Stargate - Ztraceni ve vesmíru díl: Kopie 17.2 2012

Zdravím,
Jsem zpět s dalším pokusem o povídku .
Změnil jsem styl psaní ze scénáře do 1. osoby (já)
Příběh je vyprávěn z pohledu plukovníka Ellise.

Miniúvod do povídky Stargate - Ztraceni ve vesmíru
Apollo a San-Tzu. 2 lodě a jeden úkol.
Zachránit Zemi!
Ale něco se pokazilo...
I vyspělým lidským zbraním wraitský superúl odolal.
Obě pozemské lodě zůstaly samy, poškozené a bez možnosti zjistit, zda se Země ubránila.
Ale jejich osudem je, nikdy k Zemi nedorazit.

Stargate – Ztraceni ve vesmíru

Díl: Probuzení

Probudil jsem se s bolestí hlavy. Vyprostil jsem se z trosek poškozeného můstku. Normálně vypadá můstek pozemské lodi třídy BC-304 docela útulně. Ale teď ne. Obě dvě konzole ovládající loď a zbraně byly poškozené. Pilot a zbraňový technik byli v bezvědomí. Chtěl jsem je vzbudit, ale zastavila mě prudká bolest pod pravým kolenem. Sakra! Zlomená noha. Přesto mě bolest nezkolila a doplazil jsem se k nim. Pilota se mi vzbudit podařilo, ale zbraňového technika už ne. Zřejmě má těžší zranění než jsem se domníval.
„Klid, Jeffersne. Jste v pořádku?,“ zeptal jsem se ho.
„Ano, pane. Co se stalo?,“ zeptal se.
„Ten subprostorový vysílač se přetížil a explodoval,“ oznámil jsem mu.
„A podařilo se nám tu zprávu do SGC poslat?“
„Nevíme to jistě. Ale asi ano,“ povzbudil jsem ho.
Bolest pod kolenem dosahovala vrcholu. Právě když už jsem viděl rozmazaně, vběhla na můstek skupina doktorů.
„Ne, já nechci…,“ bránil jsem se sedativům. Ale nakonec jsem jim podlehl a usnul.
Když jsem se vzbudil, ležel jsem na ošetřovně. Bolest pod kolenem se změnila na mravenčení a doktoři mi poté vysvětlili, že použili k uzdravení nohy nanity upravené doktorem McKayem.
Nezlobil jsem se. Koneckonců bych sám schválil použití nanitů v krajní situaci.
Ale představa, že to, co málem zničilo Atlantidu a celou galaxii Pegase je ve mně, byla velice zvláštní.
Ihned jsem vyskočil z lůžka rozhodnutý se z této situace dostat, ale zase mě zastavila ta bolest pod kolenem.
„Prr!,“ snažil se mě uklidnit doktor a dodal něco v tom smyslu, že nanity nohu úplně nespravily.
Ještě chvíli jsem vzdoroval, a když doktorovi došlo, že budu pokračovat, zavolal sestřičku, která přivezla invalidní vozík.
Za pět minut jsem se s pomocí doktora dostal na můstek a zase se vžil do své role velitele lodi
„Stav lodi?,“ zněla má první otázka.
„Štíty na 40%, hyperpohon vyřazen, jedna funkční baterie asgardských paprskometů na přídi, subprostorová anténa neopravitelně poškozená a k podsvětelnému pohonu proudí pouze 40% energie,“ nahlásil strojeným hlasem jeden z techniků, kterého ani dobře neznal.
„A San-Tzu?,“ zeptal jsem se ho ještě.
„Neobyvatelná. Naštěstí funguje transport, takže jsme její posádku přenesli k nám“, řekl špatnou a dobrou zprávu technik.
Alespoň něco. První dobrá zpráva za celý den. Věděl jsem, že opravit San-Tzu ve vesmíru je nemožné, proto jsem se ani neptal, zda lze loď opravit.
Dálkové senzory byly mezi systémy, které naštěstí fungovaly.
Právě když to nikdo nečekal, objevily se na dálkových senzorech dva kontakty. Velikostí by odpovídaly lodím třídy Ha’tak.
„Za jak dlouho dorazí?“, zeptal jsem se obsluhy senzorů.
„Přibližně za 30 minut.“
„Dobře. Prioritou je opravit hyperpohon a zbraně.“
Odešel jsem z můstku zkontrolovat probíhající opravy.
Bohužel probíhaly pomalu. Bez náhradních dílů museli technici spálené obvody přemostit na jiný energetický okruh.
30 minut uběhlo rychle a já jsem se vrátil na můstek.
A opravdu. Zanedlouho se před Apollem objevily 2 Ha’taky.
„Zvedněte štíty a nabijte funkční zbraně“, nařídil jsem, jakmile jsem se dostal na můstek.
„Pane, volají nás“, oznámil technik u komunikačního panelu.
„Přijměte to.“
„Jsem Landus, vůdce Luciánské aliance. Ihned nám předejte vaši loď!“, začal Landus ostrým tónem.
„Taky zdravím. Jsem plk. Ellis, velitel Apolla. Naši loď vám v žádném případě nepředáme. A víte moc dobře, že ji radši zničíme, než abychom vám ji předali“, řekl jsem ledovým hlasem.
„To se ještě uvidí“, pronesl s úsměvem Landus a obrazovka zčernala.
„Spojení přerušeno a nabíjejí zbraně“, řekl technik se zděšeným výrazem v obličeji.
„Jak je na tom sakra ten hyperpohon?!“, zvýšil jsem na ostatní hlas.
„Nováková potřebuje minimálně půl hodiny“, odpověděl jiný technik.
V tu chvíli jsem dostal nápad. Zeptal jsem se technika, zda má San-Tzu funkční hyperpohon.
„Ano, ale proč?“, zeptal se nechápavě.
„Spojte mě se strojovnou“, nařídil jsem mu.
„Můžete mluvit, pane.“
„Nováková, možná to bude znít divně, ale které krystaly potřebujete vyměnit?“, zeptal jsem se ihned po navázání spojení.
Zřejmě pochopila, o co mi jde.
„Momentíček, pane… A3, B2 a F3“, odpověděla po chvilce přehrabování v panelu.
„Máme na palubě nějaké skafandry?“, tázal jsem se technika.
„Ne, pane. O všechny jsme přišli během boje.“
„Nevadí. Přeneste mě do strojovny na San – Tzu.“
Technik věděl, že jsem v takových věcech jako je zachraňování životů tvrdohlavý, proto mě bez námitek přenesl.
Než mě obalilo zářivé světlo transportéru, zadržel jsem dech. O zlomek sekundy jsem už stál ve strojovně na San-Tzu.
Okolo mě byl nějaký hnědý plyn, přes který nešlo skoro nic vidět. Pouze to mlhavé světlo přede mnou…
Věděl jsem, že je to ono. Rychle jsem panel otevřel a sebral krystaly. Modlil jsem se, aby to byly ty správné krystaly a ne od jiného systému.
V tu chvíli jsem si uvědomil, že mi došel vzduch. Pokusil jsem se nadechnout, ale plyn v okolí neobsahoval žádný kyslík a byl asi mírně jedovatý.
Právě když už jsem slyšel vlastní bušení krve v hlavě, obalilo mě zářivé světlo transportéru a přenesl mě do strojovny na Apollu.
Nováková ihned zavolala lékařský tým a vyměnila spálené krystaly hyperpohon za ty, co jsem vzal ze San-Tzu.
Záběr z vesmíru
Ha’taky zahájily palbu, ale Apollo rychle vstoupilo do modravého hyperprostorového okna.
The end

A také jsem si dovolil dát díl také do PDF s menším obrázkem http://www.krulik.tode.cz/ztraceni/1_probuzeni.pdf
Doufám, že to jako úvodní díl stačí. Budu rád za každou reakci.

[Dragon]

osobně mi povídky z první osoby nesedí, ale přesto jsem si to přečetl... přehlédnu veškeré chyby týkající se pravopisu a překlepů, jako čárka za otazníkem a poté konec přímé řeči...

k ději... mno vezmu to od konce
Apollo nechalo za sebou dva hataky, ale i vlastní loď... a i kdyby ta loď nešla za žádných okolností opravit, tak je tu ještě její databáze...
nadále jim dle mě trvalo až příliš dlouho než přišli na možnost, že můžou vzít díly z druhé lodě... mě osobně to trklo okamžitě, jak jsem se dozvěděl, že je daná loď mimo provoz...
a pak to poškození můstku nějak nechápu... co tam explodovalo.... aneb "vo co kráčí?"
mno tím bych to asi zakončil...

Vysvětlení můstku:

Toto je spoiler!!!:

Měli poškozený subprostorový vysílač a ten po odeslání varování na SGC vybuchl... A podle seriálu byl ten vysílač (nebo anténa) na přídi - tudíž blízko můstku

[Dragon]

Raději jsem hledal na googlu, ale nenašel jsem to, tak jsem šel rovnou ke zdroji...
SGA druhá řada díl druhý dvacátá minuta třicátá vteřina.... v další půl minutě, až minutě "božský" Sheppard vyřadí vysílač, a to tak že ho pomocí F-302 rozstřílí na kousky a ten exploduje... jen pár okamžiků předtím oznamuje Caldwell Sheppovy že evakuovali okolí vysílače a uzavřeli přepážky a že má zelenou... toto mu říká přímo z křesla na můstku...

edit: můstek je dle scénáristů na zádi přesněji na levoboku (pokud si to pamatuji)

Mě vždycky připadalo jako by byl můstek na přídi...
A pokud byla loď poškozená a k tomu měli strach, že by wraithi vysáli Zemi může se stát cokoliv

tak jsem si to přečetl no a...

pěkně od začtku:) ich forma je řekněme taková problémová...nemám jí rád, ale budi, ty seš autor a pokud by povídka byla dobrá, jsem ochoten zkousnout

druhá věc: ja kpsal Dragon, každej s prominutím "tupec" by věděl, že náhradní díly jsou...a to hned v dosahu transportní technologie...sice jsi to vyřešil tí, že nejsou skafandry, ale i tak

no a konečně poslední věc...nechat Sun-Tzu hataku napospas je chyba, kterou by neudělali, ikdyby museli tak by jej odstřelili jedinou funkční baterií, aby technologie nepřipadala do jejich ruk...

PS: Píše se SUn-Tzu ne SAn-tzu

ale jsem zvědav jak budeš pokračovat a určitě si další díl pečtu

[Dragon]

ano s tím můstkem máš pravdu, jen mi tam nesedí to vysvětlení v povídce, které jsi použil (Ale už to neměň)

a abych jen nekritizoval..

první osoba mi opravdu nedělá dobře, i když v tomto podání je zatím ještě snesitelnější, než-li jiné co jsem četl.... každopádně námět je to dobrej, záleží na zpracování...

Daedalos304 píše:

...

no a konečně poslední věc...nechat Sun-Tzu hataku napospas je chyba, kterou by neudělali, ikdyby museli tak by jej odstřelili jedinou funkční baterií, aby technologie nepřipadala do jejich ruk...
...

Se Sun-Tzu mám pouze jeden velký plán
Ale nechte se překvapit

///zkrácená citace
/// když chceš citovat, tak inteligentně, jen část příspěvku na který reaguješ, a nebo rovnou napsat jen jméno autora (a dát tučně) a za to dvojtečku.
neřekl bych, kdyby jsi citoval nějaký menší příspěvek, nebo kdyby mezi daným příspěvkem a tvou reakcí bylo mnoho jiných příspěvků, ale takto?
D.

Nu, vypadá to zajímavě, ale některá fakta (tedy krom chyb, jako že po otazníku se už v žádném případě nepíše čárka a ani za vykřičníkem a dalšími! - což bys mimochodem už měl vědět) mi asi nedají spát. Hned v úvodu se náš pan Ellis vyprostil z trosek, ale to si během vyprošťování neuvědomil, že má zlomeninu? A pokud to byla taková zlomenina, která jej poslala takřka do bezvědomí, no tak to by se z trosek asi těžko dostal.
Další věc, z dálky doopravdy moc dobře nepoznáš, zda je člověk v bezvědomí, nebo je mrtvý. Koukneš a vidíš pouze tělo, které se nehýbá, někdy má člověk v bezvědomí i tak slabí dech, že těžko zpozoruješ pohyb hrudníku a ještě šok udělá své.
Další věc, která mě překvapuje je, že má děsivou bolest a odmítá léky. Hrdinství je jedna věc, ale bolest druhá. Nevím, jestli jsi někdy zažil doopravdy velkou bolest, ale ta kterou popisuješ, mě připadá dost velká a já bych ANESTEIKA (sedativa jsou mimochodem na něco jiného - neutlumují bolest (př. léky na spaní jsou sedativa, ale když tě bolej zuby, tak si paralen (anestetikum) vezmeš, protože léky na spaní tě nespasí), ale uklidňují pacienta atd.) rozhodně neodmítla. No a jestli jim podlehneš do úplného spánku... budiž.
Další mi připadá, že použití nanitů je trošku zbytečné, pokud jde o zlomeninu, ale samozřejmě chápu, pokud se jedná třeba o otevřenou frakturu, pak asi nanity bylo potřeba , ale to by se hodilo spíše připomenout - jinak v příběhu se pak hodí uveřejnit, kdy naniti dokončili svoji práci , jsem se pak divila, jak to že si volně všude pobíhá, když jednu chvíli byl na vozíčkovém křesle.
Některé věci již byli řečeno, ale jinak chápu, že San-Tzu musel přežít kvůli „tomu“ .
Pak jsem nějak nepochopila mírně počínání Ellise, ví, že vzduch okolo není, ale přesto se nadechuje? (Spíše bych zde volila jiný tvar, ono že se pokusil nadechnout zní zvláště, když je to v ich formě a ví že tam vzduch není.)
Už toho nechám, jak jsem říkala příběh je zajímaví, ale osobně mě v něm neseděli fakta. Není to výtka, spíše rada, aby sis na tyhle věci dával pozor a příště je vylepšil. Třeba pokud nevíš, co jsou sedativa, tak si našel jejich přesné znění - tady stačí wiky v poslední době je už trošku spolehlivější ... rozhodně na tom pracuj a v budoucnosti doufám, že další díl bude lepší

Já ti do toho Moony nechci kecat, ale drbat někoho za pravopis a potom napsat něco jako: "neseděli fakta" a "příběh je zajímaví" je docela bota

Jinak k povídce se raději vyjadřovat nebudu, protože nechceš slyšet co bych řekl (případně čist, co bych napsal)

2StOrm:

příběh je zajímaví

Ani nie. Ide o jeho smerovanie, alebo potenciál ktorý je tu možné využiť.

No, ano , vím, že píšu jak prase a omlouvám se za to - ujíždí mi to a ať se snažím jak chci, něco v tom nikdy nenajdu, ať bych se snažila jak chtěla.
Ale pokud jde o to, nikdy (pokud vím) jsem nikoho za pravopis nedrbala, vždy jsem šla jen po tom, jak má napsané přímé věty a jak má interpunkci a zda příběh dává smysl nebo ne. Možná kritika byla trochu přímá, ale já to beru jako radu a ne, že bych jej chtěla shazovat. Myslím si, že příběh by mohl být dobrý, jen to chce pár věcí vychytat.

BTW: Pokud se tu už přetahujem, pak se píšu se třema o , znám ještě jednu s dvěma, ale ta nemá smysl pro humor

Děkuju za kladné (i záporné) názory.
A asi se shodneme, že nikdo není neomylný

Stargate – Ztraceni ve vesmíru

Díl: Nutná ztráta

Záběr z vesmíru
Apollo vstoupilo do hyperprostoru. Zbyly pouze Luciánské Ha’taky a Sun-Tzu. Jeden Ha’tak se přiblížil na dosah kruhů.
Místnost s kruhy – Sun-Tzu
Do místnosti s kruhy se transportovala skupina jaffů vedená Landusem, který si chtěl lidskou technologii prohlédnout na vlastní oči. Na ústech měli všichni něco jako dýchací přístroje. Dýchací přístroj umožňoval také mluvit a tak Landus vydal rozkaz ostatním jaffům najít strojovnu. Sám si jako doprovod vzal pouze dva jaffy a vyrazil směrem k přídi, kde měl být podle senzorů můstek.
Za necelých pět minut Landusova skupina dorazila na můstek.
Ale něco bylo špatně. Na jediné funkční konzoli svítil a blikal nápis „Autodestrukce za 1 minutu.“
Landus – když neuměl lidský jazyk – pochopil, že ho lidé převezli.
Nařídil jaffům, aby se pokusili autodestrukci zrušit, ale všechny pokusy byly marné. Systém stále
vyžadoval heslo a ověření DNA.
„Za tohle mi Tau’ri zaplatí!“, zařval Landus v posledních sekundách odpočtu.

Záběr z vesmíru
Na Sun-Tzu vykvetly mnohočetné výbuchy a nakonec loď roztrhal mocný nukleární výbuch.
Výbuch byl tak silný, že Ha’tak, co byl poblíž, bez aktivovaných štítů vybuchl.
Jen druhý Ha’tak, co byl dál, vyvázl s lehkým poškozením. Když zjistil, že už nic nezmůže, vstoupil do
hyperprostoru neznámo kam…
Apollo - Ošetřovna
Probudil jsem se z bezvědomí na nemocničním lůžku. Už zase. Dneska už podruhé.
Dobrou zprávou bylo, že noha je už v pořádku a ten jedovatý plyn nezanechal žádné následky.
Zvedl jsem se z postele a zamířil si to na můstek. Na můstku bylo rušno. Víc než obvykle.
Všichni někde pobíhali a vládl zde všeobecný zmatek.
Zvýšeným hlasem jsem se zeptal, co se to tady děje.
Nějaký mladý technik mi odpověděl, že přišli o navigační systém. To znamená, že neví, kde ve vesmíru se momentálně nacházíme.
„Pane, můžu se na něco ještě zeptat?“, poprosil technik.
„Jen se ptejte“, pobídl jsem ho.
„Co bude ze Sun-Tzu?“
„Stačí říct, že naše autodestrukce je velmi efektivní“, odpověděl jsem mu s tajemným úsměvem.
Technik si domyslel, na co jsem asi autodestrukci použil a taky se mírně usmál.
Zároveň mě trochu bodlo u srdce, že jsem nechal zničit novou loď. IOA z toho nebude zrovna nadšená. Otřásl jsem se, když jsem si vzpomněl, kolik papírování bylo kvůli zničení „pouze“ jedné ukořistěné lodě.
Nařídil jsem opustit hyperprostor.
Byla zde jedna špatná a jedna dobrá zpráva. Ta dobrá: Vynořili jsme se v sluneční soustavě s pěti planetami. A ta špatná: Pouze jedna planeta byla obyvatelná a obydlená byla. Vyspělou civilizací.
Senzory lodě zachytily dvě plavidla na orbitě té planety.
Loď byla asi dvakrát větší než Apollo a také vypadala, že je vyspělejší.
„Pane, chtějí nás kontaktovat,“ oznámil technik u komunikačního panelu.
Na monitoru se zobrazila tvář mladého muže. Vypadal hodně sebevědomě.
„Vstoupili jste na území Aschenské konfederace. Ihned sdělte důvod vašeho příletu!“, začal výhružným tónem onen muž.
Tak jsem mu vysvětlil, v jaké jsme situaci, a muž oproti očekávání nám povolil přistání na planetě.
Aschenská kolonie – planeta jménem Ralen
„Vítejte, jsem radní Falen. Rada bude svolána za 30 minut vašeho času“, přivítal nás Falen po přistání na planetě.
„Tito muži Vás zavedou k Vašim apartmá“, dodal ještě.
„Abychom nezlobili“, zareagoval jsem na 2 aschenské strážné, kteří mě, Jeffersona a další 2 mariňáky zavedli do luxusně zařízeného pokoje.
Z velkého okna pokoje šlo vidět celé město jako na dlani. Vzduchem poletovaly lodě velikosti jumperu a sem tam z nějaké loděnice vyletěla loď, ne nepodobná těm, které hlídaly na orbitě.
Půl hodina uběhla rychle a zase pro nás přišli ti strážní a zavedli nás do velké místnosti s kulatým stolem a kolem bylo 12 židlí a jedna honosnější židle zřejmě pro radního.
Jakmile dorazili všichni členové rady, požádal nás Falen, abychom vysvětlili naši situaci.
„Před pár hodinami na nás zaútočila Luciánská aliance. Naštěstí se nám podařilo se ubránit a k tomu zabít jejich vůdce, ale víme, že jejich moc rychle roste. Nakonec by mohli zaútočit i na Vás.“, vysvětlil jsem jim situaci.
„Také jsme měli s touto aliancí v poslední době problémy. Napadli pár našich kolonií a zabili spoustu našich lidí“, řekl rozzlobeně radní.
„Ale bohužel Vám nemůžeme pomoct“, dodal k tomu.
„A proč? Spojenými silami bychom je mohli navždy zničit“, zeptal jsem se ho překvapeně.
„Máme své důvody. A teď mě omluvte, mám důležitou práci, kterou chci dokončit. Za další půlhodinu pokračujeme.“
Strážní nás zavedli do stejné místnosti, co před tím.
Věděl jsem, že radní před námi něco tají. Jenže jsem nevěděl co. Podíval jsem se z okna na západ slunce. Vedle menší budovy šel radní s nějakými muži. Konečně se mi podařilo v šeru rozeznat, co to je za muže. Byli to jaffové! A na Svobodné jaffy určitě nevypadali. Takže byli z Luciánské aliance.
Řekl jsem celé naší „delegaci“, že s námi Falen hraje křivou hru a že mizíme.
Dostat se z pokoje nebylo těžké. Hlídal pouze jeden strážný. Potichu jsem vzal něco, co se zdánlivě podobalo lampě a omráčil ho s ní.
Naštěstí jsem si cestu k lodi zapamatoval. Byla v jednom v podzemních hangárech.
Vrata hangáru byla naštěstí otevřená. Nastoupili jsme na loď a vydal jsem rozkaz, abychom rychle zmizeli. Ale v polovině cesty na orbitu před nás vletěla jedna z aschenských lodí a zaměřila nás dvěmi obrovskými děly.
Věděl jsem, že proti lodi této velikosti nemáme šanci, ale je lepší zemřít v boji.
„Zahajte palbu railguny po té lodi a nabijte asgardský plazmový paprsek“, zavelel jsem rozhodným hlasem.
Záběr z atmosféry
Apollo začalo pálit po lodi, co byla nad ním. Aschenské štíty ale držely. Po vystřelení paprsku už ale aschenská loď zareagovala a vypálila krátký červený paprsek z jednoho z děl.
Můstek Apolla
Můstek se silně otřásl a z několika konzolí začaly létat jiskry.
„Štíty na 7%. Další zásah nevydržíme!“, zařval zbraňový technik.
Záběr z atmosféry
Aschenská loď se chystala vypálit poslední smrtící paprsek, ale mezi Apollo a Aschenskou loď vletěla druhá Aschenská loď a paprsek zastavila vlastním štítem.
Všichni na můstku Apolla byli překvapeni chováním druhé Aschenské lodi, že nebyli schopní zareagovat do té doby, než se na můstku ozval hlas: „Cesta je volná. Utečte!“
Vzpamatoval jsem se a zadal příkaz ke vstupu do hyperprostoru.
„Pane, co to bylo?“, zeptal se stále překvapený zbraňový technik.
„To nevím…“, odpověděl jsem stejně překvapeně.
End

PDF tentokrát bez obrázku: ZDE
Budu rád za každou reakci.

Hezký díl ten konec byl divný.

Aschenská loď se chystala vypálit poslední smrtící paprsek, ale mezi Apollo a Aschenskou loď vletěla druhá Aschenská loď a paprsek zastavila vlastním štítem.
Všichni na můstku Apolla byli překvapeni chováním druhé Aschenské lodi, že nebyli schopní zareagovat do té doby, než se na můstku ozval hlas: „Cesta je volná. Utečte!“
Vzpamatoval jsem se a zadal příkaz ke vstupu do hyperprostoru.
„Pane, co to bylo?“, zeptal se stále překvapený zbraňový technik.
„To nevím…“, odpověděl jsem stejně překvapeně.Aschenská loď se chystala vypálit poslední smrtící paprsek, ale mezi Apollo a Aschenskou loď vletěla druhá Aschenská loď a paprsek zastavila vlastním štítem.
Všichni na můstku Apolla byli překvapeni chováním druhé Aschenské lodi, že nebyli schopní zareagovat do té doby, než se na můstku ozval hlas: „Cesta je volná. Utečte!“
Vzpamatoval jsem se a zadal příkaz ke vstupu do hyperprostoru.
„Pane, co to bylo?“, zeptal se stále překvapený zbraňový technik.
„To nevím…“, odpověděl jsem stejně překvapeně.

[Dragon]

mno vyprávění z první osoby mi dost vadí, a upřímně jsem si v půlce řekl že to zavřu, jenže hned na to jsem si přečetl jistou větu (bude níže) a tak jsem to dočetl...

opět máš blbě přímou řeč...
"Text?", je špatně
"Text,?" je špatně
"Text," může býti (pak se nepíše po přímé řeči velké písmeno)
"Text?" Může být
lépe a přesněji ti to vysvětlí jiní (A snad to už i je vysvětleno v povídkové poradně, zkus hledat)

Nějaký mladý technik mi odpověděl, že přišli o navigační systém.

snad My jsme přišli...

„Pane, můžu se na něco ještě zeptat?“, poprosil technik.

- příklad špatně použité přímé řeči
- to poprosil technik, mi tam vůbec nesedí, třeba dotázal se technik, zeptal se technik..... ale poprosil?


následně ta zmínka o papírování.. to je dle mě velmi špatný vtip, ale jak by řekl Jack.. "Vidím ve vás naději."

přistání u Ashenů... ví že se s Asheny nesmí nikterak kontaktovat, znají souřadnice jejich planet a mají i domnělou domovskou planetu... ví co jsou zač, jsou spolu defakto ve válce ve které se nebojuje (pokusili se vyhladit Zemi) a přesto se s nimi vybavují? Když už se tam objevili a zjistili kde jsou, tak měli fofrem zdrhnout.

„Vítejte, jsem radní Falen. Rada bude svolána za 30 minut vašeho času“

pokud by jsi na předchozí chtěl reagovat alter realitou, tak mi vysvětli, kde zjistili jak dlouho u nás trvá minuta a vůbec co to je?

„Také jsme měli s touto aliancí v poslední době problémy. Napadli pár našich kolonií a zabili spoustu našich lidí“, řekl rozzlobeně radní.

mno na mě vždy Asheni působili jako Vulkánci... naštvaného, rozlobeného, smutného, veselého, ... Ashena si neumím ani představit

zaměřila nás dvěmi obrovskými děly.
Věděl jsem, že proti lodi této velikosti nemáme šanci, ale je lepší zemřít v boji

.
na velikosti nezáleží


dále máš občas špatnou úpravu textu... například v půlce věty máš entr

Jen druhý Ha’tak, co byl dál, vyvázl s lehkým poškozením. Když zjistil, že už nic nezmůže, vstoupil do
hyperprostoru neznámo kam…

btw: neber to jako útok, ale jako rady