Realistické vesmírné lety (nejen sci-fi)

Stručně řečeno o kvantové mechanice: je v tom strašný bordel a odporuje to běžné logice, čili bych jejím náhledem nezkoušel přijít na díru v quantum entaglement. Zvlášť, když jsme už třikrát řekli, že to jako ftl prostě nejde, protože potřebuješ informace z obou částic, abys zjistil, co se s nimi vlastně děje (a jestli tedy +1 ebo -1, jestli rotují nebo nerotují). A tohle druhé pozorování logicky může letět jen lightspeedem, takže ti to je na nic. Takže ne, ty jako pozorovatel na lodi prostě NEVÍŠ, co se s částicí děje (ať už je to cokoliv) bez imputu pozorovatelů druhé částice. To, že se částice mění napříč vesmírem je pravda, ale ty prostě nevíš jak se mění, takže z toho žádnou informaci nic nedostaneš. Zřejmě dokonce i kdyby na Zemi druhou částici zničili, tak se to ze své nedozvíš, dokud ti o tom nepošlou echo rádiem. To je pointa toho, proč všechny z kvantové mechaniky bolí hlava (my všichni jsme tu sice laici, ale SROZUMITELNĚ ti ani vědátoři většinou neřeknou o moc víc). Je to něco jako existující Nepravděpodobnostní pohon...

Myslím, že nejlepší bude začít s chápáním kvantové mechaniky a toho, proč se pleteš, raději tady (stačí dva díly ze tří, ten třetí by ti dodal nápady na jíné šílenosti) - The Elegant Universe, part 1.

Jestli to funguje skutečně přesně takhle, jak se tím jako má dát šifrovat, když tu "šifru" - tj výsledek měření u vysílačky, musíš stejně poslat "vedle" lightspeedem, aby sama ta šifra byla čitelná?

Tak klíč je přece vždycky potřeba přenášet jinym kanálem, ať už se jedná o jakejkoliv druh přenosu a jakejkoliv druh šifrování.
Pointa je v tom, že i čtení zprávy ovlivňuje její obsah a tudíž ji nejde přečíst víc, než jen jednou a jestli někdo bude odposlouchávat, přenos tim naruší a ty to okamžitě zjistíš.

Ultramarinus: to co navrhuješ má ale jeden naprosto zásadní problém - procesem teleportace se kvantový propletení zničí, tj. ty tu částici nemůže měřit opakovaně (resp. můžeš, ale je ti to k ničemu protože pak už propletený nebudou).

Ray:
Ok, mě jen jde o to, že k předání informace NEPOTŘEBUJU "vědět co se s částicí děje", když by bylo možné, aby pozorovatel u "obrazu" mohl zjistit, že se (v průběhu vysílání) děje vůbec NĚCO "jiného", než předtím, (dokud se nevysílalo). Ale asi máš recht v tom, že standardní logika tohle moc dobře nepokryje.

Air Force:
Ano, to, že snaha o odposlech kvantové teleportace naruší proces v té "FTL polovině vysílání" vím. Mě šlo ale o to, že podle toho co mi naznačujete, se musí "vedle" (tj ZACHYTITELNÝM a snadněji dešifrovatelným rádiem) posílat nejen "klíč", ale i výsledky změn na "vzorové" částici. Takže klíč a zároveň zprávu...? Tohle by z celé té "kvantové" části komunikace dělalo zbytečnou drahou přítěž.

Ralen:
Takže jedním (a to i "oprávěným", nikoliv jenom jako snaha o odposlech) změřením "obrazu" zničíš jeho spojení se "vzorem"? To by ale znamenalo, že ani na šifrování se to moc dlouhodobě použít nedá, dokud tenhle systém nezavede nějáké "automatické nahrazování částice", kdy by částici už "odpoutanou" od svého vzoru musel nahradit NOVOU částicí, která je ještě spojená pokaždé, když přenese i tu nejzákladnější informaci...

Však já tvůj koncept pochopil, ale znovu opakuju, že dle mého chápání se ani nedozvíš, jestli došlo nebo nedošlo ke změně. "Vědět, co se s částicí děje" vs. "děje se s částicí vůbec NĚCO jiného?" = totéž.

Ultramarinus píše:

Ralen:
Takže jedním (a to i "oprávěným", nikoliv jenom jako snaha o odposlech) změřením "obrazu" zničíš jeho spojení se "vzorem"? To by ale znamenalo, že ani na šifrování se to moc dlouhodobě použít nedá, dokud tenhle systém nezavede nějáké "automatické nahrazování částice", kdy by částici už "odpoutanou" od svého vzoru musel nahradit NOVOU částicí, která je ještě spojená pokaždé, když přenese i tu nejzákladnější informaci...

Prostě mu tu jednu propletenou částici pošleš po drátě.
A k tomu že by to bylo takhle zbytečný, tak tahle technologie má kromě šifrování ještě jedno využití - kvantová teleportace je jediný způsob jak někomu sdělit kvantový stav nějaký částice (což se standardní metodou - tedy že hodnoty změříš a výsledky někomu pošleš - udělat nedá, protože platí princip neurčitosti). Čili tahle technologie hraje důležitou roli třeba u kvantovejch počítačů.

Ray:
Třeba ne - vědět CO se s částicí děje (př. "přišla o tři z pěti protonů v jádře) proti tomu, "že" se něco děje (změna atomové váhy - aniž by to pozorovatel musel nutně zjistit - z důvodu že přišla o ty tři protony). Teda alespoň mimo kvantovou fyziku to smysl dává, řekl bych.

Ralen:
Částic ("obrazovejch") si mohou vézt plnej kufr, ne? Chci říct, asi se "obrazový částice" v igelitkách nevozej, ale budou i s "klecí" nejspíš stále o dost skladnější, než osobní auto, když jde o pouhé částice.

To určitě hrát může, ale ten článek co se o ní zmiňoval poměrně otevřeně naznačoval, že se využitím k šifrování zabývají DOST vážně - čekal bych tedy, že budou mít nějáký fígl, který bude v důsledku znamenat, že technologie je nejenom pro šifrování POUŽITELNÁ, ale i UŽITEČNÁ (narozdíl od toho, jak by to -ne-fungovalo, kdyby platilo zcela všechno, co jste mi o vlastnostech QT řekli a naznačili v souvislosti se šifrováním.)

Mimochodem, díky za pokec kluci. Kvalitní diskuze rozhodně má své kouzlo, i když člověk zjistí, že si něco myslel špatně - třeba já o QT v tomhle případě. Po smrti SG seriálů se tu ve fóru něco hne jednou za uherák a často to není někdo, s kým se dá skutečně diskutovat - občas tam člověk narazí na SG fandu, který SG v podstatě nezná (nebo alespoň díly, o kterých je v daném topicu řeč). Takovej pokec pak, - ze kterého se člověk nedozví nic nového, argumenty se o logiku ani nesnažej a ještě se nadává, když se pokusíte vysvětlit, že Země není placatá - své kouzlo ztrácí.

Nevim kdo všechno tady sleduje XKCD, ale ta jeho podsekce What if? je z pohledu tohohle tématu někdy i docela zajmavá, třeba právě poslední díl o tom, jaký by to bylo proletět se letadlem nad povrchy různých těles Sluneční soustavy, určitě doporučuju pro místní fanatiky.

Salyut-7 (Салют-7 / Saljut-7)
Je rok 1985. Saljut 7 je sovětská orbitální sanice, která obíhá Zemi v bezpilotním režimu. Náhle však přestane reagovat na signály pozemního řízení. Pád této stanice, pýchy sovětské vědy a vesmírného průmyslu, by nejenom poškodil obraz země, ale také způsobil tragédii, stejně jako ztráty na životech. Na stanici proto musí být vysláni astronauti, aby zjistili, co způsobilo poruchu a zabránili katastrofě. Nikomu se však dosud ještě nepodařilo spojit s neovladatelným objektem ve vesmíru. Dodnes se jedná o technicky nejsložitější misi v historii vesmírné navigace.
(ČSFD)


Vremya pervykh (Время первых / Vremja pěrvych / The Spacewalker)
Po úspešnej snímke Gagarin: Pěrvyj v kosmose, ktorej autorom bol Pavel Parchomenko, prichádza Dmitrij Kiseljov s tematicky podobným vesmírnym dobrodružstvom podľa skutočnosti. Režisér sa zameral na udalosti z roku 1965, kedy pri lete kozmickou loďou Voschod 2 Alexej Archipovič Leonov (Jevgenij Mironov), ako prvý človek vo vesmíre, vystúpil z družice do voľného priestoru. Veliteľom dvojčlennej posádky bol jeho najbližší priateľ Pavel Ivanovič Beľajev (Konstantin Chabenskij). Toto je príbeh dvojice kozmonautov, ktorí v čase studenej vojny s odhodlaním riskovali svoje vlastné životy, aby splnili očakávania vysokých predstaviteľov vlády ZSSR v boji s najväčším oponentom v snahe o podmanenie vesmíru: USA.
(ČSFD)


Gagarin: Pervyy v kosmose (Gagarin: Pěrvyj v kosmose / Гагарин. Первый в космосе / Gagarin: First in Space)
Gagarin: First in Space pojednáva o Jurijovi Alexejevičovi Gagarinovi, narodenom 9. marca 1934 v obci Klušino v Smolenskej oblasti Sovietskeho zväzu (dnes Rusko), a jeho lete do vesmíru 12. apríla 1961 o 6 hodine a 7 minúte svetového času s kozmickou loďou Vostok 1, s ktorou uskutočnil jeden oblet Zeme a po 108 minútach pristál na padáku v Semelove v Saratovskej oblasti. Prostredníctvom retrospektív poskytuje informácie z astronautovho detstva v chudobných pomeroch, života letca, novozaloženej rodiny a prípravy na let, kde sa dostal do užšieho výberu s Germanom Stepanovičom Titovom.
(ČSFD)