StarGate:Exodus: 45. Díl - Pomoc shůry

No, já jsem si toho také všiml a nechci zaskakovat za mynymony, ale například Atlantida vydržela palbu několik dní a to byla palba 12 w. úlů, a Atlantida je velká jako prase. Navíc všechny systémy, které potřebuje. To je ohromné energie. A navíc i v tomto díle píšeš, jak úl zatočil s tolika hataky=> úl je mnohem silnější.

Tak 1. byl to úl napájený pomocí ZPM

2. ZPM na Prometheovi rozhodně nebylo plně nabité a nemusím podotýkat na rozdíl mezi antickým městským štítem a asgardským "lodím" štítem

Odysea vydržela asi dvacet neo deset ran teda její štít když byla v archa pravdy napadena několika ori loděma. A mezi štíty na Daedalu a na atlantidě je rozdíl takže Daedalův štít slábne s každym zásahem až se po spoustě zásazích vyčerpá a rány ním projdou v případě že má i ZPM tak je štít několikrát silnější
A Atlantský štít drží tak dlouho dokuď má energiji když do něj někdo střílí potřebuje víc energije a čim víc do něj pálej tím víc energije potřebuje až nakonec vyčerpá svůj zdroj selže a rány propustí.Takže by štít na Prometheovi neměl tolik čeroat ze ZPM

K přečtení jsem se dostal až teď. Opět hezky sepsané. Pěkně hezky všechno popsané. Jen mi líto, že to zrovna schytala Česká republika. Dále jsem zvědavý na ten paprsek a vůbec na to, jak to, že se u Země objevil superúl. Jestli se tím teda ještě budeš v budoucnu zabývat.
Jinak si myslím, že Luciáni už mají na kahánku.
So...nice part.

Toto je spoiler!!!:

S Českou republikou mám vlastní plány a předpokládám, že se Vám budou líbit Superúl také vyřešíme a s největší pravděpodobností hned v dalším díle

ale co vim tak ČR to odskáká skoro vždycky

Mno, tak doufám, že budu s její "rekultivací" aspoň trošičku originální

Česko dostane loď to by se mi líbilo.

Zdravím,

Přináším další díl. Tentokrát se tam až mo neděje a je to spíš takový odrazový můstek pro další díl a další dění, ale i tak doufám v to, že se bude aspoň trošku líbit

20. Díl - Následky


Pegas, Altera

Na Atlantidě se již vše pomalu rozbíhalo do starých kolejí, avšak cesty bránou a s tím spojený průzkum nových planet byl zatím pozastaven. Sheppard s Rodneym museli vymyslet jisté existenční problémy, jako byl třeba dostatek energie, nebo kontaktování Země. Sheppard jakožto velitel Atlantidy byl nucen vysedávat v historicky vybavené kanceláři a sepisovat dlouhá a nudná hlášení. Ani Ronon se nebavil podle jeho představ. Trénoval sice několik hodin denně. Většinou s Teylou a mariňáky, ale chyběla mu akce. Nemohl se jen tak vydat na výlet na neznámou planetu, pozabíjet tam pár wraitů a vrátit se zpět do domova na Atlantidě
Sheppard již dokončil první vlnu papírování, a tak se pohodlně uvelebil v jediném moderním prvku místnosti. Samozřejmě pokud nebude brát v potaz vyspělou počítačovou techniku. Povolil si opěrku a natáhl se na koženou židli, když v tom ho něco trklo. Nebylo to nic jiného, než další práce. Opravdu nezáviděl svých předchozím velitelům, i když z jeho bývalého postu jim záviděl a viděl jejich práci jako „lehárko“. Vzpomněl si na mnohonásobné stížnosti snad od poloviny členů expedice. Všichni naráželi na neefektivní transport mezi Atlantidou a Milenií. Používat agardský transportní paprsek bylo nemyslitelné, jelikož množství osob, které se denně přepraví z města do města, se přehupuje přes tisícovku. Sheppard se tedy pomalu vracel do pracovní pozice, přičemž stiskl vysílačku na uchu a zavolal si do kanceláře Rodneyho. Ten reagoval s tradiční neochotou a otráveností, ale nakonec přeci jenom souhlasil. Do pěti minut doklusal do Sheppardovy „komnaty“ a spustil:“Tak co po mně zase chceš? Ale dělej, nemám času nazbyt.“

Sheppard:“Rodney, tohle chování Ti nebudu tolerovat. Jestli tohle ještě někdy zopakuješ, dostaneš společnou kancelář se Zelenkou!“

Rodney:“Dobře, dobře. Promiň.“

Sheppard: “Ale teď k věci. Spousta lidí si ke mně přišlo stěžovat, na špatný transport mezi Atlantidou a Milenií. Nemáš nápad, jak by se to dalo vyřešit?“

Rodney: “Ano, ano, také jsem na to myslel.“

Sheppard: “A?“

Rodney: “A došel jsem k jednoznačnému závěru.“

Sheppard: “Nenapínej mě, Rodney a mluv.“

Rodney: “Mno, víš, jak jsme poprvé uviděli asuranskou Atlantidu? Procházeli jsme dlouhým průchodem. “

Sheppard: “Ano, Rodney, vím. Pamatuji si.“

Rodney: “Tak tento průchod bych rád postavil.“

Sheppard: “To my můžeme? Jak to chceš udělat?“

Rodney: “Máme přece replikátorský program.“

Sheppard: “A jak začnou replikátoři stavět v atmosféře bez pevné země pod nohama?“

Rodney: “Na stavbu hlavního základu použijeme zhmotňovač. Pamatuješ, jak jsem Ti o něm říkal. Je razantně vylepšený.“

Sheppard: “Ne nepamatuji.“

Rodney: “Jak to, že si to nepamatuješ? Vždyť jsem Ti to říkal.“

Sheppard: “Ne, Rodney. Neříkal jsi mně nic. Ty si klidně začneš pracovat na nějakém projektu a vůbec mně o tom neřekneš.“

Rodney: “Aha, tak to asi ani nevíš o tom, jak jsem používal asgardský transportér na výrobu základních součástek…. A taky možná proto si lidé stěžovali na nefungující transport, jelikož jsem si paprsek na pár hodin jaksi přivlastnil…“

Sheppard: “Cože?! Ty si klidně používáš, nebo jak ty říkáš, přivlastňuješ centrální systémy města a ani mně o tom neřekneš?!“

Rodney: “Tak snad se toho tolik nestalo no. Pár pitomců z botanického oddělení si nemohlo zajít pro rostlinky do sousedství. To se toho stalo.“

Sheppard: “Ne, Rodney, o tohle nejde. Jde o princip a také o spokojenost všech tady na Atlantidě a teď i na Milenii.“

Rodney: “Ale až Ti řeknu, co všechno budeme moci dělat, až bude ten zhmotňovač v provozu, tak mě nakonec pochválíš.“

Sheppard: “Noo, Rodney, tak to bude muset být hodně velká pecka, abych Ti mohl tohle prominout.“

Rodney: “To si piš, že bude.“

Sheppard: “Tak povídej…“

Rodney: “Budeme moci vyrobit jakoukoli součástku nebo technologii z antické databáze. V rozumné míře a s dostatkem energie a surovin budeme moci stavět velké objekty jako třeba průchod mezi městy nebo celé základny na jiných planetách.“

Sheppard: “Patří mezi ty technologie i ZPM?“

Rodney: “To bohužel ne, míříš moc vysoko, ale na plazmové generátory, které jsem navrhnul pro Achilla, to bude rozhodně stačit.“

Sheppard: “To zní slibně, Rodney. Kdy se do toho pustíš?“

Rodney: “Né tak hrrr, ten zhmotňovač ještě není hotový a na stavby největšího rozsahu bude potřebovat i ZPM.“

Sheppard: “To by neměl být problém, ne? Už je vyrábíme a jde to celkem hladce.“

Rodney: “Ano, z tvého úzkého úhlu pohledu je to velice snadné. Třeba jako dobít tužkovou baterii, ale ve skutečnosti je to nesmírně složitý proces s miliardami mikro procesů a výpočtů. Ale abych odpověděl na tvou otázku, tak ano. Zatím máme tři, dvě v Atlantidě, jedno v Milenii a už vyrábíme další ZPM. Bude hotové do tří dnů.“

Shepperd: “No, Rodney, to je nádhera. Opravdu jsi mně zvedl náladu, ale teď už se dej do práce.“

Rodney: “A jak to bude s tím…“

Sheppard: “Transportem? Paprsek Ti domluvím u plukovníka Ellise. Hned jak budeš hotov se zhmotňovačem, tak do něj zapoj ZPM a dej se do výroby toho průchodu, je to teď náš primární úkol. Já zatím kontaktuji Zemi a sdělím jim, jak si vedeme a poptám se na to samé.“

Mléčná dráha, Země, SGC

Takový údiv v očích všech, kteří byli svědky toho neskutečného kolotoče generál O’Neill snad ještě neviděl a to už zažil hodně překvapivých chvilek. Wraitský úl napájený ZPM se ocitne v naší Galaxii, zničí deset ha’taků bez mrknutí oka a pak ho sežehne nějaká energie, pomyslil si v duchu generál. To snad ani není pravda, přemílal si pořád v duchu. Když se už konečně dokázal vzpamatovat z toho deliria, tak první co ho napadlo, bylo zeptat se stále nic netušících podřízených na stav oběžné dráhy, a tak spustil:“Doktore Lee, jak to vypadá na oběžné dráze? Zaznamenáváte stále nějaké nepřátelské kontakty?“ “Doktore Lee!,“ zeptal se znovu a tentokrát a poznání hlasitěji. Doktora probrala až druhá dávka zvýšeného hlasu: “Ano, ano, promiňte. Už jdu na to. Senzory…Ano…Už to bude…“

O’Neill: “Opravdu už to bude? Nepřipadá mi to tak.“

Lee: “Ano! Mám to! Senzory jsou čisté, žádné známky po nepřátelských kontaktech.“

O’Neill:“Tak, a může mne teď někdo vysvětlit, co se to sakra stalo?“

Nikdo z přítomných neměl čas vyslovit hlásku, natožpak slovo, jelikož hned po tom, co plukovník svůj dotaz dořekl, se aktivovala červí díra, kterou Walter náležitě ohlásil: “Příchozí červí díra z Pegasu.“

O’Neill: “Z Pegasu?“

Walter: “Ano, pane. Přijímám identifikační kód plukovníka Shepparda a také video a audio.“

O’Neill:“Dejte to na monitory“

Walter: “Hotovo, pane.“

O’Neill: “Shepparde?“

Sheppard: “Ano, pane, jsem to já.“

O’Neill: “Jak to s Vámi nakonec dopadlo?“

Sheppard: “Našli jsme další létající město. Jmenuje se Milenie. Bylo na planetě, kam jste poslali Atlantidu, která nás nakonec zachránila a zlikvidovala všechny mateřské úly. Rodney našel ve městě sofistikovaný program, který dokáže opravovat a dokonce i vytvářet technologie a stavební vazby. Nacházela se zde také výrobna ZPMek.“

O’Neill: “Cože? To všechno máte?“

Sheppard: “Ano, před několika dny jsme přemístili obě města na novou planetu, jejíž adresu a další množství informací Vám právě posíláme. A jak se vede Vám, pane?“

Generál O’Neill se lehce pousmál, když uslyšel, že situace v „sousední“ galaxii je poněkud příznivější než v té domovské. Nakonec se nadechl a spustil:“No, u nás je trošku větší rozruch. Právě dnes zaútočila většina luciánské flotily na jaffskou domovskou planetu a také na Zemi. Luciáni překonali naši vesmírnou obranu. Došlo totiž ke zradě a to vedlo k tomu, že asi polovina USA je středně a lehce poničená, občané začínají šílet. Prometheovi se i za cenu zničení podařilo zlikvidovat všech patnáct ha’taků, ale nakonec přiletěly další. Když jsme si mysleli, že všichni zemřeme, vynořil se z hyperprostoru wraitský „superúl“ a zlikvidoval všechny ha’taky, které v tu chvíli obsazovaly naši oběžnou dráhu, Když úl skončil svoje dílo, vytryskl z nebe neuvěřitelně silný proud čisté energie a úl zničil. Nakonec se ale luciánům povedlo odpálit naquadahovou bombu ve střední Evropě. Zemřely tam desetitisíce lidí. Útok na Aronus byl odražen, bohužel však za takovouto cenu. O tom, jak dopadla naše mimozemská stanoviště, jsem ještě nedostal zprávu.“

Sheppard: “Generále? Děláte si ze mě legraci? Wraiti? Jak se tam dostali?“

Do debaty se náhle vložil i druhý z generálů, byl jím generál Landry, který debatu doposud pouze poslouchal: “Ne, plukovníku, nedělá. Tohle všechno se stalo. Jestli máte zájem, můžete se sem dostavit a pomoci občanům USA s odklízením trosek z jejich zničených domovů. A pokud jde o wraity, tak jsem myslel, že nám to povíte Vy.“

Sheppard: “Ne, díky, pane. Mám tady svých starostí dost. A na druhou otázku Vám asi neodpovím, nerozumím tomu. Jediný úl, který měl adresu Země, byl přeci zničen. Sám jsem se o to postaral.“

O’Neill: “Shepparde, nemám čas tady řešit wraity. Co se stalo, stalo se, ale kde je vůbec Sam? Proč se tady vybavuji s Vámi, když ona velí Atlantidě a tyto povinnosti spadají do její kompetence.“

Sheppard: “Mnoo, víte, generále, o to právě jde.“

O’Neill: “O co jde? Tak se už konečně vymáčkněte, Shepparde!“

Sheppard: “Pane, ona zmizela.“

O’Neill: “Cože? Jak zmizela? Co to znamená, že zmizela?“

Sheppard: “Prostě je pryč. V jedné z laboratoří, kde nyní vyrábíme a nabíjíme ZPM se stala nehoda. Když jsme tam přišli, našli jsme pouze těla lidí z jejího vědeckého týmu, ale její ne. Hledali jsme úplně všude a nebyli jsme úspěšní.“

Generál O’Neill se už ani Sheppardovi nesnažil odpovídat a prostě se v tichosti vytratil z místnosti. Svůj strach a smutek nedával zvenčí nijak najevo, ale uvnitř něj to vřelo. Pořád si to zcela nepřiznal, ale jeho vztah ke Carterové nebyl pouze pracovní. Cítil k ní něco víc a tahle informace ho hodně ranila. V té chvíli zapomněl na všechny „galaktické útrapy“ a odebral se do svého pokoje, kde chtěl vše vyřešit po svém - nejobjemnější a nejkvalitnější lahví tvrdého alkoholu.
Mezitím na místě, ze kterého se generál O’Neill tak žalostně odvlekl, stále probíhala debata mezi Sheppardem a generálem Landrym, který převzal roli generála O’Neilla.

Sheppard:“Generále, Rodney Vám přibližně za tři dny pošle nějakou pomoc. Až zprovozní ten zhmotňovač a vše zkomprimuje, pošle vám to přes bránu.“

Landry: “Rozumím, Shepparde, končím. Raději si šetřete energii v ZPM.“

Sheppard: “Rozumím, generále, končím. Prozatím nashle.“

Komunikační kanál se ukončil, červí díra se typicky uzavřela, ale práce a shon v SGC neskončil. Generál Landry si mohl ze svého seznamu úkolů odškrtnout další nečekaný cíl a pustit se do dalšího. V hlavě mu to šrotovalo a byl v divném rozpoložení. Vstřebávat tolik informací a ještě podávat výborný pracovní výkon bylo obtížné. Generál Landry přikázal Walterovi, aby kontaktoval stanoviště Beta. Ten bez váhání generálův rozkaz uposlechl, zadal adresu brány na stanovišti Beta. Chevrony díky novému zadávacímu počítači rychle zapadly a červí díra se znovu otevřela. Tentokrát však byla odchozí. Hned jak se otevřel komunikační kanál, začal generál mluvit: “Plukovníku Clarku, tady generál Landry. Jak jste se vypořádali s útokem Luciánů?“

Clark: “Dobře, pane. Neposlali sem mnoho lodí, vlastně na žádné ze stanovišť neposlali nijak zvlášť velkou sílu. F tři sta dvojky si s nimi hravě poradily. Na chvíli jsme ztratili kontakt s plukovníkem Mitchellem, sestřelily ho luciánské kluzáky, avšak naštěstí se stihl katapultovat a nakonec jsme ho pomocí UAV letounu s termovizní našli. Zaznamenali jsme nějaké ztráty a ztratili jsme několik dobrých pilotů, ale zachránili jsme jich mnohem více.“

Landry:“Nám se to zachraňování moc nepovedlo.“

Clark: “Ano, pane, o všem vím. Plukovník Caldwell z Daedala nás o všem informoval.“

Landry: “Děkuji za informace. Tím jste mně také připomněl, že…“

Walter: “Pane, Odyssea, Daedalus, Korolev a Sun-Tzu vystupují z hyperprostoru“

Landry:“Tak už nic. Děkuji plukovníku, až budeme něco potřebovat, ozveme se.“

Když generál Landry komunikoval se stanovištěm Beta, vystoupily z hyperprostoru čtyři nablýskané pozemské klenoty. Každý z nich si našel ideální místo na oběžné dráze, kde se ustálil a začal pomáhat s odklízením trosek.

Mléčná dráha, Země, Pentagon, O 3 dny později

V privátní konferenční místnosti v Pentagonu se sešlo nejužší zastupitelstvo IOA. Čítalo vždy jednoho člena, který zastupoval daný stát. Cíl debaty by měl být každému poměrně jasný. Jednalo se o nevyhnutelném odtajnění projektu Stargate širší veřejnosti. Všichni dobře věděli, jak to vypadalo v alternativním vesmíru, do kterého se dostala Carterová, a tak se snažili vyjednat takový plán, který by tomuto tragickému scénáři zabránil. Všem bylo jasné, že ne každému se bude toto infarktové odhalení zamlouvat, nejspíše budou problémy i na vyšší úrovni a to třeba se státy s diktátorským režimem. Všechny tyto problémy byly na dlouho trvající poradě vyřčeny a všichni členové IOA se zařekli, že zajistí tak dokonalý diplomatický plán, který zamezí i minimálním škodám.


Pegas, Altera, Atlantida

Rodney pracoval s databází na výrobě zhmotňovače, když v tom se na něco pozorně zahleděl, přičemž vypadal velice zamyšleně. Ještě chvíli procházel nějaká data na svém laptopu, ale nakonec vybouchl, velice agresivně se odstrčil od stolu a vydal se na cestu do centrální věže. Nakonec se ukázalo, že cílem jeho cesty byla Sheppardova kancelář. Když doběhl do řídící místnosti a k samotné kanceláři, ani se neobtěžoval žádat o povolení ke vstupu, ale prostě vrazil dovnitř a s katastrofou v obličeji začal mluvit: “Shepparde, máme tady malý problém!“

Sheppard: “Ano, Rodney, ale v něčem se mýlíš. Nemáme jeden problém a ani jeden z nich není malý.“

Rodney: “Jak to myslíš?“

Sheppard: “Jak to myslíš ty?“

Rodney: “No dobře, když jsme bojovali s wraity, nějak překonali naše zabezpečení a dostali se do naší databáze planet. Stáhli si jedinou informaci, a proto jsem na to přišel až teď.“

Sheppard: “Myslíš adresu Země?“

Rodney: “Jak to víš?“

Sheppard: “Teď jsem mluvil s generály O’Neillem a Landrym. Zemi napadla Luciánská aliance. Došlo k velkým ztrátám, několik desítek tisíc lidí zemřelo, ztratili jsme i Promethea, ale abych se dostal k jádru situace, když už se zdálo, že budou vybombardování z oběžné dráhy, přiletěl tam wraitský superúl a všechny zničil. Nakonec ho sežehla nějaká neznámá energie. Nikdo tomu nerozumí, ale ani to neřeší. Mají tam jiné starosti. Ve střední Evropě byla totiž odpálena naquadahová bomba.“

Rodney: “Cože? Jak se mohli probojovat přes naši obranou flotilu? A Prometheus! Strávil jsem na jeho zprovoznění tolik času a vynaložil jsem tolik úsilí.“

Sheppard: “Luciáni napadli i jaffskou planetu. Generál O’Neill rozhodl, že k jejich planetě pošle naše lodě a na ubránění Země budou stačit vesmírné miny, které navrhla Carterová.“

Rodney: “A jak je možné, že neuspěly? Není proti nim žádné obrany.“

Sheppard: “Jaffové nás zradili. Vyžádali si ovládání min a takhle to dopadlo.“

Rodney: “Panebože! Já to tvrdil vždy! Jaffům se nedá věřit, měli jsme je v tom nechat.“

Sheppard: “Rodney, šlo tam o diplomatické vztahy, které jsou odjakživa křehké, ale to teď nebudeme řešit. Spíš mě zajímá, jak mně vysvětlíš to s tím úlem?“

Rodney:“Prostě se nějak dostali do našeho systému a tu adresu ukradli. Za dobu co jsme tady nebyli, museli technologicky pokročit, jelikož jsem procházel data z bitvy Apolla s úly a zjistil jsem, že účinnost jejich zbraní a trupu byla rozhodně větší, než když jsme se s nimi naposledy setkali.“

Sheppard: “Mě spíš zajímá to, jak se dostali k ZPM.“

Rodney: “Já bych si tipnul na tvého kamaráda.“

Sheppard: “Myslíš Todda?“

Rodney: “Ano, přesně toho myslím.“

Sheppard: “Pokud získáme jedno ZPM navíc, můžeme ho poslat na Zemi, kde ho použijí na otevření mezigalaktické červí díry, a tak bychom si mohli s Toddem promluvit.“

Rodney: “Uvidíme, ale já se jdu rozhodně věnovat výrobě zhmotňovače.“

Sheppard: “Dobře, Rodney, běž.“

Pegas, Altera, O 3dny později

Rodney byl již hotov se svou prací na výrobě nového zhmotňovače. Byl to velký přístroj složený z technologií několika ras, takový hybrid. Měl středně silné titano-uhlíkové plátování a měl vzhled pozemských technologií. Byl vybaven antickými skenery a senzory krátkého a středního dosahu. Samozřejmostí byl víceúrovňový modifikovaný asgardský transportní paprsek, který byl napojen přímo na jádro systému. Hlavním zdrojem energie bylo ZPM, které na Milenii sjelo z výrobní linky teprve nedávno. Jako vedlejší zdroj energie sloužily středně výkonné plazmové generátory. Celý přístroj měl nainstalovanou rušičku transportního paprsku a jakéhokoli zaměření, vlastní autodestrukci a technologii fázového posunu. Zobrazování dat umožňovala vyspělá anticko-asgardská 3D projekční technologie. Systém byl ovládán pozemským počítačem, který byl vyvinut přímo pro tyto účely. Jeho hlavní změnou bylo hlavně zvýšení výpočetní kapacity a kompatibility se všemi známými druhy mimozemské technologie. Dalším obranným prvkem byl miniaturní generátor maskování nejnovější generace, který dovoloval zaměření a transportování asgardskými a antickými systémy, i když bylo maskování aktivované. Sekundárním obranným prvkem byla možnost obklopení celého přístroje silovým polem. Tento cenný kus technologie byl umístěn v samém jádru města - v centrální věži a měl dosah po celé planetě.

Rodney dokončil jednu důležitou práci, a tak se vrhl na další. Tou bylo vytvoření průchodu mezi Atlantidou a Milenií. Pro jeho zhmotňovač to měla být premiéra. Na pomoc si pozval několik stavebních techniků a specialisty na program nanitů, kteří mu pomohli s naprogramováním. Když měl Rodney hotové všechny plány, začal. Několikrát kliknul někam na dotykový display a náhle se celá oblast mezi oběma městy rozzářila bílým světlem, které na zadaných souřadnicích rozložilo základní kostru tunelu. Rodney poté transportoval již naprogramované replikátory k základní kostře průchodu a nechal je pracovat. Plukovník Sheppard kontaktoval plukovníka Ellise, který celou dobu vyčkával na oběžné dráze a pomocí transportního paprsku na své palubě asistoval doktoru McKayi a sdělil mu, že se může vydat na misi. Jejím cílem bylo tajné mapování galaxie a zjišťování wraitských počtů a síly.
Rodney předal veškerá data i ovládací pokyny o zhmotňovači a replikátorském programu Zelenkovi, který měl za úkol, poslat vše na Zem, kde bude této technologie zapotřebí. Škody, které napáchaly dopadající miny v USA, byly již téměř zaceleny, avšak odpálení mohutné naquadahové bomby mělo katastrofičtější následky. Velká většina středoevropské oblasti byla silně zasažena a jen těžko se vzpamatovávala, a tak bylo v plánu použít novou pegasskou technologii pro obnovení života v České republice.

Mléčná dráha, Země, SGC

Na velitelství brány se aktivovala červí díra z Pegasu. Asgardský počítač přijal pouze data. Hvězdná brána se posléze uzavřela. Major Black tento transfer dat očekával, a tak neváhal a vše co přijal, odeslal do vědecké laboratoře v sedmnáctém podlaží. Tam již byla připravena natěšená skupinka vědců, kteří se do dat okamžitě pustili. Ve vědeckém týmu se také nenacházel nikdo jiný, než místní specialista na program nanitů a samotných replikátorů. Ten se začal věnovat zkoumání Rodneyho programu. Zbylá skupina vědců se zaměřila na výrobu zhmotňovače, jehož zprovoznění bylo nyní jejich primárním úkolem.

Mléčná dráha, Země, SGC, O 4 dny později

Do Cheyenne Mountain dorazil v nablýskaném Bentley Mulsanne Richard Woolsey, který nesl několika lidem, kteří se nacházeli v jejích útrobách, špatné zprávy. Jeho řidič zaparkoval vozidlo v garážích, otevřel panu Woolseymu dveře a ten se suverénně vydal rovnou do kanceláře generála O’neilla. Když ho výtah vyvedl do podlaží, kde se kancelář nacházela a došel až k jejím dveřím, zaklepal, a když ho nikdo nevyzval ke vstupu, vyzval se sám. Otevřel dveře a vstoupil dovnitř, ale k jeho údivu se za mohutným stolem, který byl ošperkován modely pozemských tři sta dvojek a tři sta čtyřek, nikdo nenacházel. V kanceláři byl nezvyklý pořádek a na stole se neválely několika metrové štosy papírů, hlášení a smluv. Richarda Woolseyho to značně překvapilo, ale ne natolik, aby ho to vyvedlo z míry. Takový pocit totiž Richard Woolsey nikdy nezažíval. Byl to otřelý diplomat, který se setkal snad se vším, a tak si s touto situací poradil na výbornou. Návštěvu kanceláře generála O’Neilla vyměnil za návštěvu generála Landryho, jehož kancelář se nacházela opodál. Klidným krokem došel ke dveřím z kvalitního dřeva, zaklepal a za okamžik byl vyzván ke vstupu. Odkašlal si a s pocitem velké důležitosti vešel.

Landry:“Pane Woolsey, co Vás sem přivádí?“

Woolsey: “No, generále, abych pravdu řekl, případ, který dnes musíme vyřešit, je dost urgentní.“

Landry: “Poasaďte se, pane Woolsey a řekněte mně, o co jde.“

Woolsey: “Ano, jistě, děkuji.“

Landry: “Tak povídejte.“

Woolsey: “Generále, před týdnem se sešlo nejužší představenstvo IOA a dohodlo se na tom, že program Hvězdná brána musí být odtajněn širší veřejnosti.“

Landry: “Co to povídáte?“

Woolsey: “Ano, generále, slyšíte mě dobře. Dřív nebo později k tomu muselo dojít, ale naše současná situace to značně urychlila. Tentokrát nám již výmluva na meteorický déšť nevystačí.“

Landry: “Ale jak si to představujete?“

Woolsey:“Nebojte se, generále. Máme dokonalý plán.“

Pokračování příště!

Komentujte, kritizujte, rejpejte

Nemůžu ani kritizovat, ani reptat, pouze komentovat a to v tom nejlepším duchu. I když se nic až tak důležitého nesatalo, díl byl úžasný. Moc se mi líbí ten Rodneyho zhmotňovač a chci ho domů

Jen menší dotaz
Od kdy podplukovníci degradujou generály

O’Neill: “Shepparde, nemám čas tady řešit wraity. Co se stalo, stalo se, ale kde je vůbec Sam? Proč se tady vybavuji s Vámi, když ona velí Atlantidě a tyto povinnosti spadají do její kompetence.“

Sheppard: “Mnoo, víte, plukovníku, o to právě jde.“

O’Neill: “O co jde? Tak se už konečně vymáčkněte, Shepparde!“

Od doby, co to pořád píšu špatně

Hezkej díl Velice pěkný a zajímá mě ten dokonalí plán a taky chci jeden ten zhmotňovač.

PDF verze:
Díly 1-20
Díl 20

SPeeDy, naozaj je to zatiľ na dobrej úrovni a čakám na pokračovanie.