SG v Reálu

Ralen píše:

A neni to tak že ten objekt je přesunut do jiné dimenze a tim pádem je pořád v 3D prostoru a tudíž mu žádné z těchto následků nehrozí?

Přesunut do jiné dimenze? Zdá se, že tu mluvíš o trochu něčem jiném než já. Naše realita se sama o sobě skládá ze čtyř dimenzí, které jsme schopni vnímat a v rámci kterých existujeme - jsme čtyřdimenzionální tvorové. Nemluvila jsem tu o přesunu do jiné dimenze ve smyslu paralelní reality nebo paralelního vesmíru, mluvila jsem o přesunu do reality - v tomto případě subprostoru - který se sám skládá z jiného počtu dimenzí než jsou "naše" čtyři.
Otázkou tedy je: jak bude reagovat objekt běžně existující ve čtyřech dimenzích na realitu s jiným počtem dimenzí?

A odpověď zní:
O tom se můžeme pouze dohadovat...

Univerzální odpověď na vše vědecké

Já vím, že to sem asi nepatří a že jsem asi zpátečník, když to nevím, ale my máme 4 dimenze?

3 jsou prostorové (pro upřesnění něco jako 3D hra) 4tá je pak čas.

Lucish.ktf píše:

Přesunut do jiné dimenze? Zdá se, že tu mluvíš o trochu něčem jiném než já. Naše realita se sama o sobě skládá ze čtyř dimenzí, které jsme schopni vnímat a v rámci kterých existujeme - jsme čtyřdimenzionální tvorové. Nemluvila jsem tu o přesunu do jiné dimenze ve smyslu paralelní reality nebo paralelního vesmíru, mluvila jsem o přesunu do reality - v tomto případě subprostoru - který se sám skládá z jiného počtu dimenzí než jsou "naše" čtyři.
Otázkou tedy je: jak bude reagovat objekt běžně existující ve čtyřech dimenzích na realitu s jiným počtem dimenzí?

Dimenzí jsme nemyslel jinou realitu, ale jiný rozměr. Červí díra funguje na tom principu, že prochází jiným rozměrem než těmi běžnými třemi a v onom rozměru může být vzdálenost mezi objekty jiná. Pokud jsi v normálním prostoru, tak jsi v třech prostorových rozměrech (nazvěme je třeba prostory 1. 2. a 3.), taková červí díra pak může být v rozměrech 2. 3. a 5. - čili je pořát ve 3D.
A to co by se stalo, kdyby se předmět z 3D prostoru nacházel v 4D prostoru je celkem jasný - síly (gravitace, em. síla atd...) by místo s třetí mocninou vzdálenosti klesaly se čtvrtou, což by vedlo k zániku běžné struktury hmoty (atomů atd...)

Odpověď na henzisovu otázku:
Nn, to jsou rozměry našeho prostoru.
Rozměrů je 11, z toho je 1 čas, 3 jsou osy z,y a x, a zbylých 7 nedokážeme identifikovat (pár z nich může být hyperprostor )

Lucish.ktf : myslíš že to co říkám je správně

2henzis: Jo díky, já jsem právě věděl jenom o těch třech, ten čas jako čtvrtá dimenze mě vůbec nenapadl
EDIT: tak teď mě Vahisht docela zmátl, když už jsem se smířil se čtyřmi místo třemi tak se jich tu objeví 11 a já pořádně nevím co si o tom mám myslet

Vahisht: tak jsem to myslel, ale ty si to řekl líp.

Dík, akorát furt nevíme, co to jsou ty dimenze... každopádně my máme 4

Lucish.ktf: Aa, fyzik se projevil Jak jsme se tůhle bavili - určitě tu "svojí" teorii všeho vymyslíš a bude určitě zahrnovat i tohle, že? Tak vzhůru do toho!!

Podle mne by to bylo zajímavé cestovat bránou na jiné planety, ale pochybuji, že by všechny mise končili dobře jako v SG... Z jiného hlediska by to bylo výhodné - lidé by poznali nové kultury, jak se žije někde jinde a kdyby viděli, jak si sebe jinde váží, možná by se rozmysleli nad válkami. I když v téhle době...

Ralen píše:

Dimenzí jsme nemyslel jinou realitu, ale jiný rozměr. Červí díra funguje na tom principu, že prochází jiným rozměrem než těmi běžnými třemi a v onom rozměru může být vzdálenost mezi objekty jiná. Pokud jsi v normálním prostoru, tak jsi v třech prostorových rozměrech (nazvěme je třeba prostory 1. 2. a 3.), taková červí díra pak může být v rozměrech 2. 3. a 5. - čili je pořát ve 3D.
A to co by se stalo, kdyby se předmět z 3D prostoru nacházel v 4D prostoru je celkem jasný - síly (gravitace, em. síla atd...) by místo s třetí mocninou vzdálenosti klesaly se čtvrtou, což by vedlo k zániku běžné struktury hmoty (atomů atd...)

Ja kříkám, mluvíš tu o něčem jiném než já.

Tak za prvé červí díra a její dimenzionální podoba se řídí jinými pravidly než podoba subprostoru. Co se týká červí díry, máš pravdu v označení prostorových rozměrů (jen bych je nazvala spíš x, y, z vzhledem ke kvadratickému grafu), ale subprostor se sám o sobě skládá z jiných dimenzí než jsou základní čtyři. Veškeré soudobé výpočty prokazují, že se jedná o samostatně fungující prostor na prostoru našem do jisté míry nezávislý a řídící se vlastními zákony. V současné době je subprostor v rámci teorie superstrun definován Hamiltonovou rovnicí pro relativistické zobecnění, která ho jasně vyděluje z našich čtyř dimezní (chceš-li rozměrů) a určuje mu jeho vlastní podobu v rámci všech 11 dimenzí. Pokud potom pro přesnější definici subprostorových vlastností užijeme Kleinovu Gordonovu rovnici, zjistíme, že vlastnosti platné pro náš "prostor" jsou irelevantní. Pomocí S-matic lze samozřejmě odhadnout chování volné částice v takto defnovaném poli (subprostor), nicméně mamtematicky se jedná o velmi nepřesný odhad vzhledem k tomu, že nemůžeme do matice dosadit definované funkce subprostoru, protože je neznáme. Výsledek je ten, že nevíme, co se přihodí částici vstupující do této formy prostoru.

A za druhé, co se týká života ve 3D a 4D prostoru, máš samozřejmě pravdu, že do veškerých obecných rovnic je dosazována třetí mocnina - to je ale proto, že se jedná o rovnice prostorové a jsou tam tedy dosazovány prostorové dimenze - čtvrtá dimenze - čas - totiž například na gravitaci nemá žádný vliv. Což ale samozřejmě neznamená, že bychom žili ve třech rozměrech - žijeme ve čtyřech rozměrech, jen ne všechny rozměry se vždy účastní fyzikálních interakcí, není proto důvodu zbytečně připisovat jejich funkci do vzorců.

Lucish.ktf:

k zaprvé: takže subprostor tedy neni dalšim rozměrem našeho vesmíru, ale něco uplně jnýho? Aha tak to jsme teda opravdu mluvili o něčem jinym.

k zadruhé: tím 4D jsem myslel 4 prostorové dimenze, mluvil jsme jen o prostorových dimenzích (což jsem zapomněl napsat), čas sem nebral v úvahu.

Vahisht píše:

Dík, akorát furt nevíme, co to jsou ty dimenze... každopádně my máme 4

Dimenze (nebo chceš-li rozměr) je fyzikální vlastnost vektorového prostoru. Pro zjednodušení: např. bod je 0D prostor (nula-dimenzionální), jelikož v prostoru nemá bod žádné rozšíření a tudíž žádné vlastnosti. Je možné si také bod představit jako vektor s nulovou délkou. Dále jakákoli přímka či úsečka je objektem 1D (jednorozměrným), protože jediná vektorová vlastnost, která ji definuje, je délka. Papír je 2D prostor, protože pro definici jeho podoby nám postačí dvě dimenze (dva rozměry), a to výška a šířka (ve skutečnosti má i papír hloubku, byť v desetinách milimetru, ale pro příklad to postačí). Pro definici krychle nebo jakéhokoliv jiného trojrozměrného objektu jsou potřeba dimenze tři, totiž výška, šířka a hloubka. Naš prostor pak, naše realita, se skládá ze čtyř dimenzí, kde tři jsou prostorové (šířka, výška a hloubka) a čtvrtým rozměrem je čas, který určuje směr, jakým se pohybuje pozorovatel. Bez času nelze náš prostor definovat uceleně - i proto nazýváme naší realitu "časoprostorovým kontinuem", což jasně ukazuje, že čas od ostatních tří dimenzí nelze oddělit.
Samozřejmě pro uplatnění ve vzorcích není vždy potřeba užívat všechny čtyři rozměry (pro definici gravitace není potřeba do vzorce dosazovat čas, protože na gravitaci nemá vliv, úplně stejně, jako do vzorce výpočtu doby, za jak dlouho se uvaří vejce, není potřeba dosazovat ostatní tři prostorové rozměry, protože na výsledek jednodušše nemají vliv), nicméně v komplexní fyzice není možné všechny čtyři rozměry oddělovat - definice časoprostoru by se tím stala neúplnou, protože ve vzorcích zabývajících se makro-fyzikálními i kvantovými objekty by tak chyběla jedna z funkcí.

Ralen píše:

Lucish.ktf:

k zaprvé: takže subprostor tedy neni dalšim rozměrem našeho vesmíru, ale něco uplně jnýho? Aha tak to jsme teda opravdu mluvili o něčem jinym.

Subprostor opravdu není dalším rozměrem našeho vesmíru, subprostor sám (stejně jako naše realita) je definován rozměry. Rozdíl je ten, že naše realita je definována čtyřmi rozměry z existujících 11ti (podle teorie superstrun), z čehož podle výpočtů vyplývá, že někde mezi zbývajícími sedmi se ukrývá subprostor. My dnes nejsme schopni určit, kde, a nejsme ani schopni určit, kolika rozměry je definován - je samozřejmě pravděpodobné, že není definován jedním, dvěma, ani třemi rozměry, rovnice však naznačují, že není definován ani kýženými čtyřmi rozměry. A tudíž, pokud má např. rozměrů pět nebo šest (i to je možné), je potřeba pro jeho definici vytvořit novou teorii, která by nám napověděla víc o jeho vlastnostech, popř. ukázala, co se stane, vstoupí-li do něj objekt, který je v základu definován jiným počtem dimenzí.

Ralen píše:

k zadruhé: tím 4D jsem myslel 4 prostorové dimenze, mluvil jsme jen o prostorových dimenzích (což jsem zapomněl napsat), čas sem nebral v úvahu.

Pokud jsi mluvil jen o prostorových dimenzích, pak máš samozřejmě pravdu, že žijeme ve třech rozměrech, problém je v tom, že v komplexní fyzice není možné čas oddělovat od ostatních rozměrů, jak už jsem psala. Je to proto, že by se tím porušily některé fyzikální zákony a vytvořené vzorce by přestaly fungovat - např. zkus dodržet Heisenbergovy zákony bez toho, abys do rovnic dosadil čas: ty rovnice můžeš v tu chvíli zahodit, protože bez této proměnné nedojdeš nikdy k výsledku.

A je to tady, mám v tom zmatek...