
Právě se venku rozpršelo, skončilo Sleeping In Light a já ještě několik minut zíral na černou obrazovku. Dokoukal jsem Babylon 5
Naprosto souhlasím s Blančiným rozborem, možná až na to, že bych telepaty bez milosti vyhodil nejbližším air-lockem

(možná na až na malé vyjímky)
Musím přiznat, že v momentě, kdy Sheriden odlétá na Whitestar z B5, otočí loď a zasalutuje C&C, mi vyhrkli slzy. Pro mě asi nejemotivnější moment celého seriálu. Vůbec těch posledních několik dílů bylo emocemi nabytých...
Ještě dlouho asi v hlavě uslyším znělku páté řady, která je naprosto skvělá, hudbou, obrazem, prostě vším. A ty hlášky v ní člověk jen tak nezapomene... Sheridenovo "Giants in the playground." mi přijde krásné a zároveň hrůzostrašné
