Stargate Pegasus : Divitae - 16 - Trilemma - KONEC

[Dragon]

Super
Díl se poved a ten spoiler je taky skvělej… doufám že to pokračování bude

Pozměnil jsem poněkud krkolomný název

Stargate Pegasus : Divitae - 04 - The Leader

Kód: Vybrat vše

Trailer : http://www.youtube.com/watch?v=XxwUt1ChD40

Učit se a nemyslet,
to je ztráta času;
myslet a nepoučit se,
to je nebezpečné.

Postava kráčí zaprášenou chodbou, nevidíme ji do tváře. Chodba je železobetonová konstrukce, ale na mnoha místech jsou díry po vystřelených kusech, z kterých trčí pokroucené výztužné tyče, pod postavou se ozývá cinkání nábojnic. Míjí místnost, ve které Hadí stráže právě zmasakrovaly u zdi několik zkrvavených postav v cárech vojenských uniforem. Jde dál rázným krokem.
Nyní vidíme, že není sama, jsou za ním čtyři Hadí strážci. Nyní již vidíme tvář oné postavy. Apophis.
Vchází do tmavé místnosti, ze které se ozývá křik. Na zemi leží mnohokrát bitý a mučený Maybourne.
„Neměj strach. Ty žít budeš, abys sloužil svému bohu co nejlépe.“
Jeden z Hadích strážců mu podá kanopu. Apophis naprosto klidný, vytahuje z ní symbionta. Chvíli ho jen tak drží v ruce, a Apophis se na něj dívá skrz oči svého hostitele. Jde jen o moment, než mu zažhnou oči, a zvolna otevře ruku, ze které se Goa'uld vyprostí.
Plazí se po zemi jako had, a zamíří přímo k Maybourneovi. Na okamžik se zdá jakoby Goa'uld váhal, ale taktéž jen na okamžik. Symbiont vydá ostrý pískavý tón a pronikne do hostitele skrz hrudník. Krátký výkřik
Harryho Maybournea se rozléhá kolem, i přes bezvýrazné tváře Jaffů.
Maybourne pomalu vstane, rozhlédne se, a samozřejmě – žlutá zář vycházející z očí mírně osvítí zaprášenou tmavou místnost. Rozvážně kráčí k Apophisovi, poklekne před ním.
„Vstaň.“ Leagnar poslechne. Tvář hostitelé má typicky lhostejný výraz
„Váš služebník je vám nesmírně vděčen, lorde Apophisi.“ řekne Leagnar potichu.
Přestože to Goa'uldi nemají ve zvyku – Apophis se skutečně krátce a tiše rozesmál. Nebo bychom to tak mohli nazvat.
„Ví to?“ zeptá se Apophis
„Ano, všechno. Měl jste pravdu lorde, jako ostatně vždy.“ dodá Leagnar netečně
A oba vyjdou i s Jaffy z místnosti.

Podivně osvětlená místnost, napohled antické konstrukce. Jedinými zdroji světla jsou svítilny, zaražené ve stěnách, osvětlujíc interiér. Několik postav obchází místnost. Vidíme, že to jsou zcela jistě Tok'rové, dle uniforem.
Pozorujeme jednu…Tok'ru?
Je to Antička Ayana. Ostatní zřejmě již dávno ví, co je zač. Tok'ra Zanuf jí podá modravý svazek konektorů.
Otevře obvodovou část, míní zřejmě pracovat přímo na rozvodech.
Ayana po chvíli opatrně zapojuje konektory s koncovými podlouhlými bílými krystaly do vnitřku antického zařízení.
„Přijímám data. Téměř jsme u konce.“ říká Zanuf u goa'uldské příkazové konzoli
„Jak vysoké je opotřebení?“ zeptá se strojeně Selmak
„Prakticky žádné. Tedy abych byl konkrétnější – systém hlásí určité mírné defekty způsobené dílčími závadami v energetických převodech. Jinak byly tvé předpoklady správné, Selmak.“ odpoví Zanuf
„Dokážeme jej tedy napájet bez potíží?“
„V tom nevidím žádných problémů. S ohledem na to, jak je tento výtvor situován, je zázrak, že je nepoškozený.“
„Co se generátoru štítu týče…“ tázavě říká Selmak
„…i tento předpoklad je pravdivý. (pauza) Jaká škoda. Tak mocný a přitom křehký výtvor.“ Dopoví Zanuf zamyšleně, odcházeje k transportním kruhům. Selmak ani Ayanu to nepřekvapuje.
Čtvrtá osoba, které jsme zatím ještě neviděli do tváře se zapojí do rozhovoru, jde o Tok'ru Deleka.
„Sice je pravdou že zde žádný štítový generátor nebyl, a nejspíše ani nepočítali s jeho zabudováním, v tom případě bychom tuto chybu měli napravit.“
„A jak by sis to konkrétně představoval, Daleku?“ tázavě, až „teal'covsky“ pozvedne obočí Jacob
„Použijeme generátor štítu z Ha'taku. Vytvořit jiný by zabralo příliš času, ovšem takto…“ odpovídá Delek
„Naše jediné velké bojové plavidlo zbavit štítu? Zešílel jsi, Daleku?“ zvolá Jacob
„Co takhle obě konstrukce propojit?“ zeptá se náhle Ayana, která právě skončila s propojením rozvodů.
Oba Tok'rové se k ní otáčejí, a v jejich tvářích se jasně zjeví smíšené pocity.
„Bylo by to vůbec možné?“ pochybovačně se zeptá, již zase Selmak
„No prosím, na výběr máme ze dvou možností – buď je propojíme, nebo máme jeden obyčejný Ha'tak a, sice neuvěřitelně silnou energetickou zbraň, ale bez pohonu, a tak křehkou, že stačí jediný zásah a je bezcenná.“
Oba Tok'rové se nyní podívají na sebe. Uvažují o tom, něco na Ayanině návrhu přece jen bude.
„Samozřejmě, o takové záležitosti musíme jednat s Radou.“ řekne Delek
Po chvíli práce zůstane v místnosti Jacob/Selmak jen s Ayanou.
„Jak je vlastně možné, že Antikové vytvořili něco tak mocného a zároveň křehkého?“ zeptá se jí Jacob
Ayana se slabě usměje, a zadívá se do jeho přátelských očí, v nichž je stále rozeznat bolest nad ztrátou dcery.
„Mé vzpomínky na ostatní z mé rasy již odvál čas, to ostatně víš. Řekla bych, že se nezaobírali přílišnými detaily.“
Antička si všimne, že chce mluvit ještě o něčem. Zaujme jí to.
„Ale o tom jsi mluvit nechtěl, že?“ zeptá se ho
„Nejen na to (odmlka) Potřebuji, aby jste mi s něčím pomohla Ayano, a pomoct mi můžete jedině vy. Není to nic proti Tok'rům!“ řekne, když se Ayana zatváří nejistě „Jde však o velmi důležitou informaci.“ dodá Jacob

Bynarr a Svarog hovoří o samotě v soukromé komnatě, blízko pel'taku Bynarrova Ha'taku.
„Leagnar se těší k nám urážlivou, nezaslouženou přízní Apophise.“
„I mého pána Sokara znepokojuje jeho náhlé znovuobjevení se. Apophis mu však bezvýhradně důvěřuje, a to mému pánu postačuje k určité opatrné důvěře i k němu.“
„To vím nejlépe právě já. (odmlka) Jsem mnohem starší a zkušenější, než ta podlá špína.“
„Jsou snad nějaké důkazy o ní?“
„Naneštěstí ne. Je zrádce. Jsem o tom pevně přesvědčen.“
„Wraithové znající naši taktiku a technologie? To je směšné “
„Ano! Přesně! Jak by se dozvěděli v krátkém čase tolik vědomostí o nás? A jak skončila Zipacnova flotila?
Apophis věří, že to byla past, a Zipacna byl hlupák, však já se nenechám obelstít. (pohlédne na Bynarra)
Ty jistě také ne, Bynarre.“ rozezleně řekne Svarog
„Pouze jednou jsem to dopustil…“ řekne temně Bynarr, zažhne jedním zbývajícím okem, a odchází.
Svarog pozoruje jeho odchod, otočí se ke zdi a vytáhne z kapsy příruční komunikační kouli.
„Víš, co máš dělat. Zbytek odměny dostaneš po splnění úkolu, na němž jsme se dohodli.“
Znovu ji zastrčí do kapsy a odchází směrem ke kruhům. Doprovází jej pouze jeho lo'taur.

Jsme v blízkosti planety Nasya, onen svět, na kterém se pokoušel skrýt Jolinar z Malkshuru.
Vidíme prapodivnou směsici lodí – několik zřejmě Hebridenských, Tollánské křižníky, osm lodí Asgardů třídy Biliskner.
Zbylých pět má zvláštní doutníkový tvar, zatím nikdy neviděný, Z jednoho Biliskneru projdou paprsky do okolí celé „flotily“ a přenášíme se do jeho interiéru, až do místnosti se stolem ve tvaru pětiúhelníku. Sedí u něj pět zástupců. Asgard a čtyři lidé, každý ve zcela odlišném odění.
Lidé se sobě na chvíli dívají do očí, to již však začne hovořit Asgard.
„Pozdravy vám. Pro začátek jednání bude nejvíce vhodné se představit. Jsem Freyr.“
Tollán, jehož teď jasně poznáváme, povstává. Je to starší muž, s krátkou, pěstěnou bradkou.
„Člen Kurie, Omoc z Tollánské Republiky.“ a znovu se posadí, vstane člověk naproti něj.
„Ministr obrany Tlaxcallas, zástupce Orbány.“ zvolá muž menšího vzrůstu, ale s bojovným vzezřením
„Likos Hellman, velvyslanec Hebridenské Federace.“ řekne
U čtvrtého člověka si nyní všimneme, že to není člověk, ale Tok'ra.
„Garshaw z Belotu, Nejvyšší Rada Tok'rů.“ řekne co nejvíce zdvořile
Orbánský ministr si Tok'ru měří s vyzývavým výrazem ve tváři a řekne, dříve než někdo jiný.
„Odmítám jednat s Goa'uldem. Ať máte názory jakkoliv jiné.“ řekne Tlaxcallas co nejvíce urážlivě
„Tento způsob jednání je velmi kontraproduktivní, ministře. Předávám slovo zástupci Tollány, jak jistě víte, právě oni navrhli toto setkání.“ řekne Freyr mírně.
Orbánec proti tomu nic nenamítne, ale stále hledí na Garshaw pohledem, z něhož se prýští průzračná a upřímná nenávist, že to otřášlo i Tok'rou.
„Pokud nebudeme jednat a to hned, všichni budeme postupně vyhlazeni (obrátí se k Freyrovi) A až skončí s námi, jednoho dne se rozhodnou zničit i vaši rasu!“ zvolá zástupce Hebridenu.
„To je velmi nepravděpodobné. (odmlka) Pravdou je to, že ještě nedávno jsme bojovali s nepřítelem mnohem horším než Goa'uldi (zdůrazní „mnohem“, že si to vyslouží pozornost Tollánce) a nemáme ani zdaleka dostatek sil na zničení Sokara a Apophise.“
„Kdyby nezlikvidovali ty…Noxy, nechali by nás Tolláni i vy bez výčitek svědomí vyhladit!“ vykřikne Tlaxcallas
„Mýlite se, ministře.“ klidně odpoví Omoc „Goa'uldi nešli cíleně po vás a vašich lidech, vyhlazují světy už nejen pro otroky a své vlastní zvrhlé potěšení, ale proto, že z nás, lidí, kteří se jim nepodvolili, mají strach.

1969.
Tým SG-1 na poslední chvíli prochází aktivní bránou, která je má poslat zpět do budoucnosti.
2187.
Vycházejí z brány, a zjišťují, že jsou daleko v budoucnosti. Netuší však, až jak daleko.
Cassandra v bílých šatech jim říká, že na ně čekala celý svůj život, a pomocí zařízení na ruce se zeleným krystalem, aktivuje bránu. SG-1 se s ní loučí, a odcházejí.
Chvíli pozoruje již neaktivní bránu. Někdo přijde, a Cassandra se otočí.
„V pořádku?“ zeptá se jí
„Vrátili se. (pauza) Přesně, jak i měli.“ odpovídá klidným hlasem Cassandra
„Takže problém je vyřešen.“
„Ano.“
Vidíme konečně postavě do tváře, která je sice notně zestárlá, ale má pevný krok i hlas.
„Pak bychom už měli jít.“ řekne generál de Mertens normálním hlasem. Cassandra jde napřed, ale generál se ještě ohlédne, a sám na chvíli ustrne pohledem na bránu. Zažhnou mu oči.

Obléhána a téměř vyhlazená Orbána. Z orbanských pyramidových budov v hlavním městě stoupají oblaka kouře a prachu, zakrývajících oblohu, všude slyšíme exploze a výstřely zbraňových pulsů. Ha'tak klesne do atmosféry z orbity, přímo na město. Plazmové bomby a pulsy padají po salvách do trosek, země je v jednom plameni a puká, zbývající konstrukce se taví a rozpadají v rozžhavený prach, rozsévajíce smrt i pro několik zbývajících obyvatel, zoufale se dosud krčících v podzemních krytech, kde naživu již zbývalo jen něco málo žen a dětí.
Vysoké vlny ohně a plazmy se rozlévají do všech stran, proměňujíc i nejbližší okolí ve strašlivé inferno.
Na oběžné dráze je asi tucet Ha'taků, alespoň tolik jich prozatím vidíme.
Pravděpodobně ani nečekaly, že z hyperprostoru vylétne flotila v ne právě obvyklém složení typů lodí, a začnou plnou silou bušit do goa'uldských štítů. Orbánské doutníkové lodě střílejí saltově z předku lodi, střely vypadají podobně jako od Ha'taků, ale menší a s větší kadencí.
Asgardské Bilisknery sestřelují Ha'tak vzlétající jím vstříc z atmosféry, stejný co před chvíli bombardoval v nízké výšce. Ostatní lodě Goa'uldů se začnou bránit a manévrovat, rychle však přicházejí o štíty. Ha'tak, který dostal dva přímé zásahy do trupu, se stal neovladatelným. Na pel'taku lodi Jaffa vykonává poslední službu svému bohu.
„Mai'tac!“ křičí své poslední slovo Jaffa
Ha'tak, než jej stačí definitivně dorazit, narazí do trupu orbánské lodi, její trup puká, a její sekce
jednotlivě vybuchují.
Bilisknery se drží nejvíce zpátky, jejich zbraně způsobují rychlé selhávání goa'uldských štítů, zatímco rychlé Hebridenské křižníky z nich sonickými zbraněmi odstřelují kusy konstrukcí. Orbáni se zaměřují především na Alkeshe.
Až na dva z nich, všechny goa'uldské lodě u planety byly zničeny. Úplně. A jen se ztrátami dvou lidských lodí.
Přelétáváme na můstek orbánské lodi. Na kapitánském křesle sedí Tlaxcallas. Gratuluje posádce.
„Výborně. Tolláni by již měli být u Hebridenu. (sám k sobě) Snad se nám podařilo útok načasovat přesně…“

Nox. Klidný svět, bez jakékoli známky nesmírné vyspělosti rasy, na této planetě odpradávna žijící.
Dvojice jeho obyvatel sedí na jedné stráni. Kdykoli se mohou vrátit na své neviditelné město, plující vzduchem, jen kdyby chtěli. Jeden z nich má narůžovělé, druhý spíše namodralé podivné oblečení.
„Jak je vesmír velký, Ohpere?“ zeptá se zvědavě malý Nafrayu
„To neví nikdo, Nafrayu (usměje se na něj) Pokud vím, ptal jsi se mě na to již nesčíslněkrát, chlapče.“
„Já vím (umíněně) Ale někdo to může znát!“ pokračuje stále Nafrayu
„Nevěděli to ani Antikové. A víš, kolikrát jsi o nich již slyšel, co znali a dokázali. Když ani oni…“
Ohper se otočí, a zahlédne záblesk. Divá se na něj jen snad půl vteřiny.
Blízko hranice atmosféry planety se na asi na sekundu otevře hyperprostorové okno, z něj vylétává jakýsi černý předmět o velikosti asi třech Alkeshů, o okamžik později, sotva jej zahlédneme, zmizí v neskutečně zářivém světle. Během následujícího okamžiku se celý povrch planety rozžhaví a puká.
Povrch se trhá ještě hloubějí, a vidíme probleskující jádro. Nová exploze, tentokrát zevnitř, a planeta se rozpadla na mrak popela a žhavých kusů horniny, vzápětí chladnoucích v kosmickém vakuu.

Ocitáme se přímo v pozemní bitvě. Darty a Kluzáky mezi sebou svádí souboje v různých výškách, toho si však sotva všímají vojáci z Tau'ri a Jaffové, postupujících a střílejících do nepřátelských postavení. Někteří z Jaffů mají dosud neviděný typ brnění – kov je vrtven v „šupinách“, helma podobná Hadí, ale menší, a jejich tyčová zbraň je vybavena optikou a TER granátometem, viděným obvykle u ash'raků.
Alkesh prolétává nad územím nikoho a sype bomby, přeorávaje už i tak zničený povrch. Dva z Dartů se odpojují z jedné formace, a pronásledují jej, bombardér se pokouší uniknout, ale je zasažen do motorů, až přejde do nekontrolovatelného pádu do blízkého jezera.
I z povrchu vy mohli bojující pouhým okem spatřit, že na orbitě také nemá několik bojových lodí na růžích ustláno.
„Kree shal kek!“ křičí temně jeden z Jaffů a výstřelem v tu chvíli doslova rozsekne Wraitha vedví.
Mezi Wraithskou pěchotou se občas minou i lidé v hnědých uniformách s neznámými typy palných zbraní. Tau'riové i Jaffové tak nyní sami vidí na vlastní oči, že ty povídačky o lidských uctívačích Wraithů jsou pravdivé.
Voják Tau'ri kryjící se za žulovou skálou, sebou zničehonic trhne, z úst a především z krku se v proudech vyvalí z těla krev. Uctívač totiž se proplížil za něj, a trhnul zakřivenou čepelí. Tau'ri byl mrtvý dříve, než si uvědomil, že je s ním konec. Nedaleko něj bojující voják si uctívače stačí všimnout, ale ten na nic nečeká, nůž letí vzduchem, a zabodává se Tau'riovi přímo do srdce, v té samé chvíli, když zamířil zbraň.
Rána z tyčové zbraně. Několik ran po ní následující. Z uctívače zbyla jen beztvará spálená hmota. Jaffa spáleninu pošlape, a zaujímá pozici mrtvého Tau'rijce.
Jaffa uslyší kovový rachot, ale oddechne si. Tau'rijské bojové vozidlo právě rozstřeluje kanonem blízkou pozici uctívačů. Po chvilce se snad odnikud objeví skupina Wraithů, a čímsi co připomíná velkou kuši, střílejí na tank zářící modrou kouli. Sotva se zachytí na pancíří, modravý výboj se vyšlehne z koule, a tank se na místě…slisuje, a spadne na bok. Než Wraithové uniknou, jednoho z nich stačí ukrytý Jaffa zabít pulsem.
Souboje stíhačů se přenesly mnohem níže k bojišti. Jeden z Kluzáků likviduje Dart, ale vzápětí jej zničí jiný.
Na válečníky obou stran se sypou kousky kovu a těžkého prachu.

Apophisova mateřská loď na okraji Pegasu.
„Asgardé porušili veškeré dohody. Velmi se ponížili tím, že se zbytečně pustili do války kvůli chamradi, která odmítá sloužit svému bohu.“ říká Apophis Leagnarovi se zlobou v očích, i bez jejich žhnutí jasně viditelnou.
„Způsobil to Sokar?“ optá se Leagnar
„Ano, Noxové byli vyhlazeni a spolu s nimi i jejich planeta. (pauza) Setkal jsem se již s nimi tváří v tvář, bylo to zbytečné, a pokud právě to donutilo Asgardy jednat…“
„…pak jsou na tom Asgardi tak, že jsou donuceni pomoci, ale jen několika loděmi.“ Leagnar se ušklíbne
„Jsem potěšen tvou intuicí, Leagnare. Proč by posílali jen několik lodí? Zjevně na tom nejsou nejlépe.“
„Dle slov Svaroga může jít jen o předvoj invaze.“ odpověděl Leagnar klidně
„Svarog mi rovněž verně slouží, ale je přespříliš opatrný až zbabělý! (odmlka) Nejlépe mi slouží, jen pokud plní do písmene mé příkazy, tuto skutečnost jistě znáš.“
„Je to tak zlé, lorde?“ klidným tónem se Leagnar optá a pokračuje ledabyle „Koneckonců, je to tak nejlépe.“
Apophis se k němu tázavě otočí.
„Nyní, když vám lorde Tau'ri slouží, Tolláni a zbytek těch ubožáku zakončí svou troufalou cestu drzosti, Asgardé již nebudou mít na vybranou, než souhlasit s novou dohodou.“ dokončí Leagnar
„Přesně víš, co ti tvůj bůh chtěl sám říci.“ s úsměvem dodá Apophis
„Vím, co dělat v případě potíží.“ odpoví Leagnar
„Kdybych si nebyl jistý, že ano, nikdy bych tě nepověřil velením ve válce s Wraithy.“
„Dokud se nevrátíte, udělám vše pro svou věrnost vám.“ řekne Leagnar
„Tak na to nezpomeň. (kývne směrem k východu) Můžes již odejít.“

Bitva na planetě skončila. Kluzáky a Alkeshe dle jednoho z Jaffských velitelů právě masakrují poslední sporadický odpor ve skalách. Jaffové patrně odešli, nebo byli převeleni někam jinam. Náhle se z jednoho kráteru vynoří několik raněných uctívačů, s rukama nad hlavou, kříčích nějakou hatmatilkou. Vojáci z Tau'ri, kteří si toho všimnou se otočí, ale důstojník je vedoucí neslyšně kývne na dva vojáky, ti k nim jdou, zatímco důstojník odchází s četou jinam.
„Přišli jste pozdě pánové. Všechny místa už jsou prodaný.“ řekne španělsky s úšklebem jeden z nich
Oba vojáci namíří zbraněmi (jsou to AK-74M) na vzdávající se uctívače, a oba do nich vystřílí zásobníky.
Přebíjejí si zbraně, a spěchají směrem k ostatním.
Druhému se najednou zdá, že tělo Wraitha se pohnulo. Vztekle k němu přiběhne, a tak dlouho a nepříčetně dupe po jeho hlavě okovanými botami, dokud z něj nezbyde beztvárá kaše.
Na tělo ještě s odporem plivne, připevní si pušku k rameni a vrací se.
Konečně vidíme oddíl Jaffů o několik kilometrů dále. Kel'nosh nařídí Jaffům v oném novém typu brnění, ať se rozdělí a pokračují. On sám jde skrz nějaký kamenný vchod do údolí.
V údolí je dva na kusy rozlomená a napůl zarostlá Antická loď, ale ne typu Aurora. Proletává nad ní několik letek Kluzáků, bitvou ve svém okolí je nedotčená, ale okolo celého údolí doutnají trosky tanků a BVP, goa'uldských pozemních transportérů, trosky pokryté těly nepřátel i vlastních válečníků.

Další výborná část, spojenecký odpor proti nadvládě Apophise, asgardi na scéně ...

[Dragon]

UF tak jsem to konečně přečet
Díl byl dobrý, ale na můj vkus dlouhý . Ale jak jsem už napsal tak se tito jako vždy povedlo.

Moc povedené, tahle část se mi líbila zatím nejvíc..

Tady je docela maly spoiler

- 05 - Necessities

Toto je spoiler!!!:

V Mlecne Draze zuri povstani. Spojenci naplanuji riskantni utok do srdce rise Goa´uldu, spolu s nekym, od koho by vubec pomoc necekali. Wraithové se blíží ke goa´uldským základnám, podařilo se jim již vytlačit Jaffy a Tau´rie z predsunutych pozic, stejne tak Svarogovu flotilu, ale vyskytl se jim jiny zasadni problem...

[Dragon]

Tak jsem zvědavej….o co že to bude Hlad s velkým H

Stargate Pegasus : Divitae - 05 - Necessities

Kód: Vybrat vše

Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=XxwUt1ChD40

V moudrém přísloví se netají klam, jako v krůpěji rosy není sůl.
- mongolské přísloví

Doplňující zpráva ke kapitulaci Země, po týdenním obléhání. Jasná, a zřetelná, rozšiřována všemi dostupnými prostředky po celé Zemi. Co lidstvo čeká, si nikdo ani netroufal odhadnout. Příliš šťastnou budoucnost by však nikdo žijící na Zemi neprorokoval.

Jménem našeho nového vládce Apophise, vyhlašuji tímto na celé Zemi stanné právo. Každý, kdo bude přistižen, že brání bezpečnostním složkám ve vykonávání daných rozkazů, nebo jakýmkoli způsobem projeví odpor proti jednotkám Jaffů, bude na místě zastřelen.

Generálplukovník NATO, Peter de Mertens


Nedaleká dvojhvězda ozařuje světelnými paprsky malé i velké kusy asteroidů, seskupených do pásu u nějaké dávno mrtvé planety podobné Merkuru. Osvětluje nejen je, ale také desítky malých objektů, skrývajících se za nimi.
„Blíží se sem. Vyčkejte signálu.“ říká Jaffa na můstku jednoho ze skrytých Alkeshů
V blízkosti mrtvé planety se otevřou hyperprostorová okna, a z ní vylétavající Wraithské lodě nás nenechávají na pochybách o tom, co se bude dít. Ale mezi nimi je ještě mnoho jiných objektů z dosud neznámého typu lodě…
„Kree Jaffa!“ ozve se hlas ve všech můstcích Alkeshů, a v trojformacích se blíží k nepřátelské flotile. Na tak rychlý přepad nebudou připraveni.
Vzápětí však jeden z Alkeshů blížích se k Wraithské flotile, vybuchuje a hned za ním další.
Rychlé trasírky modrých pulsů trhají bombardéry na kusy. Zezadu je napadly podivně vypadající Wraithské lodě, podobné Křižníkům, ale velikostně o trochu menší než Alkeshe.
„Mai'tac! Ústup!“ křičí do komunikace velící Jaffa, ale to je již sám pohlcen žlutomodrým světlem.
Wraithské Korvety prolétávají okolo zbývajících formací Alkeshů, a rozstřelují je na kusy.
Žádný z útočníků neunikne.
Korvety prolétavají skrz trosky a připojují se k flotile, která již pokračuje dále hyperprostorem.
Jeden Alkesh zůstal nejspíše po celou dobu skrytý, a nyní vzlétá z bezpečí asteroidu, a otevřeným hyperprostorovým oknem sám uniká pryč ze soustavy.

Goa'uldská základna na jedné planetě v jedné z nemnoha pegasuských soustav, které nejsou pod Wraithskou nadvládou. Západ několika hvězd, v blízkosti kterých planeta zřejmě obíhá, ani v nejmenším neoslňují svou krásou hlídkujícího Tau'rie.
Co se teď stane, neměl nejmenší šanci předvídat ani přežít. Cosi neuvěřitelně těsného a ostrého mu prořezává krk, a zalyká se vlastní krví. Jiná ocelová struna zachrastí v blízkosti jiného strážného o kus dále.
Dlouhý sál v jakési budově goa'uldského designu.Jaffa z Hadích stráží, s odkrytým hledím. Mluví zvučným hlasem, určitě zesílený nějakým zařízením.
Po jeho levé i pravé straně stojí několik dalších Jaffů, dívajících se jakoby do prázdna
„Bratři Jaffové! Po celé věky jsme byli pouze klamáni!“ mluví nám neznámý Jaffa, a v podlouhlé místnosti podobné nějakému skladišti, se ozývá souhlasný šum.
„Každému z nás, kteří se této válečné výpravy účastní, je jasno, že naši vládci nejsou bohové!“
Tentokrát se ozve o poznání silnější, souhlasný ryk posluchačů, vesměs Jaffů, ale i Tau'riů, rozumějících jeho řeči.
Je jich pouze několik v davu, ale díky maskáčovým oblekům jsou snadno rozeznatelní.
„Nastal čas vše změnit!“ křičí Jaffa dále „První, co nás čeká, je…“ začíná Jaffa, ale jeho hlas zamrzne v polovině věty. Otevře se několik vrat onoho skladu, a světlo zapadajících sluncí ozařuje pochmurnou scenérii.
Pohled na vojáky z Tau'ri mířící kulomety a plamenomety, a dav těsně semknutý ve skladišti, není jediný.
Z jednoho vchodu kráčí Kel'nosh beze zbraně, ale v doprovodu několika elitních Stráží.
„Kel'mek!“ zazní Kel'noshův hlas skrz celou budovu
„Ja duru arek kek onak!“ zakřičí Jaffa na „pódiu“, a otáčí tyčovou zbraň směrem na Kel'noshe
V odpověď vyšlehnou plameny, které pohltí všechny uvnitř.

Pel'tak Ha'taku. Goa'uld Svarog „ozbrojenou rukou“ míří na čelo Wraitha, a dva Jaffové bodají do jeho zad trojzubci. Tělo Wraitha je pokryto nesčetnými modrými vředy a otevřenými krvácejícími ranami.
Goa'uldovo zhnusení, které bychom teď mohli vidět v jeho tváři, se nedá ani popsat. Nejen, že mysl toho slabého ohavného ubožáka se odmítá podřídit, ale navíc si dovoluje tu drzost, že se mu dívá do očí, jakoby se snad pokoušel dotknout mysli boha. Myslí jen na to, jak by mu ještě pobyt na své lodi adekvátně znepříjemnil
Svarog klidným a rozvážným krokem poodejde, a kývne na Jaffy ať na chvíli přestanou.
„Mluv, tohle je pouze začátek, dokud se nedozvím to, co chci.“
„Zemřeš parazite. Ty i to vaše impérium shoří…“ je jediné co Wraith řekne
Goa'uld se neuvěřitelně rozlítí, vytrhne Jaffovi trojzubec z ruky, Wraithovu hlavu zvrátí dozadu, a probodne mu snad celou tvář, až z jednoho očního důlku vyleze jeden špičatý bodec.
Svarog počastuje Wraitha posledním opovržlivým pohledem, a zaživa mu roztrhne polovinu hlavy trhnutím trojzubce.
Zelená krev potřísnila Goa'uldův oděv, ale toho si on nevšímá, jen usedá na trůnní místo, a odepíná si „ozbrojenou ruku“. Kývne na lo'taura, který se mu hluboce ukloní, a odkráčí z pel'taku.

Skladiště se naplnilo pachem krve spálených těl Jaffů. Několik vojáků Tau'ri pomalu jde s pistolemi v rukou, a prověřují, zda-li jsou všichni mrtví. Jedno tělo se pohne, pistole vypaluje střelu do ohořelé hlavy
„Shol'va.“ říká Kel'nosh, tak moc zhnuseně jak to jen dokáže, a na znamení toho plivne Jaffovi do zkrvavené tváře.
„Sloužíš falešnému bohu, a to nic nezmění…“ sípe umírající
Kel'nosh namíří zat'nik'telem a střelí. Modravý výboj pohne s tělem na zemi.
„Tvůj bůh byl možná slabý, ale ten můj není.“ říká Kel'nosh
„Apophis je slabý, stejně jako ti, kdož mu slouží.“ znovu sípe umírající
Kel'nosh střelí podruhé, potřetí, a tělo zmizí. Zůstane jen rozmazaná krev Jaffy a rozdrceného symbionta na podlaze.

Je noc. Na obloze jasně svítí nedaleký měsíc. Prolétne cosi, co podle svistu bude letka Dartů vysoko nad korunami stromů. Něco nám neviditelného působí praskání větviček a šustění listí pod nimi.
„Myslíš, že o nás vědí?“ zeptá se potichu neviditelná postava druhé, nejspíše blízko se pohybující
„Neřekl bych. Zvěře je tu dost, a senzory by nás neměly odhalit. (odmlka) to ale všechno snad víš.“ odpoví chladně druhý z hlasů. V dáli již vidíme obrysy oválné budovy – Wraithské laboratoře.
„Jen se divím, že na to poslali nás.“
„Jaffové by to vzali moc hopem, a ash'raky si chrání…“
„Jo, nemusíš mi to povídat znovu.“ dodá „Víš co se už rozkřiklo…“
Druhý cosi nejasně zamručí, a strčí do něj. Už jsou příliš blízko, aby si dovolili mluvit.
Rozdělují se. Wraithské hlídky jsou rozmístěné kolem vchodů. Slyšíme zvuk odepínání zipsu.
Šokové granáty se aktivují ve chvíli co dopadnou, a přímo pod nohama hlídek, které popadají k zemi.

Obrovské a monumentální město, nad němž se tyčí doky pro stavbu a opravu lodí. Othalla.
Pohled Daniela utkví na obrovské rozloze Asgardského města, a vidíme v jeho tváří směsici úžasu i zklamání.
„Snad nejste překvapen, Danieli Jacksone?“ zeptá se jej Asgard, stojící nyní vedle něj
„Překvapen? To ano. (otočí se k němu) Rozhodně jsem nepředvídal, že místo toho, abyste zničili Goa'uldy, mě a mé lidi přestěhujete na nějakou zapadlou planetu v Idě.“
„Sám jste přece byl na zasedání Nejvyšší Rady, a znáte jejich názor.“ odpoví klidně
„Pomohli jsme vám zničit Replikátory.“ konstatuje Daniel, znovu pohledem obráceným k městu
„A jsme vám za to velmi vděčni, ale nemůžeme poslat celou naši flotilu, porušit všechny smlouvy s Goa'uldy, a otevřít útoku Chráněné planety, nehledě na to, že Země do ní nespadala.“ pokračuje Asgard
„Thor vás poslal? Tak pokud si myslí, že když mi to znovu vysvětlíte…“ otáčí se k němu rozčileně
„Nejvyšší velitel Thor vám řekl pravdu. Ale je něco co nevíte. (odmlka) Jedna z našich flotil, jež velel velitel Freyr, neodpovídá, a máme již potvrzeno, že válčí se Sokarem, spolu s Tollány a několika dalšími lidskými světy.“
„V tom případě – proč je nezastavíte, nebo nepodpoříte?!“ vykřikne užaslý Daniel
„Velitel Thor je označil za rebely, a již zpravil Goa'uldy o tom, že s útoky nemáme nic společného.“
„Když myslíte…“ řekne ironicky Daniel, a znovu mlčky pozoruje město. Na okamžik je jeho pohled zahalen vzlétající lodí třídy O'Neill, opouštějící střemhlavým letem atmosféru planety.

„Je tady.“ říká tiše Tau'rijský žoldák, ukazujíc na celu napravo
Oba jdou k cele, a zařízením na ruce s tenkým červeným paprskem propálí otvor mezi mřížemi.
Postava dosud schovaná v šeru cely vstává. Zipacna ve wraithské uniformě.
„Konečně svoboda! Ta ohavná stvoření…“ začíná mluvit Goa'uld, ale první z vojáků vytahuje pistoli s tlumičem, Zipacna nestačí jakkoli zareagovat, voják jej střílí do břicha.
Zasažený padá k zemi, a druhý z vojáků postoupí vpřed a začne číst z goa'uldské záznamové tabulky.
„Jménem našeho vládce Apophise, jsi byl ty, Goa'ulde Zipacno odsouzen k smrti beze cti za zradu spáchanou na svém bohu, vyzrazením jeho tajemství a potupnou porážkou.“ dopoví chladným hlasem
Zatímco voják četl rozsudek, první z nich s pitolí v ruce, botou otočil k sobě Zipacnovu tvář.
„Nedělejte to…Tau'ri bude také zničena, až budou Apophis a Sokar poraženi…“
Odpovědí jsou mu pouze pozemské střely vpálene do jeho hlavy, a poslední vyhasínající záblesk v očích.
„Leagnar nám osobně nakázal vyřídit ještě jednu záležitost, Edgare.“ řekne s úsměvem voják, který právě zastrkuje pistoli do pouzdra, zatímco druhý vytahuje malé okrouhlé zařízení z batohu.
„Jak by sis vůbec mohl myslet, že zapomenu na ohňostroj?“ zašklebí se jmenovaný, a pokládá zařízení na zem.
Oba sebou trhnou když uslyší blížící se zvuky. Wraithové.
Na nic nečekají, zapínají maskovaní, a běží ven z objektu. Nemají čas se ohlížet. Proti nim běží snad celá četa, nevidíme kdo z nich, ale jeden vytáhne onu laserovou zbraň, a paprskem přesekne pár Wraithů napůl, slyšíme zvuk jak o ně klopýtají, ale pokračují stejným tempem dál.
Již jsou blízko východu. Najednou by se v nich krve nedořezal! Tel'tak který je měl vyzvednout, vzlétá, a je zasažen mnohačetnou palbou Dartů, které jej posílají v podobě hořících kusů kovu k zemi.

Goa'uldský palác, výklenek v neznámé chodbě. Několik Goa'uldů spolu hovoří v blízkosti nádrže se symbionty. Svarogův lo'taur úslužně a opatrně zvedne víko a sklopeným poníženým zrakem kráčí pryč. Leagnar s úsměvem do nádrže strčí ruku, a vytáhne jednoho ze symbiontů. Ostatní, včetně Svaroga, udělají totéž.
„Satta.“ řekne s odporným úsměvem Bynarr, a ukousne symbiontovi půlku těla od ocasu
Stejně jako Bynarr, i ostatní se zakousnou do symbiontů, a s chutí je spořádají, kromě hlav, které odhodí zpět do nádrže. Leagnarův lo'taur uctivě podává všem Goa'uldům příruční holografický projektor.
Všechny se aktivují, a pozorují mrazivými zraky scénu popravy shol'vů, dokonce slyší jejich rouhavá slova.
„Nebýt mého včasného zásahu, mohlo být více Apophisových a Sokarových služebníků zasáhnuto nakažlivými slovy těch zatracenců.“ říká Leagnar a pokračuje „Již jsem o této vážné věci informoval svého pána, a jeho slova brzy uslyšíte i vy.“
„ Jak jsi se dozvěděl o té vzpouře, Leagnare?“ zeptal se co nejvíce zdvořile Bynarr
„Jeden z nejvěrnějších Jaffů se dokázal mezi ně infiltrovat.“ odpoví Leagnar nejasně
On i ostatní Goa'uldi jdou k hlavní chodbě. Svarog a Bynarr se po sobě váhavě podívají, a zatímco Svarogova tvář je vítězoslávná, na Bynarrovi jsou vidět pochybnosti.

Wraithští pěšáci padají mrtví k zemi, zasaženi z jedné strany průbojnými střelami z pistole, z druhé laserovým vypalovačem. Obě lidské postavy se odmaskují a rozhlížejí se po prostorném hangáru, ale jen s několika Darty.
„Ty jsi se snad zbláznil!“
„Za chvíli jsme stejně mrtví, zkus vymyslet lepší plán!“ kříčí Edgar
„Jak myslíš, ale jsem zvědavý, jak se dostanem k bráně, ty ajnštajne!“ zařve smířeně jeho parťák, a běží k prvnímu stroji. Edgar také nelení.
Oba stroje vzlétají, zatímco komplex se otřásá několika řetězovými výbuchy a hroutí se jako domino, posledním volným otvorem jen tak tak stihnou oba stroje vzlétnout.
Edgar pohlédne na údaje, ze kterých nerozumí ani slovo, a pak na vzdálené Darty.
„Možná si ani neuvědomují co se vlastně děje! Musíme být rychlí!“ křičí do vysílačky, a ve formaci se blíží k bráně.
Tu se jim podaří aktivovat, přestože jsou již zasahováni střelami nepřátelských Dartů, a prolétávají jí.

Planeta, pokrytá husotu džunglí, uprostřed které jsou snad Antické zříceniny. Wraithský důstojník vychází z aktivní brány, a za ním početná jednotka Wraithské pěchoty, která se rozestaví do jeho blízkosti. On naproti tomu jde dále a zůstavá stát přibližně uprostřed.
Čeká přibližně pět minut, až on i Wraithové uslyší zvuk přilétávajícího tel'taku. Pět metrů od Todda se aktivují kruhy, až odhalí Antičku se zapnutým osobním štítem.
„Střílejte!“ křičí překvapený Todd, ale střelba nemá žádný účinek, štít pouze zelenavě zapulsuje
„To nebude nutné.“ řekne Ayana „Patřím k těm, kdož vás sem přizvali.“ řekne Wraithovi chladně do očí
Další aktivace kruhů. Několik Tok'rů v typických uniformách a vyzbrojených zat'nik'tely.
Todd se zasměje, a pokyne svým vojákům, že je vše v pořádku.
„Antičku, která zastupuje parazity, to jsem skutečně nečekal.“ dodá drze
„Pokud chcete mít z našeho jednání užitek, žádám vás o poněkud opatrnější volbu slov.“
„Jestli máte co nabídnout…milerád.“ dodá Todd již diplomatickým tónem
„Co by jste řekl množství několika tisíc Lidí?“ řekne Martouf, který vykročil směrem k Ayaně
„Záleží na tom.“ řekne Todd „Odkud by jste je asi tak vzali?“ dodá, takže je jasné, že čekal nějakou past
„Bez nich bychom tu nebyli.“ dopoví Martou, a položí projektor na zem
Todd na okamžik chce uskočit, protože neví co má čekat, ale když se objeví hologram, je zase klidný.
Záznam z havarované Wraithské lodi, nesoucí ve svých útrobách zásobu stále použitelného lidského jídla.
„Ano, mohl by jste namítnout, že je to vaše loď. Ale nyní je naše, a bez nás to co je v ní, nedostanete.“
vysvětlí Ayana, aniž by jedinkrát uhnula Wraithovu pohledu
„Pak se dohodneme. Jaká je cena?“ zeptá se Todd zcela věcným tónem

Freyrův Biliskner, zasedací místnost, složení zasedajících je stále stejné.
„Dost dobře nerozumím vaším obavám, ministře Tlaxcallasi.“ říká Omoc
„Že nerozumíte?“ znovu se rozčiluje Orbánec „Věřte mi, že méně než porážku Goa'uldů neočekávám, ale přímý útok na Delmak je šílenství!“
„Podařilo se nám zkontaktovat jistou osobu, která náš útok účinně podpoří.“ dodá Omoc „Tato osoba ví o obranných možnostech Delmaku více než kdokoli jiný.“
„Snad ne zase nějaký Goa'uld?“ dodá ironicky Orbánec, a znovu Garshaw podělí o pohled plný opovržení
„Popravdě řečeno ano, ministře. Goa'uld.“ odpoví za Omoca Freyr
V blízkosti flotily vylétne z hyperprostorového okna Ha'tak, na který Freyrova loď namíří transportní paprsek.
Než se stačí všichni, včetně Tlaxcallase vzpamatovat, slova se ujme nově příchozí.
„Jsem Seth.“ dodá jeho hlas, a aby to patřičně podbarvil, zažhnou mu oči „Velitel Freyr mě samozřejmě očekával.“
„Patrně ano, Goa'ulde, v opačném případě by tvá loď byla zničena ve chvíli jejího objevení.“ řekne jmenovaný

Tok'rové a Wraithové na sebe stále míří zbraněmi.
„Navrhujete tedy obchod, Antičko?“ ujišťuje se Todd
„Přesně tak. Ano, obchod máme na mysli.“ dopoví Ayana
„Netvrďte mi, že je nám dáte jen tak.“ dodá Todd posměšným podtónem „Vím, že válčíte s parazity, to ano. Ale proč si vůbec myslíte, že bychom je potřebovali? Máme mnoho lidských světů a…“
„Pokoušíš se nám lhát do očí, Wraithe?“ zeptá se Ayana „Dobře víme, jak na tom jste. Goa'uldi vás nutí zásobovat se složitě na úkor i cizích hnízd, což je obrovský risk. Berte nebo nechte být.“
Todd se na Antičku dlouze zadívá hodnotícím výrazem.
„Jak, kdy a kde?“ řekne Todd

Průmyslový svět, a centrum Sokarovy říše. Planeta Delmak, s měsícem a zároveň vězením, Ne'tu. Četné obranné platformy se tyčí nad doky pro Ha'taky. Doly a továrny se otřásají pod náporem strojů, a potem otroků.
Na orbitě krouží mnoho lodí, jak Alkeshe, tak Ha'taky, z důvodů hlídkování, i oprav.
Táhlý, nepříjemný zvuk se nese celým Delmakem, a Jaffové sedají k obranným platformám, Ha'taky na orbitě, i ty opravované, se váhavě seskupují.
Desítky otevírajících se hyperprostorových oken je toho důvodem.
„Všem lodím Orbány! Palbu zaměřte především na doky! O obranné systémy se postarají jiní!“
Na potvrzení toho Asgardské lodě kryjí svými trupy nejen Orbánce, ale i Sethovy Ha'taky a Alkeshe, které okamžitě napadají Sokarovy protějšky, některé z nich ani nestačí zapnout štíty, a jsou zasahovány prvními pulsy.
Modrobílé salvy Bilisknerů dopadají na povrch, přímo na obranné bunkry, které vystřelují pulsy o trochu silnější než ty z Ha'taků. Některé odolávají, jiné téměř okamžitě po zásazích vybuchují.
Sokarovy lodě na první pohled ustupují, aby se dokázaly lépe bránit.
Tollánské a Hebridenské lodě, kryté Bilisknery, je pronásledují, když je jeden z Tollánských křižníku zasažen dlouhým pulsem z povrchu.
Jeho původ byl jasný – vycházel z černého obelisku s pokřiveným krystalem na jeho špičce, který se odkryl z jedné ze stovek pyramid na planetě.
„Úhybné manévry!“ zakřičí Omoc, zatímco je těsně mine další puls „Pokračujte v útoku, vyhýbejte se jen té věci!“
Asgardské lodě ustupují směrem k záhadnému obelisku, aby se jej pokusily zneškodnit.
Zatímco se to děje, z odvrácené strany planety se rýsuje obrovský stín, který se stále zvětšuje…
Goa'uldská mateřská loď třídy Nemis. Se Sokarem na palubě, který celou scenérii pozoruje.
První střely s lodi se rozbíjejí o Tollánské štíty, které začínají selhávat.
„Radní Omoc. Tollánským lodím, seskupte se do defenzivní formace.“ zní Omocův hlas v komunikaci

[Dragon]

super část
Azgardi Daniel a přestěhované lidstvo a samozřejmě známý Seth

Za zkomoleniny se omlouvám

Další výborná část. Antici prodávájící Wraithům "jídlo", Asgardi a spojenecký útok... Prostě

Je to opet vyborne, btw goau´ldi opet proti vsem, snad se udrzi...

P.S. Kdy bude spoiler na dalsi epizodu?

A tady samozrejme mate dalsi spoiler (jak jinak že)

- 6 - Fidelity

Toto je spoiler!!!:

Dohra bitvy u Delmaku. Na planetě s Antickými troskami dochází ke druhé bitvě, Wraithove se je snazi znicit skutecne za kazdou cenu. Asgardi konečně nacházejí klíč k záchraně své rasy. O posilách z MW není v Pegasu nic známo, Wraithům se daří narušovat galaktický most.

[Dragon]

už se těším…

Stargate Pegasus : Divitae - 06 - Fidelity

Kód: Vybrat vše

Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=XxwUt1ChD40

Jsem rád, že to víte, ale to víte, víte-li, co vím, nesvědčí to zrovna v můj prospěch.
(Hamlet; dějství V.2, verš 131 a dále)

Ráno na tropické planetě, v blízkosti obydlí, z nichž ozbrojené postavy ukryté v porostu, slyší slova v řeči, které nerozumí a ani nechtějí rozumět. Za chvíli nebudou mít od nikoho zde se jí učit.
„Nechtěli odejít?“ zeptá se jeden z vojáků se šátkem, zakrývajícím většinu jeho tváře
„Asi tak.“ odpoví mu tiše jiný, který ale nejde rozpoznat, jak je špinavý od bahna a listí
„Takže dáš signál k akci?“ ptá se ho jiný šeptající hlas
„Nic jiného nezbývá. Přesně za třicet vteřin.“ nařídí velící jednotky
Ozbrojené postavy v kruhu postupují k vesnici, dokud se nezastaví prvních domků. Několik z nich vytahuje podlouhlé granáty, a vytahují pojistky. Odpočítají několik vteřin, a házejí. Všechny explodovaly těsně nad zemí, a hořlavina v nich obsažená se rozptýlila po celé vesnici, jako pomalá, rozptylující se vlna vody.
Lidé zděšeně vyběhávají do uliček, ale hořlavina, prskající všude kolem, je mění v hořící mumie. Jeden z vojáků nevydržel drásavý křik jedné ženy, držící ještě před chvílí malé dítě v náručí, a věnoval ji ránu z milosti.
Jen hrstce se podařilo vyváznout s popáleninami, ani jeden z nich však nemá šanci uniknout dávkám z automatických zbraní.
Vesnici, tichou a dohořívající, vojáci opouštějí po skupinkách. Čeká je zase malý výlet k bráně, skrz džungli.

Noc na základně, planeta Renec. Skupina lidských vojáků v jednoduchých khaki uniformách vedou ve svém středu mladého člověka v otrhaných hadrech. Vyhýbají se Jaffské hlídce, jdoucí opodál, nejevíce chuť na dialog s nimi.
Nakonec dojdou k okraji pevnosti, lemovanou hustým porostem a nízkými zídkami, za nimiž se rozkládá gigantické, rozlehlé sídliště, plné lidí a narychlo zbudovaných staveb ze dřeva, kamene, a i mnoha stanů.
Rozhlédnou se kolem. Téměř neslyšně cvakne závěr pojistky zbraně jednoho z vojáků, který zároveň pouští rameno mladého, vyděšeného chlapce.
Občas probleskne světlo reflektoru, nebo vzdálené výstřely, promísené se zvuky mluvících vojáků i Jaffů.
„Rozumíš doufám tomu, že pokud tě chytí dřív, než se dostaneš ze základny, budeme tě muset zastřelit.“
Přikývne, a váhavě se podívá směrem k nejbližším obydlím.
„Dali jsme ti šanci, zbytek je na tobě.“ dopoví Pierre
Chlapec nemusel být pobízený dvakrát, a běžel. Vojáci mlčky namířili zbraně s nočními zaměřovači. Jestli ho kdokoli z Jaffů zahlédne, nemají na výběr.
Všechno naštěstí šlo hladce, a jakmile zmizel ve změti stanů a křovin, sklonili zbraně.
Edgar prohlásil, že je mu to úplně šumafuk, protože jemu jsou všechny tyhle takzvané oběti ukradený, i pokud se jedná o patnáctileté kluky. Když mu ale Charlie docela správně připomněl, že v tom případě s nimi do celého toho podniku nemusel jít, pohrozil, že mu vlastnoručně vyrazí zuby, jestli okamžitě nezavře hubu a tím celá jejich konverzace pro tuhle noc jaksi odumřela a rozhodli se raději hned vrátit do kasáren.
Kdoví, do jaké díry zavítají na další misi. A jestli si ti oplechovaní náfukové myslí, že jim ještě budeme posluhovat, to se teda kurevsky přepočítali, myslel si Pierre, dokud neusnul.

Nenadále se vynořující Sokarova loď zahájila palbu, a první salva roztrhala na kusy jeden ze Sethových Ha'taků.
Aby toho nebylo dost, z planety stačila vzlétnou loď stejné třídy, které se podařilo zahnat Bilisknery na ústup, a umožnila tak obelisku další možnost palby.
Tři Freyrovy lodě se jí snaží zadržet, a vyhýbat se palbě z povrchi, zatímco ostatní míří na pomoc zle zkoušeným lidským spojencům.
„Energie do předních štítů! Úhybné manévry směrem k měsíci!“ hlasitě, ale bez křiku, rozkázal Omoc
Příď Tollánského křižníku se o pouhých pár metrů vyhne dlouhému pulsu z povrchu planety, který jej sice mine, ale zasahne záď Orbánské lodi, která sekce po sekci vybuchuje, přičemž tlaková vlna lehce poškodí jinou Tollánskou loď. Asgardé jsou nuceni, nyní již pod palbou dvou obřích goa'uldských mateřských lodí, ustoupit směrem k Ne'tu, čímž způsobí, že Sokarovy Ha'taky přejdou do protiútoku, a ničí zbylé lodě Tollánů a Orbánců.
Další puls obelisku zasáhl jeden z Bilisknerů, a Sokarova loď jej snadno dorazila salvou střel.
V tom, z nenadání, všechny Asgardské lodě po jedné unikají do hyperprostorových oken. Poslední z nich je zasažena palbou obou lodí třídy Nemis, a rozpadá se na kusy.
Zcela konsternovaní lidé ve zbylých lodích nemají již možnosti ani vůli držet pozice, a boj se mění ve zbrklý a neuspořádaný ústupm který přechází ve zběsilý úprk směrem k měsíci Ne'tu.
„Spojeneckým lodím – neustupujte za žádnou cenu! Stále máme šanci! Nesmíme…“ křičí Tlaxcallas, ale svou řeč nestačí dokončit, a jakožto poslední zbývající Orbánské lodi, drtí trup pulsy snad desítky Ha'taků. Zbývající Sethovy lodě udělají totéž co Asgardské, na poslední chvíli, neboť Sokarova flotila obkličuje ubohé zbytky lidské flotily.
„Obtěžují se výzvou ke kapitulaci?“ zeptá se jednoho z důstojníku Omoc, aniž by dával najevo jakoukoli emoci
„Negativní, pane.“ odpovídá Tollánec
Omoc se zamyšlením pozoruje prohranou bitvu a zvažuje možnosti. Buď, a nebo.
„Nepřekvapující situace. Ať má Sokar, co žádá. Měl by vidět, že umíme zemřít se ctí.“ dodá Tollánec, a cosi zadá do panelu, co způsobí prudkou otočku lodi kolem své osy, a plnou podsvětelnou rychlostí Křižník, jemuž selhaly štíty, si to namíří na nejbližší Ha'tak, kterému se ještě podařilo částečně uhnout dopadu, ale i tak z něj byl odtržen kus spodní konstrukce, a nekontrolovatelná Omocova loď se rozráží o povrch měsíce Delmaku.
Sokarovo potěšení z dané situace bylo nepopsatelné. S rozkoší pozoroval, jak jeho lodě likvidují poslední náznaky odporu. Výmluvné, že Asgardé zbaběle utekli, když jim začalo být příliš horko. Asi tak nějak by se daly shrnout zbylé pocity Goa'ulda, který sledoval celou bitvu z bezpečí své mateřské lodi.

Apophis sedí na svém trůnu v pel'taku velitelské lodi, na saméme okraji galaxie Pegasus. Oknem je vidět nepočetná doprovodná flotila Ha'taků. Nijak jej nevyvede z míry, že k němu přistoupí ash'rak, s několika spálenými místy na svém brnění. Pokleká před Goa'ulda, ten chvíli nejeví jakékoli známky toho, že by si jeho přítomnosti všiml.
„Jaké jsou výsledky tvého konání? Nebo mi tu chceš jen déle špinit podlahu?“ řekne Apophis ušklíbačně, aniž by se na Arise podíval, zato věnuje pozornost jedné ze svých žen, která ho hladí po vlasech.
„Pane, je to zde.“ říká Aris, a předává Goa'uldovi jakýsi tablet, tvořený plochým trojúhelníkovým krystalem
„Dobře. Nyní se smíš odebrat do svých komnat, ash'raku. Nabýt nových sil.“
„Jak poroučíte, pane.“ odpovídá ash'rak, znovu se poklekem ukloní, a odejde, s pohledem upřeným přesně dopředu
„Tím se vše usnadňuje, Leagnare.“ říká Apophis po chvíli, a jmenovaná postava se otočí od zadávacího panelu, na níž celou dobu pracovala, zády ke svému pánovi.
„Souřadnice již byly zadány, zde jde spíše jen o…doplňující informace.“ Vysvětluje Leagnar, ale Apophis ho sotva poslouchá, dívajíce se na data v tabulce.
„Byla potvrzena rovněž i aktivita Tok'rů.“
„Vím, lorde. (usměje se) Jestli to bude jen trochu možné, buďte si jist, že v případě setkání s nimi se budu snažit je vám předat živé. To si buďte jist, lorde Apophisi.“ říká Leagnar a nepatrně se ukloní
„Jestli jsou Tok'erští zrádci přítomni i v mé flotile, Leagnare (říká hlasitě Apophise, který vstane z trůnu, a jde směrem k Leagnarovi), je tvým úkolem ten hmyz vymýtit. Nebo jsi snad zapomněl?“ říká, a v hlase probleskla nepřeslechnutelný výhružný tón
Leagnar v odpověď na to odejde, a pokynu Kel'noshovi, který stál na stráží u dveří, čekající na svého pána, aby ho následoval do hangáru.

Anise a Delek vycházejí z brány, za nimi se vznáší těsně nad zemí, malé transportní zařízení obtěžkané několika kovovými bednami. Tok'rové mají na tělech připevněné TER zbraně na jedné straně těla, a zat'nik'tely na straně druhé. Oba mají na sobě typické oblečení. Delek se zadívá na polozataženou oblohu.
„Jsem zvědav, co na nás řeknou místní.“ pronese Tok'ra rozmrzele
„Když jsme se to dozvěděli my, dozví se to i Apophis. Nemáme čas.“ odpoví mu Anise chladně
„Kdo jste?!“ zakříčí na ně několik přiběhávajících lidí. Delek škubne rukou směrem k TER zbrani, ale Anise mu zarazí ruku.
„Nezapomeň, co říkala Garshaw. Nesmí nás být mnoho, a nesmíme způsobit mnoho rozruchu. Nevíme, jestli tu vůbec něco je, a už tak riskujeme více než dost.“ řekne mu klidným, ale protivným tónem
„Mohla bys chvíli zkusit nepoučovat? V pořádku. Jak myslíš.“ dokončí Delek, a znovu dá ruce podél těla
Skupina lidí dojde až k nim, v ruce mají palné zbraně zvláštní konstrukce.
„Kdo jste?“ zeptá se výhružně jeden z mužů
„Nejsme vaši nepřátelé. Jsme jen výzkumníci, nepřišli jsme vám ublížit.“ říká Anise rozvážně a s klidem
„To vám máme věřit? Víme kdo jste! A nehodláme…“ pokračuje zuřivým hlasem velitel, ale Tok'ra ho přeruší
„Kdybychom byli ti, za které nás považuješ, nebyli by jste již naživu.“ Snaží se ho přesvědčit, ale muž se zasměje
„Jenže pokud by k tomu došlo, nenašli byste to, co hledáte.“ řekne a ostatní lidé, i ženy, na ně namíří zbraně
Sotva dopoví, Delek sáhne po zbrani, než se kdokoli z nich stačí vzpamatovat, a vystřelí ze zat'nik'telu.
Dá tím čas Anise, aby před palbou uskočila za transport s vybavením, a vytáhla zbraň.
„Ještě pořád se ti to nezdá hloupé?“ říká ironicky Delek, házící šokový granát, jehož účinek má dopad na všechny útočníky.

Planeta Renec, hlavní základna Goa'uldů v Pegasu, na orbitě hlídkuje čtveřice Ha'taků, které až komicky pravidelně krouží kolem oběžné dráhy planety. Místy prolétne letka Alkeshů a Gliderů.
Jaffa na pel'taku jednoho z Ha'taků uvažuje, zda-li jich není na strážní službu málo. Náhle na panelu cosi způsobí, že se k němu zahledí, a zornice v oku se mu zúží.
Není divu. Deset malých objektů blížících se hyperprostorem rozhodně není něco, čeho by si nevšiml. Zvláště, když rozeznává negoa'uldské energetické signatury.
„Kree mid'cha! Ai'emain!“ nařizuje Jaffa, a ostatní lodě na orbitě se váhavě, ale přece, vydávají k určeným souřadnicím. Sotva se zformují, nezvaní hosté jsou tady. Wraithská průzkumná letka.
„Všechny lodě ihned zlikvidovat!“ nařizuje Bynarr z velící pyramidy na planetě, který zároveň bojácně zapne štít
Než se rozprostře po celé obrovské loše základny, boj je skončen. Stačilo by na ně poslat i pouhé dvě letky Gliderů, jak si Jaffa na pel'taku uvědomil.
Pro Bynarra tím ale vše začalo. Vztekle vypnul štít, a pozoroval lakonickou datovou zprávu, jak Wraithové stačili odeslat před svým zničením subprostorovou informaci o objevení Renecu.

Tok'rové překráčejí ochromená těla strážců Potentie, a prohlížejí si Antický zásobník energie.
„Teď ještě bych velice rád věděl, jak naše konání slučuje s původním plánem o „nenápadnosti“?“ řekne Delek se zlomyslným úsměvem, dávaje onen předmět do kovové schránky, kterou si dává na záda.
„Deleku, už mi začínate dosti lézt na nervy, s tím vaším neustálým cynismem.“ říká mu na jeho řeč Anise
Kráčejí mlčky ke vchodu, ale vlna z „ozbrojené ruky“ je srazí k zemi, sotva si uvědomujíc, o co jde.
Nejsou schopni se ani pohnout, ale slyší Goa'uldský hlas.
„Kritan Jaffa! Si'nu!“ říká, a jeho kroky jsou stále bližší, až dojde k Delekovi, a vezme si Antický zdroj
V klidu, a se zájmem si prohlíží krystalový zásobník energie, otočí se a odchází, nevěnuje Tok'rům jediný pohled, jakoby tam ani nebyli. Anise i Delek se na sebe výmluvně podívají, absolutně nechápavě.
„Měli bychom jít.“ říká Anise sbírající se ze země
Tok'rové běží nahoru po schodech, ale tel'tak vzlétající k obloze stačí na uvědomění situace, včetně hořících lidských obydlí. Všude kolem se pohybují vyděšené lidské postavy, a Tok'rové uznají, že bude nejlepší se v tom zmatku dostat k bráně.

Planeta, na níž došlo přednedávnem k bitvě, se znovu zaplňuje výbuchy. Palba z vesmíru a stíhačů přeorává i sotva dokopané hroby plné mrtvol svých předchůdců. Pozice obránců se mění v obrovský kotel palby. Zevnitř něj létají žluté pulsy, a trasírky kovových střel a raket, dovnitř naopak modré. Místy je natolik silná, že se až slévá v pohledu.
Na orbitě spolu znovu svádějí zuřivý boj Ha'taky s Křižníky a několika Hive Ships, které nemíní vzdát boj. Lodě na sebe střílejí zblízka, a z boku, až to připomíná boj dávných bitevních lodí na moři. Glidery mají plné ruce práce s Darty, zatímco roje Alkeshů svádějí zuřivý boj o přežití s rychlými Korvetami, které ji nedovolují se přiblížit k velkým lodím dostatečně blízko, a jejich pokusy tak vycházejí naprázdno.
Sotva jsme je stačili zahnat, už jsou tu zase. Do hajzlu se vším. To vše napadá jednoho z vojáků v zablácených maskáčích, kterému se, spolu s jeho jednotkou podařilo zastavit útok na jednom z perimetrů. Glidery dělají co mohou, ale stejně se Wraithům daří česat paprsky pozice vojáků a Jaffů, jako kombajny obilí.
Jakoby nestačila samotná palba. Jeden z jeho druhů, spolu s jedním raněným Jaffou, zvedli dalšího vojáka, a zjistili, že z otevřené rány na zádech se mu valí kus plic. Jiný Jaffa o kus dál se objevil se spolubojovníkem, jehož polovina lebky byla ustřelená kusem vybuchlého BVP, a odkrývala mozek.
Mnozí z ostatních, co neměli štěstí, se jen nepatrně lišili od ohořelých kusů polen, potažené látkou či pokrouceným zbytkem kovu.
Přeživší „šťastlivci“ doufají, že bude aspoň nějaká přestávka v boji, aby mohli zakopat mrtvoly, a zbavit se toho nasládlého smradu mrtvých těl.
„Stanoviště 533! Protiletecké děla b…y vyřazeny! M…íte je po…t sa..i !“ přerývaně se ozve z vysílačky. Přestože byl konec zprávy poněkud nejasný, vojákum Tau'ri došlo o co jde – další vlna pěchota, a sklízecí pokusy ze strany přátel Wraithů.
Velitel vojáků bezeslovně ukáže rukou, ať se připraví. Stejně by v tom marazu nikdo neslyšel ani slovo.
Jaffové se nedali pobízet, a pokoušeli se zkosit palbou Wraithskou pěchotu, zatímco Tau'riové připravili několik protileteckých „praků“, což jsou PL rakety upravené pro snadné odpálení z jakéhosi kovového „trakaře“.
„Tak střílej ty sráči, krucinál!“ zařve desátník bez sebe, když jeden z vojáků, který očividně ztratil nervy, otálí s odpálením. Desátník s ním praští o zem, a namíří zbraň sám. To už jsou jedny z posledních. Funguj, kruci…
Původně jich měli asi dvacet, stačí pohledět na pokroucené, rozházené kusy ocelových tyčí, ale teď vzlétá k obloze čtveřice střel, které stačí zamířit tepelné zdroje Dartů, a žádná nemíjí cíl.
Ostatní však pokračují dále, stačí je však zachránit přílet trojice Gliderů, které letem ze strany překvapila Darty, a většinu sundali dříve, než se přiblížili k další žni.
V dlouhé chodbě se ze všech stran otevírají klonovací kapsle, a vycházejí z něj noví Asgardi. S původními, vysokými těly. Již nebude nutné klonovat, a ani to nemají v úmyslu nadále dělat. Nebýt obrovské náhody, díky zachovalým asgardským tělům z dávno havarované lodi, jejich rasa by skončila mnohem hůře, než si mohl na začátku klonování kdo z nich pomyslet.
„Jak se cítíte?“ optá se jednoho z Asgardů, Penegala, jeden z techniků
„Nikdy mi nebylo lépe. Ovšem nějaký čas bude trvat než si na to zase zvyknu. Na mnoho pocitů, i těch reprodukčních, jsem pozapomněl.“ dodá Penegal, a k neuvěření možného lidského pozorovatele – zasmál se
„Spíše mě zajímá, jak je veliteli Thorovi?“ zeptá se jiný Asgard
„Již jsem s ním mluvil, cítí se výtečně. (ohlédne se) Většina z nás je jak vidím při vědomí, co vyzkoušet staronové stravovací návyky?“ navrhne spokojeně Penegal a odchází boční chodbou pryč, následuje jej i několik jiných Asgardů, mužů i žen, všichni oblečeni v přiléhavých uniformách.

Kruh obránců kolem stále netknutých trosek Antické lodi se povážlivě zužuje. Bránou začíná odcházet více Jaffů, lidí a materiálu, než přichází, což několik vojáků čistících těžké pěchotní zbraně pozorují s velkou nelibostí.
Je jim docela jasné, že budou krýt ústup, až palba zavítá k jejich stanovišti.
Měli přikázáno zůstat, tak si čas krátili nepříliš vojenskou činností.
Někteří jídlem, jiní kostkami, nebo pohvizdováním ne zrovna slušných písní, spojených s čistěním čehokoli společného se zbraněmi nebo vybavením.
Pierre prohlásil, že chce chcípnout s plným žaludkem, a aby svým slovům dodal důraz, odněkud přitáhl pár obřích plechovek, ale v první z nich nachází jen žíravou dezinfekci, stejně tak v druhé i třetí. Ten nenažraný pitomec nejspíš vykradl špatně označenou bednu. Momentálně byl jediný člověk v okolí, komu to nepřipadalo vtipné, a co víc, začal dokonce vyhrožovat, že jestli se nepřestanou smát, urve jim ty jejich zasraný palice.
Po tomto intermezzu, se někteří pokoušeli i usnout, což by byl nadmíru vynikajíci výkon, neboť i s ucpávkami v uších, by pořad tělem vibrovaly okolní zvuky, zvláště rachot zevnitř té hromady plechu, co brání.
„K čemu jsou nějaké trosky dobrý.“ řekl vztekle Charlie, spíš sám k sobě, než k ostatním
Jim k tomu nebylo nic. I Edgar je nepotřeboval, ani nikdo z nich.
Jen Wraithové po nich toužili, a pokud šlo o tyhle vojáky Tau'ri osobně, mohli si je klidně vzít.
O život běžící postavy na okraji prolákliny je probudily z letargie, stejně tak blížící se palba.
Goa'uld v narychlo zbudovaném stanovišti zapnul štít. Nevydrží dlouho, ale aspoň získali více času.
„Má flotila se vrací na Renec. Jestli nebude vám zadaný úkol v pořádku proveden, vyřídím si to s vámi.“ Říká z komunikační koule Svarogova tvář.
Goa'uld odchází zcela odevzdaně ven, a nařizuje Jaffům, ať za každou cenu brání bedny, právě dopravované od trosek k bráně. Jeho příkaz je na místě, vzhledem k tomu, že štít začíná pod přímou palbou Hive Ships a nárazy Dartů vypadávat před očima.
Vojáci se stahují směrem k bráně, k posledním bráněným pozicím před bránou, a ve spolupráci s elitními Jaffy se jim daří zdržovat další a další útočné vlny. Štít se zmenšil, až byl zcela vyřazen. Darty prolétávají uvolněným prostorem. Skupina chránící bedny již prochází horizontem událostí.Onen velící Goa'uld je zabit pulsem z Dartu, jeho spodní část těla shořela.
„Tak to by tak akorát stačilo. Padáme odsud lidi!“ křičí Pierre, několik vojáků již bylo sklizeno, jiní odhazují zbraně, a běží k bráně, a hrstce se podaří jí skutečně dosáhnout.
Umírajícímu Goa'uldovi zažhnou naposledy oči v okamžiku záblesku nukleární exploze, šířící se k bráně.

Asgardský nejvyšší velitel má již nové, i reprodukce schopné tělo. Je oblečen do modravé kombinézy, s runovými znaky na rukávech. Pravou rukou si tiskne levý bok.
Thor opatrně vstává ze svého místa. Není mu dobře. Váhavě se rozhodne pro několik kroků vpřed, ale obraz se mu začíná slévat do vířivého chaosu. Slyší kroky, které jsou stále bližší.
„Tvé tělo již začíná selhávat. Bude to bezbolestné.“ říká hlas zatím neznáméhoAsgarda
„Netušil jsem, kam až jsi schopen zajít. Přece jen jsem tě měl popravit.“ říká zcela slepý Thor tiše
„Pouze si to namlouváš. Vidíš, kdybys jen byl schopen vidět fakta taková jaká jsou, nemuselo se to stát.“ říká Loki
„Nikdy se nestaneš vůdcem naší rasy, nikdy!“ vykřikne z posledních sil Thor „Nová generace pozná pravdu!“
„S tím počítam už od samého počátku. Jenže to už nebude ani Lidí, ani Goa'uldů, kterých by se mohli zeptat.“
Thor není schopen odpovědět, jen pomalu zavře oči, a několikrát sebou křečovitě cukne.
Loki se na něj zadívá až téměř lítostivě. Původní asgardské tělo je velmi podobné lidskému, i co se reakci týče.
Zmáčkne bíly krystal na ruce, a transportuje se na vrcholek věže nad městem na Othalle, zadívá se na obzor, poté pohledem sejde dolů, na doky nízko nad městem, s tuctem rozestavěných trupů bitevních lodí.

[Dragon]

Tak jsem to konečně přečetl
Je to super část, akorát dlouhá ten konec mě dostal asi ze všeho nejvíc…