SG: Stargate Atlantis : Delenda Est - 20. díl - KONEC

[Dragon]

<O.K. tak půjdou k věži (Sheppard McKayeovi nedůvěřuje….)>

PS: tak Antický tank si oba představujeme skoro stejně (ale tenhle mi je povědomí )

EDIT:
Už si vzpomínám podobný je v jedné hře (ale už nevím jak se ta hra jmenovala )

to je hukot ten tank, a jaky je ten wraithsky ?

Nejsem grafik, ale hrabat se v artworkach muze kazdy
Wraithska vozidla...asi nejbliz jsou jim vozidla Scrinu z Tiberium Wars, pokad znate, kdo hral... Kdyz budu mit cas, zkusim nakreslit neco svojeho ale ted vubec.
Kazda civilizace vedela, co jsou "bojove vozy", pokud slo o pozemni bitvy. A kazda civilizace v kazde dobe si sama vymyslela ty sve, nebo odpovidajici protizbrane (jako Jan Zizka s vozovou hradbou proti tezke jizde )
Pro me neni tezky si predstavit Anticke tanky, jak odpaluji drony na Wraithske, mozna je to z nadmerneho hrani Sudden Strike, nevim...

NJN tiberium sem chtel hrat , ale nak sem si to nemohl stahnout kvuli FUPu ale sem malicko OT

No dobre tak tady to je...je to asi nejblize tomu jak si predstavuju zase wraithska bojova vozidla

[img][images/thumbs/Vlad%20Dracul_scrin-devourer.jpg]http://www.cnc-i.net/files/media/tiberium_wars/concept_art/scrin-devourer.jpg[/img]

[img][http://goto2020.cdn1.cafe24.com/img/game/tw/ingame/scrin/unit/devourer_tank.jpg]http://goto2020.cdn1.cafe24.com/img/game/tw/ingame/scrin/unit/devourer_tank.jpg[/img]

Ono ty styly a nazvy gewehru a vselijakych plechovek s laufem se uz nedaji delat totalne originalne
A uz se teste na paty dil

[Dragon]

Na pátý díl se těším to se neboj (jinak Tiberka jsem hrál a mám je, ale kvůli tech.problémům mi vyjížděli,…)
super představa Wraithského tanku ( zase si se trefil velmi blízko mé představě (u dolního obrázku))

Tedka me napadlo - Chteli by jste tak kolem 8-10 dilu nejakou samostatnou poradnou vesmirnou bitvu, jakoze mimo dily, samostatne napsanou, predevsim s taktickymi popisy a grafikou?

[Dragon]

Vesmírná bitva by nebyla k zahození a s grafikou by to bylo ještě zajímavější … rozhodně to zkus…

jj naka bitva by bal good

Stargate Atlantis: Delenda Est, part 1.5

Kód: Vybrat vše

Intro - http://www.youtube.com/watch?v=qHmuJhQu67s

"Lidem je nutno buď lichotit, anebo je zničit. Neboť za malé bezpráví se budou moci mstít.
Z hrobu se nemstí nikdo."
- Niccolo Machiavelli

Temná a velmi rozlehlá kruhová místnost, osvětlovaná baterkami, zvenku prosvítává denní světlo skrz několik velkých děr ve stěnách, poměrně dosti vzdálených. Díky baterkám osvětlujícím ponurou místnost vidíme díry ve stěnách od jakýchsi rychlopalných zbraní.
Část týmu si udiveně prohlíží vnitřek svítilnami na G-36kách a P-90kách, část si dává oddech, každý po svém.

Přišlo to náhle a nečekaně. Aspolis se probouzela do dalšího rána, když vystoupila flotila Wraithů z hyperprostoru, a zničila všechny antické lodě na orbitě, které byly zničeny, než si stačily pořádně uvědomit, co se vlastně děje. Pak zahájili bombardovaní města. Antikové v centru města stačili na poslední chvíli zapnout štít, ale nestačili ho rozšířit i přes mnohem rozlehlejší lidskou část města.
Přeze všechno, Antikové nepomýšleli na okamžitou evakuaci. Staří lidé, ženy a děti se ukryly v bezpečí do štítem chráněných věží, zatímco se Antikové a Lidé připravovali na pozemní střet. Nastal čas bitvy.

„Tak jak to vypadá s otevíráním dveří?“ ptá se John netrpělivě Radka, který se zuřivě hrabe v rozbitých rozvodech
„(hodí kus čehosi rozbitého někam bokem) Co by bylo. Rodney měl pravdu, nic tu nemůže být napájeno.“
„(otočí se k Rodneymu, který se tváří značně samolibě) Měl jsi pravdu, jsi spokojený?“ říká mu John rozladěně
„Ehm, pane? Doktor McKay někam šel s Harrisem, že se hned vrátí.“ odpoví Cadmanová
„(do vysílačky) Rodney, hned se vrať ke zbytku týmu!“ „(z vysílačky) Je to důležité, přijďte vy, něco jsme našli.“
„Najděte toho blázna Lauro, než se tu ztratí! Znáte ho přece…lépe než já.“ nařídí John, který se už nediví ničemu
Stále ten stejný Rodney. Ještě že mívá to své zatracené štěstí. Bůh ví, co zase našel za artefakt. Moment…
„Zelenko, šlo by alespoň obnovit rozvody u jednoho z výtahů? říkal jste, že to by možné bylo.“
„Zkusím co se dá, výtahů je tu několik, dejte mi pár lidí a generátor.“ říká Radek hlasem, kterým nic neručí
„Když to zprovozníte Radku, dám vám třeba krabici cubanos.“ zakření se John
„Pěkné plukovníku, ale ještě je tak mít.“ zazubí se Zelenka, který se vydává někam nalevo a kývne na dva techniky
Co ty víš, od koho si je dávám posílat, pomyslí si spokojeně Sheppard.
„Rodney, kde jsi? Jestli jsi něco našel, měl jsi to nejdřív říct Johnovi…“ šeptá Rodneymu Laura, která právě k němu a k Harrisovi přiběhla i s jedním z vojáků. Harris je kus od nich, a něco luští co je na stěně.
„Lauro, dobře víš, že by mě hned jít nenechal.“ říká Rodney chladně
„A dělá sakra dobře! To vy (ukáže na Harrise) jste mě vůbec nepřekvapil.“ Harris vypadá hodně zaneprázdněně
„O co jde? Za chvíli to máme.“
„Co máte?“ ptá se už nakvašeně Cadmanová
V odpověď se otevřela stěna, kterou zřejmě otevřel Harris. Než otevře pusu, odpoví jí.
„Zachytili jsme nějaké energetické stopy, šli jsme je prověřit, pak jsem si všiml, že ty písmena na zdi se dají řešit podobně jako sudoku. Tak jsme se s doktorem McKayem rozhodli, že za zkoušku nic nedáme. Může jich tu být i více.“
Skladiště zbraní. To napadlo všechny na místě, když osvětlili malou místnost. Několik podivně vypadajících, zřejmě pěchotních zbraní bylo stále uloženo na stěnách, pár jich bylo pohozených na zemi. Vzadu v místnosti…
„Lidé. Několik dětí…a antický voják. Museli se tu ukrýt, a pak nemohli ven kvůli Wraithům.“ Říká Harris, skloněný na u podlahy s příručním senzorem.

I přes lepší komunikaci a soustředění obrany, Wraithů bylo příliš mnoho. Zničili jedno wraithské vozidlo, a vyjely proti nim další dvě nové. Zatímco co ustoupili na předposlední linii před budovami, a Wraithové horečně hledali slabá místa, jednoho z Antiků napadla nová taktika. Několik vozidel se vydá na provokační jízdu, a nalákají jejich vozidla před hlavně odpalovačů. Několikrát jim to vyšlo, než jim přestali skákat na špek.
Teď už zbývá opevnit se v poslední linii, a doufat v zázrak.
Mnozí civilisté, především ženy a děti, propadají panice.Téměř došlo k několika vzpourám, které jsme museli potlačit ostrou palbou. Na pološílené vyděšené davy neměla nyní palba ochromujících zbraní žádné ceny.

„Kde zase vězí…(vysílačka) Cadmanová, McKay, ohlaste se!“
„Harris u příjmu. Nalezli jsme malé skladiště zbraní, mělo by být zaznamenáno zajištěno.“
Bod pro tebe, Rodney. Máš na tyhle věci čuch. Problém je, že i na potíže.
„V pořádku, ať na místě zůstane desátník Stevens, do půl hodiny spodní část věže zajistí třetí oddíl, doktor Zelenka zprovoznil jeden z výtahů, ihned se vraťte!“
„Dobře, hned jsme tam. Harris konec.“
To by mohlo být čím dál zajímavější. Takže tohle je tedy nejslavnější pomník Wraithské slávy? Gratuluji.
Práci jste odvedli na výbornou. Skutečně výborná…ohodnotil John ty, co vyhráli…

Když uviděli vojáci další masakr civilistů, už se přestali jakkoli kontrolovat. Náhlý, a naprostý výbuch šíleného hrdinství se začal šířit jak mezi Antiky tak Lidmi. Celý zbytek antické armády se vydal pomstít nepříteli, který téměř úplně zničil jejich město. Mladý, smrtelně raněný antický důstojník sám zlikvidoval několika dlouhými dávkami celé komando Wraithů, než klesl k zemi mrtev.Právě naverbovaný lidský dobrovolník řádil jako pominutý s plazmovým plamenometem a šířil smrt mezi překvapenými Wraithy.

Z trosek budov se vynořily poslední bojová vozidla Antiků, a majestátně si razily cestu sutinami a krátery, a palbou ničily nepřítele u vchodů do centrálních věží.
Wraithové zakolísali a stáhli se…na chvíli. Bitvu to však zvrátit nemohlo.

Dvojhvězda. Vždy jak to vidím, říkám si, jestli není škoda, že má Země jen jedno Slunce. Konečně nějaká pozitivní věc na tomhle místě.
Jsme teprve ve středu věže, ale většinu města vidíme jako na dlani. Stejně jako rozlehlé ruiny všude kolem.
„(do vysílačky) Zelenko? Zase to zapněte, vydáme se až nahoru, stejně jsme jen předběžný průzkum.“
„(z vysílačky)Ano, plukovníku, funguje, bez obav. Ta nestabilita je už vyřešena, šlo o maličkost v rozvodu.“
„Ohledně naquadahového generátoru by prosil, nespojujte slovo nestabilita a maličkost, Radku.“

Už nás mají. Už i velitel nás opustil. Skrz bránu. Nepřekvapilo mě to. Věděl moc dobře, že jsme prohráli, a nepokusil se o dost rychlý přesun vojáků a civilistů do bezpečí.
Držím si střeva v rukou…vydržet! Tohle je vetší než můj malej život, než životy mých mužů, a všech, co jsem musel zabít. Vydržet! Ksakru, ještě vydržet…!!
Je po všem. Vyhráli.
„Polovina jednotky do třetího sektoru! Chraňte civilisty až do prostoru brány!“ zařval antický důstojník
„Prorazili obranu napravo! Víc už je nezdržíme!“
Zbytek přeživších vojáků se zabarikádovali v místnosti s bránou. Svůj úkol splnili. Zbylí civilisté stačili uniknout na jiný bezpečný svět.
To už se do řídící místnosti probili wraithští pěšáci. Poslední antičtí vojáci se obětovali, aby jeden z nich stačil aktivovat pulzní bombu na zničen ímístností.


Jak překvapující. Wraithům na tomhle „pomníku slávy“ očividně dosti záleželo, když věž dobíjeli složitě pěchotou.
Řídící místnost s bránou, která musela vypadat téměř stejně na Atlantis, ale nyní jen s velkou dávkou fantazie. Dokonce i brána je na maděru. Antikové jí čímsi museli rozbít na několik kusů.
V té změti se už ani nedá rozeznat co kdysi bylo živé, a co ne.
Technici nabralí další kopu vzorků a provedli jakási měření. Raději to utnu.
„Vidím, tady jsme už hotoví.“ Harris přikývne „Fajn, tak se vydáme zpět. Většina z nás ani nesnídala.“
Mise klidná, žádny kontakt, vše podle briefingu. Občas neuškodí, když všechno do puntíku vyjde.
Až na rozbitý Rodneyho frňák, jak si ještě jednou zkusí zdrhnout a nic mi neříct.

„(do komunikátoru) Tacitusi, jak pokračuje průběh mise?
„(z komunikátoru) Ostatní týmy již byly nahrazeny novými, plukovníku Shepparde.“
„Dobrá lidi. Tahle brána vypadá, že je nadobro K.O., vydáme se zpět k venkovní bráně.“nařídil John týmu
„Johne? Vzhledem k nálezu mnoha artefaktů žádám o povolení zde setrvat!“ říká Rodney rozhodně
„Dej si na chvíli oraz Rodney, žádná z těch věcí nezmizela za 10000 let, těch pár hodin to nevytrhne.“
„Přesto tě o to žádám Johne. (potichu) Nebude to dlouho trvat, jen si musím něco ověřit, hned ti to řeknu. Zdržím se jen pár hodin.“ snaží se přesvědčit Johna Rodney.
John je zmatený. Tohle nevypadá jako jeho běžná nálada, totiž lehce protivná.
„Tak počkej. Vydáme se ven směrem k bráně a pro jistotu zkontaktuju velení TFP, ať je to bez problémů.
Pokud to odsouhlasí, zůstavám tady s tebou ať jdeš pro cokoli kamkoli…pro jistotu.“ podezřívavě odpoví John
„Vždyť mě přece znáš, Johne…“ snaží se obhájit Rodney
„No právě.“


<Vydat se všichni zpátky bránou na Atlantis, aby je vystřídaly další týmy nebo setrvat s Rodneym v Aspolis? >

jo vlade good povidka pis dal , tady aspon uplatnis svoji fantazii



Btw. sem pro setrvat

moc se mi to líbí. To prolínání minulosti s přítomností je fakt dobrý

[Dragon]

Good
Jsem pro setrvat a přetrhnout McKaye ne to byl samozřejmě vtip takže setrvat…

Stargate Atlantis: Delenda Est, part 1.6

Kód: Vybrat vše

Intro - http://www.youtube.com/watch?v=qHmuJhQu67s

"Štěstí je tím větší, čím méně si je člověk uvědomuje."
- Alberto Moravia

Jsme v interiéru spodní části Aspoliské věže, ono místo s prostřelenými vchody blízko výtahů. Jeden z vojáku si prohlíží antickou ruční zbraň, jednu z nalezených v příruční zbrojnici. Vypadá nejpodobněji lidským puškám systému bullpup (se zásobníkem za spouští), dokonce i s jakýmsi…malým odpalovačem pod hlavní? Zvlášť ho zaujala zajímavě vypadající, ale nefunkční optika. Laura k němu rozezleně spěchá.
„Nesahejte na to!“ zařve Cadmanová na něj
„Promiňte madam, já jen…“ obhajuje se voják překvapeně.
„Na nic co neznáte nemůžete jen tak sahat, zvláště když ani nevíte, kde to má hlaveň! Jako malý děti, na co neznám na to nesahám, alespoň to jste se tu už mohl naučit.“ řekne mu Laura
„Ehm…ano madam…“ a odejde s velmi slabomyslným výrazem v obličeji
Cadmanová se na něj ještě zadívá, jako by si myslela, že ten člověk za svou blbost nemůže

John se vrací, předtím cosi dlouze a hlasitě řešil s někým skrz vysílačku. Jde k němu Rodney.
„Zůstáváme. Spokojený?“ řekne John, který se tváří navýsost rozladěně
„Pošlou nám tedy ty Jumpery?“ zeptá se Laura, která mu šla také naproti
„Ano, je to potvrzeno, vše podle plánu. Boty jsme si už chozením ošoupali dost.“ odpoví John
„Vybavení jsi zkontroloval, Radku?“ otočí se John k Radkovi
„Jo, Rodney, už jsem ho zkontroloval čtyřikrát. Měřiče, analytická zařízení i naquadahový generátor, vše pracuje bezchybně. Kam vlastně míníš jít?“ odpoví Radek
„Díky Zelenko, to už mě taky zajímá. Mohl by jsi přestat s tím tajnůstkařením, a jednoduše aspoň mě povědět, o co tady sakra jde?“ řekne John rázně
„Jakmile se dostaneme do Jumperu, podíváme se tam. Měli bychom letět jen já, ty, Cadmanová a Zelenka.“
„Není mi jasný, co si myslíš, že najdeš, ale dobrá. (Jumpery přilétávají) Výborně. My o vlku…“

„Ori jsou nezastavitelní. Existuje vůbec ještě nějaká šance?“ ptá se jeden z generálu Daniela Jacksona
„Merlinova zbraň je jistě zničila, ale Adria stále existuje. I kdybychom znovu Sangreal našli, následovníci Ori budou stále věřit v mrtvé bohy.“ vysvětluje Jackson
„Pak i vy jistě souhlasíte s vyslaním armád do Pegasu.“ řekne generál Curran
„Dobře víte, že až skoncují se Zemí, vydají se i tam.“
„To ano, ale nejdřív provedou krátky proces s Wraithy.“
„Až potom, co bude Země ovládnuta? Máte podivnou logiku, generálu.“ diví se Daniel
„Ne, jen se snažím být realista.“ odpovídá Curran klidně
„Tak co potom děláte u SGC?“ říká Daniel a zhnusený odchází

Blíží se k Jumperům, přistávajícím na sněhové pokrývce, když se ozve pískavý zvuk asgardského komunikátoru.
„(z komunikátoru) Ano? Děje se něco, Caesare?“ optá se John
„Pane, právě přišla zpráva z Atlantis. Wraithská ofenzíva postoupila blíže k městu a základnám TFP. Caesar byl odvolán, musíme pryč.“ odpoví mu hlas z komunikátoru
„Něco konkrétního, nebo mi to nemůžete říct?“ optá se znovu strojeně John
„Ne plukovníku, nic konkrétního. Rozkaz se však týká jen Caesara, všechno ostatní ohledně Aspolis zůstává.“
„Tacitus tedy bude stále na orbitě, žádné možné eventuality?“ zase zeptá se John napohled znuděně
„Ano, plukovníku.“ odpoví nyní pobaveně důstojník z Caesara
„Takže to vypadá, že přijdeme o další hvězdný koráb. Takže…vrátíme se k našemu malému plánu, pokud tu Rodney nemíníš vést debaty.“ říká John ostatním, zvláště Rodneymu

„Takže kam to bude?“ ptá se sarkasticky John Rodneyho
„Ruiny města na východě, kvadrant…“ začne Rodney
„Který kopec?“ zeptá se natvrdo John
„ (vyjeveně) Támhleten!“ zvolá Rodney a ukáže
„Vidíš a to jsi to chtěl zase komplikovat.“ řekne John a vzlétne
V Jumperu letí jen on, Rodney, Cadmanová, Zelenka a dokonce i Harris.
„Jsem rád, že jste mě, jako pitomýho civila přibrali.“ říká Harris nevinně
„Harrisi, zkusil by jste chvíli držet hubu?“ na to mu odpoví Laura
Laura se znovu nadechuje, patrně mu chce konečně říct něco moc pěkného, ale právě přistávají a John se k nim otáčí
„Přistáváme. Rodney, už padej se Zelenkou a Harrisem, ať už konečně vím, proč tu hraješ takové divadlo. Lauro, ty tu zůstaň, musím s tebou mluvit.“ nařizuje John
Ostatní odcházejí směrem k blízké oblé budově s vybavením, Laura zůstává s Johnem uvnitř Jumperu
„Lauro, vím že tě Harris sere a neskutečně, to mě taky. Jsi už tu nějáký ten pátek, tak víš, že každý tu není mílius.“
„Já vím, Johne, ale ten idiot mě vážně vytáčí, a to jsem schopná vydržet i v místnosti s Curranem.“ říká Laura
„Prostě to řeš tak, že až ho uvidíš, představ si, jak ho nakopáváš.“ vysvětluje John
„Pomáhá to?“
„Jak jinak, u mě při pomyšlení na Rodneyho náhody a nehody to fungovalo vždycky. Raději už půjdem, než tam zase něco vymamlasí.“ John se zasměje stejně jako Laura a odcházejí k ostatním

„Radku, pozor, ať tomu nespálíš střeva.“ říká Harris Radkovi, který se hrabe v antických rozvodech
„A to jsem si myslel, že budu mít chvíli klid, když si Rodney odskočil.“ Říká Radek, a všimne si, že se Rodney vrací
„Už jsem tady. Jak…“
„Rodney, je vůbec možný, abych byl od tebe jen minutu pryč, abys ses hned nezačál rýpat do něčeho, co neznáš??“ Otráveně podotýká John, který se již přišel s Laurou od Jumperu
„V pořádku Johne, tuhle technologii perfektně známe. Brzy tam jsme.“
„Dvě hodiny.“ říká Zelenka
„Jak, dvě hodiny čeho?“ ptá se ho Rodney
„K odblokování dvěří. Výkon připojených laptopů a tabletů stačí na dvě hodiny odkódování zámků.“
„Ehm…tak ano, dobře, jak jsem předpokládal. Takže počkáme.“ říká Rodney, ale zdá se že sám pro sebe

Rodney a John sedí dál od ostatních a hrají poker. John se ušklíbne a vytáhne královský flush.
„Měla to být jen přátelská hra!“ rozčiluje se Rodney na Johna, a mrskne s kartami o bednu
„Byl to tvůj nápad, ty jsi chtěl odvetu. Stejně už nám končí oddych.“ odpoví klidně John
„Tak, co zas budeš chtít tentokrát? Dobře víš, že jsem švorc.“ řekne Rodney
„Nemáš hrát karty. Prohrál si pět tisíc, tvůj problém, že jsi nenechal limit.“
„Ehm…kdy to budeš chtít?“
„Hned, jak se vratíme na Atlantis.“
„Koho mám zabít??“ říká Rodney zoufale
„Ještě že jsem tě nebral do Vegas, za chvíli bys byl schopný prohrát celou Atlantis včetně sebe.“
„Poslyš, až tak…moment, ty jezdíš do Vegas?“ diví se Rodney
„Ani ne, ale tebe bych tam nevzal.“
„Můžu si ještě víckrát zahrát pak bych mohl…“
„Hele, už se na to zkus vykašlat. Prostě už toho nech, nestojí to za to. Nemusíš být ve všem mistr světa.“
„Proč mi to říkáš?“
„Protože od doby, co se z Expedice stala TFP, mi připadáš ještě protivnější než kdy předtím. Odmítáš slyšet jakékoli názory na cokoli a pořád buzeruješ lidi okolo. Zkus taky být občas v pohodě.“
„Od tebe to sedí, Johne.“ odpoví popuzeně Rodney
„Nepřekrucuj to. Přátele si mají říkat pravdu do očí, nebo snad ne?“

Rodney si prochází záznamy a data z krystalu získaném na Taranis. V tom ho cosi zaujme, a zuřivě mačká do klávesnice. Po chvilce bere tablet, a přímo jej napojuje na krystal. Postupně se načítají data v antickém jazyce, a vykresluje se něco pomalu po linkách, jako v nějakém inženýrském CAD programu.
Nákres je kompletní. Jde o jakousi kulatou věž, a víme čemu se to nápadně podobá.
Vysoká věž s oblými tvary, jasně antického designu, s velkým kulovitýmm zařízením uvnitř. Překvapený Rodney něco zadá do tabletu, a nákres se pohne. Kulovitá věc se vysune z věže a zasvítí.
Nyní je mu jasné o co tu jde. Aspolis. Hlavní město Antiků, kde jinde by také měli postavit…

„Disruptorová věž?!“ zvolá konsternovaně John když vejdou do místnosti s „kostkovým“ antickým ovládáním
„Ano, je to přesně…ono co říkáš.“ Vysvětluje Rodney, který je také rozhozený pohledem na interiér
„Kdy jsi mi to hodlal říct?!“ zařve John
„Právě…teď. Nebyl jsem si jistý, jestli není úplně zničený…“ blekotá Rodney, ozve se zvuk asg. komunikátoru
„Máš štěstí Rodney, jen tohle tě zachránilo…sakra! (do komunikátoru, poodejde stranou) Ano? Plukovník Sheppard na příjmu!“ zvolá, zbytek už ostatní neslyší
„Zelenko, Harrisi, pojďte se mnou támhle jsou řídíc krystaly, nesmí nám tady nic ujít, všechno musíme prostudovat a zjistit jeho možnou funkčnost.“ řekne Rodney
Cadmanová se nenápadně k nim přesouvá a jakoby mimochodem si prohlíží i ona celou místnost. Je asi dvakrát větší než ovládací místnost na Dakaře, ale ovládací zařízení je napohled identické.
John se vrací, vypadá rozčileně.
„Pane? Co se děje?“ ptá se ho Laura, přičemž naši vědci na chvíli ustanou v činnosti
„Moc dobrý to není. Vlastně je to asi tak, jak my pozemšťané říkáme, totálně v hajzlu. Jedna z našich nejsilnějších pevností právě padla, a Wraithové se zatraceně rychle blíží k Atlantis.“
„Kolik?“ zeptá se Laura překvapeně
„Přibližně…hodně. Přesné počty mi neříkal, ale podle tónu hlasu bych řekl, že máme šanci mrtvého muže.“

<Okamžitě a bez vynechání vše nahlásit velení TFP, nebo si to mají raději zkusit (zatím) nechat sami pro sebe? >

paráda začínám mít z toho pocit, že se bude opakovat díl s dakarou, kde lidé zlikvidovali na jeden zátah replikátory, v našem případě wraithy

jo dobry , ale mohl si nejak popstat tu nejsilnejsi pevnost

btw. at si to necha pro sebe a zkoumaj dal mesto , treba muzou jeste neco najit

[Dragon]

Super
<nechat pro sebe a zničit Wraithy :lol>
ale jelikož mi to neuznáš tak
<zatím nechat pro sebe a potom nahlásit>

Co bych neuznal malinka uprava neva, nejakou tu kosterku dilu mam, ale muzu si ji docela snadno prizpusobit

A vite co? Budu sem davat aspon jeden spoiler

Toto je spoiler!!!:

O šest dnů později je Aspolis obsazená dvěma tisíci mariňáky Task Force, Rodney vysvětluje, jestli by možná šel disruptor použít.

[Dragon]

Spoiler je takový „divný“ něco nakousne a konec. To co jsi tam napsal se může zvrtnout všemi směry a to se mi vůbec nelíbí

A už se těším na pokračování, které si rád přečtu

Stargate Atlantis: Delenda Est, part 1.7

Kód: Vybrat vše

Intro - http://www.youtube.com/watch?v=qHmuJhQu67s

"Všichni jsme omylní a ochotně se dopouštíme chyb, když nás žene prospěch nebo vášeň."
- John Locke

„Rodney, podezřele rychle a odevzdaně jsi souhlasil s okamžitým hlášením na velení TFP. Co máš zase zalubem? “
„Nevím, o čem mluvíš. “ odpoví Johnovi Rodney
„Ale jdi, předtím ses tvářil, jako bych tě praštil po hlavě kladivem, když jsem navrhl okamžité hlášení a nutný příchod bandy specialistů. “ říká Rodneymu. Vedle nich stojí Zelenka a Cadmanová. Laura nic neříká, jen se pousměje na Rodneyho, zato Radek se snad ze všech tváří nejvážněji.
„Proč bych nesouhlasil? Je to správné a hlavně - předpisové. “ řekne McKay nevinně a rozhořčeně
„Zvláštní, jen dvakrát, co se známe, jsem tě slyšel, že bys měl rád armádní předpisy. Poprvé když jsem tě slyšel to říkat, tak jsme se rozhodovali na Manarii, kdo z nás musí risknout a vběhnout do palby, jsi citoval úryvek z předpisů, že civilista pracující pro armádu není povinen se účastnít bojů…“
„A co? Prostě jsem rád, že jsme našli disruptor, který vypadá v pořádku…“
„Před chvílí jsem se bavil s Laurou u vchodu a ty sis myslel, že si nevšimnu toho, jak se s Radkem “nenápadně” pokoušíte cosi vytáhnout z ovládacího panelu.“ zkonstatuje John
„Vynikající detektivní úvaha, měl by ses obdivovat Johne. “ poznamená Radek
„Díky, doktore. Tak, když už jste se museli hrabat ve střevech té mašiny, byl bys tak vyjímečně a neskonale sdílný, a povědět mi, co tím sleduješ? “ ptá se Rodneyho znovu John
„Jen taková docelá malinká pojistka.“ odpoví Rodney
„Dobře víš Johne, co můžeme čekat od IOA, jestli si dobře vzpomínám, naposledy měli v plánu poslat na
flotilu Ori Replikátory. “ řekne Radek
„To vím až moc dobře, to mi ani nepřipomínej.“ odpoví John znechuceně

John sedící na jedné z beden u vnitřní stěny hlavní věže. Desítky lidí chodí kolem, vojáci, vědci.
Šest dnů. Šest mizerných dnů na mizerným místě, jménem Aspolis. Ne, že by šlo o pohodlí, ale v kuse zakopávat o něco nebo o někoho, a odpovídat na dotazy kde co je, komu se hlásit, to naštve. Pche, aspoň že se můžu pobavit těmi vylízanými armádními paky ze cvičišť. Za těch dvě stě let by už mohli ty vojáky zkusit pořádně cvičit, ale to né…samozřejmě, podle takových, jako je Diston nebo Curran, je hlavní, aby mladí vojáčci uměli pěkně pochodovat a hlásit se přesně dle armádních regulí. A pak ať se diví, že si z nich děláme my od letectva srandu.
Zálohy mají nedostatečný výcvik a špatné zbraně. Když už IOA chce někde šetřit, tak u pěchoty vyslané do Pegasu to zrovna dělat nemusela…

„Dáš si?“ nabízí John doutník Rodneymu, sedíce právě na ocelové bedně s jasným nápisem Danger
„Díky, ale další hřebíčky do rakve zatím nepotřebuju.“ odvětí mu na to Rodney s úšklebem
„To mi chceš tvrdit, že je zdravější lézt do každého…”zaprášeného” kouta? “
„Musíš mi to zase připomínat? Myslel jsem, že v té šachtě něco je. “
„A spadl jsi po hubě do toho, co kdysi byla kanalizace. Excelentní výkon. “
„Šlo o nehodu, mým úkolem tady je vědecká práce a…“
„Rodney, když první tým náhlasil starý kanál, který nebyl používaný dlouho před tou bitvou, nemusel jsi hned jak šílenec trvat na prozkoumání.“
„Můj instinkt mi říkal, že tam ještě něco bude. Na senzorech byly energetické záchvěvy.
„Což se ukázalo, že jsou výrony z kapsy metanu, který vznikl docela prostě… není skutečně žádná díra, kterou by doktor McKay neprozkoumal.“ Rodney se zašklebí a odejde stranou, směrem k Radkovi.
John rozdrtí zbytek doutníku patou boty a jde zkontrolovat opevňovací práce.

Nynější velitel Task Force, maršál RAF Diston si prohlíží s několika vysokými důstojníky ze svého štábu vnitřek disruptoru. Poznáváme podle uniformy i jednoho ruského generálplukovníka.
Rodney vypadá hodně vyvedený z miry, pokouší se hlasem a posunky působit poctivě a bezelstně, příliš se mu to však nedaří.
„Dokážete jej uvést do provozu, doktore McKayi? “
„S doktorem Zelenkou, inženýrem Harrisem a jeho týmem, jsme již prověřili funkčnost kritických systémů disruptoru a…“
„Zeptám se vás znovu. Dokážete jej zprovoznit ano nebo ne, a pokud ano, pak kdy?“
„Ano i ne. (maršál chladnýma očima probodáva Rodneyho) Ehm…tedy, aby jste porozuměl maršále, dokážeme jej uvést do provozuschopného stavu v krátkém čase, ale…“
„Ale?“ zeptá se maršál, stále s mrtvým výrazem v obličeji
„Antikové, patrně při ústupu zničili několik primárních krystalů, bez kterých je absolutně nemožné uvést disruptor do použitelného stavu.“ vysvětluje Rodney
„Říkal jste však před chvílí, že jej opravíte. V čem tkví problém?“ zeptá se bez okolků a netrpělivě maršál
„No…museli, tedy vy by jste museli, nebo my…prostě – museli bychom použít řídící krystaly z Atlantis.“
„Předpokládám, že mi to tu blábolíte proto, že to není vše.“
„Pokud budou použity zde, Atlantis bude celou dobu bez štítu, hyperpohonu a dálkových senzorů.“
„Takže z Atlantis díky tomu bude sedící kachna. (zapřemýšlí) Jste si McKayi jist svými závěry?“
„Ano, to jsem. Bez krystalů z Atlantis je to nemožné.“ řekne Rodney (konečně) před maršálem sebejistě

Několik Jumperů vzlétá od disruptorové věže. Tři nové přistávají, jsou plné lidí a zařízení. Rodney, Radek a Laura poodejdou stranou, přibyvším lidem se věnuje především
„Tak jo, Rodney. John se musí hlásit Distonovi, řekl mi, ať to vyřídíme. Takže Rodney, dej Radkovi ten krystal.“
„A proč zrovna on?“ diví se Rodney překvapeně
„Když se na tebe Diston díval, vypadal jsi, že mu co chvíli vyžvaníš všechno, jak tě skoro zhypnotizoval.“
„Snažil jsem se, nebylo to snadné!“ rozhořčuje se Rodney
„Tvářil ses, jako bys byl poprvé za školou, Rodney.“ poznamená pravdivě Radek
Rodney se rozčileně nadechuje ale Laura ho spustit nenechá
„Prostě to dej Radkovi, Rodney!“
Rodney trucovitě a s pohledem plným rebelie dá krystal Radkovi.
„Vidíš že to nebolelo.“ usměje se Laura
„Snad z toho nebude průser až na půdu.“ zamumlá si při odchodu Radek česky, zatímco ukryl krystal do brašny…

Generál Mark Curran vchází do kanceláře velitele TFP. Zasalutuje, ale maršál neuzná za vhodné ani zvednout oči od papírů na stole.
„Pohov a posaďte se, generále.“
Maršál zvedne konečně oči od stolu, a podíva se zpřímá do Curranovy tváře. On sám nedokázal z toho Brita nic vyčíst. Jeho oči byly stále jakoby strnulé, pohled bez citu a jiskry.
„Zde to máte písemně, formality nejsou nikdy na škodu.“
Curran čte krátký text z onoho “papíru“

Z rozhodnutí vrchního velení TFP, byl generálporučík Mark Curran jmenován…

„Velitelem pevnosti Aspolis?!“ zvolá udiveně Curran
„Ano, generále. Vaším zástupcem bude plukovník John Sheppard. Jistě sám už dobře víte, co bylo na Aspolis nalezeno.“ říká Diston
„Jistě…pane. Disruptor, a jak…“
„Pro IOA jsem již odeslal svou zprávu, je však pravděpodobné, jak rozhodnou. Vše ostatní máte v přiložené složce, (ukáže na složku s označením BIGOT, tedy ještě víc tajné než označení TOP SECRET) kromě nás a IOA o všech detailech ví pouze Sheppard a jeho tým. Nic mu nezamlčujte, vím že jste v minulosti měli v USAF jistou...osobní averzi.“ říká Diston nevzrušeně.
Odmlka. Generál očividně nemíní nic říct. Maršál pokračuje.
„Plukovník Sheppard je velice dobrým a zkušeným důstojníkem. Nechceme přece žádné rozbroje mezi důstojníky, že ne?“ tentokrát je probodávaný očima generál
„Ne pane.“ odpoví klidně Curran
„Pak jsem si jist, že jste porozuměl. Odchod!“ nařídí nahlas maršál, ale bez řevu.
Maršál ma jiné starosti. Dívá se na přibližující Wraithské lodě k Atlantis. Uvažuje. Má vše vsadit na jedinou kartu? To sám neví.


<Má maršál poslat Shepparda na Atlantis, která se připravuje na nadcházející bitvu se spojenou Wraithskou flotilou, nebo má vše vsadit do Aspolis a Disruptoru, a dokonce se pokusit o léčku?>

[Dragon]

Good
Zdá se že nám dáváš na výběr jestli povídku ukončit dřív nebo o pár dílů později.
<Jsem pro léčku>, ale nesmí to moc výrazně povídku zkrátit prodloužení mi nevadí

Obe moznosti muzou znamenat konec Rozhodne u zadna z moznosti neznamena konec povidky

Léčka by nebyla vůbec špatná. A vůbec nejlepší by bylo s Atlantis odletět k Aspolis, a tak vytvořit megapevnost..

[Dragon]

Zůstávám u té léčky a doufám že se ti to jako vždy povede

jou ta tak tenhle dil se opravdu povedl

jinak tenhle nazor je good k tomu bych se taky priklonil

tokrp píše:

Léčka by nebyla vůbec špatná. A vůbec nejlepší by bylo s Atlantis odletět k Aspolis, a tak vytvořit megapevnost..