Kód: Vybrat vše
Cesta k Osvícení
Emerson:Proč Chulak?
Bra´Tak:Možná proto, že právě tam začal
jaffský odboj proti Goa'uldům.
Chulak, krátce po dobytí Ori:
Převor (Původním jménem Sain) vyšel ven z lodi, zlehka se nadechl vzduchu a v tu ránu se rozkašlal.
„Ble, Fuj.“ Vykřikoval.
„Co se děje?“ zeptal se jeden z vojáků Ori.
„Ale nic, jde jenom o ten vzduch. Jak jsme to tady rozstříleli tak je tu nedýchatelně.“
Mezitím přišel jiný voják. Poklonil se před ním a řekl. „Blahoslaveni budiž Ori,“ řekl a pokračoval „Převore ti co přežili již byli dopadeni.“
„Dobře,“ řekl Převor 1, „A co ta důležitější věc?“
„No díval jsem se tu, a zjistil jsem, že tu mají jen jehličnany.“
„Jenom jehličnany? No co se dá dělat bude muset stačit,“ řekl Sain.
Několik vojáků šlo za sebou v zástupu a neslo obrovské pily a hadici. Přišli k jednomu stromu, zapnuli pilu a strom srazili k zemi a potom tou hadicí vysáli jehličí. To putovalo až k lodi, kde ho ostatní členové posádky dávalo do lodi. Tam nad vším dohlíželi dva převoři. Byli sice na Převory poměrně mladí, ale u nich to nešlo úplně poznat.
„To je taková nuda.“ Řekl Převor (Původním jménem Antr).
„Co je nuda?“ řekl ten Převor (Původním jménem Chant).
„No tohle sledovat jak věřící nosí jehličí do lodi a zpátky, když máme v popisu práce konvertovat nevěřící. Ale to když se na to někoho zeptáš tak ti řekne, že seš na to ještě dost mladej.“
„Musíš to, ale vidět i z té lepší stránky. Takhle se nám nemůže nic stát.“
„To je pravda, ale jestli máme splnit naše Poslání tak by nás měli,alespoň do něčeho zainteresovat.“
A v tu chvíli, se vůle Ori vyplnila. A k oběma Převorům přišel další Převor (Původním jménem Daner).
„Blahoslaveni budiž Ori,“ řekl.
„Blahoslaveni budiž Ori,“ zopakovali oba převoři.
„Tak co už je dost paliva, abychom mohli splnit naše Poslání?“ řekl Daner.
„No, ehm myslím, že ano.“ Řekl Antr.
„Výborně tak to pro vás mám další práci.“
„Jakou?“ zaradoval se Antr.
„Víte vypadá to, že se na loď dostali nějací Nevěřící.“
„ Nevěřící jsou tady?“ zeptal se ten Chant.
„Ano,“ pošeptal „chtějí zabránit tomu, abychom přinesli Světlo do této temné země.“
Náhle se ozval z nejbližšího reproduktoru zvuk a promluvil jeden z nespočtu převorů na lodi. „Prosím všechny zájemce o kurz upalování ať se dostaví za dvacet minut k hlavnímu východu z lodi. Opakuji. Prosím všechny …“
„Jé, to už je tolik?“ polekal se Daner „tak to já už musím. Jo a vy postaráte se o tu věc?“
Oba převoři jen mlčky přikývli.
Sain si četl před lodí nové vydání knihy Počátku, když k němu přišel jeden voják.Než však stačil promluvit Sain na něj vykřikl. „Stojíš mi ve Světle!“
Voják si klekl a řekl „odpusť mi převore, že jsem tě vyrušil z tvé četby, ale několik vojáků se nevrátilo. A my je nemůžeme najít tak tě prosím jestli by jsi nepoužil svou bezmeznou moc a nepomohl mi určit kde jsou.“
Převor zaklapl knihu, znuděně se na něj podíval a řekl, „No dobře,“ a s pomocí své hole vstal. Potom ji zabořil do země. A krystal na ní se rozsvítil.
„Ach jo,“ povzdechl si, jelikož zjistil, že vojáci jsou daleko. Proto pozvedl svoji hůl, oba zavřeli oči a společně s vojákem se na to místo přenesli. Potom oba oči otevřeli. Všude se váleli kusy masa, zohavená těla a vnitřnosti.
„Převore omlouvám se, ale není tohle náhodou pitevna?“
Sain se ani nenamáhal odpovědět a opět je přenesl. A tentokrát správně ovšem to co viděli se od pitevny tolik nelišilo. Všichni vojáci totiž byli mrtví a krom jednoho měli ukousnuté hlavy. Ten stačil z vypětím všech sil krví napsat strohou větu:
VYŘIĎTE MÉ ŽENĚ A MÝM DĚTEM, ŽE JE MILUJI A TI CO TO TU UDĚLALI SE JMENUJÍ VEVEŘÁCI A ŘÍKAJÍ, ŽE TENTO LES PATŘÍ JIM.
Voják se strachy na Saina podíval. „Co budeme dělat?“
„No co vyřídíme jeho dětem a ženě, že je miluje.“
Pokračování příště…