Tak po dloooooouhé době je tu další díl. Je odlišný než ten předešlý; vrátíme se zpět na Zem:
"Technický pokrok není o hledání odpovědí, ale o hledání stále nových otázek. Den kdy najdeme všechny odpovědi a nebudeme se mít již na co ptát, bude dnem počátku našeho úpadku, jelikož nebude žádná cesta dál. Přesto si člověk žádá odpovědi a my tu jsme od toho aby jsme mu je dali."
Jennifer Hailleyová ve své seminární práci na téma Vědec a člověk.
Díl 1x2-Svět zítřka
Zazvonil budík. Sam ho zamáčkla. Nevzbudil jí, to zařídila o několik hodin dříve nedočkavost. Celou noc se převalovala na posteli, hypnotizovala ručičku aby po ciferníku běžela rychleji, přesto nevstala dříve. Dnešek musí být podle plánu. Dnešek musí být bez chyb. Dnešek musí být perfektní. Dnes mělo proběhnout odhalení programu brány, včetně zažehnutí Jupiteru.
Sam vstala a začala si oblékat uniformu. Na hodinách bylo 00:00. Sam, čeká tě nejdelší den v tvém životě...
Harry Jones o pět hodin později vstal ve svém Atlantském bytě. Vzal na sebe košili a laciný oblek. Jeho žena se zavrtěla. Jemně ji pohladil po vlasech a políbil. Pak odešel. Čekal ho další nudný den na cestách po Americe. Nebo ne?
Osm hodin nato probudil pád z postele v Montaně jednoho vysokého generála amerického letectva. Na čele mu vyrazila velká boule. Na to je nejlepší lék jedno vychlazené pivo, zpola vypité, zpola přitisklé na ránu. Jack O´Neill neměl nudné dny...
Harry si prodíral cestu zacpanými ulicemi Atlantské hlavní třídy. Smeřoval do své práce - střediska CNN. Poslouchal rádio.
- "Stále se spekuluje o tématu dnešního projevu prezidenta k americkému lidu. Na veřejnost pronikly dohady že by se měl týkat NASA. Faktem však je že se bude jednat o oznámení velice důležité, jelikož ho prezident přednese na improvizovaném pódiu před Lincolským památníkem, jehož stavba právě finišuje, a ne v tradičním tiskovém centru Bíleho domu. V táboře nezávislých pozorovatelů převládá názor že všechny indicie směřují k oznámení prvníhoi letu člověka na Mars..."
Harry rádio vypnul. Štvalo ho že ho jeho televize neposílá na podobně důležité konference, ale jen na nějaké vedlejší. Dnes určitě vyslechne přednášku o nové bílkovině, která sice nemá žádný význam, ale je nesmírně zajímavá, nebo o nějaké podobné blbosti.
Zaparkoval své auto na jednom z nejvzdálenějších parkovišť; jinde nebylo místo, a připnul si zaměstnaneckou kartu.
Uvnitř panoval ruch jak ve včelím hnízdě. Každý se od svých kontaktů snažil získat nové údaje o tiskovce. Jako první přinesli informaci o možné spojitosti tiskovky s NASA a jako první chtěli informovat o konkrétním tématu projevu. Exklusivita přináší sledovanost.
Harry proběhl roztěkanými kójemi a zaplul do klidné kanceláře vyšších reportérů. I zde byl každý přicuclý k telefonu. Po chvilce zavelel šéfredaktor ke klidu. Všichni si měli sdělit své poznatky a společnými silami rozlousknout hádanku dne.
-"Tak přátele povíme si jak se věci mají. Včera v 18:36 přišla z Bílého domu tato zpráva: Subjekt: Projev Amerického Prezidenta k lidu spojených států. Obsah: Americký prezident, zítra, v 17:00 východoamerického času, pronese projev k Americkému lidu. Projev se bude týkat odhalení tajného programu, financovaného naší vládou. Další podrobnosti se dozvíme během tiskové konference. Tečka. Další informace co máme?"
- "Náš zdroj nám prozradil že tiskovka se bude týkat vesmíru, tím pádem NASA."
- "Dobře, jsme ve vesmíru. Další poznatky?"
- "Možná chce vysvětlit proč NASA má drasticky snížený rozpočet a už několik let nepodnikla pilotovaný let do kosmu."
- "To ne, další prezidenti, celkem jedenáct, ohlásili tiskovku na stejnou dobu. Všechno technické a vědecké velmoci, zpráva bude mít mezinárodní charakter."
- "Tak že by ten Mars?"
- "Několik složek letectva ohlásilo tiskovky na pozdější hodiny. Může to mít spojitost."
- "To se mi nezdá. Jestli je v tom armáda tak to těžko budou ohlašovat i jiní prezidenti. Letectvo dělá jen křoví, snaží se rozmělnit naše síli. Zůstaneme u Marsu."
- "Přesto bychom tam měli někoho poslat."
- "Dobrá... Harry ty si vem Cheyenne Mountain, Liso ty pojedeš do Westpointu. Na to ostatní pošlete nějaký stážisty... Ale teď se vraťme k prezidentovi."
- "Když v tom jedou další země, třeba bude mise na Mars vícenárodní..."
Za hodinu už Harry seděl v letadle směr Colorado. Věděl že ho šéf nenechá dělat na prezidentovy, nato byl vyšším reportérem teprve krátce, ale do letectva ho posílat nemusel. Pár reportáží už tam dělal, povětšinou ještě jako asistent, a všechny byli na jedno brdo. Nějaký neznámý důstojník předvedl lepší typ starého letadla které doletí o sto kilometrů dále. Zlaté bílkoviny.
Nicméně se zachoval jako profesionál o své tiskovce zkusil zjistit co nejvíce. Přes notebook se spojil se svým informátorem.
Po několika mailech mu přišel výpis. Harry si ho přečetl. Operace Athéna.
Harry zabrousil na internet. Zadal klíčové slovo Athéna. Výsledek si poznamenal - řecká bohyně vědění. Takže pravděpodobně špionážní letadlo. Získané informace odeslal do centra.
Odpověď přišla vzápětí. "Prezidentova zpráva má stejné jméno. Zjisti víc!"
Opět se podíval na výpis. Složka Operace Athéna měla 14Tb dat. To bylo více než hodně. Kontaktoval informátora. Vyměnili si několik mailů.
- "Můžeš mi ukázat obsah té složky?"
- "To nejde."
- "Proč ne?"
- "Je to umbra..."
Umbra se nazývala netemnější skvrna na Slunci a zpravodajské služby tento termín používali pro označení nejvyššího stupně utajení. I když měla být zpráva během pár hodin zveřejněna na její klasifikaci se nic nezměnilo.
- "Takovejch je."
- "Tohle je něco jinýho..."
- "Jak jinýho?"
- "Všechno co jsem ti kdy poslal nemělo tak vysokej stupeň přístupu jako tohle."
- "Copak je něco víc než umbra?"
- "To je utajení. Já mluvím o přístupu."
- "A ty přístup máš?"
- "Blázníš? Ten má jen prezident a lidi co oficiálně neexistujou."
- "Chápu. Můžeš mi ale i tak povědět něco víc?"
- "Můžu ti poslat strukturu toho adresáře. Nic víc."
- "Lepší než nic..."
Mailem mu přišel seznam podsložek, které byly v adresáři Athéna. Harry ho zběžně projel. Hvězdná brána, Projekt Prométheus, Projekt Daidalos, Operace Atlantis, Projekt Zeus. Nic povědomého. Samé krycí názvy většinou pojmenované po starořeckých bozích a mýtech. Názvy z nichž se nedá nic vyčíst. Své výsledky opět odeslal na centrálu. Zkusil ještě několik cest za informacemi, všechny ale vedly do slepé uličky. Zaklapl notebook a po zbytek letu se snažil usnout.
Jack opět nahodil prut do jezera u své chaty. Příjemný den na rybách s pivem se má trávit ve dvou a tak si i Jack pozval jednoho přítele, kterého výdal pouze sporadicky. Objevil se když si rozdělával čtvrté pivo.
- "Thore!"
- "Generále O´Neille." pokývl hlavou na pozdrav.
- "Jacku." opravil ho Jack.
- "Dobrá, Generále Jacku..."
Jack se jen uchechtl. Oblékl Thora do rybářské vesty dětské velikosti a slušivého kloboučku posetého třpytkami, který měl shovaný už hodně dlouho pro tuto příležitost.
Půjčil mu prut a pomohl mu nahodit. Po chvíli spokojeného rybaření se Thor zeptal:
- "Co je účelem tohoto jednání?"
- "Chytat ryby."
- "A to nejste schopni efektivnějšího rybaření?"
- "Jsme, ale to by nebyla taková zábava."
- "Rozumím... a kdy tohle začne být zábava?"
- "Ale Thore, uvolni se, relaxuj a ta zábava přijde sama. Pak ti třeba povím nějakej vtip. To u vás určitě neznáte."
- "Máš chybné pøedpoklady O´Neille. Vtipy jsou mezi Asgardy velmi populární. Já sám jsem zdatný vypravěč."
- "Nepovídej, teda povídej nějaký!"
- "Tak třeba tento: Jde člen Asgardské astronomické rady po pěšině a pozoruje hvězdy na obloze. Najednou zakopne a svalí se na zem. Přiběhne k němu Asgard-geolog povídá mu: "Jak můžeš pozorovat to co je nahoře, když ani nevíš co je dole...". Hohoho." Dosmál se upřímným smíchem nad svým vtipem Thor.
- "No jestli je tohle jeden z vašich lepších vtipů, tak ti snad ani nebudu říkat nějaké naše. Mohlo by ti to fyzicky ublížit."
- "Pokud jsou vaše vtipy stejně zábavné jako toto rybaření, pak snad ani žádný slyšet nechci," rýpnul si do Jacka v přátelské rovině Thor.
- "Thore, Thore. Nevíš co mluvíš. Ale jak myslíš, zkus to nějak ozvláštnit."
- "Dobrá, O´Neille." Thor asgardsky promluvil do komunikátoru, který měl připevněný na paži. Pak pohlédl k nebi. Jack si ho zvědavě prohlížel, pak ale také přesměroval zrak směrem vzhůru.
V tom okamžiku přilétl z Thorovy lodi tenký paprsek. Zabořil se přímo doprostřed jezera. Voda mu ustoupila, takže se v hladině udělala díra. Pak se na něj ale slila. Pak následoval výbuch. Všechna voda z jezera, do poslední kapky, se vznesla několik desítek metrů do vzduchu. Pak spadla zpět na své místo, aniž by se jediná krůpěj vody octla v okolí. Tlaková vlna převrhla Jacka i s jeho rybářskou stoličkou.
Když se zvedl, uviděl že hladina je pokryta více než třiceti rybami.
- "Lov skončil, O´Neille."
- "No to ti teda děkuju. Co teď budu chytat?"
- "Teď už nemusíš lovit nic. Vše je uloveno."
- "Ach jo Thore. Nechceš se radši podívat na Měsíc? Tam je to techničtější, tam snad nenapácháš tolik škody."
- "Velice rád, O´Neille."
Bylo krátce po jedenácté hodině, když Harry dorazil do komplexu Cheyennské hory. Byl rád že přišel dřív. Nevěděl totiž kam přesně má jít a tak se mu více než dvacet minut navíc hodilo na bloudění rozsáhlým komplexem. Najednou mu zazvonil mobil. Jeho žena.
- "Ahoj miláčku. Jak se máš."
- "Ahoj Jackie. Jak bych se mohl mít v práci..."
- "A kde seš?"
- "Zrovna v Coloradu."
- "U letectva?"
- "Kdepak, v Noradu." Jeho žena za ta léta měla už jistý přehled o buňkách americké armády.
- "A kdy se vrátíš?"
- "Dneska to moc slavně nevidim. To víš, ten prezident a podobný rozptylování jako je tady. Vydrž chvilku." Harry přistoupil k další kontrole. Ukázal svoji novinářskou akreditaci, a všechny kovové věci, včetně mobilu, odevzdal ke scanu. Když mu je voják vrátil a pokynul mu že může jít dál, opět promluvil k manželce.
- "Jak jsem říkal, dneska to určitě nestihnu, a tu večeři na zítra taky zruš protože..." Zrak mu oslnila bílá záře. Místo šedé chodby se před ním rozprostřelo nic menšího než planeta Země. Zalapal po dechu. Několik dlouhých vteřin nehnutě stál a zíral na tu scenérii než se trošku vzpamatoval. Opět promluvil k ženě:
- "Miláčku, zavolám ti za chvíly..."
Chtěl stisknout tlačítko pro ukončení hovoru ale prst mu projel prázdným vzduchem. Mobil už nedržel. Uvědomil si, že musel vypadat jak blázen, když takovou dobu měl u ucha prázdnou ruku. Otočil se, aby někomu bezdůvodně vynadal. Cítil že je to třeba. První osoba kterou uviděl ho však v mluvění předeběhla.
- "Dobrý den. Jmenuji se generál Samantha Carterová a budu zde vaším průvodcem a řečníkem na přichystané tiskové konferenci. A vy jste kdo?"
- "Harry, Harry Jones," ztratil svoji připravenou naštvanost. Brzy se však dostavila profesionalita. Hlas mu přestal přeskakovat, napřímil se a podal Sam ruku, "Harry Jones, CNN. Můžu mít na vás několik dotazů?"
Sam se usmála.
- "Od toho jste tady. Pojďte, ukážu vám vše co vás bude zajímat."
Odvedla ho do malé místnosti, která byla připravena na tiskovou konferenci. Harry nebyl první kdo se sem dostavil; několik tváří kolegů od konkurence poznával, jiné ne.
Sam jim pověděla vše o programu Hvězdné brány. Novinářům přiblížila historii a odkaz Antiků, průběh válek s Orii, Goa´uldy, Replikátory i Wraithy, stejně tak několik menších bojů s různými národy. Vylíčila podstatu a důvody vzniku Aliance a její přínos k technologickému a diplomatickému rozvoji Země. Nezapoměla zmínit i nález Aschenské planety.
- "Jak se vám to všechno povedlo utajit?"
- "To víte, ze služby ve vesmíru málokdo odchází a naši lidé jsou nám maximálně loajální. Ale určitě jste si všimli zvýšenému počtu meteoritů v posledních letech?" Usmála se Sam.
- "Předpokládám, že prezident chce na své tiskovce zdělit to samé co vy. Proč nám to tedy říkáte předem?"
- "Jste taková pokusná skupina. Chtěli jsme vědět jak lidé budou reagovat a jaké budou klást otázky. Ale nebojte, za tuto službičku budete mít právo exkluzivních otázek na prezidenta."
- "Může nás prezident ještě něčím překvapit?"
- "Překvapit? Já vám pověděla pouze základ aby jste byli v obraze..."
Thor a Jack byli transportování na Měsíční základnu. Jack už to tu přímo neřídil, před dvěma měsíci se sám odvolal. Kolují historky že se přitom sám se sebou pohádal aza trest se chtěl degradovat. Nikdo to však nemůže potvrdit...
- "Tak Thore, tady z okna můžeš vidět naše golfové hřiště, Za těmito dvěřmi máme buginy. Měli by sloužit k přepravě ke kanónům, ale mi je používáme když hrajeme ten golf..."
- "O´Neille, můžu mít dotaz?"
- "Ty si chceš zahrát ten golf, že jo? Konečně někdo rozumnej."
- "To zrovna ne. Chtěl jsem se tě zeptat jaké je tu gravitační pole."
- "Proč to chceš vědět?" Otázal se Jack.
- "Rád bych si nastavil svůj gravitační simulátor."
Jack si teprve teď uvědomil že je Thor ve výšce jeho očí. Začal se smát. Thor se na něj zle podíval ale pak i on musel uznat že je to vtipná situace.
Do chodby kde Jack stál a Thor se velmi pomalu opět snášel k zemi vešel mladý důstojník. Když viděl nejvyššího generála vesmírných sil a vedle něj poletovat asgarda trošku se zarazil. Jack si toho všiml a za rameno dotlačil Thora k zemi. Pak se naoko obořil na důstojníka:
- "Nevíte co se dělá v přítomnosti vyšší šarže?"
Důstojník vzorově zasalutoval a omluvil se.
- "Promiňte panové. Vícekrát se to nestane."
- "Prominu, když mi povíte jakou má gravitační hodnotu Měsíc."
Důstojník se zamyslel a odpověděl. Pak ho Jack nechal jít. Thor si zatím překalibroval své zápěstní zařízení.
Pak se podíval na Jacka.
- "Jak rychle jezdí ty buginy?"
- "Moc ne, ani skákat se s nima nedá..."
Thor se spiklenecky usmál a pozvedl ruku. Jeho zařízení které na ní měl upevněné se zablísklo ve světle.
- "To se s tímhle dá změnit..."
Pódium bylo kompletně dokončeno teprve před hodinou, přesto tu již od včerejška čekali lidé na prezidentův projev. Sešly se jich tisíce. Přesně jak si prezident přál. Reportéři měli vyhrazený exklusivní prostor přímo pod pódiem. Nikdo si však nemohl přinést kameru. Všechny zábery pořizovali lidé najatí Bílým domem s přesnými rozkazy kdy a co zabrat.
Do tiskovky zbývalo jen pár minut. Prezident si za oponou naposled opakoval text. Pak vyšel před netrpělivý dav. Oslnila ho záře reflektorů, protože se už trošku stmívalo a ohlušil ho bouřlivý potlesk.
- "Dobrý den mí drazí spoluobčané kteří jste se sešli zde pod Lincolským památníkem ale i vy kteří jste doma u televizním obrazovek.
Dlouho se spekulovalo o tématu této tiskové konference. Nejčastěji se spekulovalo o tom že oznámím první misi na Mars. Ale to neudělám. (Prezident zesílil a zrychlil hlas). Neoznámím že naši lidé brzy budou chodit po jiné planetě protože oni už tam chodí dnes a denně mnoho let!!"
Publikum propuklo v nadšený jásot ačkoliv nikdo neměl ani páru o čem mluví. Ale jeho řeč dokázala strhnout davy.
- "Ano je to tak! Už mnoho let navštěvujeme cizí planety a ne jen ty v naší soustavě ale stovky, možná tisíce dalších."
Prudké nadšení opadlo a do myslí diváků se dostávala logická otázka: Jak? A prezident znal odpověď.
- "Před mnoha lety jsme našli zařízení, nazvané Hvězdná Brána, která nám umožňuje cestovat k jakékoliv jiné hvězdné bráně ve vesmíru! A kdo by nevěřil, může se ihned přesvědčit..."
Reflektory ztlumily své světlo. Místo nich se rozsvítily modrá světla. Do jejich svitu ze spoda pódia pomalu vyjela brána. Byla zahalena kouřem, jak se na správnou šou slušelo. Brána se začala vytáčet. Chevrony se pomalu rozsvěcely a lidé zvědavě přihlíželi. Když je ozářil modrý pramen, ustoupily nevědomky několik kroků zpátky. Několik lidí omdlelo. Předem připravení záchranáři jim pomáhaly.
Brána se trochu zaklonila. Prezident ustoupil stranou. Z brány začaly vylétat Puddle Jumpery a jejich lidské ekvivalenty. Bylo jich několik desítek. Na obloze udělaly několik přemetů, výkrutů a jiných parádiček. Pak střemhlav vzlétly do vzduchu jakoby do ztracena.
- "Pěkné, že? Jak jste sami viděli, bránou mohou procházet jak anorganické, tak i organické předměty. Není to naše technonologie, ale technologie rasy známé jako Antikové. Tato rasa je přímým předkem té naší. Toto je něco jako dar rodičů svým dětem. Postupně jsme se učili ji ovládat, až jsme to dokázali takřka dokonale. Nedávno se nám dokonce podařilo vytvořit vlastní bránu. Brzy bude ustanovena komise, která rozhodne které země dostanou svoji vlastní bránu. Leteckým společnostem se předem omlouvám..."
Brána zhasla, a znovu se vytočila. Tentokrát však jiná adresa. Prezident se po ní ohlédl, jako by mu to něco připomělo. Ohlédl se zpět do publika a pokračoval, už ani ne v projevu, ale spíše v moderování.
- "Zmínil jsem se o rase Antiků. A ano, mimozemšťané existují. O Anticích, ale i jiných rasách vám poví jeden můj dobrý přítel." Ukázal na bránu a začal tleskat. Z ní vyšel Thor.
Omdlívajících lidí bylo několikanásobně více než před chvílí.
- "Zdravím vás, mí přátelé. Já jsem Thor, vrchní velitel Asgardské flotily. Tento den pro vás zůstane navždy dnem památným. Den, kdy již není potřeba aby hvězdná brána byla spravována vojáky ale kdy může přejít do rukou obyčejným lidem. Doba temna skončila a nastává nový rozkvět galaxie. A to velikou zásluhou vaší planety. Je až s podivem jak tak malý národ může dokázat ovlivnit tak velké události. Navždy budete pamatováni jako ti, jež přinesli revoluci mezi hvězdy."
Pokynul hlavou a opět se odebral branou zpět na Měsíc. Prezident pokračoval.
- "No, o mimozemšťanech toho moc neřekl. Ale zmínil se o jiných věcech. Ano - brána nepřinesla jen dobré věci. Kvůli ní jsme se účastnili několika válek. Ze všech jsme šak vyšli vítězně. V bojích nám pomohla další, tentokrát kompletně naše technologie."
Prezident se otočil k obloze. Chvíli to trvalo, pak se ale rozestoupily mraky a nad hlavami užaslých diváků proletěla vesmírná loď.
- "Dámy a pánové. Toto je mezihvězdná loď třídy Attila, pojmenovaná Pendergast po prvním kapitánovy mezihvězdné lodi pod naší vlajkou. A za ním již letí bok po boku průzkumné lodě třídy Colombos, se jmény Magellanes a Cook..."
Proletělo ještě několik dalších lodí různých tříd. Každá byla přivítána bouřlivým potleskem. Lidé si mysleli že je Prezident nemůže již ničím překvapit. Pletli se.
- "A nyní bych mezi námi rád přivítal brigádního generála Samanthu Carterovou, která mi později pomůže zodpovědět otázky na tiskové konferenci..."
Lidé se otočily k bráně. Ta však zůstávala klidně stát. Náhle se objevil záblesk a v něm Sam.
- "Dobrý den. Dnešek bude pamatován jako významný den. A významné dny by měli mít své vlastní znamení. Obzvlášť významné dny musí mít obzvlášť jasné znamení. Pane prezidente? Můžeme?"
Prezident přišel blíže k ní. Sam v ruce držela zařízení s jediným tlačítkem.
- "Toto znamení najdete vždy, když pohlédnete k obloze..."
Odkryla kryt a společně stiskli tlačítko. Signál doputoval až na loď. Kapitán potvrdil příkaz. Několik jaderných hlavic, obalených v nestabilní naqadrii byly vyslány. Když dosáhly svého cíle vybouchly a zažehly thermojadernou reakci. Trvalo pouhou jednu minutu než podíl energie na rozpadlých jádrech dosáhl takové úrovně, že začal produkovat světlo.
- "k nové hvězdě naší soustavy, Jupiteru."
Nastalo nadšené jásání a skandování.
- "Svítí dost na to aby ho slunce ve dne nepřesvítilo a zároveň ne tolik, aby noc měnil v den.Má palivo na dalších 400 miliónů let. Zemi bude poskytovat stejně energie jako sto tisíc atomových elektráren. Větší význam však bude mít pro Mars. Slavnostně vám oznamuji že první budovy na Marsu budou stát do deseti let."
Sam se odmlčela.
- "A nyní, je čas na otázky novinářů..."
Harry byl transportován za plentu těsně před začátkem projevu. pod rouškou tmy se usadil na své exklusivní místo a nechal se ohromovat. Když prezident vyzval k otázkám zvedl ruku. Přišel na řadu jako třetí. Vstal. Harry Jones, brzy povýšen; chtělo se mu říct. Naštěstí se ovládl a přečetl svoji otázku.
Sam ještě dlouho odpovídala na otázky. Pověděla toho hodně o Goa´uldech, Wraithech, Orii i Replikátorech a o tom jak byli poraženi. Mluvila o technologiích; hlavně o lodích a Antických zařízeních. Přiblížila Alianci a její význam pro galaxii. Každá odpověď přinesla tři nové dotazy...
Thor, poté co naboural jednu z bugin, usoudil že bude čas odletět domů. Jack došel ke stejnému názoru. Nechal se transportovat do své chaty a šel spát. Jeden z méně vyjímečných dnů jeho života končil.
Sam konečně přijela domů. Odhalení proběhlo bez problémů a tak byla ráda, že se po několika dnech konečně pořádně vyspí.
Už zalehla když jí zapípal mobil. Přečetla si zprávu. "Narazili jsme na ozbrojený odpor. Lidé. Podrobnosti neznáme. Théseus zničen."
Podívala se na hodiny. Ukazovaly 00:03. Výborně, málem jí to zkazilo den...
Pegasus je taky vymyšlenej. Dočteš se to na wikipedii (jen nevím jestli en nebo cs)