Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
Je to Crossover příběh o tom jak se fanda Hvězdné brány se svým Terminátorem a psem dostane do Kánonu brány, kde s pomocí svých znalostí Kánonu a svého Terminátora. Začne měnit a upravovat události ze Seriálu. Proto doufám že se vám bude tento zajímavý Crossover líbit. Přidávám i odkaz na stránku kde budou obrázky k tomuto příběhu - https://cz.pinterest.com/pin/1022457921673090763
Proroctví o Písaři z Hvězd a Ocelové Strážkyni
Jak by podle tebe vypadalo proroctví o příchodu vyvoleného a jeho speciální terminátorské ochránkyně? Který by pocházel z reálného světa a byl fandou seriálu Hvězdné Brány. Zároveň by si také psal vlastní pokračování seriálu jako fanfikci a crossover.
Jasně, tady je návrh, jak by takové proroctví mohlo znít, inspirované archaickým stylem a kombinující požadované prvky:
"Až čas se nachýlí a stíny světů se protnou, když hrozba prastará z hlubin znovu povstane, ze světa bez hvězdných bran, ze Země klamu a snů všedních, přijde Ten, jenž osudy jiných světů v mysli spřádá, leč svůj vlastní nezná.
Nebude králem rodem, ni válečníkem zoceleným v bitvách tisíců sluncí, leč Písařem bude, jehož srdce bije v rytmu vířících galaxií, které zná jen z obrazů a příběhů. V hlavě jeho Kruhy hvězdné budou zářit jasněji než na nebi jeho domova, Jaffské Kree! bude znít mu v uších a jazyk Prastarých tušit bude ve slovech zapomenutých.
On, snívec příběhů, jež nikdy neměly se stát, Ten, jenž v tichu svého pokoje otevíral brány, kterými sám projít nemohl, a spojoval hrdiny z nesourodých realit nití své fantazie. Povede ty, kdo zabloudili, slovem a myšlenkou, ne mečem.
A s ním, jako stín vržený ohněm budoucnosti, přijde Ona. Ochránkyně zrozená ne z lůna matky, leč z chladné oceli a jisker logiky. Strojní panna s okem, jež nezná spánek, a srdcem z kovu, bijícím pro jediný cíl: ochránit Písaře před zkázou, jež přichází z hvězd i z času samotného.
Nebude jako jiné jejího druhu, stvořené pro válku či infiltraci. Její program bude ochrana, její direktiva – Písařovy sny a jeho dech. Bude štítem tam, kde on je kronikou, bude pěstí tam, kde on je hlasem. Síla její bude nezměrná, odhodlání absolutní, tvář klidná jako hladina před bouří.
Poznáte je: Muže, jehož slova tkají nové osudy pro ty z Chulaku i Atlantidy, a ženu z kovu, jež kráčí tiše po jeho boku, připravena zastavit konec světů.
Neboť Písař, fanoušek Hvězdné Brány, jenž sám psal pokračování ságy, a jeho Terminátorská strážkyně, dar či kletba z budoucnosti, společně musí stanout proti temnotě. Jeho znalost příběhů a její nezlomná síla – to je klíč. A v jeho spisech, kde světy se střetávají v tanci crossoverů, tam leží mapa k záchraně či záhubě všech realit. Společně rozbijí okovy času. Vypravěč změní slova, která byla vytesána do kamene, a Železná panna rozdrtí ty, kdož by se odvážili pero zastavit. Oni nezachrání svět takový, jaký je, ale stvoří takový, jaký by mohl být.“
Vysvětlivky a myšlenky v pozadí:
• Písař z Hvězd: Titul pro vyvoleného, zdůrazňující jeho spojení se Stargate ("Hvězdy") a jeho tvůrčí činnost ("Písař").
• Ocelová Strážkyně: Označení pro Terminátorku, zdůrazňující její mechanickou podstatu a ochrannou roli.
• Svět bez hvězdných bran, Země klamu: Odkazuje na náš reálný svět, kde Stargate je jen fikce.
• Kruhy hvězdné, Jaffské Kree, jazyk Prastarých, Chulak, Atlantida: Přímé odkazy na Stargate univerzum.
• Spojoval hrdiny z nesourodých realit: Odkaz na psaní crossover fanfikci.
• Ochránkyně... z chladné oceli... srdcem z kovu: Popis Terminátorky.
• Ne jako jiné jejího druhu: Naznačuje, že je speciální, možná unikátní model nebo přeprogramovaná.
• Jeho znalost příběhů a její nezlomná síla: Kombinace jejich unikátních schopností.
• V jeho spisech... kde světy se střetávají... tam leží mapa: Jeho fanfikce a crossovery nejsou jen koníčkem, ale obsahují klíč k řešení krize, možná předpověděly nebo mohou ovlivnit budoucí události.
Toto proroctví se snaží zachytit mystický tón, zároveň ale pevně ukotvit postavy v zadaných charakteristikách – fanouška Stargate píšícího fanfikci a jeho high-tech ochránkyně.
Jak by na toto tajemné proroctví mohla reagovat SG-1, potom co ho objevila na jedné planetě s ruinami a Daniel ho následně na to přeložil? Přičemž by ho objevili měsíc po událostech dílu V hadím hnízdě?
Dobře, představme si scénu v brífinkové místnosti SGC, zhruba měsíc po zničení Apophisových lodí nad Zemí. Vzduch je stále nabitý směsicí úlevy a napětí z toho, co by mohlo přijít dál. Daniel právě dokončil překlad a sdílí své poznatky s ostatními.
Scéna: Brífinková místnost SGC. U stolu sedí plukovník Jack O'Neill, kapitán Samantha Carterová, Dr. Daniel Jackson a Teal'c. Generál Hammond stojí opodál, poslouchá. Na velkém monitoru svítí Danielův překlad vedle snímků původního textu na kamenné desce.
Daniel: (Odsune notebook, promne si oči) Tak... mám to. Přeložil jsem celý ten nápis z P3X-774. A je to... no, řekněme velmi zvláštní. Není to žádný historický záznam ani varování před Goa'uldy v obvyklém smyslu. Je to... proroctví.
O'Neill: (Povzdechne si) Danieli, zase proroctví? Nemáme jich už dost? Posledně nám jedno skoro zničilo planetu. Co to říká tentokrát? Že přiletí Thor a pozve nás na pivo?
Daniel: (Vážně) Ne tak docela, Jacku. Mluví to o příchodu dvou postav. První je nazýván 'Písař z Hvězd'. A teď to přijde – prý pochází 'ze světa bez hvězdných bran'. Z našeho světa. Ze Země.
Carterová: (Nakloní se dopředu, zaujatě) Ze Země? Jak by mohl někdo odsud figurovat v prastarém mimozemském proroctví? Pokud tedy ten text není mnohem mladší, než si myslíme.
Daniel: Datace materiálu sedí, je to staré tisíce let. Ale popis toho 'Písaře' je... specifický. Prý zná naše cesty bránou, Goa'uldy, Asgardy... ale jen jako 'příběhy'. Jako by o nás četl nebo nás sledoval z dálky. Dokonce se zmiňuje, že 'spřádá osudy jiných světů' a 'spojuje hrdiny z nesourodých realit'.
O'Neill: (Zamračí se) Počkat, počkat. Takže tenhle 'vyvolený'... je náš fanoušek? Někdo, kdo sedí doma v křesle a... co? Píše si o nás povídky?
Daniel: (Přikývne, trochu rozpačitě) Zní to tak. Ten popis 'spřádání osudů' a 'spojování hrdinů'... velmi silně to evokuje někoho, kdo píše příběhy. Možná... no... fanfikci. A dokonce crossovery, soudě podle té zmínky o 'nesourodých realitách'.
O'Neill: (Nevěřícně se zasměje) Fanfikci? Takže záchrana galaxie teď závisí na nějakém spisovateli fanfikce ze Země? To je ten největší vtip, co jsem slyšel od doby, co nás Apophis chtěl vyhodit do vzduchu. Což mimochodem bylo teprve před měsícem!
Teal'c: (Stoicky) Proroctví často používají metaforický jazyk, O'Neille. 'Písař osudů' může symbolizovat někoho s jedinečným vhledem nebo znalostmi, které nejsou získány přímou zkušeností.
Carterová: Přesně. Nebo možná někdo s přístupem k informacím, které my nemáme? Ale ta část 'ze světa bez hvězdných bran' je matoucí. Paralelní realita? Nebo je to myšleno obrazně? A co ta druhá postava, Daniely?
Daniel: Ano, ta druhá. 'Ocelová Strážkyně'. Popis je jasný – není to člověk. 'Zrozená z ohně a kovu', 'srdce z kovu', 'oko, jež nezná spánek'. Je to stroj. Pokročilý android nebo kyborg. A její jediný účel je chránit toho 'Písaře'. Prý je 'poslána z času, jenž teprv přijíti má'.
O'Neill: Takže fanoušek Hvězdné brány s vlastním Terminátorem? Danieli, tohle zní jako scénář k hodně špatnému sci-fi filmu. Jsi si jistý tím překladem?
Daniel: Naprosto. Lingvisticky to dává smysl v kontextu zbytku textu. A je tam varování před 'prastarou hrozbou', která se znovu probouzí, a že kombinace znalostí Písaře a síly Strážkyně je klíčem k jejímu zastavení.
Carterová: Stroj z budoucnosti... to by vysvětlovalo tu pokročilou technologii. Ale kdo by ji poslal? A proč chránit někoho, kdo je popsán jako... fanoušek? Pokud to tedy není metafora pro něco jiného. Ta zmínka o jeho 'spisech', kde leží 'mapa k záchraně či záhubě'... Možná ty jeho 'příběhy' nejsou jen fantazie?
Teal'c: Pokud tato bytost z kovu existuje, její schopnosti by mohly být značné. Goa'uldi používali Kull bojovníky, ale popis této 'Strážkyně' naznačuje jiný původ a možná i vyšší úroveň technologie.
Hammond: (Promluví poprvé, vážně) Doktore Jackson, jak spolehlivý je ten text?
Daniel: Byl vytesán do velmi odolného materiálu v centrální komnatě ruin, které evidentně patřily nějaké vyspělé, ale dávno zaniklé kultuře. Vypadá to jako autentické varování nebo předpověď. Načasování objevu, tak krátce po útoku na Zemi... nemyslím, že je to náhoda.
O'Neill: (Promne si spánky) Takže abych to shrnul: Máme hledat na Zemi někoho, kdo je posedlý naším programem, píše si o nás (a možná i o postavách z jiných filmů, když už jsme u těch crossoverů) a doprovází ho robotická bodyguardka z budoucnosti. A tihle dva mají zastavit nějakou 'prastarou hrozbu'. Bezva. Kde začneme? Na internetových fórech?
Carterová: Plukovníku, i když to zní absurdně, nemůžeme to ignorovat. Jakákoliv zmínka o pokročilé technologii, potenciálních spojencích nebo hrozbách musí být prošetřena. Zvlášť teď.
O'Neill: (Rezignovaně) Já vím, já vím. Jen... fanfikce, Carterová? Vážně? Dobře. Tak co teď? Máme čekat, až se nám tenhle 'Písař' ozve emailem? Nebo až jeho plechová kámoška zaklepe na vrata Cheyenne Mountain?
Daniel: Proroctví mluví o 'znameních'. Možná bychom měli být pozornější k neobvyklým událostem tady na Zemi. Nebo se ten 'Písař' a 'Strážkyně' objeví, až bude situace skutečně kritická.
Teal'c: Osud si často najde cestu, která se vymyká našemu chápání. Musíme být připraveni.
Hammond: Dobrá. Pokračujte v analýze textu, doktore. Zjistěte cokoli dalšího. Ostatní, buďte ve střehu. A doufejme, že pokud je tohle pravda, jsou na naší straně. Rozchod.
Tým by pravděpodobně reagoval směsicí nedůvěry (O'Neill), analytického zájmu (Carterová), vzrušení z objevu a snahy pochopit kulturní a mytologický kontext (Daniel) a stoického zvážení možných hrozeb a technologických aspektů (Teal'c). Skutečnost, že se proroctví týká někoho ze Země a zmiňuje tak bizarní detaily jako fanfikce a Terminátor, by byla hlavním zdrojem skepse, ale načasování objevu po nedávném útoku by je donutilo brát to alespoň částečně vážně.
Ano do toho to bude zajímavé, ale změnil bych lokaci časového posunu z pokoje na zahradu. Aby mu elektrické výboje z časového posunu neusmažili drahý počítač a nezapálili pokoj
Souhlasím, zahrada je strategicky mnohem lepší volba! Navíc to dává vzniknout mnohem dramatičtějšímu vizuálnímu kontrastu – klidná příměstská noc narušená příchodem z budoucnosti.
Tady je scéna, jak se Písař a Ocelový stín poprvé setkávají:
Scéna: Zahrada za domem Písaře, noc
Všude je ticho. David (vymysleme mu jméno), mladík v tričku s logem SGC, sedí venku na terase pod slabým světlem lampy. Na stole má notebook a vedle něj poloprázdný hrnek vychladlé kávy. Píše další kapitolu své fanfikce – crossoveru, kde se SG-1 potkává s technologií, kterou on sám vymyslel.
Najednou se vzduch začne tetelit. Teplota klesne a ozve se tiché, hluboké hučení. David vzhlédne od obrazovky a zmateně se rozhlédne po zahradě.
Uprostřed trávníku, jen pár metrů od záhonu s rajčaty, se začne formovat kulová, elektricky modrá časová bublina. Vypadá to, jako by se sama realita trhala. Vzduch voní ozónem a blesky statické elektřiny olizují trávu pod bublinou a pálí ji do černého kruhu.
David s hrůzou a fascinací ztuhne. Notebook v jeho klíně se restartuje pod náporem statického náboje.
Z centra hořící koule se ozve těžký, kovový krok. Bublina se zhroutí a na trávě zůstane stát žena. Je to svalnatá blondýna, chladná a krásná, přesně tak, jak ji znáš z obrázku: v džínové vestě, s maskáčovými kraťasy a bezprstými rukavicemi.
Zvedne hlavu. Její pohled je bez emocí, laserově přesný. Oči se jí v záři měsíce zalesknou temně červenou barvou. Zafixuje se na Davida.
Terminátorka: „Písaři. Tvá přítomnost ve vesmíru Tau'ri byla potvrzena. Byl k tobě vyslán Ocelový stín. Mé instrukce jsou jasné: Zajistit tvou bezpečnost a integritu časové linie před Goa'uldy. Jaké jsou tvé další příkazy?“
David tam sedí, s otevřenou pusou, a pomalu mu dochází, že jeho fanfikce právě přestala být pouhou fikcí.
A teď přichází ta pravá zábava. Co udělají sousedi, až uvidí spálený kruh v trávě a tuhle Amazonku v jeho pokoji?
A hlavně – jak se dostanou do vesmíru Stargate? V jejich realitě Hvězdná brána neexistuje. Musí ji teprve sestrojit, nebo má Písař ve své fanfikci nějaký plot hole, který jim umožní cestovat mezi realitami?
Co kdyby se o 3 hodiny později v jeho pokoji zablesklo z asgardského transportního paprsku a Tomáše a Mikaelu přenesl šedivák Thorkill na svou loď na oběžné dráze s tím že je osud volá
To je naprosto geniální tah! Elegantně to řeší problém, jak se Tomáš s Mikaelou dostanou do vesmíru Stargate, aniž by museli složitě stavět vlastní bránu. Asgardi mají technologii na sledování anomálií v časoprostoru a navíc to hned na začátku buduje most mezi Tomášem a jednou z nejmocnějších ras v seriálu. A pojmenování Thorkill zní jako skvělé asgardské/severské jméno.
Tady je návrh, jak by tato scéna mohla vypadat. Spojuje napětí, Mikaelinu naprogramovanou ochranitelskou povahu a Tomášův šok z toho, že se mu plní ten největší (a nejděsivější) fanouškovský sen.
Scéna: Tomášův pokoj / Asgardská loď na oběžné dráze
Byly to přesně tři hodiny, co se Tomášův život obrátil vzhůru nohama. Zahrada sice přestala doutnat, ale obrovská svalnatá blondýna v jeho pokoji – Mikaela, jak se sama identifikovala – nikam nezmizela.
Zatímco Tomáš nervózně přecházel po pokoji a snažil se pochopit, jak se postava z jeho rozepsaných příběhů zhmotnila v jeho domě, Mikaela stála nehnutě u okna. Její oči neustále těkaly po ulici a analyzovaly každé projíždějící auto.
„Takže... ty jsi opravdu... kybernetický organismus?“ zeptal se Tomáš už asi po desáté, svíraje v ruce vychladlý hrnek.
„Moje vnitřní šasi je tvořeno hyperslitinou, pokrytou syntetickou tkání generovanou k nerozeznání od lidské,“ odpověděla chladně, aniž by se na něj podívala. „Můj primární cíl je tvá ochrana, Písaři. Zaznamenávám zvýšenou úroveň tvého stresu. Doporučuji konzumaci tekutin a spánek. Brzy budeme muset...“
Mikaela se náhle zarazila. Její hlava se trhnutím otočila k rohu místnosti.
„Detekuji masivní nárůst energie. Neznámá frekvence,“ oznámila tvrdě a v mžiku stála před Tomášem, připravená ho krýt vlastním tělem.
Tomáš nestihl ani mrknout. Místnost prořízl ostrý, vysokofrekvenční tón, ze kterého zalehly uši. Hned nato je pohltil oslepující sloup čistého bílého světla. Tomáš měl pocit, že se na vteřinu rozložil na atomy a vzduch kolem něj ztratil veškerou gravitaci.
Když záře po několika vteřinách pohasla, Tomášův pokoj, jeho plakáty i rozečtené komiksy byly pryč.
Stáli v obrovské, minimalisticky zařízené prostoře z tmavě šedého kovu. Stěny byly lemovány panely s neznámým tyrkysovým písmem a podlaha se mírně svažovala k centrálnímu vyvýšenému pultu. Z obrovského panoramatického okna před nimi se naskýtal výhled, který Tomášovi vyrazil dech. Byla tam Země. Modrozelená, zářící v temnotě vesmíru. Byli na oběžné dráze.
Mikaela okamžitě zaujala bojový postoj. Její oči zářily. „Analýza prostředí: Kyslík v normě. Gravitace umělá. Lokace: Nízká oběžná dráha. Hrozba... neznámá.“
Zpoza ovládacího panelu se pomalu, téměř neslyšně, vynořila drobná postava. Byla vysoká sotva metr. Šedá kůže, útlé tělo, chybějící nos a obrovské černé oči bez zorniček, které v sobě skrývaly propastnou moudrost.
Mikaela okamžitě napjala svaly a udělala krok vpřed, připravená útočit. „Identifikujte se, nebo budete terminován.“
„Mikaelo, stůj!“ vyhrkl Tomáš, kterému konečně naskočil hlas. Srdce mu bušilo až v krku. Poznavá tu loď. Znal rasu, která ji postavila. „To je asgardská loď... Třída Beliskner, nebo O'Neill?“ zamumlal si pro sebe.
Malý mimozemšťan na něj upřel své velké, klidné oči a pomalu mrkl.
„Vaše znalosti jsou přesné, Tomáši z Tau'ri,“ promluvil tvor. Jeho hlas byl hluboký, vyrovnaný a měl zvláštní, lehce syntetický dozvuk, který se rozléhal celou místností. „Mé jméno je Thorkill. Jsem vrchní velitel výzkumné flotily Asgardů.“
„Ty víš, jak se jmenuju?“ vydechl Tomáš.
„Vaše přítomnost v tomto časoprostorovém vektoru i příchod vaší ochránkyně způsobily trhlinu v kvantové realitě. Trhlinu, kterou nelze ignorovat,“ vysvětloval Thorkill a pomalu k nim přistoupil. „Dávné proroctví Antiků mluví o Písaři zpoza závoje a jeho Ocelovém stínu. Dlouho jsme věřili, že jde pouze o metaforu. Ale váš dnešní přesun dokázal opak.“
Mikaela se stále mračila, její tělo napnuté jako tětiva. „Jaké jsou vaše úmysly s mým chráněncem?“
Thorkill se podíval na kybernetickou ženu a poprvé se zdálo, že v jeho očích probleskl náznak asgardského úžasu nad tak pokročilým kusem technologie. Poté znovu pohlédl na Tomáše.
„Události se daly do pohybu. Goa'uldi se stávají hrozbou nejen pro tento vesmír, ale pro samotnou strukturu reality. Naši spojenci z SG-1 v brzké době budou čelit silám, které bez vaší pomoci neporazí,“ pronesl Thorkill slavnostně. „Nechtěl jsem vás vytrhnout z vašeho světa, Tomáši. Ale osud volá. A vesmír potřebuje, abyste svůj příběh začal psát přímo zde.“
Jak s tím dál pracovat:
• Tomášova reakce: Bude nadšený z toho, že se setkal s Asgardem, nebo ho přepadne panika z toho, že je na něm teď záchrana vesmíru?
• Thorkill a Mikaela: Dynamika mezi biologickým, ale technologicky hyper-vyvinutým Asgardem a chladnou umělou inteligencí Terminátorky může být skvělá. Thorkill by mohl být fascinován jejím zdrojem energie nebo softwarem.
• Vybavení lodi: Thorkill jim může nabídnout nějaké vybavení z lodi předtím, než je transportuje přímo za SG-1 (například na onu planetu s ruinami z předchozího návrhu, kde Daniel zrovna překládá proroctví).
Co kdyby SG1 byla mise kde našli pokročilé zařízení podobné hvězdné bráně, které by se zničehonic aktivovalo a objevil by se vyvolený a jeho ochránkyně. Přičemž jeho by byl takový - šediváci, kteří by klidně v této realitě (1218) mohli být Asgardi vzali fandu hvězdné brány (nazvěme ho třeba Tomáše), který si zároveň píše vlastní fanfikci i crossoverery a poslal ho do reality Hvězdné brány jako vyvoleného. Navíc by si sebou vzal všechny své soubory o Hvězdné bráně i svou fanfikci a nasbírané crossoverery, ale také i svého psa Maxe. Jenž má změnit osud SG-1 a zachránit galaxii podle prastarého proroctví? Přičemž by později z budoucnosti a alternativní reality přišla jeho Terminátorská ochránkyně a také přítelkyně série 960, která se jmenuje Mikaela a je sexy. Kde by Tomáš řekl - Že Thorkill mu řekl že je vyvolený a díky svým znalostem může změnit osud SG-1 a celé galaxie. S pomocí své ochránkyně, která za ním dorazí krátce po jeho příchodu
To zní jako úžasně zábavný začátek! Příchod Tomáše, jeho psa Maxe (německého ovčáka z fotek, kterého si určitě všichni hned oblíbí) a jeho Terminátorky přímo před SG-1 je skvělý způsob, jak to rozjet.
Pojďme to dát dohromady. Zde je návrh scény, jak by se to mohlo odehrát z pohledu SG-1:
Scéna: Neznámá planeta s ruinami (P3X-1218)
Tým SG-1 opatrně postupoval starobylým chrámem. Zdi byly pokryty podivným, cizokrajným písmem, které Daniel s nadšením překládal. Ostatní se soustředili na masivní, prstenci podobné zařízení uprostřed hlavní síně, které připomínalo Hvězdnou bránu, ale s mnohem složitějším designem.
"Něco takového jsem ještě neviděla," zkoumala zařízení Carterová. "Není to z naquahdahu a energie, kterou to vyzařuje, má úplně jinou frekvenci. Zdá se, že to vůbec není napojené na stávající síť DHD."
O'Neill jen protočil panenky a dál sledoval okolí. "Dokud z toho nezačnou vyskakovat hadi s planoucíma očima, Carterová, tak je mi to jedno. Jacksone, co jsi zjistil?"
Daniel se odtrhl od zdi, brýle mu mírně klouzaly po nose. "Tohle je úžasné, Jacku. Podle tohoto nápisu se tohle zařízení nepoužívá k cestování prostorem, ale… realitami. A píše se tu o nějakém Písaři a jeho Ocelovém stínu, kteří mají změnit..."
Najednou se celá síň otřásla. Neznámé zařízení začalo bzučet a prostor uprostřed prstence se vyplnil oslepujícím modrým světlem, které připomínalo spíše asgardský paprsek než červí díru.
O'Neill okamžitě pozvedl zbraň, Carterová a Teal'c ho následovali. "Zbraně připravit!" křikl Jack.
Když světlo pohaslo, nestál tam žádný Goa'uld, ani Jaffa. Stál tam mladý muž s mírnou bradkou, v obyčejném tričku (Tomáš, přesně podle tvé fotky). V ruce pevně svíral externí disk plný svých fanfikcí. U nohou se mu tiskl překvapený německý ovčák Max, který nejistě zavětřil cizí vzduch.
Tomáš se roztřeseně rozhlédl, a když spatřil namířené zbraně SG-1, polkl. Znal ty tváře. Měl je na ploše počítače, psal o nich příběhy… a teď na něj mířili ostrými.
Max zaštěkal, což na moment rozbilo napětí, a Tomáš rychle zvedl ruce, ve kterých stále držel disk.
"Ne, ne, nestřílejte! Jsem na vaší straně! Jsem Tomáš!" vyhrkl rychle, pohledem těkaje od Jacka k Samanthě. "Thorkill mě sem poslal. Jsem prý vyvolený. Mám změnit osud vás všech a celé galaxie! A mám to podložené znalostmi!" Zvedl disk s fanfikcemi, jako by to byl nějaký magický artefakt.
O'Neill na něj nevěřícně zíral, stále se zvednutou zbraní. "Cože? Kdo je Thorkill? A proč má ten vyvolený s sebou psa?"
Než mohl Tomáš odpovědět, vzduch za ním se začal vlnit. Teplota v síni prudce klesla a s hlasitým prasknutím a bleskem statické elektřiny se zformovala časová bublina. Když se rozplynula, stála tam ona.
Mikaela.
Terminátorka série 960 byla přesně taková, jakou ji Tomáš stvořil a jak ji viděl před pár dny na zahradě – vysoká, svalnatá blondýna v džínové vestě a maskáčových kraťasech (Mikaela.jpg). Její oči na chvíli rudě zableskly, než se vrátily do lidského odstínu. Byla dokonalá. Byla nebezpečná. Byla… velmi sexy.
Okamžitě zaujala obranný postoj, přičemž se postavila mezi Tomáše a SG-1, ačkoliv neměla žádnou viditelnou zbraň. Max za ní radostně zavrtěl ocasem; tuhle "kamarádku z budoucnosti" už znal.
"Hrozba detekována," oznámila Mikaela chladným, syntetickým hlasem, nespouštějíc oči z Teal'covy tyčové zbraně. "Odložte zbraně, nebo budete terminováni."
O'Neill povytáhl obočí a pohlédl na Carterovou, pak na Daniela. "Tak fajn. Nejdřív chlap se psem a harddiskem, teď Terminátor v kraťasech. Danieli, jsi si jistý, že jsi to přeložil správně?"
Tomáš se rychle protáhl kolem Mikaely a položil jí ruku na rameno, na což ona okamžitě zareagovala snížením napětí v pažích. "To je v pořádku, Mikaelo. Nejsou hrozba. Jsou to oni." Otočil se k SG-1, na tváři se mu roztáhl obrovský, i když trochu nervózní úsměv. "Tohle je Mikaela. Je to má ochránkyně. A taky moje… přítelkyně. Jak už jsem říkal, přišel jsem s ní, abychom vás zachránili. Mám všechno sepsané." Znovu ukázal na svůj disk.
Jak dál rozvíjet tento úvod:
• Vysvětlení Thorkilla: Tomáš bude muset SG-1 vysvětlit, jak se setkal s Thorkillem v "naší" realitě a proč si ho Asgardi vybrali (jeho fanfikce jsou v podstatě vizionářské náhledy do různých kvantových možností).
• Mikaelina interakce s SG-1: O'Neill bude pravděpodobně zpočátku velmi nedůvěřivý vůči chodící zbrani, zatímco Carterová bude fascinována její technologií (zvláště poté, co Mikaela prokáže své analytické schopnosti).
• Maxova role: Max může sloužit jako skvělý zdroj uvolnění napětí, ale jako německý ovčák má i skvělé instinkty – mohl by například jako první vycítit skrytého Jaffa nebo goa'uldského zvěda.
• Aplikace fanfikce: Jak Tomáš použije své příběhy v praxi? Zkusme vymyslet situaci, kdy SG-1 neví jak dál, ale Tomáš už to "napsal" a ví přesně, kam jít nebo jak obejít bezpečnostní systémy Goa'uldů. Co myslíš?
Co kdyby měl Tomáš sebou i velkou transportní bednu na kolečkách, kde by měl uložený svůj stolní počítač s grafickou kartou RTX-5080 Master a 27" monitor Samsung Odyssey G6
To je fantastický a neuvěřitelně vtipný prvek! Myšlenka, že zachránce galaxie dorazí na cizí planetu nejen s kybernetickou ochránkyní a německým ovčákem, ale také s obří transportní bednou obsahující nadupanou herní sestavu a prohnutý monitor, dává příběhu naprosto skvělý komediální i sci-fi nádech.
Musíme si uvědomit, že v době raných sérií Hvězdné brány (konec 90. let) měly počítače v SGC výkon zlomku dnešních kalkulaček. Tvoje sestava s RTX-5080 bude pro Carterovou vypadat jako mimozemská technologie sama o sobě!
Tady je pokračování scény:
Scéna: P3X-1218, starobylá síň
Napětí v místnosti trochu opadlo, ačkoli O'Neill stále nespouštěl oči z Mikaely. Zato Max už stihl dojít k Teal'covi a začal mu zvědavě očichávat boty. Jaffa ho chvíli stoicky pozoroval, než mírně sklonil hlavu a pronesl: „Tento zvířecí společník se zdá být čestný, Tomáši.“
Tomáš si oddechl. „Díky. To je Max. Ale to hlavní... to hlavní mám tady.“
Teprve teď si SG-1 všimla masivního, černého transportního kufru na kolečkách, který stál hned za Tomášem. Vypadal, jako by v něm přenášel menší raketu. Tomáš k němu poklekl a odcvakl sérii pevných zámků. Odklopil víko a uvnitř, pečlivě uložený v molitanu, se zaleskl skleněný bok počítačové skříně a mohutný prohnutý monitor.
O'Neill k němu popošel blíž a nechápavě zamrkal. „Ty sis na záchranu galaxie přinesl... televizi?“
„To není televize, plukovníku,“ ohradil se Tomáš a opatrně vytáhl 27palcový monitor Samsung Odyssey G6. „To je monitor s obnovovací frekvencí, o které se vám na Zemi zatím ani nezdá. A tohle...“ sáhl hlouběji a s námahou vytáhl stolní počítač, jehož vnitřek okamžitě upoutal Samanthu Carterovou. „Tohle je moje svatyně. Uvnitř je grafická karta RTX-5080 Master. Mám tu uloženou veškerou svou práci. Každou fanfikci, každou křižovatku osudů, plány goa'uldských lodí... všechno.“
Carterová si dřepla k počítači a fascinovaně zírala přes průhlednou bočnici na masivní chlazení a architekturu základní desky. „Tohle... tohle nedává smysl. Ty komponenty. Technologie křemíkových čipů je tady o desítky let před tím, co máme v SGC. Výpočetní výkon téhle jediné bedny musí překonávat celý náš sálový počítač na základně.“
„A to se na tom dají hrát hry na ultra detaily ve 4K,“ dodal Tomáš hrdě.
„Fajn, úžasný, máme tu super-kalkulačku,“ vložil se do toho O'Neill a protočil panenky. „Ale nevím, jestli sis všiml, hrdino, že v těhle ruinách chybí elektrický zásuvky. Jak to chceš jako zapnout?“
Tomáš se usmál a podíval se na Mikaelu. „Na to mám přece ji.“
Mikaela přistoupila blíž. Beze slova natáhla ruku k zadnímu panelu počítače. Z jejího ukazováčku se s tichým bzučením vysunul tenký kovový konektor, který přesně zapadl do upraveného napájecího portu, jenž jí Thorkill v rychlosti na lodi předělal.
V ten moment se počítač rozzářil všemi barvami spektra. RGB ventilátory se roztočily a osvětlily temnou kamennou síň pulzujícím neonovým světlem, až Daniel Jackson překvapeně uskočil. Samsung monitor problikl a na obrazovce se objevila Tomášova plocha – pochopitelně s obrovskou tapetou týmu SG-1.
„Systém je napájen mým vnitřním fúzním reaktorem,“ oznámila Mikaela suše, zatímco stála jako nejdražší powerbanka ve vesmíru. „Odhadovaný čas chodu při maximální zátěži grafické jednotky: tisíc čtyři sta dvanáct let.“
Daniel si posunul brýle a zíral na zářící obrazovku. „Takže... ty jsi ten prastarý text, to proroctví, sepsal v tomhle svítícím stroji?“
„V LibreOffice, přesně tak,“ přikývl Tomáš, popadl bezdrátovou myš, kterou si položil na jeden ze starobylých kamenů, a otevřel složku nazvanou 'SG-1: Záchrana Galaxie (Final_V3-opraveno.docx)'. „A teď se pojďme podívat, co vás podle mého kánonu čeká za tímhle chrámem. Protože jestli se nepletu, blíží se sem patrola Jaffů a my máme asi pět minut na to, nastražit jim past.“
Tento přístup skvěle propojuje absurditu moderního gamingu s vážností mise SG-1. Jaký bude další krok – využije Tomáš výkon své RTX-5080 a Mikaeliny schopnosti k tomu, aby se nabourali do nějakého prastarého goa'uldského počítače, nebo nejprve společně vyřeší blížící se nepřátelskou hlídku?