STARGATE: apocalypse ; díl čtvrtý FIRST STRIKE

Doufám, že se Vám to bude líbit. I když jsem porušil 8 bod z pravidel doufám, že mi to Klenotka nesmaže, protože mám v plánu to dopsat
Než začnete číst asi by jste měli vědět:
- navazuji zhruba na SG1 10x11 a SGA 3x11 (jo ještě nebyly vysílány ale to důležité co se mělo v těchhle dílech stát bude řečeno);
- po tom co se Atlantis vrátilo zpět "do rukou" dr. Weir a její expedice má město 3 plně nabyté ZPM, jedno, které získali od Asuranů je na Zemi. Expedice má nyní v držení i antickou válečnou loď Tria;
- Orisi získala Merlinovu zbraň a vydala se s ní do galaxie Ori, flotila Ori je naopak na cestě do Mléčné dráhy;

P.S.
ty čtverečky byly původně odrážky

chapter I.
REVOLUTION

Brána na Atlantis se začíná vytáčet, Elizabeth vychází ze své kanceláře:
 „Co se děje? Vrací se snad nějaký tým?“
 „Ne madam, poslední evakuovaný tým se z SGC vrátil před půl hodinou, nepřijímám žádné IDC.“
 „Co je to?“ Rodney stojící u jednoho z ovládacích pultů v řídící místnosti vyděšeně prochází informace z notebooku připojeného k ovládacímu pultu .
 „Rodney, co se děje?“ Brána se za štítem otevřela a teď začíná výrazně od středu červí díry zářit. Jednotky okamžitě zaujmou pozice kolem brány. Do řídícího centra přichází Sheppard a Ronon s Teylou..
 „My čekáme návštěvu Elizabeth?“ Prohodí John po příchodu. Ta ne něj jen vrhne pohled a obrátí se na Rodneyho. Brána už září celá a štít se směrem do města prohýbá.
 „Rodney!“
 „Nechápu to, štít selhává, jakoby něco prostupovalo skrz něj.“
 „Někdo na nás utočí? Asurané?“ John a Elizabeth stojí u Rodneyho a napjatě sledují monitor počítače.
 „Dr. Weir,“ ozve se Teyla.
Elizabeth a John zvednou hlavy, zato Rodney je dál skloněn nad počítačem, John ho chytne za rameno a on se rovněž podívá na bránu. Zůstane němě stát jako všichni kolem. Štítem něco prochází, vidíme jen špičku jakoby velkého drone, objekt ozařuje celý sál. Teď už prošel skrz štít a vznáší se před bránou, je to povznesená bytost. Proletí nad hlavami jednotek střežících bránu a pak začne před bránou klesat, jak se přiblíží k zemi oslepí všechny záblesk bílého světla. Když se záře rozplyne zůstane přede bránou stát žena za kterou se zavírá brána. Všichni na ni nechápavě zírají, zatímco ona si zjevně vychutnává pohled na Atlantis, několika vteřinové ticho přeruší Rodney. Ukazuje směrem k ženě stojící před bránou a luská při tom prsty.
 „Poznáváte ji, to je, to je náš hologram“
 „Ano, Morgan La Fay.“ Elizabeth se otočí a jde k bráně. „Skloňte zbraně,“ rozkáže John jednotkám cestou dolů ze schodů. Vojáci se rozestoupí a McKay, Elizabeth, John, Ronon a Teyla zůstali stát před Morgan. Ta se podívala Elizabeth do očí: „Potřebuji vaši pomoc. Stalo se mnoho věcí v příliš krátkém čase, Latinům hrozí brzká porážka od Ori.“
Přesouváme se zasedacího sálu, kam všichni doprovází Morgan La Fay. Elizabeth se ještě zdrží u zadávacího pultu:
 „Vytočte SGC, ať sem ihned pošlou dr. Jacksona.“
 „Ano madam.“
Do zasedacího sálu vstupuje Elizabeth, za kterou se zavírají automatické dveře. Usedá do čela stolu po bok svých věrných lidí, Morgan stojí před nimi:
 „Jistě jste již obeznámeni s faktem, že Merlinova zbraň se dostala do rukou Orisi, která je s ní nyní na cestě do domovské galaxie Ori.“
 „Ovšem, tým pplk. Mitchella dělal co bylo v jeho silách, aby se mu podařilo zbraň získat, bohužel na sílu Orisi byli i naši nejlepší lidé krátcí. Vzhledem k tomu, že se k naší galaxii blíží početná flotila lodí Ori, je pro nás nepatrnou výhrou, že Orisi nabude postupovat se svými jednotkami a nebude lidi ovlivňovat svými kousky.“
 „Bohužel se mýlíte doktorko, Orisi se s největší pravděpodobností setká s flotilou a do galaxie Ori poletí s krystalem pouze Prior, kdežto Orisi se vrátí zpět s flotilou. Je pro mne určitým zklamáním, že vám byla Merlinova zbraň ukradena.“
 „Nebýt vaší mezigalaktické arogance, nemuseli jsme ani nic hledat,“ utrousil Rodney.
Morgan na něj vrhla nevraživý pohled a pokračovala:
 „Merlin samozřejmě umístil do zbraně pojistku aby ji nemohl použít nikdo povznesený, ovšem nejsem si úplně jistá, že ji Ori nebudou moci odstranit, pravděpodobně to pro ně bude pouze zdržení. Bohužel si stále většina našich lidí nepřipouští, že by mohla být Merlinova zbraň hrozbou.“
 „Ano, jak jinak, ale co ostatní Antikové co konečně pochopily situaci.“
 „Chtějí projít Merlinovy záznamy a sestrojit novou zbraň, aby zničili Ori dříve než budou schopni obejít pojistku a použít Merlinovu zbraň.“
 „O kolika vašich lidech tady mluvíme?“
 „Necelých dvě stě sestoupivších Latinů se připojí k vašemu boji na obranu galaxie. Já jsem tady, abych pro ně s vámi vyjednala zázemí.“
 „Od kdy se Antikové starají o takový hmyz jakým jsme mi,“ podotkl sarkasticky John.
 Vážený podplukovníku, vím, že s naší rasou nemáte v tomto ohledu nejlepší zkušenosti, ale věste, že se nyní spousta věcí změnila. Rádi bychom se usadily na naší opuštěné základně na vaší planetě, samo sebou budete-li souhlasit.“
Morgan La Fay přerušilo otevření dveří, za kterými se objevil dr. Jackson.
 „Daniely, vítejte zpět na Atlantis.“
 „Děkuji doktorko.“
 „Morgan La Fay si jistě pamatujete.“
 „No ovšem.“
 „Můžete pokračovat prosím.“
 „Také vás asi bude zajímat, že v následujících tří až čtyřech dnech odlétá deset našich válečných lodí směrem k Zemi, doufáme, že se vám s pomocí Atlantis podaří zadržet Ori před obsazením planety do doby než naše lodě dorazí, můžeme doufat, že se Ori lodě raději stáhnou než by riskovaly ztrátu lodí hned po příletu.“
 „To snad ne, přece nechcete vzít Atlantis, jedinou naději našich lidí, pryč z Pegasa. Pokud s Atlantis odletíte zničíte jedinou naději lidí po celé galaxii, která jim dává ještě sílu k boji proti wraithům,“ myšlenka, že by Athosiané a ostatní národy galaxie Pegasus přišli o své svaté místo se Teyle vůbec nelíbila a dala to okamžitě najevo.
 „Uvědomte si, že touha Ori po moci neutichne pokud bude jen jedna planeta, kterou budou moci ovládnout. A navíc wraithové shromáždili všechny své lodě z galaxie a vydali se na cestu k Atlantis.“
To rozpoutalo živou debatu:
 „Jak je to možné, vždyť wraithové neví, že Atlantis stále existuje.“
 „Nezapomeňte, dr. Weir, že mají wraithy, které jsme infikovaly retrovirem.“
 „Jistě Teylo, ale hlavně mají Michaela.“
 „Tomu nevěřím.“
 „Prosím Johne?“
 „Nechce se mi věřit, že by od něj dostaly tyhle informace. Musel by si sám vzpomenout, wraithové nemají zařízení na získání ztracených vzpomínek jako Goa’uldi. Nemyslím si, že to mají od Michaela, jen si vzpomeňte jak dlouho léčeným wraithům trvalo jen získání pochybností o tom kým ve skutečnosti jsou. Nemohli se spíš nějak náhodou napojit na Asuranskou komunikační síť, při jejich obsazení Atlantis a informace mají od nich. Michael by jim pravděpodobně řekl polohu Země, letěli by rovnou k nové půdě pro sklízení a nezdržovali se cestou k Atlantis.“
 „Jo, jasně, nechceš se vrátit k činkám a myšlení nechat na mě?“ Zastavil ho Johna Rodney. „Podle mě naopak mají vše od Michaela, kterému se musela vrátit paměť, však si vzpomeňte, dokázali se spojit s lodí hromadnou meditací i v době podávání retroviru. Na Atlantis asi letí proto aby nás před cestou zničily a mi jim nemohli opět překazit plány. Myslí si, že máme jen jedno ZPM a tudíž moc nevydržíme, obzvlášť pokud by útočilo tolik lodí. Po galaxii muselo být minimálně čtyřicet hive ship.“
 „To dává větší smysl, kdyby měli informace od Asuranů neletěli by sem. Vědět, že máme tři plně nabyté ZPM, nechtěli by ztrácet čas dobýváním Atlantis.“
 „Máme další problém!“
 „Jaký?“
Rodney natočil svůj notebook, aby na něj viděli ostatní, na obrazovce viděli Pegasus galaxii a v ní umístěnou planetu, na které se nacházelo Atlantis a několik čar vyznačujících trasy wraithských hive ship při cestě k Atlantis.
 „Vidíte, nacházíme se poměrně blízko okraje Pegasa, takže když se podíváte, všechny lodě k nám přilétali zhruba ze stejného směru.“
 „A co Rodney?“
Ten stiskl pár tlačítek na počítači a na mapě galaxie se objevila černá díra a u ní blikající tečka.
 „Vzpomeňte si co se stalo s poslední hive ship, která nás letěla zkontrolovat? Zastavila se u černé díry kde máme otevřenou hvězdnou bránu do naší galaxie, takže můžeme předpokládat, že na ni narazí i tentokrát.“
Hrobové ticho se rozlehlo sálem, každý teď vzpomínal na lidi, které byly při ochraně tajemství polohy Země zabyti. Měli by teď jejich životy přijít na zmar kvůli takové nešťastné náhodě. Vždy se podařilo Zemi zachránit a nyní by měli wraithům poskytnout vstupenku do naší galaxie a odsoudit tak k smrti miliony lidí ze stovek světů, na které wraithové narazí v naší galaxii.
 „To nemůžeme dopustit!“
 „Dovol Elizabeth, abych ti připomněl, že k té bráně míří na čtyřicet hive ship a my máme k dispozici jen jedinou loď, Daedalus je na půl cesty k Zemi a co zmůže Tria samotná proti takové přesile?“
 „Pak tam musíme být první a tu bránu vyzvednout dříve než dorazí wraithové, za jak dlouho se tam dostaneme?“
 „Cesta nepotrvá déle něž pět hodin, což je naprosto bezvýznamná informace pokud nezjistíme za jak dlouho tam budou wraithové.“
 „Dobrá, Rodney běž zjistit co potřebujeme, Johne, ty a dr. Zelenka zkontrolujete Triu, nerada bych, aby skončila jako Orion.“
Elizabeth se zvedla pokynula ostatním hlavou a ti se rozešli po své práci.¨
 „Morgan, dr. Jacksone, můžete mě prosím následovat, najdeme vám nějaké ubytování.“
Zatím co Elizabeth vedla své hosty do pokojů pokračovala Morgan v přesvědčování ohledně použití města proti flotile Ori.
 „Doufám, doktorko, že chápete nutnost opustit tuto galaxii co nejdříve, Ori flotila je již na cestě a wraithskou flotilu nezadržíte.“
 „Ať to vypadá jak chce, musíme to zkusit, neberte si to zle, ale mi nejsme jako vy, nepodceňujeme své nepřátele, jistě, wraithové jsou silným nepřítelem, ale dá se proti nim úspěšně bojovat, zato proti Ori lodím nemáme žádnou účinnou zbraň. A představte si, kdybychom museli čelit takovým nepřátelům současně.“
 „Ovšem, ale bojím se, že pokud všechna hnízda ví kde se Země nachází, není důvod aby se o tuto informaci nepodělily, moc dobře vědí, že v naší galaxii je dost půdy ke sklízení na to aby se tam všechna hnízda uživila a po tom co jsme jim tolikrát zabránily v dosažení Země, je logické, že spojili své síly, protože vědí, že takto je nebudeme moci zastavit.“
 „Dr. Jacksone, mohu se zeptat, čím jste se pokusily zastavit Ori, když poprvé přiletěli do vaší galaxie?“ obrátila se Morgan na Daniela.
 Spojili jsme své síly s Jaffy a Asgardy. Proti čtyřem lodím Ori tenkrát stálo devět Hat’aků, Odysea s Korelevem a jedna Asgardská útočná loď. Přežila to jen Odysea a jeden Hat’ak Luciánské aliance.“
 „Potom ovšem nechápu proč jste nepoužily naše lodě, nazýváte je puddle jumpery, každá je vyzbrojena několika AIB, mohli jste jim způsobit znatelné ztráty.“
Daniel a Elizabeth se na sebe podívali, bylo jim jasné jaké se dopustily chyby.
 „Promiňte, ale co jsou AIB?“
 „Ahh, jistě Artificially Intelligence Bullet nazýváte je Drone.“
 „Dobrá, tady je váš pokoj. A tady váš dr. Jacksone.“
 „Děkuji doktorko a doporučuji, aby jste co nejdříve připravila město na odlet.
Jen se za Morgan a Danielem zavřeli dveře ozval se Elizabeth ze sluchátka Rodney a požadoval její okamžitý příchod.
 „Co se stalo Rodney,“ ptala se hned po příchodu do řídícího centra.
 „Nemůžeme to stihnout.“
 „Cože?“
 „I když vymačkáme z motorů maximum, wraithům se nevyhneme.“ Na velké obrazovce spustil dálkové senzory, na kterých se objevila přilétající wraithská flotila. „Musíme ihned vyrazit a stejně, pokud nebudeme mít štěstí, bude nás to stát loď, nebo galaxii…“
Elizabeth stiskla tlačítko na svém sluchátku:
 „Johne jste připraveni.“
 „Ještě pár úprav a můžeme letět.“
 „Úpravy musíte udělat po cestě, odlétáte okamžitě, hlaste se až budete na místě. Ronon s Teylou jsou také na palubě?“
 „Ronon letí s námi, ale Teyla zůstala ve městě.“
 „To je dobře, hodně štěstí Johne.“
 „Díky, uvidíme se za pár hodin.“
 „V to doufám.“
 „Rodney, přepoj mě na městský rozhlas.“
 „Tady dr. Weir, prosím věnujte mi pozornost, v důsledku nenadálých událostí jsme nuceni opustit tuto galaxii. Přála bych si vám říci, že toto bude velkolepý nástup slávy Atlantisu, ale bohužel nemohu, nemohu vám ani zaručit, že se někdy vrátíme sem, ale naše planeta, naše galaxie nás potřebuje. Zde jsme čelili hrůznému nepříteli, na bránu naší galaxie však klepe nepřítel daleko krutější a nelítostnější. Nesčetněkrát jsme díky své bystrosti a vynalézavosti odolali útokům nepřátel a doufám, že odoláme i této hrozbě a budeme se moci vrátit sem, pokračovat v započaté práci, čekají tu na nás spousty tajemství a objevů, snad jím jednoho dne budeme moci přijít na kloub.“
 „Rodney, za jak dlouho budeš připraven?“
 „No, s městem jsme ještě nelétali, budeme muset zkontrolovat všechny systémy a provést simulace, může to chvíli trvat.“
 „Dobře, pokud se vyskytne nějaký problém poraď se s Morgan La Fay.“
 „To si snad děláš srandu, co by tady dělala?“
 „Rodney!“
Elizabeth si ještě zavolala Teylu.¨
 „Co se děje Elizabeth?“
 „Jak probíhá přemístění Athosianů?“
 „Ano, výborně, už si zvykli na časté stěhování.“
 „Je mi to líto. Ještě něco Teylo, vím, že asi odmítneš, ale byla bych ráda, kdybys s námi odletěla.“
 „Děkuji mnohokrát, ale mé místo je zde u mích lidí, nemohu je opustit.“

[Aiwendill]

velmi pekne. Tesim sa na dalsi diel. Pekny optimisticky zaciatok velkej vojny... co viac si mozme zelat...

Je to dost dobře napsany dobrej namět a všechno ale nějaky udalosti by moc nesedli do SG třeba podle mě wraitove objěvili tu černou diru protože do ni palili nuky a ne protože byla prostě zapnuty a taky se mi moc nezda ze by antici najednou tak strasně začali bojovat s Ori
Ale jinak je to fakt supr a doufam že budou dalsi dily

[Klenotka]

Pokud to dopíšeš, tak nevidím důvod, proč to mazat Navíc v Pravidlech jasně stojí, že to smažu jen při porušení více pravidel najednou.
A je fajn, že ta pravidla někdo čte

dobry, jen tak dal!!

Pěkné, moc se mi to líbilo.

Proč to má kompletně anglický název, když je to potom celé česky? Jsem se těšila, že si počtu cizojazyčně...

Pěkné, těším se na další část!!

sem moc rád, že se Vám to líbilo (moc sem tomu nevěřil) a k těm připomínkám:

Moros_promiň ale slovensky moc dobře neumim, takže sem moc nepobral to s tím nalezením brány, jinak si myslím, že někteří povznesení antici nebudou tak arogantní a pochopí, že jim něco hrozí když jejich největší nepřítel dostane do rukou zbraň s potenciální možností všechny zničit a taky je podle mě povznesenejch antiků daleko víc než dvě stovky

Miss_Atlantis_anglickej název používám všude, nevím proč asi mě to příjde zajímavější...

Pěkné. Moc se mi líbil hlavně ten začátek a taky ten úvod byl dobrý. Pokračování na sebe snad nenechá dlouho čekat.

Jo určitě to má zajímavý začátek, uvidíme jak to bude pokračovat.

to The Shade: V pohodě, anglickej název se tomu náhodou moc hodí;-)

Moc pěkné. Těším se na další část. Kazí to sice pár hrubek, ale co už. Zajímavý nápad a zpracování. Docela dobře vystižené charaktery postav:

„Jo, jasně, nechceš se vrátit k činkám a myšlení nechat na mě?“

Z tohoto Rodneyho přímo cítím....

no - celkem povedené. .....sice trochu scénář ale chci pokračování...

Přidávám druhý díl, snad se vám bude líbit, vzal sem si k srdci tu připomínku, že první kapitola dost připomínala scénář, takže druhá je trochu víc "popisná".

chapter II.
WILD WAY THROUGH HELL

V SGC se právě vytáčí příchozí červí díra, za šestým zámkem zapadá a rozsvěcuje se sedmý. „Máme tu příchozí z Atlantis pane,“ doneslo se k uším generála Landryho. Právě zapadl osmý zámek na vrcholu šedivé brány, rozsvěcuje se pod ním oranžové světlo a ozývá se charakteristický zvuk. Do prostoru před bránou vytryskl gejzír hmoty, ozářil celou místnost a jeho obraz se zrcadlil ve skle, které odděluje místnost s bránou s kontrolní místností. Červí díra se ustálila a zanedlouho se její povrch znovu začal vlnit, to jak jí prošla mužská postava, byl to Daniel Jackson. Skrz své kulaté brýle se podíval vzhůru přímo do Landryho očí, ten z jeho výrazu okamžitě pochopil, že situace musí být skutečně vážná. Když si Elizabeth Daniela vyžádala, nepodělila se s ním právě o moc detailů. Jen co se generál vzpamatoval ze zamyšlení viděl jak Daniel ukazuje prstem vzhůru, ihned to pochopil a nechal otevřít strop nad bránou. Jakmile zmizel Daniel za rohem chodby proletěl bránou jumper a zastavil těsně před kontrolní místností. V obsluze brány pěkně hrklo, když se před ni my zastavila antická loď. Na místě se otočila o devadesát stupňů, vznesla se ke stropu a zmizela z dohledu, hned za ní z brány vylétly další tři lodě a následovaly první do hangáru což byla jen upravená laboratoř blízko místnosti s bránou. To už se ale Daniel objevil ve dveřích a Landry ho zval do své kanceláře. Už když spolu stoupali po schodech vzhůru zahrnul Hank Daniela spoustou otázek. Nahoře je už čekali Mitchell s Teal’cem.
Jakmile uviděli Jacksona Cameron vyvalil udiveně oči a otočil se na Teal’ca, ten charakteristicky pozvedl obočí a natáhl směrem ke Cameronovi ruku. „Nechápu, jak to, že tam nezůstal ani den, vždyť je to Jackson, nestalo se mu něco,“ s tím vytáhl z kapsy padesátku a dal ji Teal‘covi do dlaně. Mezitím si Daniel s Landrym sedli ke stolu a nechápavě se zadívali na Camerona s Teal’cem, Mitchell se ušklíbl a dodal: „Neptejte se.“
Daniel skončil svůj barvitý výklad posledních mezigalaktických událostí, které si vyslechl na Atlantis a zhluboka se nadechl, skoro to vypadalo, jakoby na jeden nádech mluvil téměř půlhodinu. Místností se rozlehlo několika vteřinové ticho. To přerušil Cameron: „Jenom doufám, že sebou Antikové hodí, protože jestli nás ta Ori flotila napadne moc dlouho tady nebudeme.“
 „Pravda, ale všichni známe Antiky, musíme se pokusit odolat Ori útoku sami.“
Landryho přerušilo známé hlášení z reproduktorů: „Neplánovaná aktivace brány.“ Všichni čtyři se na sebe podívali a odešli směrem k bráně.
 „Co se děje?“
 „SG3 pane, vrací se dříve.“
 „Otevřít iris.“
Než však stihla SG3 projít bránou prolétl jí výstřel z energetické zbraně a zastavil se na zdi za bránou. Obrané jednotky zbystřily.
 „Spouštím štít.“
Okno postupně překryl silný ocelový kryt a kontrolní místnost zůstala odkázána na kamery nainstalované v prostoru brány. Bránou prošli dva členové týmu, kteří mezi sebou nesli třetího muže s ošklivým poraněním hlavy. Jen se octli za bránou sborově volali: „Zavřete to, zavřete to!“ Obsluha brány nezaváhala ani na okamžik a přes sken dlaně uzavřela bránu. Než se ale stihla iris uzavřít prošly jí ještě dva výstřely, které zasáhli jednoho z příchozích členů SG3, ten padl mrtev k zemi a málem sebou stáhl i muže s poraněnou hlavou. Landry se naklonil k mikrofonu: „Lékařský tým do prostoru brány.“ A pospíchal za SG1, která poskytovala raněným první pomoc než dorazí doktorka. Raněný muž byl hned odvezen na sál k okamžité operaci, zatím co druhý muž opustil prostor brány pod příkrovem bílé látky.
 „Simone jste v pořádku?“ sklonil se Daniel k poslednímu muži, který prošel bránou a teď seděl u zdi a jeho lesknoucí se oči hleděli ke stropu. Uniformu měl prodranou, na několika místech zbarvenou krví. Tvář i ruce mu pokrývala silná vrstva špíny a prachu, jen rudé, na několika místech popraskané rty rozbíjely monotónost jeho tváře.
 „Mrtví, všichni jsou mrtví,“ zachraptěl rozechvělým hlasem. Dr. Lam mu píchla injekci a vzala ho za ruku.
 „Co se stalo a kde zůstala major Lane?“ zeptal se opět Daniel.
 „Všechno šlo dobře, na planetě přistála loď Ori, Prior kázal lidem všechno jako vždy. Byli jsme schovaní u jednoho z farmářů, vůbec jsme se nevměšovali nikdo jiný o nás nevěděl. Pak se ale objevily další dvě lodě a přistály na planetě. Prior odešel z vesnice a když se vrátil přišla s ním i Orisi a řekla lidem, že ví, že přechovávají návštěvníky z jiného světa a chtěla aby jí řekli kde jsme ukrytí. Náš kontakt nás neprozradil, proto shromáždily celou vesnici a Orisi nám dala ultimátum. My se nevzdali a ona nechala vyvraždit dobrou polovinu vesničanů. Já už se chtěl vzdát, ale Lane to odmítla s tím, že se musíme co nejdříve vrátit. Pak ale Orisi narazila na muže, který nás schovával. Po chvíli mučení jí řekl vše co chtěla vědět. Pro výstrahu nechala mimo něj zabít zbytek vesničanů a její vojáci se pustily za námi. Cestou k bráně si major vyvrtla kotník, odmítla jít s námi dál, že by nás zdržovala. Nedala si říct a vojáci se přibližovali, neměli jsme čas, museli jsme jít dál bez ní. Doběhli jsme k bráně a Palmer zadával adresu zatímco mi ho kryli palbou, po vytočení se rozběhl k bráně, ale trefili se mu pod nohy a on upadl na portál s bránou. Hodili jsme směrem k Ori jednotkám granát, dvě dýmovnice a snažili se rychle projít bránou, zbytek už znáte.“
Dr. Lam se podívala na Daniela, Mitchella, Tea’ca a Landryho, kteří stáli nad mužem, generál pokynul doktorce hlavou a to odvedla vojáka na ošetřovnu.
 „Vypadá to, že se Orisi ještě zaletěla pochlubit novým úlovkem,“ pokusil se o vtip Cameron.
 „Musíme ji zastavit,“ poznamenal generál. „Snad se zdrží aby se tam Odysea dostala včas.“
 „Pane, myslím, že by jsme měli letět také.“
 „Ne, ještě ne, ale váš čas přijde.“
Na orbitě Země si velitel Odysey vyslechl nové rozkazy. Nebyl z toho nadšen, ale nezbylo mu než oznámit posádce jejich nový úkol. V tu chvíli bylo ve tváři všech členů posádky na můstku vidět jak hluboce si uvědomují důležitost svého nového úkolu, i to, že se z této mise, spíž než z kterékoli jiné, nemusejí vrátit. Emerson se otočil od pohledů posádky a zadíval se na rodnou planetu. Posádce sice dodával naději, moc dobře však věděl, že proti třem Ori válečným lodím nemá s Odyseou žádnou šanci. Přesto ale zavelel otevřít hyperprostorové okno. Odysea ve vteřině zrychlila, prolétla oknem a zmizela v hlubinách vesmíru.
 „Pane, smím se zeptat co máte pro SG1 důležitějšího než zastavení Orisi,“ snažil se Mitchell z Landryho vymámit nějaké informace.
 „Ne zrovna pro SG1, ale nemusíte se bát na lov Orisi vyrazíte také, Carterovou si vyžádali Asgardi, proto je teď v oblasti 51 Jackson asi teď bude mít dost práce s Valou, slyšel jsem, že mu začala reorganizovat archiv,“ pousmál se Landry, „a Teal‘c se připojí k Jaffům střežícím superbránu, zachytili jsme subprostorové vysílání z Daedala, že se jí asi wraithové pokusí projít do naší galaxie.“
 „Páni, začíná to tady připomínat přímořské letovisko uprostřed sezóny,“ neodpustil si Cameron poznámku.¨
 „Tak až vám bude nějaký wraith vysávat život z těla doporučte mu nějaké pěkné Floridské pláže,“ dodal s úsměvem Landry.
Zatím se Ori jednotky po holocaustu vesnice nalodily zpět do lodí a odstartovaly k cíli, který jim Orisi určila. Chvíli po jejich odletu dorazila k planetě Odysea. Sestoupila na geosynchrální orbitu planety na opačné straně než čekala Ori lodě. To jí poskytlo krytí, pokud si ovšem nevšimly jejího příletu. Z hangáru Odysey vylétla X-302-jka, aby se přiblížila k lodím a zjistila jejich stav. Zkušený pilot perfektně pilotoval svůj stroj nízko nad zemí. Po chvíli se mu na radaru objevila jedna loď. Stíhačka se otočila a zamířila zpět k Odysey, aby jej informovala. Emerson se v duchu zaradoval a pevně se chopil příležitosti.
 „Zbraňové systémy: odjistit hlavice, připravit k odpálení, štít na maximum, podsvětelné motory na plný výkon, vemte nás k nim dokud nemají aktivovaný štít.“
Orisi ještě stála ve vesnici, kousek od lodě, když zpozorovala Odyseu jak odpaluje rakety. Její úsměv se změnil v zlostný výraz. Jedinou myšlenkou aktivovala štít a vydala se k lodi. Salva z pozemské lodě se roztříštila o štít. Ač si Emerson uvědomoval zbytečnost svého rozkazu zavelel znovu nabít. To už Orisi prošla přímo skrz štít a vzlétla s lodí.
 „Nabíjejí hlavní zbraň, přijímám video.“
 „Na obrazovku.“
Na stěně se rozsvítil monitor a zobrazil tvář Orisi.
 „Neměli jste tu být, jen plýtváte svými silami a budete zničeni stejně jako všichni kdo odmítli následovat Origin.“
Obrazovka se vypnula a Odyseu zasáhl první výstřel.
 „Opětujte palbu, hlaste škody !“
 „Štít na šedesáti procentech, poškození trupu na 4. a 5. podlaží, nepřítel znovu nabíjí zbraň.“
 „Evakuujte posádku z poškozených částí.“
 „Pane, druhá salva byla rovněž neúspěšná, nepřítel střílí.“
Celá loď se otřásla, posádka se sbírá z podlahy, někteří hasili lokální požáry. Ke stropu stoupala oblaka štiplavého dýmu.“
 „Všechny systémy jsou poškozeny, štít pod patnácti procenty, pane, příští zásah nevydržíme. Nepřítel má nabitou zbraň.“
 „Přeneste posádku na planetu.“
 „Nemůžu, transportní technologie je mimo provoz.“