Díl přímo navazuje na události z dílu předchozího.
Díl 6: Satelit
„Tak jo Majore, vypadá to, že loď je určená především pro cestování vesmírem, zkuste vyletět na orbitu, já se mezitím pokusím zprovoznit komunikaci, našimi vysílačkami tam nebudeme mít kontakt se základnou.“ řekl dr. McKay, když v Jumperu opustili se Sheppardem hangár. „Jak chcete, doktore, směr orbita.“ potvrdil směr cesty major a začal stoupat téměř kolmo k obloze.
Po několika minutách dosáhli hranice mezi atmosférou a vesmírem a před nimi se otevřel pohled, jaký by nečekali ani v nejdivočejších snech. Všude kam dohlédli, byly trosky lodí a mezi nimi se hrdě tyčil satelit antické konstrukce.
„Shepparde, leťte k tomu satelitu!“ přikázal Rodney hned, jak ho uviděl.
John zatočil Jumperem směrem k satelitu, ale cestou musel uhýbat obrovskému množství nejrůznějších trosek. Systémy mu tento úkol velice usnadnily, když mu na čelním skle promítly nejlehčí cestu. Teď stačilo udržovat Jumper v jakémsi virtuálním tunelu, vykreslovaném přesně tak, aby se bezpečně vyhnuli všem troskám.
„Páni, z blízka vypadá větší,“ prohodil jen tak major Sheppard, když už se chystal s Jumperem přistát.
Najednou se satelit aktivoval. Nereagoval však na jumper ale na hyperprostorové okno které se právě formovalo nedaleko od jednoho z měsíců planety. Z hyperprostoru se vynořila loď neznámého designu a zamířila si to přímo k planetě. Na to satelit reagoval otočením kolem své vertikální osy a následným nabíjením primární zbraně. Když bylo nabito, ze satelitu vyšlehl dlouhý zelený paprsek, který se zakousl do štítu neznámě lodi. Po několika setinách vteřiny štít zkolaboval a paprsek pronikl trupem jako horký nůž máslem. Loď se rozlomila napůl a dílo zkázy bylo završeno několika výbuchy.
„Tak tomuhle říkám pořádná zbraň.“ komentoval účinnost antického výtvoru Sheppard. „Všechno Antické je úžasné, majore, tak tam přistaňte, ať se můžeme podívat z blízka.“ snažil se Rodney popohnat Johna.
„V klidu doktore, už jsme tam. Dosedneme za tři, dva, jedna,“ ohlásil major dosednutí ke kotvícímu mechanismu.
Zároveň s dosednutím se na čelní sklo promítli informace v antickém jazyce.
„Píše to, že je uvnitř dýchatelná atmosféra, ale nefunguje umělá gravitace,“ řekl John.
„Jak to víte, majore? Nikdo tomu jazyku zatím nerozumí,“ zeptal se nechápavě Rodney.
Major Sheppard mu pohotově odpověděl: „To neurální rozhrání, nějak mi to posílá do hlavy, co chci vědět. Je to vážně divný pocit. Mimochodem, už víte, jak funguje komunikace? Měli bychom se ohlásit.“
„Jo stačí stisknout tyhle klávesy,“ ukázal doktor na pár tlačítek před sebou a pokračoval ve vysvětlování: „a jumper přepošle signál z vysílačky dolů do města a to signál pošle zase do vysílačky kohokoliv ve městě.“
„Dobře, tak to zmáčkněte.“ řekl Sheppard a Rodney aktivoval spojejní.
„Základno, tady major Sheppard, slyšíte mě?“ začal mluvit do vysílačky, ale nikdo neodpovídal.
„McKayi, říkal jste, že to bude fungovat!“ řekl naštvaně major sedící na místě pilota.
„Ne, já říkal, jak to asi má fungovat.“ začal se hájit doktor, ale byl přerušen naštvaným výrazem v Sheppardově obličeji.
„No dobře, zkuste to teď,“ řekl trochu uraženě Rodney a zmáčkl stejné klávesy jako před tím ale v jiném pořadí.
„Základno, tady major Sheppard, slyšíte mě?“ zkusil znovu vysílačku.
„Majore Shepparde, kde jste?! Nikde vás nemůžeme najít!“ zněl rozčileně hlas plk. Sokola z vysílačky.
„Jsem s doktorem Mckayem v jedné z těch malých lodí na orbitě planety, pane.“ odpověděl Sheppard.
„A co proboha děláte na orbitě planety, měl jste McKaye hlídat dole v hangáru a né někde ve vesmíru!“ rozčiloval se dál plukovník.
„Ano pane, ale kdybych doktora hlídal v hangáru, nemohl bych vám říct, že jsme byli svědky zničení lodě, která zde před chvílí vystoupila z hyperprostoru, antickým satelitem.“
„Dobře Shepparde, prozkoumejte ten satelit. Ale za dvě hodiny chci vás i s doktorem McKayem tady dole a podáte hlášení.“ řekl už klidněji plukovník Sokol.
„Ano pane, za dvě hodiny budeme zpět,“ potvrdil Sheppard a ukázal doktorovi, aby ukončil spojení.
"Pohněte, doktore, za dvě hodiny musíme být na základně, tak se tu alespoň porozhlédneme." popoháněl Sheppard doktora.
"Ano, slyšel jsem. Nejdřív tam budu muset zapojit gravitaci. A pak se podívám na tu zbraň," řekl nadšeně doktor a už se hrnul ke dveřím. Hned jak se dveře otevřely, vykročil Rodney do stavu beztíže. Odrazil se a plul k počítačovému terminálu na druhé straně celkem rozsáhlé dvoupatrové místnosti. Okamžitě jak jej měl na dosah ruky, ho začal rozebírat a hledat místo kam by na něj napojil svůj tablet. Chvíli mu to sice trvalo, ale nakonec se povedlo a dál už pracoval jen na tabletu.
"Majore, pozor myslím, že to mám." upozornil Rodney a pokračoval v práci: "Zapínám gravitaci teď!" při slově teď se satelit trochu otřásl a s jemným hučením naskočili generátory gravitačního pole.
"Dobrá práce, doktore, hned je tu příjemnější prostředí." pochválil John Mckayovu práci a dál se věnoval své činnosti. Oba dva muže z jejich práce vyrušilo až tiché zapípání majorových hodinek oznamující jim, že je čas se vrátit.
"Tak pojďte, doktore, nebo mě ten starej nabručenec zase seřve jak psa." řekl major Sheppard a i s doktorem nasedl do Jumperu. Po několika desítkách minut už dosedali v hangáru na místo odkud před tím vzlétli a pomalu neochotně se vydali najít plukovníka Sokola, aby mu podaly hlášení o jejich objevu.
Pokud jste díl přečetly budu vám vděčný za vaše názory a připomíky. Za korekci poděkuju až bude hotová.