
Předem slibuju, že se pokusím vyvarovat ať už pravopisných či stylistických chyb. Pokud by se to čistě náhodou ne zcela úplně povedlo, pak napište PM, nebo na icq, nebo e-mail.
Přestože je to má prvotina, nešetřte kritikou, pokud bude konstruktivní (soukromé antipatie nechte stranou).
No, myslím, že takto vycvičeni jste schopni číst a hlavně správně reagovat, tak se do toho pustím...



Prolog
Nejprve ucítil tupou bolest v hlavě, potom pomalu otevřel oči a ucítil bolest z ostrého slunečního světla. Ležel na měkké svěže zelené trávě a teplo ze slunce v něm vzbuzovalo příjemně ospalý pocit.
„Kde to jsem?“, „Kde jsou ostatní?“, „Co se stalo?“ prohánělo se mu hlavou. Bolest v hlavě se najedou vrátila. Opatrně zajel rukou do vlasů. Dotkl se rány a na ruce mu zůstala tmavá krvavá skvrna.
„Do prdele. Kde jsou ostatní?“ Rychle sáhl po vysílačce a zapnul jí.
„Tady Zelenka. Prosím, hlaste se. Jsem zraněný a ztracený…“ - rozhlédl se po krajině, aby určil orientační bod, ale kam až dohlédl byla jen ta samá tráva, na které teď seděl, a jedinou výjimku tvořil malý potok, který tekl nedaleko od něj - „…poblíž nějakého potoka. Všude okolo volný terén. Prosím odpovězte!“
Odpovědí mu však bylo jen slabé šumění. Několikrát volání ještě opakoval. Sedl si k potoku a napil se. Začalo se stmívat. Věděl, že aby se odtud dostal, bude muset něco podniknout. Ráno.
Probral se až pozdě, podle slunce už mohlo pomalu stoupat k vrcholu oblohy - poledni. Překvapilo ho, až jak moc dobře se vyspal bez pokrývek, jen ve své uniformě. Teplota se zdála být pořád příjemně stejná, takže mu nebylo ani příliš horko, ani se v noci nebudil chladem, přestože ležel blízko potoka. Napil se a snědl část jednoho ze sendvičů, přestože neměl hlad ani žízeň. Najíst a napít se ihned po procitnutí byl jeho zvyk, na kterém nehodlal nic měnit. Znovu se pokusil spojit se svým týmem, ale odpovědí mu bylo stále jen ono monotónní šumění. Vydal se tedy na cestu.
Pochod ho naplňoval zoufalstvím, protože stále nemohl vidět nic jiného než nekonečné zelené pláně. Netušil kam jde, ale bylo mu nanejvýš jasné, že nemůže setrvat na místě. Čekal přinejmenším na náhodu, která mu dá aspoň šanci se odtud dostat. Něco mu připadalo špatně. Na místě, kde se nacházel, nebylo něco v pořádku a to ho velmi znepokojovalo.
Nejprve ucítil tupou bolest v hlavě, potom pomalu otevřel oči a ucítil bolest z ostrého slunečního světla. Ležel na měkké svěže zelené trávě a teplo ze slunce v něm vzbuzovalo příjemně ospalý pocit.
„Kde to jsem?“, „Kde jsou ostatní?“, „Co se stalo?“ prohánělo se mu hlavou. Bolest v hlavě se najedou vrátila. Opatrně zajel rukou do vlasů. Dotkl se rány a na ruce mu zůstala tmavá krvavá skvrna.
„Do prdele. Kde jsou ostatní?“ Rychle sáhl po vysílačce a zapnul jí.
„Tady Zelenka. Prosím, hlaste se. Jsem zraněný a ztracený…“ - rozhlédl se po krajině, aby určil orientační bod, ale kam až dohlédl byla jen ta samá tráva, na které teď seděl, a jedinou výjimku tvořil malý potok, který tekl nedaleko od něj - „…poblíž nějakého potoka. Všude okolo volný terén. Prosím odpovězte!“
Odpovědí mu však bylo jen slabé šumění. Několikrát volání ještě opakoval. Sedl si k potoku a napil se. Začalo se stmívat. Věděl, že aby se odtud dostal, bude muset něco podniknout. Ráno.
Probral se až pozdě, podle slunce už mohlo pomalu stoupat k vrcholu oblohy - poledni. Překvapilo ho, až jak moc dobře se vyspal bez pokrývek, jen ve své uniformě. Teplota se zdála být pořád příjemně stejná, takže mu nebylo ani příliš horko, ani se v noci nebudil chladem, přestože ležel blízko potoka. Napil se a snědl část jednoho ze sendvičů, přestože neměl hlad ani žízeň. Najíst a napít se ihned po procitnutí byl jeho zvyk, na kterém nehodlal nic měnit. Znovu se pokusil spojit se svým týmem, ale odpovědí mu bylo stále jen ono monotónní šumění. Vydal se tedy na cestu.
Pochod ho naplňoval zoufalstvím, protože stále nemohl vidět nic jiného než nekonečné zelené pláně. Netušil kam jde, ale bylo mu nanejvýš jasné, že nemůže setrvat na místě. Čekal přinejmenším na náhodu, která mu dá aspoň šanci se odtud dostat. Něco mu připadalo špatně. Na místě, kde se nacházel, nebylo něco v pořádku a to ho velmi znepokojovalo.
Pokračování příště...
//EDIT by KuciX: Opraven aktivní link mimo doménu sga-project.com