03 Atlantis v ohrožení
Dva roky po zachránění Antiků (přítomnost)
Na Atlantis měl tým pluk. Shepparda zrovna poradu o nadcházející misi, když se ozval krátký městský alarm. Toho dne poprvé. Když všichni pospíchali do kontrolní místnosti v čele s Elizabeth, tak nikdo z nich netušil, že tento alarm uslyší toho dne ještě několikrát.
Jakmile přišli do kontrolní místnosti, tak operátor jedné konzole spustil.
„Město zachytilo nějaký kódovaný signál.“
Jakmile domluvil tak ho McKay od konzole odstrčil, aby se podíval.
„To je divné.“ Řekl po chvíli.
„Co je divný?“ chtěl se zeptat John, ale Elizabeth byla rychlejší.
McKay jim odpověděl. „Město ho samo dešifruje“ a stále se skláněl nad konzolí.
Nikdo z nich zatím ale nevěděl, že tento signál má zdroj jen kousek od nich z lodě, kterou vyslali samotní Altariané, aby získala informace z databáze Atlantis. Byla to Sumara, která vysílala kódovaný signál zpět do Altarie, samotné radě Altarianů.
Jakmile město dešifrovalo zprávu, tak se na McKayově notebooku objevil antický text, ale pod ním byl ten samý text přeložen do angličtiny.
„Jsme kousek od města, čekáme na Rychlíka, který byl před chvílí vyslán“
Když si toho McKay všiml, tak zkameněl a kromě pootočení hlavou směrem k ostatním se vůbec nehnul.
„Co se stalo?“ Zeptala se s velikým zájmem Elizabeth. A přitom se tvářila vyděšeně, stejně tak i ostatní, kteří viděli do McKayova obličeje, v kterém se zrcadlily pocity hrůzy a napětí. Ten však místo odpovědi jen natočil svůj notebook směrem k nim.
„Co to je ten Rychlík.“ Zeptal se po chvíli Sheppard.
Rychlík mezitím kroužil nad planetou a skenoval město Atlantis na známky života. Byla to stíhačka jehlanovitého tvaru, dlouhá kolem třiceti metrů, a ostatní rozměry vyhovovaly průletu Hvězdnou Bránou. Rychlík byl vybaven HP generátorem, generátorem štítů a maskováním. Podsvětelnými motory byl schopen dosáhnout neuvěřitelných rychlostí. Jakmile zjistil, že Atlantis je bohatá na známky života, tak skočil do HP zpátky k Sumaře.
Mezitím se pětice Wraithských křižníků pod vedením jedné Hive Ship, blížila k Atlantis. Letěli zkontrolovat, jestli město je opravdu zničené.
„To nevím.“ Odpověděla Elizabeth na otázku, kterou položil Sheppard. „Ale spojte mě s Daedalem.“ řekla směrem k jiné konzoly a otočila se zpátky k Rodnymu, kterého se zeptala.
„Máš souřadnice, odkud pochází ten signál?“
McKay se jen podíval na svůj notebook a odpověděl jí
„Ano mám.“
„Spojení s Daedalem navázáno.“ přerušil je operátor.
Na to Elizabeth přišla blíž k jiné konzoli, aby mohla vysílat
Na Daedalu, který se vracel ze Země k Atlantis:
„Pane, volá nás Atlantis.“ Oznamoval operátor po levé straně Caldwella.
„Otevřete kanál“ Vydal rozkaz Caldwell a na můstku se ozval hlas Weirové.
„Plukovníku zachytili jsme kódovaný signál, ale město ho samo dešifrovalo, je to nejspíš Antický signál, zdroj onoho signálu se nachází přibližně 1 minutu cesty od vás. Souřadnice vám zašleme.“
„Poopravte kurz na dané souřadnice.“ Řekl Caldwell směrem k operátorovi... .
Mezitím se ale Wraithové blížili k Atlantis. A protože pořád zachytávali nějaké signály v soustavě, kde byla i Atlantis, tak moc ani nepochybovali o tom, že tam Atlantis pořad je.
K Sumaře na kterou mezi tím dorazil rychlík, aby podal informace které zjistil. To se blížil Daedalus. Sumara se ale ze svého místa nepohnula, i přesto, že zachytila blížící se loď.
Jakmile se Daedalus vynořil z HP na daných souřadnicích, tak se posádce nabízel nesmírný pohled na Sumaru.
Sumara byla tak obrovská, až Daedalus vypadal jako trpaslík, který čeká jen na zašlápnutí.
Každý na můstku si nevěřícně prohlížel obrovskou loď. Dokud Caldwell nevydal rozkaz.
„Okamžitě mě s nimi spojte a opatrně se přibližte.“
Městem se znovu ozýval krátký alarm. Wraithové dorazili nad planetu.
McKay, který se nacházel v řídící místnosti, si naštěstí včas všimnul změny na velké obrazovce, která ukazovala Wraithské lodě nad planetou.
A rychle zapnul štít. Právě včas. Sotva se štít stačil uzavřít, tak na kraje města dopadaly první méně přesné výstřely Wraithů.
Jako první byla v řídící místnosti právě Elizabeth.
„Co se stalo?“ Ptala se vyděšeně.
„Wraithové.“ Dostal ze sebe McKay. „Jsou tady.“ A přitom se tvářil nanejvýš vyděšeně.
„Kolik?“ Zeptal se Sheppard když konečně přiběhl ze své ubikace.
McKay se jen podíval na velkou obrazovku a odpověděl.
„Pět Křižníků s jednou Hive Ship.
„To není zas tolik, s tím by si Daedalus mohl poradit.“ Řekl velmi optimisticky John.
Elizabeth jen přikývla a vydala rozkaz.
„Ať Daedalus okamžitě přiletí a pošlete jim informace o naší situaci.
Zatím se pilot Daedala snažil dostat blíže k Sumaře, která neodpovídala na volání.
„Pane, máme příchozí zprávu z Atlantis.“ Oznamoval operátor po Caldwellově levici.
„Přečtěte mi ji.“ Řekl Caldwell.
„Cituji.“ Mluvil operátor, „Plukovníku, okamžitě přileťte, jsme pod útokem Wraithů…“
Caldwell, ani nečekal až to operátor dočte a vydal rozkaz k návratu k Atlantis.
„Co tam ještě je“ zeptal se operátora, když vstupovali do HP.
„Je to pět Křižníků s jednou Hive Ship.“ Odpověděl operátor
Na můstku Sumary se najednou rozzářila obrazovka, sloužící místo okna. Bylo na ní jasně vidět schéma útočících lodí na Atlantis a další dvě lodě nedaleko Atlantis směřující právě k ní. Podle schématu byly všechny organického původu.
„Wraithové.“ Napadlo kapitána a vydal rozkaz.
„Okamžitě nastavte kurz k Atlantis. Bojová pohotovost.“
Jako první se z HP vynořil Daedalus, který na sebe strhl pozornost tím, že zničil jeden z pěti Křižníků. Měl totiž veliké štěstí, že venku nebyly žádné stíhačky.
Jakmile Křižník explodoval, tak se z HP vynořily dvě Hive Ships. A začaly střilet na Daedala. Ale přítomnost Daedalu zaznamenaly i ostatní Wraithské lodě a zaměřily na něj své zbraně.
Caldwellovi došlo, že těch lodí bude na cestě víc, tak vydal rozhodující rozkaz.
„Okamžitě zahajte úhybné manévry na odvrácenou stranu planety. A palbu soustřeďte na nejbližší loď.“
Když Sheppard viděl na obrazovce co se děje, tak chtěl jít ke křeslu aby Daedalovi pomohl salvou dronů.
Ale něco ho nutilo koukat se pořád na obrazovku, něco mu na ní totiž nesedělo. Něco co viděl nejspíš jen on.
Nebo ne?
Všiml si toho i Caldwell.
Když si plně uvědomili co se děje, tak se v nich mísily pocity hrůzy, napětí, úlevy a strachu. Ale něco z toho se muselo Sheppardovi zrcadlit v obličeji. Jakmile si Teyla všimla jeho výrazu, tak ho tázavě oslovila.
„Plukovníku?“
Nato se na něj podívali i ostatní, až na Ronona, který si toho nyní všiml také.
„Přeskupují se.“ Řekl jednoduše a napjatě Ronon.
Měl pravdu, přeskupovaly se, ale způsob jak to dělaly, byl pro ně velmi neuvěřitelný.
Wraithské lodě zaujímaly takovou pozici, při níž byly na točeny zády k planetě a k Daedalovi, který zatím nestačil uletět bokem. A aby toho nebylo málo, tak vypouštěly stíhačky, ale ty také zaujímali spíše obrannou pozici, než útočnou.
Ale už nevěděli, že jim někdo vysílá zprávu, tak aby ji zachytily jen Wraithové.
K Atlantis se blížila pomalu letící Sumara a vysílala Wraithům.
My jsme Altariané.
Vy jste příšery.
Přízraky, jenž se pokoušely vyhladit Antiky.
Ale nyní přicházíme my.
My jsme bratři Antiků.
Nikoliv s mírem.
Ale s Pomstou.
Wraithové, od dnešního dne jste lovná.
A my jsme lovci.
Po této zprávě Sumara tak zrychlila, že téměř okamžitě vyletěla z HP.
Dva roky po zachránění Antiků (přítomnost)
Na Atlantis měl tým pluk. Shepparda zrovna poradu o nadcházející misi, když se ozval krátký městský alarm. Toho dne poprvé. Když všichni pospíchali do kontrolní místnosti v čele s Elizabeth, tak nikdo z nich netušil, že tento alarm uslyší toho dne ještě několikrát.
Jakmile přišli do kontrolní místnosti, tak operátor jedné konzole spustil.
„Město zachytilo nějaký kódovaný signál.“
Jakmile domluvil tak ho McKay od konzole odstrčil, aby se podíval.
„To je divné.“ Řekl po chvíli.
„Co je divný?“ chtěl se zeptat John, ale Elizabeth byla rychlejší.
McKay jim odpověděl. „Město ho samo dešifruje“ a stále se skláněl nad konzolí.
Nikdo z nich zatím ale nevěděl, že tento signál má zdroj jen kousek od nich z lodě, kterou vyslali samotní Altariané, aby získala informace z databáze Atlantis. Byla to Sumara, která vysílala kódovaný signál zpět do Altarie, samotné radě Altarianů.
Jakmile město dešifrovalo zprávu, tak se na McKayově notebooku objevil antický text, ale pod ním byl ten samý text přeložen do angličtiny.
„Jsme kousek od města, čekáme na Rychlíka, který byl před chvílí vyslán“
Když si toho McKay všiml, tak zkameněl a kromě pootočení hlavou směrem k ostatním se vůbec nehnul.
„Co se stalo?“ Zeptala se s velikým zájmem Elizabeth. A přitom se tvářila vyděšeně, stejně tak i ostatní, kteří viděli do McKayova obličeje, v kterém se zrcadlily pocity hrůzy a napětí. Ten však místo odpovědi jen natočil svůj notebook směrem k nim.
„Co to je ten Rychlík.“ Zeptal se po chvíli Sheppard.
Rychlík mezitím kroužil nad planetou a skenoval město Atlantis na známky života. Byla to stíhačka jehlanovitého tvaru, dlouhá kolem třiceti metrů, a ostatní rozměry vyhovovaly průletu Hvězdnou Bránou. Rychlík byl vybaven HP generátorem, generátorem štítů a maskováním. Podsvětelnými motory byl schopen dosáhnout neuvěřitelných rychlostí. Jakmile zjistil, že Atlantis je bohatá na známky života, tak skočil do HP zpátky k Sumaře.
Mezitím se pětice Wraithských křižníků pod vedením jedné Hive Ship, blížila k Atlantis. Letěli zkontrolovat, jestli město je opravdu zničené.
„To nevím.“ Odpověděla Elizabeth na otázku, kterou položil Sheppard. „Ale spojte mě s Daedalem.“ řekla směrem k jiné konzoly a otočila se zpátky k Rodnymu, kterého se zeptala.
„Máš souřadnice, odkud pochází ten signál?“
McKay se jen podíval na svůj notebook a odpověděl jí
„Ano mám.“
„Spojení s Daedalem navázáno.“ přerušil je operátor.
Na to Elizabeth přišla blíž k jiné konzoli, aby mohla vysílat
Na Daedalu, který se vracel ze Země k Atlantis:
„Pane, volá nás Atlantis.“ Oznamoval operátor po levé straně Caldwella.
„Otevřete kanál“ Vydal rozkaz Caldwell a na můstku se ozval hlas Weirové.
„Plukovníku zachytili jsme kódovaný signál, ale město ho samo dešifrovalo, je to nejspíš Antický signál, zdroj onoho signálu se nachází přibližně 1 minutu cesty od vás. Souřadnice vám zašleme.“
„Poopravte kurz na dané souřadnice.“ Řekl Caldwell směrem k operátorovi... .
Mezitím se ale Wraithové blížili k Atlantis. A protože pořád zachytávali nějaké signály v soustavě, kde byla i Atlantis, tak moc ani nepochybovali o tom, že tam Atlantis pořad je.
K Sumaře na kterou mezi tím dorazil rychlík, aby podal informace které zjistil. To se blížil Daedalus. Sumara se ale ze svého místa nepohnula, i přesto, že zachytila blížící se loď.
Jakmile se Daedalus vynořil z HP na daných souřadnicích, tak se posádce nabízel nesmírný pohled na Sumaru.
Sumara byla tak obrovská, až Daedalus vypadal jako trpaslík, který čeká jen na zašlápnutí.
Každý na můstku si nevěřícně prohlížel obrovskou loď. Dokud Caldwell nevydal rozkaz.
„Okamžitě mě s nimi spojte a opatrně se přibližte.“
Městem se znovu ozýval krátký alarm. Wraithové dorazili nad planetu.
McKay, který se nacházel v řídící místnosti, si naštěstí včas všimnul změny na velké obrazovce, která ukazovala Wraithské lodě nad planetou.
A rychle zapnul štít. Právě včas. Sotva se štít stačil uzavřít, tak na kraje města dopadaly první méně přesné výstřely Wraithů.
Jako první byla v řídící místnosti právě Elizabeth.
„Co se stalo?“ Ptala se vyděšeně.
„Wraithové.“ Dostal ze sebe McKay. „Jsou tady.“ A přitom se tvářil nanejvýš vyděšeně.
„Kolik?“ Zeptal se Sheppard když konečně přiběhl ze své ubikace.
McKay se jen podíval na velkou obrazovku a odpověděl.
„Pět Křižníků s jednou Hive Ship.
„To není zas tolik, s tím by si Daedalus mohl poradit.“ Řekl velmi optimisticky John.
Elizabeth jen přikývla a vydala rozkaz.
„Ať Daedalus okamžitě přiletí a pošlete jim informace o naší situaci.
Zatím se pilot Daedala snažil dostat blíže k Sumaře, která neodpovídala na volání.
„Pane, máme příchozí zprávu z Atlantis.“ Oznamoval operátor po Caldwellově levici.
„Přečtěte mi ji.“ Řekl Caldwell.
„Cituji.“ Mluvil operátor, „Plukovníku, okamžitě přileťte, jsme pod útokem Wraithů…“
Caldwell, ani nečekal až to operátor dočte a vydal rozkaz k návratu k Atlantis.
„Co tam ještě je“ zeptal se operátora, když vstupovali do HP.
„Je to pět Křižníků s jednou Hive Ship.“ Odpověděl operátor
Na můstku Sumary se najednou rozzářila obrazovka, sloužící místo okna. Bylo na ní jasně vidět schéma útočících lodí na Atlantis a další dvě lodě nedaleko Atlantis směřující právě k ní. Podle schématu byly všechny organického původu.
„Wraithové.“ Napadlo kapitána a vydal rozkaz.
„Okamžitě nastavte kurz k Atlantis. Bojová pohotovost.“
Jako první se z HP vynořil Daedalus, který na sebe strhl pozornost tím, že zničil jeden z pěti Křižníků. Měl totiž veliké štěstí, že venku nebyly žádné stíhačky.
Jakmile Křižník explodoval, tak se z HP vynořily dvě Hive Ships. A začaly střilet na Daedala. Ale přítomnost Daedalu zaznamenaly i ostatní Wraithské lodě a zaměřily na něj své zbraně.
Caldwellovi došlo, že těch lodí bude na cestě víc, tak vydal rozhodující rozkaz.
„Okamžitě zahajte úhybné manévry na odvrácenou stranu planety. A palbu soustřeďte na nejbližší loď.“
Když Sheppard viděl na obrazovce co se děje, tak chtěl jít ke křeslu aby Daedalovi pomohl salvou dronů.
Ale něco ho nutilo koukat se pořád na obrazovku, něco mu na ní totiž nesedělo. Něco co viděl nejspíš jen on.
Nebo ne?
Všiml si toho i Caldwell.
Když si plně uvědomili co se děje, tak se v nich mísily pocity hrůzy, napětí, úlevy a strachu. Ale něco z toho se muselo Sheppardovi zrcadlit v obličeji. Jakmile si Teyla všimla jeho výrazu, tak ho tázavě oslovila.
„Plukovníku?“
Nato se na něj podívali i ostatní, až na Ronona, který si toho nyní všiml také.
„Přeskupují se.“ Řekl jednoduše a napjatě Ronon.
Měl pravdu, přeskupovaly se, ale způsob jak to dělaly, byl pro ně velmi neuvěřitelný.
Wraithské lodě zaujímaly takovou pozici, při níž byly na točeny zády k planetě a k Daedalovi, který zatím nestačil uletět bokem. A aby toho nebylo málo, tak vypouštěly stíhačky, ale ty také zaujímali spíše obrannou pozici, než útočnou.
Ale už nevěděli, že jim někdo vysílá zprávu, tak aby ji zachytily jen Wraithové.
K Atlantis se blížila pomalu letící Sumara a vysílala Wraithům.
My jsme Altariané.
Vy jste příšery.
Přízraky, jenž se pokoušely vyhladit Antiky.
Ale nyní přicházíme my.
My jsme bratři Antiků.
Nikoliv s mírem.
Ale s Pomstou.
Wraithové, od dnešního dne jste lovná.
A my jsme lovci.
Po této zprávě Sumara tak zrychlila, že téměř okamžitě vyletěla z HP.
Korekci 23.1.2008 provedl Vlad Dracul
Další díl bezprostředně navazující na tento bude 04 Pomsta je sladká
PS: doufám že tam není moc chyb. A předem se za ně omlouvám.


.