteriáni jsou hodně silní v porovnání s goauldy...

[Dragon]

myslím že bych mohl poznamenat, že tato povídka (snad mě Vlad neukamenuje)(bojím moc) nebude mít takoví náboj jako její předchůdci...(víc neřeknu)

mikey : To by bylo malinko složitější válka, počítám...

Dark Angel : No konečně něco, co není "super" Ono tady půjde hlavně o kecy, battlů bude absolutní minimum.

Dovolím si vážně nesouhlasit s Dark Angelem! Bylo to dobré i když s těmi muži ze Země vzhledem k minulému ději trochu z ruky, ale co vím o čem to bude...
To je ale jedno, protože to bylo dobře promyšlené a při správné koncentraci čtenáře skvělé...
Nejvíc se mi líbil závěr s Rononem, každopádně to bylo od něj asi nejvíce promyšlené a odpovídající chování, co sem tu viděl... Tak to má být... ne jen řekněte mi na co střílet to mi stačí

no tak pokračování ucházející, i když docela takové ukecané, ale chápu že v každé části nemůže být plno akce a to nejlepší si necháváte do jiných povídek

přiznávám, že když jsem začal číst tento díl, tak jsem se musel vrátit k předchozímu abych se ujistil, že čtu to co si myslím...

Skutečně jde o užvaněnou sérii

A taky chceme oba dovysvětlit pár nedodělků z Pomsty a SG Pegasus

mš se to celekm líbilo...sice trochu slabší než předchozí díly, ale dobrý. A líbí se mi že se tam ukazuje kydlič Ronon aspoň pokud to je on