Porážka na bojišti je vítězství naší soudnosti nad naší pýchou. Nechť jsme pyšným národem.
-- Jaffské přísloví
Antony se rozhlédl kolem sebe. Třináct menších Aschenských lodí, proti osmi pozemským. Válka. Válka začala. Uplynuly dva měsíce od prvního Aschenského proskoku a ačkoliv při něm prošla do naší galaxie jen hrstka lodí, stačilo to jako předvoj k masivní invazi. Nejprve se musely schovávat a plout z místa na místo. Každou chvíli však jejich síla rostla. Jedna po druhé byly využívány brány z malých, bezvýznamných světů k přesunu další části Aschenské flotily. Po malých půtkách se odhodlali k regulérnímu útoku na galaxii.
- „Tak jo hoši, strategii znáte. Snažte se vyhnout projektilům z lodí a sejměte těch… Už přilétají!! Volná palba, nekřižte cíle!“
Antony zažehl motory a vylétl vstříc nepřátelské letce. Mezi oběma roji stíhaček se vytvořila hradba složená z raket. Některé se na půli cesty střetli s nepřátelskými a vybouchli. Bylo jich však minimum. Zbytek se začal zarývat do létajících strojů, které exploze trhali na kusy. Jedna raketa trefila stíhačku těsně vedle Antonyho. Tlaková vlna vychýlila jeho stroj z kursu…
-- Před čtyřiceti dny
- „Takže jste vlezl do toho tunelu sám a s rozbitou hlavou?“
- „Nebyl jsem sám. Tunel už byl zajištěn naším komandem.“
- „To ale zaujalo pozice hluboko uvnitř základny.“
- „To je pravda.“
- „Takže jste skrz většinu základny šel sám?
- „Ano.“
- „Zdá se vám to jako dobrý nápad?“
- „Tehdy se mi to zdálo jako dobrý nápad. Asi to bylo tou ztrátou krve.“ Muž se pousmál.
- „Děkuji, můžete jít…“
Antony se zvedl a odešel. Zabouchl za sebou dveře a povzbudivě se usmál na generála Erskina.
-- Současnost
Antony vyrovnal dráhu letu a spustil salvu z railgunů vstříc Aschenům. Roje se přibližovali, až nakonec splynuly.
Antony vystřelil. Přímý zásah do kokpitu stříbrné stíhačky. Její pilot neměl šanci. Vrak navíc narazil do dalšího aschenského stroje a značně ho poškodil. Dvojitý zásah. Antony se usmál. To už se mu ale na ocas pověsil nějaký dotěrný hmyz. Antony už už šahal po tlačítku pod červenou záklapkou, když si na poslední chvíli všiml přátelské stíhačky, která před ním prolétla. Strhl knikl ostře doprava a sám se ocitl za jedním nepřátelským stíhačem. Teď už tlačítko použil. Za jeho zády se otevřelo hyperprostorové okno, které vcuclo jeho pronásledovatele a vyústilo kus před ním, přímo uprostřed pronásledovaného. Antony se opět usmál. S Aschenskými stíhači byla zábava. Jejich bojové zkušenosti byly prakticky na nule a stávali se snadnými terči pozemských veteránů.
-- Před čtyřiceti dny
- „Generále, jak byste zhodnotil misi do galaxie Phoenix?“
- „Jako neúspěšnou.“
- „Myslíte si, že to bylo způsobeno vašimi rozhodnutími?“
- „Moje rozhodnutí byla potvrzena vyšším velením ze Země.“
- „Na to jsem se neptal, Generále.“
- „V danou chvíli jsem rozhodl, jak nejlépe jsem mohl.“
- „Generále, pod vaším velením jsme přišli o více jak čtyři stovky lidí, tři lodě, z nichž jedna byla naše vlajková, Portmolior byl poškozen natolik, že není jisté jestli bude ještě fungovat a umožnil jste nepříteli vstup do naší galaxie, ne v řádu měsíců, jak by bylo v jejich silách ale doslova během několika sekund, zatímco velká část naší alianční flotily se nestačila vrátit z Idy. Opravdu si za svými rozhodnutími stojíte?“
- „Byl jsem velitel těžařské mise. Nebylo v našich silách zabránit tomu, co se stalo…“
-- Přítomnost
- „Kapitáne, Galileo hlásí, že má štíty pod dvacet procent. Žádají o povolení se stáhnout.“
- „Dobře, ať vypadnou. Ať letí do doků u Occursu.
- „Jedna Aschenská loď se taky chystá opustit sektor…“
- „Výborně, jen víc takových zpráv…“
- „Pane, Niké a Paris mají štíty na čtyřiceti procentech. Stíhačky se nestačily vrátit na Galileo, kam je mám přesměrovat?“
- „Máme místo?“
- „Pane, bitva se pro stíhače vyvíjí dobře, máme minimální ztráty. Na žádné lodi není… pane, Niké taky žádá o povolení k ústupu!“
- „Zatraceně! Ať se zdejchnou… ale jestli to takhle půjde dál, tak se těch posil nedočkáme…“
- „Kapitáne! Niké dostala kritický zásah! Přišla o štíty a žádá o transport posádky!“
- „Proveďte.“
- „Kapitáne! Na Andromedě je stejná situace. Taky chtějí… pozdě. Andromeda byla zničena, pane…“
-- Před čtyřiceti dny
Postarší důstojník se zvedl, spolu s ním i další důstojníci po jeho stranách a celý sál. Vzal do ruky papír, s připravenou závěrečnou řečí.
„Tento tribunál měl za úkol prošetřit případná selhání velitelů mise do Phoenixu. O tom že to nebyla podařená mise, nesvědčí jen fakt, že jsme kvůli ní ve válečném stavu, ale především i to že z devíti lidí, jejichž činnost měla být dle protokolu posuzována, ji přežili pouze dva. Přejděme tedy rovnou k závěrům, k nimž tento tribunál dospěl:
Plukovník Antony J. Fischer. Ve vašem jednání nebyly shledány žádné nedostatky, naopak se tribunál usnesl, že budete navrhnut na medaili platinové brány, nejvyšší ocenění jaké může příslušník SG jednotek obdržet.“
Antony si oddechl a předseda tribunálu mu věnoval malý úsměv. Poté se otočil na generála.
- „Generálplukovník Damon H. Erskine, kapitán. Vaše rozhodnutí byla vyhodnocena jako mylná a jenž vedla k celkovému zhoršení situace…“
- „Kapitáne, Nautilus sestřelil jednu jejich, ale Niké byla zničena. Pane, už mají takřka trojnásobnou přesilu.“
- „Přesto si je tribunál vědom polehčujících okolností, zejména neočekávatelných událostí a nedostatku informací…
- „Hergot. Nařiďte stíhačkám, ať se nalodí.“
- „Z toho důvodu bylo rozhodnuto netrestat vás degradací.
- „Připravte se na skok do hyperprostoru.“
- „Ale rozhodli jsme se odebrat vám titul Kapitán, opravňující vás převzít velení mezihvězdné lodi.
- „Tady Plukovník Cameron Mitchel, Kapitán Herkula. Všichni se okamžitě stáhněte na nouzové koordináty dva. Tagrea je ztracená…
- „Mimo záznam, generále, bych vám doporučil zvážit možnost důchodu…“
-- Jaffské přísloví
Antony se rozhlédl kolem sebe. Třináct menších Aschenských lodí, proti osmi pozemským. Válka. Válka začala. Uplynuly dva měsíce od prvního Aschenského proskoku a ačkoliv při něm prošla do naší galaxie jen hrstka lodí, stačilo to jako předvoj k masivní invazi. Nejprve se musely schovávat a plout z místa na místo. Každou chvíli však jejich síla rostla. Jedna po druhé byly využívány brány z malých, bezvýznamných světů k přesunu další části Aschenské flotily. Po malých půtkách se odhodlali k regulérnímu útoku na galaxii.
- „Tak jo hoši, strategii znáte. Snažte se vyhnout projektilům z lodí a sejměte těch… Už přilétají!! Volná palba, nekřižte cíle!“
Antony zažehl motory a vylétl vstříc nepřátelské letce. Mezi oběma roji stíhaček se vytvořila hradba složená z raket. Některé se na půli cesty střetli s nepřátelskými a vybouchli. Bylo jich však minimum. Zbytek se začal zarývat do létajících strojů, které exploze trhali na kusy. Jedna raketa trefila stíhačku těsně vedle Antonyho. Tlaková vlna vychýlila jeho stroj z kursu…
-- Před čtyřiceti dny
- „Takže jste vlezl do toho tunelu sám a s rozbitou hlavou?“
- „Nebyl jsem sám. Tunel už byl zajištěn naším komandem.“
- „To ale zaujalo pozice hluboko uvnitř základny.“
- „To je pravda.“
- „Takže jste skrz většinu základny šel sám?
- „Ano.“
- „Zdá se vám to jako dobrý nápad?“
- „Tehdy se mi to zdálo jako dobrý nápad. Asi to bylo tou ztrátou krve.“ Muž se pousmál.
- „Děkuji, můžete jít…“
Antony se zvedl a odešel. Zabouchl za sebou dveře a povzbudivě se usmál na generála Erskina.
-- Současnost
Antony vyrovnal dráhu letu a spustil salvu z railgunů vstříc Aschenům. Roje se přibližovali, až nakonec splynuly.
Antony vystřelil. Přímý zásah do kokpitu stříbrné stíhačky. Její pilot neměl šanci. Vrak navíc narazil do dalšího aschenského stroje a značně ho poškodil. Dvojitý zásah. Antony se usmál. To už se mu ale na ocas pověsil nějaký dotěrný hmyz. Antony už už šahal po tlačítku pod červenou záklapkou, když si na poslední chvíli všiml přátelské stíhačky, která před ním prolétla. Strhl knikl ostře doprava a sám se ocitl za jedním nepřátelským stíhačem. Teď už tlačítko použil. Za jeho zády se otevřelo hyperprostorové okno, které vcuclo jeho pronásledovatele a vyústilo kus před ním, přímo uprostřed pronásledovaného. Antony se opět usmál. S Aschenskými stíhači byla zábava. Jejich bojové zkušenosti byly prakticky na nule a stávali se snadnými terči pozemských veteránů.
-- Před čtyřiceti dny
- „Generále, jak byste zhodnotil misi do galaxie Phoenix?“
- „Jako neúspěšnou.“
- „Myslíte si, že to bylo způsobeno vašimi rozhodnutími?“
- „Moje rozhodnutí byla potvrzena vyšším velením ze Země.“
- „Na to jsem se neptal, Generále.“
- „V danou chvíli jsem rozhodl, jak nejlépe jsem mohl.“
- „Generále, pod vaším velením jsme přišli o více jak čtyři stovky lidí, tři lodě, z nichž jedna byla naše vlajková, Portmolior byl poškozen natolik, že není jisté jestli bude ještě fungovat a umožnil jste nepříteli vstup do naší galaxie, ne v řádu měsíců, jak by bylo v jejich silách ale doslova během několika sekund, zatímco velká část naší alianční flotily se nestačila vrátit z Idy. Opravdu si za svými rozhodnutími stojíte?“
- „Byl jsem velitel těžařské mise. Nebylo v našich silách zabránit tomu, co se stalo…“
-- Přítomnost
- „Kapitáne, Galileo hlásí, že má štíty pod dvacet procent. Žádají o povolení se stáhnout.“
- „Dobře, ať vypadnou. Ať letí do doků u Occursu.
- „Jedna Aschenská loď se taky chystá opustit sektor…“
- „Výborně, jen víc takových zpráv…“
- „Pane, Niké a Paris mají štíty na čtyřiceti procentech. Stíhačky se nestačily vrátit na Galileo, kam je mám přesměrovat?“
- „Máme místo?“
- „Pane, bitva se pro stíhače vyvíjí dobře, máme minimální ztráty. Na žádné lodi není… pane, Niké taky žádá o povolení k ústupu!“
- „Zatraceně! Ať se zdejchnou… ale jestli to takhle půjde dál, tak se těch posil nedočkáme…“
- „Kapitáne! Niké dostala kritický zásah! Přišla o štíty a žádá o transport posádky!“
- „Proveďte.“
- „Kapitáne! Na Andromedě je stejná situace. Taky chtějí… pozdě. Andromeda byla zničena, pane…“
-- Před čtyřiceti dny
Postarší důstojník se zvedl, spolu s ním i další důstojníci po jeho stranách a celý sál. Vzal do ruky papír, s připravenou závěrečnou řečí.
„Tento tribunál měl za úkol prošetřit případná selhání velitelů mise do Phoenixu. O tom že to nebyla podařená mise, nesvědčí jen fakt, že jsme kvůli ní ve válečném stavu, ale především i to že z devíti lidí, jejichž činnost měla být dle protokolu posuzována, ji přežili pouze dva. Přejděme tedy rovnou k závěrům, k nimž tento tribunál dospěl:
Plukovník Antony J. Fischer. Ve vašem jednání nebyly shledány žádné nedostatky, naopak se tribunál usnesl, že budete navrhnut na medaili platinové brány, nejvyšší ocenění jaké může příslušník SG jednotek obdržet.“
Antony si oddechl a předseda tribunálu mu věnoval malý úsměv. Poté se otočil na generála.
- „Generálplukovník Damon H. Erskine, kapitán. Vaše rozhodnutí byla vyhodnocena jako mylná a jenž vedla k celkovému zhoršení situace…“
- „Kapitáne, Nautilus sestřelil jednu jejich, ale Niké byla zničena. Pane, už mají takřka trojnásobnou přesilu.“
- „Přesto si je tribunál vědom polehčujících okolností, zejména neočekávatelných událostí a nedostatku informací…
- „Hergot. Nařiďte stíhačkám, ať se nalodí.“
- „Z toho důvodu bylo rozhodnuto netrestat vás degradací.
- „Připravte se na skok do hyperprostoru.“
- „Ale rozhodli jsme se odebrat vám titul Kapitán, opravňující vás převzít velení mezihvězdné lodi.
- „Tady Plukovník Cameron Mitchel, Kapitán Herkula. Všichni se okamžitě stáhněte na nouzové koordináty dva. Tagrea je ztracená…
- „Mimo záznam, generále, bych vám doporučil zvážit možnost důchodu…“




