"Drobnosti mimo mísu" O Chrisnebomerlinovi a Iekaiakei

[andoriel]

Rozhodla jsem se dát do jednoho tématu povídky a jiné nápady, které většinou nespadají do světa SG:

Projekce
Athosianská říkanka
Komentář
Tvůj čas
Stín
Stanley
Chlouba Eridantu
Příručka
Sanctuary 1 - Obyčejné ráno
Sanctuary 2 - Útočiště pro Eli
Sanctuary 3 - Ostrov
Pozorovatelna
Ke dni dětí Óda na Shepparda
Svátek duší
říkanka
Mimoňky společně s Aiwendillem

Druhá šance od Daši:
Povídka byla smazaná na žádost autorky. Pokud máte zájem si ji přečíst, napište jí soukromou zprávu, jistě Vám vyhoví.

Záchranná akce
Daša: Drsný Silvestr
Světlo a tma
Co se skrývá pod kořeny stromů
Navigace
Čarodějka
Zpráva o průběhu mise
Teď a tady
Mimoňka Aiwemu k svátku
Mezi hvězdy (Armageddon)
O Chrisnebolerlinovi a Iekaiakei



Bavte se



Prvních pár komentářů patří k povídce Daledon. Najdete ji ZDE
Omlouvám se za trochu zmatků, ale pak už by mělo být všechno v pořádku.

Přečetla jsem si tvé dílko. Líbí se mi styl, kterým popisuješ i vyprávíš , ale stále mě trápí několik otázek.
Navazuje toto na vydanou část Zápisků a dopisů? - Pokud ano, bylo by lepší to přidat do stejného tématu. Nebo alespoň na začátek napsat, že to navazuje, mám pocit, že jsem spíš zmatená. Kdo je Erin, kdo je její kamarádka, jak to, že byla Erin v knihovně a tam byl Wraith? Co je vlastně ten Dar? Budeš to ještě někde vysvětlovat?
Proč je na Atantis knihovnice, kde se tam vzala, kde se tam vzala knihovna?
Pak že se kamarádka Erin dozví něco víc o Anděly strážném, možná se mílím, ale dozvěděla se pouze to, že potkala svého anděla strážného o jeho dalším popisu nic víc nebylo.
Omlouvám se, že mám tolik otázek, jako malé dítě, avšak dobrý dojem z celého díla (musím uznat, že dílo je po popisové stránce a jiné velmi zdařilé) pokulhává právě u těhle otázek.

[andoriel]

Ahoj Mooony, snad alespoň některé odpovědi na Tvé otázky :
Nemyslím si, že by na Atlantidě byli jenom vědci a vojáci. Jistě tam někdo pral, vařil, stříhal ostatním vlasy, uklízel, zašíval... Nevšimla jsem si, že by první voják v dohledu popadl květináč s deset tisíc let starými uschlými rostlinami a šel ho někam zlikvidovat, když o to žádala doktorka Weirová. Stejně tak vědci jistě netřídili údaje, které nashromáždili, a nepřemýšleli, kolik odkazů je na ně třeba vytvořit, aby je našel každý, kdo je zrovna potřeboval.
Knihovna na Atlantidě byla. Sice jenom v drobné zmínce, ale ano.
Daledon navazuje velice volně na Zápisky a dopisy. Je tam několik zmínek o nějakých předcházejících událostech. Doufám, že příliš neruší.
Kamarádka Erin se dozví něco o jejím Andělu strážném, pokud jí Erin něco řekne. Snad se nemýlím já, ale anděla strážného si každý představuje trochu jinak.

No, tak jasně, každý bereme Atlantis trochu jinak . Je na každém, jaký zastává názor. Podle mě vojáci konají více těch "běžných činností", nemůžou jen chodit na mise, to by pak měli 80% času a vědci by se udřeli k smrti. Samozřejmě, zase úklidová četa nemůže být zcela z civilistů, když se jedná o vojenskou základnu. Samozřejmě je to asi na každém jak si to představuje, ale pokaždé pracujeme s určitým počtem lidí a švadlena...to dneska zvládne každá zašít díru v kalhotách . Vlasy zastřihne nějaká šikovná desátnice, či desátník. Praní si obstará každý a úklid...služby zvládnou.
O knihovně jsem zmínku neslyšela, za to se omlouvám. To pak dává smysl a třídění záznamů, proč ne .
Ne příliš neruší, ale chtělo by jen napsat nějaký krátký popis před celé dílo, že volně navazuje . Čtenář pak počítá s tím, že ne vše dává smysl .
Jinak děkuji za vysvětlení a jen ještě malá poznámka, knihovnice nebo snad vědec by neměl chodit na záchranné mise, už jen protože v tomhle ohledu jsou vojáci postradatelní. Zní to hrozně, ale vědci jsou ty, které potřebují a mají chránit.

[andoriel]

Mooony, díky za názory, něco z toho využiju - aspoň to drobné spojení mezi Daledonem a Zápisky a dopisy
Co máš pořád se záchrannými misemi? V Zápiscích byla zmíněná jenom jedna, které se účastnila Andoriel - proč, to tam ještě časem bude.
Možná bych mohla připomenout, že knihovnice a knihovníci mívají dost dobrodružné povahy

No právě na to jednu stále narážím . Jinak, vím, jaké mají knihovníci a knihovnice dobrodružné povahy (dost jich znám), ale ona záchranná mise, je něco jiného, než lezení po ledovcích a jiných šílenostech. Ono, neříkám, že se ve vojenských věcech pořádně vyznám, ale záchranná mise je o tom, aby zachránili toho dotyčného a ne se případní vědci (kteří tam doopravdy nemají co dělat, když je tam palebná linie) rozplývat nad experimenty, resp. knihovníci nad knihami (nic proti). Jako pokud má skryté bojové schopnosti proč ne a pokud umí střílet, ale upřímně, ruku na srdce, který vědec umí dneska střílet?
To je jen takový rýpnutí, neber to nijak zle tohle bych psala úplně každému. Pokud bude vysvětleno, budu mlčet .

[andoriel]

Mlčet? To by byla škoda. S kým bych si tu psala?
Já to beru jako přátelskou výpomoc.
Slibuju, že nějaké vysvětlení bude. Sice nic moc, ale ano. Jen musíš ještě chvíli vydržet. A rozhodně nemlč.
Do Zápisků a dopisů budeme postupně přidávat, ale - jak jsi už psala - je to dlouhé a chvíli to trvá.

Pokud je to dlouhé, tak to rozděl na několik částí a ty vydávej po cca týdnu . Týden je dostatečně dlouhá doba. Optimální délka, na kterou jsem přišla a je zcela přijatelná je cca 7 stran ve Wordu . Delší je...nad dvacet stran už vím, že je zcela nepřijatelné (ano brblou a já je chápu ).
Takhle mimochodem nadeženeš čas na další psaní

P.S. Já a mlčet...to by dlouho nevydrželo

2Mooony:

Delší je...nad dvacet stran už vím, že je zcela nepřijatelné (ano brblou a já je chápu ).

Väčšina áno, ale ja nie.

Aby som nebol OT, tak toto sa mi páči viac ako "Zápisky a dopisy".
Viem, že je skoro hodnotiť po jednej časti, ale nehodnotím poviedku ako takú, ale jej smerovanie ,či dej.

[andoriel]

Puk - děkuji moc za reakci.
A také za to, že jsi dočetl první část Zápisků a dopisů. Snad se tam trochu zlepšíme (rozhodně už by neměly být další rychlé popisy dílů seriálu)

[andoriel]

Hezkou zábavu

Projekce

Přejela očima po obývacím pokoji a sama pro sebe si kývla. Pomalu prošla chodbou tam a nazpátek a nahlédla do každé ložnice i koupelny. Dveře manželovy pracovny nechala bez povšimnutí. Tam byl pro ostatní vstup zakázán. Skončila znovu v obýváku a prošla jím do částečně oddělené kuchyně.
Usmála se na malou televizní obrazovku. Při vaření si může pustit některý ze svých oblíbených seriálů. Přistavila židli pod nejvyšší skříň v kuchyni a zašátrala rukou až úplně vzadu na horní polici. Kdyby na její skrýš někdo z rodiny přišel, mohla by se rozloučit se všemi díly Startreku, Hvězdné brány, Svatyně, Akt X, Andromedy… Zkrátka se vším, co se jí podařilo nashromáždit a ukrýt.
Přejela rukou po tmavých nevýrazných deskách a namátkou vytáhla jeden stříbřitý disk. Bez prohlížení nápisů na něm ho vložila do přehrávače a zapnula televizi.
Čistila zeleninu, krájela maso, chystala salát a nakonec dala do trouby péct oblíbený koláč svých dětí.
Jedním okem stále sledovala příběh. Už několikátý. Když pohlédla na hodiny, aby určila dobu pečení koláče, trhla sebou. Rychle zastavila přehrávač a disk vrátila do obalu.
Balancovala na židli a zavírala horní skříňku. Hlas manžela se ozval nepříjemně blízko, ale stihla ji neslyšně zaklapnout a seskočit na zem. Přisouvala židli ke stolu, když nahlédl do kuchyně a zavětřil jako pes.
„Bude něco dobrého?“ zeptal se.
Ptal se tak vždycky. A pak si celou večeři četl noviny a stejně nevnímal, co má na talíři.
Seděli u pečlivě prostřeného stolu. Syn si vedle talíře položil časopis o hokeji. Když se vrátil z tréninku, jenom zahučel, že má hlad. Ani nepozdravil. Ale to nedělal už dlouho. Dcera se dívala nepřítomným pohledem před sebe, asi po stodvacáté žvýkala stejné sousto a nohou pod stolem houpala do nějakého moderního trhaného rytmu. Jako každý večer nikdo nemluvil.
Po půl hodině vstala a začala sklízet ze stolu. Synův pečlivě vytřený talíř, manželův s několika nechutnými zbytky a dceřin, na kterém zůstalo téměř vše, co si naložila.
Přinesla kávu a čaj a koláč. Syn se na něj vrhl, ostatní uždibovali.
Stála u dveří do jídelny a dívala se na tu idylku. Rodina u společné večeře. Ohlédla se po televizi a vzpomněla si na příběh, který předtím sledovala.
„Počítači!“ řekla najednou hodně nahlas. Zbytek rodiny k ní překvapeně zvedl hlavu. „Ukonči program!“ pokračovala a spokojeně sledovala, jak celý její dosavadní život mizí. Nepřekvapilo ji, že se začala rozplývat taky. Rozesmála se.
Holografická projekce zmizela. Ještě chvíli potom, co se vypnul poslední holoemitor, se prázdným prostorem ozýval radostný ženský smích.

Môj komentár znie: ,,Deprimujúce, ale veľa krát pravdepodobne skutočné."

A nemyslel som tým:

„Počítači!“ ..... ..... „Ukonči program!“

Ježiš, to bylo velmi zvláštní a pochmurné a trochu divné a krátké a... a dost. Zvláštní, ale zajímavý příběh.

[andoriel]

Děkuju za komentáře.

Upřímně, mě se to líbilo. Bylo to až děsivě známé (pro některé asi ano a mám pocit, že v poslední době, je to bohužel spíše známé) a velmi krásně popsané.
Já myslím, že délka byla až děsivě úměrná, nebylo potřeba nic víc rozepsat, dokonale mě zamrazilo .
Ale i tam musím říct, dokonalé.

[andoriel]

Teda Mooony...teď až zamrazilo mě. Děkuju

No UFF četl jsem tohle snad 4 hodinky a musím uznat že se mi líbil, jak již tu psala Mooony je to docela dobrá povídka, dík za ty 4 hodiny, jinak bych se asi nudil

[andoriel]

[code][/code]Rolliso - teď teda nevím, jestli píšeš o Daledonu nebo o Projekci, ale zřejmě jde o Daledon. Tak díky. Jsem ráda, že ses nenudil

[andoriel]

Dneska jsem zjistila, že je všude plno čertů a andělů, a vzpomněla jsem si na jednu říkanku, kterou jsem kdysi posílala někam jinam
Pro Mikuláše a jeho doprovod by asi každý nějakou básničku dohromady dal, ale kdyby potkal někoho jiného...

Athosianská říkanka

Jeden, dva, tři, čtyři, pět
Wraithík přišel na oběd
A co si dá k večeři?
Málokdo mu uvěří
Že se přisel nacpat zelím
Pak si zdřímne na posteli
Děti, rychle utečte
Wraithíkovi nevěřte
Neobědvá brambor s kmínem
Číhá na vás za komínem
A kdo tomu nevěří
Toho slupne k večeři

Hezký zbytek dne

Za tohle by sis zasloužila bonbón To je dokonmalé!

Tedy já být Mikulášem, tak ti dám za tohle i dva

[andoriel]

Tak to moc děkuju Mooony, já mlsám ráda

Nemáš vůbec zač, tohle je vážně dokonalé

Jáách, to je dobré, víc než dobré, to je vynikající.

[andoriel]

Děkuju BB20 Jsem ráda, že se říkanka líbí

Souhlasím Pobavilo