Portál 1x07 - Ztracení bratři (part II.)

Tohle je moje první povídka, tak se omlouvám za případné gramatické a jiné chyby a doufám že se vám bude líbit.
Odehrává se v budoucnosti ve 23. století a je inspirována sgéčkem a trochu i startrekem.

enjoy

Portál 1x01 – Přílet

Sluneční soustava: Vesmírná stanice Jupiter 3, 13.března roku 2213:
Naskítá se nám pohled na velkou vesmírnou stanici. Na její kruhový střed je připojeno válcovými chodbami několik dalších kvádrových, válcových a krychlových sekcí.V pozadí je vidět jupiter a za ním velké množství hvězd. V hlavním řídícím středisku stanice je umístěno několik futuristicky vypadajících počítačů a průhledných obrazovek. V tuto dobu zde jsou jen dva technici, Aron a James, zbytek posádky má vyjímečné volno. „To je smůla, že tu musíme trčet, zatímco ostatní můžou jít domů.“ řekl znudeně Aron. „To víš, někdo to tu musí hlídat, kdyby se něco stalo. Vždyť by sem třeba každou chvíli mohli přiletět nepřátelsky nalděný mimozemšťané, který z nás chtějí rukama vysát život.“ reagoval na Aronův znuděný výraz James a ironicky se usmál. Aron se na Jamese zašklebil. Takhle se mu James posmívá od té doby, co zjistil, že se Aron dívá na „směšné“ a „dětinské“ sci-fi filmy a seriály z konce 20. a začátku 21. století. „Ha, ha. Můžeš už s tím přestat? Už to neni vtipný.“ řekl uraženě Aron. James na to reagoval úsměvem a už se chystal dál Arona popichovat, když v tom se rozsvítilo několik kontrolek na jeho obrazovce a místností se rozezněl varovný tón. „Co se děje?“ zeptal se ho Aron. „Máme tu příchozí spojení, ale vůbec nevím odkud. Nemáme nic hlášenýho.“ odpověděl mu James. Na Aronově obrazovce se také rozsvítilo několik světel a objevili se nějaké údaje.“Mám tu větší odběr energie než obvykle.“ četl Aron údaje ze své obrazovky.
James se mezitím plně koncentroval na údaje na své obrazovce. Po chvíli od ní zvedl oči a rozrušeně pohlédl na Arona. „Objevil se mi tu neznámý objekt, nemůžu ho identifikovat v databázi není.“ Aron se zvedl od svého monitoru a přešel k Jamesovi. „Ukaž, podívám se na to.“ Řekl a stiskl na Jamesovu panelu několik tlačítek. Oba pak chvíli soustředěně koukali na obrazovku, až najednou zvedli od ní oči a nechápavě na sebe pohlédli. „Jsou ty údaje správný?“ zeptal se James. „Určitě jsem si tím jistej. Dáme to vědět veliteli?“ reagoval na otázku Aron. James jen přikývl a přistoupil k jinému stanovišti, které sloužilo pro komunikaci.
Velitel satanice kapitán Čeng – Hu byl zrovna na odchodu ze své kanceláře, když se náhle ozval z jeho komunikátoru signál upozorňující na příchozí hovor. Velitel hovor přijal a z reproduktoru se ozval hlas poručíka Jamese Camerona. „Pane, doufám, že vás neruším, ale měl byste přijít do řídící místnosti máme tu naléhavou situaci.“ Velitel si v ten moment pomyslel, že to bude jen zase nějaká porucha centrálního počítače. Tenhle týden by to bylo už asi po páté. Přesto poručíku Cameronovi odpověděl: „Dobře hned tam budu. Je to něco vážného?“ „Nejsem si jistý, pane. Měl byste to vidět osobně.“ Za několik minut dorazil velitel do řídící místnosti. „Tak co se tady stalo.“ zeptal se naštvaně, protže měl zrovna za sebou 30-ti hodinovou směnu a rád by předal velení svému zástupci a šel se pořádně vyspat. James a Aron mu vše v rychlosti vysvětlili. Kapitán se na ně díval nedůvěřivě a považoval to za nějaký špatý vtip. James tedy velitele zavedl ke svému stanovišti a ukázal mu údaje na obrazovce. Velitel informace rychle očima prolétl a zeptal se Jamese: „A jste si tím jistí?“ „Naprosto. Už jsme je zkoušeli kontaktovat, ale nedostalo se nám žádné odpovědi.“
„Dobře tedy. Vyšleme tam průzkumný tým, ať zjistí, o co jde. Já půjdu s nimi.“ řekl rázně velitel.
Po několika minutách startuje od stanice malá loď s průzkumným týmem a po chvilce dorazí k místu určení. V tento moment zjišťujeme důvod poplachu. Je to velká loď. Na délku má přes 1km a je široká přibližně 400m. Přední část má tvar jehlanu se čtvercovou podstavou a useknutou špičkou.Dále do zadu nabývá loď mírně elipsovitý tvar a trochu se rozšiřuje ve všech směrech.Vzadu jsou pak vidět dva velké motory a několik menších, které jsou rozmístěny kolem nich.Jak se k ní malé plavidlo přibližuje, tak je vidět že je loď dosti poškozená, na několika místech z ní dokonce uniká vzduch.Loď s týmem přistane v hangáru a vzápětí z ní vyjde velitel Čeng – hu a s ním několik dalších lidí v ochraných oblecích.Jeden z nich přistoupí k veliteli s nějakým měřícím přístrojem v ruce. „Co pro mě máte desátníku?“ zeptá se ho velitel.“M.E.T. ukazuje že vzduch je dýchatelný, ale je v něm vyšší koncentrace CO2, zřejmě na palubě došlo k požáru, ale myslím že si můžeme sundat dýchací přístroje.“ „Dobře‘ kývl na desátníka velitel a sundal si z úst dýchací přístroj, dále mě informujte.“ Desátník odběhl a velitel se rozhlédl po hangáru.Poté dal rozkaz prozkoumat loď. Jak tým postupně prochází chodbami, odhaluje se velikost poškození lodi. Všude je zapnuté tmavě oranžové nouzové osvětlení a ze stěn místy visí zbytky elektrických rozvodů, z některých ještě létají jiskry.Ve všech chodbách je plno kouře. V jedné z nich tým narazí na několik zraněných lidí. Velitel u nich nechá část týmu a sám pak se zbytkem pokračuje směrem na můstek. Tam najde další skupinku zraněných. Velitel přistoupí k jednomu muži, který je v bezvědomí v kapitánském křesle, ale naštěstí se mu ho podaří vzbudit a hlasitě se ho zeptá: „Kdo jste a jak jste se sem dostali? Co se tu stalo?“ Muž se chvíli zmateně rozhlíží, pak pohlédne na velitele a vystrašeně mu říká: „Musíte rychle svolat flotilu, přilétají! Oni přilétají!!“

O 13 měsíců dříve 2.2.2212:
Nacházíme se na stejném místě, pohled směřuje na stanici. Je kolem ní dosti živo. Přistává tu a „kotví“ několik lodí různých velikostí. Uvnitř stanice je to podobné. Po chodbách se pohybují davy lidí, někteří spěchají. Major Thomas Redong, třicátník průměrného vzrůstu původem z Marsu, si toho ale moc nevšímal. Spíše ho uchvacovala všechna ta vyspělá technika na stanici. On se sice s veškerou nejmodernější technologií se setkával už od ranného dětství, ale přesto se neubrání pocitu hrdosti na pokrok lidstva, když uvidí nějaký technický zázrak, kterým tahle stanice určitě je. Za okamžik se ale ze svého nadšení vytrhl a pokračoval v chůzi. Raději trochu popoběhl, aby nepřišel pozdě. Má totiž namířeno do odbavovacího oddělení pro mezihvězdné lety a tam je lepší přijít dřív než pozdě. Každý den totiž odlétá k Proximě jen 5 lodí a ty jsou vždy nacpané až k prasknutí. Neběželo se mu zrovna dobře, protože sebou měl dvě velká zavazadla. V odělení již byla dlouhá fronta lidí čekajících na odbavení, ve chvíli kdy tam major Redong dorazil. „A sakra, no to je nádhera teďka tu budu trčet celej den.“ řekl si naštvaně sám pro sebe, když tu náhle k němu přistoupila asi 20 – ti letá žena v uniformě. „Major Redong?“ zeptala se ho. „Ano to jsem já. Co se děje?“ „Půjdete prosím se mnou? Šéf odělení již na vás čeká.“ Major udiveně přikývl a ženu následoval.Prošli několik chodeb až se ocitli před kanceláří Velitele oddělení mezihvězdných letů. Žena, přistoupila ke komunikátoru umístěném na stole a řekla do něj. „Veliteli, major Redong je zde“. „Pošlete ho dál“ozvalo se z komunikátoru. Major vstoupil do velitelovy kanceláře.
Velitel odělení plukovník Sato Komato seděl za svým stolem. Na tom byla průhledná obrazovka s nějakými údaji a v pozadí se nacházelo velké okno s výhledem na Jupiter. Plukovník vstal a s úsměvem podal Thomasovi ruku. „Thomasi jak se máte?“ řekl mu přátelsky. Thomas byl trochu překvapen že tu plukovníka vidí. Od dětství se přátelil s plukovníkovo synem Harem Komatem a ten se nezmiňoval, že je jeho otec ještě v aktivní službě.
Thomas:„Plukovníku co tady děláte, myslel jsem že už budete v důchodu?“
Plk.Komato: „To víte Thomasi doma už mě to nudilo, tak jsem vzal tuhle práci. Je to celkem klidné místo.“
Thomas: „No vidíte a váš syn se mi o tom vůbec nezmínil.“
Plk.Komato: „Já jsem se poslední dobou moc s Harem nestýkal. On měl plno starostí se závěrečnými zkouškami na Technické Fakultě Jartonovy planetární univerzity. Ale abych se vrátil k tomu proč jsem vás sem zavolal, nechceme přece aby jste zmeškal svůj transport.“
Thomas: „Transport pane?“
Plk.Komato: „Velení chce, aby se všichni členové posádky Magellana, dostali na palubu včas. Vy tam máte taky sloužit, že?“
Thomas: „Ano pane, ale nevěděl jsem že je spěch na shromáždění posádky.“
Plk.Komato: „Velení si chce být jisté, že vše bude připraveno včas. Nemusím vám snad zdůrazňovat jak je ten projekt důležitý!? Proto vám bylo zajištěno místo v nejbližším transportu.Odletáte ve 14:41.
Thomas: „Tak to bych už asi měl jít, abych to stihl.“
Plk.Komato: „To by jste měl. A Thomasi, gratuluju, účastnit se tak důležité věci pro vás musí být čest, že?“
Thomas: „To ano, byl jsem opravdu ohromen, když mě vybrali.“
Plukovník se na Thomase pousmál a pak přešel ke komunikátoru a přikázal své asistence aby odvedla majora Redonga na loď.
Tranportní loď se kterou Thomas má letět se jmenuje Voyager IV a je to standartní loď třídy ISTV – CT805. Lodě této třídy jsou poměrně komfortní a pojmou až 1100 lidí včetně 150-ti člené posádky. Tyto lodě jsou nejčastěji provozovány soukromými společnostmi, ale několik jich slouží i ve Flotile Spojených Soustav.
Loď je rozdělena do 6 sekcí. V sekci 1 jsou kajuty posádky, velitelský můstek a strojovna, v sekcích 2 a 3 jsou společné kajuty pro 3 – 5 lidí a jsou přepychově vybaveny. Je to jakási obdoba 1. třídy v letadle. V těchto sekcích cestují většinou významní lidé. Sekce 4 – 5 jsou určeny pro přepravu obyčejných cestujících. V těchto sekcích jsou kajuty pro 10 – 27 lidí. Ikdyž nejsou tak pohodlné jako v sekcích 2 – 3, stále je v nich vybavení a obsluha lepší než v běžných cestovních lodích. Sekce 6 je určena pro přepravu nákladu a zavazadel cestujících. Mj. Redong zamířil do jemu přidělené kajuty 4310 v sekci 4. Na lodi, stejně jako na stanici, byla již spousta lidí. Major se na většině lodí flotili velmi dobře vyznal, takže pro něj nebyl problém ji najít. Kajuta byla prostorná a byly v ní místa pro 10 lidí, což udělalo Thomasovi radost, něměl moc rád přeplněné místnosti. Jak se tak rozhlížel po místnosti, najednou poznal mezi cestujícími známou tvář. Byl to Haru Komato. Thomas se za ním hned vydal a pozdravil ho. „Ahoj Haru jak se máš, dlouho jsme se neviděli“, řekl Thomas s úsměvem na tváři. Haru byl také rád že svého dlouholetého přítele vidí a oba se dali do hovoru. Thomas mu vyprávěl co je nového doma a pochlubil se mu, že ho vybrali do projektu Magellan. Haru byl rád, že se Thomasovi daří, a vyprávěl mu o svých studiích na technické fakultě. Nedávno je dokončil a nyní má sloužit jako technik v kontolní místnosti na stanici Proxima 1.Náhle k nim přistoupil stevard a oznámil Thomasovi, že se stala chyba při jeho umístění. Má sedadlo v kajutě 4210. Thomas z toho neměl moc velkou radost, s Harem se neviděli již hodně dlouho a měli si co vyprávět, ale co se dalo dělat. Thomas se tedy s Harem srdečně rozloučil a následoval stevarda. V kajutě 4210 byly místa pro 27 lidí, jenže její velikost tomu ovšem moc neodpovídala. Sedadla byla namačkána jedno vedle druhého a místnost sama byla hodně přeplněná. Thomas si našel jedno volné sedadlo a posadil se. Mezitím na Jupiterově měsíci Ganymedu se John Rayes, šedesátiletý muž snědší pleti, snažil už po několikáté se spojit se svým agentem na palubě Voyageru IV. Byl už dost nervózní, mise na kterou toho agenta poslal byla nesmírně důležitá a kdyby ji Flotila odhalila, znamenalo by to pravděpodobně konec celé jeho organizace. Organizace, která již více než 10 let bojuje za nezávislost kolonií. Konečně po půlhodinovém čekání se mu podařilo s agentem navázat spojení. Na obrazovce se objevila postava v kápi, zakrývající většinu obličeje. „Proč máš tu kápi, předemnou svou totožnost nemusíš skrývat.“ zeptal se Rayes agenta. Ten mu odpověděl: „Nemůžu si dovolit aby odhalili mou totožnost, cokdyby tenhle přenos zachytili. Máte pro mě ten program?“. „Nemusíš se ničeho bát vše je zajištěné, přenos určitě nezachytí.Ten program tu mám. Hned ti ho pošlu“, řekl Rayes, stiskl na konzoli několik talčítek a odeslal program. „Nahraj ten program do operačního systému stanice jakmile tam dorazíš, je důležité aby byl připraven co nejdřív, protože naše rozvědka nebyla schopná zjistit přesný čas startu.“, upozornil ještě Rayes agenta, popřál mu hodně štěstí a ukončil spojení. Zatím se na Voyageru Thomas seznámil s jednou ze spolucestujících. Doktorka Katie Larsenová, 29-ti letá odbornice na planetární geologii a paleontologii, se stejně jako Thomas účastní projektu Magellan.Thomasovi přišla celkem simpatická a přitažlivá a kdyby nebyli kolegové, jistě by se odhodlal k něčemu víc, než jen k nezávazné konverzaci. Zjistil, že si navzájem celkem rozumí, ikdyž oba pocházejí z jiných planet a společenských vrstev. Členové thomasovi rodiny byli vždy považováni spíše za rebely a odpůrce OUS (Organization of the United Systems => Organizace spojených soustav) a Foltily spojených soustav. Jeho předkové se účastnili obou velkých koloniálních povstání, to první dokonce vyvolali. To Katie pocházela z bohaté a vážené rodiny ze Země. Její otec je jedním ze zástupců Země v OUS a její matka je stejně jako Katie planetární geoložka. Katie ovšem bohatství a moc své rodiny nikdy nedávala moc na odiv a snažila se spíše přibížit běžným lidem.
Čekání na odlet se protáhlo na více než 2 hodiny a Thomas i Katie, stejně tak jako většina cestujících, kteří se také účastní projektu, začali být dost nervózní a obávali se aby nenastoupili do služby pozdě. „Promiňte, mohla by jste mi říct, jak dlouho ještě budeme čekat.“ Zeptal se Thomas stevardky. „Nebojte už to nebude dlouho trvat. Tohle zpoždění vzniko kvůli průzkumné misi do soustavy Arrakis (µDraconis cca 70 l.y. daleko). Za několik minut budeme odlétat.“ Odpověděla mu stevardka.
Na můstku Voyageru panoval čilí ruch, celá posádka připravovala loď k odletu. Velitel lodi kapitán Edward Kirk, se na svou posádku mohl spolehnot věděl, že bude stejně jako loď včas připravena na odlet. Když mu jeho zástupce oznámil, že je vše připraveno, vydal rozkaz spojit se s kontrolou portálu a požádat o povolení k odletu od stanice. „Žádosti se vyhovuje přeleťte na odletový bod 4.“ Dostal odpověď od kontroly. „Dobrá tedy. Nadporučíku zadejte kurz k bodu čtyři a spusťte pomocné fotomotory, rychlost 1/3.“ Rozkázal. Loď se pomalu rozletěla směrem k portálu ( Kruhovité zařízení o průměru 450m, vzdáleně podobné hvězdné bráně). Po příletu k odletovému bodu čtyři, požádal kapitán o zadání souřadnic a povolení k odletu. Kontrola mu vyhověla a začala zadávat sořadnice Proximi Centauri. Na portálu se bylo v ten moment vidět jak jeho supravodivými sočástmi začalo proudit ohromné množství energie a jeho jednotlivé energetické články se začaly nabíjet. Po chvíli se prostor uprostřed portálu začal vlnit a světlo které přezněj zrovna procházelo se posunulo buď k červenému nebo modrému konci spektra, díky velkému zakřivení časoprostoru, které se v portálu začínalo tvořit. Vzápětí se od prostředka směrem ven k vnitřímu okraji portálu začalo vytvářet ústí tunelu (červí díry) k Proximě Centautri. Po jejím dokončení vydal kapitán Kirk rozkaz ke spuštění hlavních fotomotorů na rychlost 2/3 a loď se velkou rychlostí rozletěla směrem k červí díře a vzápětí v ní zmizela

Pokračování příště…….

tak a teď čekám kritiku, ale prosím né moc ostrou

EDIT 7.3.2010: Přidávám seznam epizod první řady, mělo by jich být cca 20 - 22

1x01 - Přílet
1x02 - Magellan (Part I.,Part II., Part III.)
1x03 - Navždy ztraceni (Part I., Part II., Part III., Part IV.)
1x04 - Ozvěny minulosti
1x05 - Navrácená svoboda (Part I., Part II., Part III.,Part IV., Part V.)
1x06 - Kolize(Part I.,Part II.)
1x07 - Ztracení bratři(Part I., [ur=http://www.sga-project.com/forum/viewtopic.php?f=27&t=7091&p=324715#p324715l]Part II.[/url])
1x08 - AI
1x09 -
1x10 - Stopa
1x11 - Památník část 1.
1x12 - Památník část 2.
1x13 - Nový domov
1x14 -
1x15 - Minulost budoucnosti
1x16 - Svoboda vs otroctví
1x17 - Kardanité
1x18 - Okraj
1x19 - Jádro
1x20 - Maják
1x21 - Návrat část 1.
1x22 - Návrat část 2.

Další díl bude asi příští výkend a bude se jmenovat 2x02 Magellan
a dozvíme se v něm

Toto je spoiler!!!:

co je to projekt Magellan a agentovu totožnost a jeho poslání a mnohem více.

kritika sice bude, ale ne moc ostrá, protože se mi to líbilo
Ke kritice - pominu gramatické chyby - na ty jsem byl předem připraven
- trochu mi vadily závorky (což už se řešilo u jedné povídky) ale tady to nebylo tak markantní, i když třeba vysvětlení tunel (červí díra) bylo možná trochu zbytečné, na druhou stranu osobně jsem uvítal vysvětlivku OUS (Organization of the United Systems => Organizace spojených soustav) takže tak na půl
- k rozhovoru postav - co promluva, to řádek (třeba když se bavil Thomas s tou ženou -

„Major Redong?“ zeptala se ho. „Ano to jsem já. Co se děje?“ „Půjdete prosím se mnou? Šéf odělení již na vás čeká.“ Major udiveně přikývl a ženu následoval.Prošli několik chodeb až se ocitli před kanceláří Velitele oddělení mezihvězdných letů.

přehlednější je napsat

„Major Redong?“ zeptala se ho.
„Ano to jsem já. Co se děje?“
„Půjdete prosím se mnou? Šéf odělení již na vás čeká.“ Major udiveně přikývl a ženu následoval.Prošli několik chodeb až se ocitli před kanceláří Velitele oddělení mezihvězdných letů.

- kombinace formy scénáře (rozhovor s plukovníkem) a normálního textu mi přišla dost zvláštní, ale také mi nevadila, bylo to takové...oživující

Jinak to je asi tak všechno - jsou to spíš poznámky pro zlepšení, než nějaká kritika, tak snad ti to nebude vadit
Jinak na další díl se moc těším

povídka dobrá, akorát mi tam chybělo víc toho členění na odstavce a i u tý přímý řeči jak už napsal Dark Angel....
jinak těšim se na pokračování...

Tak děkuji všem za připomínky a slibuju že se polepším a další díl napíšu co nejdřív.

jinak k tomu členění na odstavce. já sem si tu povídku nejdřív napsal ve wordu a pak ji zkopíroval sem no a nedošlo mi, že se přitom kopírování ztratí téměř všechno formátování, včetně odstavců, takže se tímto omlouvám a příště si na to dám určitě pozor.

No někdy si to přečtu celé, teď jsem si přečet jen prvních pár řádků, ale je to dobré, jen tak dál
Nejvíc mě rozesmálo:

„To víš, někdo to tu musí hlídat, kdyby se něco stalo. Vždyť by sem třeba každou chvíli mohli přiletět nepřátelsky nalděný mimozemšťané, který z nás chtějí rukama vysát život.“ reagoval na Aronův znuděný výraz James a ironicky se usmál. Aron se na Jamese zašklebil. Takhle se mu James posmívá od té doby, co zjistil, že se Aron dívá na „směšné“ a „dětinské“ sci-fi filmy a seriály z konce 20. a začátku 21. století

zatím se mi to docela líbí
teda až na to takřka nulové členění do odstavců. To mi docela vadilo, protože zvlášť u rozhovorů se text stával zbytečně nepřehledným

příběh super , líbil se mi i lehký humor vše ostatní již řekli předemnou..

Pěkný a pokud to bude pokračovat stejně dobře i dalších dílech, tak to bude bezvadná povídka.

Mám taky nějaké připomínky, ale ty už tu byly napsány (odstavce, úprava rozhovorů)

Konečně! Povídka s velkým "P". Opravdu mě to zaujalo, příběh, zpracování prostě něco co už jsem dlouho neviděl. Jednoduché popisy věcí, míst a alespoň věk postavy (i když bližší popis u postav by neuškodil). Tohle je povídka, kterou budu s nadšením a očekáváním číst dále (pokud bude pokračovat). Já ani nemám slov, je to opravdu skvělé čtení. K těm nedostatkům bych se jen opakoval, členění na odstavce je třeba, občas jsem se ztrácel v textu, což mi celkem kazilo čtení. Má to vše co by dobrá povídka měla mít, vtip, napětí, detailnost, jen žasnu a s nadšením očekávám pokračování.

díky moc za pochvalu , další díl bude co nevidět. Informace k postavám budu doplňovat v průběhu děje.

EDIT:
Malý spojler na příští epizodu, objeví se v ní totiž

Toto je spoiler!!!:

Pro budoucí děj celkem důležitá postava - ČECH - expert na červí díry a vše s nimi spojené.

Tak tu mám další díl, ale protože je nakonec delší než jsem čekal, tak jsem se ho rozhodl rozdělit na více částí tady je první
enjoy

Portál 1x02 – Magellan
Part I
Proxima Centauri, stanice Proxima1, 2.2.2212
Místní protál, nacházející se v blízkosti Proximi1, první lidské stanice mimo sluneční soustavu, se aktivoval a vytvořilo se v něm ústí červí díry ze Sluneční soustavy. Za chvíli z něj, po cestě trvající jen asi 1 vteřinu, vylétl Voyager IV a zamířil si to přímo ke stanici. Po zakotvení u stanice byli všichni cestující i jejich zavazadla vyloženi a loď nabrala kurz zpět k portálu a skrz něj do soustavy Epsilon Indy. Thomas společně s Katie se mezitím snažli najít cestu ke svému transportu na Magellan a po asi půlhodinovém hledání se jim to podařilo. Měli štěstí, transportní člun stihli na poslední chvíli. Ve člunu bylo dalších 15 lidí, včetně pilota a copilota. Člun se odpojil od stanice a zamířil k loděnicím na orbitě planety Proxima centauri1. Tytyo loděnice patří mezi jedny z největších. Staví se v nich hlavě průzkumné a transportní lodě a prototypy nových tříd lodí. Člun nabral směr k jednomu z největších doků v loděnici. V tom se nacházela velká, majestátní a vyspěle vypadající loď – Magellan - první loď nové ,průlomové, třídy průzkumných lodí nesoucí označení ISE – GE104 Jakmile ji Thomas spatřil oknem člunu, úžasem zalapal po dechu. Magellan je technickým zázrakem, který téměř ve všem překonává věchny ostatní průzkumné lodě.
„Vidítíš to Katie? Tahle loď je opravdu úžasná. Nemůžu uvěřit že jsme tohodle všeho součástí.“ „Vždyť my právě teď píšeme historii, stáváme se její součástí.“ Řekl Thomas s úžasem na tváři.
„Ano máš pravdu je to naprosto neuvěřitelné, že můžeme být posádkou první lodi s nadsvětelným pohonem.“ Odpověděla mu Katie.
„Promiňte mi, že vám skáču do hovoru, ale Magellan nemá nadsvětelný pohon ale WHD.“ Vmísil se do rozhovoru jeden spolucestující.
„Cože to má? A vůbec kdo jste?“ Tázal se ho Thomas.
„Ah promiňte měl jsem se představit. Jsem nadporučík Filip Nikl, zástupce hlavního inženýra na Magellanu.“ Představil se.
Hmm, neobvyklé jméno, odkud jste?“ Zeptala se ho Katie.
„Ze Země ze středoevropského regionu zvaného Čechy.“ Odpověděl jí nadporučík.
„Čechy? Odtamtud pocházel i dr. Zelenka, jeden z vynálezců fotopohonu, že? Jo a málem jsem se vám zapoměl představit. Jsem major Thomas Redong a tohle je dr.Katie Larsenová.“ Představil Thomas sebe a Katie.
„ A co je to teda to WHD?“ Zeptala se Katie nadporučíka Nikla.
„To je moje zkratka pro nový pohon Magellana. Přijde mi jednoduší říct krátce WHD místo Worm Hole Drive.(pohon červí díry). Vysvětlil.
„Aha, chápu.“ Odpověděl mu Thomas.
„Jestli chcete, mohu vám dopodrobna vysvětlit funkci WHD, mám proto tu nejlepší kvalifikaci. Studoval jsem na Centrální univerzitě spojených planet fyziku červích děr a byl jsem členem týmu vyvíjejícího WHD.“ Chlubil se Filip.
„Wow, to jste jeden z mála lidí kteří těmhle věcem rozumí. Jsem rád že budeme mít na palubě skutečného odborníka, kdyby se něco pokazilo.“ Řekl Thomas.
„No majore měl by jste vědět, že na palubě Magellana jsou jen ti nejlepší z nejlepších a všichni rozumí svému oboru dokonale.“ Vysvětlil Thomasovi Filip.
„No doufám že nebudu snižovat laťku.“ Zavtipkoval Thomas.
„To určitě nebudeš. Nemohli by přece vybrat někoho nekompetentního na tak důležitou pozici jakou máš ty, že?“ Povzbudila Katie Thomase.
„To doufám. Být 2.zástupce kapitána a velitel průzkumných týmů není nic snadného, žvlášť pod kapitánem Aripovem.“

Mezitím se člun více přiblížil k loděnici a Magellanovi a ten tak mohl být viděn v plné své majestátnosti. Magellan je dlouhý 1106m, široký průměrně 404m max.423m, min. 397m (150m na přídi) a vysoký průměrně 395m, max.403m, min.380m (150m na přídi).S těmito rozměry patří mezi největší průzkumné lodě, které byly kdy postaveny a navzdory své velikosti je i poměrně rychlý. Jeho max. rychlost je 0,899c. Této rychlosti dosahuje jen málo lodí a rychlejší jsou jen automatické lodě (0,923c). Příď lodě má tvar komolého jehlanu se čtvercovou podstavou a je dlouhá 178m. Za ní získává loď spíše tvar mírně zpoštělého válce. Přibližně v polovině lodi se po obou jejích stranách nacházejí dva středně velké hangáry a hned před nimi, na každé straně 2, hlavní brzdné motory a několik menších pomocných motorů, rozmístěných kolem nich. Třetí největší hangár o rozměrech 150x137m se nachází vespod lodi, ale nijak z ní nevyčnívá.Asi 50m za ním se nachází hlavní reaktor Magellana. Je to jeden z nejvýkonějších fůzních reaktorů (téměř 2000TW) které existují. Takto výkoné reaktory se doposud používali jen u portálů, hlavně kvůli jejich rozměrům. Ty největší mají až 200m v průměru. Reaktor na Magellanu má 150m v průměru. Samotný reaktor ovšem tvoří jen asi 1/10 téhle velikosti, zbytek tvoří podpůrné a chladící systémy spolu s elektromagnety, které udržují fůzní reakci a brání dotyku plazmatu o tepoltě více než 26milionů °C se stěnami reaktoru. Dále do zadu, kde se loď rozšiřuje ve všech směrech, se pak nacházejí hlavní a manévrovací motory.

Magellan bezesporu patří mezi technické zázraky a je pýchou flotili. Ovšem ne všichni jsou z něj nadšeni. Povstalecké terroristické skupiny bojující za nezávislost kolonií v něm vidí hrozbu která může zvýšit důvěru obyvatelstva ve flotilu, ale i příležitost jak flotile poslat varování po kterém by je všichni začali brát smrtelně vážně. Agent Johna Rayese, se hned po příletu hlásil na svém pracovišti v řídící místnosti stanice Proxima 1, kde je i umístěno ovládání proximánského portálu. Agent měl za úkol na svém pracovišti tajně nahrát počítačový virus do operačního a navigačního systému portálu. Boužel neměl oprávnění aby se dostal do těchto systémů a tak se, podle instrukcí, měl během aktualizace systémů stanice, kdy je vypnut bezpečnostní protokol zaznamenávající veškeré pokusy o neoprávněné vniknutí do některého ze systémů stanice, nabourat do databáze přístupových kódů stanice a vyhledat v ní soubor obsahující seznam lidí s patřičným oprávněním. Aktualizace měla proběhnout mezi 1:00 a 1:30 UST (unified star time - jednotný hvězdný čas) 3.2.2212.Agent se jakmile to bylo možné přihlásil do pc sítě stanice a nahrál tam program pro zpřístupnění databáze přístupových kódů. To ovšem nešlo tak snadno neboť databáze měla vlastní bezpečnostní firewall zamezující přístup a program jí zpřístupnil až po více než 20 minutách.Podle rozkazů, které od Rayese dostal měl v seznamu vyhledat položku 865 a použít zde přítomné heslo. Po několika momentech se mu podařilo najít v seznamu příslušnou položku. V tu dobu už ale aktualizace končila a bezpečnostní protokol v systému měl být co nevidět znovu zapnut. Agent proto spěchal a rychle okopíroval heslo.Nevšiml si přitom jména osoby které heslo patřilo a která se měla stát obětním beránkem a nést vinu za zničení Magelana. Možná by se pak rozhodl jinak a zvolil by heslo někoho jinného, možná by nedokázal zradit nejlepšího přítele kterým Thomas Redong určitě byl.......

no parádní...tak sem okamžitě naval další díl...jo možná by neškodilo kdyby jsi se pokusil hodit ňákej obrázek tý lodi....

dík za pochvalu. Další díl už je rozpracovanej. S obrázkem lodi to bude asi trochu horší, žádnej skvělej malíř nejsem, ale pokusim se sem hodit aspoň náčrtek.

Dočetl jsem 2. díl a musím říct, že se to pěkně vyvíjí, jen jedna maličkost, možná by šlo k popisu lodi přidat i popis zbraní a obranných prvků , ale jinak nemám výtky a těším se na další díl