SG: Odkaz Phoenixe_15.12.2014 Thrandia

Jakop:

Toto je spoiler!!!:

To jako že skončí stejně jako oni? Nebo s ní budou podobné postelové scény?

Snail+Ostatní:

Toto je spoiler!!!:

Řekni ti jen jedno. Co je dál ví jen St0rm, já a Dragon. Ty a všichni ostatní se nechte překvapit. Každý má rád překvapení a nečekané zvraty a tak vás o to nechce nikdo z nás tří ošidit. Ale já osobně přiznávám, že když mi S. posílal vždy nové díly, tak co díl, to šok a brada dolů.

Jakop: Já po tobě taky nechci spoilery(dost nerad si kazím zážitek), jen jsem si chtěl dloubnout

Máme tady další neděli a další díl, enjoy. Prosím, nechte komentář, ať už se líbilo, nebo ne

1x02 : Victus, PART I

8.3.2040,23:56
Quattuor, hlavní město

U zasedacího stolu, ve velké místnosti, seděl mladý černovlasý muž sportovní postavy. Byl sám, aby se zabavil, pozoroval skrz velkou prosklenou stěnou město. Sto padesáté patro poskytovalo nádherný výhled na noční Magnupolis jehož cestami, připomínajícími tepny, proudila vozidla. V okolních mrakodrapech se odrážela světla velkoměsta, čímž celek nabíral na impozantnosti. Vstal od stolu, došel ke sklu a zadíval se hluboko do tmy, kde bylo vidět pavučinu světel, osvětlující centrální park. Hlavou se mu honily vzpomínky na dětství, které zde strávil.
Pobíhání se sestrou v parku, hraní fotbalu na předměstí a soutěže v rozbíjení oken. Tedy spíše v pokusech o rozbití okna, přece jenom za pomoci kamene triniem vyztužené sklo rozbít nejde, ale to tehdy nevěděli... Pousmál se, když si vzpomenul na Jacka, který se snažil Cheryl vysvětlit rozmnožování motýlků...
Za jeho zády se ozvalo:
„Podplukovníku Davisi? Omlouvám se za zdržení...“
Christopher se otočil od okna za zdrojem hlasu a spatřil dva prošedivělé, ale stále dobře vypadající muže.
„To je v pořádku, admirále.“
Ten přikývnul a ukázal rukou na druhého muže, načež jej představil:
„Jakob Watcher, výkonný ředitel Storm industries.“
Watcher podal Davisovi ruku, se slovy:
„Pardon, že jsme vás vytáhli z postele, ale tohle nepočká.“
„To je v pořádku...“
„Admirále, ujmete se toho?“
Ten přikývnul a spustil:
„I přesto, že během čtyřiceti osmi hodin budeme napadeni, musí být provedena jistá... mise.“
„A to?“
„Nemůžeme oslabit naši flotilu o Slayer a na sólovou misi není postaven. Budete proto, i s posádkou, převelen na jinou loď. Jedná se o zcela nový model, který prošel testy teprve před pár dny. Zároveň s ním vám bude přidělena mise, kvůli které jsme zvýšili vaše bezpečnostní prověření. Pokud přijmete, tak v téhle složce najdete vše, co potřebujete vědět.“
„Jaká je to mise?“
„Jediné, co vám můžu říct je, že poletíte hluboko na území Společenství. Zbytek najdete v zadání... Pokud přijímáte.“
„Černá operace?“
„Víceméně ano...“
Chris se na chvíli zamyslel.
„Dobrá... Jenom doufám, že ta loď stojí za takový risk.“
Admirál po stole posunul složku, kterou Davis okamžitě otevřel a prohlédl si prvních pár stran. Loď na papíře vypadala při nejmenším zajímavě, když přelistoval na zadání mise, byl vyrušen Watcherem:
„Můžeme se přesunout na Woo?“
Podplukovník nechápavě zvedl své uhlově černé oči.
„Co prosím?“
„Victus je v loděnicích na odvrácené straně měsíce, držíme ji v utajení.“
Do rozhovoru se opět vložil admirál:
„Měl by jste se s ní seznámit, než se vydáte na misi... Odlet je již za čtyři hodiny.“
Davis přikývnul a následoval Watchera, který prošel prosklenými dveřmi. Hned za rohem byla transportní místnost, do které se postavili a …

9.3.2040, 00:20
Měsíc Woo, loděnice Storm Industries
… po jasném záblesku vyšli do čistě bílé chodby.
Dvojice prošla několika chodbami, v jejichž stěnách byla podlouhlá okna a tak mohl Chris pozorovat robotické linky a týmy inženýrů, kteří pracovali na nových technologiích pro armádu. Na konci jedné z nich zastavili před bezpečnostní přepážkou. Watcher přistoupil ke scaneru, který vyžadoval otisk dlaně, hlasovou autorizaci a obraz sítnice. Když to Davis pozoroval, nemohl pochopit tak vysoká bezpečnostní opatření jen kvůli lodi.
Dveře se konečně otevřely, oba vešli dovnitř a nastoupili do proskleného výtahu, který se vydal nahoru. Po necelých deseti vteřinách jízdy Watcher poklepal Davisovi na rameno a ukázal za něj. Podplukovník se otočil a skrz stěnu výtahu pozoroval svou novou loď s nepopsatelnou jiskrou v oku.
Z pod jejího organického plátování trčely hlavně věží a od prvního pohledu bylo jasné, že to není žádné tintítko. Počítadlo pater ve výtahu se zastavilo na čísle třicet čtyři. Vystoupili a po obslužných plošinách došli k jedné z přetlakových komor, kterou vstoupili do útrob lodi. Christopher při průchodu položil ruku na trup lodi, pohladil ji a zašeptal:
„Jak se máš zlato?“
Watcher se za ním otočil.
„Říkal jste něco?“
„Ne nic... Zdálo se mi to, nebo je trup teplý?“
„Nezdálo. Je to vedlejší efekt organických systémů.“
„Většina lodí už přece má organické plátování... Ty na dotek teplé nejsou.“
„To proto, že Victus není jen plátován. Celá základní konstrukce a část obvodů je z organických materiálů. Trvalo nám rok a půl vypěstovat tenhle trup. Při cestě výtahem jste mohl pod lodí vidět gravitační lůžko. Victus není zase tak velký, aby nemohl při stavbě ležet, ale pokusné trupy v normální gravitaci nerostly dle předpokladů... Museli jsme upravit gravitační podušky používané při stavbě letadlových lodí a vytvořit dokonalé podmínky pro růst.“
Během hovoru došli až na můstek, kde byla loď oficiálně předána novému veliteli. Watcher se posadil do křesla pilota a čekal, jestli bude mít Davis ještě nějaké otázky. Ten se usadil na místo kapitána a předčítal nahlas:
„Šest metrů organického plátování, plazmová děla, velkorážní kanóny, protilodní střely, bodová obrana, univerzální věžová stanoviště, výsadkové čluny, výbava pro planetární bombardování, naquadriový fůzní reaktor...“ u poslední části zvedl udivené oči k Watcherovi, který jeho pohled zachytil a s úsměvem poznamenal:
„Impozantní, že?“
Davis přikývnul a pokračoval:
„... malý hangár, schopnost regenerace trupu... Nemožnost vytvořit štít?!“
„Loď pod nimi doslova umírá, radiace vycházející z emitorů ničí trup. Problém jsme částečně vyřešili tím, že loď disponuje speciálními družicemi, nebo sondami. Mezi třemi z nich, což je minimální počet, se vytvoří štít. Automatické systémy pomáhají předpovědět odkud přijde další zásah a přesouvají emitory do správné pozice.“
Podplukovník si poslechl vysvětlení a prolistoval se složkou až ke konci, kde bylo zadání mise. Chvíli hledal správný odstavec a poté si začal mumlat:
„...za pomoci nové lodi... přepadové operace v sektoru Beta- 3...“ Když se dostal na konec a přečetl si poslední větu, protočil otráveně oči. „...bližší informace podá velitel druhé jednotky Black Knights...“

loděnice Storm Industries, Victus, 4:50
Můstek lodi byl již plně obsazen a vše se chystalo na start. Do všeobecného hluku promluvil pilot:
„Pane, reaktor se blíží k fůzní teplotě. Externí přívody energie odpojeny... spuštění systémů za tři... dva... jedna...“
Komora reaktoru byla zevnitř rozžhavena do ruda. V jejím středu udržovalo elektromagnetické pole malý objekt, na který mířilo několik desítek laserů. Ty jej zahřívaly a v podobě přehřáté plazmy dodávaly naquadrii potřebnou pro fůzi.
Středový objekt se vypařil a na jeho místě se srážely laserové paprsky. Ty se rozptylovaly v plazmě jenž se ve středu hromadila. Chvíli na to plazma vzplála a po celé lodi se začaly rozbíhat systémy.
Pilot pokračoval v hlášení:
„Inerciální tlumiče jedou, motory plně funkční...“
Davis se pohodlně usadil, zmáčkl cosi na obrazovce kapitánského rozhraní a celé lodi ohlásil:
„Připravte se na start!“
Poté se otočil na pilota a přikývnul, že může. Ten se opřel v křesle a zavřel oči. Gravitační lůžko pod plavidlem zablikalo a zhasnulo, načež se loď lehce zhoupla do prázdna, než zabraly manévrovací trysky. Před Victem se rozevřela stěna a modrobíle zářící motory jej vytlačily ven, kde začal okamžitě nabírat výšku.
Během minuty opustili atmosféru měsíce a přiblížili se ke Quattuoru. Davis rozkázal přenést Black Knigts i s výzbrojí na palubu. Victus se následně otočil od planety, jeho hlavní motory pohasly, na přídi se rozzářily emitory a před ním se objevila zářivě zelená trhlina do hyperprostoru, ve které ve zlomku vteřiny zmizel.
Davis se zvedl z křesla a vyrazil si promluvit se svými hosty. Když dorazil do skladiště, kde měli uloženou výzbroj, už jich byla polovina pryč. Byli přítomni jen tři členové, kteří se vrtali v jednom z brnění.
Odkašlal si, aby získal jejich pozornost. Všichni se otočili a když spatřili jeho výložky, postavili se do pozoru. Chris je chvíli nechal stát jen tak v tichu, až ho to přestalo bavit:
„Pohov... Kde bych našel vašeho velitele?“
Jeden z vojáků se právě chystal odpovědět, když se za podplukovníkovými zády ozvalo:
„Ty?! Ty parchante!“
Stihl se jen částečně otočit, když dostal pěstí do obličeje. Zapotácel se a upadl na jedno koleno. Dvoumetrový černoch se zapřáhl na další ránu, ale to už Davis vyrazil vpřed a pravou rukou mu uštědřil ránu do břicha. Chrisova rána vyrazila černochovi sliny z úst a než se stihl rozkoukat, byl poskládán k zemi jedním přesným úderem do obličeje.
Podplukovník od něj udělal dva kroky a v předklonu se prudce vydýchával. Mezi tím se muž zvedl z podlahy a vyrazil proti němu. Ramenem nabral Davise do břicha, přidržel si ho rukama a narazil s ním na stěnu. Chrisovi se před očima rozsvítily hvězdičky, když se praštil hlavou o zeď. Černoch, který byl stále v předklonu a držel ho u stěny, mu nasadil dvě rány pěstí do boku. Davis zvedl loket a vši silou praštil muže do zad. Rána s ním otřásla a dala Davisovi čas jednat.
Přidržel jeho hlavu na místě rukama, našlápnul si na přízemní nosník u stěny, odrazil se nahoru a kolenem vzal muže do obličeje. Dva metry vysoká hromada svalů se zapotácela, spadla na zem a nejevila sebemenší známky vědomí.
Jeden z vojáků, kteří celou dobu mlčky pozorovali souboj, vypustil jen udivené:
„Whoa...!“
Udýchaný Davis se k nim otočil.
„Kde jsme to skončili?“
Jeden z členů Black Knights byl opět těsně před odpovědí, když Chris dostal prudkou ránu do zad a upadl na zem. Černoch na něj skočil, sednul mu na pas a pěstmi se jej snažil udeřit do obličeje, který si Davis bránil předloktími. Zcela nečekaně se do bitky vložila třetí osoba.
Jednu ruku podvlékla černochovým levým podpažím, čímž zastavila úder. Prudce škubnula nahoru, čímž jej proti jeho vůli postavila a následně jej zase poslala k podlaze dvěmi prudkými kopy do břicha. Davis si přestal krýt obličej a podíval se nad sebe. Mladá žena mu podala ruku a pomohla mu na nohy. Nechala podplukovníka, aby se vzpamatoval, otočila se na svého podřízeného, který se právě zvedal z podlahy a zařvala:
„Pozor!“
Muž, i přes očividnou bolest, zaujal postoj dle rozkazu a zůstal stát jako vytesaný z kamene. Jeho velící pokračovala:
„Napadení vyššího důstojníka, v tomhle případě dokonce KAPITÁNA lodi, může být bráno jako vzpoura! Víte jaký je trest za vzpouru poručíku?!“
„Ano, madam!“
„Být vámi, tak doufám, že podplukovník s vámi bude mít slitování! Tohle je jeho loď a je na něm, jak vás potrestá... jasné?!“
„Ano, madam!“
„Okamžitě se omluvte a pak se nechte zkontrolovat na ošetřovně.“
Rain zaskřípal zuby a neměl se k pohybu. Aurora po jedné klidnější větě opět zvýšila hlas:
„Hned poručíku!!“
Černoch přikývnul, postavil se před Davise do pozoru, zasalutoval a s nechutí v hlase promluvil:
„Omlouvám se podplukovníku... Nebyl jsem si vědom vaší hodnosti.“
Davis kývnul, že ho slyšel a otočil se k velícímu jednotky.
„Můžete mě prosím následovat do pracovny? Potřebuji s vámi mluvit.“
Žena se na něj usmála, přitakala a vydala se za podplukovníkem. Když byli ve dveřích skladiště, bylo ještě slyšet jednoho z členů jednotky:
„Aurora... Hej pamatujete si, jak vzala šroubovák a vrazila ho tomu chlápkovi ...“ Zbytek věty už bohužel Davis neslyšel, protože se dveře zavřely.
Když došli do podplukovníkovy kajuty, zašel Chris do koupelny, kde vytáhl lékárničku a začal si ošetřovat ret. Aurora ho chvíli pozorovala a pak k němu došla a vytrhla mu dezinfekci z rukou se slovy:
„Ty jsi byl na tohle vždycky nemehlo...“
Začala mu ošetřovat zraněný obličej a Davis zahájil konverzaci:
„Takže z tebe je velitel Black Knights? Nejsi na to trošku mladá?“
„A z tebe je velitel nejmodernější lodi Alianční flotily... Nejsi na to trochu mladý?“ opáčila s úsměvem a pokračovala na vážnější notu:
„O co v tom skladišti šlo?“
„Eeehm. To bych vážně nerad rozebíral se svou sestrou...“
„Musím vědět o co šlo... Z Raina to těžko dostanu, takže mi zbýváš ty.“
Chris rezignovaně zafuněl a hned na to syknul, když Cheryl přitlačila na desinfekční tampón.
„Tak nějak jsem se vyspal s jeho holkou...“
„Cože?!“
„Hej! Nevěděl jsem, že je zadaná... Už je to víc jak pět let a jeho ho to pořád nepřešlo. Na druhou stranu je lepší, aby vrazil jednu mně, než jí...“
„Byla to ta drobná, pěkně tvarovaná blondýnka? Mám pocit, že jsem ji viděla na fotce v jeho ubikaci.“
„Jo to bude ona...“
Cheryl zapředla jako kočka. Chris otočil oči v sloup, čehož si všimnula.
„Co zase? Za těch sedm let už jsi si mohl zvyknout...“
„Mohl, ale pořád se mi to nějak nedaří.“
„Co jsi předvedl s Rainem ve skladišti bylo docela impozantní... Většina ‘normálních‘ lidí proti nám nemá šanci.“
„Však mám taky speciální výcvik, co se tak divíš?“
„Špatně jsi mě pochopil... Neměla bych ti to sice říkat, ale všichni Black Knights mají v krvi nanity.“
„COŽE?!“
„Hlavně nevyšiluj... nejsou to replikátoři, nebo podobná technologie. Tihle jenom vylepšují krevní oběh. Když je to potřeba nahradí bílé, nebo červené krvinky. Zvýší přísun kyslíku do organismu. Už tři roky jsem neměla ani rýmu.“
„Tak v tom případě můžu být rád, že nemám něco zlomeného...“
„No asi tak.“ Odpověděla s úsměvem.
„Málem bych zapomněl. Jack říkal, ať ti předám vzkaz až tě uvidím.“
Naklonil se k ní, štípl ji do obou tváří a dal pusu. Cheryl vyprskla smíchy.
„Ale no tak! To jsi mi to nemohl jenom říct?“
„Já jsem jenom posel.“ Odpověděl Chris a usmál se.
Z intercomu se ozval hlas pilota:
„Čtyři minuty k cíli.“
Cheryl vstala ze židle
„Musím se jít připravit...“
„Počkej chvíli. Potřebuji vědět, o co přesně se tady snažíme. V zadání bylo jen napsáno, že na jedné z utajovaných stanic Společenství je nějaký ‘balíček‘, který máme získat.“
„To je docela přesné... Když tam nebude, tak jim aspoň vyplundrujeme skladiště a zmizíme k další.“
„Ale co je ten balíček?“
„Je pro nás velice důležitý... To ti bude muset stačit bráško...“
Cheryl se na něj ještě ve dveřích usmála a vyrazila do skladiště. Chris na sebe hodil čistou uniformu a vydal se na můstek. Usadil se ve svém křesle, zapnul vysílačku a překontroloval Black Knights.
„Majore, jste připraveni?“
„Samozřejmě... Nejpomalejšímu muži v jednotce trvá oblečení do brnění minutu a tři vteřiny.“
Davis se otočil na pilota.
„Hned jak vystoupíme z hyperprostoru přeneste Black Knights na stanici, neměla by stihnout nahodit štíty.“ Další rozkaz byl ke střelcům „Okamžitě zahajte palbu na případná nepřátelská plavidla. Nečekejte na rozkaz.“

Sektor Beta- 3, stanice New Horizon, 5:32
Sotva půl světelné vteřiny od stanice se otevřelo nazelenalé hyperprostorové okno, ze kterého se vyřítila loď, jenž nikdo ze Společenství v životě neviděl. V hlubinách tři oblých otvorů, na její přídi, se objevila modrá záře a chvíli poté vyletěly mohutné koule hořící plazmy. Hned v zápětí zahájila podvěšená velkorážní děla v bočních zářezech na trupu palbu a k tomu všemu se přidaly rakety a útočné věže.
Jedna z lodí bránících stanici se nestihla ani pohnout a před zaměřovači Victa byla jako sedící kachna. Modré pulzy dopadly na její bok a rozprskly se po okolním plátování, které začaly prožírat. Zlomek vteřin na to byla hned vedle zasažena velkorážními projektily, které utrhnuly příď. Dílo zkázy dokonaly tři protilodní střely, které si našly citlivé místo pod motory a prorazily plátováním dovnitř. Na zádi lodi se objevily sekundární exploze a po chvíli byla celá loď roztržena zevnitř, načež ji dekomprese zase vcucnula zpět.
Bodová obrana druhé lodi se efektivně ubránila raketám a prudkým manévrem uhnula koulím plazmy. Stočila se proti Victu, vypálila dvacítku raket, jasně žlutý pulz a začala kropit nepřítele z věží. Zatímco se Victova bodová obrana starala o rakety a jeho trup snášel zásahy coilgunů, přesunuly se přímo mezi bojující lodě tři sondy. V mžiku se mezi nimi vytvořilo silové pole, které sice nebylo průchodné ani z jedné strany, ale efektivně zastavilo pulz lodi Společenství.
Victus se proti ní otočil čelně a vyrazil plnou rychlostí vpřed. Pozemská loď byla menší a nemohla si dovolit risk srážky, tudíž začala stoupat. Za neustálé palby se taktak přetočila nad Victovým trupem, ale ocitla se nechráněná přímo nad raketovými sily. Z jednoho z nich vyletěla střela, kterou neměla bodová obrana šanci v čas zaměřit. Prorazila si cestu do nitra trupu, kde explodovala. Výbuch celou lodí škubnul a na všech palubách vyhodil proud. Victus se natočil do palebného úhlu a jedním dobře mířeným pulzem ji dorazil.
Zaparkoval vedle stanice a vyčkával. Netrvalo to dlouho a na můstku se rozezněl hlas Aurory, na pozadí se ještě ozývala střelba a bolestný křik.
„Není tady! Vyřadili jsme blok transportních zařízení a označili skladiště. Je tam pár desítek tun zbraňového naquadahu.“
Davis odpověděl:
„Rozumím majore.“ Poté se otočil na pilota „Přeneste všechno na palubu, rozstřílejte stanici a vezměte nás k další.“
Z trupu lodi vyrazily salvy projektilů a několik raket, které začaly trhat nechráněnou stanici na kusy. Hned nato skočila do hyperprostoru.

Sektor Beta- 3, stanice Empire, 18:14 (Šesté možné umístění. Na třech z nich nebylo vůbec nic)

Victus se vynořil z hyperprostoru a hned zahájil palbu. U stanice byla jediná loď, která nekladla příliš velký odpor a byla svižně zničena. Základna stihla zapnout štíty, ale byla prakticky bezbranná, takže si koupila jen necelé dvě minuty, než je přesná palba nepřítele vyřadila. Jednotka byla přenesena na palubu.
V potemnělé chodbě se objevil bílý záblesk a zhmotnilo se šest mužů v brnění. Celou stanicí se nesl bojový poplach a poblikávala červená světla. Black Knights se rozdělili na dva trojčlenné týmy a vydali se na průzkum stanice. Na první pohled nepatřila armádě, vypadala spíše na rozvědku. Aurora vedla Thundera a Raina a prozkoumávali každou místnost, kterou po cestě našli. V jedné z místností zaminovali emitor ochranných systémů a následně jej odpálili. Mezi tím druhý tým prorazil lehkým odporem a označil skladiště plné zbraní.
Aurora nakoukla opatrně za jeden z rohů, dostala zásah do helmy a lehce ji poškubla hlava. Stáhla se zpět, pomocí několik signálů rozdala rozkazy a zaútočili. Do chodby vletěl kouřový granát, hned za ním oslepující a trojice obrněných vojáků vyrazila v před. Dezorientovaní nepřátelé se pokoušeli o odpor, ale na moc se nezmohli a brzy byli mrtvi. Ve vysílačce se ozval Davisův hlas:
„Majore pohněte si, tady venku máme horko!“
Zprávy o lodi přepadávající základny již dorazily k nejbližším lodím Společenství a sedm jich dorazilo na pomoc stanici, z toho dva velké křižníky a jedna menší letadlová loď. Victus se zatím držel, ale tak obrovskou přesilu nemohl vydržet více jak pár minut.
Členové obou týmů zrychlili svůj pohyb základnou a doslova probíhali chodbami i s riskováním zásahu. Aurora se svým týmem vběhla do dlouhé chodby a když byli v půlce cesty, objevila se na jejím konci desítka vojáků. Všichni tři Black Knights okamžitě skočili za nejbližší nosníky a zahájili palbu z automatických pušek. Po chvilce vzájemné střelby se objevili nepřátelé i na druhé straně chodby. Thunder se postavil čelem k jedné straně, zatím co Rain čelem ke druhé. Oba si levou rukou přidrželi pravé zápěstí a chodba se uzavřela silovým polem.
Aurora vytáhla dva majáčky, hodila jeden na každou stranu a aktivovala vysílačku.
„Podplukovníku okamžitě zahajte palbu na zaměřovací majáčky. Jsme v chodbě hned za stěnou stanice.“
„Cože?!“
„Dělej sakra! Budeme v pořádku.“
Victus se během tří vteřin dostal do palebného úhlu a pokropil označené body z coilgunů. Salvy protrhnuly venkovní trup a celá chodba ztratila ve zlomku vteřiny atmosféru. Zároveň s ní byli velice násilně vycucnuti nepřátelští vojáci.
Black Knights byli částečně chráněni silovým polem, které však pod tlakem zkolabovalo. Zbytek práce odvedly speciální podrážky, které je udržely na podlaze. Všichni tři se těžkými kroky vydali ke dveřím a vždy, když se jejich boty přiblížily k podlaze, ozvalo se kovové klapnutí, jak se přilepily. Když se jim povedlo uzavřít dveře, automatické systémy okamžitě obnovily atmosféru. Ve vysílačce Aurory se ozval druhý tým:
„Madam, máme ho! Vypadá, že je v pořádku.“
Ta okamžitě zavolala Victus, aby přenesl Black Knights a jedny extra označené známky života. Objevili se ve skladišti, které teď bylo plné nakradeného materiálu a Aurora okamžitě aktivovala vysílačku:
„Potřebujeme doktory ve skladišti F-6, major Trent je ve špatném stavu!“
Victus se okamžitě po transportu prudce stočil, protáhl se kolem letadlové lodi, které poslal několik dárečků a zmizel v hyperprostoru nechávajíce za sebou odzbrojenou letadlovou loď, jeden zničený těžký křižník a jeden lehký s těžkým poškozením a bez atmosféry.

Mé srdce krvácí, všemi milovaný Puk nečte povídku

[Patas25]

Wow dobré. Něco tomu chybí, jedna taková věc a to modely těch lodí. Máme je ještě očekávat nebo nyní vsadíš na podrobný popis lodí.

Díl se mi líbil. Popsaný to je skvěle a už teďka mám rád Chrise.
Victus je podle popisu super loď, ale opravdu by to chtělo obrázek..
Přidávám se tedy k předchozímu dotazu.. budou nebo ne?

Původně být neměl, ale jak to tak vypadá, tak pod tíhou přání usednu naposledy za rýsovací prkno

vynikajúci diel.... už sa tešim na model lode, a aj na ďalšiu časť

Moc pěkné
Nevím, co je to za nemoc, že tvůrci seriálu a teď už i ty postupně měníte barvu HP okna...
Taktéž bych se přimluvil za obrázek. Nevím co si mám myslet o té větě

usednu naposledy za rýsovací prkno

Máme to brát tak že s výrobou obrázků definitivně končíš? Tím nás jenom definitivně naštveš

Co se "posledního" usednutí týče, tak to bylo s nadsázkou
A hyperprostorové okno má jinou barvu, aby bylo jasně dáno najevo, že loď má nový typ HP generátoru

[Dragon]

tak barva HP okna okecat jde že (viz. St0rm), ale jak chcete okecat změnu v červí díře? - a nemyslím jen MW a Pegas

btw:
sice jsi to ode mě již několikrát slyšel - tedy pokud to z toho nadávání, které tam bylo, šlo poznat - fakt super povídka a super díly, jen jsem zvědav kdo dostane první infarkt

Snail : copak jsis nevšiml, že st0rm náš štve velice rád

pěkný díl...jedna z mála těch věcí, které poslední dobou čtu (tohle a asi další čtyři knížky).

Upřímně nechápu, proč byli v SG světě nanity považovány, za něco špatného.

a jen tak mimochodem, taky bych si přál obrázek lodi....třeba to můžeš zadat St0rm Industries

Skvělí díl už se těším na další bitvy.

jakubl: Zklamu tě, bitev moc nebude.

Toto je spoiler!!!:

ALe ty bitvy, které tu budou stojí za to a jsou tak dokonale propracované, že mě samotnému to vyrazilo dech.

Tady něco smrdí a dost vyzrále.