Stargate: Retaliation-8. Díl-Naděje umírá poslední (1.2.14)

Chudák Daedalos byla to moje nejoblíbenější loď v SG ale yslem že eště jedna zmých obliněných lodí v sg přežila USS Odyssea

Zdravím,

děkuji vám za reakce.

soreno píše:

Tak teď jsi mi zamotal hlavu... Nevím, co si o tom mám myslet...

Yes, účel splněn. To, kdo je v té lodi se teď samozřejmě nedozvíte. Ale můžu vám prozradit, že to bude pěkně zamotané. Celé to začne začátkem druhé série, tak ještě 2-3 díly, ještě uvidím.

kasparova655365 píše:

V těch lodích jsem se nějak přestala orientovat, ale to nevadí.

To opravdu nevadí, tam šlo hlavně o to, že dostali pěkný výprask.

Toto je spoiler!!!:

A bude hůř

deadalos píše:

Chudák Daedalos byla to moje nejoblíbenější loď v SG

No co se dá dělat, život jde dál.

Mr. Mister píše:

No co se dá dělat, život jde dál.

Tak to mě dostalo... Jen by mě zajímalo, kam až chceš zajít s výpraskem?
Pokud si to pamatuji, tak v MW jsou pro pozemšťany samý výprasky...

No podle mě na ní sou lokárdové ať už je to kdokoliv

Výprasky to budou teda sakra pořádný. Ale kdo? A komu? To nikdo neví, snad ani sám autor

To by to byla tak zmatená povídka se zmatenym autorem

Jak to tak sleduji, tak je načase vše uvést na pravou míru.

Pravdou je, že chvílemi jsem opravdu nevěděl, jak to bude dále probíhat. Člověk se v tom rychle ztratí a ještě když Vám SPeeDy předhazuje jeden nápad za druhým, z toho jde pak hlava kolem.

Padlo mnoho variant, tak či onak bude závěr první série nadupaný akcí, zvraty a věřím, že někteří z Vás mě budete následně nenávidět. (Proto jsem si tady raději neuvedl bydliště.)

hehe To je dobře

Neuvedené "bydliště" Ťa neochráni.
A k obom častiam: Veľmi strhujúce a aspoň podľa mňa kvalitné a dobre napísané časti.

Asi zabije Sheparda nebo někoho takového

To by nebylo originální to už v podstatě udělal SpeeDy, takže zničí Zemi a dvě galaxie, to tu ještě nebylo... No vlastně skoro, Patas25 to má u sebe, takže to bude ještě něco jiného...

Pěkně se tady diskutuje. Ale já Vám klasicky nic neprozradím.

Pokud vim Spedy shepperda nezbil jen ho ovládaj wraiti

A preto im treba "zatnout tipec".

Na brněnsku dnes přenesený význam znamená "rázně někomu zarazit jeho nekalé aktivity".

Zdravím,

a jdeme do finále. Vypadá to ještě na jednu část a ta nám završí první sérii.
Přeji příjemnou četbu.

20. Díl –Jednou to přijít muselo – 1. část

Galaxie Mléčná dráha, Země, SGC, tělocvična
Podplukovník David Deamon se cítil o poznání lépe. Většina jeho zranění byla zahojená a jemu samotnému se nechtělo trčet na ošetřovně, odkud ho ve skutečnosti vyhnala jedna ze sestřiček, kterou podplukovník neustále popichoval svými žertíky. Kdykoliv, kdy se mu objevila v hledáčku, využil svých schopností a snažil se ji neotřelým způsobem dostat pod kůži. Jednou to byl levitující kus papíru, na kterém bylo napsáno: „Vezmeš si mě?“, který se jí neustále motal před obličejem do doby, než zmizela z Deamonova dohledu. Při posledním pokusu se celý přikryl prostěradlem a v momentě, kdy Emily přišla zkontrolovat jeho stav, začal pomalu stoupat nad postel. Celé jeho vystoupení bylo doprovázeno znělkou ze seriálu Akta X. Emily z něho s lehkým úsměvem prostěradlo strhla a se slovy: „Běžte se provětrat,“ ukázala na východ z místnosti. Dave, který stále visel nad postelí, se posadil a psíma očima se podíval na Emily.
„Budete tady ještě, že?“
„Nevím,“ nechala ho v nejistotě. Deamon to zkusil jinak.
„Hned jak se vrátím, tak vás zvu na večeři.“ A s blaženým úsměvem na tváři odplul pryč z místnosti. Několik metrů za dveřmi ošetřovny se postavil na nohy a pokračoval dál do tělocvičny.
Místnost kupodivu zela prázdnotou a on se toho rozhodl využít. Z rohu svými schopnostmi doprostřed místnosti přemístil židli sestávající se pouze z tenkých trubek a plastové sedací podložky. Podložka okamžitě letěla pryč, zůstala pouze trubková konstrukce. Ta rovněž nezůstala dlouho pohromadě. Deamon se začal pekelně soustředit, čímž vynesl zbytek židle přibližně metr nad podlahu. Chvíli se nic nedělo, pak se židle přesně v půlce ohnula tak, že protilehlé trubky se dotknuly. Uvnitř v místech ohybu se vytvořily dvě malé telekinetické koule, ty se začaly pomalu rozpínat. Bylo vidět, jak se trubky roztahují a povolují pod náporem Deamonových telekinetických schopností. Nakonec konstrukce povolila a rozdělila se na dvě shodné části.
Následně začalo tvarování. Ze všeho nejdřív z obou dílů vytvořil naprosto rovné tyče. Vzápětí dvojici tyčí ohnul do písmene „D“. Podplukovník otevřel oči a podíval se na svůj výtvor.
„Zdravý a plný sil, to rád vidím.“ Deamona to vylekalo tak, až upustil oba kusy kovu na zem a za řinčení se otočil.
„Jak dlouho už tam stojíš, Danieli?“
„Od začátku představení.“
„A líbilo se?“ zeptal se zvědavě.
„Publikum jásalo,“ pousmál se.
„Ještě aby ne,“ opáčil spokojeně podplukovník.
„Co ruka?“ změnil téma David a pohled mu sjel k Danielově levici.
„Už s ní můžu naplno hýbat.“ A protáhl si ruku, aby dal najevo, že už s ní dokáže manipulovat.
„Měl jsi štěstí.“
„Bez něj by ani nešlo tuhle práci dělat,“ letmo zavzpomínal na některá svá zranění.
„A co tě vůbec zavedlo za mou maličkostí?“ vyzvídal podplukovník. Jackson šel rovnou k věci.
„Určitě se k tobě doneslo, že Luciánská aliance a Praví jaffové v příštích několika hodinách napadnou Zemi. Můžeme předpokládat, že se pokusí o výsadek a jedním z cílů bude pravděpodobně SGC. Kdyby na to došlo, hodila by se tvoje pomoc.“
„Generál Landry tě za mnou poslal?“
„Jak se to vezme. Já mu to navrhl a on jen řekl, ať se tě zeptám. Jestli se ale necítíš, tak…,“ skočil mu do řeči.
„Jsem v pohodě.“

O tři a půl hodiny později, Oblast 51, jeden z hangárů, USS Fénix, můstek
„Stav?“ ozvalo se okamžitě po otevření dveří vedoucích na můstek. Než se plukovníkovi dostalo odpovědi, všichni sborově zasalutovali.
„Pohov,“ prohodil a posadil se do svého křesla a otočil hlavu na kormidelníka.
„Vše v zelených hodnotách, každý člen posádky je na palubě, hangár vyklizen. Všechny lodě jsou již na orbitě, čeká se jen na nás,“ podal hlášení kapitán Hunter Riley.
„V tom případě směle do toho. Máte povolení ke vzletu,“ odvětil Young. Riley ihned začal s předletovou přípravou. Ze všeho první varoval pomocí výstražného systému lodi posádku, následovalo nabití inerciálních tlumičů a otevření hangárových vrat. Několik zrnek písku dopadlo na nedotčený trup bitevníku, který vůbec poprvé spatřil světlo světa.
Seržant zadal další příkaz. Motory ožily a kotevní svorky pustily loď. Krásně předoucí třistačtyřka ladně vyjela z hangáru a za zvýšeného tahu motorů si to šinula za svými sestrami. Proletěla skrz satelitní síť a zařadila se na konec formace pětice křižníků třídy Daedalos. Vzápětí byl plukovník Young přizván do konverzace, která probíhala mezi zbylými kapitány.
„Vítejte, plukovníku,“ oslovil jej s čínským přízvukem jako první plukovník Fu-Tsi, kapitán Sun-Tzu.
„Všechno v pořádku?“ navázal Emerson.
„Zatím ano, uvidíme co v boji,“ projevil částečné obavy Everett.
„Nemějte obavy, problém se štíty byl vyřešen a osobně jsem zkontrolovala i ostatní systémy,“ uklidňovala ho plukovník Carterová.
„Pořád mi ale dělá starosti ten sabotér. Jestli bude dělat problémy i během boje, mohlo by to být hodně zlé.“
„V tomhle ohledu můžeme jen doufat, že se o nic nepokusí, koneckonců jestli je na vaší lodi, tak jde i o jeho krk,“ přidal se plukovník Wildfield. Young dodal je klasické „hm“.
„A jaký je plán? Nestihnul jsem briefing,“ vysvětlil Everett. Slova se jal plukovník Emerson.
„Athéna, Hammond, Fénix, Sun-Tzu a Konfucius se ukryjí za Venuší, kde vyčkají. Odyssea jim mezitím trochu zatopí pod kotlem. Využijeme maskování a partyzánským způsobem pošleme na ty parchanty vše, co budeme moct. Dále je musíme dostat na dostřel satelitní sítě. Je sice nepravděpodobné, že by nám skočili na to, že necháme Zemi bez obrany naší flotily, ale i tak si myslím, že této chvilky využijí a pokusí se zničit několik našich satelitů. Hned, jakmile satelity zahájí palbu, vyrážíte. Navíc se předpokládá vyslání velkého počtu kluzáků. Tady pomohou jednak F tři nula dvojky jak z lodí, tak ze Země, plus satelity.“
„Vypadá to dobře,“ rozmýšlel nad taktikou Young. „Jen mám ještě jednu otázku,“ pokračoval. „Co Anubisova mateřská loď.“
„Ta je jako první na seznamu, většinu Ha’taků by měly zaměstnat satelity, tím pádem bychom měli být schopni ji spojenými silami dostat,“ odpověděl Wildfield
„Rozumím,“ odvětil Young.
„Máte ještě nějaké otázky?“ zeptal se Emerson všech přítomných. Odpovědí mu bylo hrobové ticho.
„V tom případě bych vám rád popřál hodně štěstí.“
„Bude potřeba,“ reagovala Sam a kývla na Markse, který spojení přerušil. Přibližně minutu nato se motory George Hammonda rozzářily do žluto-oranžova a křižník si to namířil rovnou k Venuši. Po jeho vzoru ho následoval Fénix, Athéna, Konfucius a nakonec Sun-Tzu. Odyssea jako jediná stále setrvávala na orbitě.

Washington D. C., Pentagon
V rozměrném sále, který byl vybaven nejmodernější počítačovou technikou, jemuž vévodila obří obrazovka na největší ze stěn, na které byly zobrazeny údaje o současném stavu satelitní sítě, pozemské flotily, senzorové snímky přilehlého vesmírného prostoru okolo Země a na které běžel odpočet, jenž se pomalu ale jistě chýlil ke konci, bylo velice rušno. Nadcházející střet vyvolával v každém jistý pocit nejistoty, strachu. Nikdo si nechtěl připustit, že by se Zemi nepodařilo ubránit.
Snad jediný, kdo se na celou věc díval trochu z jiného úhlu, byl generál O’Neill. Stál před obrovskou obrazovkou a v hlavě si přemítal všechny možné scénáře, které ho napadaly.
„Pane,“ vyrušil ho major Davis.
„Co pro mě máte?“ otočil se na něj.
„Zbývají dvě minuty,“ odvětil.
„Jak jsme na tom?“
„Flotila je na svém místě a připravena, satelity v automatickém režimu, všechny letky F tři nula dvojek jsou připraveny okamžitě vzlétnout a SGC udržuje stabilní spojení se stanovištěm Gama, jak jste chtěl.“ Jack pokýval hlavou.
„Co civilní obyvatelstvo?“
„Byli varováni.“
„Už se tomu asi nevyhneme,“ prohodil a otočil se zpět k obrazovce, kde běžela poslední minuta a půl odpočtu.

Anubisova mateřská loď, můstek
„Už jsme skoro na místě,“ oznámila obsluha senzorů. Kiva, sedíc pohodlně na trůně ve středu můstku, se usmála.
„Je vše připraveno?“
„Program byl nahrán do všech palubních počítačů a výsadek čeká u kruhů,“ odpověděl.
„Za jak dlouho po výstupu se dostaneme na dosah transportu?“
„Při plné rychlosti za dvaapadesát vteřin.“
„Snažte se, aby to tak bylo,“ odmlčela se. „Na pozici vyčkáte do doby, než se vrátíme,“ promluvila se zvýšeným hlasem k celému osazenstvu můstku, vzápětí se postavila a namířila si to do místnosti s kruhy.

Země, orbita
Okolo matičky Země se krom několika stovek satelitů nevyskytovalo absolutně nic. Odyssea se před malou chvílí zamaskovala a přesunula na pozici k Měsíci.
Odpočet dosáhl svého konce a jako na povel se několik stovek tisíc kilometrů od „kolébky života“ otevřelo dvaačtyřicet hyperprostorových oken, ze kterých postupně vyskočila spojená flotila Luciánské aliance a Pravých jaffů.
„Tak tady je máme,“ řekl si spíše sám pro sebe plukovník Emerson, který stál u čelního skla a sledoval ohromnou flotilu nepřítele, v jejíž středu se majestátně vyjímala Anubisova mateřská loď.
Plavidla nepřítele ihned zažehla své podsvětelné motory, a začala se tak přibližovat k Zemi.
„Půjdeme jim naproti,“ prohodil plukovník směrem k majoru Moorovi. Stále maskovaná Odyssea se dala do pohybu. Jako dravá šelma si to šinula přímo ke své kořisti. Emerson sledoval, jak Patrick s Odysseou nalétává zleva.
„Připravte se,“ upozornil Paul majora Westa, který již měl prst na tlačítku. „Teď,“ zvolal plukovník. Flotila Luciánů a Pravých jaffů urazila přibližně polovinu své cesty, když se z ničeho nic přímo nad jejich hlavami v plné rychlosti odmaskovala chlouba pozemské flotily. V tu ráno začala okolo sebe rozsévat zkázu. Vzhledem k předpokládaným okolnostem Odyssea dostala nějaké ty rachejtle navíc. A zbraňový důstojník se rozhodně neostýchal tento arzenál navíc použít.
Major Oliver West si za svůj první cíl vybral Ha’tak na okraji formace, kterému dal okusit sílu asgardských zbraní. Moc dobře věděl, že nepřítel poněkud vylepšil své lodě a rozhodl se neponechat nic náhodě. Z Odyssey v rychlém sledu vyšlehly nejprve dva a vzápětí další dva provazce plazmy. První dvojice vybila štít Ha’taku téměř na nulu a učinila z lodi nehybný kus šrotu. Následující pár dílo zkázy dokončil. Paprsky dorazily energetickou bariéru a s chutí se zavrtaly do trupu pyramidové lodě. V místě, kde střely narazily do trupu, se objevily mohutné exploze, které vyvolaly sekundární výbuchy, ty celou loď poslaly do žhnoucích pekel.
Oliver však ještě nekončil. Na řadě byly nyní hlavice typu Mark IX. Poklopy všech šestnácti tubusů se otevřely, rakety zažehly své pohonné systémy a šestnáct hlavic opustilo sila, zanechávajíc za sebou černý ocas kouře. Rakety se vzápětí rozdělily na čtyři skupiny a každý oddíl zamířil k předem stanovenému cíli. Hlavice úspěšně doputovaly. Uprostřed flotily vykvetlo šestnáct termonukleárních výbuchů, které další čtyři Ha’taky poslaly do věčných lovišť, zatímco navazující tlaková vlna se opřela do štítů zbylých plavidel. Odyssea se opět zamaskovala. Soudě podle reakce nepřítele, která nebyla vůbec žádná, se první nálet zdařil na výbornou.
Postup Luciánů a Pravých jaffů se zastavil. Všechny lodě nabily své zbraně a vyčkávaly, zdali se podobný nálet nebude opakovat.
„Pane, nepřítel stojí,“ oznámil major Moore. Plukovník v rychlosti zhodnotil současnou situaci.
„Zkusíme to ještě jednou. Ale jen horizonty, připravte oba dva,“ rozkázal Paul. Během chvilky byly oba nosiče raket Mark IX nachystány v pumovnici k odpalu. Moore navedl loď na tu správnou trajektorii a tentokrát směřoval přímo na střed.
Obsluha zbraňových systémů na všech nepřátelských plavidlech měla „prst na spoušti“. Útok mohl přijít odkudkoliv a Luciáni a Praví jaffové rozhodně nechtěli přijít o další lodě.
Odyssea se již blížila k největšímu hloučku Ha’taků, právě tam by měly horizonty napáchat největší škody. Pozemský bitevník v plné rychlosti minul Anubisovu mateřskou loď a jen těsně za ní se odmaskoval. Pumovnice již byla otevřena a horizonty hořely nedočkavostí. Major West stiskem jednoho tlačítka vypustil zkázonosiče do vesmíru. Trysky se po opuštění Odyssey zažehly a dvojice vyrazila prudce vpřed. Odezvou tomuto náletu byla příchozí palba, která směřovala téměř ze všech plavidel nepřítele. Zatímco se bodová obrana pokoušela sestřelit horizonty, hlavní zbraně si vzaly na paškál tři sta čtyřku. I přesto, že neprodleně po odpálení obou nosičů major Moore zadal příkaz k opětovnému zamaskování, tento příkaz raději ihned zrušil, neboť by došlo k vypnutí štítu a vzhledem k okolnostem by to nebylo nejlepší řešení. Patrick bleskurychle přeletěl obrazovku před sebou a ihned poté následovalo pilotní sólo v jeho podání. V rychlém sledu za sebou otáčel kniplem, což se navenek projevovalo divokým kličkováním. Loď zabočila prudce doleva, tím se vyhnula velkému houfu pulzů, vzápětí se obrátila na záda a přešla na kolizní kurz s jedním z Ha’taků. Tady se major West chopil příležitosti. Do všech platforem s asgardským paprskem poslal požadované množství energie a v poslední chvíli, když už Moore prováděl úhybný manévr, vystřelil. Z rozjetého plavidla vyšlehly postupně čtyři bleděmodré paprsky, které Ha’tak sprovodily ze světa. Loď explodovala a Odyssea se prohnala skrz výbuch. Hned na to se do jejího naleštěného štítu opřely první pulzy nepřítele. Energetická bariéra napájena modulem nulového bodu téměř nic nepocítila a pozemský koráb neohroženě pokračoval ve své trase. Tentokrát se jednalo o strategický ústup, díky němuž by Odyssea mohla znovu zmizet ze senzorů. Major Moore odvedl výbornou práci a už byl s lodí téměř z dostřelu, když se za ní samotnou, přibližně několik tisíc kilometrů objevila mohutná exploze, která odpařila jeden Ha’tak a poškodila sousední.
„Sestřelili horizont číslo dva,“ informoval West.
„A co jednička?“ vyptával se plukovník.
„Přešla do fáze tři, všech šest raket míří ke svým cílům. Pokouší se je sestřelit,“ komentoval.
„Čtyři jsou sestřeleny, zbylé zasáhly cíl, došlo pouze k poškození dvou Ha’taků,“ dodal.
„Za pokus to stálo,“ prohodil. „Už jsme z dostřelu?“ otočil se na Patricka.
„Zapínám maskování,“ oznámil a Odyssea splynula s prostředím.
„Stav?“ ptal se dál Emerson.
„Štíty na devadesáti osmi procentech, žádné další poškození,“ podal stručné hlášení major Moore.
„Vezměte nás za ostatními,“ přikázal, načež se loď stočila o sto osmdesát stupňů a zamířila si to k Venuši.

Anubisova mateřská loď, můstek
Kiva byla opět na můstku a doslova do písmene zuřila.
„Jak je možné, že ji senzory neodhalily!?“
„Jejich maskování je pravděpodobně antické, naše senzory na to nestačí,“ odpověděl se strachem technik.
„Jaké jsou ztráty?“
„Sedm Ha’taků, tři naše.“
„Pokračujeme podle plánu, dejte vědět flotile.“ Suverénně se otočila a odebrala zpátky za výsadkem. Během několika vteřin byla celá flotila uvědomena a zbylých pětatřicet plavidel se začalo znovu přibližovat k Zemi. I přes problémy, které měla na svědomí Odyssea, se nepřítel nenechal zastrašit, ba naopak. Agrese se stupňovala a touha po zničení Země byla ještě větší.
Největší loď bojiště se dostala na dosahu transportu. V místnosti s kruhy z podlahy vyskákalo pět obručí, žluté světlo obalilo pětici osob, která byla rázem přenesena do Evropy.
Jen několik vteřin nato se první Ha’taky přiblížily na dostřel, satelity ale nereagovaly.

Na závěr klasicky poděkuji SPeeDymu za korekci a rady, nápady, které poskytl.

Komentáře jsou jako vždy vítány.