Vím, že to do vás peru o sto šest, ale předpokládám, že nevadí... Pokud ano, zastavte mě

Ori, part II
Adria cítila, jak ji tuhne tělo, už tři hodiny bez hnutí seděla v řídícím křesle a soustředila se na udržení spojení s loděmi. Těžký křižník, který pilotovala, letěl hyperprostorem v čele sedmnácti členné formace lodí Ori. Když se přiblížil bod pro výstup do normálního prostoru, zachvěly se jí víčka a všechny lodě vypadly z hyperprostoru přímo u superbrány, kolem které se vznášely jen trosky. Na chvíli přerušila spojení s loděmi, a soustředila se na bránu, která se začala nabíjet a během deseti vteřin se otevřela. Na můstku vedle Adrie se v jasném záblesku objevil Daniel.
„Vypadá to, že s tebou půjdu na výlet. Potřebujeme vědět, jak to u Ori vypadá a jiný dobrovolník se nenašel... Snad se na mě neodváží sáhnout, když ví, že Antici jsou stále mocnější než oni.“Adria pouze přikývla a zase zavřela oči. Sedmnáct běloskvoucích křižníků procházelo bránou v úhledném vláčku.
Na druhé straně brány na Adriiny lodě čekalo třináct těžkých křižníků, které měly za úkol střežit bránu. Než však stihli převoři na jejich palubě vyzvat nově příchozí k identifikaci, tak ztratili řízení nad loděmi. Adriiny ruce se začaly lehce třást a její mysl se vší silou soustředila na těžké křižníky. ZPM začalo zářit ještě více než předtím a přístroj v hangáru se rozhučel. V, na zlomek vteřiny, stejný okamžik se na všech těžkých křižnících otevřely naprosto všechny dveře a hned poté vzduchotěsné přepážky na trupu.
Během sekund byla celá posádka mrtvá buď tam, kde stála, nebo vycucnuta do chladného prázdna vesmíru. Daniel se proměnil v bílou kouli a skrz stěnu můstku vyletěl ven. Adria přebrala kontrolu nad loděmi a skočila s celou flotilou do hyperprostoru směr Celestus, kde se podle vysílání nacházela flotila bezvěrců.
Adriino tělo sedělo v křesle, napravo stála Adria celá v černém, nalevo v bílém a obě držely své tělo za ruku. Ta v bílém se znepokojeně podívala na jejich tělo.
„Nevím, jak dlouho to vydrží, dalších třináct lodí je na naše tělo už moc...“
„Vydrží, jsme sice na hraně, ale takový počet ještě udržíme.“ Odpověděla černě oblečená.
„Snad to Aliance přežije, než dorazíme... Budou v obrovské početní nevýhodě.“
„Když už nebudou žít, tak se aspoň můžeme pomstít.“ Poznamenala se škodolibým úsměvem Adria v černém a dále pozorovala jejich tělo.
Chvíli před opuštěním hyperprostoru u Celestu si obě ‘já‘ sedly na stejné křeslo, kde bylo jejich tělo. Třiceti členná flotila vystoupila z hyperprostoru čtyři světelné vteřiny od boje. Už z dálky bylo vidět záblesky na flotilním štítu Excaliberu a mohutné exploze v řadách Ori. Adria se uklidnila, když mezi loděmi Aliance zaznamenala identifikační kód Dia a mohla se plně věnovat řízení své flotily.
Devatenáct těžkých a deset lehkých křižníků pod jejím velením se vrhnulo Ori do zad. Jejich lodě nic takového nečekaly a úvodní Adriin nálet napáchal obrovské škody. Loď, na které Adri seděla, vypálila z hlavní zbraně posílené ZPM a provrtala načatý těžký křižník skrz. Z hyperprostoru dorazilo dalších šest lodí, které se přidaly k Ori, ale teď už to byl vyrovnaný boj.
Na můstku Dia
„Pane! Nově příchozí lodě střílejí po Ori!“ vykřiknul Petrov a Jack otevřel oči. Chvíli mu trvalo, než se zorientoval, ale poté pohlédnul na projekci a zavelel.
„Celé flotile, neútočte na cíle F1 až F30 dokud ony nezaútočí na nás. Vypněte štít a zahajte úhybné manévry!“
Štít chránící flotilu zmizel a lodě s alespoň částečně nabitými štíty, se vrhnuly proti nepříteli s novým dechem. Kdyby Aliance nedisponovala tak vyspělým zaměřovacím systémem, byla by bitva naprostý chaos. Lodě Ori, okem k nerozeznání jedna od druhé, po sobě střílely jako zběsilé a v nastalém nepořádku poletovaly Victory a Abyssy a podporovaly jejich nečekané spojence. Už i Excaliber se zapojil do boje, i když ne příliš běžným způsobem. Jeho věže střílely po všem kolem a jeho stíhače poletovaly v nejhustším boji, ale i Excaliber jako takový, byl použit jako zbraň. Tři Victory právě vytlačovaly dva Ori křižníky ven z klubka bitvy a když už, už byly venku a chtěly se otočit, vletěl jim do cesty Excaliber. Jeho spodní štít byl vypnut, přičemž mu tuto stranu kryl Behemont, a jeho energie byla převedena do štítu horního, kterým letadlovka setřela křižníky Ori, jako stěrač mouchu.
I přes neustálý příliv nepřátelských posil už Aliance získávala kontrolu nad bojištěm. Sklady a zásobníky všech lodí zely prázdnotou, dokonce i Excaliberu došla munice pro stíhače a poslední, co měl k dispozici bylo venku s poslední vlnou. Všechny lodě střílely čistě z energetických zbraní a díky podpory neznámých lodí se jejich štíty držely, případně i dobíjely.
Zeus v doprovodu dvou Abyssů, prováděl okružní let kolem bitevního pole, na kterém zbývalo posledních deset nepřátelských lodí, a ostřeloval je ze všech hlavní. Z plavidel, které dorazily jako posily, zbývala ještě polovina a když se žluté a modré paprsky zkřížily ve vraku posledního Ori křižníku, nastalo ticho.
Lodě obou stran visely proti sobě a nic se nehýbalo. Tedy až do okamžiku, kdy obrovské generátory na palubě Ori lodí jasně zazářily a všechny křižníky, až na jeden těžký, zmizely v zářivém výbuchu. Petrov a Davis nechápavě zírali na obrazovku, kde právě pohasínala exploze očividné autodestrukce a poté Jackovu pozornost upoutal poslední netknutý křižník, který nehybně visel mezi troskami s vypnutými štíty.
Zvedl z podlahy helmu, vzal do rukou meče a nechal se spolu se zásahovou jednotkou přenést na palubu neznámé lodi. V ten samý okamžik z hyperprostoru vyrazily další čtyři Ori lodě a Petrov, aby předešel admirálově smrti, rozkázal obklopit nehybný křižník a aktivovat flotilní štít. Lodě Ori dotíraly na obranu, ale pouze čtyři neměly moc šancí a brzy začaly jedna po druhé explodovat.
Jack se mezitím opatrně pohyboval po křižníku s vojáky několik kroku za ním. Za celou cestu nepotkali jediného vojáka. Až když stáli na patře můstku, poznal Jack, o který křižník se jedná, i když nechápal, kde se tady vzal...
I přes opravy bylo stále vidět spálené stěny a zničenou křižovatku. Odbočil chodbou na můstek, otevřel dveře a metr od nich stála jasně zářící postava. Vojáci okamžitě zahájili palbu, ale kulky se k neznámé ani nepřiblížily. Bytost pozvedla ruku a i přes to, že na zádech jednoho z vojáků hučelo antipřevorské zařízení, odhodila vojáky z můstku, uzavřela dveře a Jack okamžitě vytasil meče. Osoba se na něj otočila a Davisův osobní štít se rozzářil pod náporem sil neznámé bytosti. Zdroj energie v brnění během sekund selhal, Jackovi vyletěly meče z rukou a neznámá bytost pohasla.
Když Jack rozmrkal jasný bílý flek, který mu zůstal viset před očima, konečně rozpoznal původně zářící osobu.
„Adri? Co tady děláš?!“ zvolal překvapeně a chtěl se k ní vydat, když si všimnul hořícího bělma, zpozorněl. Adria k němu došla, pohladila ho po boku helmy v místech kde je tvář a poté ho druhou rukou udeřila do břicha. Jack odletěl na stěnu za ním a dopadl na podlahu.
Zvednul se právě včas aby vykryl loktem její úder, potom dlaní zastavil její druhou ruku a poté ji holení kopnul z boku do kolena, aby ji podlomil nohu. Adria ztratila balanc, ale okamžitě zvednula ruku a zase s Jackem praštila o stěnu. Ten se opět postavil, rychle si strhnul helmu a zvolal.
„To jsem já!“
Od Adrie se však nedočkal odpovědi, jen úderu do ledviny. Neustále se ho snažila udeřit pěstmi a Jack se jim vyhýbal, případně je zastavoval protiúdery. Několikrát ho praštila do obličeje loktem a stále stupňovala na síle. Jack ji nechtěl ublížit, ale jak to tak vypadalo, neměl jinou možnost. Přešel z obrany do útoku a Adria měla co dělat, aby stíhala jeho výpady vykrývat. Útočil výhradně na její ruce a nohy, snažil se ji unavit, nebo otlouct natolik, že by sama odpadla. Při jednom několikanásobném úderu do její levé ruky přestal hlídat tu pravou a Adria s ním pomocí telekineze hodila na stěnu, kde ho nechala viset, přistoupila blíže k němu a začala mačkat jeho hrdlo. Jackovi se zatmělo před očima...