Stargate : Conection II
Jako následek toho, co se odehrálo na Atlantis, je vyslána záchranná výprava, aby získala zpět data, zcizená z městské databáze.
Hodinu poté, co neznámí návštěvníci opustili Atlantis, svolal Woolsey do hlavní zasedačky poradu vrchního velení Atlantis. Zúčastnili se všichni, tedy Richard Woolsey, plukovník Blacková, podplukovníci Sheppard, Winterson a Lorne, McKay a McKayová, Ronon, Teyla a Zelenka. Po té, co byly zavřeny dveře, se slova ujal Woolsey:
„Takže, ujasněme si to. Do města nám bez jakýchkoli problémů vnikli neznámí vetřelci s nesmírnými telekinetickými a technickými schopnostmi, obsadili místnost s bránou a kontrolní místnost, spustili karanténu pátého stupně, odcizili zatím neurčené množství dat, položili pár otázek, a pak si jen tak odešli?“ shrnul to celé stále zaražený Woolsey.
„No, vlastně ano.“ řekla Mac.
„Jak je to ale možné, jak to mohli udělat? Jak mohli sklopit štít na bráně, aktivovat karanténní opatření a nabourat se bez problémů do hlavního počítače?“
„McKayi?“ řekl Sheppard a všichni v místnosti se na něj podívali.
„Co? Jaká byla otázka, neposlouchal jsem.“ řekl McKay, který se stále nemohl vyrovnat s tím, že někdo překonal jeho zabezpečení tak rychle a bez větších problémů.
„Doktore Zelenko?“ přehodil otázku Woolsey a ignoroval McKayovu nepřítomnost duchem.
„No, zatím se nám podařilo zjistit to, že ať už to byl kdokoliv, podařilo se mu za sebou velice dobře zamést jakékoliv stopy. Takže vlastně co se tohohle týče, nemáme nic. ZATÍM!“ řekl Zelenka.
„Ty nemáš nic? To se ani nedivím.“ řekl McKay.
„Zato MNĚ se podařilo zjistit, že použili ke sklopení štítu můj bezpečnostní protokol, který jsem do systému zabudoval. Ten, se kterým jsme se sem „vlámali“, když to tu tenkrát obsadili replikátoři.“
„No, tak to bychom měli záhadu kolem štítu, ale jak se jim podařilo aktivovat karanténu?“ zeptal se Woolsey.
„Jo, jak je to možný Rodney, když si nám tvrdil, že si ten ovládací panel u brány vyřadil hned po tom, co jsme se zbavili replikátorů, hm?“ zeptal se Sheppard.
„No,“ řekl Rodney, „já sem ho tak úplně nevyřadil, jako spíš poupravil.“
„Jak poupravil?“ zeptali se sborově všichni ostatní naráz.
„No, prostě sem z něj vymazal genetické potvrzovací vzory antiků a dal tam ty naše, abychom ho v případě nutnosti mohli použít jenom my. Třeba při znovu převzetí města, nebo jako spouštěč pro rychlou autodestrukci při odchodu.“ řekl ne omluvně ale spíš hrdě Rodney. Za to ho všichni doslova zpražili pohledem a Sheppard na to jen řekl:
„A to si nám to nemohl říct dřív?!“
„Pardon. Mělo to být překvapení. Chtěl sem to říct ve chvíli, kdyby se něco takového událo.“ řekl nyní už omluvně Rodney.
„No, to je teď stejně jedno,“ řekl Woolsey, „tím se nám alespoň vysvětluje i to, jak se dostali do systému. Prostě znali kódy, stejně jako všechno ostatní. Víte alespoň, odkud přišli a kam odešli?“
„No, vymazali paměť zadávacího počítače při příchodu a veškeré stopy před svým odchodem. Použili to zařízení pro vytočení bez zadávání. Ale našel jsem v kondenzátorech brány stopy zbytkové radiace. Takové, která se našla v kondenzátorech brány poté, kdy jste se dostali do Babylonu. Tak jsem zkontroloval to zařízení, které to způsobilo, a našel jsem v něm stopovou energii, jako kdyby bylo právě použito. Takže se dá snadno vyvodit to, že byli z jiné reality, nebo dokonce i z jiného vesmíru. A než se zeptáte, ano, můžeme to nastavit tak, abychom se k nim dostali i my.“ vysvětlil Zelenka.
„Skvěle, tak tím se vysvětluje to, jak to, že toho tolik věděli.“ řekl McKay.
„A hlavně to, kdo je vedl.“ řekla Mac.
„To tedy ano.“ řekl Woolsey. „Víte už alespoň, co všechno si zkopírovali a odnesli s sebou?“
„No, udělal jsem čtyři hloubkové kontroly a s velkou dávkou štěstí se mi podařilo zjistit, že si na tu svoji malou krystalovou destičku stáhli kompletní obsah našich počítačů.“ řekl Zelenka.
„To ale není možné.“ oponoval Rodney.
„Jste si naprosto jistý, doktore?“ zeptal se zaskočený Woolsey.
„Ano, naprosto. Mají celou městskou i planetární databázi, informace o planetách, hlášení z misí i od personálu, lékařské záznamy, dokonce i kuchařovy recepty.“ oznámil Zelenka.
„Fakt nechápu, k čemu jim můžou být ty recepty?“ kroutil hlavou Ronon.
„Nejspíš ani nevědí, že si je taky vzali. Asi prostě nastavili zkopírování všech dat.“ navrhl Sheppard.
„Neřešme tady teď to, že si vzali i pitomý recepty,“ řekl trochu naštvaně Woolsey, „ale spíš to, jak ty informace dostaneme zpět. Některé z nich jsou tajné a velmi citlivé pro bezpečnost jak města, tak Země. A my ani nevíme, k čemu jim jsou.“
„Nejspíš je u nich nemají, a nutně je potřebují.“ navrhla Mac. „Ale mohli se zeptat.“zabručela.
„Pane, asi to bude znít ode mě divně, ale nedoporučovala se ty data pokusit získat silou, viděli jsme přece všichni, co všechno dokážou a jaké technologie mají.“
„Souhlasím s vámi, plukovníku. I když mě zaráží, že něco takového navrhujete zrovna vy.“ pravil Woolsey.
„Navrhovala bych vyslání diplomatické mise, která by je slušně požádala o jejich navrácení výměnou za naše vlastní informace, které tak zjevně nutně potřebují, když si pro ně došli až sem.“ navrhla Mac. Po tomhle jí Sheppard položil ruku hřbetem na čelo a řekl:
„Nejseš nemocná. Nemáš náhodou horečku?“
„Ne, proč?“
„Ty a vyslání diplomatů, to se mi nějak nezdá!“
„Nech toho!“ odbyla ho Mac.
„I tak se mi to zdá příliš nebezpečné, Mac.“ řekl Sheppard. „Vždyť tě chtěli přece zabít.“
„Ale neudělali to.“pokrčila rameny. „Navíc jsem si o to tak trochu řekla, když jsem je chtěla oflambovat.“
„Na tom něco bude, Shepparde.“ řekl Ronon.
„Rozhodně bude nemocná.“ sykl Sheppard, aby ho Mac neslyšela.
„Dobrá tedy, plukovníku, povoluji vyslání diplomatické mise za účelem znovuzískání našich informací. Koho si chcete vzít sebou?“
„No pane,asi to nechám na vás.“ pousmála se Mac. Woolsey značnou chvíli nad jejím návrhem přemýšlel, ale pak odpověděl:
„Dobrá tedy, plukovníku. Půjdeme všichni, jak jsme tady. Dotazy?“ Všichni jenom zavrtěli hlavou. „Dobrá. Vyrážíme všichni v 12:00, jděte se připravit, já jdu informovat IOA.“ zakonči poradu Woolsey.
„A všichni jenom osobní zbraň a skrytý nůž, ať moc neprovokujem.“dodal. Na to se všichni rozešli připravit se do svých pokojů.
Přesně v 11:50 dorazila k bráně Mac s Johnem. O minutu později dorazil Woolsey následován Rononem a Teylou. Po nich přišel i Zelenka (kterému se zjevně moc jít nechtělo, jak bylo na něm znát). Po chvíli dorazili i oba podplukovníci. Následně se čekalo už jen na Rodneyho s Jennifer, kteří, díky Rodneymu, dorazili doslova za minutu dvanáct. Všichni si s sebou jako základní výbavu vzali jednu osobní zbraň, dle předpisů (Ronon zůstal jako vždy u té své) a jeden standardní bojový nůž, ukrytý na zádech pod neprůstřelnou vestou. Jennifer si k tomu ještě vzala batoh první pomoci a Rodney se Zelenkou každý jeden tablet a pár diagnostických přístrojů. Všichni pak ještě každý jeden detektor známek života, upravený i pro ty, kteří nemají ATA gen, kdyby se náhodou ztratili, nebo rozdělili.
Následně Woolsey nechal Chucka zapnout ono zařízení, které bylo předem McKayem a Zelenkou nastaveno, a upraveno tak, aby nezpůsobilo zkrat a poruchu, nebo hůř - výbuch brány na jednom, nebo na druhém konci. Po vytočení adresy bylo zařízení aktivováno a delegace prošla skrz horizont událostí.
Místo: Neznámé; Planeta: Neznámá; Vesmír: Neznámý.