Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
Byl pátek odpoledne a dr. Weir seděla ve své kanceláři, když v tom se ozval známý zvuk aktivace brány. Doktorka se zvedla ze židle a šla k Rodnymu, který byl u brány. „Co se děje?“ Zavolala na něj.
„Nevim, žádný tým venku nemáme.“ Odpověděl Rodny.
Po chvíli se na monitoru objevilo IDC. Byl to gen O’neil, který přišel oznámit novinky. Dr. Weir ho uvedla do zasedací místnosti, kde už seděl Sheppard a Rodny.
„Mám pro vás několik novinek“ Oznámil generál. „za 1. Jelikož v naší galaxii prohráváme, tak se Asgardi rozhodli že nám pomohou zde, v Pegasu, abychom mohli uvolnit Daidala a vzít si ZPM, která jste nedávno našli. Posíláme sem Odyseu a asgardi jednu loď třídy O’neil. A za 2. převezmu velení na Atlantis. Dr. Weirová bude muj zástupce. To je vše. Rozchod“.
O 14 dni později.
„Pozor, mluví gen O’neil. Všechny lodě jsou již zde, a proto si musíme vzít 2 ZPM. Dr. Weir od této chvíle znovu velí Atlantis. Já se přesunu na Odyseu, kde převezmu velení. Hodně štěstí.“
Na palubě Odysey
„Plukovníku oznamte ostatním lodím, že odlétáme.“ Loď provedla skok do hyperprostoru.
O několik hodin později na palubě Daidala
„ Co se to děje kapitáne?“ Vykřikl Caldwell.
„Nevím pane, ale zachytáváme na radaru nějaký velký objekt. Zaměřuje nás.“ Ozvala se obrovská rána a loď se otřásla.
„Hlášení“ Vykřikl plukovník.
„Hyperprostorový generátor je mimo provoz, štíty na 47%.“ Ozvalo se.
„To je nemožné, jak mohli naše štíty tak rychle klesnout, zvlášť když…..“ Plukovník nestihl ani dokončit větu když v tom se ozvala další rána….
Pokračování příšte
Druhý díl
Odysey
„Generále, Daidalus se musel během cesty hyperprostorem vychýlit z kurzu.“ Oznámil O’neillovi jeden ze členů posádky.
„Sakra, jak se to mohlo stát? Měli na palubě jeden velmi cenný předmět, který nám měl pomoci vyhrát válku s Wraithy. Teď už nemůžeme vyhrát. Pojďte se mnou na můstek.“
Když dorazili na můstek tak už tam na ně čekal Thor, který nevypadal zrovna nadšeně, a oznámil jim:“ Jak jste již nejspíše zjistili, tak se během cesty ztratil Daidalus. Bez nákladu, který vezl nikdy nemůžeme zničit wraithskou továrnu. Budeme se muset stáhnout. Můžeme se sem vrátit jenom, když najdeme Daidalus.“
„Ano souhlasím Thore,“ reagoval generál „ale pokud….“
Ozvalo se pípání radaru. Plukovník celý rozrušený vykřikl: „Přilétá 40 hive ships. Střílejí, připravte se náraz….“
Ve stejnou dobu na Daidalu
Plukovník upadl na zem,naštěstí si jenom zlomil ruku. Několik členů posádky však nemělo takové štěstí. „Musíme opustit loď, víc zásahů už nevydrží“ Začal vykřikovat poručík.
„Máte pravdu, vezměte s sebou co nejvíc zásob, ZMP a objekt XC15Y.“ Reagoval plukovník. „Ano pane“ vyhrkl poručík a začal mluvit do interkomu:“Celé posádce. Opusťte loď. Opakuji. Opusťte loď. Všichni se přemístěte do hangárů.“ Po celé lodi mezitím probíhala evakuace, když si jeden člen posádky na můstku všiml že nepřátelský objekt přestal střílet.
„Zkuste je kontaktovat, když už nic jiného tak alespoň získáme čas na dokončení evakuace.“ Nařídil plukovník. Po několika neúspěšných pokusech o kontaktování se z vysílačky ozvalo: „Narušili jste území Furlingského království. Za trest budete zničeni.“
Plukovník se zarazil: „Myslel jsme že Furlyngové žijí v nějaké daleké galaxii. V databázi Antiků nebyla ani zmínka o tom že žijí zde.“ Údivem skoro nedokázal odpovědět, ale přesto se nakonec zmohl na několik vět: „Nestřílejte, jsme potomci Antiků. Mysleli jsme si že vás nikdy nenajdeme.“ Poté bylo několik minut ticho, dokud ho nepřerušil hlas z vysílačky: „Pokud jste opravdu to co říkáte, tak nám promiňte naší nezdvořilost, ale snažíme se být opatrní od té doby co naší rasu skoro vyhladili. Byli bychom rádi, kdyby jste přišli na naší loď a řekli nám o účelu vaší cesty.“
O 2 hodiny později na palubě Furlyngského křižníku
„Vítejte na palubě našeho křižníku.“ Přišel je uvítat velitel. „Přesuňme se prosím do naší jednací místnosti.“ Během cesty kladli lidé veliteli mnoho otázek, ten na něj ale neodpovídal. V jednací místnosti se všichni posadili a velitel začal: „Přede bych se chtěl omluvit za naše uvítání, nemáme totiž dobré zkušenosti s cizími rasami.“
Jako první si vzal slovo pluk. Caldwell: „Mám na Vás mnoho otázek, ale začnu tou nejdůležitější. Jste ochotni nám pomoci v boji s Wraithy.“
„Wraithy? Mysleli jsme, že je Antikové porazili. Měli obrovskou přesilu. Jejich lodím se nemohla rovnat žádná naše válečná loď.“ přerušil ho velitel.
„Ano s Wraithy“ Navázal plukovník: „Antikové je neporazili, ba naopak. Byli skoro vyhlazeni. Přežilo jich jenom několik desítek.“
Velitel ho opět přerušil: „Několik desítek? Když jsme odcházeli tak jich bylo několik milionů a ovládali přes polovinu galaxie. Jejich flotile se nemohlo nic rovnat. Měli více jak 200 bitevníků třídy Hypoferaklus, 100 mateřských lodí třídy Kryo a několik stovek menších podpůrných lodí. Pokud wraithti dokázali porazit Antiky, tak by zcela jistě dokázali porazit i nás. Je mi líto, zkusím sice ještě vaší žádost přednést radě, ale nedoufejte v úspěch.“
O několik hodin později
Velitel přišel do kajut posádky Daidala: „Přednesl jsem vaší žádost radě a rada souhlasila s mým názorem. Pokud dokázali porazit Antiky tak proti nim nemáme šanci ani my.“ Plukovník Caldwell reagoval: „Pokud jsou wraithové tak mocní jak říkáte, tak se před nimi nikde nechováte, ale pokud je to vaše konečné rozhodnutí, tak zde již nemáme co dělat. Jen co opravíme Daidala, tak musíme pomoci naším lodím v boji. Sbohem“ „Nashledanou“ řekl velitel.
Po dokončení oprav a sečení posádky která nyní čítala 126 členů posádky z původních 157 se Daidalus vydal vstříc bitvě. Skočil do hyperprostoru a když vyskočili, tak….
Pokračování příště
Díl třetí
Daidalus na místě setkání
„Co se tu proboha stalo. Zkuste najít někoho kdo přežil. Odysea měla jumpery, tak je možné že se do nich někdo dostal.“ Rozkázal plukovník.
O 2 hodiny později na tom samém místě
„Poručíku, našel jste už někoho? Někdo musel přežít“
„Je mi líto, pane. Nikoho jsme zatím nenašli, jsou tu jenom…. Počkejte, zaznamenávám něco na radaru. Vypadá to jako jumper“
„Velmi dobře, naveďte ho do hangáru a pošlete tam lékařský tým.“ Řekl plukovník rozrušeným hlasem.
Cestou do hangáru plukovník přemýšlel co se tady mohlo stát, ale pořád nepřicházel na žádné vysvětlení. Za několik minut dorazil do hangáru a jen co lékaři ošetřili prvního přeživšího, tak už začal klást otázky: „Seržante co se to tu k sakru stalo? S kde je generál O’neill?“
Seržant byl velmi rozrušený, ale i přes to odpověděl: „Překvapili nás, nemohli jsme nic dělat.“
„Kdo vás překvapil? Měli jste přeci ZMP a ještě s vámi letěla asgardská loď.“
„Wraithové, to oni na nás zaútočili. Jako první zničili asgardské plavidlo. Gen. O’neil dal sice rozkaz k evakuaci lodi, ale už bylo pozdě. Jen co naše jumpery vylétly z hangáry, tak byly zničeni. Byl jsem v posledním jumperu, generál zůstal na palubě Odysey. Snažil se do poslední chvíle zachránit členy posádky skokem do hyperprostoru, ale už bylo moc pozdě, generátor byl moc poškozen.“
Caldwell nemohl ta správná slova, proto se vydal na můstek a zapnul intercom: „Hovoří plukovník. Jelikož je s největší pravděpodobností generál O’neill mrtev, tak se vracíme zpět na Atlantis. Dnes jsme utrpěli velkou porážku, ale my to jen tak nenecháme. Hned jak příjde správný čas, tak naše mrtvé pomstíme.“ Po celém můstku bylo ticho, které přerušil jen plukovníkův hlas: „Majore zadejte kurs na Atlantis. Musíme oznámit co se tu stalo.“
O několik hodin později na Atlantis
Plukovník Caldwell se transportoval spolu s několika členy posádky k bráně.
Dr. Weir ihned jak zahlédla že se vrátil pouze Caldwell, běžela k bráně a začala se vyptávat: „Kde je generál O’neill a zbytek lodí?“
Plukovník pouze smutně odpověděl: „Generál je pravděpodobně mrtev, stejně jako Thor a zbytek posádky Odysey a asgardské lodi. Přežilo pouze 5 členů posádky Odysey.“
Dr. Weir skoro nebyla schopna odpovědět. Jediné co byla schopna udělat je jít do svého pokoje. Po několika hodinách se konečně odhodlala, zapnula intercom a řekla: „S lítostí vám musím oznámit, že náš úmysl zničit wraithskou továrny na hive ship nesalavil úspěch, právě naopak. Odysea, která měla na palubě generála O’neilla, byla společně s asgradským plavidlem zničena. S největší pravděpodobností teď wraithové vědí, že Atlantis nebyla zničena. Musíme se připravit na nejhorší. Weir konec.
Dr. Weir si nechala všechny vyšší důstojníky zavolat do jednací místnosti, kde se rozhodovalo a dalším postupu: „Teď když byla Odysea zničena, tak nemáme moc možností jak se bránit. Máme pouze jedno zcela nabyté ZPM a poškozeného Daidala. Navrhuji abychom v případě nutnosti zničili Atlantis. Bez ní wraithové nenajdou Zemi a budeme tak v relativním bezpečí.“
Několik důstojníků sice nesouhlasilo, ale většina byla pro. Proto bylo rozhodnutou o tom, že se všechen nepotřebný personál přesune na Zem.
Dále si vzal slovo plk Caldwell: „I přes všechnu tu smůlu se nám podařila neuvěřitelná věc. Nalezli jsme Furlingy.“
„Furlingy?“ Přerušil ho Rodney: „Neměli by být v nějaké předaleké galaxii. V databázi jsme o nich nenašli ani zmínku. Mluvili jste s nimi? Jsou ochotni nám pomoci?“
„Ano hovořili jsme s nimi, ale nechtějí nám pomoci. Tvrdí že, když wraithové porazili Antiky, tak by mohli porazit i je.“
„Budeme je muset přimět pomoci nám. Teď když nemáme moc možností ubránit se, tak se nám hodí jakákoliv pomoc.“
O několik dní později
Sheppard jde po chodbě a potkává Elizabeth s Rodneym: „Zdá se mi, že wraithové nezjistili, že Atlantis stále stojí.“
„Ano Johne, taky se mi dá“ Odpověděla Elizabeth.
Než stačil Rodney něco říci tak se z vysílačky ozvalo: „Pplk Sheppard, Dr. Weir a Dr. Mckey do řídící místnosti.“
Když dorazili, tak uviděli rozrušeného Zelenku, který něco mumlal: „To není možné, jak jsme si toho mohli nevšimnout.“
„Čeho si nevšimnout?“ Zeptal se John.
„Toho že je zde v galaxii tak málo hive ships. Nezdálo se vám nikdy divné, že dokázali porazit Antiky a najednou tu je jen cca 100 lodi?“
„Divné se mi to zdálo, ale myslel jsem si, že se navzájem zničili.“
„Právě , že se nezničili, ty nejmocnější královny uzavřeli alianci a odešli do vedlejší galaxie.“
Všichni byli zaražení, Rodney se vzpamatoval jako první a zeptal se: „A co se s nimi stalo? Píše se tam o nich ještě něco?“
„Ne bohužel to je všechno.“
O dalších několik dní později
Všichni už si začali myslet, že wraithové o existenci Atlantis neví, ale v tom se v soustavě začali objevovat stovky hive ships a další desítky křižníků. Sheppard, který byl v řídící místnosti ihned zapnul intercom: „přilétají wraithové, zaznamenávám více jak 300 lodí, připravte se na boj. Dr. Weir do řídící místnosti.“
O několik minut později už byla Dr. Weir u Shepparda: „Jak je to možné neměly by naše senzory zaznamenat wraithy už několik dní cesty odsud?“ Nebyl však nikdo by ji odpověděl. Rodney byl na misi na jiné planetě a Zelenka byl v jiné části města. Dr. Weir na nic nečekala a rozkázala: „Johne jdi ke křeslu, musíme wraithy zadržet než se všichni lidé dostanou z města.“ A také zavolala plk Caldwellovi: „Nemůžeme už čekat. Transportujte XC15Y na nejbližší hive ships.“
„XC15Y? Co je to?“ Ozval se Zelenka, který zrovna přiběhl.
„XC15Y je tvor, kterého jsme našli v Mléčné dráze. Je to obdoba replikátora, ale živý se organickým materiálem.“
Hned jak se tohle Zelenka dozvěděl, tak se začal rozčilovat: „A když jste nám to chtěli říct?! Vy převážíte replikátora a nic nám neřeknete!“
John se snažil Zelenku uklidnit: „Nerozčiluj se, někteří lidé o tom věděli, ale nemohli jsme riskovat vyzrazení plánu v případě chycení někoho na misi.“
„Pokud se jednalo o bezpečnost, tak to chápu. Omlouvám se, že jsem tak vyletěl.“
Daidalus
„Poručíku, pošlete jim tam našeho replikátora. Jakmile se rozmnoží tak ho zkuste poslat na další plavidlo.“
„Ano pane. Máme problém. Transportní technologie nefunguje. Museli vylepšit svůj obraný systém.“
Plukovník se trochu rozčílil: „Dr. Weir, tady Caldwell nemůžeme transportovat replikátora. Museli vylepšit svůj systém. Řekněte Mckayovi aby začal pracovat na vylepšení našeho transportního softwaru.“
„Střílejí na nás, připravte se na náraz“ Zakřičel někdo z posádky na můstku „Přilétají další zaznamenávám dalších více jak 150 lodí….“
Pokračování příště
Díl čtvrtý
„Pálí na nepřátelské lodě a volají nás.“
Plukovník se rozzářil: „Spojte je.“
„Tady Kora, velitel furhlinského bitevníku Hyrgx. Rozhodli jsme se, že už nemá cenu se schovávat. Přišli jsme vám pomoci.“
„Tady plk Caldwell. Jsme velice rádi, že jste se takto rozhodli. Už jsme nečekal, že změníte názor.“
„Rádi vám pomůžeme při obraně domova našich spojenců. Kora konec.“
„Dr. Weir, tady Caldwell. Furlingové nám přišli pomoci. Poslali na naší obranu více jak 150 lodí.“
„To velice ráda slyším plukovníku. Teď máme šanci zničit velkou část wraithské fllotily. Pokračujte v boji. Weir konec.
Po několika desítkách minut
„Plukovníku musíme se stáhnout, je jich příliš mnoho.“
„Máte pravdu. Calldwell volá všechny spojenecké lodě, stáhněte se, opakuji stáhněte se.“
„Plukovníku, tady Kora je mi velice líto, že to musí takto skončit. Naše rozhodnutí zapojit se do bitvy si vyžádalo životy stovek našich lidí. Stahujeme se, obávám se, že s našimi zdroji už nebudeme moci pomoci. Je mi líto. Kora konec.“
„Plukovníku, zbytky furhlinské flotily se stahují do hyperprostoru. Co teď budeme dělat?.“
„Proti takové přesile nemáme šanci. Oznamte Atlantis ať nastaví autodestrukci města, pužijí zbytek energie ze ZPM a přesunou se na Zem.“
„Pane, objevili jsme zvláštní loď. Je cca 2* než ostatní hive ship. Je to nejspíše nějaká velitelská loď.“
„Máte pravdu, bude to nejspíše velitelská loď. Spojte mně Dr. Mckeye.“
„Tady Rodney. Ten program ještě není hotoví. A teď, když je nastavená autodestrukce ho už nejspíše ani nedokončím.“
„Pokud ho nestihnete dokončit, tak se přesuňte s ostatními na Zem. Caldwell konec.“ „Poručíku, transportu posádku na Atlantis, nechte tu jen nezbytné členy posádky. Až dokončíte transport, tak nastavte kurt na tu velitelskou loď. Vezmeme ji sebou!“
„Ano pane. Transport bude dokončen za 3….2…..1 teď. Nastavuji kurs. Srážka za 50 sekund, 40…..30……20….10…. vychylujeme se z kurzu.“
„Cože? Jak je to možné? Kdo to nařídil?!!“
Na můstku se ozval tichý hlas: „Nedělejte to plukovníku, můžu všechny zachránit.“
Překvapený plukovník chvilku nevěděl co se děje, ale pak poznal hlas, který mluvil: „Generále? Jste to Vy?“
„Ano jsem to já. Přesvědčil jsem Skaaru a několik dalších povznesených, že je potřeba zasáhnout. Nenechám vás zemřít. Není nás sice dost abychom to udělali beztrestně, ale ostatním bude nějakou dobu trvat než nás všechny zastaví a než to udělají, tak bychom měli zničit wraithskou flotilu.“
„Děkuji generále, že nám pomáháte.“
„My přeci své lidi neopouštíme, plukovníku.“
„Jistě pane. Poručíku dostaňte nás odtud.“
„Ano plukovníku. Zaznamenávám mnoho výbuchů.“
„Tady Caldwell, Atlantis zrušte autodestrukci. Opakuji zrušte autodestrukci. Generál O’neill nám přišel pomoci.“
„Generál O’neil?“ Řekla dr. Weir udiveně: „Myslela jsem, že je mrtvý.“
„Povznesl se a přemluvil několik dalších, že je důležité nám pomoci.“
„To je skvělé.“
„Plukovníku, nemám už mnoho času. Nevím co se mnou potom provedou, tak bych Vám chtěl poděkovat. Byla pro mě čest s vámi sloužit.“ Jen co O’neill dořekl větu, tak ho ostatní povznesení zastavili, stihnul ale zničit skoro celou wraithskou flotilu. Pouze několik hive ship se podařilo uniknou. Atlantis byla zachráněna (protentokrát).
„Nevim, žádný tým venku nemáme.“ Odpověděl Rodny.
Po chvíli se na monitoru objevilo IDC. Byl to gen O’neil, který přišel oznámit novinky. Dr. Weir ho uvedla do zasedací místnosti, kde už seděl Sheppard a Rodny.
„Mám pro vás několik novinek“ Oznámil generál. „za 1. Jelikož v naší galaxii prohráváme, tak se Asgardi rozhodli že nám pomohou zde, v Pegasu, abychom mohli uvolnit Daidala a vzít si ZPM, která jste nedávno našli. Posíláme sem Odyseu a asgardi jednu loď třídy O’neil. A za 2. převezmu velení na Atlantis. Dr. Weirová bude muj zástupce. To je vše. Rozchod“.
O 14 dni později.
„Pozor, mluví gen O’neil. Všechny lodě jsou již zde, a proto si musíme vzít 2 ZPM. Dr. Weir od této chvíle znovu velí Atlantis. Já se přesunu na Odyseu, kde převezmu velení. Hodně štěstí.“
Na palubě Odysey
„Plukovníku oznamte ostatním lodím, že odlétáme.“ Loď provedla skok do hyperprostoru.
O několik hodin později na palubě Daidala
„ Co se to děje kapitáne?“ Vykřikl Caldwell.
„Nevím pane, ale zachytáváme na radaru nějaký velký objekt. Zaměřuje nás.“ Ozvala se obrovská rána a loď se otřásla.
„Hlášení“ Vykřikl plukovník.
„Hyperprostorový generátor je mimo provoz, štíty na 47%.“ Ozvalo se.
„To je nemožné, jak mohli naše štíty tak rychle klesnout, zvlášť když…..“ Plukovník nestihl ani dokončit větu když v tom se ozvala další rána….
Pokračování příšte
Druhý díl
Odysey
„Generále, Daidalus se musel během cesty hyperprostorem vychýlit z kurzu.“ Oznámil O’neillovi jeden ze členů posádky.
„Sakra, jak se to mohlo stát? Měli na palubě jeden velmi cenný předmět, který nám měl pomoci vyhrát válku s Wraithy. Teď už nemůžeme vyhrát. Pojďte se mnou na můstek.“
Když dorazili na můstek tak už tam na ně čekal Thor, který nevypadal zrovna nadšeně, a oznámil jim:“ Jak jste již nejspíše zjistili, tak se během cesty ztratil Daidalus. Bez nákladu, který vezl nikdy nemůžeme zničit wraithskou továrnu. Budeme se muset stáhnout. Můžeme se sem vrátit jenom, když najdeme Daidalus.“
„Ano souhlasím Thore,“ reagoval generál „ale pokud….“
Ozvalo se pípání radaru. Plukovník celý rozrušený vykřikl: „Přilétá 40 hive ships. Střílejí, připravte se náraz….“
Ve stejnou dobu na Daidalu
Plukovník upadl na zem,naštěstí si jenom zlomil ruku. Několik členů posádky však nemělo takové štěstí. „Musíme opustit loď, víc zásahů už nevydrží“ Začal vykřikovat poručík.
„Máte pravdu, vezměte s sebou co nejvíc zásob, ZMP a objekt XC15Y.“ Reagoval plukovník. „Ano pane“ vyhrkl poručík a začal mluvit do interkomu:“Celé posádce. Opusťte loď. Opakuji. Opusťte loď. Všichni se přemístěte do hangárů.“ Po celé lodi mezitím probíhala evakuace, když si jeden člen posádky na můstku všiml že nepřátelský objekt přestal střílet.
„Zkuste je kontaktovat, když už nic jiného tak alespoň získáme čas na dokončení evakuace.“ Nařídil plukovník. Po několika neúspěšných pokusech o kontaktování se z vysílačky ozvalo: „Narušili jste území Furlingského království. Za trest budete zničeni.“
Plukovník se zarazil: „Myslel jsme že Furlyngové žijí v nějaké daleké galaxii. V databázi Antiků nebyla ani zmínka o tom že žijí zde.“ Údivem skoro nedokázal odpovědět, ale přesto se nakonec zmohl na několik vět: „Nestřílejte, jsme potomci Antiků. Mysleli jsme si že vás nikdy nenajdeme.“ Poté bylo několik minut ticho, dokud ho nepřerušil hlas z vysílačky: „Pokud jste opravdu to co říkáte, tak nám promiňte naší nezdvořilost, ale snažíme se být opatrní od té doby co naší rasu skoro vyhladili. Byli bychom rádi, kdyby jste přišli na naší loď a řekli nám o účelu vaší cesty.“
O 2 hodiny později na palubě Furlyngského křižníku
„Vítejte na palubě našeho křižníku.“ Přišel je uvítat velitel. „Přesuňme se prosím do naší jednací místnosti.“ Během cesty kladli lidé veliteli mnoho otázek, ten na něj ale neodpovídal. V jednací místnosti se všichni posadili a velitel začal: „Přede bych se chtěl omluvit za naše uvítání, nemáme totiž dobré zkušenosti s cizími rasami.“
Jako první si vzal slovo pluk. Caldwell: „Mám na Vás mnoho otázek, ale začnu tou nejdůležitější. Jste ochotni nám pomoci v boji s Wraithy.“
„Wraithy? Mysleli jsme, že je Antikové porazili. Měli obrovskou přesilu. Jejich lodím se nemohla rovnat žádná naše válečná loď.“ přerušil ho velitel.
„Ano s Wraithy“ Navázal plukovník: „Antikové je neporazili, ba naopak. Byli skoro vyhlazeni. Přežilo jich jenom několik desítek.“
Velitel ho opět přerušil: „Několik desítek? Když jsme odcházeli tak jich bylo několik milionů a ovládali přes polovinu galaxie. Jejich flotile se nemohlo nic rovnat. Měli více jak 200 bitevníků třídy Hypoferaklus, 100 mateřských lodí třídy Kryo a několik stovek menších podpůrných lodí. Pokud wraithti dokázali porazit Antiky, tak by zcela jistě dokázali porazit i nás. Je mi líto, zkusím sice ještě vaší žádost přednést radě, ale nedoufejte v úspěch.“
O několik hodin později
Velitel přišel do kajut posádky Daidala: „Přednesl jsem vaší žádost radě a rada souhlasila s mým názorem. Pokud dokázali porazit Antiky tak proti nim nemáme šanci ani my.“ Plukovník Caldwell reagoval: „Pokud jsou wraithové tak mocní jak říkáte, tak se před nimi nikde nechováte, ale pokud je to vaše konečné rozhodnutí, tak zde již nemáme co dělat. Jen co opravíme Daidala, tak musíme pomoci naším lodím v boji. Sbohem“ „Nashledanou“ řekl velitel.
Po dokončení oprav a sečení posádky která nyní čítala 126 členů posádky z původních 157 se Daidalus vydal vstříc bitvě. Skočil do hyperprostoru a když vyskočili, tak….
Pokračování příště
Díl třetí
Daidalus na místě setkání
„Co se tu proboha stalo. Zkuste najít někoho kdo přežil. Odysea měla jumpery, tak je možné že se do nich někdo dostal.“ Rozkázal plukovník.
O 2 hodiny později na tom samém místě
„Poručíku, našel jste už někoho? Někdo musel přežít“
„Je mi líto, pane. Nikoho jsme zatím nenašli, jsou tu jenom…. Počkejte, zaznamenávám něco na radaru. Vypadá to jako jumper“
„Velmi dobře, naveďte ho do hangáru a pošlete tam lékařský tým.“ Řekl plukovník rozrušeným hlasem.
Cestou do hangáru plukovník přemýšlel co se tady mohlo stát, ale pořád nepřicházel na žádné vysvětlení. Za několik minut dorazil do hangáru a jen co lékaři ošetřili prvního přeživšího, tak už začal klást otázky: „Seržante co se to tu k sakru stalo? S kde je generál O’neill?“
Seržant byl velmi rozrušený, ale i přes to odpověděl: „Překvapili nás, nemohli jsme nic dělat.“
„Kdo vás překvapil? Měli jste přeci ZMP a ještě s vámi letěla asgardská loď.“
„Wraithové, to oni na nás zaútočili. Jako první zničili asgardské plavidlo. Gen. O’neil dal sice rozkaz k evakuaci lodi, ale už bylo pozdě. Jen co naše jumpery vylétly z hangáry, tak byly zničeni. Byl jsem v posledním jumperu, generál zůstal na palubě Odysey. Snažil se do poslední chvíle zachránit členy posádky skokem do hyperprostoru, ale už bylo moc pozdě, generátor byl moc poškozen.“
Caldwell nemohl ta správná slova, proto se vydal na můstek a zapnul intercom: „Hovoří plukovník. Jelikož je s největší pravděpodobností generál O’neill mrtev, tak se vracíme zpět na Atlantis. Dnes jsme utrpěli velkou porážku, ale my to jen tak nenecháme. Hned jak příjde správný čas, tak naše mrtvé pomstíme.“ Po celém můstku bylo ticho, které přerušil jen plukovníkův hlas: „Majore zadejte kurs na Atlantis. Musíme oznámit co se tu stalo.“
O několik hodin později na Atlantis
Plukovník Caldwell se transportoval spolu s několika členy posádky k bráně.
Dr. Weir ihned jak zahlédla že se vrátil pouze Caldwell, běžela k bráně a začala se vyptávat: „Kde je generál O’neill a zbytek lodí?“
Plukovník pouze smutně odpověděl: „Generál je pravděpodobně mrtev, stejně jako Thor a zbytek posádky Odysey a asgardské lodi. Přežilo pouze 5 členů posádky Odysey.“
Dr. Weir skoro nebyla schopna odpovědět. Jediné co byla schopna udělat je jít do svého pokoje. Po několika hodinách se konečně odhodlala, zapnula intercom a řekla: „S lítostí vám musím oznámit, že náš úmysl zničit wraithskou továrny na hive ship nesalavil úspěch, právě naopak. Odysea, která měla na palubě generála O’neilla, byla společně s asgradským plavidlem zničena. S největší pravděpodobností teď wraithové vědí, že Atlantis nebyla zničena. Musíme se připravit na nejhorší. Weir konec.
Dr. Weir si nechala všechny vyšší důstojníky zavolat do jednací místnosti, kde se rozhodovalo a dalším postupu: „Teď když byla Odysea zničena, tak nemáme moc možností jak se bránit. Máme pouze jedno zcela nabyté ZPM a poškozeného Daidala. Navrhuji abychom v případě nutnosti zničili Atlantis. Bez ní wraithové nenajdou Zemi a budeme tak v relativním bezpečí.“
Několik důstojníků sice nesouhlasilo, ale většina byla pro. Proto bylo rozhodnutou o tom, že se všechen nepotřebný personál přesune na Zem.
Dále si vzal slovo plk Caldwell: „I přes všechnu tu smůlu se nám podařila neuvěřitelná věc. Nalezli jsme Furlingy.“
„Furlingy?“ Přerušil ho Rodney: „Neměli by být v nějaké předaleké galaxii. V databázi jsme o nich nenašli ani zmínku. Mluvili jste s nimi? Jsou ochotni nám pomoci?“
„Ano hovořili jsme s nimi, ale nechtějí nám pomoci. Tvrdí že, když wraithové porazili Antiky, tak by mohli porazit i je.“
„Budeme je muset přimět pomoci nám. Teď když nemáme moc možností ubránit se, tak se nám hodí jakákoliv pomoc.“
O několik dní později
Sheppard jde po chodbě a potkává Elizabeth s Rodneym: „Zdá se mi, že wraithové nezjistili, že Atlantis stále stojí.“
„Ano Johne, taky se mi dá“ Odpověděla Elizabeth.
Než stačil Rodney něco říci tak se z vysílačky ozvalo: „Pplk Sheppard, Dr. Weir a Dr. Mckey do řídící místnosti.“
Když dorazili, tak uviděli rozrušeného Zelenku, který něco mumlal: „To není možné, jak jsme si toho mohli nevšimnout.“
„Čeho si nevšimnout?“ Zeptal se John.
„Toho že je zde v galaxii tak málo hive ships. Nezdálo se vám nikdy divné, že dokázali porazit Antiky a najednou tu je jen cca 100 lodi?“
„Divné se mi to zdálo, ale myslel jsem si, že se navzájem zničili.“
„Právě , že se nezničili, ty nejmocnější královny uzavřeli alianci a odešli do vedlejší galaxie.“
Všichni byli zaražení, Rodney se vzpamatoval jako první a zeptal se: „A co se s nimi stalo? Píše se tam o nich ještě něco?“
„Ne bohužel to je všechno.“
O dalších několik dní později
Všichni už si začali myslet, že wraithové o existenci Atlantis neví, ale v tom se v soustavě začali objevovat stovky hive ships a další desítky křižníků. Sheppard, který byl v řídící místnosti ihned zapnul intercom: „přilétají wraithové, zaznamenávám více jak 300 lodí, připravte se na boj. Dr. Weir do řídící místnosti.“
O několik minut později už byla Dr. Weir u Shepparda: „Jak je to možné neměly by naše senzory zaznamenat wraithy už několik dní cesty odsud?“ Nebyl však nikdo by ji odpověděl. Rodney byl na misi na jiné planetě a Zelenka byl v jiné části města. Dr. Weir na nic nečekala a rozkázala: „Johne jdi ke křeslu, musíme wraithy zadržet než se všichni lidé dostanou z města.“ A také zavolala plk Caldwellovi: „Nemůžeme už čekat. Transportujte XC15Y na nejbližší hive ships.“
„XC15Y? Co je to?“ Ozval se Zelenka, který zrovna přiběhl.
„XC15Y je tvor, kterého jsme našli v Mléčné dráze. Je to obdoba replikátora, ale živý se organickým materiálem.“
Hned jak se tohle Zelenka dozvěděl, tak se začal rozčilovat: „A když jste nám to chtěli říct?! Vy převážíte replikátora a nic nám neřeknete!“
John se snažil Zelenku uklidnit: „Nerozčiluj se, někteří lidé o tom věděli, ale nemohli jsme riskovat vyzrazení plánu v případě chycení někoho na misi.“
„Pokud se jednalo o bezpečnost, tak to chápu. Omlouvám se, že jsem tak vyletěl.“
Daidalus
„Poručíku, pošlete jim tam našeho replikátora. Jakmile se rozmnoží tak ho zkuste poslat na další plavidlo.“
„Ano pane. Máme problém. Transportní technologie nefunguje. Museli vylepšit svůj obraný systém.“
Plukovník se trochu rozčílil: „Dr. Weir, tady Caldwell nemůžeme transportovat replikátora. Museli vylepšit svůj systém. Řekněte Mckayovi aby začal pracovat na vylepšení našeho transportního softwaru.“
„Střílejí na nás, připravte se na náraz“ Zakřičel někdo z posádky na můstku „Přilétají další zaznamenávám dalších více jak 150 lodí….“
Pokračování příště
Díl čtvrtý
„Pálí na nepřátelské lodě a volají nás.“
Plukovník se rozzářil: „Spojte je.“
„Tady Kora, velitel furhlinského bitevníku Hyrgx. Rozhodli jsme se, že už nemá cenu se schovávat. Přišli jsme vám pomoci.“
„Tady plk Caldwell. Jsme velice rádi, že jste se takto rozhodli. Už jsme nečekal, že změníte názor.“
„Rádi vám pomůžeme při obraně domova našich spojenců. Kora konec.“
„Dr. Weir, tady Caldwell. Furlingové nám přišli pomoci. Poslali na naší obranu více jak 150 lodí.“
„To velice ráda slyším plukovníku. Teď máme šanci zničit velkou část wraithské fllotily. Pokračujte v boji. Weir konec.
Po několika desítkách minut
„Plukovníku musíme se stáhnout, je jich příliš mnoho.“
„Máte pravdu. Calldwell volá všechny spojenecké lodě, stáhněte se, opakuji stáhněte se.“
„Plukovníku, tady Kora je mi velice líto, že to musí takto skončit. Naše rozhodnutí zapojit se do bitvy si vyžádalo životy stovek našich lidí. Stahujeme se, obávám se, že s našimi zdroji už nebudeme moci pomoci. Je mi líto. Kora konec.“
„Plukovníku, zbytky furhlinské flotily se stahují do hyperprostoru. Co teď budeme dělat?.“
„Proti takové přesile nemáme šanci. Oznamte Atlantis ať nastaví autodestrukci města, pužijí zbytek energie ze ZPM a přesunou se na Zem.“
„Pane, objevili jsme zvláštní loď. Je cca 2* než ostatní hive ship. Je to nejspíše nějaká velitelská loď.“
„Máte pravdu, bude to nejspíše velitelská loď. Spojte mně Dr. Mckeye.“
„Tady Rodney. Ten program ještě není hotoví. A teď, když je nastavená autodestrukce ho už nejspíše ani nedokončím.“
„Pokud ho nestihnete dokončit, tak se přesuňte s ostatními na Zem. Caldwell konec.“ „Poručíku, transportu posádku na Atlantis, nechte tu jen nezbytné členy posádky. Až dokončíte transport, tak nastavte kurt na tu velitelskou loď. Vezmeme ji sebou!“
„Ano pane. Transport bude dokončen za 3….2…..1 teď. Nastavuji kurs. Srážka za 50 sekund, 40…..30……20….10…. vychylujeme se z kurzu.“
„Cože? Jak je to možné? Kdo to nařídil?!!“
Na můstku se ozval tichý hlas: „Nedělejte to plukovníku, můžu všechny zachránit.“
Překvapený plukovník chvilku nevěděl co se děje, ale pak poznal hlas, který mluvil: „Generále? Jste to Vy?“
„Ano jsem to já. Přesvědčil jsem Skaaru a několik dalších povznesených, že je potřeba zasáhnout. Nenechám vás zemřít. Není nás sice dost abychom to udělali beztrestně, ale ostatním bude nějakou dobu trvat než nás všechny zastaví a než to udělají, tak bychom měli zničit wraithskou flotilu.“
„Děkuji generále, že nám pomáháte.“
„My přeci své lidi neopouštíme, plukovníku.“
„Jistě pane. Poručíku dostaňte nás odtud.“
„Ano plukovníku. Zaznamenávám mnoho výbuchů.“
„Tady Caldwell, Atlantis zrušte autodestrukci. Opakuji zrušte autodestrukci. Generál O’neill nám přišel pomoci.“
„Generál O’neil?“ Řekla dr. Weir udiveně: „Myslela jsem, že je mrtvý.“
„Povznesl se a přemluvil několik dalších, že je důležité nám pomoci.“
„To je skvělé.“
„Plukovníku, nemám už mnoho času. Nevím co se mnou potom provedou, tak bych Vám chtěl poděkovat. Byla pro mě čest s vámi sloužit.“ Jen co O’neill dořekl větu, tak ho ostatní povznesení zastavili, stihnul ale zničit skoro celou wraithskou flotilu. Pouze několik hive ship se podařilo uniknou. Atlantis byla zachráněna (protentokrát).
