Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/WUTta3Dqmz

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Mrtvé povídky Žádná hra - Třetí část [12.4. 2011]

Žádná hra - Třetí část [12.4. 2011]


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
Neil Airman
Airman

Příspěvky: 19
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Ahoj,

rozhodl jsem se s Vámi podělit o mou povídku, pro kterou ale zatím hledám patřičný název, takže kdyby měl někdo nějaký nápad, jen ať prosím napíše. :)

Povídka se odehrává v současnosti, tedy v roce 2011, krátce po epizodě Seizure a dva roky po epizodě Enemy at the Gate. Bude se odehrávat napříč Mléčnou dráhou a Pegasem, děj SGU do ní bude zasahovat jen částečně. Řeším zde takové otázky, jako co se dělo v Pegasu poté, co se Atlantida vrátila na Zemi.

Je to má vůbec první povídka, takže budu vděčný za jakoukoliv kritiku. :)
První část

Okolo modravého plynného giganta v klidu plula skupina čtyř generačních lodí Cestovatelů. Na můstku jedné z nich postávala Larrin, jedna z předních vůdců tohoto kočovného národa. Zadumaně pozorovala hvězdy na jejich temném podkladu, když ji překvapil wraithský úl, který se z ničeho nic vynořil z hyperprostoru a začal pálit.
„Aktivujte štíty!“ zakřičela rázná velitelka, ale to už jedna z lodí explodovala po přibližně dvou zásazích. Patřila kapitánu Lugii, která byla jednou z vůbec nejzkušenějších členů flotily. Tuto ztrátu jim Larrin rozhodně nenechala projít. Okamžitě nařídila úhybné manévry v kombinaci s nepřestávajícím bombardováním trupu úlu.
Wraihti se ovšem také jen tak nedali a do boje vyslali dva doprovodné křižníky a desítky stíhaček. Během chvíle se bojiště proměnilo v pole trosek. Cestovatelé přišli o další loď a s posledníma dvěma se Larrin rozhodla uprchnout do hyperprostoru. Nepřátelský úl zůstal prakticky nedotčen.
„Co s tebou sakra je, Shepparde?!“ velitelka naštvaně kopla do jedné z počítačových konzolí a zamířila si to do své kajuty. Uběhly skoro dva roky a po Atlantidě ani po pozemské expedici nebylo ani slechu. Panoval všeobecný názor, že zbaběle opustili galaxii, bez ohledu na masakr, který tím dovolili způsobit.
Larrin si ani nestihla pořádně odpočinout, když s ní začala lomcovat její sestřenice a první důstojník, Sera. Vypadala vyděšeně a stejně tak i zněla.
„Došla zpráva od Errana,“ koktala ze sebe, zatímco Larrin vyskakovala ze svého nepohodlného lůžka, „Kolonie byla napadena!“
Larrin zděšeně zamrkala a okamžitě se dala rychlým krokem na můstek. Kde už mohla mluvit přímo z Erranem, stárnoucím radním, který velel kolonizaci jedné ze zdánlivě bezpečných planet.
„Errane! Jak jste na tom?“
„Larrin? Larrin, jsi to ty? Ani nevíš, jak moc rád tě slyším. Objevili se z ničeho nic! Nejmíň tři velké úly! První vlnu se nám podařilo odrazit, ale… ztratili jsme tolik lidí. Potřebujeme vás tady, okamžitě!“
„Jsme na cestě, ale obávám se, že vám budeme k ničemu. Také jsme si zrovna prošli bojem. Jeden úl. Přišli jsme o dvě lodě.“
„A Lugia, má dcera?“ odpovědí mu bylo dlouhé mlčení, „Ach!“
„Je mi to moc líto, Errane.“
„Co to zařízení, které jste našli? Ten artefakt Předků? Myslíš, že by nám mohl v této situaci pomoci?“
„Ani nevíme, k čemu má vlastně sloužit. A i kdybychom to věděli, bude trvat nějakou dobu, než přijdeme na to, jak jej použít.“
„Máš pravdu,“ přitakal zklamaný radní se zoufalstvím v hlase, „Poslouchej! My už jsme ztraceni, ale vy stále máte šanci přežít! Chci…“
„Errane…“
„Nepřerušuj mě, Larrin! Mluvím za celou radu. Shromážděte co nejvíce lidí a dejte vědět Koalici, že Wraithové zase nabývají na síle!“
„Co s tím má Koalice co společného? Jsou jen banda nevyzbrojených vidláků!“
„Ne s Genii v čele. Pamatuj, mohou to být stejně dobří přátelé jako konkurenti. Zastavili útok na Alba Zon.“
„Dobrá. Ať jsou Předci při Vás.“
„I při Vás má drahá, i při Vás,“ hlesl už spíše polohlasně Erran a s jeho posledními slovy se jejich spojení přerušilo. Larrin si už v tu chvíli moc dobře uvědomovala, že už za pár minut může být Kolonie minulostí. Ty dva roky byly pro celou galaxii počátkem dalšího období temna. Nebyl zde ani náznak naděje, snad jen ten přístroj Antiků, který larrininy lidé získali od překupníka na jednom zaostalém světu. Erran jí ho náhle připomněl a tak opět předala velení Seře a vydala se do laboratoře, kde její přední vědec a technik Boros ono zařízení zkoumal.
Byla to velká půlkulovitá věc s modrým špičatým krystalem uprostřed. Po obvodu měla jakési žlábky, do kterých se ne úplně náhodou vešly kameny, které rytím vzdáleně připomínaly kyrys brouka.
„Je to pravda?“ zeptal se Boros, když konečně od jednoho z kamenů odvrátil oči, „Že Kolonie byla zničena?“
„Napadena,“ opravila jej, „Klepy se šíří rychle.“
„Tohle je malá loď, veliteli.“
„Míříme teď k Latiře, spojit se s Koalicí,“ vyzradila a vypadalo to, že vědec už se dalších vysvětlení nedožaduje. Proto stočila rozhovor zpět k artefaktu: „Rada si myslí, že by to mohlo sloužit jako zbraň?“ vzala do ruky jeden z kamenů a začala si s ním pohrávat.
„Opatrně,“ nebylo to napomenutí, spíš připomínka, „Nemyslím si. Podle mě je to spíš generátor silového pole nebo možná nějaký druh komunikátoru. Každopádně cítím, že tomu brzy přijdu na kloub.“
„Může na tom stát naše budoucnost. Takže když se ti to podaří, nezapomeň mi dát vědět,“ pokusila se o jakýsi druh povzbuzujícího úsměvu a dala se na odchod, když si ale vzpomněla na kámen, který si předtím vzala ze stolu. Položila jej do žlábku na přístroji, kam dle ní skutečně patřil, avšak v tu chvíli jakoby se ocitla na úplně jiném místě.
Zděšeně se rozhlížela po místnosti plné technologie a nábytku, jaký v životě neviděla. Na sobě měla podivnou flekatou uniformu a na stole vedle ní leželo zrcátko, do kterého když se podívala, neviděla sebe, nýbrž ženu přibližně v jejím věku, s vlasy staženými do přísného drdolu.
„Slečna Armstrongová? Neočekávali jsme vás tak brzy, madam,“ ozval se kdosi za jejími zády. Larrin sebou cukla a pohlédla do očí černého vojáka. Znaky, které měl na uniformě, jí byly odkudsi povědomé. V tu chvíli si uvědomila, že se právě nejspíš nějakým způsobem přenesla na Zemi, o které jí vyprávěl Sheppard.
„Ne, ne. Já nejsem,“ koktala ze sebe a přitom přemýšlela jak to nejlépe vysvětlit, „Jsem Larrin, z Cestovatelů. Chci okamžitě mluvit s podplukovníkem Johnem Sheppardem!“
Naposledy upravil Neil dne 12.4.2011 15:09:33, celkově upraveno 3
Má povídka Žádná hra

Příspěvek 09.4.2011 18:21:09
NewAsgard Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1052
Bydliště: Moje mateřská loď.
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Tak, mě se to zatím dost líbilo i když je na hodnocení brzo. Co se týče názvu, tak mě nic nenapadá. Takže palec nahoru a pokračuj! :thumbsup: :wink:
Obrázek
Povídka První hrozba
Pokud tě štve, že zrušili SGU, hoď si tohle pod podpisu.

"If I must tear you apart Shepard, I will." - Harbinger (Mass Effect 2)

Příspěvek 09.4.2011 18:28:49
Číba Uživatelský avatar
Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 287
Bydliště: Destiny
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Já už nic nemusím psát protože to co si myslím já už napsal NewAsgard. Prostě super a POKRAČUJ! :ok: :write:

Příspěvek 09.4.2011 19:05:14
kopeda Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 114
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
no teda, na to že jseš začátečník, smekám klobouk, vynikající :thumleft:
smím se zeptat, kolik ti je let
Pokračování SGA v povídce...
STARGATE BATTLEFRONT

Příspěvek 09.4.2011 19:20:00
The Piko Uživatelský avatar
Technical Sergeant
Technical Sergeant

Příspěvky: 488
Bydliště: Praha 4 Braník
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
WOW,je to fakt moooc pěkné,straaaaaaašně se těšim na pokračování!!!! :yahoo: Už se nemůůůůžu dočkááát! :yahoo: PS: Takhle vyvádím opravdu jen velmu málo :)
STARGATE ENCOUNTER | Nová SG hra

Příspěvek 10.4.2011 10:15:44
taurian13 Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 212
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Na to, že je to tvoja prvá poviedka je to veľmi dobré. Na názov je ešte podľa mňa priskoro, keďže nevieme ako sa dej bude vyvíjať. Ale ako som už povedal je to veľmi "chytľavé" a už sa teším na ďalší diel.
P.S.: Keď si začal hovoriť o tom prístroji hneď ma napadlo, že sa Larinn prenesie na Destiny. To by bolo ne :D :D :D

Příspěvek 10.4.2011 10:26:28
Neil Airman
Airman

Příspěvky: 19
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Takže přináším vám druhý díl trochu dřív. Je sice kapku kratší než ten minulý, ale nějaké sáhodlouhé počiny ode mě stejně moc nečekejte. ;)
Druhá část

Evan Lorne si užíval dovolené, kterou ovšem opět trávil ve své kanceláři na Homeworld Command, kde taky v posledním roce pobýval většinu svého volného času. Byl sem převelen poté, co IOA rozhodla, že návrat Atlantidy do galaxie Pegasa by byl příliš riskantní a především nákladný. Z toho důvodu byly tamější týmy převeleny do různých pozemských obranných složek a samotné město se pak proměnilo v takové nové SGC.
Major Lorne si své převelení nevyžádal, ani o něj nijak nestál. Komise si nejspíš také usmyslela, že čím méně bude na Atlantidě tzv. Sheppardovců, tím lépe pro ně. A tak mu byla přidělena malá místnost bez jediného okna, které by ale stejně nešlo vidět přes hromady papírů, které mu každou chvíli chodily.
Kdosi zaklepal na dveře, čímž donutil majora konečně zvednout oči od samé práce. Byl to letec v kamuflážní uniformě, na které měl jmenovku hlásající Freeman.
„Ehm, pane?“ postavil se do pozoru.
„Pohov, co se děje tak důležitého?“
„No, pane. Skrze komunikační kameny se s námi právě spojila nějaká žena. Tvrdí, že se jmenuje Lorain a žádá si podplukovníka Shepparda.“
„Larrin,“ opravil podřízeného udivený major, „Řekla ještě něco jiného?“
„Ne, pane. Šel jsem okamžitě za vámi, protože jsem myslel, že by mohla mít něco společného s vaším bývalým umístěním.“
„Díky, letče. Zaveďte mě k ní,“ Lorne vstal se židle a vydal se za vojákem přes složité bludiště nejutajovanější sekce Pentagonu. Zavedl jej až do malé místnosti, kde většinou hlídkovali dobrovolníci pro výměnu těl s posádkou antické lodi Destiny. Na kancelářské židli tam seděla nějaká letkyně s drdolem, ovšem on už věděl, s kým má teď ve skutečnosti tu čest.
„Larrin?“
„A vy jste?“ udivila se žena a napřímila se.
„Major Lorne. Už jsme se setkali. Patřím… patřil jsem k týmu plukovníka Shepparda.“
„Konečně! Pak mi můžete vysvětlit, co se mi to sakra stalo!“
„Věřte mi, že to nechápu ani já sám. Spojení s vaší galaxií nemáme.“
„Cože?“
„Ty kameny,“ vysvětloval major a ukázal na světélkující krabičku na stole za ní, „Slouží k přenosu vědomí napříč galaxiemi. Používáme je ke komunikaci s našimi týmy.“
„Ach ták!“ vyhrkla Larrin a začala si zařízení pořádně prohlížet ze všech úhlů. Tak tedy měl Boros pravdu!
„O čem jste chtěla mluvit s plukovníkem?“
„Ehm?“ stočila svůj zrak opět na překvapeného majora, „Tak v prvé řadě o tomhle, ale teď… chci jen vědět, co se s vámi stalo. Před dvěma lety jste prostě zmizeli a nechali nás na pospas Wraithům! Naše galaxie trpí.“
„To je mi… líto.“
„Líto? Myslíte, že vaše lítost nějak zvrátí ty tisíce zmařených životů?“
„My jsme se nemohli vrátit, Larrin. Naše vedení bylo proti.“
„Co se tady děje?“ do rozhovoru se vmísil nový příchozí – pan Richard Woolsey, pro kterého stačil doběhnout další z vojáků. Už zaslechl své a byl z toho všeho stejně udivený, jako sám Lorne.
„Pane Woolsey!“ rozzářil se major, „Hned vám to vysvětlím. Larrin, tohle je…“
„Já vím, kdo to je,“ zadívala se na Woolseyho přísně, ostatně ani jinak to neuměla. Zatím mu Lorne vysvětlil, co prošvihl.
„Nevím, kolik mám času!“ okřikla je oba netrpělivá Larrin, „Ztratili jsme celou Kolonii a desítky našich lodí. Potřebujeme vaši okamžitou pomoc!“
„O tom my nerozhodujeme.“
„Potom chci mluvit s vašimi vůdci!“
Woolsey hodil po majorovi okem a oba zoufalí muži se s prominutím oddálili.
„Co budeme dělat?“ otázal se Lorne. Moc dobře si uvědomoval, že IOA své rozhodnutí jen tak ze dne na den nezruší. Ostatně, to co se dělo v Pegasu vůbec nijak neohrožovalo Zemi. Wraithský superúl byl zničen a nebyla velká pravděpodobnost, že by se mohl objevit další. Navíc i k tomu kdyby došlo, stáli by Wraithové proti velké síle pozemské flotily, která v současnosti kralovala Mléčné dráze.
„Zkontaktuji IOA. Uvidím, co se dá dělat.“
„Opravdu si myslíte, že je tohle přesvědčí?“
„Nemyslím, ale vím o někom, kdo by mohl.“
„Generál O´Neill?“
„Generál O´Neill.“
„Myslel jsem, že potom, co se stalo u Icaru…“
„Máme několik desítek lidí vycvičených speciálně pro podmínky, jaké v Pegasu panují. Navíc Icarus byl jen nešťastná shoda náhod. Hammond nebyl ani plně obranyschopný. Taky z toho důvodu nás ještě Luciáni nekonfrontovali přímo.“
Major jen přikyvoval, „Mám dát vědět Sheppardovi?“
„Ne,“ zamítl Woolsey, „Akorát by vzbudil ještě větší rozruch.“
„Rozumím.“
Z místnosti se ozval vojákův křik. Oba muži se rychle vrátili dovnitř a spatřili Larrin, která se v křečích válela na Zemi a šokovaný letec se jí snažil podat první pomoc.
„Co se stalo?“ panikařil Woolsey, zatímco Lorne pomáhal vojákovi v jeho snažení.
„Nevím, pane. Tvrdila, že jí je mdlo a pak se zhroutila!“ vysvětloval v průběhu, kdy už se jim podařilo dostat ženu zpátky do stabilizovaného stavu. Ovšem když konečně přišla k sobě, nebyla to už Larrin, ale letec Anne Travisová a o nějakou chvilku později udivená Chloe Armstrongová, která se vracela na Zemi navštívit svou nemocnou matku.
Má povídka Žádná hra

Příspěvek 10.4.2011 12:11:23
Číba Uživatelský avatar
Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 287
Bydliště: Destiny
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Nic jinyho nemuzu rict = NÁŘEZ...moc povídek totiž nečtu ale tu tvojí čtu od začátku a taky i nadále číst budu :)...skvělá práce :ok:

Příspěvek 10.4.2011 13:24:23
Neil Airman
Airman

Příspěvky: 19
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Díky. :)

V příštím díle se objeví opět několik známých postav, mimo jiné i Sheppard. Proto bych chtěl předem varovat, že jsem si kapku pozměnil události z posledního dílu SGA. Udělal jsem ten konec mnohem více temnější, ale zároveň i tak, aby to do samotného děje nezasáhlo až příliš.
Má povídka Žádná hra

Příspěvek 10.4.2011 14:04:11
LiefzDel Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 145
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Za prvé: hodně dobrá povídka :D (už si určitě někteří co mě znají mysleli že budu kritizovat) doufám že budeš pokračovat.
Za druhé. rád bych se tě zeptal jak zhruba často budeš přidávat nové díly.
Napadení policisty, krádež policejního majetku, nezákonné držení zbraně, pět pokusů o brutální vraždu. To dělá 29 dolarů 40 centů. Šekem nebo kartou.

Příspěvek 10.4.2011 14:08:49
Neil Airman
Airman

Příspěvky: 19
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
To kdybych věděl sám. :D Trojku sem hodím ve středu, sice už jí mám napsanou, ale nechci spěchat.
Má povídka Žádná hra

Příspěvek 10.4.2011 14:29:10
LiefzDel Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 145
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
spěchej. Já se nudím
Napadení policisty, krádež policejního majetku, nezákonné držení zbraně, pět pokusů o brutální vraždu. To dělá 29 dolarů 40 centů. Šekem nebo kartou.

Příspěvek 10.4.2011 15:27:50
O'Neil Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 108
Bydliště: Bohumin
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Povídka vypadá skvěle :bravo:
Pokud tě štve,že zrušili SGU,hoď si tohle do podpisu.
Pokud tě štvou lidi co jsou rádi že zrušili SGU,hoď si tohle do podpisu.

Neil Airman
Airman

Příspěvky: 19
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
A už mám i název. :)
Má povídka Žádná hra

LiefzDel Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 145
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Nevim, pokud mužu radit dal bych osobně radši například název Konec hry (pokud tam tu hru chceš mít, nebo ještě použij množné číslo Konec her)
Napadení policisty, krádež policejního majetku, nezákonné držení zbraně, pět pokusů o brutální vraždu. To dělá 29 dolarů 40 centů. Šekem nebo kartou.

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
Další

Zpět na Mrtvé povídky

cron