Tak tady je druhá a zároveň závěrečná část. Ještě podotýkám, že jsem změnila poslední odstavec té první.... Tak snad se bude líbit i závěr:-)
Crossover (část 2)
Když ostatní členové obou posádek viděli, jak se Johnové pěkně seznámili, napjatá atmosféra se uvolnila. Ronon se vymanil ze sevření, popadl svoji pistolku a začal pronásledovat lítacího Alfa, protože si chtěl dojíst svoje dva kousky pizzy a zapít to pivem, které už muselo být zákonitě teplé. Vztekle cenil zuby a rozmachoval se rukama, ale obratný méďa mu se smíchem unikal.
„Ze Země? Šmarjá, my jsme taky ze Země. A taky jsme proletěli červí dírou,“ překvapeně na něj vyvalil oči Rodney McKay. John S. horlivě přikyvoval, zatímco v pozadí pobíhal Ronon neustále se honící za pizzou. „Teda, jsme původně ze Země, ale momentálně jsme zakotvili v takovým malým městě Atlantis v galaxii Pegasus. Jo mimochodem, já jsem Rodney McKay, vědec…. Jsem vlastně nejchytřejší na světě… v galaxii…. Zkrátka všude, “ dodal a vykouzlil na tváři ten svůj samolibý úsměv, který všichni tak dobře známe.
„Jo? Já jsem taky vědec,“ opáčil John C. „A na co se specializujete?“ pokračoval a se zaujetím se pustili s Rodneym do hovoru a pokračovali takovou podivně vypadající chodbou směrem do nitra lodi. John S. protočil panenky a pak se zahleděl na lepou černovlásku. Byla mu čím dál víc povědomá, ale pořád si nemohl vzpomenout, kde už ji viděl. Přikročil k ní a naučeným hlasem řekl:
„Jsem John Sheppard,“ a svýma zelenýma očima ji propaloval pohledem. Mrs. Sheppard cítila ten žár až doma u kompjútru a fascinovaně hleděla do monitoru, aniž by vnímala oba svoje syny hlasitě se dožadující přístupu k počítači.
„Já jsem Aeryn Sun, ale fešáku, na mě to nezkoušej. Tady John C. a já to spolu táhneme, takže nemáš šanci,“ odpověděla hluboce posazeným hlasem a pohodila hlavou, až jí vlasy vlály kolem dokola. V tu chvíli si John S. vzpomněl, odkud ji zná a hned poté i odkud zná Johna C.
„Hele, Valo, zlato, nehraj to tady na mě, vy jste se s Mitchellem domluvili. To je snad nějaký mikulášský žertík?“
Aeryn se zatvářila dost překvapeně, ale pak si řekla, že všichni ze Země jsou tak trochu divní, takže to nekomentovala a odešla za McKayem a Johnem C. Mezitím se podařilo Rononovi dohonit Alfa (později se dozvěděl, že se jmenuje Rygel). Praštil ho pistolkou do hlavy, zachránil pro sebe poslední okousaný kousek pizzy se sardinkou a zbytek zteplalé Plzně. Lačně to do sebe hodil a spokojeně si zamnul ruce.
Mezitím se vrátili John C., McKay a Aeryn a v družném rozhovoru oznámili Sheppardovi, že se domluvili, že začnou hledat tu červí díru, aby se mohli vrátit zpátky na Pegasus a odtud John C. bránou na Zem. John S. se tvářil pobaveně. Rodney jim na to skočil, ale to nebylo nic překvapivého, protože byl tak zaujatý sám sebou, že si nevšiml, že si Vala a Cameron Mitchell z nich dělají prču. Ronon jen tak stál a koukal. Najednou se vedle něj zjevila obrazovka a na ní další z těch fakt dost ujetě vypadajících mimozemšťanů. Ronon se lekl, tasil pistolku a párkrát vystřelil, než mu došlo, že střílí do vzduchu.
„Co je pilote?“ zeptal se John C. důležitě a taky se zatvářil dost samolibě, protože mu bylo jasné, že teď ukáže návštěvníkům, jak je dobrej, frajer, superhrdina a vůbec a jakou má super loď.
„Mója vzkazuje, že kašle na to, že chcete letět zničit všechny Dozorce včetně Scorpiuse. Ona má teď dovolenou a letí do Leviathanlandu,“ na to pilot.
Johnovi C. trochu klesla čelist, ale s pokašláním to zamluvil.
„No dobře dobře, my stejně letíme tady s McKayem na výlet, tak ať si Mója dělá, co chce,“ řekl trochu podrážděně, pokynul Aeryn a společně s Johnem S., Rononem a Rodneym nastoupili do jumperu.
Opodál stojící chobotnatec a modrá kropenatá plešatka jim zamávali, zatímco šedá dívčina opět začala podivně poskakovat kolem, kroutit hlavou, valit oči a občas skočila chobotnatcovi do náruče a zase zpět na zem. Johnovi S. trochu vadilo, že se nestal hlavním kámošem Johna C., ale zase na druhé straně, aspoň měl na chvíli pokoj od McKaye. Gentlemansky podal při nástupu ruku Aeryn a když se všichni pohodlně usadili, Ronon okamžitě popadl nedočtený Playboy, John C. se vrhnul na zbytek pizzy a Plzeň, McKay a John S. nastartovali Jumper. Jak tak letěli neznámým vesmírem, Sheppard se naklonil k Rodneymu.
„Ty, Rodney, tys je nepoznal? To je Vala a Mitchell. To je asi nějaká zkouška z SGC, jako co uděláme ve vypjatých situacích,“ řekl potichu a veledůležitě a nenápadně pomrkával dozadu, kde seděli ostatní. John C. s Rononem mezitím sváděli bitvu o Playboy, zatímco Aeryn znuděně koukala na instruktážní DVD o vytáčení brány, které si tady kdysi zapomněl ševron gáy Chuck.
„Nooo jo,“ plácl se Rodney do čela a též nenápadně se mrknul dozadu. Bitka dopadla vítězně pro Crichtona, protože i když byl Ronon fakt hodně silný a svalnatý, přeci jen John C. byl superhrdina, který přemohl všechny nástrahy neznámého vesmíru, a kromě toho, že byl vědec jak se patří, taky to dost dobře uměl s pistolkami a uměl se i prát a taky dobře vypadal s tím svým zasněným výrazem modrých studánkových očí. Mrs. Sheppard už neměla sílu pokračovat a šla se trochu provětrat na aerobik. V propoceném tričku se za hodinu vrátila k PC a pokračovala s nově nabitou energií ve čtení. John C. se s Playboyem rozvalil vedle Aeryn, ochranitelsky ji chytil kolem ramen a začetl se do fotorománu. Ronon si čel uraženě sednout dopředu za svými dvěma kamarády a plačtivým hlasem jim vyprávěl, co se mu stalo. Rodney a John S. mu řekli to s Valou a Mitchellem a všichni tři se domluvili, že nedají najevo, že o tom ví a budou hrát tu jejich hru.
Jak tak letěli, před nimi se najednou objevila stará známá červí díra a než se nadáli, prolétli jí a ocitli se na místě, odkud původně do červí díry vletěli. Nedaleko nich visela v prostoru planeta, očividně Atlantis.
„Jupííí,“ zavýsknul Sheppard a přepnul vylepšené kanóny na ohňostroj mód a kolem nich se začaly rozprskávat barevné hvězdičky a rachejtle a tak dála McKay a Sheppard začli zpívat Sláva nazdar výletu a Ronon se tak lekl, že zase (co byste jiného čekali) vytasil pistolku a začal mířit zmateně všude kolem sebe, protože přesně nevěděl, odkud ty rány přichází. Rodney složitě vysvětloval Crichtonovi, jak ty kanóny vylepšil a ukázal mu všechny vychytávky, John C. ochutnal kapuccino, dal si toust, dopili spolu zbytek Plzní a Aeryn uklidnila Ronona tím, že ho naučila pár užitečných dozorcovských hmatů. Ronon se v duchu radoval, protože už se těšil, jak je vyzkouší na Teyle a ona se zase jednou nebude tvářit tak důležitě a nebude dělat chytrou.
Zanedlouho přistáli v jumper báji na Atlantis. Elisabeth už na ně čekala, vymydlená a načesaná, s ustaraným výrazem ve tváři, protože se vrátili o 5 minut později, než bylo původně dohodnuto. Jakmile se sklopila plošina a vystoupil John S., Elisabeth zalil tvář ruměnec a dychtivě vykročila, aby ho uvítala. Hupsla mu do náruče a objala ho.
„Vítej doma,“ řekla zjihlým hlasem a v koutcích očí se jí objevily slzy štěstí.
„Nazdar Bětko,“ řekl John vesele, ještě rozdováděný z ohňostroje. Rodney opodál závistivě koukal, protože by chtěl, aby ho Elisabeth taky někdy takhle přivítala, ale tak nějak v hloubi duše cítil, že se to asi nikdy nestane. Zvlášť poté, co ho jednou přistihla, jak se snaží napodobit Sheppardovu rozcvičku šampionů a na tyčce od koštěte natažené mezi dvěma palandami ze zkouší vytáhnout nahoru ve svých trenýrkách s Motýlem Emanuelem, které mu při té námaze trochu sjely dolů…. Nehledě na to, že se mu nepodařilo vytáhnout ani jednou a visel na té tyčce jak prádlo na šňůře.
„Přivezli jsme hosty,“ dodal John S., vymanil se z Elisabethina objetí a pokynul směrem k Johnovi C. a Aeryn.
Elisabeth na ně vyvalila oči.
„Plukovníku Mitchelle, Valo, co tady děláte?“
„Cože? Co to ta ženská mele?“ vyvalili oči zase Aeryn a John C. a obrátili se na McKaye.
Elisabeth vypadala, jako by se o ni pokoušely mdloby, začala mávat rukou před obličejem a druhou si dlachnila svoje sváteční červené tričko. John S. na ni znepokojeně díval a připravoval se na to, že v případě mdloby jí bude dávat dýchání z úst do úst. Elisabeth to však nakonec ustála, zamrkala, jestli se jí to nezdá a znovu pohlédla na Aeryn a Johna C. Když je pořád ještě viděla, tentokrát jen mírně zavrávorala a nakonec mumlavým roztřeseným hlasem prohlásila:
„Zatímco jste byli pryč, tak k nám dorazila návštěva z SGC, esgéjednička,“ vysvětlovala. „Dorazil Dr. Jackson, Plk. Mitchel a Vala. Pplk. Carterová se zotavuje z neštovic a Teal´c si jel nechat přetřít tetování na čele, protože se mu trochu odřelo, když minule pomáhal Silerovi spravovat elektrické vedení na základně a tak trochu u toho něco vybouchlo.
Jakmile to Dr. Weirová dořekla, mezi dveřmi jumper báje ze objevil Cameron Mitchell, Vala a Dr. Jakcson. Když je Elisabeth uviděla, tentokrát už omdlela úplně, jenže mezitím John S. nějak zapomněl na dýchání z úst do úst, protože se o něj též pokoušely mdloby, když uviděl na vlastní oči, že John Crichton je opravdu John Crichton a Aeryn Sun je opravdu Aeryn Sun.
Ti když uviděli Mitchella a Valu, tak jen mírně pozvedli obočí, ale zase tak moc je to nepřekvapilo, protože v jejich galaxii bylo možné téměř všechno, takže vykročili směrem k Vale a Kamčovi a srdečně jim podávali ruce. Ti jim trochu roztřeseně podali ty svoje, tak si chvilku třásli rukama, pak se začali objímat a když se uklidnili, tak Ronon všechny vyzval, že by měli jít do jídelny, protože už měl zase hlad, přeci jen to bylo aspoň půl hodiny, co měl naposledy kus pizzy.
V jídelně u stolu se rozproudila konverzace.
„Tak co Johne, odkud vlastně jsi?“ zeptal se Mitchell Crichtona.
Když mu to John C. řekl, Mitchell překvapeně vykřikl.
„Vážně? Já jsem taky odtamtud,“ dodal nadšeně a horlivě se vyptával dál. Chvíli si mezi sebou mumlali, zatímco Vala se pustila do řeči s Aeryn.
„Víš, Aeryn já vlastně nejsem člověk, ale jsem z úplně jiné planety,“ vyprávěla Vala.
„Já taky nejsem člověk, jsem Sebacián a původně jsem dozorce….,“ na to Aeryn.
Vala překvapeně vyjekla a obě si začaly něco špitat do ouška.
Dr. Jacson mezitím vysvětloval McKayovi, Shepardovi a Rononovi svoji teorii o staroegyptském nápisu, který našli archeologové nedávno v Austrálii, čímž se úplně mění historie a je velmi pravděpodobné, že Egypťané byli původně Mauři a podle otisků na tabulce s nápisem měli 4 prsty na rukách a dorůstali výšky 2,5 metru. Všechny tři to děsně bavilo, Ronon dal dokonce svoje nadšení najevo hlubokým chrápáním a na bradce mu ulpělo trochu červenožluté želatiny, které snědl celý lavor.
Mezitím se do jídelny vpotácela Elisabeth, která se mezitím probudila osamocená v jumper báji, jenže když uviděla Mitchella a Crichtona a Valu a Aeryn, tak opět omdlela.
V tu chvíli od stolu vyskočili John C. a Kamča a začali se objímat, vykřikujíce „Bratře, bratře…“. Ostatní na ně hleděli s očekáváním nějakého vysvětlení.
Ukázalo se, že Crichton a Mitchell jsou dvojčata. Když jim však byly 2 roky, Mitchella někdo unesl, a tak Crichton vyrůstal sám. Únosce, odvážný americký voják, si však Kamču natolik oblíbil, že zatajil únos, nechtěl výkupné a Kamču si nechal.
Se slzami v očích se v tu chvíli zvedly Aeryn a Vala a začaly všem vysvětlovat, že jsou též dvojčata. Vala o své matce věděla jen to, že byla dozorce, jenže si pod tím představovala, že byla dozorce ve vězení. Vychovala ji náhradní matka Adria, po které teď pojmenovala svoji dceru, tu milou, hezkou dívku, která měla na triku smrt milionů lidí. Vzhledem k tomu, že dozorci s dětmi to neměli moc lehké, jejich matka poslala Valu s první nákladovou lodí pryč, protože se jí zdála už jako dítě dost prohnaná a mnohem víc brečela, a věřila, že si Vala nějak sama poradí.
V tu chvíli se probral Ronon, který zaslechl tu poslední část s dozorci a s výkřikem se vrhnul Vale i Aeryn do náruče, ale nějak to nevybral, takže se trefil přesně mezi ně a spadl na zem. Když se zvedl, zkusil to znova a tentokrát se mu to povedlo. Začal jim vysvětlovat, že sestra matky jeho babičky měla neteř a ta měla sestřenici co měla bratra, který měl syna a ten si vzal za ženu dozorkyni z cizí galaxie.
„Prapraprapprapraprabratranče,“ vykřikly obě a vrhli se teď obě na Ronona. Ten preventivně vytasil pistolku, která se zaryla Vale do žaludku, ta ho kopla do lýtka, takže se Ronon skácel na zem znovu. Nakonec se vše vysvětlilo a tentokrát si už padli do náruče jak se patří.
Dr. Jackson se zamyšleně podíval na Mitchella, protože mu na jeho řeči bylo něco podezřelého. Chvilku přemýšlel, pak vyskočil a vrhnul se na Kamču. Na vysvětlenou řekl, že ve starověkém Egyptě žil Goauld, který měl syna a ten se mu postavil, nestal se Goauldem a oženil se s faraónovou dcerou a jeho praprapra…… potomek byl pravděpodobně Jacksonův otec a ten faraon, co byl otec té dcery, co si vzala toho Goauldova syna byl pravděpodobně prapředkem Jacksonovy matky.
McKay se Sheppardem se začali cítit nějak nesví a začali probírat podrobně svoje životopisy. S úlevou zjistili, že zřejmě nejsou žádní příbuzní, což se jim snažil Dr. Jackson vyvrátit a slíbil jim, že se mrkne na jejich rodokmeny. Nakonec se probrala Elisabeth, zařvala popleteně na celé kolo „můžete jít“ a pak raději rozpačitě odešla.
V tu chvíli se ozval známý zvuk, objevil se bílý paprsek a mezi stoly v jídelně se objevila Mrs. Sheppard. Hodila očkem po obou Johnech, Ti oba zapomněli na životopisy a jiné nepodstatné věci ohledně příbuzenství, popadli Mrs. Sheppard každý za jednu ruku, každý vzal košík s lahůdkami, šampaňským a skleničkami a společně se vydali do jumper báje, aby vzali Mrs. Sheppard na nezapomenutelný výlet vesmírem (s ohňostrojem).