Stargate:Last Ancient - New Age, part 4

Dlouho jsem se neozýval ale pečlově sledoval a čet a je vidět Že tvé povídky časem zrajou jako víno )) Skvělá povídka.. Asi bych neváhal postavit do jednoho středu všechny tři Rasy, tzn.: lidi, Eagery a Wraithy... Prostě se wraitské lodě shromáždějí u jedný planety, přiletí tam lidi, do toho eagerové, všichni pálí do všech... však to znaš :_)))

takze neco jako FFA ?

Mě se tento díl moc nelíbil. Byl nějaký nepřehledný a tu rasu si mohla trochu více rozvinout.

ehm...asi mam trosku stupidni dotaz, ale co je to FFA?

co je FFA taky nevím, ale vím, že tento díl byl opět super

Nechci vypadat jako negramot ale taky nevím co je FFA... jedině Fight for Aliance??? ))))

Jo jinak sem se rozhodla, ze tu dam dalsi povidku v sobotu(zitra), kdyz nebude Atlantis v TV (no dobre, na netu), tak bude aspon tady (castecne) ....takze zase vecer mezi 19:00 a 20:00

to je dobrej přístup..už sem moc napnutej z toho jak to dopadne z dalšim díla Atlantis....sem člověk který nečte spoilery...páč by to zkazilo překvapení....a moc se těšim zítra na další stoprocentně výborný díl této povídky

jedeme dal

Nečekaná pomoc

„No, vypadá to, že by se měla narodit každým dnem.“usmála se Jennifer.
„Už aby to bylo.“povzdechla si Mac. „Včera v noci jsem myslela, že přijdu snad o záda. Nevěděla jsem, jak si lehnout.“
„To věřím.“přikývla. „Kdyby něco, tak přijď, anebo zavolej, jasné?“
„Naprosto. Už půjdu. Začala jsem mít hlad.“usmála se a pomalu slezla z postele.

„Co uděláme?!“zajímal se poplašeně Rodney.
„Budeme v klidu a hlavně bychom to neměli říkat Mac.“odpověděl John.
„Neměli říkat co?“zeptala se s úsměvem Mac, která se zrovna objevila, s Rayem v patách, v kontrolní místnosti.
„Svačinka?“snažil se odvést řeč jinam Ronon a kývl směrem k velké obložené bagetě, kterou držela v ruce.
„Hmhm.“přikývla s plnou pusou a když polkla, zeptala se znova. „Co bych neměla vědět?“
„Ehm…no…“koktal George.
„Ty dvě Hive ship změnily kurz a jsou od nás dva dny, že?“
„Ale no tak! Tohle není fér!“neudržel se Sheppard. „Zase telepatie.“
„Ne, jenom to vidím za váma na monitoru.“pobaveně se pousmála a přešla k obrazovce. „Takže máme tři možnosti a dvě z toho jsou pravděpodobné.“
„Cože? To mi chceš říct, že my se tady pachtíme celou hodinu, abychom našli nějaké řešení a ty si na něho přišla během dvou minut?“zeptal se užasle O´Conner.
„Vždyť je to jednoduché! Na vzlet a na stěhování nemáme energii, takže tahle možnost padá, je tady možnost zamaskování nebo zapnutí štítu a vzhledem k tomu, že pokud nás při maskování odhalí, tak nás rozstřílí na cimprcampr a my to nestačíme přehodit na štít. Takže nám zbývá jediná možnost, a to je zapnout štít.“vysvětlila s úsměvem.
„No téda.“vyvalil oči Ronon.
„Dobrý nápad, plukovníku.“pochválil ji Woolsey. „Ale ještě musíme dořešit jednu věc. Jak zabránit Wraithům, aby pronikli do města.“
„No, kdysi jsem chtěl napsat jeden program, který by blokoval jejich přenosovou frekvenci. Zkusím to dokončit.“nabídl Rodney.
„To by bylo fajn.“přikývl Woolsey. „Půjdu informovat lidi, kdyby se něco stalo, aby to nebyl šok.“

„Už dlouho jsme si takhle večer nesedli.“zamručel spokojeně John.
„Jo.“přikývla Mac s hlavou položenou v jeho klíně. John si hrál s jejími vlasy. „Ani nevím, na který z těch tří měsíců se mám dívat.“usmála se a rozhlížela se po obloze, kde svítily tři měsíce. Jeden svítil zeleně, druhý do červena a poslední žlutě.
„Proč? Chceš na nějaký začít výt?“
„Na to by se hodil Ray, ale ten už spinká. To moje hlídání ho vyčerpává.“
„Ale dělá to dobře. Neříkal jsem, že z tohohle mola jde na oblohu nejlépe vidět?“
„Říkal…podívej! Tyhle hvězdy byly viděl i z minulé planety.“ukázala na skupinku pěti hvězd těsně u sebe.
„Máš pravdu.“
„Spala bych. To šumění vody je úžasné.“řekla potichu.
„Meggy?“zeptal se po chvilce John. „Mac?...Páni vždyť spíš.“vydechl užasle. „Tak pojď. Půjdeme do postele.“zvedl ji do náručí.

„Dobré ráno.“pozdravila Mac další den. „Můžu?“zeptala se, když našla pár lidí v jídelně.
„Jistě, posaďte se.“přikývl George.
„Včera jsi usnula na mole.“usmál se John.
„Já vím, ale byla jsem strašně unavená.“
„Takže, jak to dneska uděláme?“zajímalo George.
„Zkontrolujeme zásoby. Zbraně, jídlo, lékařské potřeby.“odpověděla Mac a polila si šest malých lívanců jahodovou a čokoládovou polevou.
„Hned po snídani se do toho dáme.“přikývl George.
„Fajn.“

„Tak se do toho dáme. Začněte s náboji, potom granáty a pušky, nakonec zbytek.“rozdělil práci Winterson a hned se každý vrhl k něčemu ze seznamu.

„Tak lidi! Chci vědět, kolik máme obvazů, léků, infuzí, přikrývek a dalších věcí.“křikla Jennifer a na ošetřovně nastal frmol.

„Madam, mám tady seznam všeho, co jste chtěla.“oznámil George k večeru.
„Perfektní. Tak povídejte.“přikývla Mac a ukrojila si velký kus masa.
„Jasně.“řekl a zakousl se do hamburgeru. „Takže… máme 50 Berett, 100 P90, 50 M4, 50 MP5, 60 AG36 a OICW, 20 raketometů, 25 sniperovek, 30 brokovnic. Ke každé zbrani máme 3 velké bedny zásobníků. Potom máme 500 granátů a slzáků. Potom nějaké ty zaty a stunnery. Metrák C4 a Semtexu.“
„Zatím to zní dobře. Je to na malou válku.“
„Na ošetřovně toho taky mají dost. Kellerová to tady všechno sepsala, ale to bychom tu byli do noci, a jídla a pití je taky dost. McKay vzkazuje, že štít vydrží asi dva, nanejvýš tři dny.“
„Dobře, díky.“
„Není zač. půjdu to říct ještě Woolseymu. Zatím.“
„Nashle.“

„Mac… Mackenzie, vzbuď se, honem!“zatřásl s ní John.
„Co je?“zamručela ospale. „Kolik je?“
„Jsou dvě ráno a Wraithové jsou na oběžné dráze. Rychle se obleč a přijď.“

„Tak to se děje?“zajímalo ji, když se celá rozespalá, v prvních šatech, které našla, objevila v kontrolní místnosti.
„Wraithové dorazili dřív. Projdeš bránou s vědeckým týmem.“rozhodl John.
„Ale já…“
„Mac…moc tady toho nezmůžeš. Sotva chodíš.“domlouval jí O´Conner.
„Tak dobře.“souhlasila a pomalu po schodech scházela ke skupině.
„Máme neplánovanou aktivaci zvenčí!“křikl Rodney. Mac se v půlce schodů zarazila. „Zapínám štít… Žádný signál.“
„Ani nemůže. Venku není žádný tým.“řekl Woolsey.
„Chytrý tah. Jejich typická strategie.“prohlásil John. „Tak jinak. Běžte do jumperu a na pevninu. Můžeš letět?“
„Můžu letět, ale pevnina není prozkoumaná. Upřímně? Radši zůstanu tady.“
„Tady tě můžou zabít.“
„Tam taky.“
„Přemisťují se do města!“vyjekl Rodney.
„Co ten program?“zeptal se Ronon.
„Nefunguje. Nemůžu najít tu správnou frekvenci.“
„Johne, běž ke křeslu a sejmi ty Hivy.“řekla Mac.
„Nemůžu…“začal.
„Běž! Dokud jich tady není moc.“pobídla ho.
„Lorne půjde s tebou k jumperům. Pane Woolsey, měl byste jít taky.“
„Jistě.“přikývl Woolsey.
„Hodně štěstí.“popřál Sheppard a dal Mac pusu.
„Rozšiřují se do celého města. Už jsou i v centrální věži!“oznámil Rodney.
„Fajn, do jumperu půjdeš taky.“rozhodla.
„Ne, zůstávám. Vy běžte.“zamítl to Rodney. Město se začalo otřásat pod náporem palby.
„Pojďte, madam.“pobídl ji Lorne.

„Co, když se k jumperu nedostaneme?“zeptal se poplašeně Woolsey.
„Nebojte, dostaneme.“ujistila ho Mac. „Máte nějakou zbraň navíc?“
„Jistě.“přikývl Lorne a podal jí Berettu.
„Dík.“
„Wraithové!“vyjekl Woolsey, když zpoza rohu vyšla skupinka osmi Wraithů. Lorne začal střílet a Mac kolem nich držela štít a telekinezí je odhazovala ke zdi. Najednou se zpoza rohu vyřítil další Wraith.
„Vždyť to má P90!“vyjekl Lorne, ale než stačil cokoliv udělat, Wraith vystřelil a on skončil na zemi.
„Majore!“vykřikl Woolsey a vrhl se k němu. Mac mezitím stihla Wraitha zastřelit.
„Žije.“zkonstatovala, když mu nahmatala puls. „Hej Lorne, no tak, vzbuďte se… Ta střela prošla vestou.“
„Jak je to možné?“nechápal Woolsey.
„P90 je jediná zbraň, která vestu prostřelí. Má úzké náboje a ty jí projdou. Ale nemělo by to být nic vážného.“vysvětlila.
„Ou…á…sakra.“zaskučel Lorne.
„Vstanete?“zeptal se Woolsey.
„Myslím, že…jo.“vydechl.
„Potom se na to podívám, teď pojďte. Rayi, jdeme.“
„Hive ship zničeny.“ozval se John vysílačkou.
„Rozumím.“potvrdila Mac a pomohla Lornovi na nohy.
„Ve městě je jich asi sto.“upozornil Rodney.
„Fajn…vytvořte týmy a zlikvidujte je.“
„S radostí.“ozval se Ronon. Městem se začala ozývat střelba a výbuchy.
„Už jsme tady.“vydechla Mac. „Lehněte si.“ Lorne se natáhl na sedačky vzadu v jumperu. Mac mu opatrně rozepnula vestu. „Není to hluboké. Jenom vás to škráblo.“zkonstatovala a přiložila mu na ránu obvaz.
„Odletíme?“zeptal se Woolsey.
„Měli bychom.“souhlasil Lorne. Mac pokrčila rameny a přešla k palubní desce.
„Au!“vyjekla.
„Kope?“zeptal se Woolsey. Mac se jenom chvilku dívala před sebe než pomalu zavrtěla hlavou.
„Ne, to ne, že ne?“hlesl Lorne vyděšeně.
„Já myslím, že jo.“vydechla.

„Tři jsou v další uličce a dva za dveřma.“navigoval Rodney pomocí vnitřních senzorů.
„Rozumím.“zašeptal George a pomalu a potichu se plížil společně s Rononem kolem zdi.
„Já si vezmu ty tři.“zamlouval s Ronon.
„proč ne? Tak na tři…1…2…3!“odpočítal to a vtrhl za dveře, zatímco Ronon zabil Wraithy v uličce.
„Pohoda…co dál?“zeptal se Ronon.
„Dvě patra pod vámi je skupinka šesti Wraithů.“
„Jdeme tam.“potvrdil George.

„Opatrně si lehněte.“řekl Woolsey a pomohl se Mac natáhnout na zem.
„Chci tady Jennifer.“vydechla Mac.
„Kellerová se tady nedostane. Budeme to muset zvládnout sami.“řekl Lorne.
„Tak jsem si to nepředstavovala…že skončím v jumperu se dvěma chlapama a psem.“zavrčela.
„Bude to v pohodě. Zvládneme to.“uklidňoval ji Woolsey.
„Vždyť už jste to jednou zažila.“pousmál se Lorne.
„Před dvaceti lety.“prskala Mac. „Myslíte, že si to ještě pamatuju?“
„Bude to ještě chvilku trvat.“uklidňoval ji Woolsey.
„Já myslím…že ne…je to čím dál častější.“
„Nikdo nerodí takhle rychle.“namítl Lorne.
„No já evidentně jo!“zavrčela za zatnutými zuby.
„Vždyť máte termín až za tři týdny.“
„To ty otřesy…bude to tím.“
„Malá je zvědavá, co se venku děje.“usmál se Woolsey.
„To nemohla být zvědavá včera?“odsekla Mac.
„Po jaké době máte kontrakce?“zeptal se.
„Nevím…ale je to hodně časté a…bolí to.“zafuněla.
„Je tady morfium.“řekl Lorne, když prohledal lékárničku. Mac zavrtěla hlavou.
„To ne. Po tom bych byla jak praštěná. Musím vědět…co se děje. Je tam něco jiného?“
„Ibuprofen.“
„Tak to je na nic.“
„Můžeme?“zeptal se Woolsey.
„Mám…na výběr?“
„Ne. Tak jak budete mít další kontrakce, zatlačte, dobře?“ Mac přikývla.

„Shepparde! Wraithové míří k ZPM!“vyjekl Rondney.
„Už tam jdeme.“řekl John a s O´Connerem se rozběhli o dvě patra níž, kde narazili na Wraithy, jak si hrajou s konzolí, kde bylo ZPM.
„Nikdo vám pánové neříkal, že bez dovolení se s cizí hračkou nehraje?“zeptal se O´Conner a hned začal střílet. Za chvilku se tam válela celkem slušná hromádka.

„Já…už nemůžu.“hlesla Mac asi o dvě hodiny později.
„Zvládnete to.“povzbuzoval ji Woolsey. Jenom zavrtěla hlavou.
„Mám dojem, že…asi omdlím.“
„To nemůžete. Podívejte se na mě! Nesmíte to vzdát! Rayi…nesmí usnout, jasné?“řekl Woolsey. Ray začal Mac oblizovat.
„Myslel jsem, že to ženy normálně zvládají.“namítl Lorne.
„Myslím, že se vyčerpala, když používala telekinezi a držela štít. No tak, Mackenzie, zkuste to znova!“ Najednou se všude okolo objevilo bílé světlo a u dveří jumperu a objevila postava. Woolsey se začal ohlížet.
„Co to děláte?“hlesla Mac.
„Vidím ducha, tak se dívám, kde jsem zraněný.“
„Nejste zraněný. Jsem Morgan Le Fay.“řekl postava.
„Morgan? Jsi Antik.“zašeptala Mac. Morgan přikývla.
„Jdete nám pomoct?“zeptal se trošku ironicky Lorne.
„Jsem tady, abych pomohla Pallas.“
„Proč? Není to proti pravidlům?“zeptala se Mac.
„Normálně ano, ale Rada to povolila. Tvoje dítě je pokračováním našeho rodu, a pokud se vrzy nenarodí, oba zemřete, protože jsi příliš slabá na to, abys to zvládla.“
„Co chceš dělat?“
„Pomoct ti.“
„Jak?“
„Věř mi a úplně se uvolni.“
„To půjde dost těžko.“namítla potichu Mac.
„Zkus to. Párkrát zhluboka vydechni.“poradila jí Morgan. „No vidíš.“pochválila ji, když udělala to, co chtěla. Potom jí položila ruku na břicho. Její dlaň začala oranžově zářit. „Miminko je zatím v pořádku. Dej mi ruku, a jakmile ucítíš další kontrakce, zatlač, ano?“ Mac přikývla a otočila svoji dlaň vzhůru. Morgan ji chytla. „To, že se teď budeš cítit silnější, bude jenom po dobu, co tě budu držet.“upozornila ještě. „Tak jdeme na to…no…už to skoro bude…“
„Vidím hlavičku!“vykřikl Woolsey.
„Výborně, jde ti to skvěle! Teď přijde to nejhorší, ale jakmile budou ramínka venku, tak už to půjde rychle.“povzbuzovala ji Morgan „…Tak jo, Pallas…pořádně…ještě vydrž…zatlač ještě jednou…a je venku! Už je to dobrý!“ Jumperem se ozval pláč.“
„Máte krásnou holčičku.“vykřikl Woolsey. Mac se unaveně usmála. Woolsey ji zabalil do deky, kterou mu podal Lorne, a dal ji k Mac.
„Ahoj maličká.“usmála se. „Opatrně, Rayi.“zašeptala, když ji Ray začal očuchávat.
„Myslím, že jsem tady skončila.“pousmála se Morgan.
„Morgan! Děkuju.“hlesla Mac.
„Nemáš zač. hodně štěstí…ještě tohle…už má jméno?“
„No, jak se bude jmenovat?“přidal se Lorne.
„Sarah Jennifer Sheppard Blacková.“odpověděla Mackenzie.
„Tak všechno nejlepší, Sarah.“popřála Morgan a zmizela.
„Je nádherná.“usmál se Woolsey.
„Překrásná.“souhlasil Lorne. „Gratuluju.“
„Dík.“
„Jestli si chcete odpočinout, podržíme ji. Klidně si zdřímněte.“nabídl Lorne.
„To by bylo fajn.“přikývla Mac a opatrně mu Sarah podala.
„Našel jsem ještě jednu deku.“řekl Woolsey a přikryl Mac. Ta za chvilku usnula.
„Pane Woolsey, je tam s váma Mac?“zeptal se John vysílačkou.
„Ano, ale měl byste přijít.“

„Co se stalo?“vyhrkl John, když přiběhl k jumperu s Rononem, O´Connerem a Georgem v závěsu. „Téda.“vydechl, když uviděl, že Woolsey drží v ruce jeho dceru. Hned si ji vzal do náruče a klekl si k Mac, která pořád spala. Pohladil ji po vlasech.
„Dobrá práce.“usmál se, když se vzbudila. „Jenom jsem chtěl být u toho.“
„Buď rád, žes nebyl. Nemusíš vidět všechno.“pousmála se. „Co Wraithové?“
„Už tady jsou jenom zbytky. Většinou zašité na opačném konci města.“informoval Ronon.
„Tak pojď, vezmu tě na ošetřovnu.“

„Můžeme za ní?“zeptal se John další den ráno, když dorazili na ošetřovnu.
„Jistě, ale na chvilku. Pořád je dost unavená.“přikývla Kellerová.
„Ahoj. Jak je vám?“zeptal se George.
„Líp než včera.“usmála se Mac se Sarah v náručí.
„Máme pro vás dárek.“řekl Lorne.
„Jo? A jaký?“zajímalo ji.
„Teda, je to spíš pro malou, ale i tak.“vysvětlil Lorne.
„No, spolu jsme jí udělali postýlku.“řekl George.
„Jé, to je od vás pěkné. Díky.“
„Není zač.“
„No a my dva s Rodneym jsme zase udělali tohle.“pochlubil se Radek a podal Mac dvě vysílačky.
„Chůvička. Má to jenom jednu frekvenci.“vysvětlil Rodney.
„Díky moc.“
„Takže, kdy budeš moct začít trénovat?“zeptal se Ronon.
„Ne dřív než za dva měsíce.“odpověděla za Mac Jennifer. Ronon posmutněl.
„Až tak pozdě?“zamručela nesouhlasně Mac.
„Jo. Potřebuješ si odpočinout. Předtím jsi byla hodně zraněná a včera to taky nebylo zrovna jednoduché.“
„Hm. Doufám, že už to bylo všechno. Už se nám tady nakvartýrovali Eagerové, Tracerové a Wraithové, takže teď by nám mohli dát všichni pokoj.“
„Souhlasím.“zabručel O´Conner.
„Můžu se na něco zeptat, pane Woolsey?“ozvala se po chvilce Mac.
„Jistě.“
„Jak jste věděl, co dělat?“
„Ten jorkšír, co jsem měl, byla fenka a měla štěňátka.“
„Ó můj Bože.“zezelenala Mac a podívala se na Jennifer, která taky zbledla. „Neměla jsem se ptát, ale díky.“
„Myslím, že bychom měli Mac nechat odpočinout.“řekla Kellerová.
„Jasně, přijdu ještě večer.“přikývl John a dal Mac pusu.
„Tak ahoj.“

MarcoR : Zkusime z toho neco vytvorit, uvdime, jak to dopadne
Jinak FFA =Free For All (artos25977 - dik za vysvetleni )
JInak dekuju vsem za nazory a nezapomnte zase nejaky pridat

tak Morgan byla fajn, ale co se mi nepozdává je Wraithský transportní systém, ale je právem autora měnit pravidla seriálu Jinak Wraith s P90 to se mi vážně líbilo

Není co dodat prostě skvělé. Zvláště když si představím Woolsey u porodu nevím proč, ale naskočí mi jeden star trekovsky doktor už se těším na další díl

Docela by mě zajímalo jak se takový Wraith dostal k P90??? Jediný vysvĚtlení je že se někteří wraithy dokázali přenést do jiné dimenze a tam dobýt atlantis... a tam si vzali zásoby a řekli si, no proč ne?? Zbavili jsme se jedný mouchy zkusíme i druhou.. ale tady narazili )))

marcoR:...to mi příde nesmyslný..
ale k povíce...suprová povídka....woolsey u porodu byl dost hustrej...a potom jak odpovídal Mac na její otázku....to mě dostalo

Kdypak bude další počteníčko??? )))

Vidim to tak na zitrek nebo stredu

To umřu.. atlantis mi nedávají... Last Ancient se nepíŠe.. to je další stávka scénáristů nebo cvo???

Další výborný díl. Jenom mi přišla divná Morgan, jako porodní asistentka. Myslím, že by to dítě dokázala nějak "vyjmout" i bez matčiny pomoci.

já bych řekl že směla pouze pomoct s tím aby se Mac nevyčerpala úplně či nezemřela...měla jí dodat životní sílu....jinak vše musela dělat dál Mac sama....
a na autora mám dotaz...řekl jsem to správně?

Earman píše:

já bych řekl že směla pouze pomoct s tím aby se Mac nevyčerpala úplně či nezemřela...měla jí dodat životní sílu....jinak vše musela dělat dál Mac sama....
a na autora mám dotaz...řekl jsem to správně?

rekl , mac se moc oslabila pouzivanim svych schopnosti a uz nemela silu na to, aby v pohode porodila Sarah(kdyby nepouzila tele - patii/kinezi, zvladla by to,ale kdo mohl tusit, ze bude tak zvedava, ze? )

MarcoR: Mozna se slituju a dam tam dalsi dil dneska...ale pres tyden stihnu napsat vzdycky jeden dil, takze s tema co mam dopredu musis trosku setrit, at treba potom necekate opravdu cely tyden
Jeste uvidim, jak se dneska vratim domu, kdyztak vecer

Ano ale jde celkově o princip. Mackenzie má sice plné právo na to, změnit si to co bylo v seriálu tak, aby ji to vyhovovalo, ale já pouze poukazuji na to, že Antici nezasáhli ani, když jim hrozilo úplné zničení a teď najednou jim záleží na tom, aby bylo porozeno děcko?
Neberte to jako kritiku, mě se tato povídka líbí, ale jenom říkám, že takhle by se Antici (dle mého názoru) nezachovali.

fajn ukecali jste me...proc se necham vzdycky prekecat?
tak dalsi povidka ála bezejmeny bojovnik

„Copak zase je, kočičko?“zamručela Mackenzie rozespale, když se Sarah už poněkolikáté v noci vzbudila. „Víš co? Tatínek má noční a stejně většinou není co dělat, tak půjdeš za ním.“ Přehodila si přes sebe župan a zvedla ji z postýlky. „Rayi, zůstaň.“dodala ještě, protože se už začal zvedat.

Mac došla do kontrolní místnosti, která byla takhle pozdě v noci nezvykle klidná, jenom seržant dřímal na jedné z konzolí a dole hrála skupinka vojáků poker na schodech.
„Nazdar, chlapi.“pozdravila. všichni kromě Johna se vymrštili a zasalutovali.
„Dobrý, pohov. Brečí ti dcera. Zase.“řekla a dala mu ji do náručí.
„Copak, Sáro? No, co? Pročpak jsi plakala?“zeptal se John a polechtal ji na bříšku. Rozesmála se.
„Měla by spát a ne se tady řehtat. Moc ji nerozdováděj, jasný?“
„Jasný.“přikývl John.
„Dobrou noc.“

„Nevím, co sis včera stěžovala. Vždy´t byla úplně zlatá. Že kočičko?“pohladil ji John po hlavičce.
„Vzbudila se asi po šesté. Už jsem pak neměla sílu na to, znova vstát.“vysvětlila Mac.
„už dneska jedla?“
„Jistě. Má to all inclusive. Jsem její chodící bufet.“usmála se a vzala si Sarah k sobě. „Teď se napapá maminka.“řekla a pustila se do jídla.
„Co budete dělat dneska?“
„No…už bych se měla dát do kupy a začít cvičit. Teď už nejsem těhotná, ale tlustá.“
„Nejsi…“
„Tak tohle mi nevymluvíš. Cvičit i trénovat už můžu. Byla jsem včera za Kellerovou a ta mi řekla, že už můžu. Takže se hodlám dostat na svoji původní velikost a vlézt se do svojí uniformy. To znamená dát dolů 6 kg. Myslím, že trénink s Rononem, dvě hodiny tance a 20 lehů sedů by mělo být dostatečné.“
„A o Sáru se budeš starat kdy?“pousmál se.
„To zvládnu, neboj. Všechny tyhle věci jsem dělala předtím.“
„Jak myslíš. Zítra jdeme na M8Y 432, tak mi Ronona neunav.“
„Neboj. Pohlídáš ji odpoledne?“
„Jistě.“
„Jennifer už ušila klokánka.“
„Perfektní. Bude to pohodlnější, než ji nosit.“
„To určitě. No nic. Jdu dospat noc a odpoledne zajdu za Rononem.“
„Tak jo. Pak dej vědět, Vezmu Sáru k sobě.“

Mac vešla do tělocvičny, ale zastavila se u dveří a sledovala, jak se znova Winterson marně snaží Ronona přemoct. Během chvilku skončil na zemi.
„No, myslím, že je načase, aby ti někdo srazil hřebínek.“usmála se.
„Řekni, že jdeš trénovat!“vyhrkl Ronon.
„Jsem tady“
„Díky Bohu.“vydechl George. „Konečně někdo, kdo to umí.“ Mac přešla na žíněnky, trošku se protáhla a postavila se naproti Rononovi. Ronon hned vyrazil pravačkou, ale Mac uhnula, Ronon to zkusil znova, ale znova uhnula. Tentokrát zaútočila. Vykopla jednu nohu, Ronon uhnul, vykopla druhou, ale Ronon ji chytl a trhl. Mac ztratila rovnováhu a skončila na zemi.
„Vyhrál jsem!“
„Baví tě to ještě? Pořád vyhrávat?“zafuněla.
„Celkem. Vyšla jsi z formy.“
„Netrénovala jsem 9 měsíců a přibrala 6 kg, tak se nediv.“
„Muselo to být hrozné.“ozval se George.
„Co?“
„Být těhotná.“
„Ani ne. Až na ten konec.“
„Kolik měla Sára při narození?“zajímalo Ronona.
„2,90kg a 51cm.“
„Sheppard je z ní úplně na větvi.“usmál se Ronon.
„Ona z něho taky. Jak ho uvidí, hned se začne usmívat. Mimochodem, to samé dělá u vás.“otočila se na George. Ten se pousmál.
„Kdybyste potřebovala hlídání, strejda George se hlásí do služby.“
„Dík.“
„Tak už tě tady necháme. Zítra jsem na misi, takže nic, ale další den.“
„Jasně.“ George s Rononem odešli a Mac si pustila muziku.

„A buď opatrný, jasný?“
„Neboj. Dlouho bez vás nevydržím.“usmál se John a dal Mac pusu. „Dej za mě pusu i Sáře.“ Vyšli k bráně.
„Bez obav, hned jak se vzbudí.“
„…to přece nemůžete!“ozvalo se za nima. Mac zvedla hlavu. S Woolseym se v jeho kanceláři zrovna hádal Winterson.
„Měla bych tam jít.“
„Jasně. Zatím ahoj.“

Mac vyběhla po schodech.
„Co se děje?“
„Řekněme, že tady major by si měl začít dávat pozor na jazyk.“řekl Woolsey.
„Co jste provedl?“zajímalo Mac. Winterson neodpověděl.
„Slušně můžeme říct, že mě nazval idiotem.“odpověděl Woolsey. „Týden nepůjde na žádnou misi a bude jenom papírovat.“ Mac na to nic neřekla. Winterson naštvaně odešel.
„Je to nutné?“zeptala se.
„Myslím, že ano.“
„Dobře. Vaše rozhodnutí. Omluvíte mě, prosím?“

Mac došla k Wintersonovu pokoji a zabušila na dveře.
„Wintersone, otevřete!“
„Co je?“vylezl naštvaně. Mac se protáhla dovnitř a zavřela dveře.
„Co to děláte?“
„Dík za podporu.“zavrčel.
„Ale no tak! Snažila jsem se. Bohužel jste to tentokrát přepísk!“
„Snažila jste se asi málo.“
„Tak dost! Já se ti snažím pomoct, ale ty mi to nedovolíš!“
„Vždycky jsi byla lepší než já! Vyšší hodnost, postavení, hodnocení.“
„Za tu hodnost si můžeš sám, ale pořád lepší, než strávit 20 let v base!“
„Sklapni!“
„Někteří lidé si zaslouží druhou šanci a ty mezi ně patříš. To, co se stalo, byla nehoda. Byl jsi opilý, porvali jste se a on prostě napadl na stůl. To se občas stane a myslím, že volba mezi armádou a vězením byla jasná.“
„Proč sis mě vybrala?“zeptal se už klidněji.
„Protože jsi dobrý a zasloužíš si druhou šanci.“odpověděla a otočila se k odchodu.
„Ginny! Děkuju a…promiň.“hlesl. Mac přikývla a odešla.

„Tak co, povídej, ještě tě Sarah neomrzela?“rýpl si Rodney.
„Ne, je úžasná. Dneska v noci se sice párkrát vzbudila, ale jinak to šlo. Strašně pěkně se směje. Podobně jako Mac.“rozplýval se John.
„Jsi z ní úplně mimo.“pousmál se Ronon.
„No a ne? Vždyť je úžasná, dokonalá, perfektní…“
„Jasně, chápeme.“přikývl Rodney.
„Co vy dva s Jennifer?“zajímalo Johna.
„Měli jsme včera rande.“začervenal se Rodney.
„Wow.“
„Mac nic neříkala? Měl jsem za to, že si s Jennifer vždycky povídají.“znejistěl Rodney.
„To ano, ale drží zásadu, že nikdo se nesmí nic dozvědět.“vysvětlil John.
„Aha.“
„Pšt!“hlesl Ronon. „Někdo tam je!“zašeptal a ukázal na křoví. Za chvilku z něho vyběhl zajíc.
„Tohle je ztráta času. Nic tu není.“povzdechl si Rodney.
„Souhlasím.“přidal se Ronon.
„Tak fajn. Počkejte tady, já si jenom odskočím.“řekl John a odběhl za strom. Za chvilku se ozvaly výstřely z P 90. Ronon a Rodney se rozběhli tím směrem. Na zemi ležel omráčený Sheppard a nad ním stál zarostlý muž.
„Položte ty zbraně.“přikázal.
„Co chcete?“zeptal se Ronon a nepřestával na něho mířit.
„Položte ty zbraně!“zopakoval. ze stromů se spustilo ve stylu Robina Hooda dalších šest můžu.
„Asi bychom to měli udělat.“vypískl Rodney a odložil svoji zbraň. Ronon tu svoji odhodil. Muž vzal Rodneyho zbraň a vystřelil z ní.
„Líbí se mi. Chci jich víc.“usmál se. „Do té doby zůstane váš přítel u nás. Máte třičtvrtě hodiny, abyste dali vědět.“dodal a pomalu se svými lidmi začal couvat.
„Ale jak jim dáme vědět?“zeptal se bezradně Rodney.
„Přes vysílačku. Budeme vysílat na všech frekvencích.“vysvětlil.

„Takže ty vidiny jsou pryč?“zeptal se Jennifer usazená na schodech kontrolní místnosti.
„Jo. Díky Bohu.“
„Proč? Vždyť by to mohlo být užitečné.“
„No to by mohlo, ale ty bolesti hlavy byly neúnosné.“
„Hm…a jak se má moje nová pacientka?“
„Úžasně. V noci se skoro nebudí, jenom včera to bylo víckrát… Chtěla jsem, aby u toho byl táta s Abby.“
„Vždyť máš fotky.“podotkla Kellerová a hladila Sarah po hlavičce.
„Ale to není ono. Kdo ví, kdy ji uvidí.“
„Neboj, bude to v pohodě. Mám dotaz, proč je její druhé jméno Jennifer?“
„Jo. Je to po tobě. Nebýt tebe, tak tady nejsem.“usmála se Mac.
„Jsem poctěna.“
„Neplánovaná aktivace zvenčí. Kód dr. McKaye.“ Bránou proběhl Rodney a Ronon.
„Kde je John?“zeptala se Mac.
„Mají ho Zbojníci.“odpověděl Ronon.
„Zbojníci?“nechápala.
„Jo, ale lepší by bylo říct zloději. Chtějí víc P 90. Máme se ozvat do 45 minut. Teď už do 30.“
„Ani náhodou! Chci mít připravený Lorneův tým a zbytek svého! Další tým poletí jumperem!“rozhodla Mac.
„Plukovníku, co Sarah?“
„Vrátíme se.“
„Co když ne?“
„Věřte mi!“přikývla Mac a odešla.

Mac doběhla do zbrojnice, kde si zrovna týmy chystaly věci. Přišla ke stojanu s vestama, kde si vzala svoji a dala ji na sebe.
„To snad ne.“zakňučela, když ji nemohla dopnout.
„Nikdo vám neříkal, že se vesty neperou na 60°C? Ha, ha.“rýpl si Lorne. Mac si sladce usmála a vzala mu jeho, už nabalenou a odešla.

„Tak jo, kdyby plakala, zkuste jí dát napít.“řekla Mac a dala Woolseymu na stůl láhev s mlékem. Zčervenal.
„Půjdete, až jumper potvrdí, že v okolí brány není žádné nebezpečí.“
„Jasně.“přikývla a sešla k bráně.
„Tady jumper 5. Máme nejasné známky života 5km od brány. V okolí brány nic.“
„Rozumím.“potvrdil Woolsey. „Můžete jít.“

„Kde jsou?“zajímalo O´Connera. „Tady detektor nefunguje.“
„Asi 2 km-vypadá to, že jsou v té hoře.“odpověděla Mac po chvilce.
„Fajn, tak jdeme do hor.“
„Pozor, asi 10 lidí okolo!“křikla Mac. Všichni se rychle rozběhli za stromy a začali střílet. Mac chtěla pár odhodit telekinezí, ale místo toho jí vyšlehl z dlaně oheň.
„Píchla sis…“chtěl se zeptat O´Conner.
„A jsem blázen? Mám dceru!“křikla. „Ale stěžovat si nebudu…Kryjte mě! Jdu dovnitř.“rozběhla se směrem k hoře.
„Dáme jí 10 minut.“rozhodl George a zastřelil dalšího Zbojníka. „Pak jdeme za ní.“

Mac doběhla k hoře a po pár metrech našla vchod, u kterého byly dva strážní. Na nic nečekala a vystřelila oheň. Oba byli hned mrtví. Proběhla chodbou a ocitla se na rozcestí. Telepatií našla Johna a vydala se prostřední cestou. Po chvilce doběhla k něčemu, co připomínalo cely.
„Johne!“vykřikla. Nikdo se neozval. Dveře cel byly zavřené. Telekinezí, u které se modlila, aby to nebyla pyrokineze, rozrážela zavřené dveře. Až v poslední cele ho našla. Rychle k nehybné siluetě doběhla a otočila ji. John měl obličej celý od krve.
„Probuď se!“zatřásla s ním. Zkusila mu tep. Měl ho celkem silný a pravidelný. „No tak! Nepotáhnu tě ven!“ Pohnul se.
„Mac?“
„Jo. Vstaneš?“ S heknutím ho vytáhla na nohy, podepřela ho a vydala se zpátky. U rozcestí narazila na zbytek svých lidí.
„Žije.“odpověděla, než se stačil kdokoliv zeptat. Ronon si ho přehodil přes rameno jako pytel brambor a otočil se k odchodu.
„Mac!“vyjekl O´Conner a zachytil ji. „Hej. Dobrý?“
„Jo…já…jenom se mi zatočila hlava.“hlesla a postavila se.

„Jak je mu?“zeptala se Mac o pár hodin později doktorky.
„Zlomené nic nemá. Je jenom potlučený.“
„Můžu za ním?“
„Až tě prohlédnu.“
„Je mi fajn.“
„Omdlela jsi.“
„Zatočila se mi hlava. Mohla jsem používat pyrokinezi bez injekce, tak jsem to asi trošku přehnala.“
„Jak myslíš, kdyby něco, přijď.“pokrčila rameny Jennifer a odešla.

„Ahoj.“pousmál se John.
„Ahoj. Jsi takový pěkně barevný.“podotkla, když uviděla jeho modřiny.
„Vtipné. Kde je Sára?“
„S Woolseym. Za chvilku pro ni půjdu.“
„Aha.“
„Trošku se prospi. Už půjdu.“pousmála se a dala mu pusu.

„Ahoj, Rayi.“usmála se, když vešla do Woolseyho pokoje a on se na ni vyřítil. „Pane Woolsey.“
„Jsem rád, že mise byla úspěšná.“
„To je nás víc.“přikývla Mac. „Byla hodná?“zeptala se a vzala si Sáru k sobě.
„Jako andílek.“usmál se Woolsey.
„Je mi líto, že jste tady měl oba.“
„To nevadí. Já rad.“
„Děkuju moc a dobrou noc.“popřála Mac a odešla.
„Dobrou.“

Rocketman: Jde o to, ze zadna rasa prece nechce, aby vyhynula...a jak vsichni vime, Mac je zatim posledni zijici Antik, ktery je k necemu platny
snad to staci...
Jinak dalsi dil v patek , at se porad neptate

Další skvělý díl.

Jinak. Antici nemohou vyhynout. Jsou povznesení na vyšší úrovni existence. Kdyby mermomoci nechtěli vyhynout, udělali by více věcí. Např. by mohli pomoc Mac z různých šlamastik a tak. Dle mého názoru jsou jejich pravidla prostě daná a nic je nemůže změnit.

opět si nezklamamla.....jen tak dál a dál a dál...

Rocketman: nemyslela jsem vyhynout doslovne...proste urcite zadna rasa nechce zaniknout, i kdyz je povznesena....a vzhledem k tomu, ze kdyby Morgan nepomohla, tak by zemrela jak Mac tak i jeste nenarozena Sarah...to by znamenalo mnohem mensi sanci na pokracovani rasy Antiku, protoze pochybuje, ze by se Abigail libilo mit x deti jenom kvuli tomu, aby zachranila nejakou rasu...z toho vyplyva, ze takhle je mnohem pravdepodobnejsi, ze Antikove prezijou
Tak, ted sem to snad vysvetlila uplne

Tak další skvělý díl. a pyrokineze je zpět