Povídka z 5. Serie Atlantis by spike kree

Tak je to tady, povídka jež začíná v The Last Man a pokračuje do alternativního ztvárnění páté série, tady je první díl. ** je odlyšené vnitřní myšlenky postav. Bude celkem 20 dílů jako normální serie, každé úterý vyjdou vystřižené scény jež budou v nahlédnutí ve VIP sekci protože jsou vysoce okořeněné, to neznamená že tady nebude lechtivější část, ano bude ale opět zredukována. Doufám že si povídku užijete a Prosím o vaše názory, tak a tady je první díl.....

ZELENKA : Poslední muž


Bratříčku nevzlykej
to nejsou bubáci
vždyť už jsi velikej
to jsou jen vojáci
přijeli v hranatých
železných maringotkách

Se slzou na víčku
hledíme na sebe
buď se mnou bratříčku
bojím se o tebe
na cestách klikatých
bratříčku v polobotkách


Prší a venku se setmělo
tato noc nebude krátká
beránku vlku se zachtělo
Bratříčku! Zavřel jsi vrátka?

Bratříčku nevzlykej
neplýtvej slzami
nadávky polykej
a šetři silami
nesmíš mi vyčítat
jestliže nedojdeme
Nauč se písničku
není tak složitá
opři se bratříčku
cesta je rozbitá
budeme klopýtat
zpátky už nemůžeme


Prší a venku se setmělo
tato noc nebude krátká
beránku vlku se zachtělo
Bratříčku zavírej vrátka!
Zavírej vrátka!
Karel Kryl


Radek sledoval jak se major Lorne spolu s podplukovníkem Sheppardem, Rononem a Rodneym chystají na planetu, kde se dle Johnovi informace má skrývat Michael a je držena Teyla. Radek nevěděl jestli plně věřil této informaci, ale zase na druhou stranu on se právě nachází v daleké předaleké galaxii. Radek se usmál svému vnitřnímu vtipu a pokynul Rodneymu vztyčeným palcem a dořekl : „Hodně štěstí!“.

Radek šel rovnou do Elizabethiny kanceláře, Oh, kanceláře plukovníka Cartrové, stále i po téměř roce si nemůže zvyknout na to že je Elizabeth pryč…….

Vešel stále zadumaný a pochytil oslovení od plukovníka až na podruhé……

„Oh promiňte, ještě sem byl duchem u Teyli…..“ zalhal důvěryhodně.

Sam se na něj podívala a „Zajisté, doufáme že informace kterou podplukovník přinesl bude užitečná… ale to je jejich mise, pro vás mám něco jiného…“

Radek se posadil na pohovku a se zájmem poslouchal… * Možná konečně nějaká důležitá mise, od posledně co sem zachránil město sem se nikam nedostal, ale na druhou stranu sem měl čas a poslal svůj poslední návrh IOA…*

„Půjdete sám na P3x, moment P3X, promiňte nějak si nemůžu vzpomenout, ta planeta plná dětí…“

A Radkovo nadšení vzalo za své…. *M7G677!!!*

„Ano tady to je M7G677 mají nějaké potíže s naším generátorem, původně měl jít Rodney, ale díky těmto okolnostem musíte jít vy, Rodney říkal že se vám tam posledně líbilo…“

*Hajzlík jeden, jen počkej až budeš příště něco potřebovat…..*

„Ano, počasí bylo překrásné, nevíme proč, ale po dešti se tam místo klasické duhy tvoří duha jež má tvar kruhu……“ nestačil doříct a

„Zajímavé, jděte se připravit vyrážíte za půl hodiny.“ Řekla Sam a obrátila svou pozornost k počítači.

Radek se tedy šel připravit na svou misi…*Jestli mě ti zmetci zase zmalují jako strašidlo…. Ale aspoň bude nějaká sranda, možná se jim už vykvasila první várka piva… rozkazy byli jasné pomoct jim se technicky rozvíjet a posledně sem jim dal plány na jednoduchém pivovárek….* Zvuk otevření dveří přerušil Radkovo zahloubání, otočil se a před ním stála doktorka Kellerová ve své kráse….*Hm, heřmánek...* Radek se postavil a přivoněl k jejím vlasům… *Voní stejně jako maminka..* zavzpomínal Radek a ustoupil o kousek dále..

„Dobrý den, co pro vás mohu udělat doktorko?“ zeptal se s nadějí v hlase…

*Oh, už zase přivoněl k mým vlasům, nechápu co to znamená, možná bych to měla zmínit doktorce A* nestačila si promyslet a „Slyšela jsem, že se chystáte na M7G677, měla jsem tam jít příští týden, abych jim doplnila zásoby léků, ale když jsem se doslechla že vás tam Sam posílá tak sem si řekla, jestli byste jim je nepředal sám a zeptal se Kristy, tamní lékařky jestli potřebují pomoct s něčím jiným a dal mi vědět?“ usmála se na něj…

*Pro ten úsměv cokoli..* „Samozřejmě bude mi potěšením, kde jsou ty léky?“ zeptal se Radek a sám se pousmál a poposadil si brýle…

„Už jsou naložené na jedné z Malp sond a čekají před bránou.“ Dodala s úsměvem a vydala se zpět na ošetřovnu………..



Radek došel do hlavní vesnice, Malp s léky jel těsně před ním, připadal si zase jako malý kluk s autíčkem na ovládání….

„Doktore Zelenko, vítejte zase u nás….“ Pozdravil Valen hlavní starší vesnice.

„Jsem poctěn, prý máte nějaké potíže s generátorem, ano?“ šel Radek přímo k věci a všiml si že se Valen ohlédl za sebe a ostatní starší *Starší a je jim jen něco kolem 20 ?!? *

Valen se podíval Zelenkovi do očí a „A-Ano, něco s generátorem…, vidím že jste přinesl sebou léky pro Kristin.“ Otočil se na 19-cti letou dívku a pokynul, ta a ještě dvě mladší dívky začali ihned brát léky ze sondy.

Valen s ostatními zamířili do hospůdky naproti a Radek je následoval, usadili se u stolu naproti baru a hostinský každému přinesl pohár s pivem….

Valen se postavil a okolí stichlo..“Dnes je štastný den, doktor zelenka se vrátil a my mu připíjíme na jeho zdravý a dlouhý život, a také na jeho pomoc když se nám porouchal generátor a taky na jeho pomoc s výrobou tohoto lahodného nápoje, na doktora Zelenku!“ domluvil a připil si , všichni ho následovali a poté pokynuli na Radka, jež byl po dlouhé době zase na něco pyšný..*Poznámka pro sebe, zmínit se Valenovi ať ostatním z Atlantis neřeknou kdo jim pomohl postavit pivovar…*

„Děkuji zaa vaší pohostinnost, ale musím se vrátit ke své misi, na generátoru závisí vaše přežití, napájí antické maskovací zařízení a tím vás chrání před útokem Wraithů…“ začal vysvětlovat Radek a všiml si že si Valen a ostatní dva chlapci po jeho pravici vyměnili zase ten divný pohled..*Tady něco nehraje… Ale neblázni jsou to jen děti….*

Valen se postavil a vyšel ven, Radek na ex dopil své pivko a vydal se za ním, nikdo jiný je nenásledoval.

Valen se otočil na Radka a spustil: „Musím se vám omluvit doktore Zelenko, že jsme vás sem nalákali, není žádný problém s naším generátorem…“ pokynul rukou a Radek se zdržel svého komentu a nechal Valena pokračovat.“ale máme tady jistou situaci, stalo se to před pár měsíci….:

M7G677 před čtyřmi měsíci:
Bylo slunné odpoledne a Valen právě odcházel od koštování jejich prvního piva…. Když se na obloze objevila rozžhavená kometa, jejíž zvuk vyhnal celou vesnici ven. Sledovali jak dopadá za nedaleký les a poté ucítili jak se pod nimi zem otřásla. Lovci z vesnice se shromáždili a s Valenem v čele a s kušemi v pozoru se vydali k místu dopadu.
Došli na vrchol kopce a viděli že zem v okruhu několika set metrů je na uhel a chybí část lesa. Valen uviděl ve středu něco se pohnout a sám se zamířil podívat co, nebo kdo to je. Byl jen pár metrů od té postavy, již rozeznal že je to člověk, žena, nejstarší jakou viděl a je celá pokrytá hlínou, bez jakéhokoli oblečení. Otočil se na své lovce a pokynul jim, aby mu pomohli.
M7G677 současnost:
„Takže sem jí vzal do svého domu, moje žena jí umyla a oblékla. Byla jako mrtvá téměř další dva dny, až se jednou probrala a začala mluvit o věcech o kterých jsme neměli ani ponětí, říkala že splnila svůj osud a neví co dělat, ale pochytili jsme tři jména Atlantis, doktor Rodney Mckay a doktor Radek Zelenka. Ah, tady jí máme.“ Ukázal na překrásnou ženu s havraními vlasy jež si hrála s dvěma asi šestiletými dítky na honěnou. Oblečená v tamní látce, jež jakoby zvýrazňovala její postavu a sukní jež ukazovala její překrásně tvarované nohy jako od bohyně krásy Afrodithé….

Radek snad neviděl krásnější ženu a její smích se mu zaryl přímo do srdce, pozoroval jak jí vlasy plají do rytmu jejích pohybů a kombinovaného smíchem jejím a dětí okolo, Radek na tuto podívanou nemohl přestat zírat a snažil se vše zapamatovat, protože v životě neviděl nic krásnějšího ve svém životě. *To je ta nejkrásnější žena kterou jsem kdy viděl, té by mohla samotná Helena trojská závidět..* pomýšlel Radek a sledoval tu nádhernou vizi před sebou *Ta kdyby byla mojí ženou a sledovat jak si hraje s …* Radkovi se na tváři objevil výraz čirého štěstí a touhy. Tajemná černovláska se pomalinku napřímila, přehodila si své nepoddajné vlasy na jednu stranu a podívala se přímo na Radka, který v tu chvíli úplně zamrzl…

Černovláska se podívala na Valena a cizince, který přišel z daleka, chtěla se již dlouho potkat s cestovateli z jiných planet, podívala se přímo na cizince a na tváři se jí objevil úsměv ještě jako nikdy a pomalu se rozběhla k *Radek!* cizinci.

Radek jako by ho blesk uhodil, ihned rozpoznal tajemnou krásku *Tohle není možné!* nemohl tomu uvěřit, viděl jak se k němu ladně rozběhla s úsměvem na tváři a jeho jménem na svých půvabných plných rtech: „Radku!“

Radek rozpřáhl své ruce a objal jí do náruče a jemně zašeptal: „Fran, neboj, všechno bude v pořádku!“ a pevně jí objal, cítil její slzy na své tváři *Hm, by mě zajmalo jak tohle dokáže…. Ah to je jeden z nejpříjemnějších okamžiků mého života…. Cítím její tělo jak se chvěje… Neuvěřitelně vzrušující…* Pomalinku jí hladil po vlasech a zlehounka jí hladil a snažil se jí uklidnit a k jeho úžasu to fungovalo, jemně přivoněl k jejím vlasům.*Heřmánek a fialky, ta nejkrásnější vůně na světě..* Fran se uklidnila a lehce se odtáhla od Radka.

„Doktore Zelenko, jsem ráda, že vás znovu potkávám, prosím udejte informace pro mou další misi“ řekla Fran s vážnou tváří a všechny předešlé emoce jakoby zmizeli.

Radek se na ní udiveně podíval když *No jistě! Rodney jí stvořil, ale já sem mu pomohl jí naprogramovat, po dosažení cíle a znovusetkání s jejími stvořiteli se zapne primární direktiva…..* „Fran, jak si se sem dostala?“ zeptal se radek a posadil se s ní na nedalekou lavičku, Valen odešel spolu s dětmi se kterými si Fran hrála a nechal je osamotě.

„Nevím toho moc doktore, části paměti jsou poškozené a nejdou načíst, poslední co mám čisté je jak jsem aktivovala program a ostatní replikátoři se začali destabilizovat, poté mám v záznamu jev 3789, což nevím co znamená a pak má první vzpomínka je na chvíli kdy jsem se probrala u Valena v domě.“ Shrnula Fran.

Radek nevěděl co si s ní počít, jestli řekne o jejím objevu Rodneymu nebo Sam, tak mu jí nejspíš rozkáží deaktivovat a to by bylo velmi špatné za tu chvilku jak jí viděl v interakci s dětmi poznal že předčila své programování, ale na druhou stranu to může být jen lest jak se dostat na Atlantis… Radek zvážil pro a proti a rozhodl se.

„Fran, svou misi jsi splnila, replikátoři byli zničeni, tedy aspoň ty o kterých víme, pro ostatní nemáš žádný význam a pravděpodobně budeš deaktivována. Ale jak jsem tě viděl jak si hraješ s dětmi, nosíš místní šaty a všechno okolo, vidím že si změnila sama sebe v něco víc. Už při tvých odpovědí při plánování mise ses mi zdála jiná než ostatní replikátiři a tohle to jen dokazuje a proto ti dám na výběr. Buď až se vrátím na Atlantis tak jim řeknu o tobě a uvidíme co se stane, nebudu ti lhát nejspíš to dopadne velmi špatně. Nebo jim nic neřeknu a ty můžeš žít tady, myslím že Valenovi by to nevadilo“ vysvětlil Radek Fran a napjatý očekával odpověď.

„Doktore Zelenko-… nestačila doříct

„Radku“ vyrušil jí Zelenka.

Fran se usmála a „Radku, já jsem za ty čtyři měsíce tady prožila neuvěřitelné věci a chtěla bych dál, ale zase na druhou stranu to byli ty nejhorší čtyři měsíce, nemít žádný úkol, tito lidé jsou hodní, ale nemají ponětí o žádné technice a…“ nestačila doříct a z očí se jí vyhrnuli slzy.

Radek sledoval její zpověď a když viděl že začala opět brečet, tak se k ní naklonil a objal jí. Jednou rukou jí hladil po vlasech a tváři, druhou jí jemně přejížděl po její třesoucí se ruce. Fran se mu podívala přímo do očí, Radek se topil v těch jejích očích pro něž by válečníci vedli krvavé války jen pro to aby do nich mohli nahlédnout a ani neví jak a proč a pomalinku se k sobě přibližovali.

Radkovi rty byli čím dál tím blíž těch Vrániných. Jemně se dotkl svým horním rtem jejího a s něhou jí políbil. Spodní ho následoval a Radkovi rty splynuli v jeden s Franinými. Lehounce opětoval svůj polibek a pronikal dále do jejích úst. Fran odpovídala se stejnou něhou a jejich jazyky se setkali a proplétali v okamžiku naprostého štěstí. Líbali se necelou minutu, než se Radek odtrhl, aby nasál potřebný vzduch.

Fran se dívala přímo do jeho očích a Radek se díval do jejích, stále jednou rukou jemně jezdil po jejím loktě a zhluboka oddychoval.

„Fran, tohle bylo neuvěřitelné, ještě nikdy jsem necítil něco takového…“

„Já též, nechci o to přijít , ať je to cokoli, co budem dělat?“ ptala se zoufale.

„Neboj, já se zítra musím vrátit na základnu a ty zůstaneš tady, nikomu o tobě neřeknu a ty budeš v pořádku. Při každé volné příležitosti se sem k tobě vrátím a přinesu ti nějaké věci na studování. Uvidíme jestli to bude fungovat, řekněme měsíc a poté se rozhodneš co dál, souhlasíš?“ téměř bezhlesně dodal.

„Ano, uvidíme co nám budoucnost přinese: Imperium mihi , quod ego pareo.“ Dořekla měkce.

Radek poznal že to byla atičtina, ale bohužel nevěděl co to znamenalo *Poznámka pro sebe, zjistit co to ríkala ale znělo to sladce a nějak povědomě sexy…* a přitakal: „Dobře, já zajdu za Valenem a domluvím se s ním, uvidíme se později? Co třeba za dvě hodiny v té hospůdce na hlavní třídě?“ zeptal se nesměle a s úsměvem Zelenka.

„Ano, budu tam, půjdu se převléci.“ Dodala téměř zasněně fran a vydala se na opačnou stranu.

Radek zařídil s Valenem že všechny záležitosti bude mít na starosti on a když se něco přihodí bude valen vždy žádat o Radka osobně a ne nikoho jiného. Vysvětlil Franinu důležitost a to že jí nesmí nikdo z Atlantis najít. Poté zamířil do hospůdky, kde na něj již čekala Fran v překrásných zelených šatech a Radkovi svítili očka štěstím……………………………

Radek byl právě ve své laboratoři na Atlantis. Okamžitě po návratu z jeho překvapivě podařené mise se musel pustit do záchrany Lornova a Rodneyho zadku. Nejenže nezachránili Teylu a dítě,ale přišli o dva členy Lornova týmu ale Evan s Mckayem jsou zasypáni v Michalově továrně a Daidalos je kvůli rušení nedokáže přenést ale zachytává jejich životní údaje. Takže je na Radkovi jak vymyslet plán na jejich záchranu během příštích 24 hodin jinak se udusí. To to tak pěkně začalo. Konečně našel sexy ženu jež ho přivádí k šílenství a on jí taky *Co na tom že je to replikátorka, poznámka pro sebe zkusit změnu zevnějšku nebo určitých partií.. možná* měl se vrátit hned druhý den na rande, které kvůli podplukovníku Sheppardovi nestihne a Sam je na něj naštvaná protože se IOA rozhodla odtajnit, že to on napsal onen program na zničení ori pomocí replikátorů. *Plán byl bezchybný a kod na autodestrukci fungoval, tak co?!*, aspoŇ že se jí nebude muset víc dívat přes ruce hned po této krizi odchází zpět do SGC a novým velitelem bude někdo z IOA. *Doufám že Richard, dobře hraje šachy a dluží mi pár laskavostí jako protislužbu za projekt Samson….*Možná několik odchodů na M7G677 bez udání důvodu a opětovné setkání s Fran.* Ale nejdřív musí zachránit Rodneyho, jinak z něj bude hlavní vědecký důstojník a nedostane se nikam dlouhou dobu!

Radek se unášel vzpomínkami na předešlou noc strávenou s Fran a na tváři se mu usadil výraz naprostého štěstí, rozhlédl se kolem sebe a zpozoroval že na něj všichni divně dívají, chystal se je okřiknout, když v tom ho to trklo*To pude!*

“Mám to, já to mám! Zavolejte okamžitě plukovníka Cartrovou!“ dodal Radek a začal psát do svého notebooku řešení……………….

GOOD. Je to slibné

wow, čekal jsem hodně, ale že to bude takhle zajímavě jsem vážně nečekal

docela zaujimave pokracuj

Tak a máme tu další díl, doufám že se vám bude líbit a takovej menší spoiler do další Někdo objeví existenci Fran..........

Zelenka: Hledaní a Záchrana

Shivers run through the spine
Of hope as she cries
the poison tears of a life denied
In the raven black night
Holding hands with

Dark light
Come shine in her lost heart tonight
And blind
All fears that haunt her
With your smile
I Dark Light

In oblivion's garden
Her body's on fire
Writhing towards the angel defiled
To learn how to die
In peace with her God

Dark light
Come shine in her lost heart tonight
And blind
All fears that haunt her with
Your smile
Dark Light
By H.I.M.

Doktor Zelenka se právě vracel ze Země na Daidalovi. Procházel chodbou do jídelny, kde měli k obědu opět bramborovou kaši a obrácený řízek, již počtvrté za poslední 2 týdny, ostatní se se svým jídlem nechutně piplali, ale naštětí pro Radko, to bylo jeho oblíbené jídlo. *Začíná to bejt podezřelí příští český jídlo rači přehodíme až na pondělí…*

Přemýšlel si v klidu Radek a procházel si seznam nových lidí co přibrali na Atlantis, jeho oči se zastavili již na 7 ženě, vojákovi, kterou si vyžádal podplukovník Sheppard…*To je daší vojanda, a zase pěkná, by mě zajmalo odkud je všechny bere, když si vzpomenu co za vojandy máme v české armádě, ty je snad musí platit zlatem nebo co…*

Radek si dál pročítal rozhodnutí IOA o posledních událostí v pegasu. Radek dostal vyznamenání za vynalézavost při plánu na záchranu záchranného týmu…. Evan zůstal na Zemi, jeho zranění nebylo vážné, ale potřebuje rehabilitaci a na Atlantis s nadcházejícími událostmi kvůli Michalovi a Teyle s dítětem jsou stále na hraně.. Plukovník Cartrová byla převelena k generálu O´Neillovi jako osobní poradkyně..*Vůbec to není podezřelí..* a novým velitelem Atlantis je agent Richard Woosley.*Nemůžu se dočkat až to uslyší zbytek hlavního personálu.* Radek nemá s „Rickem“ žádné problémy, znají se pár let před tím než se Radek připojil k Atlantis na její první misi a než se Woosley stal poradcem víceprezidenta, znají se z šachových turnajů již téměř patnáct let *Ale nikomu to říkat nebudu, Rick to tak chtěl…* a plnil pro něj na Atlantis mise pro IOA jež jsou přísně tajné *Nikdo v IOA neví že Richardův tajný zdroj jsem já… a má to své výhody..* Radek se nemohl dočkat, aby se zase podíval na M7G677 kde na něj čekala skoro dva měsíce od jejich poslední návštěvy Fran.

Byl tam jen na pár hodin než se vydal na Zem kvůli hlášení a fázi dvě v projektu Samson. Stačil zapojit Fran její počítač a část antické databáze co přines k tomu aby se nenudila. Prošli se k blízkému jezírku, celou dobu se drželi za ruce a Radek jí vyprávěl báseň, spíše song jež se mu líbil a k jeho velkému překvapení byla Fran unešená. Škoda že neměli víc času. Pár vášnivých polibků jež si vychutnávali bylo k nezaplacení, ale ty dva měsíce od ní, Radek byl zoufalý.*Mám pro ní dárek, doufám že se jí bude líbit..* Radek byl ponořený do svých myšlenek z nichž ho probral bitevní alarm………..

*Kurva, co zase, doufám že to není stejnej problém jako včera, o půl jedné v noci se rozezní bitevní alarm, a já, plukovník Caldwell a Richard jsme museli nechat šachového turnaje a jako blázni jsme se vyřítili na můstek a všecno protože nějakej poručík rozlil kafe na svůj panel… ten se z tý kuchyně nedostane co je rok dlouhej…*

Radek se dostavil na můstek kde byl už Woosley i plukovník Caldwell a Radek šel rovnou k skenerům.

Na můstku vládla vzrušená atmosféra, protože jestli to co viděli z okna můstku byla pravda, tak………………

Steven se obrátil na Radka: „Tak co doktore Zelenko, je to to co si myslím?!“

Všechny oči se upřeli na Radkova záda a sledovali jak provádí nějakou analýzu a mačká na dotykovém displeji nějaké příkazy….. když se obrátil a „Ano všechno to potvrzuje, před námi je šest lodí třídy Aurora, bez posádky a přesto v dokonalém stavu. Skeny neobjevili žádné toxiny v atmosféře na všech lodí a i skeny po replikátorech vyšli negativní..“ nestačil doříct a

„Skvělé, informujte kapitána Danielse ať okamžitě připravý výsadky a doktorka Novakowa s doktorem Zelenkou připravý lodě k cestě v hyperprostoru, přivezeme si na Atlantis suvenýry hoši!“ řekl plukovník a podřízení okamžitě začali plnit jeho rozkazy když…

„Stop! Vy Blbci!“ vykřikl Zelenka. „počkejte to není všechno, zachytávám šifrovanou zprávu v atičtině, je to varování, aby nikdo nechodil na ty lodě, jsou podminovány a při první změně vybuchnou!“ dořekl Zelenka jedním dechem.

Woosley zatím pozoroval událost jež se udála, šest lodí třídy Aurora jež by začlenil do obrany Atlantis, Pegasu a hlavně Země, to by byl neuvěřitelný start a pro něj v IOA i velkou moc…

Plukovník se zklamaně podíval na Zelenku: „Dokážeš to prolomit? Nemůžem,e tady ty lodě jen tak nechat může je najít kdokoli a z toho by byl velkej problém.“ Konstatoval jednoduše.

Radek nevěděl co dělat, potřeboval čas, aby zjistil jestli to má vůbec cenu….. „Dejte mi 48 hodin na analýzu situace a pak vám s doktorkou Novakowou podáme naše závěry…“ řekl Radek.

„48 hodin?!? To je moc dlouho už takhle máme zpoždění dva dny a kdo ví jak dlouho než někdo objeví ty lodě a nás tady s nima..“

„Ale já potřebuju těch 48 hodin na celkovou analýzu, bez ní nebudu vědět jistě jestli je možné ty lodě zachránit a zničit je jen kvůli času by bylo vojensky i logick zbytečné…“ přesvědčoval Zelenka a dráždil Stevena, jako celou cestu, padli si do oka už při bitvě s poslední Aurorou a předtím, protože Caldwell považoval doktora Zelenku za názor rozumu stejně jako doktorka Weirová jež vždy diskutovala se zelenkou o Rodneyho nápadech.

„Doktore Zelenko nepleťte se do mojí práce, víte že vás respektuju, ale pro mě je hlavní bezpečí lodi a lidí v nich na prvním místě a považuji čekání za zbytečně dlouhé!“ nedal se plukovník.

*Počkej teď tě setřu…* nestačil domyslet svou reakci Radek, když se ozval Woosley.

„Pánové, jako nový velitel Atlantis mám ve všem poslední slovo já, takže jako moje první rozhodnutí jako velitele v Pegasově galaxii je, aby doktor Zelenka a jeho tým okamžitě začali s analýzou lodí, něco mi říká že je budem potřebovat velmi brzo. Radku, máš 24 hodin, pak potřebuju znát tvoje hodnocení, …..viděl že se Radek chystá oponovat… a ani nic nezkoušej, 24 hodin, ani o minutu víc!“ dořekl Woosley a odebral se pryč z můstku.

Steven a Radek se na sebe podívali a přitakali, příští šachový turnaj hrajou spolu proti němu a odebtrali se každý za svou prací…..

Radek s doktorkou Novakowou dělali nepřetržitě skoro 20 hodin a všechno na co přišli vedlo ke zničení všech lodí či jen těch Antických… až poslední simulace za pomocí Asgardského panelu našli jedno řešení, i když stále vysoce riskantní…..

O4 hodiny později, konferenční místnost, Daidalos hluboko v Pegasově Galaxii:

„Takže jestli jsem to správně pochopil..“ začal již po druhé plukovník Caldwell… „Tak jste přišli na to že můžete zachránit jen jednu loď než se zbytek aktivuje a exploduje…“ opakoval..

„Ano, kvůli nedostatku času..“říkal a otočil se na Woosleyho jež se usmál a přikývnul „Kvůli nedostaku času je tohle jediný plán na který jse přišli použijeme Asgardský transportní paprsek jež při dostatečné energii kterou přesměrujeme z ostatních systémů dokáže na 35 vteřin dostat pět lodí do stavu damaterializace a tým jež se transportuje současně na můstek zbývající Aurory bude mít právě 35 vteřin na aktivaci podsvětelného pohonu a dosáhnutí bezpečné vzdálenosti od výbuchu. Necelé dvě vteřiny před koncem paprsku se automaticky na Daidalovi díku programu jež jsme společně s doktorkou Novakowou napsali aktivují štíty a tým na Auroře též přecede energii z podsvětelného pohonu do štítů a obě lodě by měli přežít bez vážných problémů…“ ysvětlil znova Radek všem přítomným….

Woosley znovu poslouchal Radkův plán, musel uznat že za těch 24 hodin se toho moc udělat nemohlo a tak když mají možnost zacránit aspoň jednu loď tak by to měli zkusit, ale jakou, Radek dal na výběr dvě jež jsou na okraji a mají největší šanci na přežití, tedy číslo jedna má o 10 procent lepší šanci, ale zase má jen poloviční výzbroj a pár trhlin na spodních poschodích. Zato druhá má plnou výzbroj dronů, neporušené antické lasery, jež by měli mýt podobný výkon jako antické satelity, nepoškozenou energetickou síť, ale jeden z hypermotorů je vážně poškozen a druhý lehce… Po zvážení všech pro a proti se Richard rozhodl:

„Dobře, pánové a dámo… pokynul doktorce Novakowé… jsem pro, zachráníme druhou loď jež má větší vojenský potenciál. Doktorka Nowaková bude ve strojovně a zabezpečí bezproblémový průběh plánu s transportéry a plukovník Caldwell bude vše koordinovat na můstku, já a doktor Zelenka spolu s kapitánem Danielem se transportujem na Antickou loď a uvidíme co z toho bude. Bežte se připravit za deset minut začínáme!“ dořekl sebejistým hlasem a čekal až se všichni rozejdou, ale Radek tam zůstal jako poslední….

„Ricku, co blázníš?! Máme asi tak 60 procentní šanci na úspěch a ty se přiřadíš do té nejobtížnější části plánu, proč?“ nechápal radek, protože nikdy v minulosti se Richard Woosley nepustil do riskantní operace.

„Radku, je to jednoduché, po tom co doktorka Weirová zemřela a plukovník Cartrová je převelena, bude v pozici velitele člověk z IOA a k tomu já, vím jak se cítí vojenský i vědecký personál vůči mě. Nemám žádné vojenské zkušenosti, o vědě vím jen to, co se napíše v shrnutí pro IOA a byl sem všeho všudy asi pětkrát mimo Zemi a pokaždé sem čelil špatnému konci či při poslední návštěvě Atlantis jsem se taky nevyznamenal, takže tohle je rozhodnutí čistě politické, když přežiju získám si podporu vojáků a možná obdiv vědců jež by se do takové operace nepustili jak si asi říkáš a když se to nepovede, tak stejně dostanu podporu vojáků protože jsem málem přišel o život při získání nové válečné lodi, tedy za předpokladu že nás stihnou přenést zpátky…“ svěřil se Richard Radkovi.

„Šance 50 na 50“ řekl Radek klidně a odebral se do svého pokoje pro antické PDáčko s nímž se mu snad podaří uskutečnit plán…*Jestli umřu tak se snad někdo postará o Fran…*



M7G677:

Fran se procházela jako tělo bez duše, což k tomu že je replikátor a ani duši pravděpodobně nemá vypadalo o to smutněji. Vesničané, i sám Valen s Lanou jeho ženou se snažili Fran pomoct, ale nic nepomáhalo. Byli to již 3 měsíce, co se tu ukázal doktor Zelenka a Valen i ostatní měli obavu co se s Fran stane. Radek říkal že se vrátí za dva maximálně za dva a půl měsíce a již jsou to měsíce tři……………..

Fran nejedla celý týden. Ne že by pořebovala jíst či pít, ona získávala energii potřebnou pro fungování ze sluneční energie, ale dokáže ocenit chuť jídla a přeměnit její biologickou hodnotu zpět na energickou a využít jí, ale Ona byla stále u Radka, nevěděla co se s ním stalo, kde je a zda na ní myslí, jestli si to nerozmyslel.

Valen začínal mít o Fran i o doktora Zelenku velký strach. Fran chodila celé dny bez jídla či pití stále k Hvězdné Bráně a zpátky. Včera se ho snažila přesvědčit, aby se ozval na Atlantis a zjistil co je s doktorem Zelenkou. Ale Radek mu právě to kladl na srdce, že nemají kontaktovat Atlantis, nebude-li to nebezpečné pro celou vesnici….. Dokonce ani jeho žena, Lana nedokázala dostat z Fran ani slovo a to se za ten rok co se znají z nich stali ty nejlepší kamarádky… opravdu nevěděl co bude dělat……

Fran opět seděla na lavičce před Hvězdnou branou a přemýšlela co se asi mohlo Radkovi přihodit, když se aktivovala příchozí červí díra. Fran instinktivně zalezla za nejbližší strom a pozorovala kdo přichází…….

Viděla, že z Brány přijíždí pozemská sonda a její srdce poskočilo. Poté vyděla že vychází jedna osoba a brána se deaktivovala a Fran okamžitě poznala onu osobu, JEJí RADEK se vrátil……

Fran se rozeběhla z poza stromu k Radkovi a ten ihned jak jí spatřil se rozeběhl k ní. Objali se a políbili jako milenci za prvního máje… Radek prozkoumával Franina ústa s něhou a potlačovaných chtíčem jež ho přiváděl k šílenství poslední tři měsíce……

Fran opětovala polibly se stejnou verbou a byla opět štastná *ON nezapomněl, Je zpátky!!* a doufala, že tento okamžik nikdy neskončí…………………………………………..

Fran seděla vedle Radka ve Valenově domě kde právě vyprávěl proč se vrátil tak pozdě. Valen, lana i Fran byli jeho vyprávěním přímo unešeni. *Takže Radek získal pro Atlantis novou válečnou loď, ale hohl při tom umřít, doufám že už tak nikdy nebude riskovat, jinak nevím co si počnu…* Přemýšlela Fran a stékala jí slza z oka, čehož si všiml Radek a slzu ji setřel svým kapesníkem a pohladil jí po tváři a jemně políbil což zahnalo její chmurné myšlenky.

Fran se s Radkem odebrali na večerní procházku k nedalekému jezeru jako před třemi měsíci, zastavili se na stejném místě a Radek se podíval do Vrániných očí a řekl jí:

„Meus mucro ego locus procul vestra imperium.
Meus cruor vobis ego mos effundo.
Meus vita prodigo pro vestra causa.
Umquam obedienter ut vestra mos,
Imperium mihi , quod ego pareo.“ Řekl Radek v atičtině a Fran se podlomila kolena.

Fran čekala ledacos, jejich první milování, vyznání lásky, to že jí řekne že se už nemůžou vidět, ale Radek se naučil a velmi dobře i vyslovil Antickou řeč pro požádání k sňatku….

Fran nevěděla co říct. „Jak?!“

Radek se na ní podíval, čekal Ano či Ne, Možná nebo něco takovýho, ale Jak?!.....

„Když si mi minule řekla: Imperium mihi , quod ego pareo. Tak jsem si to vyhledal a našlo mi to celý rituál a při té záchraně Spika, vím divný jméno, ale to je celý rick, jsem si nachvíli myslel že to nezvládneme, štíty se nechtěli nahodit a já sem opakoval celou proceduru když jsem viděl jak první lod již vybuchla, v té chvíli jsem se rozhodl že jestli se z toho dostanu živý pryč tak si tě vemu za ženu…“ řekl Radek nesměle a s rudými tvářemi.

Fran okamžitě rotála pod jeho vyznáním a políbila ho divoce s vášní a náznakem něčeho co ona ani on v životě ještě nepocítili.

„To znamená ANO ?!“ zeptal se Radek s úsměvem na tváři.

„Ano, ANO!“ a poté odpověděla na Radkovu žádost:

„Eximo damno veneficus vir primoris.
Aelaesia cal sesaer eindral o, sor Ai paeli.
Os jhori sai shi aezaelaer ail shyr eil val.
Umquam obedienter ut vestra mos,
Imperium mihi , quod ego pareo.“

Dořekla Fran a znovu se s Radkem začali líbat………………

Druhý den odpoledne se Radek musel vrátit na Atlantis a ještě před odchodem předal fran její dárek…

Fran otevřela krabičku v níž byl zlatý přívěšek s Radkovou fotkou uvnitř. Fran se na Radka podívala se slzami v očích a znovu ho políbila.

Radek prošel portálem na Atlantis a fran s Lanou se pustili do přípravy na svatbu jež bude za 7 měsíců od požádání dle Antického zvyku, ale bude to pozemská svatba, na cěmž se shodli a příští týden se Radek vrátí, tedy jestli pude všechno na Atlantis podle plánu a nebudou žádné komlikace……………………………………………………………………………………….

Dost, dost dobrý.. chválím. To s těmi antickými loděmi mě dostalo, jen tam mohl být i popis tý záchranný akce

Výborná část, akorát škoda že nezachránili víc těch lodí....

Chtělo by to pokračování

No ono prostě přešlo, je to víc než rok a nějak jsem neměl čas, pak jsem měl jiný věci atd, takže tohle je prostě nedokončený..... ale píši novou povídku, něco s unoiversem kdyby se Radek náhodou ocitl na Destiny s ostatníma....