SG: ZDP - druhá série bude - asi :)

Tak pozor, už zase tu někdo posílá Wraithy do horoucích pekel??
I ty, Brute?

Nejraději bych napsala povídku, kde vás oba zašiju do wraithské kůže !
A nejlépe oba dohromady do jedné...
Jéééé! To by byla legrace

[Aiwendill]

Dasa: napiiiiis. Anooooo

[andoriel]

A je to tady! Konečně konec. Krátký
Bavte se

65. Nepřítel zůstal doma

Závěr

Erin s drobným úsměvem na tváři sledovala tu neuvěřitelnou věc. Marcus říkal, že všichni mají šanci, ale že se to opravdu stane a Erin u toho bude moci být, to jí připadalo jako malý zázrak. Jestli půjde všechno dál tak snadno, jako vyznání jednoho člověka a jednoho Wraitha, galaxie Pegas i Mléčná dráha mají velkou naději na dlouhý klidný život. Aspoň co se Wraithů týká. Tento malý rituál, mlhavě naznačený v Proroctví, byl mnohem jednodušší a příjemnější, než všechny, o kterých se zatím dozvěděla.
Andoriel i Ace byli ztracení ve vlastním vesmíru. Erin se podívala na Zaka. V jeho tváři se mísila spokojenost a údiv s téměř zbožňujícím výrazem. Všichni si užívali jedinečnost této chvíle a déšť, bušící do jejich hlav a všeho kolem, na ní nic neubíral.
„No, to je hezký,“ ozval se hlas Johna Shepparda. „Už tady nějakou dobu stojím a nestačím se divit.“ Namířil prst na Andoriel. „Jen tě nechám chvíli bez dozoru a zase tě najdu v té nejhorší společnosti z celé galaxie.“ Nechal bez povšimnutí Erinino zvednuté obočí a pokračoval: „Připravte se k přesunu na Daedalos, letíme domů. A tím nemyslím Atlantidu někde v oceánu galaxie Pegas. Pěkně domů na Zemi.“ John se spokojeně usmíval a občas posměšným pohledem střelil po Wraithech. „Všechny místní problémy necháme tady,“ doplnil.
„Jak ses sem dostal?“ zeptala se ostře Erin. Zak se jenom přikrčil, připravený na útok. Andoriel se chytila Ace za pas a trochu se od něj odtáhla. Jenom tak, aby mu viděla do očí. Ace se narovnal, ale neodtrhl pohled z Ájiny tváře. Andoriel přivřela víčka a potom se otočila k Johnovi.
„No, že vám to teda trvalo, Shepparde,“ řekla ironicky. „Našli jste Jumper? Je na druhé straně planety.“
„Jumper je naložený na palubě. Už zbýváte jenom vy dvě. Zachytili jsme váš signál společně s nějakými wraithskými, tak jsem se letěl podívat, co se tady děje. Moje pozvání na obřad se ztratilo někde cestou?“
„Pozvání na obřad?“ ušklíbla se Ája. „Abys mohl vznášet námitky? Ani náhodou.“ Předtím, než úplně pustila Ace, přejela prsty po hřbetu jeho ruky. Prošla kolem Johna na louku a rozhlížela se. Déšť přestal stejně rychle, jako předtím začal. „Kde máš Jumper? Nebo tě sem vysadili asgardským paprskem?“ otočila se na Shepparda.
Erin došla k ní a také se rozhlédla. Zak ustoupil k okraji lesa trochu stranou od lidí.
Ace využil toho, že se k němu plukovník otočil zády, a tiše nasedl do Šipky, kterou se Zakem přiletěli. Vystartoval s ní mezi stromy na volné prostranství tak blízko Johna, že se o něj jedním křídlem nepatrně otřel a odhodil ho na zem pár metrů stranou. Prudce se vznesl a ostrým obloukem se vracel zpět.
„Sem!“ zavolal Zak a rozběhl se travou k hornímu okraji louky. Andoriel vyrazila stejným směrem jako on.
„Ne!“ vykřikla Erin, když zahlédla zbraň v Johnově ruce. Napůl se zvedl na lokti a zamířil na Áju.
Varování zaznělo pozdě. Andoriel se svezla k zemi po výstřelu z paralyzéru a paprsek Šipky ji minul. Zachytil Wraitha běžícího travou a zmizel. Ace zakroužil nad loukou, ale Sheppard vyměnil paralyzér za účinnější zbraň a mířil příliš dobře, než aby ho nechal přiblížit se k ležící postavě Andoriel. Se zlostným zasyčením Ace otočil Šipku ke své lodi na oběžné dráze. Věděl, že ji najde na opačné straně planety, než je pozemská loď.
Erin došla k Andoriel a klekla si vedle ní.
John přimhouřenýma očima sledoval oblohu. Když se přesvědčil, že už se Wraithové neobjeví, vydal se loukou k Jumperu. Odmaskoval ho a vrátil se pro Áju.
„Atlantis už se také připravuje na cestu k Zemi. Mají tam problémy i bez těch egoistických hmyzích parchantů z Pegasu. Daedalos čeká jenom na nás. Vysadí mě ve Městě a letíme domů,“ zopakoval směrem k Erin, vzal Andoriel do náruče a uložil ji na zadní sedadlo. Erin se loudala za nimi a rozhlížela se.
„Nechci, abys chránil mě, ale moje přátele!“ vykřikla s hlavou zvrácenou k nebi. Marně v něm pátrala po nádechu tyrkysu z velikých křídel.
„Je ti dobře?“ otočil se k ní John. „Asi moc ne,“ starostlivě si ji prohlížel. „Jsi úplně bledá. A navíc máš průšvih. Hodně velký průšvih. Jsem zvědav na tvoje vysvětlení, jak ses dostala z Atlantis, aniž by si toho někdo všiml.“
„Nech ji na pokoji,“ ozvalo se ze sedadla Jumperu. Ája ležela s napůl otevřenýma očima a nepřátelsky se na Johna dívala. „Kdyby nebylo Erin, jsme mrtví. A všichni na Zemi taky.“ Otočila se čelem ke zdi, schovala obličej do dlaní a zavřela oči. Nechtěla nic vidět ani slyšet.
John s hlasitým povzdechem protočil oči a sedl si na místo pilota. Erin se usadila vedle něj. Když šla kolem Andoriel, krátce jí položila ruku na rameno. Ája se ani nepohnula, jenom lehké zachvění značilo, že dotyk zaznamenala.
Jumper přistál ve velké pozemské lodi a ta vzápětí zmizela v hyperprostorovém okně.

KONEC

Děkuju za všechny komentáře

A máme to za sebou.
Celý dlouhý příběh se mi hodně líbil. Bylo to prostě něco jiné. Pohled na Atlantis z jiné strany, život postav, jejich jednání, silné a slabé stránky, líbil se mi tu pohled na Wraithy (nejsou tu vyobrazeni jako absolutní zlo, které je třeba vyhubit) Některé díly měli i trocha tajemna. Nazapomenutelná byla Cesta, Princ na bílém koni a další vícedílné cykly. A vůbec nejraději jsem měl různé výlety do snů, astrální sfér či dalších míst mimo náš čas i realitu.
Zkrátka výborné dílko.

[andoriel]

Děkuju, Azanyrmuthe
Jsem moc ráda, že se naše povídání líbí a že jsme se nebavily jenom my při psaní, ale také ostatní při čtení.

je škoda že je konec tahle povídka byla jedna z prvních co sem tu čet a hned mě uchvátila
krásný díl a krásný konec

[andoriel]

Děkuju, posedlíku
Moc nás těší, že se Ti vyprávění líbilo.

Tak pridám aj ja.
Škoda, že to skončilo, a škoda, že takto (aj keď vždy musí byť záverečná časť a posledná scéna príbehu).
Koniec peknej série a dobrej poviedky ostáva s nádychom nostalgie, smútku aj sklamania (čo všetko sa ešte mohlo prihodiť /taký je život - ide ďalej, a je mu jedno či sme tu ,alebo nie/).

Ešte posledný krát (dúfam, že len v tejto poviedke):
, a

[Aiwendill]

ja nesmútim, že je už záver. Ja sa teším na ďalšie skvelé príbehy z dielne Andoriel, Erin & Co.

[andoriel]

Děkuju, Puk

Co se všechno mohlo přihodit? Třeba kdyby se Ace trefil a John netrefil?
Tak to vím naprosto přesně

A díky, Aiwe

Možná se mi podaří přesvědčit Erin, aby ještě něco napsala
Večer pošlu další kapitolu Zelené planety.

[Aiwendill]

tu to už pomaly upadá do zabudnutia...

nebude nejaké uverejniteľné pokračovanie? aspoň voľné pokračovanie?

[andoriel]

Děkuju, Aiwe

Stýská se Ti po Zelené planetě? Jestli to dobře půjde, přistanou Ti do konce týdne (tohoto) na mailu další dvě kapitoly. A jestli se dostanu k drobným úpravám, třeba od začátku prázdnin začne přistávat i tady
Ale nic neslibuju

No promises. To jsem někde slyšela. Kdepak to asi bylo?
Vzpomene si někdo?

[Aiwendill]

ja som to už tiež niekde počul ale neviem si spomenúť kde...

napadla mi len epizóda, keď Kolya mučil Shepparda za pomoci Ájinho najobľúbenejšieho Wraitha a Ronon sa ho vydal hľadať. (ten jeho výraz, keď hovoril to: "No promises..." stál za to)

Ano. To je přesně to místo. A před ním to ještě jednou řekla Weirová Ladonovi.
Máš úžasnou paměť.
Já taky to místo (a celý ten díl) miluju a umím skoro nazpaměť.

Hezký den!