Stargate: Retaliation-8. Díl-Naděje umírá poslední (1.2.14)

deadalos...Proboha, zkus si to přečíst znova a možná to pochopíš! Když to nechápeš, tak si to zkus znova přečíst a čti si po sobě to co napíšeš předtím, než to pustíš na forum.

Jinak vskutku skvělý díl.

Na díl jsem reagoval už do soukromé zprávy, ale reagovat budu i sem, ať se to pěkne zaplní

Díl dobrý, počet vystřelených střel úctyhodný a už se těším, až se dozvím, co wraitům ty generátory napájí

Tak pokračovanie si prečítam až keď sa dostanem na net a potom sa ozvem.
Pár dní budem asi preč z domu a cez mobil sa mi nechce lúštiť písmenká.

Hello everybody,

jak jsem slíbil, tak také plním.
Přináším vám druhou část 16. Dílu.
Nebudu to natahovat, so enjoy it.

17. Díl - Přituhuje - 2. část

O pět minut dříve, můstek Destructoru
„Rozumím,“ odpověděl stroze a Caldwellův obličej z obrazovky zmizel. Sheppard si následně před sebe vyvolal holografický obraz aktuálního dění venku. V rychlosti jej prohlédl a zvolil nejvhodnější trasu pro další útok.
Obrovský kolos se stočil o šedesát stupňů doleva, přičemž směřoval dolů a byl pod neustálou palbou wraithských plavidel, což jasně dával najevo jeho bíle zářící štít, jenž se nacházel na šedesáti osmi procentech své kapacity. Na druhou stranu vzhledem k okolnostem si vedl více než dobře.
Zato aurory, jež měly v průměru stav energetických bariér okolo pětapadesáti procent, se nepotýkaly vysloveně s tímto problémem. Největší vrásky na čele obsluze bitevníků vykreslovaly drony, konkrétně jejich počet. Střely pomalu ale jistě ubývaly a bez nich pozemšťané neměli šanci zvítězit.
„Shepparde, flotila hlásí, že mají z poloviny prázdné sklady.“ John završil svůj nálet pokropením štítu dalšími pěti antickými parsky, plus osmi sty drony. Následně se věnoval Rodneymu.
„Ksakru, přemýšlej, Rodney, já tu mám trochu napilno.“
„Jeden návrh bych měl, jak bychom se z toho mohli dostat, tedy alespoň myslím.“
„Zase to z tebe mám páčit?“ vybídl jej.
„Vyzkoušíme toho drobečka na břiše.“ Sheppardovi to docvaklo.
„Nabij, já mezitím natočím loď.“
„Nebude to hned,“ podotkl McKay a ihned podnikl nezbytné kroky k nabití zatím neodzkoušené zbraně.
„Beru na vědomí.“ Plukovník se rozhodl tento čas zužitkovat co možná nejlépe. Vlivem toho ostře naklonil čumák lodi vzhůru, tím ji dostal na záda, zároveň zvýšil tah motorů a již tak rozjeté ničivé plavidlo ještě více zrychlilo. V opravdu vysoké rychlosti doslova a do písmene prosvištělo kolem dvojice auror, jejichž štít se nacházel pod velkou zátěží, což se projevovalo zbarvením jeho samotného do sytě oranžové. Sheppard pokračoval v krasojízdě. Cestou nabil všech osm platforem s antickým paprskem a čekal na vhodný moment, kdy bude moci vystřelit. Pravá chvíle nadešla. Hned, jakmile měl před sebou volno, a nehrozilo tak zasažení jiného plavidla, z Destructoru vyšlehla osmice zelených paprsků, které se okamžitě zahryzly do štítu nepřítele. John se spokojně usmál. Dokončil manévr a začal se vzdalovat od štítu.
„Rodney?“
„Už jen pár vteřin,“ vyslovil netrpělivě, sledujíc odpočet na monitoru, který se již chýlil ke konci. Na obrazovce zasvítil řádek plný nul. Zbraň byla připravena.
„Hotovo, pal,“ vyhrkl ze sebe lehce vzrušený McKay, čekajíc, jakou silou zbraň překvapí. Sheppard mezitím stihnul natočit loď do toho správného úhlu. Destructor se nyní nacházel v ideální pozici. John se zhluboka zamyslel. V důsledku toho se ve spodu na přední části lodě otevřela poměrně velká vrata, ze kterých se vysunul tříhlavňový kanón, který byl umístěn na plošině, což mu umožňovalo jeho otáčení o tři sta šedesát stupňů.
Destructor nikterak nezpomaloval, ani neměnil svou trajektorii. Prostě a jednoduše si to šinul rovnou k obrovské štítové bublině. John na nic nečekal a hned, jakmile se zbraň vysunula, vystřelil. Zkázonosná zbraň promluvila. Obrovské množství nahromaděné energie, které zásobníky zbraně obdržely, byly vmžiku uvolněny. Hezky jedna hlaveň po druhé, za doprovodu hlubokého dunění, vystřelila po jednom ohromném žluto-oranžovém pulzu. Rychlost, se kterou tyto výstřely opustily ústí hlavní, byla neuvěřitelná. Trojice mrknutím oka překonala vzdálenost mezi Destructorem a energetickou bariérou a se stejnou rychlostí narazila do průhledné obrany nepřítele. V místě dopadu bylo uvolněno neuvěřitelné množství energie, které bylo směřováno především na štít, dost energie se dostalo i do okolí, což zasáhlo okolní plavidla. Wraithi nyní inkasovali tvrdou ránu, která na jejich štít měla nedozírné následky.
„No ty vole…,“ zvolal zjevně překvapený McKay.
„Tak to je pěkná hračka,“ zavtipkoval lehce se smějící John.
„Jejich štít dostal pěknou lekci, senzory ukazují, že se každou chvílí zhroutí.“
„Teď to bude o něčem jiném,“ prohodil Sheppard a už nabíjel všechny platformy s antickým paprskem. Štít měl každou chvílí vypovědět službu, a to se také brzy stalo. Všechny lodě zažehly své motory. Pravá bitva začala teprve teď.

Galaxie Mléčná dráha, nouzové souřadnice
Vlajková loď pozemské flotily působící v Mléčné dráze, Odyssea, se poklidně vznášela ve vzduchoprázdnu a čekala zde na své sourozence, Athénu, Koroleva a Sun-Tzu.
Lidé na palubě se věnovali opravě lodi. I přes to, že Odyssea neutrpěla žádné vážnější poškození na rozdíl od Hammonda, k opravě se i tak něco našlo. Ve valné většině případů se jednalo o energetické vedení lodi, které díky zátěži, jež bylo vyvíjeno na štít, nevydrželo a na několika místech bylo poškozeno. Nebylo to však nic, s čím by si několik elektrikářů neporadilo.
Kapitán lodi, plukovník Paul Emerson, se v tuto chvíli nacházel na můstku a seděl ve svém křesle, kde si přehrával na tabletu, jenž držel v pravé ruce, nedávnou bitvu. Přednostně se zaměřil na vylepšené zbraně nepřítele a přemýšlel nad tím, kde k nim mohli Luciáni a Praví jaffové přijít. Hlavou se mu míjelo mnoho variant. U žádné si ale nebyl stoprocentně jist. Do svého dumání byl tak zažraný, že ani nevnímal okolí.
„Pane, Athéna a Sun-Tzu dorazily,“ oznámil major Moore. Plukovník nereagoval. Patrick si odkašlal a zkusil to znovu.
„Pane, Athéna a Sun-Tzu dorazily,“ prohlásil již se zvýšeným hlasem. Paul se probral.
„A Korolev?“ otázal se pohotově.
„Ten tu není, pane.“
„Spojte mě s nimi,“ přikázal. Major ihned splnil rozkaz. Na dvou obrazovkách před kapitánovým křeslem se objevily obličeje kapitánů zbylých dvou pozemských plavidel, plukovníka Wildfielda a Fu-tsiho.
„Pánové, kde je Korolev?“ zeptal se zvědavě Emerson. Slova se ujal kapitán čínské tři sta čtyřky.
„Měl by být těsně za námi, nevíme přesně, co se tam pak stalo,“ odpověděl s čínským přízvukem.
„Co se tam vlastně dělo? Podle našich informací tam mělo být jedenáct ha’taků. Ty jste měli být schopni zvládnout i přes jejich vylepšení.“
„To ano,“ přidal se Wildfield, „nepřítel na nás ale vyrukoval s Anubisovou lodí,“ vyslovil jako nic plukovník.
„Cože!? Vždyť ten bastard je mrtvý,“ zvýšil hlas Paul.
„To je,“ začal velitel Athény, „ale Luciáni a Praví jaffové pravděpodobně našli místo, kde tyto lodě vyráběl. A buď si postavili svoji od základů, nebo dokončili rozestavěnou. To je ale vcelku jedno. Důležité je, že tu loď mají ve svém držení a je sakra silná.“
„Jak to myslíte?“ ptal se dál plukovník Emerson.
„No vzhledem k tomu, že jsme na ni vypálili celkem slušný arzenál a je pořád v celku, tak máme problém, zase,“ vysvětlil May.
„U vylepšování téhle lodi si očividně dali pořádně záležet,“ poznamenal Fu-tsi.
„Vypadá to tak,“ odvětil Wildfield.
„Pánové, ještě jste mi ale neodpověděli, co se stalo s Korolevem.“ Emerson to chtěl vědět. Do vysvětlování se dal plukovník Wildfield.
„Nedlouho poté, co se nevydařil i poslední pokus o zničení nepřátelské lodi, se Athéna dostala pod těžkou palbu. Štíty nám selhaly a utrpěli jsme rozsáhlé poškození. V poslední chvíli se před nás přiřítil Korolev a bránil nás vlastním tělem, to nám poskytlo dostatek času k ústupu. I s poškozeným hyperpohonem jsme úspěšně skočili. Podle posledních informací ze senzorů, než jsme skočili, se Korolev pokoušel vzdálit od nepřítelovy lodě, byl ale pod těžkou palbou. Víc nevíme, plukovníku,“ povyprávěl May.
„Takže nevíme přesně, co se stalo. Možná se jim podařilo uniknout, možná mají poškozený hyperpohon,“ konstatoval Paul.
„To už by se s námi spojili,“ reagoval Fu-tsi.
„Jak jste říkal, byli pod těžkou palbou, poškozen mohl být i subprostorový vysílač.“ Paul tu loď nechtěl odepsat.
„Co tedy navrhujete, plukovníku?“ zeptal se tentokrát Wildfield.
„Pokračovat dle plánu nemá smysl, Athéna je poškozena a se dvěma loděmi nemá cenu bojovat, navíc, když můžeme narazit na Anubisovu loď,“ prohlásil Emerson.
„Navrhuji, aby se Athéna a Sun-Tzu vrátili zpět k Zemi. My poletíme prověřit, jestli to Korolev přežil,“ navrhl Paul. Oba dva kapitáni s ním naprosto souhlasili. Pokračovaní mise by vedlo jen k dalším ztrátám a to si pozemšťané za nynější situace nemohli dovolit.
Vlivem toho se pár sekund poté, co byla přerušena komunikace, Athéna spolu se Sun-Tzu připravovaly ke skoku ke své domovské planetě. Dvojice plavidel zažehla své motory a začala se vzdalovat od Odyssey. Po několika vteřinách letu obě lodě sborově otevřely hyperprostorová okna, do kterých pozemské bitevníky ladně vklouzly. Major Patrick Moore, jakožto kormidelník Odyssey, rovněž rozžhavil podsvětelné motory své lodi. Odyssea se dala do pohybu a stejně jako Athéna a Sun-Tzu se chystala ke skoku. Netrvalo dlouho a před nablýskanou krasavicí pozemské flotily se otevřelo hyperprostorové okno, do kterého Odyssea bezpečně vstoupila. Křižník měl nyní namířeno k bojišti druhé skupiny, kde kapitán, ale i posádka věřila, že najdou Koroleva.

Země, SGC, ošetřovna
Velitelství hvězdné brány si žilo svým každodenním životem. Chodbami komplexu neustále procházel všelijaký personál. Především se jednalo o vojenskou část osazenstva. Posledních pár dnů tady bylo obzvlášť rušno. Došlo totiž ke zvyšování stavů, čímž se zvýšil i počet cest bránou. Tuhle změnu nařídilo Vrchní velení Hvězdné brány spolu s IOA hlavně kvůli tomu, aby se prohledalo co možná nejvíce planet a tím i zvýšila pravděpodobnost, že týmy naleznou něco, co by mohlo Zemi pomoci ve válce jak proti Luciánské alianci a Pravým jaffům, tak proti Wraithům a Lokardům v Pegasu. Nehledaly se pouze a jen cenné kusy technologie, ale i planety vhodné pro těžbu surovin, které byly nezbytné pro stavbu křižníků, stíhacích letounů a v neposlední řadě i satelitů.
Jen v jedné části základny panoval klid, a to na ošetřovně. Jediným zdrojem hluku bylo klasické pípání zdravotnických přístrojů nebo činnost doktorů a sestřiček, kteří prováděli kontrolu pacientů. Podplukovník David Deamon stále nehybně ležel na lůžku a zotavoval se ze svých mnohočetných zranění. Od doby, kdy narazil na sklo v místnosti s bránou a ztratil vědomí, se ještě neprobral. Na první pohled nejevil žádné známky života. Stále byl připojený na mnoho přístrojů, již na nich ale nebyl závislý. U jeho lůžka nyní stála sestřička a do Deamonovy karty zapisovala jeho aktuální stav. Jakmile zapsala vše, co měla a chystala se pověsit pacientovy údaje zpátky na konec postele, Deamon pohnul dvěma prsty. Setra to zaregistrovala. Tohle ovšem u lidí v kómatu nebylo nic neobvyklého a rozhodla se tomu nevěnovat žádnou pozornost. Dave to však udělal znovu. To už sestru zaujalo. Začala ho pozorovat. Deamon následně rychle otevřel oči a prudce se nadechl. Sestra k němu přiskočila a začalo ho uklidňovat.
„To je v pořádku, uklidněte se.“
„Co? Kde to jsem?“ ptal se vylekaný David.
„Jste na ošetřovně v SGC,“ odpověděla mu sestřička.
„Co se mi stalo?“
„Utrpěl jste zranění v boji,“ vysvětlila mu ve stručnosti. To už si toho, že se podplukovník probral, všimla i doktorka Lamová, která ihned přispěchala k Deamonovu lůžku.
„Vítejte zpět, podplukovníku,“ začala Lamová. Tím si získala Deamonovu pozornost.
„Jak se cítíte?“ pokračovala, zároveň si vzala z konce postele jeho údaje, ve kterých okamžitě začala listovat a pročítat si je.
„No, vzhledem k tomu, jak jsem zafačovaný, tak bych řekl, že celkem fajn,“ odpověděl a zároveň si prohlížel sebe sama.
„Tak to ráda slyším. Vaše výsledky tomu odpovídají. Uzdravujete se opravdu rychle,“ konstatovala doktorka. Nyní vrátila jeho údaje tam, kam patřily.
„A co ostatní, zvládli to?“ staral se Deamon.
„Z té planety se vás vrátilo sedm,“ oznámila Carolyn. Deamon jen sklonil hlavu.
„Ale hlavně kvůli Vám se vás vrátilo sedm,“ snažila se jej povzbudit. Dave neodpovídal a v hlavě si přehrál to, co se stalo ještě před tím, než ztratil vědomí.
„Netrapte se tím, co bylo, podplukovníku,“ pronesla Lamová poté, co viděla Davidův ustaraný výraz ve tváři.
„Snažte se odpočívat,“ prohodila ještě k Deamonovi a už se chystala odejít, Dave ji ještě zastavil.
„A doktorko,“ promluvil na ní.
„Ano?“ otočila se na něj.
„Děkuji.“ Carolyn se usmála a odešla. David následně položil hlavu zpět na polštář, zavřel oči a po chvíli usnul.

Neznámá soustava, orbita hlavní planety Luciánské aliance, Anubisova mateřská loď, můstek
Od souboje dvou titánů, Pozemšťanů a Luciánů, kde se představil nový výtvor Luciánské aliance a Pravých jaffů, Anubisova mateřská loď, uplynulo jen několik hodin. Právě nyní tohle plavidlo kotvilo na orbitě hlavní planety Luciánské aliance a probíhaly na něm opravy.
Vůdkyně Luciánů si mnula ruce nad ohromnou silou, jež mají ve svém držení. Konečně měli nad pozemšťany navrch.
Kiva se nyní nacházela na můstku a projížděla si údaje z boje. Doslova a do písmene žasla. Z její četby ji vyrušil až jeden z mnoha techniků.
„Velitelko, mám pro vás výsledky, které jste žádala,“ oznámil poslušně technik.
„Poslouchám,“ odvětila, stále sledujíc hlavní displej.
„Energetický zdroj je na osmdesáti devíti procentech.“
„Jak probíhají opravy?“
„Dobře, poškození není nikterak velké, do několika hodiny budeme hotovi.“
„Výborně,“ prohodila a rukou technikovi naznačila, že může odejít. Ten tak učinil. Jen co odešel a ona byla na můstku sama, zavřela dveře vedoucí právě na můstek a navázala spojení s člověkem, kterému důvěřovala nejvíce, s Varrem. Na čelním okně se zanedlouho objevil jeho obličej.
„Kivo, zrovna jsem se s tebou chtěl spojit,“ začal konverzaci.
„Jak to vypadá?“
„Praví jaffové nic netuší, vše jde podle plánu,“ odpověděl ji.
„Dobrá zpráva, po útoku na Zem uskutečníme náš plán, do té doby nikomu nic neříkej, nesmíme dovolit, aby někdo prozradil náš záměr.“
„Rozumím,“ odvětil Varro a jeho obličej ze skla zmizel, Kiva se vrátila ke své předešlé činnosti.

Za korekci a pomoc s dílem vděčím SPeeDymu, kterému tímto děkuji.

Budu rád za jakýkoliv komentář.

[Marks]

Super díly =D Moc se ti to povedlo Nejdříve, když jsem četla první část, přituhnul mi zad.., ale jakmile jsem četla ten druhý, tak roztál =D

Za týden pokračování?? Jestli ano, tak držím palce a už se těším.

Výborný díl, nějak jsem si neuvědomil co se dělo v MW, ale potom mi to došlo... Na to že mají aurory sklady dronů z poloviny prázdné, jim zbylo docela dost práce. Jeden štít vyřadili, ale ještě jim zbývá flotila a druhý štít, ne? Takže jsem ještě víc zvědavý...

Zdravím,

jako obyvkle vám děkuji za ohlasy k dílu a povídce.

kasparova655365 píše:

Nejdříve, když jsem četla první část, přituhnul mi zad.., ale jakmile jsem četla ten druhý, tak roztál =D

Až tak napínavé ti to přišlo?

kasparova655365 píše:

Za týden pokračování?? Jestli ano, tak držím palce a už se těším.

Nevím, nevím, uvidím, jak na tom budu s časem.

soreno píše:

Na to že mají aurory sklady dronů z poloviny prázdné, jim zbylo docela dost práce.

Zbylo , nechte se překvapit, co se stane dál.

Len dúfam, že to prekvapenie nebude vo veľký neprospech pozemšťanov.
Pekná časť - gratulujem. Už aby tu bolo pokračovanie.

[Marks]

Strašně napínavé. Proto se těším na další díl. A doufám, že bude hodně brzo a více napínavější, než byly předchozí.

A udělám ti radost, venku už přituhlo, takže můžeš jít lyžovat

Zdravím,

děkuji za ohlasy k povídce.

Puk píše:

Len dúfam, že to prekvapenie nebude vo veľký neprospech pozemšťanov.

Toto je spoiler!!!:

Nech se překvapit, čím vás překvapím.

kasparova655365 píše:

Strašně napínavé. Proto se těším na další díl. A doufám, že bude hodně brzo a více napínavější, než byly předchozí.

Až tak jo? Ať se při čtení dalšího dílu nevyvrátíš.

[Aiwendill]

Ja by som bol celkom rád, keby to bolo v neprospech pozemšťanov. Bolo by zaujímave prečítať si poviedku, kde pozemšťania konečne dostanu nakopáno...

Aiwendill píše:

Ja by som bol celkom rád, keby to bolo v neprospech pozemšťanov. Bolo by zaujímave prečítať si poviedku, kde pozemšťania konečne dostanu nakopáno...

To mi nech, to mám já . Teda spíš budu mít...

Jak jsem již psal.

Toto je spoiler!!!:

Nechte se překvapit.

[Marks]

Myslím, že nehrozí, že bych se vyvrátila I když nějaká šance by tu vždycky byla =D
Tak kdy budem očekávat nový díl??
Doufám, že bude hodně brzo, protože jsem nedočkavá a nemohu se dočkat, až bude pokračování.
A bude nějaký Vánoční díl?? (Ne, dělám si srandu. Ale mohl by být.)

Do váááááánoc je ještě daleko děvče.