Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
je to odrbana verzicka, plna by se nehodila na tento web, ale o tom az jindy, jinak mam v priprave jednu povidecku v niz zjistime jak to je s T. tehotenstvim, otcem ditete, ale to az nekdy jindy, ted ten Clark, jsem zvedavej na vase nazory a reakce:
DESTINY
Kdo je Clarkovým osudem, jeho vyvolenou? Lana či Lois? Anebo Chloe? Tak to neví ani on sám, projde doslova celým svým životem, aby zjistil, kdo je jeho vyvolená!!!!
Clark se právě objevil v Pevnosti Osamění a šel rovnou k hlavnímu panelu, vytáhl krystal a začal mluvit na Jor – Ela .
„Co to má znamenat?!“
„A co máš na mysli můj synu?“ pronesl Jor-el klidně.
„Myslím tím proč jste s Lionelem přesvědčily Lanu aby si vzala Lexe!!“ křičel Clark z plných plic. „Chápu proč to udělal Lionel, Lex je jeho syn, ale ty?! PROČ!! Řekni proč!“
„Ze stejného důvodu jako můj posel, kvůli tobě můj synu, tvůj osud je mnohem důležitější než láska k jedné ženě. A souhlasil jsem se svým prostředníkem, Lionelem, že láska jeho syna k oné dívce ho udrží víc na uzdě než cokoli jiného.“ Vysvětloval jor-el..
„O tom nemáš právo rozhodovat!“
„Mám plné právo, můj synu, kdybys podstoupil trénink který jsem pro tebe připravil, tak bys pochopil, proč!“ řekl přísnějším hlasem.
„Ale já potřebuji někoho blízkého, někoho s kým budu moci sdílet svůj osud!“ říkal Clark se slzami v očích.
„Cítím tvou bolest Kal-Ele můj synu, chápu že někoho potřebuješ, aby sdílel tvou cestu a podporoval tě, někoho komu můžeš věřit, někoho koho miluješ a kdo miluje tebe a nikdy tě nezradí.“ Pronesl tajemně.
„Jestli to doopravdy chápeš tak mě nech být s Lanou!“ říkal Clark prosebně.
„S Lanou‘? Kdo tu mluvil o Laně? Je tu jedna možnost, jak se dozvědět která dívka je ti předurčená osudem, pomůže ti v srdci nalézt správnou odpověď nejen na tuto otázku, je to prastarý Kryptonský zvyk, ale měj na paměti ať už skončíš s Lanou nebo jinou dívkou, nepůjde to vzít zpět, změny budou trvalé a neodvolatelné, rozmysli si to dobře můj synu.“
Clark přemýšlel o slovech Jor-Ela a co znamenají, věděl že ať už se stane cokoli, může počítat s další bolestí, ale na druhou stranu mu Jor-el nikdy nelhal a on už nesnese být sám….
„Jor-eli, otče, Chci podstoupit tu zkoušku, co mám udělat?“ pronesl Clark pevně a rozhodně.
„Dobrá, jestli je to co opravdu chceš, připrav se celkem na tři části tvé výpravy, v první část má název Odhalení, představ si při tom co chceš, druhá část zkoušky bude skrz čas, nezapomeň že nesmíš změnit žádnou z věcí jež se událi, jinak změníš osudy mnoha lidí a konečně třetí závěrečná část tvé zkoušky bude jen na tobě a to bude Rozhodnutí, které změní celý tvůj život, v této části se snaž neztrácet kontrolu nad sebou samým, budeš vystaven červenému kryptonitu, první část tvé zkoušky začne ihned jak vsuneš krystal zpět do konzole.“
Clark přemýšlel o tom čím bude muset projít, pomalu se přiblížil k panelu a zasunul krystal. Obklopila ho ostrá záře a zaslechl poslední otcova slova:“Hodně štěstí Kal-Eli a nezapomeň že tvé srdce tě povede…“.
Clark se ocitl v nějaké prázdné místnosti na druhé straně se rozsvítilo světlo a spatřil tam tři postavy, pomalu se vydal k nim, už z dálky poznal o koho se jedná, byli to Lana, Lois a Chloe. Nechápal co tam dělají všechny tři, myslel si že tam bude jen Lana a on si s ní promluví a poví jí své tajemství. Asi dvacet metrů od nich ho zastavilo nějaké silové pole. Snažil se jim projít, ale nemohl se jím dostat zkrz.
„Co se to tady děje? Co má tahle místnost za význam?!“ rozkřičel se na celou místnost. Najednou uslyšel kroky, otočil se a spatřil toho mimozemšťana který mu už dvakrát zachránil život.
„Co tady děláš? A kdo vlastně jsi?!“ obořil se na něj.
Jeho oči zajiskřili a jeho obličej se stáhl do nepředstavitelného úšklebku, poté promluvil: „Já jsem ty, tedy tvá představa neznámého, právě se nacházíme mimo čas a prostor, to jak vypadám, za to můžeš ty, vzhled této osoby je tvoje představivost, ale pro pořádek mi můžeš říkat Harvey.“
Clark si ho prohlížel a po chvilce zamyšlení promluvil: „Takže ty jsi má představivost, touha, chápu proč tu je Lana, ale co tu dělají Lois a Chloe?“ Harvey se nad jeho otázkou pousmál, očekával něco takového.
„Tak zaprvé já nejsem jen tvá představivost, já vím co ty, cítím co ty, říkám ti předem až se tě budu na něco ptát tak říkej pravdu, poznám opak a ty se jinak nedobereš k pravdě. A za druhé Lana, Lois i Chloe reprezentují dívky jenž miluješ či v budoucnu budeš milovat, nebo jenž miluješ v jiných dimenzí, jak jsem říkal, zde neplatí žádné zákony, jejich esence nebo jestli chceš duše jsou za silovým polem, aby se jim nic nestalo, jejich fyzické schránky jsou stále na Zemi a oni si myslí že sní:“ Clark nevěděl co si má myslet, ale poznal že vše co mu Harvey řekl byla pravda, jenom nechápal účel toho všeho.
„OK, snažím se to pochopit, co má tohle místo za účel, co tu mám udělat?“ otočil se na Harveyho. Harvey zakroutil hlavou, nikdy to není jednoduché, už jsem byl tisícemy bytostí a nikdo na to nikdy nepřišel, jsem zvědavý jak to vezme tenhle. Pomyslel si.
„Tady máš pochopit, rozhodnout se a vybrat si ženu kterou miluješ, jednu z těch tří a žít s ní šťastně až do smrti.“ Clark se neudržel a řekl: „Tak tohle je nějaký divný, já vím s kterou chci strávit svůj život!“ řekl a usmál se. Harvey se znovu ušklíbl, čekal to.
„Nevíš koho chceš ale na konci tvé zkoušky to zjistíš a pamatuj že ať se stane cokoli mluv pravdu, všichni kromě té kterou si pak zvolíš zapomenou že se něco z tohohle stalo budou to považovat za sen na který si nemohou vzpomenout.“ Domluvil Harvey a tleskl. Celá místnost se změnila v soudní síň se sedmi podstavci naproti Clarkovi , v jedné se objevil Lex, ve druhé Lionel – na jeho jmenovce bylo napsáno ještě Jor-el, vedle něj se objevila jeho matka, Martha Kentová. Na prostředním a nejvyšším podstavci se objevil Harvey, po jeho levici postupně v každém křesle se objevila Lana, Lois a Chloe. Clark se na to celé díval s vykulenýma očima, nevěděl co se bude dít, ale měj z toho všeho špatný pocit. Ostatní na tom byli úplně stejně, dívali se na všechny kolem sebe a byli zmatení, poté se ujal Harvey slova.
„Děkuji všem zúčastněným že se dostavili a mohl tak začít náš proces.“ Nachvíli se odmlčel, ale všichni začali přes sebe mluvit, že musel Harvey opět zakročit. „Buďte všichni v klidu a dozvíte se odpověď na všechny vaše otázky,.. Děkuji, tak popojedem, sešli jsme se tu všichni kvůli prosbě tady přítomného Kal-Ela, syna Jor-Elova z planety Krypton, někteří z vás ho znají pod jeho pozemským jménem Clark Kent.“ Domluvil a Lex, Lois i Lana se podívali překvapeně na Clarka, poté si všimli že se Chloe, paní Kentová ani Lionel nedívají tak překvapeně, ale než se stačili na něco zeptat tak se ujal Harvey opět slova. „Takže vy všichni jste tady, teda vaše esence sem byli přivedeny, vaše těla jsou v pořádku na Zemi, jste tady abyste Clarkovi pomohli na jeho cestě si zvolit tu pravou jeho srdce.“ Po téhle hlášce nastalo ohlušující ticho, všichni se tvářili velmi překvapeně. „Ano Clark se musí rozhodnout mezi tady přítomnými dámami po mé levici a zvolit si jednu,“ otočil se k slečnám a pokračoval : „Jedna z vás je ta pravá, Clark vás miluje každou svým způsobem a musí zjistit, jenž je jeho vyvolená, vy ostatní jste tu z toho důvodu, aby jste mu pomohli s tímhle rozhodnutím, každý z vás reprezentuje jednu sílu z Clarkova života a pomůže mu při jeho rozhodování. Každý z vás se nakonec tohoto rituálu vyjádří a řekne proč by k němu vybral tu, či onu, každý má jeden hlas Lex, Martha, já, Lois,Lana i Chloe jsou jen pro úplnost nemají hlasovací právo, Lionel má dva protože jeho prostřednictvím se bude rozhodovat i Jor-El. Tak tohle by mohlo být všechno, začínáme s fází dvě!“ řekl Harvey a místností projela ostrá záře. Clark se ocitl šest let v minulosti ve svém těle, ve stodole na farmě. Vedle něj se vznášel obraz Harveyho.
„Nezapomeň nesmíš nic změnit, byl si poslán do minulosti aby sis prožil nejdůležitější chvíle svého života a abys pochopil a znovu je prožil, my ostatní budeme tvé reakce sledovat a Hodně štestí.“ Domluvil a obraz se rozplynul.
Clark zjistil, že je v kvádru a právě uviděl Chloe, jak jede ke stodole, začínal si vzpomínat, co se nedávno událo, to jak Chloe unesl nějaký cvok, vybavil se mu jeho pocit bezmocnosti, najednou sledoval svůj rozhovor s Lanou, právě říkal jestli ještě někdy uvidí Chloe a tačí jí říct, co pro něj znamená, zrovna se stal znova tím Vladkem a vyprávěl o jeho prvním polibku, prvním setkání s Chloe… Scéna se změnila byli na plese, zrovna si povídal s Petem jenž ho chválil za jeho změnu v postoji s Chloe, zrovna začala hrát písnička kterou nechal pro ní zahrát, šel k ní a tančili spolu, zrovna když jejich rty byli jen kousíček od sebe tak někdo přerušil hudbu, věděl že teď musí jít zachránit Lanu, ale na chvíli zaváhal, měl pocit, nejspíš ho ovládly všechny ty emoce, chtěl zůstat u Chloe, ale nakonec se rozběhl Laně na pomoc.
Scéna se opět změnila, ocitl se v domě, ležel na pohovce a měl vysokou teplotu, matně si na to vzpomínal, někdo zaklepal na přední vchod, Clark se zvedl, ale jeho tělo zůstalo na pohovce, byl průsvitný, jako nějaký duch, pomalu klouzal ke dveřím. Dolu sešel jeho otec, otevřel dveře a vešla Chloe, říkala že se zašla podívat jak se mu daří, Johnatan je nechal o samotě a odešel nahoru. Clark sledoval Chloe jak čte z dopisu své vyznání, říká že ho miluje, ale ví že on ji zatím ne, slyšel jí jak říká: „Můj otec věří že jsou dva druhy dívek Z jedněch vyrosteš a do jiných dorosteš. Snad patřím k těm druhým. Dneska mě nemiluješ, tak tě zatím nechám jít,ale doufám, že si mě najdeš. Protože ty za čekání stojíš.“ Clarkovi stékala po tváři slza, tohle si nepamatoval, ani nemohl, ten dopis, to vyznání, ale ne , slyšel sám sebe jak šeptá Lanino jméno, proklínal sám sebe, viděl jak to Chloe ranilo a odešla pryč, v tom si vzpomněl na událost jenž se stala pár dní předtím, když mu Pete dal červenej kryptonit, ocitl se v Talonu, právě se líbal s Chloe, když se zbavil meteoritu a zase se nechal ovládat svými zábranami. Najednou se scéna změnila, Clark se ocitl v soudní místnosti. Harvey se na něj podíval a spustil.
„Právě proběhla první etapa, teď máš možnost se zeptat jednoho z přítomných na jednu věc, poté se vrátíš zpátky.“ Domluvil krátce a věcně.
Clark se rozmýšlel a těkal s očima z Lany na Chloe, poté se rozhodl: „Chtěl bych položit otázku Chloe,“ v tom Chloe rozmrzla a podívala se na Clarka. „Chloe, proč si mi to nikdy neřekla do očí,“ Chloe se začervenala a usmála, poté : „Nikdy sem ti to něřekla Clarku asi pro to, že jsem se bála odpovědi a potom co jsem slyšela jak mluvíš o Laně i v horečkách bych to ani nedokázala, byla jsem zbabělá!“
„Ale co později, jak jsem se vrátil ze Zony přízraků, proč si nechtěla pokračovat tam kde jsme skončili, tehdy jsem byl odhodlán tomu dát šanci, ale ty jsi…..“ chtěl pokračovat, když si uvědomil, že celou dobu co mluvil byla Chloe zase zmražená. „Co to sakra-„
„Říkal jsem jednu otázku, odpověď si dostal a teď zpátky“ Harvey luskl prsty a Clark obklopilo světlo. Ocitl se v Metropolis, na ruce měl prsten s Červeným kryptonitem, právě vyloupil banku, šel do svého bytu, kde na něj čekala Chloe, byl na ní hrubý, protože ho ta bolest dováděla k šílenství. Najednou se ocitl v jeskyních, Chloe tam na někoho čekala, pak ho uviděl, právě k ní přišel Lionel a ptal se jí jestli už zjistila kde se nachází Clar, ale Chloe mu zalhala! Neprozradila ho, i když měla na to plné právo, věděl že mu říkala, že by ho nikdy neprozradila nikomu, ale až do teď si tím nebyl jistý. Poté se scéna změnila, ocitl se v Talonu, právě se pustil za nějakým zločincem, když na něj použil svojí schopnost a on zapomněl úplně na všechno. První koho uviděl byla Chloe, dovedla ho domů na farmu, při otevírání dveří je vyrval i s Panama, v tom si vzpomněl že když se tehdy ptal Chloe tak se o ničem takovým nezmínila, scéna pokračovala, Chloe mi přinesla kus železné tyče, začala mi vysvětlovat, kdo jsem, tedy kdo si myslela že jsem. Chránila mě, vyšetřovali jsme stopu v talonu, když jsem zahlídl Lanu, vzrušil se a použil ohnivý pohled, ten Chloein výraz…. Scéna se opět změnila, Clark se ocitl v pevnosti osamění, profesor Fine téměř dostal generála Zoda na svobodu, když v tom přišla Chloe a odhodila kus zeleného kryptonitu. Scéna se zase změnila, teď se Clark ocitl několik týdnů před událostí v pevnosti, byl nakažen stříbrným kryptonitem, viděl Lexe a Lanu jak mluví o vesmírné lodi, tehdy si myslel, že si to jen představoval, ale teď věděl najisto, že se to stalo. To ho pořádně naštvalo, ale scéna se zase změnila. Clark byl v suterénu v novinách s Chloe, hned po vypuštění Finova viru, právě se skrz dostalo auto z ulice, Clark rychle dostal Chloe do bezpečí a auto zachytil. Právě se rozhodl že musí zastavit Fina a zabránit Zodovi získat Lexovo tělo, když se na něj vrhla Chloe a políbila ho, co kdyby to bylo naposled, co se vidí. Teď si uvědomoval, jak to bylo snažší jít bojovat po tom polibku, tehdy si řekl že jestli to přežije tak se pokusí zapomenout na Lanu a dá vztahu s Chloe trochu prostoru. Právě se vrátil ze Zony přízraků a dokázal znovu vykázat Zoda zpět, právě šel za Chloe, která ho objala, ale pak když se konečně odhodlal povýšit jejich vztah na vyšší úroveň tak ona změnila názor, kvůli komu?! Pak se podíval a uviděl ho, Jamese Olsena, takový debilní jméno, hned jak ho uviděl tak věděl že ho nikdy nemůže mít rád…. Poté se scéna opět změnila, Chloe mu v jejím bytě v Talonu vypráví o záhadné vraždě na líbacím palouku, když v tom si uvědomí co tam vlastně Chloe dělala, řekne jí to, uslyší někoho za sebou, otočí se a koho to nevidí, myslel si že to bude Lois, ale ne je to Jimmy ten hajzl, on vzal Chloe na líbací palouk a ona se červená, rychle mi spadl úsměv ze rtů, teď by se mně krve nedořezal, ne jako že normálně jo, ale stejně… Clark to nemohl vydržet , strašně žárlil, měl sto chutí jednu Jimmymu vrazit , takovou malou výchovnou, už se napřahoval, ale scéna se zase změnila, „Kurva! Stačilo takhle málo!“ Teď se ocitl v realitě kterou mu naservíroval jeden z přízraků, nikdo mu tam nevěřil, teda kromě toho mimozemšťana ale ten nebyl součástí jeho představ, jediná Chloe mu věřila, náhle si uvědomil že se do ní museli promítnout všechny jeho myšlenky a city k ní, když jí ani přízrak nedokázal změnit a tak ji raději nechal zabít. Právě se probral a poděkoval za záchranu, poté přiběhla Chloe, Clark jí objal a přidržel si jí na chvilku a zahlédl v její tváři úsměv. Poté jí u šálku čaje vyprávěl co zažil a řekl jí že ani neví co všechno pro něj znamená, ten její úsměv, proč se tehdy nepokusil o víc? Teď má šanci, pomalu ji objal, podíval se jí do očí a chtěl… Scéna se opět změnila, právě byl pod vlivem červeného kryptonitu, choval se ke všem špatně, líbal se s Lois, řekl Chloe že se její touhy konečně vyplní, že on na to už myslel. To byla pravda, několikrát ho to napadlo, ale v tom unesl Lanu a líbal ji ve stodole. Scéna se zase změnila, právě objímal Chloe po tom co se dozvěděla že je taky ovlivněna meteority. Pak sledoval její telefonát když byl uvězněn s Lexem v podzemí. Musel se usmát. Teď ho napadlo co má asi Chloe za schopnost? Uvidíme snad to někdy zjistí. Situace se zase změnila, teď byl zase v soudní síni.
Harvey uvolnil všechny přítomné a začal povídat: „Tak právě jsme skončili pár týdnu v minulosti, teĎ si dáme pár obecných faktů ke Clarkovi a jeho vztahům k ženám, tím mám na mysli alternativní reality, kde jsem mezitím co jste sledovali šou dělal průzkum a musím říct že je to velmi zdrcující zjištění. Tak tedy ve všech dimenzí, stačil sem projít jen prvních 5000 tak ve všech byl Clark nebo mám říct Superman s Lois, ani v jedné nebyl s Lanou, ta byla tedy ve všech ale jen jako jeho první láska ze střední, ve všech realitách se rozešli během vysoké a v 90 procentech se provdala za Peta Rosse ve zbývajících 10 procentech za Lexe Luthora. Chloe se objevila jen v jedné realitě a to je tato. Lois se ale ve všech realitách setkala s Vladkem až při jeho nástupu do práce v Daily Planet takže jak asi vidíte tahle realita je dost odlišná, taky je v této realitě Jor-el a Lionel jedna osoba, což se také jinde neobjevilo, to jen pro informaci a teď můžem pokračovat fází tři!“ jak to dořekl místnost opět zahalila záře a Clark se probral ve své posteli, vedle něj stál Harvey, právě mu nasadil prsten s červeným kryptonitem, „Teď si jen něco přes týden v minulosti, když teď změníš cokoli, tak to nebude mít vliv na tvou další cestu, ale pamatuj, že by ses měl ovládat, jakmile zmizím začne kryptonit působit, hodně štestí!“ a zmizel, Clarkovi červeně zažhnuli oči a on cítil působení červeného kryptonitu, věděl co chce udělat, co musí udělat, ale musí se držet na uzdě aby nikomu neublížil, teda ne moc……
Oblékl se do ložené bundy a kalhot během vteřiny, v zrcadle si prohlídl své svaly, nasadil brýle, když v tom si uvědomil, že by to na něm rychle poznali a tak se převlékl do červené bundy a kostkované košile. To bych mohl rovnou chodit se slipama navrh kalhot, pomyslel si, hledal nějakou náplast, aby zakryl ten prsten, prohraboval si pokoj, když se mu do ruky dostal ten náramek, který dostal od indiánského profesora, tehdy mu řek ať ho dá své vyvolené, tak proč by ne a dal si ho do kapsy. Konečně našel náplast a přelepil si prsten. Poté seběhl dolů,tam na něj čekala matka se snídaní.
„Clarku, snídani máš připravenou na stole, já musím už jít nějaká krize v senátu, Lionel mě tam hodí letadlem, vrátím se až se to vyřeší, takže se měj!“ našel napsáno na lístku na ledničce. Snědl snídani a vydal se superrychlostní do Metropolis. Cestou se stavil v Holandsku pro tulipány, když v tom tam uviděl Barta a Cyborga, šel k nim a pozdravil je. Dozvěděl se od nich že tady má Lex jednu z poboček 33,1 a tak jim pomohl ji zničit. Poté si dal jednoho jointa ale nemělo to na něj žádnej efekt jako alkohol, Clark si pomyslel, že jestli na něj nemá nic kromě červenýho kryptonitu vliv, možná by měl pár kousků rozdrtit a přimíchat třeba do koksu, ale pak se přemohl, vzal ty nejkrásnější tulipány a vydal se do Daily Planet. Cestou viděl Jimmyho v jeho autě, asi jede zrovna do práce, podíval se mu na pneumatiky a všechny 4 je propálil, ješte aby mi on kazil výstup a doběhl před hlavní vchod. Vešel dovnitř, rovnou ke Chloeininýmu stolu. Díval se kolem, ale nikde nebyla, musí být někde v budově, protože kabelku měla na stole, Clark se rozhlídl pomocí svého druhého já a uviděl jí v archivu, byla tam sama, perfektní! Clark vešel dovnitř a pomalinku se k ní přiblížil, poté vybafnul. Chloe se na okamžik lekla, ale potom se začala smát.
„Co tady děláš? Nějakej problém s Lexem, či nějakej další uprchlej vězeň?!“ podívala se na něj zvědavě a s nadšením. Clark se na ní podíval a podal jí kytici těch nejkrásnějších tulipánů, Chloe se na obličeji rozzářil takový úsměv, že měl Clark sto chutí jí políbit, ale ještě se ovládl. Chloe se naa něj podívala a řekla: „Jé ty jsou nádherný, moje oblíbené, kdes je sehnal, vždyť ani není sezona.“
„Byl jsem na skok v Holandsku a tak sem si řek že když už sem tady tak přece nezapomenu na Chloe.“
„To je od tebe velmi pozorné, ale co si vlastně dělal v Holandsku?“ Clark jí téměř řekl pravdu, ale pak se rozhodl trochu jinak.
„Pomáhal jsem Impulzovi a Cyborgovi zničit jednu z poboček 33,1.“ Chloe se na tváři objevil úšklebek, od té doby co jí Lex vyhrožoval a udělal to s její matkou ho nesnášela.:!“ Chloe ničehož nic objala Clarka, ten už to nedokázal zadržet a objetí opakoval, poté se podíval Chloe do očí a něžně ji políbil, myslel si že se bude bránit, ale zmýlil se, Chloe opětovala jeho polibky, trvalo to několik minut, než přišla k sobě. Podívala se na něj a nedokázala to pochopit. Zeptala se : „Proč?!?“
Clark se na ní podíval, viděl jak se jí ve tváři míjí štestí, láska a touha se strachem a zklamáním. Clark si přidržel Chloe u sebe a řekl jí: „Protože to chci udělat, protože jsem si konečně uvědomil, že se k sobě hodíme, že patříme k sobě, vím že mě miluješ jako já tebe a už nechci prožít ani jednu sekundu bez tebe!“ to vše jí jemně a s láskou šeptal do ouška. Chloe při jeho slovech celá roztávala, na Jimmyho si ani nevzpomněla, když v tom se začali vzájemně dotýkat, hladit se, sundala Clarkovi bundu i košili, sama tam byla jen v tílku, když do archivu vkročili brigádníci pro požadované informace. Clark měl stou chutí je všechny vyhodit, ale dostal lepší nápad, vzal Chloe za ruku a dovedl jí na vrchol Daily Planet,právě uviděl Jimmyho jak vystupuje z taxíku a míří dovnitř, přitáhl si jí k sobě a chtěl vyskočit, když si uvědomil, že se už s ní vznáší nad mrakodrapy a letí s ní do Smallville, chtěl to vzít k sobě na farmu, když mu Chloe pošeptala, že Lois je pryč na celý víkend a tak přistál vzadu za Talonem. V pokoji byli během několika úderů srdce.Rychle za sebou zavřeli dveře a Clark se se ke Chloeí přiblížil tělo na tělo a začal jí vášnivě líbat. Bezohledné, drsné prsty přejely dolů přes její páteř a zastavil se na malém důlku nad jejím zadečkem. Položil svoje ruce na její překrásně tvarovaný zadek jaký mají jen bohyně a přitáhl si jí těsněji k sobě. Zvednul jí a prsty hladil to měkké místo. Chloe se snažila nepodlehnout tak rychle, chtěla si s ním trochu pohrát za ty všechny roky čekání, ale nedokázala to, taky nevěděla jestli se jí to jen nezdá a ona se probudí opět sama jako už tolikrát, a tak se raději do toho pustila se vší vášní a touhou, do jejích zad jí tlačil prádelník a ona se láskyplně omotala kolem Vladkových ocelových paží.
Pozvedl jednu paži, aby se dokázal uklidnit a třesoucím hlasem pronesl "Jestli je tahle hra pro víc lidí, tak si to můžem "vzít" ven." Zašeptal, volnou rukou se líně probíral jejími vlasy. "Přinejmenším pokud "chceš", aby celá kavárna nepřišla zaklepat a zeptat se, co se to tu ozývá za zvuky."
Chloe se usmála a zachvěla. „Neboj se dneska je zavřeno, sis nevšim, když jsme procházeli že bylo prázdno?!“ konstatovala svůdně. Clark musel přiznat že si toho nevšim a ani ho to nezajímalo.Když jí vzal podruhé do náručí, dovolila mu, aby si jí odnesl do postele.
Jejich jazyky se jemně spojily a Chloe cítila, že se její hlava dotýká polštářů… kontrast mezi tím co si kdy představovala a tím co teď prožívala jí neskutečně vzrušilo. Nebylo to prudké, ani násilné, ale jemné a ochranitelské. A nemělo to nic společného s modřinami. Bylo to něžné, bylo to mazlivé šeptání lichotek do ucha. Zcela odlišný způsob, který nabízela a on by byl blázen, kdyby ho nepřijal. Clark musel uznat že tohle ješte s žádnou nezažil, pravda taky se vyspal s Lanou a to jen dvakrát když byl člověk bez svých schopností, to teď byl konečně sám sebou. Clark pokrčil rameny a začal si svlékat bundu a košili, potom boty, které ani nebyly pořádně zavázané a naposled svoje džíny za Chloeiny asistence.
Prsty přejížděl přes pružné obliny jejího těla, přetočil se na její stranu a vzrušeně zašeptal "Bože, jsi úchvatná." Zachvěla se při jeho slovech… nebo z jeho dotyků? Oba tyhle stimulanty pracovaly a zbavovaly jí všeho logického myšlení… Bože, už nemůžu ani přemýšlet…
Clarkovi ruce pokračovaly ve svém znovuobjevování Chloeina chvějícího se těla, skláněl hlavu a putoval svými rty přes její pokožku. Jeho jazyk dělal vše, co by si mohla přát. Když jeho jazyk dorazil k jejímu kloubu na kyčli už podruhé, Chloe se zvedla a zadržela jeho hlavu. "Oh, Bože. Přestaň s tím!" zaprosila.
"Přestat… cože?" zamumlal. Téměř jako by nevěděl o čem to vůbec mluví.
S úsměvem se položil vedle ní a líně přejížděl svými prsty sem a tam přes její husí kůži, co jí naskočila. "Co chceš? Přesně…"
Chvěla se pod jeho dotyky, potom rozechvěle odpověděla "Tebe. Já… já chci tebe."
Clark byl překvapený jejím ochotným souhlasem a těmito slovy, které právě pronesla. Ale nejvíc z toho, jak moc mu záleží na tom, že slyšel tahle slova, jenž vyjadřovala to co cítil on sám. Podívala se na něj a zašeptala :“Proč jsi tady, proč tohle všechno děláš?!“.
Čekal tuhle otázku a odpověď na ní měl připravenou, pravdu!
"Přišel jsem sem…" zamumlal jí do ucha. Přesunul se k druhému "Abych tě pomiloval."
Najednou celé její tělo odpovídalo. Oči se zavřely, uvolnily se jí rysy v obličeji, záda se prohnuly a nohy si obtočila kolem něho.
Chloe se třásla v jeho pažích. Očekáváním z toho, jaké to bude. Jaký bude on, říkala si pro sebe.
"Bože, ten způsob, kterým se třeseš, když…" vydechnul, když do ní vklouzl. Jako by ho ty myšlenky pohltily. Tohle bylo místo, kde chtěl zůstat.
"Mmmmm," mumlala ,ty samé myšlenky se jí honily v hlavě.
Pomalu se Clark začal pohybovat, přenesl celou svojí váhu na jednu paži, úmyslně se držel zpět. Dnešní noc jí mohl dokázat, že nejenom rychlost a supersíla jsou mu vlastní. Ale i super výdrž.
Zoufalé, vzrušené šeptání - Chloe se nadzvedla, aby ho přijala celého.
Zadržel její boky, a připomněl jí "Hezky… pomalu…" S každým dalším přiražením vklouzl dovnitř jen o malý kousíček, a sliboval "Uděláme to jemně, pomalu a horce, něžně. Milovat tě… celou… noc."
Chloe vědomě spolupracovala. Nadzvedávala se a přirážela, stále tomu nemohla uvěřit, ale chtěla si to vychutnat až do posledního okamžiku.
"Líbí se ti to, miláčku?"
Oči se zavřely, přikývla a skousla si spodní ret.
"Podívej se na mě, Chloe,“" řekl a pohyboval se rychleji.
Poslechla. Jeho palec přejel přes její ústa a ona ho obkroužila svými zuby.
Přinutilo ho to ztuhnout, zaťal zuby. "Přivádíš mě k šílenství, víš to, že?"
"Ne, to ty mě." Zamumlala a její jazyk se obtáčel kolem jeho palce.
„Miluju tě, doufám že to víš!“ řekl vzrušeným hlasem plným emocí.
„Já tebe taky, celý svůj život, od prvního dne co jsme se potkali a políbili u tebe ve stodole..“
Leželi spolu propletení nohama i rukama a nevěděli, kde je konec a kde začátek.
Když postel začala skřípat pod jejich přírazy, tak zavrčel mezi zaťatými zuby. "Moje, jsi moje…"
Její tělo se začalo nekontrolovatelně chvět a její ústa vydávala jen, "Clarku!, ano, ano, ano, prosím, prosím, ano…"
Cítil, jak se kolem něho stahují její svaly a zasténal "Moje Chloe… můj osud… tak ztracená… úžasná… nádherná malá a nenahraditelná, Miluju tě."
S tichým výkřikem na rtech vyvrcholila. Unaveně si položil hlavu na její čelo a těžce oddychoval. Zatímco se Chloe sama vzpamatovávala ze své vlastní rozkoše.
Clarkovi se tenhle okamžik pořádně líbil a líbilo by se mu, kdyby mu bylo umožněno ho prožít znovu.
Po několika minutách, kdy se Chloe jen probírala jeho vlasy řekla, "Víš, že nikam nepůjdeš, že?"
Clark zvednul hlavu a podíval se na ní. "Cože?"
"Nikam nepůjdeš?!." Ujistila ho.
"Ne, neboj už nikam jinam nepůjdu“ a znova jí políbil, v tom si všimla jeho prstenu s červeným kryptonitem a vše jí došlo, rozbrečela se a utekla do koupelny, to nebyl on, byl pod vlivem té věci, i když říká že ho ta věc neovládá, jen mu odebírá zábrany, já mu to prostě neodpustím!!!“ Clark se zlobil sám na sebe, snažil se to Chloe nějak vysvětlit, když se náhle celou místností prohnal opět onen záblesk a Clark se ocitl v soudní síni. Harvey se naq něj díval s tajuplným výrazem a pošeptal mu, že to co se stalo nikdo kromě něho a Chloe neví. Poté nechal rozmrznout všechny ostatní. Clark se snažil zavadit o Chloein pohled, ale marně schválně se od něj odvracela. Harvey promluvil :
„Takže na začátku našeho sezení jsem vás všechny kromě Clarka poprosil, abyste napsali na kus papíru, kdo se k němu hodí nejvíce, teď mu vaše názory předvedeme, než on nám řekne jak se rozhodl. Tak já začnu, já jsem zvolil Lois a to podle vzoru ostatních realit.“ Poté pokynul na Lexe. „Já sem zvolil Lanu, očividně, ale jestli..“ harvey ho umlčel, poté pokynul paní Kentové – „já jsem dala také Lanu, protože vím co všechno si pro ní vytrpěl.“ Pak přišla řada na Lionela. „teď promluví Lionel sám za sebe a poté Jor-el“ To Clarka velmi zaujalo a poslouchal pečlivě jejich slova. „Tak já , Lionel jsem zvolil Chloe, neboť vím co ona k němu cítí a že ho nezradila ani v její nejslabší chvilce, takovou ženu bych si přál sám mít.“ To Clarka velmi překvapilo, jak bylo vidět z obecenstva tak i všechny ostatní, dokonce i Chloe se zapomněla a pohlédla do Vladkových očí s nadějí, ale pak s naprostým ponížením a vztekem. Poté mluvil Jor-el. „Já jsem můj synu zvolil Lois a to ze stejného důvodu jako tady Harvey, byl si s ní v každé zkoumané dimenzi tak proč ne tady?!“ poté se odmlčel a slova se ujal opět Harvey. „Teď jsi Clarku slyšel názory tvých nejbližších přátel, nepřátel a tvých rodičů, teď nám řekni koho jsi si zvolil!“ „Jo a ještě předtím než to vyslovíš bys měl vědět i všichni přítomní že poslední zkouška s červeným kryptonitem byla podvod, tím myslím že to byl Červený kryptonit jen prvních padesát sekund, poté to byl neškodný drahokam, to jen pro ujasnění!“ „OPRAVDU?‘!?!“ ozvalo se sálem dvojhlasně od Clarka a Chloe. Lana a Lois se podívali na Chloe a nechápali o čemse to sakra mluví, když v tom Clark řekl svojí volbu.
„Já jsem si zvolil dívku, jenž o mě nikdy nepochybovala, která mě milovala a chránila mě celý svůj život, zvolil jsem dívku doi které jsem se zamiloval, ale byl jsem moc zbabělý, abych jí to řekl do očí a tak jsem se upínal jen na svůj chtíč a proto teď říkám bez obav a pln Lásky, Milujitě CHLOE!!!“ byl slyšet trojí výkřik, výkřik úlevy a radosti od Lexe Luthora a výkřik pln nenávisti od Lany, poté výkřik plný lásky od Chloe. Najednou celou místností projel oslepující záblesk. Martha a Lionel se probrali v letadle na cestě do D.C. podívali se na sebe, chtěli o něčem začít mluvit, ale nevěděli o čem. Lana a Lex se také probudily v manželské posteli, Lex s výrazem naprosté radosti, i když nevěděl proč. Lana plná zklamání, jen kdyby si mohla vzpomenout, co se to vlastně dělo. Jimmy se procházel po Daily Planet, když k němu přišla jedna mladá slečna a ptala se ho na cestu, ihned mu padla do oka a nějak tušil že s Chloe je už konec, představil se jí a zjistil že se jmenuje Lucy, Lucy Lane, nějak povědomé, pozval ji na kafe a ona souhlasila…………
Clark a Chloe se probudily v Talonu, spící nazí vedle sebe, Clark měl na prstě prsten z červeného diamantu a Chloe na ruce jeho náramek. Podívali se na sebe a nebylo potřeba dalších slov, vášnivě se políbili a dali se do upevňování jejich vztahu…………..
KONEC.
Kdo je Clarkovým osudem, jeho vyvolenou? Lana či Lois? Anebo Chloe? Tak to neví ani on sám, projde doslova celým svým životem, aby zjistil, kdo je jeho vyvolená!!!!
Clark se právě objevil v Pevnosti Osamění a šel rovnou k hlavnímu panelu, vytáhl krystal a začal mluvit na Jor – Ela .
„Co to má znamenat?!“
„A co máš na mysli můj synu?“ pronesl Jor-el klidně.
„Myslím tím proč jste s Lionelem přesvědčily Lanu aby si vzala Lexe!!“ křičel Clark z plných plic. „Chápu proč to udělal Lionel, Lex je jeho syn, ale ty?! PROČ!! Řekni proč!“
„Ze stejného důvodu jako můj posel, kvůli tobě můj synu, tvůj osud je mnohem důležitější než láska k jedné ženě. A souhlasil jsem se svým prostředníkem, Lionelem, že láska jeho syna k oné dívce ho udrží víc na uzdě než cokoli jiného.“ Vysvětloval jor-el..
„O tom nemáš právo rozhodovat!“
„Mám plné právo, můj synu, kdybys podstoupil trénink který jsem pro tebe připravil, tak bys pochopil, proč!“ řekl přísnějším hlasem.
„Ale já potřebuji někoho blízkého, někoho s kým budu moci sdílet svůj osud!“ říkal Clark se slzami v očích.
„Cítím tvou bolest Kal-Ele můj synu, chápu že někoho potřebuješ, aby sdílel tvou cestu a podporoval tě, někoho komu můžeš věřit, někoho koho miluješ a kdo miluje tebe a nikdy tě nezradí.“ Pronesl tajemně.
„Jestli to doopravdy chápeš tak mě nech být s Lanou!“ říkal Clark prosebně.
„S Lanou‘? Kdo tu mluvil o Laně? Je tu jedna možnost, jak se dozvědět která dívka je ti předurčená osudem, pomůže ti v srdci nalézt správnou odpověď nejen na tuto otázku, je to prastarý Kryptonský zvyk, ale měj na paměti ať už skončíš s Lanou nebo jinou dívkou, nepůjde to vzít zpět, změny budou trvalé a neodvolatelné, rozmysli si to dobře můj synu.“
Clark přemýšlel o slovech Jor-Ela a co znamenají, věděl že ať už se stane cokoli, může počítat s další bolestí, ale na druhou stranu mu Jor-el nikdy nelhal a on už nesnese být sám….
„Jor-eli, otče, Chci podstoupit tu zkoušku, co mám udělat?“ pronesl Clark pevně a rozhodně.
„Dobrá, jestli je to co opravdu chceš, připrav se celkem na tři části tvé výpravy, v první část má název Odhalení, představ si při tom co chceš, druhá část zkoušky bude skrz čas, nezapomeň že nesmíš změnit žádnou z věcí jež se událi, jinak změníš osudy mnoha lidí a konečně třetí závěrečná část tvé zkoušky bude jen na tobě a to bude Rozhodnutí, které změní celý tvůj život, v této části se snaž neztrácet kontrolu nad sebou samým, budeš vystaven červenému kryptonitu, první část tvé zkoušky začne ihned jak vsuneš krystal zpět do konzole.“
Clark přemýšlel o tom čím bude muset projít, pomalu se přiblížil k panelu a zasunul krystal. Obklopila ho ostrá záře a zaslechl poslední otcova slova:“Hodně štěstí Kal-Eli a nezapomeň že tvé srdce tě povede…“.
Clark se ocitl v nějaké prázdné místnosti na druhé straně se rozsvítilo světlo a spatřil tam tři postavy, pomalu se vydal k nim, už z dálky poznal o koho se jedná, byli to Lana, Lois a Chloe. Nechápal co tam dělají všechny tři, myslel si že tam bude jen Lana a on si s ní promluví a poví jí své tajemství. Asi dvacet metrů od nich ho zastavilo nějaké silové pole. Snažil se jim projít, ale nemohl se jím dostat zkrz.
„Co se to tady děje? Co má tahle místnost za význam?!“ rozkřičel se na celou místnost. Najednou uslyšel kroky, otočil se a spatřil toho mimozemšťana který mu už dvakrát zachránil život.
„Co tady děláš? A kdo vlastně jsi?!“ obořil se na něj.
Jeho oči zajiskřili a jeho obličej se stáhl do nepředstavitelného úšklebku, poté promluvil: „Já jsem ty, tedy tvá představa neznámého, právě se nacházíme mimo čas a prostor, to jak vypadám, za to můžeš ty, vzhled této osoby je tvoje představivost, ale pro pořádek mi můžeš říkat Harvey.“
Clark si ho prohlížel a po chvilce zamyšlení promluvil: „Takže ty jsi má představivost, touha, chápu proč tu je Lana, ale co tu dělají Lois a Chloe?“ Harvey se nad jeho otázkou pousmál, očekával něco takového.
„Tak zaprvé já nejsem jen tvá představivost, já vím co ty, cítím co ty, říkám ti předem až se tě budu na něco ptát tak říkej pravdu, poznám opak a ty se jinak nedobereš k pravdě. A za druhé Lana, Lois i Chloe reprezentují dívky jenž miluješ či v budoucnu budeš milovat, nebo jenž miluješ v jiných dimenzí, jak jsem říkal, zde neplatí žádné zákony, jejich esence nebo jestli chceš duše jsou za silovým polem, aby se jim nic nestalo, jejich fyzické schránky jsou stále na Zemi a oni si myslí že sní:“ Clark nevěděl co si má myslet, ale poznal že vše co mu Harvey řekl byla pravda, jenom nechápal účel toho všeho.
„OK, snažím se to pochopit, co má tohle místo za účel, co tu mám udělat?“ otočil se na Harveyho. Harvey zakroutil hlavou, nikdy to není jednoduché, už jsem byl tisícemy bytostí a nikdo na to nikdy nepřišel, jsem zvědavý jak to vezme tenhle. Pomyslel si.
„Tady máš pochopit, rozhodnout se a vybrat si ženu kterou miluješ, jednu z těch tří a žít s ní šťastně až do smrti.“ Clark se neudržel a řekl: „Tak tohle je nějaký divný, já vím s kterou chci strávit svůj život!“ řekl a usmál se. Harvey se znovu ušklíbl, čekal to.
„Nevíš koho chceš ale na konci tvé zkoušky to zjistíš a pamatuj že ať se stane cokoli mluv pravdu, všichni kromě té kterou si pak zvolíš zapomenou že se něco z tohohle stalo budou to považovat za sen na který si nemohou vzpomenout.“ Domluvil Harvey a tleskl. Celá místnost se změnila v soudní síň se sedmi podstavci naproti Clarkovi , v jedné se objevil Lex, ve druhé Lionel – na jeho jmenovce bylo napsáno ještě Jor-el, vedle něj se objevila jeho matka, Martha Kentová. Na prostředním a nejvyšším podstavci se objevil Harvey, po jeho levici postupně v každém křesle se objevila Lana, Lois a Chloe. Clark se na to celé díval s vykulenýma očima, nevěděl co se bude dít, ale měj z toho všeho špatný pocit. Ostatní na tom byli úplně stejně, dívali se na všechny kolem sebe a byli zmatení, poté se ujal Harvey slova.
„Děkuji všem zúčastněným že se dostavili a mohl tak začít náš proces.“ Nachvíli se odmlčel, ale všichni začali přes sebe mluvit, že musel Harvey opět zakročit. „Buďte všichni v klidu a dozvíte se odpověď na všechny vaše otázky,.. Děkuji, tak popojedem, sešli jsme se tu všichni kvůli prosbě tady přítomného Kal-Ela, syna Jor-Elova z planety Krypton, někteří z vás ho znají pod jeho pozemským jménem Clark Kent.“ Domluvil a Lex, Lois i Lana se podívali překvapeně na Clarka, poté si všimli že se Chloe, paní Kentová ani Lionel nedívají tak překvapeně, ale než se stačili na něco zeptat tak se ujal Harvey opět slova. „Takže vy všichni jste tady, teda vaše esence sem byli přivedeny, vaše těla jsou v pořádku na Zemi, jste tady abyste Clarkovi pomohli na jeho cestě si zvolit tu pravou jeho srdce.“ Po téhle hlášce nastalo ohlušující ticho, všichni se tvářili velmi překvapeně. „Ano Clark se musí rozhodnout mezi tady přítomnými dámami po mé levici a zvolit si jednu,“ otočil se k slečnám a pokračoval : „Jedna z vás je ta pravá, Clark vás miluje každou svým způsobem a musí zjistit, jenž je jeho vyvolená, vy ostatní jste tu z toho důvodu, aby jste mu pomohli s tímhle rozhodnutím, každý z vás reprezentuje jednu sílu z Clarkova života a pomůže mu při jeho rozhodování. Každý z vás se nakonec tohoto rituálu vyjádří a řekne proč by k němu vybral tu, či onu, každý má jeden hlas Lex, Martha, já, Lois,Lana i Chloe jsou jen pro úplnost nemají hlasovací právo, Lionel má dva protože jeho prostřednictvím se bude rozhodovat i Jor-El. Tak tohle by mohlo být všechno, začínáme s fází dvě!“ řekl Harvey a místností projela ostrá záře. Clark se ocitl šest let v minulosti ve svém těle, ve stodole na farmě. Vedle něj se vznášel obraz Harveyho.
„Nezapomeň nesmíš nic změnit, byl si poslán do minulosti aby sis prožil nejdůležitější chvíle svého života a abys pochopil a znovu je prožil, my ostatní budeme tvé reakce sledovat a Hodně štestí.“ Domluvil a obraz se rozplynul.
Clark zjistil, že je v kvádru a právě uviděl Chloe, jak jede ke stodole, začínal si vzpomínat, co se nedávno událo, to jak Chloe unesl nějaký cvok, vybavil se mu jeho pocit bezmocnosti, najednou sledoval svůj rozhovor s Lanou, právě říkal jestli ještě někdy uvidí Chloe a tačí jí říct, co pro něj znamená, zrovna se stal znova tím Vladkem a vyprávěl o jeho prvním polibku, prvním setkání s Chloe… Scéna se změnila byli na plese, zrovna si povídal s Petem jenž ho chválil za jeho změnu v postoji s Chloe, zrovna začala hrát písnička kterou nechal pro ní zahrát, šel k ní a tančili spolu, zrovna když jejich rty byli jen kousíček od sebe tak někdo přerušil hudbu, věděl že teď musí jít zachránit Lanu, ale na chvíli zaváhal, měl pocit, nejspíš ho ovládly všechny ty emoce, chtěl zůstat u Chloe, ale nakonec se rozběhl Laně na pomoc.
Scéna se opět změnila, ocitl se v domě, ležel na pohovce a měl vysokou teplotu, matně si na to vzpomínal, někdo zaklepal na přední vchod, Clark se zvedl, ale jeho tělo zůstalo na pohovce, byl průsvitný, jako nějaký duch, pomalu klouzal ke dveřím. Dolu sešel jeho otec, otevřel dveře a vešla Chloe, říkala že se zašla podívat jak se mu daří, Johnatan je nechal o samotě a odešel nahoru. Clark sledoval Chloe jak čte z dopisu své vyznání, říká že ho miluje, ale ví že on ji zatím ne, slyšel jí jak říká: „Můj otec věří že jsou dva druhy dívek Z jedněch vyrosteš a do jiných dorosteš. Snad patřím k těm druhým. Dneska mě nemiluješ, tak tě zatím nechám jít,ale doufám, že si mě najdeš. Protože ty za čekání stojíš.“ Clarkovi stékala po tváři slza, tohle si nepamatoval, ani nemohl, ten dopis, to vyznání, ale ne , slyšel sám sebe jak šeptá Lanino jméno, proklínal sám sebe, viděl jak to Chloe ranilo a odešla pryč, v tom si vzpomněl na událost jenž se stala pár dní předtím, když mu Pete dal červenej kryptonit, ocitl se v Talonu, právě se líbal s Chloe, když se zbavil meteoritu a zase se nechal ovládat svými zábranami. Najednou se scéna změnila, Clark se ocitl v soudní místnosti. Harvey se na něj podíval a spustil.
„Právě proběhla první etapa, teď máš možnost se zeptat jednoho z přítomných na jednu věc, poté se vrátíš zpátky.“ Domluvil krátce a věcně.
Clark se rozmýšlel a těkal s očima z Lany na Chloe, poté se rozhodl: „Chtěl bych položit otázku Chloe,“ v tom Chloe rozmrzla a podívala se na Clarka. „Chloe, proč si mi to nikdy neřekla do očí,“ Chloe se začervenala a usmála, poté : „Nikdy sem ti to něřekla Clarku asi pro to, že jsem se bála odpovědi a potom co jsem slyšela jak mluvíš o Laně i v horečkách bych to ani nedokázala, byla jsem zbabělá!“
„Ale co později, jak jsem se vrátil ze Zony přízraků, proč si nechtěla pokračovat tam kde jsme skončili, tehdy jsem byl odhodlán tomu dát šanci, ale ty jsi…..“ chtěl pokračovat, když si uvědomil, že celou dobu co mluvil byla Chloe zase zmražená. „Co to sakra-„
„Říkal jsem jednu otázku, odpověď si dostal a teď zpátky“ Harvey luskl prsty a Clark obklopilo světlo. Ocitl se v Metropolis, na ruce měl prsten s Červeným kryptonitem, právě vyloupil banku, šel do svého bytu, kde na něj čekala Chloe, byl na ní hrubý, protože ho ta bolest dováděla k šílenství. Najednou se ocitl v jeskyních, Chloe tam na někoho čekala, pak ho uviděl, právě k ní přišel Lionel a ptal se jí jestli už zjistila kde se nachází Clar, ale Chloe mu zalhala! Neprozradila ho, i když měla na to plné právo, věděl že mu říkala, že by ho nikdy neprozradila nikomu, ale až do teď si tím nebyl jistý. Poté se scéna změnila, ocitl se v Talonu, právě se pustil za nějakým zločincem, když na něj použil svojí schopnost a on zapomněl úplně na všechno. První koho uviděl byla Chloe, dovedla ho domů na farmu, při otevírání dveří je vyrval i s Panama, v tom si vzpomněl že když se tehdy ptal Chloe tak se o ničem takovým nezmínila, scéna pokračovala, Chloe mi přinesla kus železné tyče, začala mi vysvětlovat, kdo jsem, tedy kdo si myslela že jsem. Chránila mě, vyšetřovali jsme stopu v talonu, když jsem zahlídl Lanu, vzrušil se a použil ohnivý pohled, ten Chloein výraz…. Scéna se opět změnila, Clark se ocitl v pevnosti osamění, profesor Fine téměř dostal generála Zoda na svobodu, když v tom přišla Chloe a odhodila kus zeleného kryptonitu. Scéna se zase změnila, teď se Clark ocitl několik týdnů před událostí v pevnosti, byl nakažen stříbrným kryptonitem, viděl Lexe a Lanu jak mluví o vesmírné lodi, tehdy si myslel, že si to jen představoval, ale teď věděl najisto, že se to stalo. To ho pořádně naštvalo, ale scéna se zase změnila. Clark byl v suterénu v novinách s Chloe, hned po vypuštění Finova viru, právě se skrz dostalo auto z ulice, Clark rychle dostal Chloe do bezpečí a auto zachytil. Právě se rozhodl že musí zastavit Fina a zabránit Zodovi získat Lexovo tělo, když se na něj vrhla Chloe a políbila ho, co kdyby to bylo naposled, co se vidí. Teď si uvědomoval, jak to bylo snažší jít bojovat po tom polibku, tehdy si řekl že jestli to přežije tak se pokusí zapomenout na Lanu a dá vztahu s Chloe trochu prostoru. Právě se vrátil ze Zony přízraků a dokázal znovu vykázat Zoda zpět, právě šel za Chloe, která ho objala, ale pak když se konečně odhodlal povýšit jejich vztah na vyšší úroveň tak ona změnila názor, kvůli komu?! Pak se podíval a uviděl ho, Jamese Olsena, takový debilní jméno, hned jak ho uviděl tak věděl že ho nikdy nemůže mít rád…. Poté se scéna opět změnila, Chloe mu v jejím bytě v Talonu vypráví o záhadné vraždě na líbacím palouku, když v tom si uvědomí co tam vlastně Chloe dělala, řekne jí to, uslyší někoho za sebou, otočí se a koho to nevidí, myslel si že to bude Lois, ale ne je to Jimmy ten hajzl, on vzal Chloe na líbací palouk a ona se červená, rychle mi spadl úsměv ze rtů, teď by se mně krve nedořezal, ne jako že normálně jo, ale stejně… Clark to nemohl vydržet , strašně žárlil, měl sto chutí jednu Jimmymu vrazit , takovou malou výchovnou, už se napřahoval, ale scéna se zase změnila, „Kurva! Stačilo takhle málo!“ Teď se ocitl v realitě kterou mu naservíroval jeden z přízraků, nikdo mu tam nevěřil, teda kromě toho mimozemšťana ale ten nebyl součástí jeho představ, jediná Chloe mu věřila, náhle si uvědomil že se do ní museli promítnout všechny jeho myšlenky a city k ní, když jí ani přízrak nedokázal změnit a tak ji raději nechal zabít. Právě se probral a poděkoval za záchranu, poté přiběhla Chloe, Clark jí objal a přidržel si jí na chvilku a zahlédl v její tváři úsměv. Poté jí u šálku čaje vyprávěl co zažil a řekl jí že ani neví co všechno pro něj znamená, ten její úsměv, proč se tehdy nepokusil o víc? Teď má šanci, pomalu ji objal, podíval se jí do očí a chtěl… Scéna se opět změnila, právě byl pod vlivem červeného kryptonitu, choval se ke všem špatně, líbal se s Lois, řekl Chloe že se její touhy konečně vyplní, že on na to už myslel. To byla pravda, několikrát ho to napadlo, ale v tom unesl Lanu a líbal ji ve stodole. Scéna se zase změnila, právě objímal Chloe po tom co se dozvěděla že je taky ovlivněna meteority. Pak sledoval její telefonát když byl uvězněn s Lexem v podzemí. Musel se usmát. Teď ho napadlo co má asi Chloe za schopnost? Uvidíme snad to někdy zjistí. Situace se zase změnila, teď byl zase v soudní síni.
Harvey uvolnil všechny přítomné a začal povídat: „Tak právě jsme skončili pár týdnu v minulosti, teĎ si dáme pár obecných faktů ke Clarkovi a jeho vztahům k ženám, tím mám na mysli alternativní reality, kde jsem mezitím co jste sledovali šou dělal průzkum a musím říct že je to velmi zdrcující zjištění. Tak tedy ve všech dimenzí, stačil sem projít jen prvních 5000 tak ve všech byl Clark nebo mám říct Superman s Lois, ani v jedné nebyl s Lanou, ta byla tedy ve všech ale jen jako jeho první láska ze střední, ve všech realitách se rozešli během vysoké a v 90 procentech se provdala za Peta Rosse ve zbývajících 10 procentech za Lexe Luthora. Chloe se objevila jen v jedné realitě a to je tato. Lois se ale ve všech realitách setkala s Vladkem až při jeho nástupu do práce v Daily Planet takže jak asi vidíte tahle realita je dost odlišná, taky je v této realitě Jor-el a Lionel jedna osoba, což se také jinde neobjevilo, to jen pro informaci a teď můžem pokračovat fází tři!“ jak to dořekl místnost opět zahalila záře a Clark se probral ve své posteli, vedle něj stál Harvey, právě mu nasadil prsten s červeným kryptonitem, „Teď si jen něco přes týden v minulosti, když teď změníš cokoli, tak to nebude mít vliv na tvou další cestu, ale pamatuj, že by ses měl ovládat, jakmile zmizím začne kryptonit působit, hodně štestí!“ a zmizel, Clarkovi červeně zažhnuli oči a on cítil působení červeného kryptonitu, věděl co chce udělat, co musí udělat, ale musí se držet na uzdě aby nikomu neublížil, teda ne moc……
Oblékl se do ložené bundy a kalhot během vteřiny, v zrcadle si prohlídl své svaly, nasadil brýle, když v tom si uvědomil, že by to na něm rychle poznali a tak se převlékl do červené bundy a kostkované košile. To bych mohl rovnou chodit se slipama navrh kalhot, pomyslel si, hledal nějakou náplast, aby zakryl ten prsten, prohraboval si pokoj, když se mu do ruky dostal ten náramek, který dostal od indiánského profesora, tehdy mu řek ať ho dá své vyvolené, tak proč by ne a dal si ho do kapsy. Konečně našel náplast a přelepil si prsten. Poté seběhl dolů,tam na něj čekala matka se snídaní.
„Clarku, snídani máš připravenou na stole, já musím už jít nějaká krize v senátu, Lionel mě tam hodí letadlem, vrátím se až se to vyřeší, takže se měj!“ našel napsáno na lístku na ledničce. Snědl snídani a vydal se superrychlostní do Metropolis. Cestou se stavil v Holandsku pro tulipány, když v tom tam uviděl Barta a Cyborga, šel k nim a pozdravil je. Dozvěděl se od nich že tady má Lex jednu z poboček 33,1 a tak jim pomohl ji zničit. Poté si dal jednoho jointa ale nemělo to na něj žádnej efekt jako alkohol, Clark si pomyslel, že jestli na něj nemá nic kromě červenýho kryptonitu vliv, možná by měl pár kousků rozdrtit a přimíchat třeba do koksu, ale pak se přemohl, vzal ty nejkrásnější tulipány a vydal se do Daily Planet. Cestou viděl Jimmyho v jeho autě, asi jede zrovna do práce, podíval se mu na pneumatiky a všechny 4 je propálil, ješte aby mi on kazil výstup a doběhl před hlavní vchod. Vešel dovnitř, rovnou ke Chloeininýmu stolu. Díval se kolem, ale nikde nebyla, musí být někde v budově, protože kabelku měla na stole, Clark se rozhlídl pomocí svého druhého já a uviděl jí v archivu, byla tam sama, perfektní! Clark vešel dovnitř a pomalinku se k ní přiblížil, poté vybafnul. Chloe se na okamžik lekla, ale potom se začala smát.
„Co tady děláš? Nějakej problém s Lexem, či nějakej další uprchlej vězeň?!“ podívala se na něj zvědavě a s nadšením. Clark se na ní podíval a podal jí kytici těch nejkrásnějších tulipánů, Chloe se na obličeji rozzářil takový úsměv, že měl Clark sto chutí jí políbit, ale ještě se ovládl. Chloe se naa něj podívala a řekla: „Jé ty jsou nádherný, moje oblíbené, kdes je sehnal, vždyť ani není sezona.“
„Byl jsem na skok v Holandsku a tak sem si řek že když už sem tady tak přece nezapomenu na Chloe.“
„To je od tebe velmi pozorné, ale co si vlastně dělal v Holandsku?“ Clark jí téměř řekl pravdu, ale pak se rozhodl trochu jinak.
„Pomáhal jsem Impulzovi a Cyborgovi zničit jednu z poboček 33,1.“ Chloe se na tváři objevil úšklebek, od té doby co jí Lex vyhrožoval a udělal to s její matkou ho nesnášela.:!“ Chloe ničehož nic objala Clarka, ten už to nedokázal zadržet a objetí opakoval, poté se podíval Chloe do očí a něžně ji políbil, myslel si že se bude bránit, ale zmýlil se, Chloe opětovala jeho polibky, trvalo to několik minut, než přišla k sobě. Podívala se na něj a nedokázala to pochopit. Zeptala se : „Proč?!?“
Clark se na ní podíval, viděl jak se jí ve tváři míjí štestí, láska a touha se strachem a zklamáním. Clark si přidržel Chloe u sebe a řekl jí: „Protože to chci udělat, protože jsem si konečně uvědomil, že se k sobě hodíme, že patříme k sobě, vím že mě miluješ jako já tebe a už nechci prožít ani jednu sekundu bez tebe!“ to vše jí jemně a s láskou šeptal do ouška. Chloe při jeho slovech celá roztávala, na Jimmyho si ani nevzpomněla, když v tom se začali vzájemně dotýkat, hladit se, sundala Clarkovi bundu i košili, sama tam byla jen v tílku, když do archivu vkročili brigádníci pro požadované informace. Clark měl stou chutí je všechny vyhodit, ale dostal lepší nápad, vzal Chloe za ruku a dovedl jí na vrchol Daily Planet,právě uviděl Jimmyho jak vystupuje z taxíku a míří dovnitř, přitáhl si jí k sobě a chtěl vyskočit, když si uvědomil, že se už s ní vznáší nad mrakodrapy a letí s ní do Smallville, chtěl to vzít k sobě na farmu, když mu Chloe pošeptala, že Lois je pryč na celý víkend a tak přistál vzadu za Talonem. V pokoji byli během několika úderů srdce.Rychle za sebou zavřeli dveře a Clark se se ke Chloeí přiblížil tělo na tělo a začal jí vášnivě líbat. Bezohledné, drsné prsty přejely dolů přes její páteř a zastavil se na malém důlku nad jejím zadečkem. Položil svoje ruce na její překrásně tvarovaný zadek jaký mají jen bohyně a přitáhl si jí těsněji k sobě. Zvednul jí a prsty hladil to měkké místo. Chloe se snažila nepodlehnout tak rychle, chtěla si s ním trochu pohrát za ty všechny roky čekání, ale nedokázala to, taky nevěděla jestli se jí to jen nezdá a ona se probudí opět sama jako už tolikrát, a tak se raději do toho pustila se vší vášní a touhou, do jejích zad jí tlačil prádelník a ona se láskyplně omotala kolem Vladkových ocelových paží.
Pozvedl jednu paži, aby se dokázal uklidnit a třesoucím hlasem pronesl "Jestli je tahle hra pro víc lidí, tak si to můžem "vzít" ven." Zašeptal, volnou rukou se líně probíral jejími vlasy. "Přinejmenším pokud "chceš", aby celá kavárna nepřišla zaklepat a zeptat se, co se to tu ozývá za zvuky."
Chloe se usmála a zachvěla. „Neboj se dneska je zavřeno, sis nevšim, když jsme procházeli že bylo prázdno?!“ konstatovala svůdně. Clark musel přiznat že si toho nevšim a ani ho to nezajímalo.Když jí vzal podruhé do náručí, dovolila mu, aby si jí odnesl do postele.
Jejich jazyky se jemně spojily a Chloe cítila, že se její hlava dotýká polštářů… kontrast mezi tím co si kdy představovala a tím co teď prožívala jí neskutečně vzrušilo. Nebylo to prudké, ani násilné, ale jemné a ochranitelské. A nemělo to nic společného s modřinami. Bylo to něžné, bylo to mazlivé šeptání lichotek do ucha. Zcela odlišný způsob, který nabízela a on by byl blázen, kdyby ho nepřijal. Clark musel uznat že tohle ješte s žádnou nezažil, pravda taky se vyspal s Lanou a to jen dvakrát když byl člověk bez svých schopností, to teď byl konečně sám sebou. Clark pokrčil rameny a začal si svlékat bundu a košili, potom boty, které ani nebyly pořádně zavázané a naposled svoje džíny za Chloeiny asistence.
Prsty přejížděl přes pružné obliny jejího těla, přetočil se na její stranu a vzrušeně zašeptal "Bože, jsi úchvatná." Zachvěla se při jeho slovech… nebo z jeho dotyků? Oba tyhle stimulanty pracovaly a zbavovaly jí všeho logického myšlení… Bože, už nemůžu ani přemýšlet…
Clarkovi ruce pokračovaly ve svém znovuobjevování Chloeina chvějícího se těla, skláněl hlavu a putoval svými rty přes její pokožku. Jeho jazyk dělal vše, co by si mohla přát. Když jeho jazyk dorazil k jejímu kloubu na kyčli už podruhé, Chloe se zvedla a zadržela jeho hlavu. "Oh, Bože. Přestaň s tím!" zaprosila.
"Přestat… cože?" zamumlal. Téměř jako by nevěděl o čem to vůbec mluví.
S úsměvem se položil vedle ní a líně přejížděl svými prsty sem a tam přes její husí kůži, co jí naskočila. "Co chceš? Přesně…"
Chvěla se pod jeho dotyky, potom rozechvěle odpověděla "Tebe. Já… já chci tebe."
Clark byl překvapený jejím ochotným souhlasem a těmito slovy, které právě pronesla. Ale nejvíc z toho, jak moc mu záleží na tom, že slyšel tahle slova, jenž vyjadřovala to co cítil on sám. Podívala se na něj a zašeptala :“Proč jsi tady, proč tohle všechno děláš?!“.
Čekal tuhle otázku a odpověď na ní měl připravenou, pravdu!
"Přišel jsem sem…" zamumlal jí do ucha. Přesunul se k druhému "Abych tě pomiloval."
Najednou celé její tělo odpovídalo. Oči se zavřely, uvolnily se jí rysy v obličeji, záda se prohnuly a nohy si obtočila kolem něho.
Chloe se třásla v jeho pažích. Očekáváním z toho, jaké to bude. Jaký bude on, říkala si pro sebe.
"Bože, ten způsob, kterým se třeseš, když…" vydechnul, když do ní vklouzl. Jako by ho ty myšlenky pohltily. Tohle bylo místo, kde chtěl zůstat.
"Mmmmm," mumlala ,ty samé myšlenky se jí honily v hlavě.
Pomalu se Clark začal pohybovat, přenesl celou svojí váhu na jednu paži, úmyslně se držel zpět. Dnešní noc jí mohl dokázat, že nejenom rychlost a supersíla jsou mu vlastní. Ale i super výdrž.
Zoufalé, vzrušené šeptání - Chloe se nadzvedla, aby ho přijala celého.
Zadržel její boky, a připomněl jí "Hezky… pomalu…" S každým dalším přiražením vklouzl dovnitř jen o malý kousíček, a sliboval "Uděláme to jemně, pomalu a horce, něžně. Milovat tě… celou… noc."
Chloe vědomě spolupracovala. Nadzvedávala se a přirážela, stále tomu nemohla uvěřit, ale chtěla si to vychutnat až do posledního okamžiku.
"Líbí se ti to, miláčku?"
Oči se zavřely, přikývla a skousla si spodní ret.
"Podívej se na mě, Chloe,“" řekl a pohyboval se rychleji.
Poslechla. Jeho palec přejel přes její ústa a ona ho obkroužila svými zuby.
Přinutilo ho to ztuhnout, zaťal zuby. "Přivádíš mě k šílenství, víš to, že?"
"Ne, to ty mě." Zamumlala a její jazyk se obtáčel kolem jeho palce.
„Miluju tě, doufám že to víš!“ řekl vzrušeným hlasem plným emocí.
„Já tebe taky, celý svůj život, od prvního dne co jsme se potkali a políbili u tebe ve stodole..“
Leželi spolu propletení nohama i rukama a nevěděli, kde je konec a kde začátek.
Když postel začala skřípat pod jejich přírazy, tak zavrčel mezi zaťatými zuby. "Moje, jsi moje…"
Její tělo se začalo nekontrolovatelně chvět a její ústa vydávala jen, "Clarku!, ano, ano, ano, prosím, prosím, ano…"
Cítil, jak se kolem něho stahují její svaly a zasténal "Moje Chloe… můj osud… tak ztracená… úžasná… nádherná malá a nenahraditelná, Miluju tě."
S tichým výkřikem na rtech vyvrcholila. Unaveně si položil hlavu na její čelo a těžce oddychoval. Zatímco se Chloe sama vzpamatovávala ze své vlastní rozkoše.
Clarkovi se tenhle okamžik pořádně líbil a líbilo by se mu, kdyby mu bylo umožněno ho prožít znovu.
Po několika minutách, kdy se Chloe jen probírala jeho vlasy řekla, "Víš, že nikam nepůjdeš, že?"
Clark zvednul hlavu a podíval se na ní. "Cože?"
"Nikam nepůjdeš?!." Ujistila ho.
"Ne, neboj už nikam jinam nepůjdu“ a znova jí políbil, v tom si všimla jeho prstenu s červeným kryptonitem a vše jí došlo, rozbrečela se a utekla do koupelny, to nebyl on, byl pod vlivem té věci, i když říká že ho ta věc neovládá, jen mu odebírá zábrany, já mu to prostě neodpustím!!!“ Clark se zlobil sám na sebe, snažil se to Chloe nějak vysvětlit, když se náhle celou místností prohnal opět onen záblesk a Clark se ocitl v soudní síni. Harvey se naq něj díval s tajuplným výrazem a pošeptal mu, že to co se stalo nikdo kromě něho a Chloe neví. Poté nechal rozmrznout všechny ostatní. Clark se snažil zavadit o Chloein pohled, ale marně schválně se od něj odvracela. Harvey promluvil :
„Takže na začátku našeho sezení jsem vás všechny kromě Clarka poprosil, abyste napsali na kus papíru, kdo se k němu hodí nejvíce, teď mu vaše názory předvedeme, než on nám řekne jak se rozhodl. Tak já začnu, já jsem zvolil Lois a to podle vzoru ostatních realit.“ Poté pokynul na Lexe. „Já sem zvolil Lanu, očividně, ale jestli..“ harvey ho umlčel, poté pokynul paní Kentové – „já jsem dala také Lanu, protože vím co všechno si pro ní vytrpěl.“ Pak přišla řada na Lionela. „teď promluví Lionel sám za sebe a poté Jor-el“ To Clarka velmi zaujalo a poslouchal pečlivě jejich slova. „Tak já , Lionel jsem zvolil Chloe, neboť vím co ona k němu cítí a že ho nezradila ani v její nejslabší chvilce, takovou ženu bych si přál sám mít.“ To Clarka velmi překvapilo, jak bylo vidět z obecenstva tak i všechny ostatní, dokonce i Chloe se zapomněla a pohlédla do Vladkových očí s nadějí, ale pak s naprostým ponížením a vztekem. Poté mluvil Jor-el. „Já jsem můj synu zvolil Lois a to ze stejného důvodu jako tady Harvey, byl si s ní v každé zkoumané dimenzi tak proč ne tady?!“ poté se odmlčel a slova se ujal opět Harvey. „Teď jsi Clarku slyšel názory tvých nejbližších přátel, nepřátel a tvých rodičů, teď nám řekni koho jsi si zvolil!“ „Jo a ještě předtím než to vyslovíš bys měl vědět i všichni přítomní že poslední zkouška s červeným kryptonitem byla podvod, tím myslím že to byl Červený kryptonit jen prvních padesát sekund, poté to byl neškodný drahokam, to jen pro ujasnění!“ „OPRAVDU?‘!?!“ ozvalo se sálem dvojhlasně od Clarka a Chloe. Lana a Lois se podívali na Chloe a nechápali o čemse to sakra mluví, když v tom Clark řekl svojí volbu.
„Já jsem si zvolil dívku, jenž o mě nikdy nepochybovala, která mě milovala a chránila mě celý svůj život, zvolil jsem dívku doi které jsem se zamiloval, ale byl jsem moc zbabělý, abych jí to řekl do očí a tak jsem se upínal jen na svůj chtíč a proto teď říkám bez obav a pln Lásky, Milujitě CHLOE!!!“ byl slyšet trojí výkřik, výkřik úlevy a radosti od Lexe Luthora a výkřik pln nenávisti od Lany, poté výkřik plný lásky od Chloe. Najednou celou místností projel oslepující záblesk. Martha a Lionel se probrali v letadle na cestě do D.C. podívali se na sebe, chtěli o něčem začít mluvit, ale nevěděli o čem. Lana a Lex se také probudily v manželské posteli, Lex s výrazem naprosté radosti, i když nevěděl proč. Lana plná zklamání, jen kdyby si mohla vzpomenout, co se to vlastně dělo. Jimmy se procházel po Daily Planet, když k němu přišla jedna mladá slečna a ptala se ho na cestu, ihned mu padla do oka a nějak tušil že s Chloe je už konec, představil se jí a zjistil že se jmenuje Lucy, Lucy Lane, nějak povědomé, pozval ji na kafe a ona souhlasila…………
Clark a Chloe se probudily v Talonu, spící nazí vedle sebe, Clark měl na prstě prsten z červeného diamantu a Chloe na ruce jeho náramek. Podívali se na sebe a nebylo potřeba dalších slov, vášnivě se políbili a dali se do upevňování jejich vztahu…………..
KONEC.