Co právě čtete?

Zrovna jsem dočetl Farmu zvířat, to je opravdu perfektní alegorie a před několika dny jsem podruhé dočetl Starce a moře. Doháním povinnou četbu.

Já před nějakými třemi týdny dočetl celou sérii Zaklínače. První dvě povídkové knihy mi trvaly tak dva měsíce... jak to furt končilo a začínalo, pořád jsem nevěděl kdy se co děje, tak jsem četl dost pomalu. Potom ale přišla pětice románů, kde jsem sice taky netušil kdy se co děje, ale byla to parádní jízda. A konec...

Toto je spoiler!!!:

parádní, hořkej, smutnej, zdrcující.

Ještě bych se rád vyjádřil k ději...

Toto je spoiler!!!:

Byl jsem překvapen nad neskutečně silnými momenty. V povídkách mě nejvíc dojal konec "Trochu se obětovat". Marigold jako moudrý blázen mi vyrazil dech a nahnal slzy do očí. Z povídek mě také dojímá "Něco končí, něco začíná", ale zpětně. Když jsem to četl, byla to šíleně vtipná taškařice. Teď to ale vidím jako něco co mohlo... ale nikdy nemůže... být. Z románů jsem se dojal spíš ke konci ságy. Smutné obrazy z války a hlavně líčení toho co se stalo se všemi zmíněnými lidmi (a nečlověkem) z polního špitálu. Kromě konce byl potom ještě zdrcující moment, kdy "Elf poprvé vztáhl ruku k člověku." A posledních sto stránek jsem četl jedním dechem a už to jelo... Ještě hodinu jsem se vzpamatovával z nejhoršího. Ještě teď při vzpomínce slzím.

Pokud vím, ještě žádná kniha mě takhle nezasáhla.

A sice ne z vlastní vůle, ale kvůli studiu jsem si přečetl O myších a lidech v angličtině. Sice jsem nikdy nebyl zrovna fanda těch chytrých knih ani povinné četby, ale tuhle knížku jsem přečetl velice svižně. Díky ultimátnímu zdroji spoilerů, hodinám literatury, jsem podrobně věděl, co se stane. O to víc to na mě působilo.

Toto je spoiler!!!:

Dětská radost Lennyho pokaždé, když George zmínil jejich budoucí plány byla kvůli vidině konce hrozně smutná. Prostě jsem věděl, že "he ain't gonna tend no rabbits".

Nějak mě ty knihy poslední dobou dojímaj, co?

[Klenotka]

O myších a lidech na mě měla přesně tenhle efekt. Ani filmová adaptace není špatná, ale kniha je zkrátka kniha.

Já se stále prokousávám nejnovějším Lukjaněnkem - Lord z planety Země. Je to čtivě a pěkně napsané, rozhodně nápadité a originální. Ne všechny Lukjaněnkovy knihy se mi tak líbily. Vedle Hlídek mě vlastně bavilo jen Nanečisto. Snad se dostanu konečně k části, kde se dozvím, proč na Zemi není Chrám Rozsévačů.

Tak já jsem se zrovna dostal k pokračování Clarkovi Odysey, 3001: Poslední vesmírná odysea. Minulý týden jsem dočetl 2061, 2001 a 2010 jsem viděl jako filmy. Na ty dvě knížky si nemůžu stěžovat.

já jsem dočetl Adriana Moela vynikající kížka

Mission of Honor od Davida Webera.

Twombly píše:

Mission of Honor od Davida Webera.

Taktéž. A je to hodně velký nářez!

To já jedu popořadě a zkejsnul sem u Storm from the Shadows. Sice mi to zatím přijde jako zbytečná kniha, ale tak je to Honorverse

Timothy Zahn - Dědic impéria (Egmot)

Konečně jsem se dokopala, že doženu resty ve čtení Star Wars knížek. Mám solidní skluz . Dala jsem se do čtení Luke Skywalker a stíny Mindoru do Matthew Stovera. I přes pochybný název (možná to tak autor zamýšlel) to zatím vypadá dost slibně a to i přesto, že je tam i klasický "padouch knihy", tady ovšem pořádně nevím na čem s ním jsem .

Co se týče SW, doporučuji Timothy Zahn (Autor knih)... ten je naprosto perfektní...

Timothy Zahn je prostě základ!

Malignus:Přesně! Zahn vymyslel moji nejoblíbenější -velkoadmirál Thrawn- a nejnenáviděnější -Mara Jade- postavu z celých Star Wars

Ano... Mara Jade je opravdu příšerná postava... Já tu ženskou tak nemám rád... Ale jinak je pravda, že Zahn je génius a Thrawn je boží postava... už od první chvíle co jsem si představil jeho rudé oči v Mezigalaktické výpravě jsem věděl, že ten nebude jeden z těch co se ukáží jenom jednou...

Malignus píše:

Timothy Zahn je prostě základ!

Už mám na cestě Dědic Impéria . Doufám, že to bude good, ještě jsem žádnou knihu ze Star Wars nečet.