Nová klasifikace ma'nů (vesmírných lodí)

Napadlo mě, proč používat pro rozlišování ma'nů přejaté kategorie z hladinových lodí. Vždyť loď a ma'n (jakýkoliv stroj schopný pohybu mimo atmosféru) nemají nic společného.
Tedy ma'ny by měly mít vlastní pojmy a rozdělení.

Jako první by se ale hodilo definovat co to ma'n vlastně je.

Samotný výraz ma'n se objevil prve v knize AN.UNNAKI - Tijamat (od Tomáše Slouky) a nebyl přesně definován co označuje. Při každém jeho použití šlo o něco, co se dokázalo pohybovat mimo atmosféru.

Navrhuji definici:
Ma'n je jakýkoliv uměle připravený prostředek schopný pohybu mimo atmosféru planety, kromě takových prostředků, které spadají do kategorie zbraní (řízené střely jsou také schopné pohybu ve vesmíru)
Tuma'n (Tubasi ma'n) je jakýkoliv uměle připravený prostředek schopný pobytu mimo atmosféru (tedy zahrnuje i nehybné objekty jako stanice a satelity)

Oba názvy pocházejí ze sumerštiny (ma = loď; Tubasa/e/i/u - nehybný/á/é)

Pokud máte i jiný lepší název, který by označoval to co obvykle pojmenováváme nešťastným názvem "vesmírná loď", tak sem s tím.

Mně se docela líbí stařičký označení hvězdolet/ kosmolet, vždyť to přece lítá a neplave

Pokud si dokážu představit, tak vesmírnej souboj by se ze součastnejch způsobů vedení boje nejvíc podobal právě tom námořnímu, ale úlohy by byli jinačí a výzbroj by se nedělila na protiponorkovou, protilodní a protileteckou, ale spíš podle dosahu - účinek na cíl by měl bejt více méně stejnej.

Jinak nepiš dva příspěvky pod sebe

Jo jo jo
Na hvězdolet jsem úplně zapoměl.
To je ten správný název pro použití v našem prostředí.

ja si myslim ze nema cenu menit nazev protoze vesmirna lod uz je zazity a kazdej i mimo sci-fi vi co se tim mysli

Kosmicka lod a vyraz Kosmos je lepsi

ja myslim ze vyraz kosmická loď je trefny jako mne jiny trefnejsi nazev nenapada jako ano treba styl pohybu vesmirne stihacky ale lode fakt plujou(samozrejme myslim styl pohybu ne ze bych do vesmiru lil vodu)a vesmirne bytvi probihaj tak ze se lode nasackuji vedle sebe strily do haleluja a na mori se bojovalo taky tak

Tak nejak. I BSG ma bitvy jako kdyz radove lode to do sebe praly z delovych rad celkem zblizka.

Je v rozhodnuti kazdeho statu (i rasy ve sci-fi) zdali si muze dovolit giganticke bitevni lode, at na mori nebo v kosmu, nebo radeji vice mensich lodi, a pokud jde o defenzivu, rychla plavidla, miny, pruzkum a lepsi senzory muzou dokazat vic nez nejake giganticke mechanismy.

Tak ačkoliv BSG je na tom podstatně líp než SG i tam se taktika vyskytuje jen v náznacích.
Pokud jde o taktiku námořní, doporučuju Red Storm Rising od Toma Clancyho, co se vesmírný týče tak něco ze série Honor Harrington od Davida Webera

Pohyb vesmírnejch lodí je ze všeho na zemi nejpodobnější letu vznášedla.

Co se stavby velkejch, nebo malejch lodí týče, je potřeba mít oboje ve vhodnym poměru, jinak neni šance. Křižník má prostě 5× větší radar, lepší pokrytí CIWS systémů a větší zásoby střel vícero druhů, než si může dovolit nýst korveta, nebo fregata, ale do pobřežních vod se nehodí, protože má ohromnou hybnost, takže pomalu manévruje.

Tak mě se asi nejvíc líbí označování hvězdolet. Působí to tak... jako z dob Verna. Každopádně loď asi není náhodné pojmenování. Když pominu přirovnávání vesmíru k moři, tak to je pojmenování tříd hvězdných lodí podle těch námořních... křižník, torpédoborec, těžký křižník, dreadnought atd...

Jinak musim souhlasit, že kdo chce vidět ukázku vesmírné taktiky v akci, musí si přečíst sérii HH od Webera. Oproti tomu je jakákoliv námořní bitva piškvorky...

David Weber - Honor Harringtonová #1: Stanice Bazilišek

Honor sledovala, jak chronometr odtikává čas, mysl měla chladnou a jasnou a nepřipouštěla si možnost chyby. Senzory, které ji zbyly, nedokázaly Siriu skrze spodní gravitační pas sledovat zřetelně a lodi Q poskytoval její současný vektor čtyři možnosti: ustoupit a odpoutat se z boje, naklonit se vůči Neohroženému na bok a vystřelit ‚dolů‘ skrz pravoboční štít, až bude křižník přelétat, překřížit příď nebo překřížit záď. Mohla udělat cokoliv z toho, ale Honor sázela svou loď - i svůj život - na to, že Coglin jim překříží příď. Byl to klasicky manévr, po kterém instinktivně sahal každý námořní důstojník - a navíc věděl, že její příďová vyzbroj je zničená.
Jestli to ovšem udělá, pak by se měl dostávat do pozice... asi tak... zhruba... teď!
Strhla kormidlo na doraz, páčila loď ještě dál dokola na levobok a převrátila loď na záda, aby s ohromivou rychlostí nastavila Siriu znovu pravobok.

Komandér-poručík Džamal zamrkal. Byl to jen okamžik, nejkratší možné zaváhaní. Neexistoval žádny logický důvod, proč by se Neohrožený měl náhle otáčet, a on na pouhý okamžik, ne delší než úder srdce, nedokázal zcela uvěřit, že to udělal.
A během tohoto okamžiku Rafael Cardones zaměřil gravitační beranidlo a vypálil.

Sirius zakolísal. Když boční štít vysadil, kapitán Coglin se v křesle vypjal a vytřeštil oči s výrazem absolutní nevíry v obličeji. Čtyři zbylé vrhače energetických torpéd Neohroženého zahájily rychlou nepřetržitou palbu.
Ozbrojená obchodní loď Sirius navždy zmizela v ničivém kotli ohně a světla.

A to je jen "malý" lehký křižník kontra válečná loď maskovaná za obchodní...

Najlepsi nazov je jednoznacne vesmirne lode nejako to uz mame zarite v pokozou

Kosmicka lod je lepsi, a i hvezdolet je pekny. A slovo kosmonaut je jednak rovnez vzite u nas, a zni to lip nez poanglicku astronaut

Název kosmická loď je nesprávný. Protože naproti tomu co tu někdo říká. Mimo atmosféru (ať už na orbitě nebo ve volné kosmu) se hvězdolety/ma'ny pohybují úplně jinak než lodě na hladině moří (absence zpomalujícího tření, vysoké vzájemné rychlosti...). Chování hvězdoletů a lodí je tak odlišný jak si jen lze představit (spíš už bych ho přirovnával k pohybu letadel)

Jinak pokud by to někoho zajímalo, tak jsem vyrobil návrh na hmotnostní rozdělení hvězdoletů/ma'nů.

Kód: Vybrat vše

http://sgwiki.sgame.eu/docs/klasifikace_manu.doc

(Názvy kategorií jsou v english, furliĝ, ελληνική (řečtina), česky, español)

Název kosmická/vesmírná loď je sice nesprávný, ale zažitý. To je jako chtít nahradit slovo kohoutek, ačkoliv s kohoutem má pramálo společnýho. Je sice vidět, že sis s tím seznamem dal práci, ale kdo to bude (kromě tebe) používat? Tvoje snaha je sice iniciativní, ale zbytečná. Samozřejmě nebudu mluvit za všechny, ale já se budu držet klasickýho schématu, jako třeba HH (torpédoborec/lehký křižník/těžký křižník/bitevní křižník/bitevní loď/dreadnought/superdreadnought/nějaké speciální třídy)...

Vlad Dracul píše:

Tak nejak. I BSG ma bitvy jako kdyz radove lode to do sebe praly z delovych rad celkem zblizka.

To je BSG styl, ve skutečnosti by ty bitvy probíhaly úplně jinak.

No v SG je to hlavně o štítech, komu dřív selžou prohraje...

BSG je tímhle super... člověk opravdu vidí zásahy na lodi a jejich dopady na celou posádku.

Raynore: Jak by to ve skutečnosti vypadalo?? Já o žádné Battlestar nebo BC 304 ještě nic nevím, takže jaké jsou Tvé skutečné zkušenosti??

Doporučuju si přečíst tohle forum od uvedeného příspěvku po nejnovější (klik na Novější). Aneb ono by se asi vážně nebojovalo na pár kilometrů. Že je to SC forum nevadí, protože diskuze je hodně obecná. BSG má sice stylové boje a určitě je jde obkecat, ale když už se bavíte o definicích, možná by nebylo od věci trochu připomenout budoucí realitu.

Kód: Vybrat vše

http://www.lapiduch.cz/klub.php?klub=starcraft&to=22955

To se uz rovnou muzem hadat jestli stity v budoucnosti budou nebo ne.
Teoreticky vytvorit bublinu energie by melo jit, jen je problem, jak ji vytvorit a aby byla stabilni i s dodavkami energie do ni.

Štíty, jak jsou v SG, jsou docela nesmysl, jakási bublina. Nikdo neví jak pracují, takže nejlepší teorií je, že jde o manipulaci s prostorem okolo lodi na způsob warpu. To ale vyžaduje hodně energie.
Pokud by se měla brát v potaz realita, tak je myslím možné sestrojit něco na způsob štítu, který neutralizuje palbu lasery. A cosi proti projektilům taky existuje. Ale nějaká bublina kolem lodi, to asi ne.

Ledaze by ta bublina odnekud vychazela, viz Star Wars Episode I, jak Gungani vytvorili ty stity na zemi. To vypadalo zajimave.

Tak oroginální ztvárnění štítů je (v mnou stále, leč oprávněně) opěvované HH - jde o pásy silné gravitace, takže cokoliv, co tím musí projít se setká s tisíci g...

sice je to trochu ale v reálu by taktiku vesmírné bivy řídily počítače , proti bublinovým štítum nic nemám - vždyť hmota je taky jenom bublina

Až budou počítače řídit bitvy, stroje namísto lidí pilotovat lodě i stíhačky a superpočítače za nás dělat lepší politická rozhodnutí, tak tady lidi už nebudou potřeba

Mirra: To by šlo realizovat i v SG. V podstatě by šlo jen o umělou gravitaci (inerciální tlumiče?) na trupu lodi, namísto uvnitř trupu, nasměrovaná ven.
Mno, já taky ve svojí teorii s "warp štíty" vycházím jen ze svojí intuice; IMO štíty jak je prezentuje SG nic jiného ani být nemůžou, když stejně vycházejí ze Star Treku.
Zvláštní je, že třeba v Ringworld si vystačí bez štítů, prostě řeknou, že budoucí technologie budou schopné vytvořit materiál dokonale pevný, v podstatě nezničitelný, a z něho budou dělat pancíře. Je více způsobů, jak uchránit loď.

Na bublinu štítu moc nevěřím. Nedokážu si vůbec představit jak by taková věc měla fungovat. Spíš si říkám, že v éře plasmových nebo čistě energetických zbraní by bylo skutečnější použivívat aktivní hard kill systémy (detekuji přilétající projektil, sestřelím ho na půl cesty).
Ale proti některým zbraním se dá použít plošná obrana na způsob bubliny kolem cíle (např. elmag pole kolem stroje proti plasmových projektilům)

Existuje i takzvana "plasmova stealth technologie" je to celkem neznamy rusky tech, testovany a integrovany do bojovych letounu, a jde o oblak plasmy, obklopujici letoun, ktery odrazi i vtahuje radarove a infracervene detekcni paprsky.

De facto, uz tohle je energeticky stit

Já bych na bublinu věřil, warp pole tak přece funguje, i černá díra manipuluje s prostorem. Jen by šlo o trochu jiné využití. Ale IMO je to natolik hypoterické a hi-tech, že dříve se určitě dočkáme spíše těch HH "štítů" a oblasků plasmatu (což je mám dojem právě to, o čem jsem mluvil jako o štítu proti laseru(?)).