Část 19: Cestovatelé, part 2.Orijská flotila pozvolna zamířila k jediné obyvatelné planetě tohoto systému. Obyvatelné, ale neobývané. Jedinými civilizovanými bytostmi na povrchu byla přibližně tisícovka Cestovatelů, tísnících se na palubě jedné ze svých lodí. Po strojovně, pokud se tak ona zubožená místnost dala nazývat, pobíhalo několik techniků. Většinou šlo o Cestovatele, ale bylo zde i několik lidí ze Země, kteří zde spolu s touto lodí uvízli. Kapitán lodi se na můstku zoufale snažil vymyslet nějaký plán, ale vypadalo to, že jediné co může udělat, je doufat, že se podaří motory opravit včas.
Na orbitě planety měla další cestovatelská loď podobný problém. Podsvětelný pohon sice běžel, ale hyperpohon ne a ne naskočit. Technikům ve strojovně už začínali docházet nápady, jak ho urychleně přivézt do provozu, a tak začínali provádět značně riskantní pokusy.
Zbylých třináct lodí bylo jakž takž v pořádku. Jakmile orijská flotila vstoupila do systému, začaly se tyto lodě připravovat k hyperprostorovému skoku. Necelou minutu poté zmizely v hyperprostorovém okně.
Na orbitě zůstala osamocena antická loď třídy Aurora a loď cestovatelů s nefunkčním hyperpohonem. Aurora se začala natáčet přídí k flotile orijských křižníků, i přesto, že proti sedmi orijským lodím neměla ani ona šanci.
Orijská flotila nabrala po důkladném skenování systému sebevědomí a vyrazila proti auroře. Podle senzorů tu byla jen ona, loď s nefunkčním hyperpohonem a na planetě ještě jedno plavidlo. Nic víc neobjevily ani dálkové senzory. Flotila tedy vyrazila maximální rychlostí, kterou zvládaly těžké křižníky.
Na můstku orijských lodí panovalo typické ticho a klid. Orici seděl v křesle, ze kterého mohl řídit celou loď, pokud by to bylo nutné. Nic však nenaznačovalo, že tento boj bude nějaký výrazný problém. Až do okamžiku, kdy flotila míjela jeden z měsíců. Na obrazovkách senzorů vyskočila skupina rudých bodů a zuřivě se rozblikala. Ve stejný okamžik velký bod, značící dosud vyčkávající Auroru, vyrazil plnou rychlostí proti flotile. Ori spadli přímo do pasti.
Na můstku pozemského bitevníku byla ztlumena všechna světla. Temné modré osvětlení jasně značilo bojovou pohotovost. Obrazovky, které nahradily původní okno v přední části můstku, nyní zobrazovaly zvětšený pohled na skupinu orijských křižníků. Za Admirálem, sedícím ve velitelském křesle, byla umístěna holografická mapa, znázorňující planetu, její měsíce a všechny lodě v okolí. Podle této trojrozměrné mapy se Aurora cestovatelů právě řítila plnou rychlostí proti nepříteli. Za holografickou mapou pak byl na zadní zdi znak lodi, nad nímž byla hrdě vyvěšena česká vlajka.
Bitevní křižník Tomáš Garique Masaryk, vlajková loď pátého bojového uskupení, původně BC-304, byla prvním příspěvkem České Republiky do obranné flotily. Po bitvě o Zemi, kdy byla odražena a zničena většina orijských lodí, operujících v Mléčné dráze, prošla loď důkladným refitem. Při boji totiž dostala několik těžkých zásahů, ale na rozdíl od ruské BC-304, patřící do stejné bojové skupiny, měla více štěstí, a vydržela pohromadě. Hangáry byly přesunuty blíže k trupu, kvůli zmenšení profilu, můstek byl přesunut do útrob lodi, místo toho, aby byl vystaven nepřátelské palbě, a loď byla dovybavena silnějším generátorem a několik dalšími zbraňovými platformami. Vlastně by se dala považovat za zcela novou třídu, ale místo toho byla pouze změněna třída na BC-304-mark III.
Nyní spolu s pátým bojovým uskupením znovu stála proti orijským jednotkám. Admirál se musel zasmát, když v komunikaci mezi loděmi zaslechl velitele polské lodi, jak nadává, že se těšil na wraithy, a místo toho musí narazit znovu na Ori.
Polská „Blyskawica“ byla nejstarší lodí uskupení. Byla třídy Pandora, která byla upravenou verzí Promethea. Hangáry byly na těchto lodích zcela odstraněny a místo nich byla upevněna sila pro několik dalších raket mark X. Z lodi se tak vlastně stal raketový křižník. Kdyby selhaly transportéry i kruhy, byla dovybavena ještě miniaturním hangárem, do kterého by se vešly maximálně dva jumpery. Navíc byla třída Pandora vybavena jednou baterií asgardských paprsků. Množství railgunů se skoro zdvojnásobilo a do lodi byl namontován taktéž silnější generátor spolu s výkonnějšími motory. Ač by to málokdo čekal, loď třídy Pandora nyní dokázala předhonit i některé stíhačky. Blyskawica byla sice nejstarší lodí uskupení, ale všechny z toho plynoucí nevýhody bravurně kompenzoval její pilot, či jak se říkalo spíše, kormidelník. Dokázal s lodí pomalu neskutečné kousky, které mnohdy přiváděli k šílenství nejen nepřítele, ale i jeho vlastní posádku.
Další dvě Pandory, patřící pod české velení, byly křižníky Warrior a Jeanne d'Arc. Britský Warrior, stejně tak jako francouzská Jeanne d'Arc, byly poměrně nové lodi, vybavené nejnovějšími zbraňovými a štítovými systémy. Poslední lodí pátého bojového uskupení byla německá Gneisenau, která nahradila zničenou ruskou BC-304. Byla to nejnovější pozemská loď. Byla již postavena jako BC-304-mark III, takže v několika ohledech byla ještě výkonnější než Tomáš Garique Masaryk. Její jedinou nevýhodou byla dosud nepříliš zkušená posádka. Kapitán sloužil léta ne německé fregatě Karlsruhe, ale velení vesmírné lodi se značně lišilo od velení normálních lodi. Nicméně její posádka nikdy nezahálela a každý volný okamžik věnovala cvičení.
Pozemská flotila vyrazila do útoku. Její lodě urazily vzdálenost dělící od sebe dvě znepřátelené flotily během několika minut. Orici identifikoval Auroru jako větší hrozbu, takže byla primárním cílem všech orijských lodí. Aurora se dostala na dostřel a orijské lodě vyslaly paprsky svých hlavních zbraní proti jejímu trupu. V ten samý okamžik vypustila antická loď své drony proti orijské flotile. Drony a střely orijských lodí se ve vakuu vesmíru minuly a dopadly na své cíle. Všech sedm paprsků zasáhlo štít antického plavidla. Loď neměla šanci vyhnout se přilétajícím střelám.
Paprsky se zabořily do štítů, ale ty jejich energii vstřebaly. Na palubě antické lodi to však tak pozitivně nevypadalo. Na můstku zajiskřilo několik konzolí a vypadly energetické zbraně na přídi. Pár členů osazenstva můstku bylo sraženo z křesel a zřítili se na podlahu. Celá loď se při zásahu paprsky silně zatřásla a z ventilace začal být cítit kouř. Generál Sheppard si uvědomil, že loď byla zřejmě silně zasažena. Ovládání dronů bylo nyní složitější a vyžadovalo veškerou jeho koncentraci.
Každou vteřinou ale drony zkracovaly vzdálenost mezi sebou a svým cílem. Až svého cíle konečně dosáhly. Stejně jako při prvním útoku na osamocenou orijskou loď, i teď prošly drony skrz štít bez větších obtíží. Jejich roj se rozdělil a napadl dva těžké křižníky, které se během několika okamžiků ocitly v plamenech a záhy poté explodovaly. To však spotřebovalo většinu dronů. Několik zbývajících napadlo lehký křižník, ale pouze vyřadily jeho primární zbraň a poškodily generátor štítu.
Aurora vyplýtvala své omezené zásoby a nyní jí zbývaly pouze nepříliš silné energetické kanóny, z nichž dobrá čtvrtina byla vyřazena z provozu. Loď se otočila pryč od orijské flotily a vyrazila plnou rychlostí. Orijská flotila si ale hodlala kompenzovat své ztráty. Další paprsky vyrazily z primárních zbraní křižníků. A znovu zasáhly štíty antické lodi. Ty jejich energii vstřebaly, ale přetížení sítě způsobilo výpadek podsvětelných motorů. Larrin, stojící na můstku Aurory, by se sice klidně obětovala za záchranu klidně i jediné rodiny Cestovatelů, ale na antické lodi bylo také několik stovek uprchlíků a jejich životy obětovat nehodlala. Loď na její povel skočila do hyperprostoru a unikla tím dalším orijským paprskům, které k ní směřovaly. Uvízlé lodě Cestovatelů byly nyní vydány na pospas orijské flotile.
Tedy, byly by, pokud by tu nebyla ještě ta pozemská. Jejím cílem se stal lehký křižník na levém křídle orijských jednotek. První ze všech dorazila Blyskawica, následována Warriorem a Jeanne d'Arc. Asgardské paprsky na přídi lodí třídy Pandora zahájily palbu na štíty křižníku. Zářivě modré paprsky energie dorážely na bílé štíty křižníku. V závěsu za první vlnou dorazila i Gneisenau a Masaryk. Čtyři příďové baterie paprsků zahájily soustředěnou palbu, následovány dvojicí záďových paprsků.
Ale od doby, co Ori upravili štíty svých křižníků proti asgarským zbraním, stalo se jejich zničení znovu poměrně zdlouhavou záležitostí. Nicméně páté bojové uskupení mělo svou prověřenou taktiku. Menší lodě kroužily plnou rychlostí kolem křižníku, což z nich dělalo skoro nezasažitelný cíl. Kdyby nepřítel zahájil palbu z ostatních lodí, jistojistě by zasáhl častěji vlastní křižníky, než pozemské lodě. Jediné zbraně, které po nich tedy pálily, byly sekundární zbraně, a ani ty nebyly mnohdy dostatečně rychlé. Bodová obrana orijského křižníku na tuto vzdálenost sice fungovala bezchybně, avšak jejím primárním cílem bylo ničení stíhaček, případně projektilů, takže na sestřelení lodi se štíty prostě neměla dostatečnou sílu.
Gneisenau a Masaryk nedokázaly tak obratně manévrovat kolem nepřátelské lodi, ale jejich štíty jim umožňovaly vstřebat mnohem větší množství zásahů, než štíty menších lodí. Veškeré sekundární baterie orijských lodí se tedy zaměřily na ně. Také se je jaly pronásledovat lehké křižníky, které byly mnohem manévrovatelnější než těžké. A nešetřily žádnou příležitostí, kdy mohli proti pozemské lodi vystřelit paprskem z hlavní zbraně. Kdykoliv se Gneisenau nebo Masaryk ocitly ve volném prostoru dostatečně daleko od trupu jiné orijské lodi, zákonitě následoval zásah z primární zbraně. To začínalo vyčerpávat i vyspělé štíty pozemských bitevníků.
Po několika minutách začaly štíty lehkého křižníku konečně klesat na povážlivou úroveň. V přibližně stejnou dobu cestovatelské lodi na povrchu planety konečně naskočily podsvětelné motory. Její kapitán, šťastný že má šanci uniknout, mžikem proletěl s lodí atmosférou a pár vteřin poté skočil do hyperprostoru. Ve strojovně druhé nefunkční lodi mezitím zkoušeli technici připojit hyperpohon na záložní zdroj energie pro zbraňové systémy. Jak se záhy ukázalo, nebyl to zrovna dobrý nápad. Jakmile se oba obvody uzavřely, vydal hyperpohon děsivý kvílivý zvuk a definitivně vypadl. Ze strojovny se zakouřilo a musely být uzavřeny bezpečnostní dveře, čímž se tato místnost stala zcela nepřístupnou.
O tom všem byl zpraven Admirál. Chvíli přemýšlel o možnostech, jak zachránit ochromenou loď. Kapitán cestovatelské lodi se mezitím v duchu loučil jak se svým plavidlem, tak se svou posádkou. Admirál si po chvíli vyžádal spojení s polskou Blyskawicí. Chvíli se domlouval s jejím velitelem, načež začal rozdávat rozkazy zbytku skupiny. Jakmile byly všechny lodě zpraveny o nové strategii, vydal rozkaz k provedení úkolů.
Blyskawica vyrazila plnou rychlostí pryč od lehkého křižníku, na který se pozemské lodě dosud soustředily. Ostatní lodě uskupení o to tvrději napadly orijskou flotilu. Jeden z lehkých křižníků vyrazil za Blyskawicí, ale Gneisenau upoutala jeho pozornost tím, že do jeho štítů odpálila rakety mark X ze všech horních sil. Štíty křižníku pod náporem desítky jaderných hlavic obohacených naquadrií poměrně silně zakolísaly. To jeho velitele přesvědčilo o tom, že Gneisennau, jakožto větší loď, bude přeci jen nebezpečnější a bude lepší ji zničit první, kdyby snad měla v zásobě další hlavice. Admirálovi ale stačilo upoutat pozornost Ori jen na krátkou dobu. Jakmile Blyskawica unikla z bezprostředního dosahu nepřítele, zahájila skupina finální akci. Warrior a Jeanne d'Arc vyrazily zničehonic plnou rychlostí pryč od orijské flotily. Než se křižníky stačily vzpamatovat, provedly obě lodě rychlý obrat a odpálily ze svých raketových sil plnou baráž raket mark X. Gneisenau a Masaryk vystřelily poslední salvu a skočily do hyperprostoru těsně před tím, než jaderné hlavice zasáhly nepřítele. Warrior a Jeanne d'Arc na nic nečekaly a následovaly Masaryka s Gneisenau. O vteřinu později narazily hlavice střel mark X na štíty nepřátelských lodí a způsobily ohromný výbuch.
Zářivé světlo v jinak temném vesmíru během chvilky zmizelo a odhalilo nepřátelské lodě. Naprostá většina zůstala netknuta. Jejich štíty sice dostaly pořádně zabrat, ale povětšinou náraz vydržely. Křižníku, zasaženému již první raketovou salvou z Gneisenau, sice selhal štít, ale jeho trup přímo nezasáhla žádná ze střel, takže pouze změnil barvu ze zářivě bílé na mírně ožehlou černou. Žádná z lodí tedy nebyla zničena. Ale extrémní množství radiace a elektromagnetického rušení při výbuchu poměrně účinně rozhodilo i vyspělé senzory orijských bitevníků.
Než se nepřítel vzpamatoval, dorazila již Blyskawica ke svému cíli. Kapitán cestovatelské lodi, které mezitím kvůli požáru strojovny odešla i komunikace, začínal mít neblahé tušení, že konec přijde brzy. Před chvílí viděl na vlastní oči explozi uprostřed orijské flotily a tu nepovažoval za nic dobrého. Chvíli přemítal, co může mít pozemská loď v úmyslu. Blyskawica se totiž blížila plnou rychlostí k lodi Cestovatelů. Na poslední chvíli začalo pozemské plavidlo prudce zpomalovat. Ze spodní části trupu se vysunuly kotevní svorky, které se používaly k dokování na vesmírných stanicích, či větších lodích. S až neuvěřitelnou precizností dosedla pozemská loď na trup Cestovatelů. Jediný plát trupu se nezkřivil. Kotevní svorky se aktivovaly a uzamkly a loď s trhnutím vyrazila kupředu. Nedlouho poté zmizela i se svým nákladem v hyperprostorovém okně.
O několik minut později vyskočila na shromaždišti, kde již vyčkával zbytek pátého bojového uskupení, dosud v plné bojové pohotovosti. Po potvrzení, že vše je v pořádku, vyrazila flotila za zbytkem cestovatelských lodí na náhradní planetu, kde měli technici dokončit poslední úpravy hyperpohonů před cestou do Mléčné dráhy. Za sebou zanechali zmatenou orijskou flotilu, která si vlastně ani nebyla jistá, zda se pozemské lodě zničily jaderným výbuchem či se jim podařilo uniknout.
17.11.2009 13:54:03
Snad se naši do celé wraithí anihilace (protože válka je to sotva 
) ještě nějak zapojí 
(a jestli má Toddie šanci tak maximálně jen s výpomocí...)
:
Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
A ta skladba se na to fakt výborně hodí.
Ale toho abych neměl co dělat se asi nikdy nedočkám.. 
Co tím myslím vám prozradím až budu skutečně vědět, že za X dílů povídka fakt skončí.