Zabiji Nixona - fascinující pohled do duše člověka, kterým by mohl být každý z nás. Nesnaží se nám ho servírovat jako hrdinu zničeného systémem, ale prostě jako někoho, komu se pomalu a jistě hroutí svět a nakonec ho paranoia dožene k extrémním činům. Chvílemi jsem se s ním dokázala neuvěřitelně ztotožnit. To, jak si člověk občas připadá bezvýznamný v té velké mašinérii zvané život, musel někdy cítit každý. Ústupky v práci, potlačování morálky a pošlapávání lidské důstojnosti, to pro někoho, kdo si chce poctivě vydělávat a poctivě žít a kdo má nějaké zásady, musí být ubíjející. Na druhou stranu je Sam prezentován i jako protivný loser, který nikdy nic nedotáhl do konce a při jednom neúspěchu se hned hroutí. Je to někdo, kdo nedokáže přijmout systém "drž hubu a krok", a že když se opravdu bude snažit a poctivě pracovat, tak lze toho jeho "amerického snu" dosáhnout. Ale musím přiznat, že jsem s ním většinu času spíš soucítila, protože ne každý člověk dokáže ustát tlak společnosti. A to byla 70. léta. Nic se nezměnilo. Politici lžou a kradou stejně, ne-li víc. Obchodníci ti vlezou skoro až do koupelny, aby něco prodali a úřední mašinérie funguje stále stejně - s čísly a papíry, nikoli lidmi.
Tenhle film funguje hlavně díky vynikajícímu Seanu Pennovi, který se roli naprosto oddal a hraje samozřejmě naprosto dokonale. Tenhle člověk je jedním z těch, který je víc, než jen herec.
Pokud se chcete uvést do deprese a zjistit, že v tom hledání "kdo jsem a co udělám, aby si mě lidi pamatovali" nejste sami, ale co byste naopak
dělat neměli, tak se na tohle určitě podívejte.
Dostaňte agenta Smarta - Hodně příjemné překvapení. Čekala jsem variaci idiotský agent a ono to bylo překvapivě vtipné a hlavní hrdina byl spíš smolař než idiot. Oba hlavní představitelé skvěle zvládali akční i komické situace, ale těch překvapivě nebylo tolik ve smyslu "Smartovi spadl na hlavu poklop" jako spíš, že se mu stalo něco nečekaného, co se může stát každému. I důvod, proč byl jen analytik a ne agent, dával smysl a zároveň byl pro Smarta smutný i potěšující zároveň - byl nejlepší analytik a takového si nemůžou dovolit ztratit v terénu. A hlavně humor byl opravdu zábavný. Několikrát jsem se nahlas zasmála, to už se mi dlouho nestalo. Smartova hláška "Miluju Rusko, žádný komunismus, ale ani žádné zákony. Dneska jsem přejel stařenku. Nejlepší dovolená, jakou jsem zažil." mě odrovnala

I scéna, kde Smart visel za letadlem na ceduli s nápisem "Suicide hotline" byl taky ohromně vtipný moment. Nebýt několika trochu trapnějších scén (záchod v letadle, nahý zadek v koncertním sále), řekla bych, že to byla skvělá špionážní komedie. A hrozně mě pobavilo, jak si dělali srandu z tajných služeb (tlupa hašteřivých přerostlých dětí, které se hádají, koho mají rodiče radši a kdo dostane větši kus dortu) a hlavně z prezidenta, z kterého udělali takového pěkného nevědoucího idiota

Výborný byl Alan Arkin jako šéf CONTROL, zvlášť v překvapivě napínavém finále.

Takže hodně příjemné překvapení od filmu, od kterého jsem nic nečekala
Tvrďák Taylor - tak tohle se moc nepovedlo. Jediné, co na tomhle filmu za něco stálo, byl Owen Wilson. A u něj si myslím, že hraní v takových břečkách nemá zapotřebí. Tři dětští hrdinové byli extrémně nesympatičtí, navíc tomu nepomáhal ani příšerně spisovný český dabing (ani po přepnutí do AJ to ale za moc nestálo, "herci" byli ještě otravnější). Owene, mám tě ráda, ale tohle ti fakt nevyšlo.
Kerr Avon: Listen to me. Wealth is the only reality. And the only way to obtain wealth is to take it away from somebody else. Wake up, Blake! You may not be tranquilised any longer, but you're still dreaming.