ZELENKA : Poslední muž
Bratříčku nevzlykej
to nejsou bubáci
vždyť už jsi velikej
to jsou jen vojáci
přijeli v hranatých
železných maringotkách
Se slzou na víčku
hledíme na sebe
buď se mnou bratříčku
bojím se o tebe
na cestách klikatých
bratříčku v polobotkách
Prší a venku se setmělo
tato noc nebude krátká
beránku vlku se zachtělo
Bratříčku! Zavřel jsi vrátka?
Bratříčku nevzlykej
neplýtvej slzami
nadávky polykej
a šetři silami
nesmíš mi vyčítat
jestliže nedojdeme
Nauč se písničku
není tak složitá
opři se bratříčku
cesta je rozbitá
budeme klopýtat
zpátky už nemůžeme
Prší a venku se setmělo
tato noc nebude krátká
beránku vlku se zachtělo
Bratříčku zavírej vrátka!
Zavírej vrátka!
Karel Kryl
Radek sledoval jak se major Lorne spolu s podplukovníkem Sheppardem, Rononem a Rodneym chystají na planetu, kde se dle Johnovi informace má skrývat Michael a je držena Teyla. Radek nevěděl jestli plně věřil této informaci, ale zase na druhou stranu on se právě nachází v daleké předaleké galaxii. Radek se usmál svému vnitřnímu vtipu a pokynul Rodneymu vztyčeným palcem a dořekl : „Hodně štěstí!“.
Radek šel rovnou do Elizabethiny kanceláře, Oh, kanceláře plukovníka Cartrové, stále i po téměř roce si nemůže zvyknout na to že je Elizabeth pryč…….
Vešel stále zadumaný a pochytil oslovení od plukovníka až na podruhé……
„Oh promiňte, ještě sem byl duchem u Teyli…..“ zalhal důvěryhodně.
Sam se na něj podívala a „Zajisté, doufáme že informace kterou podplukovník přinesl bude užitečná… ale to je jejich mise, pro vás mám něco jiného…“
Radek se posadil na pohovku a se zájmem poslouchal… * Možná konečně nějaká důležitá mise, od posledně co sem zachránil město sem se nikam nedostal, ale na druhou stranu sem měl čas a poslal svůj poslední návrh IOA…*
„Půjdete sám na P3x, moment P3X, promiňte nějak si nemůžu vzpomenout, ta planeta plná dětí…“
A Radkovo nadšení vzalo za své…. *M7G677!!!*
„Ano tady to je M7G677 mají nějaké potíže s naším generátorem, původně měl jít Rodney, ale díky těmto okolnostem musíte jít vy, Rodney říkal že se vám tam posledně líbilo…“
*Hajzlík jeden, jen počkej až budeš příště něco potřebovat…..*
„Ano, počasí bylo překrásné, nevíme proč, ale po dešti se tam místo klasické duhy tvoří duha jež má tvar kruhu……“ nestačil doříct a
„Zajímavé, jděte se připravit vyrážíte za půl hodiny.“ Řekla Sam a obrátila svou pozornost k počítači.
Radek se tedy šel připravit na svou misi…*Jestli mě ti zmetci zase zmalují jako strašidlo…. Ale aspoň bude nějaká sranda, možná se jim už vykvasila první várka piva… rozkazy byli jasné pomoct jim se technicky rozvíjet a posledně sem jim dal plány na jednoduchém pivovárek….* Zvuk otevření dveří přerušil Radkovo zahloubání, otočil se a před ním stála doktorka Kellerová ve své kráse….*Hm, heřmánek...* Radek se postavil a přivoněl k jejím vlasům… *Voní stejně jako maminka..* zavzpomínal Radek a ustoupil o kousek dále..
„Dobrý den, co pro vás mohu udělat doktorko?“ zeptal se s nadějí v hlase…
*Oh, už zase přivoněl k mým vlasům, nechápu co to znamená, možná bych to měla zmínit doktorce A* nestačila si promyslet a „Slyšela jsem, že se chystáte na M7G677, měla jsem tam jít příští týden, abych jim doplnila zásoby léků, ale když jsem se doslechla že vás tam Sam posílá tak sem si řekla, jestli byste jim je nepředal sám a zeptal se Kristy, tamní lékařky jestli potřebují pomoct s něčím jiným a dal mi vědět?“ usmála se na něj…
*Pro ten úsměv cokoli..* „Samozřejmě bude mi potěšením, kde jsou ty léky?“ zeptal se Radek a sám se pousmál a poposadil si brýle…
„Už jsou naložené na jedné z Malp sond a čekají před bránou.“ Dodala s úsměvem a vydala se zpět na ošetřovnu………..
Radek došel do hlavní vesnice, Malp s léky jel těsně před ním, připadal si zase jako malý kluk s autíčkem na ovládání….
„Doktore Zelenko, vítejte zase u nás….“ Pozdravil Valen hlavní starší vesnice.
„Jsem poctěn, prý máte nějaké potíže s generátorem, ano?“ šel Radek přímo k věci a všiml si že se Valen ohlédl za sebe a ostatní starší *Starší a je jim jen něco kolem 20 ?!? *
Valen se podíval Zelenkovi do očí a „A-Ano, něco s generátorem…, vidím že jste přinesl sebou léky pro Kristin.“ Otočil se na 19-cti letou dívku a pokynul, ta a ještě dvě mladší dívky začali ihned brát léky ze sondy.
Valen s ostatními zamířili do hospůdky naproti a Radek je následoval, usadili se u stolu naproti baru a hostinský každému přinesl pohár s pivem….
Valen se postavil a okolí stichlo..“Dnes je štastný den, doktor zelenka se vrátil a my mu připíjíme na jeho zdravý a dlouhý život, a také na jeho pomoc když se nám porouchal generátor a taky na jeho pomoc s výrobou tohoto lahodného nápoje, na doktora Zelenku!“ domluvil a připil si , všichni ho následovali a poté pokynuli na Radka, jež byl po dlouhé době zase na něco pyšný..*Poznámka pro sebe, zmínit se Valenovi ať ostatním z Atlantis neřeknou kdo jim pomohl postavit pivovar…*
„Děkuji zaa vaší pohostinnost, ale musím se vrátit ke své misi, na generátoru závisí vaše přežití, napájí antické maskovací zařízení a tím vás chrání před útokem Wraithů…“ začal vysvětlovat Radek a všiml si že si Valen a ostatní dva chlapci po jeho pravici vyměnili zase ten divný pohled..*Tady něco nehraje… Ale neblázni jsou to jen děti….*
Valen se postavil a vyšel ven, Radek na ex dopil své pivko a vydal se za ním, nikdo jiný je nenásledoval.
Valen se otočil na Radka a spustil: „Musím se vám omluvit doktore Zelenko, že jsme vás sem nalákali, není žádný problém s naším generátorem…“ pokynul rukou a Radek se zdržel svého komentu a nechal Valena pokračovat.“ale máme tady jistou situaci, stalo se to před pár měsíci….:
M7G677 před čtyřmi měsíci:
Bylo slunné odpoledne a Valen právě odcházel od koštování jejich prvního piva…. Když se na obloze objevila rozžhavená kometa, jejíž zvuk vyhnal celou vesnici ven. Sledovali jak dopadá za nedaleký les a poté ucítili jak se pod nimi zem otřásla. Lovci z vesnice se shromáždili a s Valenem v čele a s kušemi v pozoru se vydali k místu dopadu.
Došli na vrchol kopce a viděli že zem v okruhu několika set metrů je na uhel a chybí část lesa. Valen uviděl ve středu něco se pohnout a sám se zamířil podívat co, nebo kdo to je. Byl jen pár metrů od té postavy, již rozeznal že je to člověk, žena, nejstarší jakou viděl a je celá pokrytá hlínou, bez jakéhokoli oblečení. Otočil se na své lovce a pokynul jim, aby mu pomohli.
M7G677 současnost:
„Takže sem jí vzal do svého domu, moje žena jí umyla a oblékla. Byla jako mrtvá téměř další dva dny, až se jednou probrala a začala mluvit o věcech o kterých jsme neměli ani ponětí, říkala že splnila svůj osud a neví co dělat, ale pochytili jsme tři jména Atlantis, doktor Rodney Mckay a doktor Radek Zelenka. Ah, tady jí máme.“ Ukázal na překrásnou ženu s havraními vlasy jež si hrála s dvěma asi šestiletými dítky na honěnou. Oblečená v tamní látce, jež jakoby zvýrazňovala její postavu a sukní jež ukazovala její překrásně tvarované nohy jako od bohyně krásy Afrodithé….
Radek snad neviděl krásnější ženu a její smích se mu zaryl přímo do srdce, pozoroval jak jí vlasy plají do rytmu jejích pohybů a kombinovaného smíchem jejím a dětí okolo, Radek na tuto podívanou nemohl přestat zírat a snažil se vše zapamatovat, protože v životě neviděl nic krásnějšího ve svém životě. *To je ta nejkrásnější žena kterou jsem kdy viděl, té by mohla samotná Helena trojská závidět..* pomýšlel Radek a sledoval tu nádhernou vizi před sebou *Ta kdyby byla mojí ženou a sledovat jak si hraje s …* Radkovi se na tváři objevil výraz čirého štěstí a touhy. Tajemná černovláska se pomalinku napřímila, přehodila si své nepoddajné vlasy na jednu stranu a podívala se přímo na Radka, který v tu chvíli úplně zamrzl…
Černovláska se podívala na Valena a cizince, který přišel z daleka, chtěla se již dlouho potkat s cestovateli z jiných planet, podívala se přímo na cizince a na tváři se jí objevil úsměv ještě jako nikdy a pomalu se rozběhla k *Radek!* cizinci.
Radek jako by ho blesk uhodil, ihned rozpoznal tajemnou krásku *Tohle není možné!* nemohl tomu uvěřit, viděl jak se k němu ladně rozběhla s úsměvem na tváři a jeho jménem na svých půvabných plných rtech: „Radku!“
Radek rozpřáhl své ruce a objal jí do náruče a jemně zašeptal: „Fran, neboj, všechno bude v pořádku!“ a pevně jí objal, cítil její slzy na své tváři *Hm, by mě zajmalo jak tohle dokáže…. Ah to je jeden z nejpříjemnějších okamžiků mého života…. Cítím její tělo jak se chvěje… Neuvěřitelně vzrušující…* Pomalinku jí hladil po vlasech a zlehounka jí hladil a snažil se jí uklidnit a k jeho úžasu to fungovalo, jemně přivoněl k jejím vlasům.*Heřmánek a fialky, ta nejkrásnější vůně na světě..* Fran se uklidnila a lehce se odtáhla od Radka.
„Doktore Zelenko, jsem ráda, že vás znovu potkávám, prosím udejte informace pro mou další misi“ řekla Fran s vážnou tváří a všechny předešlé emoce jakoby zmizeli.
Radek se na ní udiveně podíval když *No jistě! Rodney jí stvořil, ale já sem mu pomohl jí naprogramovat, po dosažení cíle a znovusetkání s jejími stvořiteli se zapne primární direktiva…..* „Fran, jak si se sem dostala?“ zeptal se radek a posadil se s ní na nedalekou lavičku, Valen odešel spolu s dětmi se kterými si Fran hrála a nechal je osamotě.
„Nevím toho moc doktore, části paměti jsou poškozené a nejdou načíst, poslední co mám čisté je jak jsem aktivovala program a ostatní replikátoři se začali destabilizovat, poté mám v záznamu jev 3789, což nevím co znamená a pak má první vzpomínka je na chvíli kdy jsem se probrala u Valena v domě.“ Shrnula Fran.
Radek nevěděl co si s ní počít, jestli řekne o jejím objevu Rodneymu nebo Sam, tak mu jí nejspíš rozkáží deaktivovat a to by bylo velmi špatné za tu chvilku jak jí viděl v interakci s dětmi poznal že předčila své programování, ale na druhou stranu to může být jen lest jak se dostat na Atlantis… Radek zvážil pro a proti a rozhodl se.
„Fran, svou misi jsi splnila, replikátoři byli zničeni, tedy aspoň ty o kterých víme, pro ostatní nemáš žádný význam a pravděpodobně budeš deaktivována. Ale jak jsem tě viděl jak si hraješ s dětmi, nosíš místní šaty a všechno okolo, vidím že si změnila sama sebe v něco víc. Už při tvých odpovědí při plánování mise ses mi zdála jiná než ostatní replikátiři a tohle to jen dokazuje a proto ti dám na výběr. Buď až se vrátím na Atlantis tak jim řeknu o tobě a uvidíme co se stane, nebudu ti lhát nejspíš to dopadne velmi špatně. Nebo jim nic neřeknu a ty můžeš žít tady, myslím že Valenovi by to nevadilo“ vysvětlil Radek Fran a napjatý očekával odpověď.
„Doktore Zelenko-… nestačila doříct
„Radku“ vyrušil jí Zelenka.
Fran se usmála a „Radku, já jsem za ty čtyři měsíce tady prožila neuvěřitelné věci a chtěla bych dál, ale zase na druhou stranu to byli ty nejhorší čtyři měsíce, nemít žádný úkol, tito lidé jsou hodní, ale nemají ponětí o žádné technice a…“ nestačila doříct a z očí se jí vyhrnuli slzy.
Radek sledoval její zpověď a když viděl že začala opět brečet, tak se k ní naklonil a objal jí. Jednou rukou jí hladil po vlasech a tváři, druhou jí jemně přejížděl po její třesoucí se ruce. Fran se mu podívala přímo do očí, Radek se topil v těch jejích očích pro něž by válečníci vedli krvavé války jen pro to aby do nich mohli nahlédnout a ani neví jak a proč a pomalinku se k sobě přibližovali.
Radkovi rty byli čím dál tím blíž těch Vrániných. Jemně se dotkl svým horním rtem jejího a s něhou jí políbil. Spodní ho následoval a Radkovi rty splynuli v jeden s Franinými. Lehounce opětoval svůj polibek a pronikal dále do jejích úst. Fran odpovídala se stejnou něhou a jejich jazyky se setkali a proplétali v okamžiku naprostého štěstí. Líbali se necelou minutu, než se Radek odtrhl, aby nasál potřebný vzduch.
Fran se dívala přímo do jeho očích a Radek se díval do jejích, stále jednou rukou jemně jezdil po jejím loktě a zhluboka oddychoval.
„Fran, tohle bylo neuvěřitelné, ještě nikdy jsem necítil něco takového…“
„Já též, nechci o to přijít , ať je to cokoli, co budem dělat?“ ptala se zoufale.
„Neboj, já se zítra musím vrátit na základnu a ty zůstaneš tady, nikomu o tobě neřeknu a ty budeš v pořádku. Při každé volné příležitosti se sem k tobě vrátím a přinesu ti nějaké věci na studování. Uvidíme jestli to bude fungovat, řekněme měsíc a poté se rozhodneš co dál, souhlasíš?“ téměř bezhlesně dodal.
„Ano, uvidíme co nám budoucnost přinese: Imperium mihi , quod ego pareo.“ Dořekla měkce.
Radek poznal že to byla atičtina, ale bohužel nevěděl co to znamenalo *Poznámka pro sebe, zjistit co to ríkala ale znělo to sladce a nějak povědomě sexy…* a přitakal: „Dobře, já zajdu za Valenem a domluvím se s ním, uvidíme se později? Co třeba za dvě hodiny v té hospůdce na hlavní třídě?“ zeptal se nesměle a s úsměvem Zelenka.
„Ano, budu tam, půjdu se převléci.“ Dodala téměř zasněně fran a vydala se na opačnou stranu.
Radek zařídil s Valenem že všechny záležitosti bude mít na starosti on a když se něco přihodí bude valen vždy žádat o Radka osobně a ne nikoho jiného. Vysvětlil Franinu důležitost a to že jí nesmí nikdo z Atlantis najít. Poté zamířil do hospůdky, kde na něj již čekala Fran v překrásných zelených šatech a Radkovi svítili očka štěstím……………………………
Radek byl právě ve své laboratoři na Atlantis. Okamžitě po návratu z jeho překvapivě podařené mise se musel pustit do záchrany Lornova a Rodneyho zadku. Nejenže nezachránili Teylu a dítě,ale přišli o dva členy Lornova týmu ale Evan s Mckayem jsou zasypáni v Michalově továrně a Daidalos je kvůli rušení nedokáže přenést ale zachytává jejich životní údaje. Takže je na Radkovi jak vymyslet plán na jejich záchranu během příštích 24 hodin jinak se udusí. To to tak pěkně začalo. Konečně našel sexy ženu jež ho přivádí k šílenství a on jí taky *Co na tom že je to replikátorka, poznámka pro sebe zkusit změnu zevnějšku nebo určitých partií.. možná* měl se vrátit hned druhý den na rande, které kvůli podplukovníku Sheppardovi nestihne a Sam je na něj naštvaná protože se IOA rozhodla odtajnit, že to on napsal onen program na zničení ori pomocí replikátorů. *Plán byl bezchybný a kod na autodestrukci fungoval, tak co?!*, aspoŇ že se jí nebude muset víc dívat přes ruce hned po této krizi odchází zpět do SGC a novým velitelem bude někdo z IOA. *Doufám že Richard, dobře hraje šachy a dluží mi pár laskavostí jako protislužbu za projekt Samson….*Možná několik odchodů na M7G677 bez udání důvodu a opětovné setkání s Fran.* Ale nejdřív musí zachránit Rodneyho, jinak z něj bude hlavní vědecký důstojník a nedostane se nikam dlouhou dobu!
Radek se unášel vzpomínkami na předešlou noc strávenou s Fran a na tváři se mu usadil výraz naprostého štěstí, rozhlédl se kolem sebe a zpozoroval že na něj všichni divně dívají, chystal se je okřiknout, když v tom ho to trklo*To pude!*
“Mám to, já to mám! Zavolejte okamžitě plukovníka Cartrovou!“ dodal Radek a začal psát do svého notebooku řešení……………….
Bratříčku nevzlykej
to nejsou bubáci
vždyť už jsi velikej
to jsou jen vojáci
přijeli v hranatých
železných maringotkách
Se slzou na víčku
hledíme na sebe
buď se mnou bratříčku
bojím se o tebe
na cestách klikatých
bratříčku v polobotkách
Prší a venku se setmělo
tato noc nebude krátká
beránku vlku se zachtělo
Bratříčku! Zavřel jsi vrátka?
Bratříčku nevzlykej
neplýtvej slzami
nadávky polykej
a šetři silami
nesmíš mi vyčítat
jestliže nedojdeme
Nauč se písničku
není tak složitá
opři se bratříčku
cesta je rozbitá
budeme klopýtat
zpátky už nemůžeme
Prší a venku se setmělo
tato noc nebude krátká
beránku vlku se zachtělo
Bratříčku zavírej vrátka!
Zavírej vrátka!
Karel Kryl
Radek sledoval jak se major Lorne spolu s podplukovníkem Sheppardem, Rononem a Rodneym chystají na planetu, kde se dle Johnovi informace má skrývat Michael a je držena Teyla. Radek nevěděl jestli plně věřil této informaci, ale zase na druhou stranu on se právě nachází v daleké předaleké galaxii. Radek se usmál svému vnitřnímu vtipu a pokynul Rodneymu vztyčeným palcem a dořekl : „Hodně štěstí!“.
Radek šel rovnou do Elizabethiny kanceláře, Oh, kanceláře plukovníka Cartrové, stále i po téměř roce si nemůže zvyknout na to že je Elizabeth pryč…….
Vešel stále zadumaný a pochytil oslovení od plukovníka až na podruhé……
„Oh promiňte, ještě sem byl duchem u Teyli…..“ zalhal důvěryhodně.
Sam se na něj podívala a „Zajisté, doufáme že informace kterou podplukovník přinesl bude užitečná… ale to je jejich mise, pro vás mám něco jiného…“
Radek se posadil na pohovku a se zájmem poslouchal… * Možná konečně nějaká důležitá mise, od posledně co sem zachránil město sem se nikam nedostal, ale na druhou stranu sem měl čas a poslal svůj poslední návrh IOA…*
„Půjdete sám na P3x, moment P3X, promiňte nějak si nemůžu vzpomenout, ta planeta plná dětí…“
A Radkovo nadšení vzalo za své…. *M7G677!!!*
„Ano tady to je M7G677 mají nějaké potíže s naším generátorem, původně měl jít Rodney, ale díky těmto okolnostem musíte jít vy, Rodney říkal že se vám tam posledně líbilo…“
*Hajzlík jeden, jen počkej až budeš příště něco potřebovat…..*
„Ano, počasí bylo překrásné, nevíme proč, ale po dešti se tam místo klasické duhy tvoří duha jež má tvar kruhu……“ nestačil doříct a
„Zajímavé, jděte se připravit vyrážíte za půl hodiny.“ Řekla Sam a obrátila svou pozornost k počítači.
Radek se tedy šel připravit na svou misi…*Jestli mě ti zmetci zase zmalují jako strašidlo…. Ale aspoň bude nějaká sranda, možná se jim už vykvasila první várka piva… rozkazy byli jasné pomoct jim se technicky rozvíjet a posledně sem jim dal plány na jednoduchém pivovárek….* Zvuk otevření dveří přerušil Radkovo zahloubání, otočil se a před ním stála doktorka Kellerová ve své kráse….*Hm, heřmánek...* Radek se postavil a přivoněl k jejím vlasům… *Voní stejně jako maminka..* zavzpomínal Radek a ustoupil o kousek dále..
„Dobrý den, co pro vás mohu udělat doktorko?“ zeptal se s nadějí v hlase…
*Oh, už zase přivoněl k mým vlasům, nechápu co to znamená, možná bych to měla zmínit doktorce A* nestačila si promyslet a „Slyšela jsem, že se chystáte na M7G677, měla jsem tam jít příští týden, abych jim doplnila zásoby léků, ale když jsem se doslechla že vás tam Sam posílá tak sem si řekla, jestli byste jim je nepředal sám a zeptal se Kristy, tamní lékařky jestli potřebují pomoct s něčím jiným a dal mi vědět?“ usmála se na něj…
*Pro ten úsměv cokoli..* „Samozřejmě bude mi potěšením, kde jsou ty léky?“ zeptal se Radek a sám se pousmál a poposadil si brýle…
„Už jsou naložené na jedné z Malp sond a čekají před bránou.“ Dodala s úsměvem a vydala se zpět na ošetřovnu………..
Radek došel do hlavní vesnice, Malp s léky jel těsně před ním, připadal si zase jako malý kluk s autíčkem na ovládání….
„Doktore Zelenko, vítejte zase u nás….“ Pozdravil Valen hlavní starší vesnice.
„Jsem poctěn, prý máte nějaké potíže s generátorem, ano?“ šel Radek přímo k věci a všiml si že se Valen ohlédl za sebe a ostatní starší *Starší a je jim jen něco kolem 20 ?!? *
Valen se podíval Zelenkovi do očí a „A-Ano, něco s generátorem…, vidím že jste přinesl sebou léky pro Kristin.“ Otočil se na 19-cti letou dívku a pokynul, ta a ještě dvě mladší dívky začali ihned brát léky ze sondy.
Valen s ostatními zamířili do hospůdky naproti a Radek je následoval, usadili se u stolu naproti baru a hostinský každému přinesl pohár s pivem….
Valen se postavil a okolí stichlo..“Dnes je štastný den, doktor zelenka se vrátil a my mu připíjíme na jeho zdravý a dlouhý život, a také na jeho pomoc když se nám porouchal generátor a taky na jeho pomoc s výrobou tohoto lahodného nápoje, na doktora Zelenku!“ domluvil a připil si , všichni ho následovali a poté pokynuli na Radka, jež byl po dlouhé době zase na něco pyšný..*Poznámka pro sebe, zmínit se Valenovi ať ostatním z Atlantis neřeknou kdo jim pomohl postavit pivovar…*
„Děkuji zaa vaší pohostinnost, ale musím se vrátit ke své misi, na generátoru závisí vaše přežití, napájí antické maskovací zařízení a tím vás chrání před útokem Wraithů…“ začal vysvětlovat Radek a všiml si že si Valen a ostatní dva chlapci po jeho pravici vyměnili zase ten divný pohled..*Tady něco nehraje… Ale neblázni jsou to jen děti….*
Valen se postavil a vyšel ven, Radek na ex dopil své pivko a vydal se za ním, nikdo jiný je nenásledoval.
Valen se otočil na Radka a spustil: „Musím se vám omluvit doktore Zelenko, že jsme vás sem nalákali, není žádný problém s naším generátorem…“ pokynul rukou a Radek se zdržel svého komentu a nechal Valena pokračovat.“ale máme tady jistou situaci, stalo se to před pár měsíci….:
M7G677 před čtyřmi měsíci:
Bylo slunné odpoledne a Valen právě odcházel od koštování jejich prvního piva…. Když se na obloze objevila rozžhavená kometa, jejíž zvuk vyhnal celou vesnici ven. Sledovali jak dopadá za nedaleký les a poté ucítili jak se pod nimi zem otřásla. Lovci z vesnice se shromáždili a s Valenem v čele a s kušemi v pozoru se vydali k místu dopadu.
Došli na vrchol kopce a viděli že zem v okruhu několika set metrů je na uhel a chybí část lesa. Valen uviděl ve středu něco se pohnout a sám se zamířil podívat co, nebo kdo to je. Byl jen pár metrů od té postavy, již rozeznal že je to člověk, žena, nejstarší jakou viděl a je celá pokrytá hlínou, bez jakéhokoli oblečení. Otočil se na své lovce a pokynul jim, aby mu pomohli.
M7G677 současnost:
„Takže sem jí vzal do svého domu, moje žena jí umyla a oblékla. Byla jako mrtvá téměř další dva dny, až se jednou probrala a začala mluvit o věcech o kterých jsme neměli ani ponětí, říkala že splnila svůj osud a neví co dělat, ale pochytili jsme tři jména Atlantis, doktor Rodney Mckay a doktor Radek Zelenka. Ah, tady jí máme.“ Ukázal na překrásnou ženu s havraními vlasy jež si hrála s dvěma asi šestiletými dítky na honěnou. Oblečená v tamní látce, jež jakoby zvýrazňovala její postavu a sukní jež ukazovala její překrásně tvarované nohy jako od bohyně krásy Afrodithé….
Radek snad neviděl krásnější ženu a její smích se mu zaryl přímo do srdce, pozoroval jak jí vlasy plají do rytmu jejích pohybů a kombinovaného smíchem jejím a dětí okolo, Radek na tuto podívanou nemohl přestat zírat a snažil se vše zapamatovat, protože v životě neviděl nic krásnějšího ve svém životě. *To je ta nejkrásnější žena kterou jsem kdy viděl, té by mohla samotná Helena trojská závidět..* pomýšlel Radek a sledoval tu nádhernou vizi před sebou *Ta kdyby byla mojí ženou a sledovat jak si hraje s …* Radkovi se na tváři objevil výraz čirého štěstí a touhy. Tajemná černovláska se pomalinku napřímila, přehodila si své nepoddajné vlasy na jednu stranu a podívala se přímo na Radka, který v tu chvíli úplně zamrzl…
Černovláska se podívala na Valena a cizince, který přišel z daleka, chtěla se již dlouho potkat s cestovateli z jiných planet, podívala se přímo na cizince a na tváři se jí objevil úsměv ještě jako nikdy a pomalu se rozběhla k *Radek!* cizinci.
Radek jako by ho blesk uhodil, ihned rozpoznal tajemnou krásku *Tohle není možné!* nemohl tomu uvěřit, viděl jak se k němu ladně rozběhla s úsměvem na tváři a jeho jménem na svých půvabných plných rtech: „Radku!“
Radek rozpřáhl své ruce a objal jí do náruče a jemně zašeptal: „Fran, neboj, všechno bude v pořádku!“ a pevně jí objal, cítil její slzy na své tváři *Hm, by mě zajmalo jak tohle dokáže…. Ah to je jeden z nejpříjemnějších okamžiků mého života…. Cítím její tělo jak se chvěje… Neuvěřitelně vzrušující…* Pomalinku jí hladil po vlasech a zlehounka jí hladil a snažil se jí uklidnit a k jeho úžasu to fungovalo, jemně přivoněl k jejím vlasům.*Heřmánek a fialky, ta nejkrásnější vůně na světě..* Fran se uklidnila a lehce se odtáhla od Radka.
„Doktore Zelenko, jsem ráda, že vás znovu potkávám, prosím udejte informace pro mou další misi“ řekla Fran s vážnou tváří a všechny předešlé emoce jakoby zmizeli.
Radek se na ní udiveně podíval když *No jistě! Rodney jí stvořil, ale já sem mu pomohl jí naprogramovat, po dosažení cíle a znovusetkání s jejími stvořiteli se zapne primární direktiva…..* „Fran, jak si se sem dostala?“ zeptal se radek a posadil se s ní na nedalekou lavičku, Valen odešel spolu s dětmi se kterými si Fran hrála a nechal je osamotě.
„Nevím toho moc doktore, části paměti jsou poškozené a nejdou načíst, poslední co mám čisté je jak jsem aktivovala program a ostatní replikátoři se začali destabilizovat, poté mám v záznamu jev 3789, což nevím co znamená a pak má první vzpomínka je na chvíli kdy jsem se probrala u Valena v domě.“ Shrnula Fran.
Radek nevěděl co si s ní počít, jestli řekne o jejím objevu Rodneymu nebo Sam, tak mu jí nejspíš rozkáží deaktivovat a to by bylo velmi špatné za tu chvilku jak jí viděl v interakci s dětmi poznal že předčila své programování, ale na druhou stranu to může být jen lest jak se dostat na Atlantis… Radek zvážil pro a proti a rozhodl se.
„Fran, svou misi jsi splnila, replikátoři byli zničeni, tedy aspoň ty o kterých víme, pro ostatní nemáš žádný význam a pravděpodobně budeš deaktivována. Ale jak jsem tě viděl jak si hraješ s dětmi, nosíš místní šaty a všechno okolo, vidím že si změnila sama sebe v něco víc. Už při tvých odpovědí při plánování mise ses mi zdála jiná než ostatní replikátiři a tohle to jen dokazuje a proto ti dám na výběr. Buď až se vrátím na Atlantis tak jim řeknu o tobě a uvidíme co se stane, nebudu ti lhát nejspíš to dopadne velmi špatně. Nebo jim nic neřeknu a ty můžeš žít tady, myslím že Valenovi by to nevadilo“ vysvětlil Radek Fran a napjatý očekával odpověď.
„Doktore Zelenko-… nestačila doříct
„Radku“ vyrušil jí Zelenka.
Fran se usmála a „Radku, já jsem za ty čtyři měsíce tady prožila neuvěřitelné věci a chtěla bych dál, ale zase na druhou stranu to byli ty nejhorší čtyři měsíce, nemít žádný úkol, tito lidé jsou hodní, ale nemají ponětí o žádné technice a…“ nestačila doříct a z očí se jí vyhrnuli slzy.
Radek sledoval její zpověď a když viděl že začala opět brečet, tak se k ní naklonil a objal jí. Jednou rukou jí hladil po vlasech a tváři, druhou jí jemně přejížděl po její třesoucí se ruce. Fran se mu podívala přímo do očí, Radek se topil v těch jejích očích pro něž by válečníci vedli krvavé války jen pro to aby do nich mohli nahlédnout a ani neví jak a proč a pomalinku se k sobě přibližovali.
Radkovi rty byli čím dál tím blíž těch Vrániných. Jemně se dotkl svým horním rtem jejího a s něhou jí políbil. Spodní ho následoval a Radkovi rty splynuli v jeden s Franinými. Lehounce opětoval svůj polibek a pronikal dále do jejích úst. Fran odpovídala se stejnou něhou a jejich jazyky se setkali a proplétali v okamžiku naprostého štěstí. Líbali se necelou minutu, než se Radek odtrhl, aby nasál potřebný vzduch.
Fran se dívala přímo do jeho očích a Radek se díval do jejích, stále jednou rukou jemně jezdil po jejím loktě a zhluboka oddychoval.
„Fran, tohle bylo neuvěřitelné, ještě nikdy jsem necítil něco takového…“
„Já též, nechci o to přijít , ať je to cokoli, co budem dělat?“ ptala se zoufale.
„Neboj, já se zítra musím vrátit na základnu a ty zůstaneš tady, nikomu o tobě neřeknu a ty budeš v pořádku. Při každé volné příležitosti se sem k tobě vrátím a přinesu ti nějaké věci na studování. Uvidíme jestli to bude fungovat, řekněme měsíc a poté se rozhodneš co dál, souhlasíš?“ téměř bezhlesně dodal.
„Ano, uvidíme co nám budoucnost přinese: Imperium mihi , quod ego pareo.“ Dořekla měkce.
Radek poznal že to byla atičtina, ale bohužel nevěděl co to znamenalo *Poznámka pro sebe, zjistit co to ríkala ale znělo to sladce a nějak povědomě sexy…* a přitakal: „Dobře, já zajdu za Valenem a domluvím se s ním, uvidíme se později? Co třeba za dvě hodiny v té hospůdce na hlavní třídě?“ zeptal se nesměle a s úsměvem Zelenka.
„Ano, budu tam, půjdu se převléci.“ Dodala téměř zasněně fran a vydala se na opačnou stranu.
Radek zařídil s Valenem že všechny záležitosti bude mít na starosti on a když se něco přihodí bude valen vždy žádat o Radka osobně a ne nikoho jiného. Vysvětlil Franinu důležitost a to že jí nesmí nikdo z Atlantis najít. Poté zamířil do hospůdky, kde na něj již čekala Fran v překrásných zelených šatech a Radkovi svítili očka štěstím……………………………
Radek byl právě ve své laboratoři na Atlantis. Okamžitě po návratu z jeho překvapivě podařené mise se musel pustit do záchrany Lornova a Rodneyho zadku. Nejenže nezachránili Teylu a dítě,ale přišli o dva členy Lornova týmu ale Evan s Mckayem jsou zasypáni v Michalově továrně a Daidalos je kvůli rušení nedokáže přenést ale zachytává jejich životní údaje. Takže je na Radkovi jak vymyslet plán na jejich záchranu během příštích 24 hodin jinak se udusí. To to tak pěkně začalo. Konečně našel sexy ženu jež ho přivádí k šílenství a on jí taky *Co na tom že je to replikátorka, poznámka pro sebe zkusit změnu zevnějšku nebo určitých partií.. možná* měl se vrátit hned druhý den na rande, které kvůli podplukovníku Sheppardovi nestihne a Sam je na něj naštvaná protože se IOA rozhodla odtajnit, že to on napsal onen program na zničení ori pomocí replikátorů. *Plán byl bezchybný a kod na autodestrukci fungoval, tak co?!*, aspoŇ že se jí nebude muset víc dívat přes ruce hned po této krizi odchází zpět do SGC a novým velitelem bude někdo z IOA. *Doufám že Richard, dobře hraje šachy a dluží mi pár laskavostí jako protislužbu za projekt Samson….*Možná několik odchodů na M7G677 bez udání důvodu a opětovné setkání s Fran.* Ale nejdřív musí zachránit Rodneyho, jinak z něj bude hlavní vědecký důstojník a nedostane se nikam dlouhou dobu!
Radek se unášel vzpomínkami na předešlou noc strávenou s Fran a na tváři se mu usadil výraz naprostého štěstí, rozhlédl se kolem sebe a zpozoroval že na něj všichni divně dívají, chystal se je okřiknout, když v tom ho to trklo*To pude!*
“Mám to, já to mám! Zavolejte okamžitě plukovníka Cartrovou!“ dodal Radek a začal psát do svého notebooku řešení……………….



