14. Omorocká Apokalypsa(Omoroccian Apocalypse)Keith právě dovlekl své poslední věci do nové pracovny, kde teď bude trávit mnoho času. Nacházela se v 14. patře. V tom někdo zaklepal na dveře.
„Dále,“
Otevřely se dveře a vstoupil Dr. Graham.
„Dobrej, Doktore Reesi, jak vidím, ještě vybalujete,“ ukázal na bedny s vybavením.
„A vy, jste již vybalen, Franku?“ položí mu otázku Keith.
„Ale ano, měl jsem jenom pár věcí, další si musím pořídit,“ zasmál se.
Keith položí své knihy a začne konverzovat.
„Pracujeme spolu skoro měsíc, ale stále se neznáme. Řekněte, odkud vlastně pocházíte?“
„No, narodil jsem se v San Franciscu, můj otec byl Kanaďan, matka pocházela ze San Francisca.
Už od dětství mě fascinoval vesmír a vše okolo toho, a tak jsem se přihlásil na Státní univerzitu v San Franciscu. Do nedávna jsem tam působil jako profesor.
Napsal jsem několik knih o kvantové teorii, možná jste je četl.“
„Počkejte,“ řekl Keith „á tady je,“ ukázal knihu Dr. Grahamovi.
„Hm, co na to říkáte?“ zasmál se Graham.
„Vaše teorie jsou, jak bych to řekl, celkem odvážné, ale mohu říct, že se blíží mým představám.“
Takhle diskutovali dlouho, o své práci, teoriích.
John také vybaloval, přidělili mu ubikaci v 10. patře. Zrovna si to tu zařizoval.
Postel byla v rohu, dále zde bylo také pár skříní a pracovní stůl.
Nesměl zde chybět DVD přehrávač s televizí, který si John koupil v Indian Springs.
V poličkách můžeme vidět různé osobní věci.
Například jeho sbírka Cédéček s tvrdou hudbou, do které byl John zapálený od svých dvanácti let.
Vojenské medaile, různá ocenění, osobní fotografie.
Na jedné je John v civilu se svým otcem při rybaření, fotka s celou rodinou u narozeninového dortu Johnova synovce, fotka se svými kamarády ze střední školy v Alabamě.
Jsou zde i „Pracovní“ fotografie.
Na jedné ho poznáváme s majorem Rosenfieldem ve slunečních brýlích, oba kouří doutníky a stojí u svého stroje, F-16 na základně Balad v Iráku.
Další fotka nám ukazuje celou jednotku, u letadla.
John právě přibíjí plakát Metallicy, když se po základně rozezní hlas z operačního.
„SG-1, dostavte se do Zasedací místnosti, opakuji…“
„Hm, přitluču to později…,“ řekne si pro sebe John a jde do zasedačky.
Zde jsou už všichni, John si sedne k podlouhlému stolu. Nová zasedací místnost je umístěna ve 14. patře, v těsné blízkosti prostoru brány. (Jako v Stargate SG-1 - pozn. Autora)
Je zde velké prosklené okno, za kterým můžeme vidět bránu. Okolo ní pobíhá pár lidí.
Generálova kancelář je hned vedle zasedací místnosti, dveře jsou otevřené, můžeme vidět, jak mluví do telefonu.
Generál zavěsil telefon.
„Pentagon právě schválil můj návrh vrátit se na PLD-033.“
Dr. Wright se zarazil, a vznesl námitku.
„Generále, vrátit se tam je šílenost! Podle Omoroků je Ni'Mrodů na planetě více!
Generál pokývl a pokračoval:
„S tím s vámi souhlasím, proto nejdříve vyšleme náš upravený bezpilotní letoun, RQ-1 Predator, aby prozkoumal okolí. Pokud bude nebezpečí minimální, vyšleme tým.“
Keith také souhlasil s Wrightem.
„Slyšeli jsme o vesmírných plavidlech, můžou mít takové lodě na oběžné dráze!“
„Tohle budeme muset zjistit, ale jak jsem již řekl, pokud bude bezpečné vrátit se,
vyšleme SG-1 a pro jistotu i útočný tým, SG-Alpha.“
John si pročítal složku z minulé mise.
„Dobrá, když se tam vrátíme, musíme zjistit, co se stalo s Omoroky, zradili nás, takže jim už nesmíme věřit. A jak zajistíme, že se nebude opakovat incident z McMurdo?! Jestli ti parchanti znají naši adresu, můžou sem poslat cokoliv!“ upozornil John.
„Ano tento problém vyřešil tady Dr. Reese s Dr. Grahamem.“
Keith se ujal slova:
„Z databáze jsme zjistili, že sami Lantheané měli tento problém. Jako pojistku měli přídavné zařízení na bráně. O existenci tohoto zařízení jsme věděli, ale pro jeho spuštění je potřeba regulovaný přívod energie ze ZPM a k tomu je potřeba zvláštní rozhraní, které bylo umístěno v původním DHD.“
„Jaké zařízení?“ zeptal se John.
„Ochranný štít na bráně. V podstatě je to silové pole, které se vytvoří ve vnějším kruhu brány. Pole je umístěno dva mikrometry od horizontu událostí. Takto vytvořený štít nepropustí nic, nedovolí příchozí hmotě se reintegrovat, takže cokoliv co projde bránou a my budeme mít zvednutý štít, přestane existovat.“
„A vy jste to rozhraní vytvořili?“ zeptal se Dr. Wright
„Ano, tady s pomocí Dr. Grahama jsem provedl potřebné výpočty a naši inženýři byli tak šikovní,
že vytvořili stejně účinné rozhraní. Včera jsme ho úspěšně zapojili a otestovali. Štít je tedy v provozu.“
Generál k tomu doplnil:
„Proto je nutné zavést identifikaci příchozích. Musíme vědět, kdo se snaží projít na Zem.
Tady jsou vysílače kódu, kterými budou vybaveny naše týmy. Každý vysílač má svůj kód a vy si ho musíte zapamatovat,“ řekl generál, a otevřel kufřík s vysílači.
V tom se však rozezvučela brána, a současně s ní se zapnul alarm.
„Má se někdo vracet, pane?“
„Ano, SG-4 standardní průzkum na PLD-038,“ odpověděl generál. To již všichni seběhli po schodech do kontrolní místnosti.
Seržant MacLeavy spustil štít. Na bráně se vytvořilo nazelenalé silové pole, bylo slabě průhledné, takže horizont událostí byl vidět.
[img][./images/thumbs/73699186_1284208871.jpg]http://img834.imageshack.us/img834/6824/73699186.jpg[/img]
„Tak co, přijali jste kód?“ zeptal se Keith seržanta.
„Ano, pane, přijímám identifikační kód majora Williamse.“
Náhle se však z reproduktorů ozval sám Williams.
„Velitelství, tady SG-4, jsme připraveni na experiment. Posíláme bránou tři velké balvany!“
„Tady velitelství, rozumíme.“
Pohled na bránu nám ukázal znovu štít, brána podivně hučela. V tom však vidíme změnu štítu, objeví se tři záblesky.
Keith kontroloval údaje na počítači.
„Energie drží, štít úspěšně zadržel tři objekty.“
Generál kývl a spojil se s majorem:
„Majore Williamsi, vraťte se, vypínáme štít.“
Keith zadal něco na klávesnici a štít na bráně se rozplynul, i hučení přestalo.
O 2 hodiny později….Před rampou je již nainstalována startovací konstrukce pro start zmenšeného průzkumného letounu RQ-1 Predator.

V operačním probíhá ruch, vidíme zde i SG-1.
„Jsme připraveni, pane,“ odpověděl seržant.
Generál kývnul hlavou a začala se zadávat PLD-033. Po vytvoření červí díry se začalo spouštět odpočítávání startu letounu.
Vrtule na zádi se začala roztáčet, za chvíli již byl na plném výkonu.
„Vypouštím letoun za 3,2,1, start!“
Letoun se odpoutal od rampy a vlétl do červí díry.
„Přijímáme signál, obraz i zvuk,“ ohlásil seržant.
Na hlavním monitoru vidíme obraz. Letoun se pomalu vznáší nad oblastí s pyramidami. Vše vypadá jako při prvním průzkumu, avšak už se začalo stmívat. Kamera nám ukazuje rudý západ místní hvězdy, západ slunce na PLD-033. Na Východě jsou vidět dva majestátně vycházející měsíce.
V tom se kamera stočí směrem k vesnici. Z dálky je vidět zničené chýše, z mnoha dalších vesnic na obzoru jde vidět stoupající dým. V okruhu asi 25 km jde vidět míst hořící prales - hotová zkáza.
Nikde na povrchu nejsou vidět známky mimozemského pohybu, či jiných činností.
Seržant si počíná s ovládáním velice šikovně, a tak můžeme vidět i těžební oblast z minula. Vše vypadá naprosto opuštěně, žádní omoročtí otroci, ani Ni'Mrodové. Dokonce i jejich stroje zmizely.
Záběr nás vrací zpět do operačního.
„A co ty vesmírné lodě, nezaznamenali jste nějaké signály z oběžné dráhy?“ upozornil Keith.
Seržant reagoval, a něco zapnul na ovládání letounu.
„Otevírám všechny kanály, na všech frekvencích. Nikde žádná stopa po nějakém signálu. Vše vypadá čistě,“ konstatoval.
„Ale co když používají nějaký jiný systém než rádiové vlny, který my nedokážeme identifikovat?!“ řekl Graham.
„Pak budeme muset riskovat,“ pronesl John.
Seržant nadále řídí letoun, přistává s ním nedaleko pyramid, náhle však zaregistruje pohyb v džungli. Skupinu asi dvaceti Omorockých mužů, žen a dětí.
„Omorokové!“ vykřikl Dr. Wright.
Záběr však netrval dlouho, a letoun přistál. Brána se za chvíli zavřela.
Generál vyhodnotil situaci za příznivou.
„Plukovníku, zítra v 9:00 vyrážíte i s podpůrným týmem SG-Alpha, který zaručí vaši bezpečnost!“
John pouze kývl, a podíval se na opakující se záběr Omoroků v pralese, vypadali dost zbědovaně.