Sbírka básní

Tak mě napadlo, že tu nikde není téma pro vyjádření poezie, takže zakládám tohle fórum. Pište své výtvory, komentujte je.

HVĚZDNÁ BRÁNA
Hvězdná brána otevřená, sítí mýtů opředená.
Kdo skrz ni projde, s cizí rasou se sejde.
Ať je to ten, nebo ten, vždycky bude udiven.

hi pěkně upravené dětské říkadlo

Tyjo, skvělý že tady někdo založil tohle téma! Taky jsem na to myslela, ale říkala jsem si, že tady asi poezie nikoho nezajímá Tak já hned něčím přispěju:

OBLEŽENÍ


Oceán sluncem zkropený
vzdouvá se, klesá, lhostejný
z hlubin se vzhůru dere prám
z neznámých věků ke hvězdám.
Tři stovky nocí, tři sta dnů
naděje zasvěcená snu
za chladným oknem mráz a stín
do čisté duše vráží klín.

Prý láska a víra
že v nás neumírá
i když strach je tak blízko
v temnotách zpěv andělský zní
Slunce se vrátí a noc roztává
s ránem
málem
jak sníh.

K zoufalství nezbývá už sil
domov se z očí vytratil
upřímná slova, mírný hlas
naději vlévá do mých žil.
Ta temná voda vábivá
a tlukot srdce doznívá
tři stovky nocí, tři sta dní
tenhle však bude poslední.

Prý láska a víra
že v nás neumírá
ale prázdno mě svírá
šumí křídla andělů
Pláč svíčku zháší a sen roztává
s ránem
málem
jak sníh.

(kdybyste nevěděli, o čem to jako má být, tak se koukněte na můj sig )

už jsem chtěla trochu ironicky poznamenat že takhle si poezii nepředstavuju ale Miss mi vzala vítr z plachet....

Poezie to je takovej můj koníček

Tak ještě než odjedu jedna taková... no... básnička...

TO BUDOU ZÁBĚRY!

Když se Jack otočí,
k blízkému úbočí,
vidí skrz obočí,
že Goa'uldi útočí.

To ho tak vytočí,
že pistolí zatočí,
Danny to uvidí,
a rychle uskočí.

Sam šátek namočí,
rameny pokrčí,
a pak ho obtočí,
Jackovi přes oči.

Goa'uldí stříleči,
O'Neilla přeskočí,
Daniel nebrečí,
Teal'ca přistrčí.

Teal'c se přikrčí,
pak zlostně zavrčí,
není mu do řeči,
Jaff Jaffu nezničí.

O'Neill vše překřičí,
když strašně zařičí,
svou hrozbu umrlčí,
v armádním nářečí.

Danny je jinačí,
v ústraní chytračí,
na cizí pavlači,
artefakt vypáčí.

Prst na něj přitlačí,
tím si ho označí,
on ví, že pytlačí,
a zas jde za rváči.

Sam se též uráčí,
k Jackovi přikráčí,
" Vypadni flákači!"
na něho zakřičí.

A potom chytračí,
způsobem holčičím,
a mozky goa'uldí,
na tohle nestačí.

Naquadah - kopáči,
mírně jim naznačí
(svými krumpáči),
že už to snad stačí.

Picard ten neklečí,
Týlkovi dosvědčí,
že s pleší vystačí,
i v nouzi největší.

Pak přijde průvodčí,
všechny je umlčí,
jízdenky nemají,
z vagónu vyfičí.

Sam zašla k holiči,
vlasy jí netrčí,
má je jak jehličí,
a to Jacka ničí.

Všichni kolem křičí,
už neví, co je čí,
Teal'c to roztočí,
a dá si jehněčí.

Jack rázně zakročí,
hranici vytyčí,
Daniel nehlučí,
artefakt si pučí.

Tuvok na to čučí,
v břiše mu zakručí,
z transportních obručí,
Heru-ur vykročí.

Heru-ur zakvičí,
panenky protočí,
Danny to tlumočí,
a všem se ulehčí.

Jack v mechu chomáči,
za sebe neručí,
k štěstí mu postačí,
Samantha v náručí.

A na kolotoči,
Jaffové se točí,
on si je zotročí,
anebo né rači.

V lese to zahučí,
přijde Tamagoči,
Jack podá céčtyřku,
Týlkovi bez řečí.

Nahoře v tryskáči,
generál v maskáčích,
hrozně se zamračí,
že to furt nekončí.

Janewayka v kafáči,
housku si namáčí,
a Apophis v bodláčí,
všechno to natáčí.

TO BUDOU ZÁBĚRY!

Velice dobrá...no...básnička . Nikdy bych nevěřila, kolik existuje slov končících na "čí". Jsi fakt dost dobrá.

2Sopdet: Nenech se zmást tím názvem fóra, většina mých básniček je spíš parodie na známé písničky.

Báseň Apophisova prvního muže

Není nutno, není nutno,
aby bylo přímo veselo,
hlavně se Pán musí bavit.
(Natož aby se brečelo!)

Chceš-li, trap se, že tě Jaffské
ženy moc neposlouchaj.
Ale zradit svého Vládce?
To radši spolkni Chappa-ai!

tak tohle je kruté...

Toto není můj výtvor, někde sem to čet a utkvělo mi to v paměti a tak to sem dávám, na autora si nevzpomenu, ale říkanka dobrá!


Hvězdná brána otevřena,
hvězdným prachem podepřena.
Kdo do ní vejde,
s Goa’uldy se sejde.
Ať je to ten nebo ten,
zajmou ho i s Teal’cem.

Když je řeč o Apophisových prvních mužích... ne že by jich bylo víc... no, teď to teda zní... tak radši k básničce

BALADA APOPHISOVA JAFFY


Stojím pod hvězdnou oblohou,
na stráži se zbraní tyčovou,
ve dne práce fůru,
v noci musím zůstat vzhůru,
to se divím, že se držím na nohou.

Náš bůh vytáhl do boje,
za svý pofidérní postoje,
prý náhodě nic nechat nesmí,
a mně není pořád jasný,
proti komu vlastně bojuje.

Na Tau'ri jsme prošli Chaapa'ai,
mysleli jsme, že ji nehlídaj,
vřele nás tam uvítali,
nabitými samopaly,
mohli nám nabídnout aspoň čaj.

Našeho boha ani nenapadne,
že jim to mohlo být nápadné,
až jednou ráno na dvířka,
zaklepe nám céčtyřka,
já nechci vědět, jak to dopadne.

A proto stojím dneska zde,
a přeju si, ať slunce nevyjde,
ten náš vládce soustavy,
když si hlavu postaví,
nepřestane, dokud o ni nepřijde.

2Miss Atlantis: Musím říct, že tohle je fakt dobrý, máš úžasnej talent

Tak to je parádní, fakt mazec...

to MissAtlantis: Hodně pěkné básně libí se mi moc:-), jako veškerá tvoje práce.

Jééé Vy jste mi udělali takovou radooost Tak to já zas někdy něco složím, mě motivujete

NEBESKÝ HAD APOP

Náš vládce soustavy,
malé je postavy,
o to však horší není,
ten bůžek pofidérní.

Plešku má z nerezu,
já za roh zalezu,
a tam se budu bát,
neb mozky smaží velmi rád.

Má vyspělou techniku,
spoustu mrtvol na triku,
když ho zříš, tak rychle zmiz,
TOHLE je náš Apophis.